Jan Dienstl 02/15. Navrhujeme státu, aby se vrátil do hry. Teplárny. Horní Jiřetín. Velkorysá nabídka těžařů. Bez českého uhlí se neobejdeme

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jan Dienstl 02/15. Navrhujeme státu, aby se vrátil do hry. Teplárny. Horní Jiřetín. Velkorysá nabídka těžařů. Bez českého uhlí se neobejdeme"

Transkript

1 02/ \ První český lifestylový časopis o energetice \ Čtvrtletník \ Zdarma Jan Dienstl Navrhujeme státu, aby se vrátil do hry Horní Jiřetín Velkorysá nabídka těžařů Teplárny Bez českého uhlí se neobejdeme

2 Nepropadejte panice Ruth Zímová dům s vlastním kotlem na uhlí, Čichalov Mám nejlevnější teplo díky mosteckému uhlí! Paní Zímová a dalších domácností ušetří každý rok tisíce korun na vytápění. Topte také domácím hnědým uhlím a dopřejte si zároveň ekologické a intenzivní teplo s rychlým nástupem! aleko od Mostu a Litvínova leží Zemi podobná planeta. Říkejme ji třeba Betelgeuze 5, ať má jistý Angličan radost. Tu planetu obývají lidem podobní tvorové, Betelgeuziáni. Žije se jim dobře, rozhodně tedy lépe než všem předcházejícím generacím. Přesto někteří z nich vykřikují, že by to mohlo být daleko lepší, a proto všeobecně sílí dojem, že to vlastně nestojí za nic. Před mnoha miliony let se v severní části Betelgeuzu 5 děly podivuhodné věci. Samotné dění trvalo taky miliony let, takže si ho vlastně nikdo ani nevšiml, o to však bylo podivuhodnější. Rostlinné a živočišné zbytky se postupně proměnily v unobtainium, vzácnou horninu, z níž se dá vyrobit energie. Na to však Betelgeuziáni přišli až dlouho poté. Protože energie bylo později potřeba čím dál tím více, těžili a těžili, až celý průmysl dosáhl takové intenzity, že se projevila jeho negativa: mnoho rodin se muselo kvůli těžbě přestěhovat a na Betelgeuzu 5 se kvůli nekvalitnímu spalování horniny výrazně zhoršilo ovzduší. Čas šel dál, objevily se alternativní zdroje energie. Byly však nespolehlivé, málo efektivní, moc nákladné nebo příliš rizikové. Technologie se zdokonalily natolik, že vliv těžby a zpracování unobtainia na životní prostředí se minimalizoval. Velkým rozvojem prošla i civilizace na Betelgeuzu 5: vynucené stěhování z lokalit nad ložisky podmínilo lukrativní odškodné a těžební společnosti začaly výrazně podporovat oblasti dotčené těžbou i ekonomiku celé planety. Souběžně se ovšem činili odpůrci unobtainia. Vybudovali silné aktivistické hnutí a donutili vládu výrazně zasáhnout do celého těžebního průmyslu. Protože se záhy zjistilo, že agresivní kampaň proti unobtainiu přináší laciné politické body, s aktivisty začali sympatizovat i vlivní politici, kterým bylo jinak nějaké unobtainium v celku ukradené (ostatně o něm stejně jako aktivisté vlastně nic moc nevěděli). Tak se stalo, že Betelgeuze 5 dospěl v energeticky nejnáročnější době do bizarní situace. Přestože výroba energie z unobtainia nikdy nebyla šetrnější a výhodnější, prostě se řeklo, že s unobtainiem je konec a basta. K likvidaci oboru, který se vyvíjel celá staletí, stačilo pár dostatečně brutálních opatření vláda omezila dobývací prostory, odepsala většinu zásob, vzdala se svrchovanosti nad nerostným bohatstvím a razantně zvedla poplatky těžařům. A z vzácného unobtainia, které vznikalo miliony let kvůli jedinému účelu, se během chvíle stala bezcenná hrouda pod nohama nebohých Betelgeuziánů. Když se pak po letech ukázalo, že alternativní zdroje stoupající poptávku po energii ani náhodou neuspokojí, někdo chytrý pravil: Klídek, tak budeme energii dovážet ze sousedního Betelgeuzu 6! A zatímco si sousedé zahnojí životní prostředí, my si budeme vesele svítit a ještě nás budou všichni chválit, jak jsme šetrní k přírodě! Myšlenka byla za bouřlivých ovací ihned uvedena do praxe a pár let byla všeobecně považována za geniální. Potom ale přišel šok v podobě mnohanásobného zdražení energie. Na Betelgeuzu 6 si totiž někdo konečně uvědomil, že sousedé jistě rádi zaplatí za dodávky mnohem víc, nemají-li jinou možnost, jak je získat. Nepříznivé události na sebe nenechaly dlouho čekat. Betelgeuze 5 brzy ovládly nespokojenost, anarchie a tma. Svícení si totiž mohly dovolit jen zámožné domácnosti a velké firmy. Když opadly emoce, ozval se tichým hláskem opatrný dotaz: A co kdybychom se vrátili k těžbě unobtainia? Jenomže se ukázalo, že na to je už pozdě. Lomy byly zasypány, technologie rozebrána, horníci se rekvalifikovali na příjemce sociálních dávek a těžební společnosti zkrachovaly. Není těžké uhodnout, v jaké fázi příběhu je v roce 2015 Česká republika. Zatím se ale můžeme uklidňovat oblíbeným mottem vzpomenutého Angličana a jeho Stopařova průvodce po galaxii: Nepropadejte panice. Další kapitoly jsou stále ještě v našich rukou. Stačí jen znát fakta, nepodlehnout lacinému populismu a zachovat si racionální úsudek. A právě k tomu Vám pomůže druhé letošní vydání Sedmého proudu. Inspirativní čtení Vám přeje Mgr. Marcela C. Olmer, vydavatelka

