Faktory ovlivňující početní stavy zvěře. Ing. Tomáš Kušta, Ph.D.

Transkript

1 Faktory ovlivňující početní stavy zvěře Ing. Tomáš Kušta, Ph.D. 2011

2 Doprava Predace Myslivecká péče Civilizační proměny Faktory ovlivňuj ící početní stavy zvěře Lesní výroba Zemědělská výroba Klima a počasí Geografická poloha

3 Ochrana spárkaté zvěře před škodlivými činiteli Základní rozdělení: 1) Přírodní klimatické vlivy ( t v průběhu roku, srážky, vítr, délka vegetačního období), geografické (zeměpisná šířka, nadmořská výška) těžko ovlivnitelné, predace 2) Antropogenníčinnost veškeré negativní faktory působící na zvěř a související s lidskou činností snadněji ovlivnitelné Antropogenní vlivy: 1) Zemědělská výroba 2) Lesnické hospodaření 3) Doprava a dopravní infrastruktura 4) Rekreační a turistický tlak 5) Pytláctví úmyslné či neúmyslné

4 1) Zemědělská činnost Současný způsob zemědělské výroby spárkaté zvěři zpravidla poskytuje vhodné životní podmínky. Obecný nárůst stavů po II. světové válce (v zemědělské krajině zvláště srnce obecného, prasete divokého) Pozitiva: a) Dostatek krytových podmínek ve vegetačním období b) Velké půdní bloky poskytují zvěři v období vegetace relativní klid (srnec, prase, jelen, daněk) c) Vyšší hektarové výnosy => potravní nabídka d) Ztížené podmínky lovu rozsáhlé monokultury e) Rozšíření pěstování kukuřice a řepky Negativa: a) Mechanizace technologie sečení pícnin, ostatní sklizňové práce b) Možný nedostatek vody v letním období c) Deficit krytu mimo vegetační období (srnec obecný)

5 Říp 1949 Říp 1995

6 Urbanizace 1818 suburbanizace

7 2) Lesnické hospodaření Vyšší vliv na spárkatou zvěř než na drobnou. Kladné vlivy: a) Postupné zvyšování výměry lesa b) Holosečný způsob hospodaření c) Vyšší podíl dřevin poskytujících dobré krytové možnosti d) Velkoplošné zalesňování imisně poškozených lesů Negativa: a) Nedostatek plodonosných dřevin b) Deficit okusových dřevin c) Nedostatečná výměra zvěřních políček a luk (alespoň 2% výměry lesa) d) Moderní technologie lesní výroby

8 3) Doprava a dopravní infrastruktura Fragmentace krajiny Zvyšující se podíl málo propustných dopravních staveb (železniční koridory, dálnice) Nedostatečné oplocení ( migrace x střety s dopravními prostředky) Málo objektů umožňujících bezpečný přechod zvěře

9 Fragmentace krajiny patří k závažným a také velmi složitým problémům ochrany přírody. K negativním vlivům liniových staveb patří především - přímý zábor biotopů, - rekolonizace krajiny při stavbě komunikací, - kontaminace prostředí a nejrůznější typy rušení.

10

11

12

13 Opatření ke snížení fragmentace Trubní propust MIGRAČNÍ OBJEKTY REDUKCE MORTALITY Podchody Nadchody Specifická opatření Úprava biotopu Úprava komunikace Propusty Rámový propust Most víceúčelový Mosty na silnici Most speciální Most velký, přirozený Most víceúčelový Mosty přes silnici Most speciální - ekodukt Tunely Tunel speciální - ekodukt Plocení Umělé odpuzovače Varovná značení a systémy Odstranění vegetace Výsadba vegetace (živé ploty) Výběr druhů rostlin Protihlukové stěny Úprava okrajů Umělé osvětlení

14 Intenzita provozu Na průměrné dálnici je během dne přes 60 % všech mezer mezi vozidly kratších než 3 vteřiny a mezery nad 10 vteřin se skoro nevyskytují. V nočních hodinách je situace sice trochu lepší, ale i zde je zhruba 90 % všech mezer kratších než 15 vteřin. Zvěř tedy nemá naprostou většinu času ani 15 vteřin na přeběhnutí přes komunikaci o šířce cca 30 m.

