PRAVOPIS Pravopis velkých písmen Vlastní jména TVOØENÍ SLOV Odvozování Skládání a zkracování... 34

Transkript

1 OBSAH TVAROSLOVÍ Slovní druhy... 4 Podstatná jména... 4 Pøídavná jména, èíslovky... 6 Zájmena, zájmeno jenž... 8 Slovesa Slovesný rod Pøíslovce, tvoøení a stupòování pøíslovcí Pøedložky, spojky Èástice, citoslovce PRAVOPIS Pravopis velkých písmen Vlastní jména TVOØENÍ SLOV Odvozování Skládání a zkracování VÝZNAM SLOV Jednoznaèná a mnohoznaèná slova Synonyma Homonyma, antonyma, sousloví Odborné názvy (termíny), ustálená slovní spojení Slova významovì souøadná a nadøazená a podøazená SKLADBA Vìty podle postoje mluvèího Vìta jednoduchá Základní vìtné èleny Podmìt Pøísudek, pøísudek slovesný, slovesnì jmenný a jmenný Rozvíjející vìtné èleny Pøedmìt Pøísloveèné urèení Pøívlastek Pøístavek Doplnìk Vìty bezpodmìtové a neslovesné Souvìtí Druhy vedlejších vìt SLOH Pozdravy (pøi setkání a louèení) s krátkým dialogem Osnova, výpisky, citáty Výtah Popis Popis pracovního postupu Vypravování Charakteristika Charakteristika literární postavy Dopis neosobní (úøední) Žádost Životopis Referát Reklama Diskuse Co jsme se nauèili ÈESKÝ JAZYK 7 UÈEBNICE PRO 7. ROÈNÍK Vladimíra Bièíková, Zdenìk Topil, František Šafránek Ilustrace: akademická malíøka Arna Juraèková Vydalo nakladatelství TOBIÁŠ, Havlíèkùv Brod, Kobzinové 3120, tel./fax: 0451/256 77, tobias@hbnet.cz jako svou publikaci è. 105, 1. vydání 2000 Tisk: Tiskárny Havlíèkùv Brod, a.s. ISBN

2 mluvnice skladba vìta jednoduchá vìtný èlen základní vìtné èleny podmìt vyjádøení podmìtu ZÁKLADNÍ VÌTNÉ ÈLENY PODMÌT Opakujeme: Podmìt Oznaèuje nositele, pùvodce dìje a ptáme se na nìj otázkou 1. pádu kdo, co?. Je nejèastìji vyjádøen podstatným jménem v 1. pádì. Podmìt nemusí být ve vìtì vyjádøen, ale je pouze naznaèen zakonèením pøísudkového slovesa. Takovému podmìtu øíkáme podmìt nevyjádøený. Trochu jsme si osvìžili pamì a pokraèujeme dál. Mùže být podmìtem i jiný slovní druh než podstatné jméno a zájmeno? Mrknìte se do cvièení na vedlejší stránce Kromì podstatného jména v 1. pádì mùže být podmìt vyjádøen i jinými slovními druhy: zájmenem pøídavným jménem èíslovkou (a to opìt v 1. pádì) infinitivem Výjimeènì mùže ve funkci podmìtu stát i kterýkoliv neohebný slovní druh. V kapitole o vedlejších vìtách zjistíte, že podmìt a stejnì i ostatní vìtné èleny mùže mít i podobu vedlejší vìty: Líbí se mi, že jsi dnes tak hezky upravená. (Kdo, co se mi líbí?) Udivuje mì, že se ti chce ještì pokraèovat. (Kdo, co mì udivuje?) I ve skladbì si nìkteré vìtné èleny obèas dovolí rùzné výstøelky. Je napøíklad nepsaným zákonem, že každý podmìt vyjádøený jménem je v 1. pádu. Pøesto mùžete obèas narazit i na podmìt v pádì druhém. Jedná se o takzvaný genitivní podmìt (genitiv = latinsky 2. p.). Nejèastìji se s ním setkáte v èíselném výrazu (mnoho povyku, pìt chlapcù podmìt chlapcù je rozvit pøívlastkem pìt. V øece pøibylo vody. V øece pøibyla voda. je významovì totéž jako Ivì ubylo starostí. Ivì ubyly starosti. 52