3 Obsah Nejlepší ústřice světa více než 170 druhů šampaňského Tiráž 6 Jan Dienstl S Vojtěchem Sedláčkem o komunikaci, přístupu k podnikání a budoucnosti uhlí. 10 Dohoda začíná velkorysým krokem Těžaři aktualizují nabídku na vypořádání střetů zájmů v Horním Jiřetíně a Černicích. První český lifestylový časopis o energetice Analýza Bez uhlí za limity bude buď zima, nebo draho aneb kam kráčíš, české teplárenství? Modelky u rekultivačních jezer Severní vítr tentokrát společně s modelkami Maximu rozčeřil hladiny zatopených lomů. Periodicita Čtvrtletí Vydavatel TALK, s.r.o. IČO: Sídlo redakce Ve Střešovičkách 43/ Praha 6 28 Země znovuzrozená Fotopříběh k unikátní výstavě proslulých dvojčat Stanislava Štýse. Šéfredaktor PhDr. Petr Dušek Blog Nová rubrika s názory odjinud. Redaktoři Martin Rumler Jan Mikuláš Eva Holá Uhelný slabikář Kolik bondovek se dá zkouknout na 1 kg uhlí? Magická elektřina S jaderným fyzikem o cenách na burze, obnovitelných zdrojích a roli uhlí. Korektorka Iva Vávrová Grafi k Marcel Kovář Produkce Michaela Kuřátková Stěhoval jsem se už dvakrát... Životní příběh Jaromíra Franty dokazuje, že ustoupení těžbě nemusí být pokaždé špatně. Varování ze Skotska Země whisky se z uzavření uhelných dolů nevzpamatovala ani po 35 letech. Inzerce Radovan Ježovič Místo vydání Praha Distribuce kusů 62 Fajront Zatmění slunce jako námět k přemýšlení o stabilitě přenosové soustavy. Připravíme vám tak silně návykový zážitek, že se budete chtít stále vracet. Jiří Nosek šéfkuchař Zdenek s Oyster Bar Malá Štupartská 636/5 Praha 1 Staré Město Pondělí Neděle: Rezervace: Evidence MK ČR E Fotografi e na titulní straně Jan Dienstl Fotograf: David Turecký

4 Rozhovor Jan Dienstl Uhlí zachová pro příští generace jedině pokračování těžby. Zdánlivě se jedná o dva opačné světy. U jednoho stolu seděli muž s pověstí fi nančního dravce a vítěz celostátní soutěže v oblasti sociálního podnikání. Jan Dienstl a Vojtěch Sedláček. Spolumajitel a tvář Severní energetické a člověk, který svůj život zasvětil pomoci druhým. Zároveň dlouholetí přátelé, souputníci, ale také oponenti. vztah. Je přitom zajímavé, že pokud se o to opravdu snažíš, tak tě ani nestresuje možnost, že to nakonec nevyjde. Stačí, že to zkoušíš. Co to znamená pochopit sebe i partnera? Já potřebuji vědět, proč to ten člověk dělá a proč má svoje podmínky. Stejně tak si musím ujasnit svoji motivaci a svoje podmínky. Potom je dohoda mnohem pravděpodobnější. Nesmíme do sebe jen narážet jako kulečníkové koule, to nikam nevede. Obě strany musí ovládat schopnost problematizovat své záměry, vyložit karty, jít do rizika. Když s někým začínám jednat, to první, o co se snažím, je uznat ho. Fotografie: David Turecký Text: Vojtěch Sedláček Hnědé uhlí přináší levnou energii, proto je na něm také postaven český průmysl a ten má u nás větší podíl na HDP než v Německu. České hnědé uhlí využívají všechny naše velké podniky Škoda, Unipetrol, papírny, strojírny. Kudy vedla cesta kluka z Třebívlic do vedení jedné z nejvýznamnějších českých těžebních společností? A proč vůbec vedla právě sem? Tu výzvu jsem přijal hlavně kvůli té lokalitě, vždyť právě v severních Čechách mám kořeny. Narodil jsem se tu, chodil jsem tu na základní školu a v 80. letech jsem se vyučil elektrikářem v ústecké chemičce. Mimochodem učňovské školství při podnicích bylo tehdy běžné, dneska nám to možná trochu chybí. Těsně před revolucí jsem odešel studovat strojní inženýrství do Prahy a potom jsem tam delší dobu zůstal. Nabídku podílet se na těžbě uhlí jsem tedy vnímal především jako příležitost vrátit se po mnoha letech do rodného kraje. Co ti dala léta strávená na severu a v Praze? Na severu jsem se naučil hlavně komunikovat s obyčejnými lidmi. A když říkám komunikovat, tak tím myslím skutečný dialog, při němž si partneři vyměňují argumenty a ani z jedné strany není cítit žádné násilí. V Praze jsem pak k svému úžasu zjistil, že stejným způsobem se dá jednat prakticky s každým i s ministry. Kromě komunikace jsem rozvíjel schopnost dívat se na věci nekonvenčně, jinak, než by se předpokládalo, snažit se je různě otočit. Občas jsme až příliš zahleděni do výsledku nějaké činnosti a necháváme se zmást určitými dogmatickými předpisy. Kdybychom však více přemýšleli o vývoji problému nebo souvislostech jeho vzniku, možná by nám to dalo šanci porozumět mu lépe. Stejně chci přistupovat i k těžebním limitům. Opustit klišé a pátrat po kořenech. Najít prazáklady a sledovat změny až do současnosti. Vraťme se ještě k té komunikaci, protože ta je v obchodním světě zcela klíčová. Jak ji vlastně vnímáš? Je to jenom prostředek, jak něčeho dosáhnout nebo něco víc? Spousta lidí si myslí, že obchod je jako , který se pošle z jedné kanceláře do druhé. Zkrátka, že se něco domluví a pak se to nějak udělá. Ale tak to funguje jen v jasně organizovaných systémech, třeba na burze. Skutečný obchod by měl být něčím víc. Představme si to třeba na úrovni dvou lidí. Cílem komunikace by mělo být najít společná slova, pochopit sebe i partnera a objevit vzájemný Proč? Protože pokud to neudělám, tak hrozí, že k žádnému jednání