15 Intenzita provozu a mortalita zvěře na dálnici D :00-1:00 1:00-2:00 2:00-3:00 3:00-4:00 4:00-5:00 5:00-6:00 6:00-7:00 7:00-8:00 8:00-9:00 9:00-10:00 10:00-11:00 11:00-12:00 12:00-13:00 13:00-14:00 14:00-15:00 15:00-16:00 16:00-17:00 17:00-18:00 18:00-19:00 19:00-20:00 20:00-21:00 21:00-22:00 22:00-23:00 23:00-24:00 Intenzita dopravy 11-29km Intenzita dopravy 75-89km Mortalita zvěře na D1

16

17

18 Vzájemné porovnání změn rozloh kategorií land use ve sledovaných úsecích dálnice D1 Scattered vegetation Permanent grassland Forest Crop field Commercial zone City km km km km km km

19 Evidence dopravní nehodovosti Policie České republiky

20 Mortalita zvěře v České republice podle záznamů policie ČR dálnice I. třída II. třída III. řída ostatní

21 Střety se zvěří (kategorie vozidel) moped malý motocykl motocykl osobní auto osobní auto + nákladní sólo nákladní + přívěs nákladní + návěs autobus tramvaj trolejbus jiné motorové jízdní kolo neznámé vozidlo

22 Viditelnost během srážek se zvěří v noci, bez veř.osvětlení, zhoršená povětr.podm. v noci, bez veř.osvětlení, nezhoršená povětr.podm. v noci, s veř.osvětlením, zhoršená povětr.podm. v noci, s veř.osvětlením, nezhoršená povětr.podm. ve dne, zhoršená viditelnost vlivem povětr.podm. ve dne, zhoršená viditelnost (svítání,soumrak) ve dne, viditelnost nezhoršená vlivem povětr.podm

23 prosinec Střety se zvěří během jednotlivých měsíců únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad leden

24 Snímky fotopast (dálniční mosty)

25 Snímky z fotografické pasti Újezd pod Přimdou

26

27

28 Černá zvěř D1

29 Plocení - dálnice

30 Vliv instalace odrazek na počet nehod se zvěří na silnici Zkušební úsek na silnici č.i/40 Poštorná Valtice. silnici č. I/40 Poštorná-Valtice Situace před instalací odrazek Situace po instalaci odrazek Celkový počet dopravních nehod Počet dopravních nehod se zvěří 19 7 Počet dopravních nehod se zvěří v noci 16 3

31 Repelenty a odpuzovače proti zvěři Hukinol Kornitol

32 Repelenty a odpuzovače proti zvěři Hagopur Duftzaun Dávkovací pistole

33

34

35 Celkový počet nehod se zvěří před a po instalaci pachových oplocenek úsek silnice I/26 Úhyn zvěře v monitorovaném úseku květen červen červenec srpen září říjen listopad

36 Dopravní značení - zvěř

37 Další opatření Opatření snižující rychlost vozidel na silnicích - při snížení rychlosti z 80 km/h na 75 km/h klesá riziko srážek spojených s úmrtím osob zhruba o 31 %. Ovlivnění rychlosti způsobem projektování a výstavby silnic. Dalším možným opatřením jsou systémy, které detekují zvěř: a) detektory ve vozidlech využívají většinou infračervené záření v kombinaci se senzory umístěnými na vozidlech. b) varovné značky napojené na detekční systém Osvětlení silnic. Odstranění vysoké a husté vegetace z okolí silnic. Informovanost a výchova občanů.

38 Omezením používání soli. Další opatření Ovlivnění druhového složení vegetace sousedící se silnicemi. Metoda odváděcího krmení. Audio signály a píšťaly. Kameny při silnici. Instalace roštů.

39 Sražená zvěř

40 Zabránit ztrátám na zvěři v důsledku silniční dopravy je velice obtížné a nákladné. Přípravky Hukinol, Kornitol a Hagopur se při aplikaci pachové oplocenky ve zkusných úsecích prozatím osvědčily. Zvěř zde přes komunikace i nadále migrovala

41

42 4) Rekreační a turistický tlak Rušení a zneklidňování zvěře Houbaření - vytlačování zvěře do klidnějších částí honitby =>> stres =>> zvýšené hospodářské škody na lesních porostech Migrace zvěře v období vegetace do polní krajiny (kukuřice ) =>> zvýšené škody na polních kulturách 5) Pytláctví

43 Ekonomické přínosy myslivosti Ekonomický význam myslivosti v Dánsku Náklady jednoho myslivce za rok činí 11 až DK Celkově to činí 1,5 až 2,0 miliard DK Ekonomický význam myslivosti v USA V průměru utratí za rok každý lovec USD Lovci utratí více na kynologii než lyžaři za lyžařské vybavení. Federální příjem z daní vygenerovaný lovci činí USD V Arizoně vytváří rybářství a myslivost pracovních míst. Ekonomický význam myslivosti v ČR Výnosy z prodeje zvěřiny Kč Výnosů z ceny lovu Kč Náklady na spotřební zboží (textil, obuv, střelivo, atd) Kč Náklady na pohonné hmoty Kč Náklady na myslivecké akce (plesy, přednášky, výstavy) Kč Náklady na dlouhodobé investice (zbraně a optika) Kč Náklady na kynologii Kč

44 Děkuji za pozornost!