3 21 Opakujeme: a1) Vyhledejte vìty s nevyjádøeným podmìtem a ten pak doplòte na volné místo za vìtou. Brzy po ránu zaèal padat sníh..... Padal na stromy, louky i støechy domù.... Za pár desítek minut pokryl celý kraj..... Dìti se s bujarým výskáním vyøítily ze školy..... Bez nejmenšího zaváhání se vrhly do nejbližších závìjí..... Výskot, køik a nadávky nebraly konce.... Nikdo nechtìl zùstat pozadu.... Ulièníci i poslušné holèièky propadli bujaré radosti z bílé nadílky..... Strhla se pravá snìhová bitva..... Skonèila až s køikem rozlíceného školníka.... Cvièení 21: a) Je možné na otázku kdo, co? odpovìdìt podtrženými vìtnými èleny? Doplòte slovní druh podmìtu. 1. Otec mi se vším poradil Mladí dnes nepøijdou Já s tím nesouhlasím Hned druhý odpovìdìl správnì Potkat úspìch není snadné Každé proè má své proto Na je pøedložka Když je spojka podøadicí V uších nám znìlo jeho kategorické ne Ze zubaøovy ordinace se ozývalo zoufalé au.... b1) Podtrhnìte podmìty. Vy jste si mì nevšimli? Tohle zvládne i hloupý. Kde zùstalo vaše dobré vychování? V tìchto místnostech je zakázáno kouøit. Pøi diktátu se stále ozývalo ach, ach. Pejsek a koèièka spolu drhli podlahu. Kéž je èástice. Brzo bude nutné vymìnit olej. Tvoje vìèné pozdìji znám už nazpamì. Èas jsou peníze. Byl konec léta. Vy jste to ještì neslyšeli? Nìkdejší kosy nahradily dnešní kombajny. c) Podtrhnìte podmìty. Ubylo mi starostí. V horách napadlo mnoho snìhu. K obìdu se nedostávalo masa. Nebylo dne bez deštì. Nedostalo se nám uspokojivého vysvìtlení. Ke konkursu se dostavilo pìt uchazeèù. Pøijelo k nám na kontrolu deset inspektorù. Naší práci se dostalo uznání. 53