ani nedojde. Uznat druhého znamená nemít předsudek. Přeci tě nemůžu uznávat a zároveň se chovat dogmaticky. Co v této souvislosti považuješ za neúspěch? Právě situaci, o které jsem mluvil. Když k té komunikaci ani nedojde. Pokud naopak někomu jasně vysvětlím, o co mám zájem a jaké jsou moje podmínky, a on mi srozumitelně řekne, proč to nejde, tak je to v pořádku. Neúspěch by vlastně v takovém případě byl, kdybychom se dohodli, protože to by znamenalo, že dohoda je pro jednu nebo druhou stranu nevýhodná. Když budu chtít koupit obraz a majitel mi řekne, že mi ho neprodá, protože ho malovala jeho babička, není to neúspěch, protože naprosto chápu, proč se nemůžeme dohodnout. Je výhoda, když tě obchodní partneři vnímají jako sympatického společníka či přítele? Já bych dokonce řekl, že je to součástí toho uznání. Je třeba uznat citovou stránku toho partnera, respektovat to, co pociťuje během hovoru. Vyhrát 100:0, to je špatně pro obě strany, protože takový vztah prostě nevydrží. Když ale uzavřeme oboustranně výhodný obchod, můžeme zůstat partnery i po letech. Je pozoruhodné, že pokud toto funguje, tak se dokonce často dají změnit i parametry dohody, aniž by vztah utrpěl újmu. S politiky se ale asi jedná jinak. Jednoznačně, protože politici mají omezenou hrací dobu obvykle rok, maximálně dva. Hrací doba uhlí je let. Takže v jednání s politiky jde především o hledání parametru, který nám umožní hrát se stejnou časomírou. Limity se reálně týkají vlády, která přijde až po té příští. A já hledám způsob, jak zařídit, aby se týkaly už této. Zkušenosti z Německa ukazují, že je to navíc ještě regionálně rozlišené. Zatímco spolková vláda chce zavírat doly, regiony je chtějí zachovat a otevírat nové, protože problémy pociťují už teď. A u nás nastane do půlroka stejná situace. Lom ČSA bude dodávat uhlí ještě v příštím volebním období, ovšem už v tomto bude propouštět lidi. Proto situace zajímá daleko více regionální vládu než tu národní. Je v jednání s politiky ještě jiný rozdíl? Zatímco podnikatel nese riziko, politik nikoliv a před následky svých činů většinou uteče. Připomenu třeba bilion korun, který zaplatíme kvůli podpoře obnovitelných zdrojů energie. Určitě je správné hledat viníka, ale podstatu problému už asi nevyřešíme. 6 7

5 Nerad bych se v padesáti díval na to, jak se firma zavírá. Když si přebíral těžební společnost, počítal si také s tím, že by těžba na lomu ČSA nepokračovala? Abych pravdu řekl, tehdy jsme měli jiné problémy, a to ještě v rámci limitů. Potřebovali jsme prodloužit dlouhodobé kontrakty krátce před jejich vypršením. Klíčové bylo v rámci bývalé skupiny vyjednávání s ČEZem o Vršanech a elektrárně Počerady. V médiích to vypadalo, že nám jde jen o cenu, ale ve skutečnosti jsme usilovali hlavně o to, aby lom i elektrárna získaly dlouhodobou perspektivu. A to jsme zase u toho obchodního jednání: když obě strany jasně specifikovaly, jaké mají zájmy, vzájemné dohodě už nestálo nic v cestě. V posledních letech už ale řešíte hlavně budoucnost lomu ČSA. Jistě, ale díváme se na ni úplně jinak než ostatní. Pokračování těžby pro nás znamená obrovské investice do technologie a lidí. A je jasné, že firma se bude chovat naprosto odlišně v závislosti na tom, jestli ji ta investice čeká nebo ne. Proto nás tak tlačí čas. Severní energetická je 2. největší zaměstnavatel v kraji a nikdo zatím nedokázal říct, čím by se její přínos dal nahradit. Druhá fáze těžby by trvala zhruba 50 let. Jak se v tomto těžko představitelném časovém horizontu vidíš sám? Budeš se divit, ale mojí hlavní motivací pro převzetí těžební společnosti bylo vrátit se domů, abych zhodnotil, co jsem se naučil. Byla by škoda, kdybych neudělal maximum pro to, aby podnik fungoval dál. Zároveň mě ta práce osobně naplňuje, dává mi dlouhodobě smysl. Taky proto jsem ochoten se otevřeně postavit proti desítkám odpůrců uhlí. A hrozně nerad bych se v padesáti díval na to, jak se firma zavírá, protože si jsem vědom následků. Zaměstnanost a peníze do regionu, tomu rozumím. Ale máš jistotu, že to uhlí také někdo chce? Rozhodně je a bude zájem o to, co se z uhlí vyrábí. O jeho osudu musí rozhodnout vláda nebo Evropská unie. Pokud bude povolenka stát rozumné peníze, tak to uhlí přežije stovky let. Proč by vláda odmítala uhlí, když ho bude potřebovat? Tuto otázku si kladu už několik let. Přitom dokud někdo nevymyslí geniální technologii, která by umožňovala skladovat energii, uhlí budeme potřebovat. Hnědé uhlí přináší levnou energii, proto je na něm také postaven český průmysl a ten má u nás větší podíl na HDP než v Německu. České hnědé uhlí využívají všechny naše velké podniky Škoda, Unipetrol, papírny, strojírny. A nedalo by se něčím nahradit? Třeba jádrem? Těžko, protože výkon jaderných elektráren nelze rozumně regulovat, což nejde moc dohromady s běžnými podnikovými procesy. Nejlépe regulovatelné jsou plynové elektrár- Navrhujeme státu, aby se vrátil do hry a mohl určovat 5 základních parametrů: kdy se bude těžit, kolik se bude těžit, komu se dodá, za kolik a co se stane s výtěžkem. ny, ovšem ty mají tak obrovské provozní náklady, že se majiteli po většinu roku nevyplatí je ani pouštět. Českou výrobu zkrátka žene pára z uhlí. Jsou nízké provozní náklady a snadná regulovatelnost důvody, proč se stále staví uhelné elektrárny? V podstatě jediné. Německo dnes zavírá jaderné elektrárny a spouští uhelné o celkovém instalovaném výkonu MW. A za to nemůže Tonda Blaník, to není výsledek nějakých politicko-lobbistických tlaků. Je to logický důsledek orientace na obnovitelné zdroje. Je uhlí z lomu ČSA nahraditelné? Nemůžeme to samé získat v jiných českých lomech? V teplárenství a podnikové energetice je naprosto nenahraditelné. Ovšem záleží na politickém rozhodnutí. Pokud stát vypne teplárny, potom uhlí z ČSA skutečně nepotřebujeme. Ale to se bavíme o nějakém plánu B, o němž jsem zatím nic neslyšel. Jsou vůbec politici, kteří tyto souvislosti vidí? Alespoň jsme se konečně dočkali nějakých analýz a ty budou zveřejněny dlouho před rozhodnutím. To dává naději, že se k tomu všichni zúčastnění budou moci vyjádřit. Samozřejmě, pokud politici dodrží, co slíbili. Není to ale jen kouřová clona? Vždyť těmto podkladům nebude nikdo rozumět, připadá mi, že je to podobné jako se zveřejňováním smluv. To si nemyslím. K analýze, která zjišťuje potřebu uhlí, se totiž bude moci vyjádřit každá strana v tom smyslu, jestli se v ní vidí. Každá teplárna, která bojuje o bytí a nebytí, tak bude moci protestovat proti příliš nízkému objemu přiznaného paliva. Pokud jde o analýzu dopadů na zaměstnanost, tam se zase můžou ozývat města a kraj. Já věřím, že právě teď konečně začíná ta správná diskuze dotčené veřejnosti. Hrozně pozdě, ale přece. Společný podnik může zabránit špatnému kroku, který nepůjde vzít zpátky. Navrhujete státu společný podnik. Má to nějaký smysl? Vždyť i bez něj to funguje docela dobře, stát dá těžaři licenci, soukromá společnost těží, platí daně, poplatky, dodává uhlí... ale stát nemůže v tomto modelu určovat, k čemu to uhlí využije. Soukromá společnost ho teoreticky může vyvážet třeba do Afriky. Proto navrhujeme státu, aby se vrátil do hry a mohl určovat 5 základních parametrů: kdy se bude těžit, kolik se bude těžit, komu se dodá, za kolik a co se stane s výtěžkem. Jak by ten společný podnik se státem vypadal? Byla by to úplně nová struktura, akciová společnost, v níž by stát měl majoritu a těžební společnost minoritu nebo nic. Společný podnik by si najal těžaře, ten by těžil uhlí a měl by přiměřený zisk. Výnos by zůstal společnému podniku. Nejdůležitější úlohou státu by bylo stanovovat těch 5 základních parametrů. V souvislosti s diskuzí o těžbě a roli státu se vkrádá na mysl také osud OKD. Černé uhlí z OKD je potřeba a moc. Ovšem ve světě mají to samé a mnohem levnější, protože ho na rozdíl od nás mohou těžit povrchovým způsobem. Cenu černého uhlí tak určuje z 60 % ropa, z níž se vyrábí palivo pro nákladní lodě, které ho přepravují. A protože je v současnosti ropa levná, je levné i černé uhlí. Ano, můžeme zavřít české doly, protože těžba zrovna ekonomicky nevychází. Ale mějme na paměti, že je už nikdy znovu neotevřeme a až bude ropa 2x dražší, můžeme trpce litovat. To samé platí na ČSA. Společný podnik může zabránit špatnému kroku, který nepůjde vzít zpátky. A proč by těžba na OKD nebo ČSA nešla obnovit třeba za 10 let? Říká se, že je to jen otázka ceny. Já si to nemyslím. Důlní dílo, to není jenom dobývací prostor, ale také skládka, logistika a především lidé. Těžba je umění. Když se zastaví, o to umění přijdeme. Uzavřený důl navíc nelze konzervovat, podle zákona se musí rekultivovat, většinou se zatopí. A teď to nejdůležitější: když se lom uzavře, změní se status území ve všech dokumentech a uvolní se všechny stavební uzávěry. Ložisko tak začne přirozeně ochraňovat nová výstavba! A dovedeš si představit, že za takových okolností by bylo daleko obtížnější než dnes vyřešit všechny střety zájmů. Lom ČSA je živý organismus, který vznikal 100 let. Kdo ho neviděl, nemůže to pochopit. Rozfárat nový hnědouhelný lom je kvůli dnešní regulaci a hustému osídlení v podstatě nemožné. Cenu lomu tak určuje to, že funguje. Je to paradox. Uhlí zachová pro příští generace jedině pokračování těžby. 8 9

6 Krásné domy, kvalitní silnice, perfektní chodníky to je Vysoká Pec, městečko, kterému se daří díky penězům z uhlí. A právě sem by se mohli přestěhovat občané z Horního Jiřetína a Černic. Velkorysá nabídka pro Horní Jiřetín a Černice V době, kdy česká vláda teprve začíná přemýšlet o tom, zda stát potřebuje uhlí, jiní už dávno makají. Zatímco na ministerstvu průmyslu alespoň zuřivě sestavují analýzy, které už měly být hotové před 10 lety, Severní energetická dokončuje očekávanou aktualizovanou nabídku pro majetkové vypořádání Horního Jiřetína a Černic. A nutno poznamenat, že to bude nabídka velmi velkorysá. Fotografie: Martin Šuvarina Text: redakce 10