4 sloh vypravování osnova VYPRAVOVÁNÍ Opakujeme: V prostém souvislém vypravování následují události v poøadí, v jakém probíhaly podle osnovy: I. Úvod (navozuje základní situaci) II. Sta (vlastní vypravování) III. Závìr (pøíbìh ukonèuje nebo hodnotí nebo naznaèuje jeho dùsledky ) I. Úvod: II. Sta : zápletka stupòování napìtí vyvrcholení rozuzlení Mladý Robert a starý Archer, sbìraèi kauèuku, mezi kterými nekvetly kdovíjak pøátelské vztahy, se usadili u øeky, zarostlé mohutnými bambusy. Bylo vedro jako v peci. Mìli bychom se vykoupat, zaèal Robert. Chlapèe mnì se to tady moc nelíbí. Na koupání je voda, pravda, pìkná, ale to dno, to dno! Má divnou barvu a je nìjak nápadnì rovné! Robert však už Archera neposlouchal. Svlékl plátìnky a s rozkoší se zaèal ráchat v prùzraèné vodì. Daleko nechoï! staèil varovat Archer. Pozdì! Nad øekou zaznìl pronikavý výkøik. Archerovi vypadla leknutím dýmka z úst. Pøesto, že byl Robert jen nìkolik krokù od bøehu, kde bylo vody jak ve vanì, zmizel do pùli prsou! Dios mio! Pohyblivý písek! vyjekl Archer. Pomoc, Archere, pomoc! Propadám se! Starý sbìraè se zoufale rozhlíží. Jak pomoci? Pøiblížit se - to je vylouèeno! Stihl by ho stejný osud jako Roberta. Hodit kus døeva? To by zapadlo! Provaz? Žádný! Archere, rychle, cítím, že se stále propadávám! Proboha, pomozte! Archerovi pojednou zazáøí oèi. Skokem je u silného bambusového pnì, odhaduje jeho výšku, pak šlehne zrakem po Robertovi, jak je daleko Zouvá se a již šplhá po hladkém pni bambusu. Je v polovinì, stvol se pod jeho vahou prohýbá. Archer šplhá dále Bambus je už prohnut jako rybáøský prut, stále víc a naklání se nad pøíšerné místo živého písku, ve kterém hloubìji a hloubìji vìzí Robert. A Archer jako cirkusový akrobat stále šplhá, bambus je do pùlkruhu. Teï se koneènì octl Archer nad svým neš astným spoleèníkem. Praskne bambus? Archer je ledovì klidný. Spouští nohy Chytni se, velí. Robert vìzí v písku již po ramena. Zdvíhá zoufale ruce, chopí Archera za nohy a ten ruèkuje pomalu zpìt. Jde to tìžko, bambus se snaží narovnat. Z Archera se øine pot, Robert se køeèovitì drží jeho nohou. Archerovi modrají prsty, ale ruèkuje dál. Centimetr za centimetrem vytahuje Roberta ze smrtelné náruèe pohyblivého písku. Koneènì! Vyèerpanì klesli na bøehu. III. Závìr: Robert zemdlenou paží stiskl Archerovi ruku: Dìkuji vám! Zachránil jste mì pøed strašlivou smrtí! Co kdyby se byl bambus pod vámi zlomil?! Archer poplácal Roberta po pleci: Rádo se stalo, partnere! Jsme pøece kamarádi 39 V osnovì vypravování lze ve stati rozlišit: a) zápletku, b) vyvrcholení, c) rozuzlení. (Podle Otakara Batlièky) V uvedené ukázce: a) zápletka (Robert neuposlechl varování zkušenìjšího partnera a ocitl se ve smrtelném nebezpeèí. Pøíbìh se rozjede na plné obrátky. Archer spìchá na pomoc. Povede se mu Roberta zachránit?) Napìtí se stupòuje až do: b) vyvrcholení (Nezahynou oba?) c) rozuzlení (Záchranná akce se zdaøila!) 96

5 39 Cvièení 39: a) Dokonèete vyprávìní podle vlastní fantazie samozøejmì musíte nejprve vymyslit zápletku. Doplòte název. Veliký detektiv sedìl ve své pracovnì. Na sobì mìl dlouhý zelený župan, na kterém mìl zvenèí pøipíchnuto pùl tuctu tajných odznakù. Vedle nìho visely ètvery falešné vousy na vousovém stojánku. Potápìèské, automobilistické a èerné brýle mu ležely na dosah. Ve vteøinì se mohl dokonale maskovat. Tváø mìl naprosto neproniknutelnou. Na psacím stole se vršila hromada šifrovaných zpráv. Veliký detektiv kvapnì otvíral jednu po druhé, luštil je a odhazoval do odpadové šachty na šifry po své pravici. Vtom se ozvalo zaklepání na dveøe... (Podle Stephena Leacocka, Literární poklesky) Jistì jste si všimli, že Veliký detektiv je vypodobnìn se znaènou nadsázkou parodicky. Ve stejném duchu by se mìlo nést i vaše vypravování. b1) Vtom vyrazilo z houštiny tmavohnìdé velké zvíøe. Jeníkovi se mihlo v hlavì, že to bude kanec nebo medvìd. Zvíøe se hnalo k nìmu a hluboce mruèelo. Jan bez rozvahy vystøelil ze své pušky, ale mìl v hlavni jen velké broky. Spatøil otevøenou tlamu, krvavý jazyk a malé planoucí oèi. Uskoèil za strom, ale smekl se na koøenu, když upadl na znak, zdvihl nad hlavou prázdnou pušku k obranì. Zvíøe bylo patrnì zasaženo do zadní nohy, protože kleslo, avšak hned se vzepjalo. Jako støela vyrazil z houští Pluto, který se hnal po stopì, a vrhl se na zvíøe, jenže zavyl bolestí a odskoèil, jako kdyby obdržel elektrickou ránu. Zvíøe se obrátilo na Pluta, ale tìch nìkolik okamžikù staèilo, aby se Jan nadzdvihl a znovu nabil pušku. Vystøelil na zvíøe ze ètyø krokù a klesl. Pocítil v kotníku silnou bolest. Zvíøe se zapotácelo, minulo strom a klopýtalo k houštinì. Pluto hluènì štìkal, ale neodvážil se k ranìnému nepøíteli. Vtom se již kolem hnal Sam, køièel, jestli se Janovi nìco nestalo, a pak pøesnì míøenou støelou medvìdího obra dorazil. (Podle Františka Flose, Lovci orchidejí) Oživte vypravování všemi vhodnými prostøedky k tomu urèenými, nezapomeòte hlavnì na zaøazení pøímé øeèi a pøítomného èasu. Èím zvýšíte dìjové napìtí, jak naznaèíte rychlý spád dìje? Vymyslete k vyprávìní pøiléhavý název a krátký úvod, kterým naznaèíte výchozí situaci (prostøedí, postavy ) pøíbìhu. Text rozèleòte na odstavce. 97