7 Místa je dost Vysoká Pec je na nové obyvatele připravena, vedle obce leží tisíce metrů čtverečních lukrativních pozemků. OSUDY JIŘETÍNSKÝCH Vladimír Lehký, starousedlík s hlubokými kořeny na Mostecku, žije s manželkou v Horním Jiřetíně už 26 let. Jeho rodina moc dobře ví, co je to ustoupit těžbě uhlí, však už se také několikrát stěhovala. Jemu osobně nechybí ani vztah k těžbě, protože v minulosti pracoval také přímo na šachtě. Dnes je ovšem v invalidním důchodu, po operaci má sníženou pohyblivost. A to začíná být čím dál tím větší problém. Bezbariérově máme udělané jen přízemí, ložnice je v patře. Když mě někdy rozbolí večer noha, tak musím spát dole, vysvětluje. Domek Lehkých sice má za sebou dílčí opravy, odstranění veškerých bariér by však vyžadovalo rozsáhlou rekonstrukci. A do té se panu Lehkému z celkem pochopitelných důvodů moc nechce. Dlouhodobá nejistota způsobila, že mnozí z obce odešli a další o tom uvažují. Mimo jiné člověk zvažuje, jestli má provádět nějakou nákladnější údržbu či rekonstrukci, říká. Když ekologičtí aktivisté spustí odrhovačku o tom, jak celý Horní Jiřetín jako jeden muž odmítá pokračování těžby a stěhování obce, zamračí se. Skutečných ekologů si vážím. Ekologičtí aktivisté jsou však ve skutečnosti pouze aktivisté zaštiťující se slůvkem eko. Za nás tedy rozhodně nemluví, upozorňuje. Není pravda, že všichni občané jsou proti stěhování. Znám desítky lidí, kteří o tom uvažují, a další, kteří čekají na solidní nabídku vyrovnání, dodává. Manželé Lehcí samotní se této vidiny dnes neděsí se stěhováním prakticky počítají, a za určitých okolností by jej dokonce uvítali. Určitě bychom chtěli zůstat pořád na Mostecku. Líbila by se nám třeba lokalita u Vtelna, kde rostou nové domky, nebo u jezera Benedikt, svěřuje se pan Lehký. Jak by mohl vypadat nový začátek na novém místě, naznačil nedávný výlet do Německa, kam se jeli manželé podívat na již přesídlenou obec. Tamní občané dostali v podstatě vše, co chtěli: pěkné bydlení, sportoviště, obchody, kulturní dům, a hlavně jistotu, že nežijí nad uhlím a mohou žít v klidu, uzavírá Vladimír Lehký. Představte si čtyřčlennou rodinu, která žije v Horním Jiřetíně ve vlastním domku o hodnotě cca 2,5 milionu korun. Když vláda prolomí limity na lomu ČSA a těžební společnost se dohodne se všemi relevantními subjekty, tato rodina může při splnění všech podmínek v rámci vypořádání počítat s finanční náhradou až 6,3 milionů Kč a přestěhovat se do jiného domu v okolí či bytu ve městě. A podobně štědré odškodnění mohou očekávat i ostatní obyvatelé či instituce z této oblasti. hlí jako součást nerostného bohatství ČR patří státu, a pokud bude stát potřebovat přístup k tomuto majetku, vzhledem k nepřemístitelnosti ložiska a lidskému osídlení nad ním bude nezbytné vyřešit příslušné střety zájmů. Z toho plyne přirozený nárok na spravedlivé vypořádání majetkových a jiných zájmů. Návrh, který připravuje Severní energetická pro případ pokračování těžby, se vztahuje nejen na vlastníky nemovitostí, ale také na všechny obyvatele dotčených obcí, ekonomické subjekty, spolky, sdružení a další organizace, které provozují aktivitu v těchto oblastech. Poloha ve vztahu k dobývacímu prostoru přitom není důležitá, nabídka platí pro celé území Horního Jiřetína a Černic. Ovšem pochopitelně pouze za předpokladu, že se podaří vyřešit všechny dotyčné střety zájmu. Z obecných principů stojí nejvýše maximální snaha o vzájemnou dohodu a individuální přístup. Řešení mohou být různá a žádná z variant není předem upřednostňována. Je na obyvatelích a subjektech samotných, aby si sami zvolili cestu, která jim bude nejlépe vyhovovat. Systém pro stanovení výše a způsobu náhrady se skládá z několika složek. Nejvýznamnější jsou tři základní typy náhrad, z jejichž součtu vyplyne hodnota vypořádání. V případě typu Nemovitost je nezbytné napřed na základě znaleckého posudku nalézt shodu na ceně nemovitostí. Osobní náhrada se týká všech osob s trvalým nebo prokazatelně dlouhodobým pobytem v obci. Nabídka pamatuje i na rozdíly mezi starousedlíky a přistěhovalci v souvislosti s výhledem těžby v době přistěhování. Zatímco ti, co přišli před rokem 1972, ještě netušili, že jejich domovy může ohrozit těžba, ti poslední se tu usídlili už přes zamítavé stanovisko báňského úřadu. Konečně náhrada za ekonomickou aktivitu vychází z oficiálního výkaznictví (daňového přiznání), počtu pracovních míst a rozlohy oblasti, kterou podnikání pokrývá. Pro případy, kdy nedojde ke shodě, bude zřízen institut ombudsmana. 140 % odhadní ceny souboru nemovitostí dle listu vlastnictví 1,5 milionu Kč fi xní částka navíc pro rezidenty ve vlastní nemovitosti TYPY NÁHRAD NEMOVISTOST OSOBNÍ EKONOMICKÁ / SOCIÁLNÍ AKTIVITA Kč osoba (podle doby strávené v HJ/Č) individuální řešení Tři čtvrtiny domů v Horním Jiřetíně pamatují přinejmenším 2. světovou válku, pouze každý dvacátý byl postaven po roce 2000 (STEM, 2014). OSUDY JIŘETÍNSKÝCH Podnikatel Pavel Gruber je Severočechem od narození a hornojiřetínským občanem už bezmála 30 let. V Horním Jiřetíně postavil dům a s manželkou vychoval 4 děti, má tu dobré sousedské vztahy i řadu přátel. Tím spíše mu vadí, jak dnes obec vypadá. Město nežije a nijak zásadně se nerozvíjí, zastupitelstvo mu příliš dobrého nepřináší. Dnes je v čele člověk, který se již řadu let staví do pozice spasitele, přitom jako podnikatel přivedl vlastní fi rmu do likvidace, uvádí pan Gruber. Nejhorší je ale desítky let trvající nejistota, zdali se prolomí, či neprolomí těžební limity. Vůči vládnoucí garnituře od lokální po celostátní úroveň si v této souvislosti dovolím vyjádřit názor, že jsme nikdy neznamenali nic víc než volební téma či bod v politických programech, říká pan Gruber. V kontextu limitů mu vadí zejména to, že radnice s nikým nekomunikuje a nereprezentuje názory jiných názorových skupin než odpůrců těžby. Rozhoduje za nás pár zanícených ekologů, vysvětluje. Sám prý přitom smýšlí ekologicky, v mládí se například podílel na obnově zničených lesů na úpatí a hřebenech Krušných hor. Na rozdíl od aktivistů však nemá potřebu o svém vztahu k životnímu prostředí nikoho demagogicky ujišťovat. Popis situace ze strany aktivistů je tendenční, jednostranný a účelový. Vůbec neodráží názorové spektrum k dané problematice, vysvětluje. Názor na stěhování obce má Pavel Gruber podobný jako řada jeho sousedů: Pokud těžaři přijdou s rozumnou nabídkou, je ochoten své nemovitosti prodat. Nemám obavy z toho začít nový život či podnikání jinde, říká, jedním dechem však dodává, že o nabídce se musí diskutovat. Vedení města se musí zastat těch, kdo si nebudou schopni vyjednat důstojné podmínky sami. Ale něco takového samozřejmě naše městská garnitura ani nepředjímá, říká pan Gruber

8 Stěhování kostela, díl druhý? Kostel v Horním Jiřetíně nese jméno po Panně Marii stejně jako ten mostecký. Bude se také stěhovat? OSUDY JIŘETÍNSKÝCH Martin V. žil od narození v Litvínově, před 8 lety však postavil rodinný dům v Horním Jiřetíně, kde podniká a vychovává 2 děti. To, co předvádí česká vláda s jeho městem, mu připomíná přehazování horkého bramboru. Nejhorší je částečné prolomení limitů, při němž by šla k zemi polovina obce. Tato varianta má snad jen své odpůrce, hodnotí nejméně populárním řešení. Pan Martin stejně jako řada obyvatel Jiřetína nesdílí názory aktivistů a kritizuje zástupce radnice za špatnou komunikaci s těžební společností. Na jejich místě bych se snažil jednat a vybojovat pro město co nejlepší podmínky. To samé platí i pro Litvínov. Stejně o limitech nakonec nerozhodnou oni, říká. V létě by pan Martin na zahradě rád vybudoval venkovní bazén. Kdo by ale šel do takové investice zrovna teď? Nevíte, jestli to má vůbec nějaký smysl, pořád jen čekáte a bojíte se, aby vaše práce nebyla úplně zbytečná, zlobí se. O postojích obyvatel k pokračování těžby má celkem jasno: o jednolitou skupinu nejde. Znám hodně lidí, kteří za rozumných podmínek souhlasí s prolomením limitů. A nejde jen o vypořádání, ale taky o dostatek práce, rozvoj, podporu sportu, kultury atd. Já sám jako podnikatel považuji za nejdůležitější, aby bylo na Mostecku co nejvíce zakázek. Podle Martina V. ve městě stojí jak staré podmáčené domy, tak milionové nemovitosti. Proto je obtížné stanovit obecná pravidla pro vypořádání. Odškodnění by mělo být tak vysoké, aby si za něj mohl každý postavit dům minimálně stejné kategorie bez ohledu na ceny pozemků. A mělo by mu ještě zbýt, dodává. Pravidla pro vypořádání jsou navržena tak, aby maximálně respektovala propojení subjektu s dotčenou lokalitou a míru újmy, jakou mu pokračování těžby způsobí. Rodina ve vlastní nemovitosti tak může počítat s náhradou za nemovitost a osobní náhradou podle počtu členů domácnosti. Vzorové kombinace náhrad Případ Nemovitost Osobní Rodina ve vlastní nemovitosti Nájemník v bytě Spolky bez nemovitého majetku Obec Zemědělec/živnostník Rekreační objekty Firma s hlavní provozovnou v nájmu Firma ve vlastní nemovitosti Ekonomická / sociální aktivita Jak již bylo mnohokrát zdůrazněno, finální podoba vypořádání závisí na konkrétní dohodě. Obecně však existují 2 základní řešení: nové za staré a individuální řešení. Pokud účastník zvolí první možnost, těžební společnost mu nabídne adekvátní bydlení v obdobné užitné hodnotě. Druhá možnost není tak pohodlná, ale pro rezidenty ve vlastních nemovitostech o to výhodnější. Za individuální řešení totiž dostanou k finanční náhradě bonus Kč. Musí však splnit všechny podmínky, zejména prokázat možnosti stěhování a dlouhodobého bydlení ve zvolené lokalitě. Modelové příklady ukazují, že čistě majetkově si lze oproti výchozímu stavu polepšit až čtyřnásobně. Zvláštní variantou náhrady, která by mohla vzejít ze zjištění skutečného zájmu obyvatel, je skupinové řešení, které spočívá ve výstavbě nového městečka v jedné z blízkých lokalit. Pokud by obyvatelé preferovali tento přístup, mohl by se zrodit Nový Jiřetín. Vzorové kombinace náhrad Odhadní cena RD Počet členů domácnosti Bonus za individuální řešení Náhrada celkem Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Součástí aktualizované nabídky Severní energetické bude