6 39 a) Vilda vypravuje svému kamarádovi obsah filmu: Èlovìèe, fakt dobrý! Je to o jednom soukromém detektivovi, jak pátral, kdo ukradl diamanty. Pøišel za ním takový chlápek, ten byl šéfem výstavy tìch diamantù, a ten øekl, že mu ty diamanty nìkdo ukradl. Že má podezøení na jednoho takového jiného chlápka a že ten to mohl udìlat, protože mu øekl, že to udìlá, i kdyby ty diamanty hlídal, jak chce. A tak ten detektiv øekl tomu chlápkovi, že toho druhého vypátrá, jestli mu nelhal tomu detektivovi, protože to mohl taky ukrást sám. Jako ten šéf výstavy. No a pak to zaèalo. Ukázalo se, že to ukradl nìkdo jiný, ale že ten jak si o nìm tamten druhý myslel, že to ukradl že ten v tom má taky prsty. Honili se, i ve vzduchu, støíleli po sobì, on ti takhle visel nad propastí a šili do nìj, ale on se z toho dostal a pak tam toho, toho druhého, spoleènì chytili. To musíš vidìt! Na co by si musel dát Vilda pozor, kdyby mìl o filmu vyprávìt v hodinì èeského jazyka? b) Vyprávìjte obsah filmu; poutavì rozveïte jednu scénu, která vám obzvláš utkvìla v pamìti. c) Jistì znáte aspoò nìkteré filmy, televizní seriály a jiné poøady, jejichž tituly dále uvádíme. Zkuste je pøejmenovat tak, aby i nové názvy vystihovaly obsah programu. Jurský park, Vynález zkázy, Cesta do pravìku, Pytlákova schovanka, Vinnetou poslední výstøel, Kolja, Vesnièko má støedisková, Dallas, Tom a Jerry, Obecná škola, Cesta do hlubin študákovy duše, Neváhej a toè!, Ptákoviny, Život na zámku, Království divoèiny, Batman, Rùžový panter, Záhada hlavolamu, Kufr, Pan Tau, Komisaø Rex, Videostop, Tøi mušketýøi, Šmoulové, Riskuj, Sportovní ozvìny, Princezna ze mlejna, S tebou mì baví svìt, Arabela, Titanic, Pøednosta stanice, Fantomas se zlobí. Podtrhnìte ty názvy z nabídky, které jsou vìtami dvojèlennými. Témata mluvních cvièení: Na co rád(a) vzpomínám, Na co nerad(a) vzpomínám. (Na co bych nejradìji zapomnìl(a). Pantomima: Chaplin, Laurel a Hardy Dramatizace: Vymyslete a natoète na video krátký pøíbìh. 101