ještě řada dalších bodů, například motivace pro firmy, aby po přestěhování zachovaly pracovní místa, dále vypořádání pro církev, začlenění vybraných částí architektonických a historických památek do nově vystavené obce či mimořádné sociální případy. To jen podtrhuje předpoklad, který se tiše vznáší nad všemi úvahami o limitech a střety zájmů: velkorysejší nabídka už nejspíš nikdy nepřijde, protože pokud by vláda prolomila limity až po rekultivaci lomu ČSA, náklady by vzrostly na ekonomicky nesmyslnou úroveň. S vyvlastněním za zády Stěhování je vždycky těžká věc, a když se ještě k tomu nestěhujete dobrovolně, platí to dvojnásob. Bolestná historická zkušenost navíc ve většině z nás vytvořila alergii na jakékoliv nadřazování státního zájmu nad osobní. Zkusme se ale přesto na problém podívat jinak než očima bojovně naladěné farmářky či neoblomného starosty. Z pohledu samotného státu. Stát má vždy nevděčnou pozici, obyvatelé na něj často nadávají a chybět jim začne zpravidla až ve chvíli, kdy selhává (podívejme se třeba na východní Ukrajinu). Jeho nejdůležitější úlohou je v obecné rovině zajistit veškeré funkce, které nelze ponechat soukromému sektoru. A ve světle těchto předpokladů si lze jen těžko představit, že by zároveň nade vše ctil právo všech občanů na soukromé vlastnictví. Kdyby tak činil, mohl by zapomenout na příliv zahraničních investorů i výstavbu velkých inženýrských staveb, což by v důsledku znamenalo zejména katastrofální stav dopravní infrastruktury, protipovodňového systému a vytěžitelných zásob nerostného bohatství. Málokdo ví, že těžební společnosti jsou při vypořádávání střetů zájmů oproti Ředitelství silnic a dálnic a institucím spravující česká povodí v nevýhodě. Nemohou se totiž spolehnout na institut vyvlastnění ve chvíli, kdy veškeré snahy o dohodu selhaly. To je obrovský paradox zejména ve srovnání se silnicemi, jejichž trasu lze měnit a kvůli kterým se u nás kříží státní a osobní zájmy nejčastěji. Po roce 1989 se na českém území odškodňovalo a vyvlastňovalo z různých důvodů. Závěrem vzpomeňme na nejznámější a nejvíce medializované případy: dálnice D11, továrna Nemak na hliníkové komponenty pro automobily, výrobní závod automobilky Hyundai, výrobní hala společnosti Philips. Z aktuálních případů jmenujme například budování přehrady v Nových Heřminovech. OSUDY JIŘETÍNSKÝCH Zbyněk Ortmann bydlí s rodinou v Mostě, v Horním Jiřetíně však vede společnost Cannoneer, která je největším místním zaměstnavatelem. Firma, která v obci funguje už přes 20 let, se specializuje na zpracování kovového odpadu a demolice. Nejistá budoucnost ji tíží úplně stejně jako obyvatele. Místo nákladných, ale efektivních opatření se hledají provizoria, protože nikdo neví, zda má smysl investovat. Vezměte si například naši manipulační plochu místo abychom ji měli celou hezky vybetonovanou, je zpevněná pouze silničními panely, vysvětluje pan Ortmann. Obdobně je to s fasádou a dalšími úpravami, které by v konečném důsledku vedly k ekologizaci a efektivizaci provozu. Namísto toho jsme nuceni volit víceméně mobilní provizorní řešení. Společnost Cannoneer dlouhodobě prohlašuje, že by se stěhování nebránila, pokud by jí těžaři nabídli adekvátní areál, který by splňoval veškeré legislativní a ekologické požadavky pro provozování daného byznysu. Máme beztak působnost téměř po celé republice, nejsme striktně vázáni na místo, kde sídlíme. Navíc fi rmu tvoří především lidé a ti by šli s ní, říká pan Ortmann. Z výše uvedeného důvodu šéfovi Cannoneeru silně leze na nervy, když odpůrci prolomení limitů zneužívají v argumentaci jméno jeho fi rmy. To nepovažujeme za férové chování, protože ať se to někomu líbí či ne, řešení střetu zájmů lze v určitém smyslu považovat za obchodní jednání a rezolutní ne, které je za nás vyslovováno, vážně ohrožuje naši vyjednávací pozici, říká. Pan Ortmann sice svým způsobem oceňuje snahu radnice o zachování města, přesto by se podle něj měli vedoucí představitelé Horního Jiřetína chovat jinak. Měli by řešit střet zájmů v předstihu a vyjednat občanům co nejlepší podmínky. Tuto povinnost města se pokoušelo suplovat hnutí DIALOG, nesetkalo se však s dostatečnou odezvou ani z jedné strany, lituje pan Ortmann

9 Analýza České teplárny bez uhlí = velmi drahé auto bez kol, motoru i paliva Hnědé uhlí dochází a řada velkých měst i malých odběratelů řeší, jak si zajistit dlouhodobě teplo za ceny, které budou ještě domácnosti schopné platit. To je dosud skrytá tvář problému zvaného limity na težbu uhlí. Tvář, která se neukazuje nebo se líbivým make-upem maluje tak, aby vypadala hezčí, než ve skutečnosti je. Foto: Teplárna Strakonice Fotografie: Shutterstock.com, Marek Dienstl, Teplárna Strakonice Text: Martin Rumler 17

10 Analýza Přitom hnědé uhlí prostřednictvím velkých tepláren a centrálního zásobování dává dnes teplo a teplou vodu více než 2 milionům lidí v zemi a ročně se ho nasype 1,8 milionů tun do kamen a kotlů v rodinných domcích či malých kotelnách škol, nemocnic, domovů důchodců či kasáren. Uhlí z lomu ČSA je takzvaně nejteplejší v celé Evropě, to znamená, že má nejvyšší účinnost při spalování. Nejkvalitnější uhí v Evropě Existuje řada analýz teplárenství v Česku a všechny se shodnou na jednom teplárny se bez hněděho uhlí ještě dlouhou dobu neobejdou. Hně dé uhlí je zdrojem, jehož podí l na centrá lní vý robě tepla dlouhodobě př e- sahuje hranici 40 %. Oč eká vaný vý voj jeho tě ž by a př edpoklá daná struktura spotř eby ve prospě ch vý roby elektř iny však povede k výrazné mu sní ž ení dodá vek uhlí pro teplá rny, pokud nebude využ ito uhlí za souč asný mi limity tě ž by. Podle profesora Vladimíra Slivky z VŠB-TU v Ostravě by nedostatek uhlí dopadl na kaž dou teplá rnu jako celek. Postihl by přitom jak vý robu tepla, tak elektř iny (neboť oba procesy jsou technologicky a ekonomicky svá zané ) a projevil by se i na cená ch energie. V nejhorš í m př í padě by toto mohlo v budoucnu vyú stit až v úplný rozpad soustavy zásobování teplem. Při neprolomení limitů v roce 2025 bude chybět uhlí pro 33 teplárenských zdrojů. Nedostatek uhlí ohrozí i ambiciózní plán dotované modernizace malých domovních kotlů, do které ČR investuje 9 miliard korun. Většině tepláren končí současné kontrakty na dodávky uhlí již mezi roky a nové nemají. Jak uvedl za ostatní účastníky kulatého stolu na dubnových Teplárenských dnech bývalý ředitel Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt: Pro rozhodnutí o uhlí za limity už není za 5 minut dvanáct, ale hodina po dvanácté. V důsledku nemožnosti vytěžit dostatečné množství hnědého uhlí nejsou hnědouhelné společnosti s teplárnami ochotny uzavírat žádné dlouhodobé kontrakty, neboť pro ně uhlí odpovídající kvality (zejména výhřevnosti a sirnatosti) uvnitř limitů není k dispozici, píše se ve zprávě odborníků z VŠE v reakci na momentální nastavení těžebních limitů. A nejistota v energetickém byznysu je to nejhorší, co toto průmyslové odvětví může potkat. Tato situace totiž stále trvá a teplárny potřebují jistotu, že pro ně bude uhlí i za 20 a více let. Pouze bílinské uhlí prostě nemůže stačit, říká obchodní ředitel Severní energetické Damir Dordevič. Uhlí z tohoto lomu má smluvně zajištěné skupina ČEZ, a dokud nedostaví paroplynovou elektrárnu v Ledvicích a nebude rozšířena jaderná elektrárna v Temelíně, bude ho potřebovat. To znamená jediné: v roce 2025 bude na českém trhu chybět minimálně 6 milionů tun uhlí. A rozhovory s lidmi z českých tepláren to potvrzují. Je tu naděje, že limity budou zrušeny, ale ne jistota, říká ředitel Teplárny Strakonice Aleš Seitz. Teplárna patří k těm, které pokračování těžby hodně zajímá. Nebudou-li prolomeny limity, vyprší její kontrakt na uhlí z mosteckých dolů už za několik let. Pokud padnou, nic nestojí v cestě prodlužit kontrakt. Lidé si možná mylně představují, že pokud dnes schválíme prolomení limitů, zítra se může začít těžit. Jenže tak to zdaleka není. A současný stav nejistoty může celý systém zlikvidovat. Pokud totiž neexistuje jistota v tom, co v příštích deseti a dvaceti letech bude, podnikatelé ztrácejí chuť investovat a například mladí lidé nevidí perspektivu ve studiu těchto oborů. Což může teplárenské odvětví v Česku nenávratně zničit. Pokud bychom v budoucnu zajišťovali dodávky tepla prostřednictvím dovozu uhlí, zásadním způsobem by se to promítlo do výsledných cen. A to nejen z důvodu, že import sám o sobě cenu uhlí výrazně zvýší, ale rovněž proto, že hnědé uhlí v okolních státech zdaleka nedosahuje takové kvality jako v České republice. Surovina z tuzemských ložisek má daleko vyšší výhřevnost (více o tomto tématu viz Uhelný slabikář). Za limity nyní čeká na vytěžení minimálně 280 milionů tun velice kvalitního hnědého uhlí. Stát tak má dostatek domácí suroviny pro českou energetiku a nezatíží státní rozpočet dovozem náhradního paliva (např. plynu). Uhlí z lomu ČSA je takzvaně nejteplejší v celé Evropě, to znamená, že má nejvyšší účinnost při spalování, vysvětluje Dordevič. Jinak řečeno, z tohoto uhlí lze vyrobit nejvíce tepla za nejnižší náklady. Navíc obsahuje nejméně vody, nachází se blízko tepláren a za limity je ho dost. Pro srovnání: například hnědé uhlí z Německa, které ke spalování dováží Eletrárna Opatovice a vytápí s ním Hradec Králové a Pardubice, má výhřevnost cca 9 MJ/kg. Uhlí z Mostecka dvojnásobnou. Pokud se podíváme k sousedům, zjistíme, že ačkoli Německo zachvátila láska ke všemu ekologickému, tak tamní energetika počítá s vytěžením dostupných zásob hnědého uhlí. Rozhodli se, že důležité je využít v co největší míře vlastní zdroje popisuje Dordevič. Naopak energie z dovezených surovin bude v energetickém mixu prudce klesat. I proto Německo od roku 2004 kvůli těžbě přesídlilo obyvatel z 308 obcí. A nyní každý rok přesídlí několik set dalších. Strakonická teplárna vytápí nejen domácnosti, průmyslové podniky či školy, ale také sportoviště, například místní basketbalovou halu. Foto: Marek Dienstl Německo od roku 2004 kvůli těžbě přesídlilo obyvatel z 308 obcí. A nyní každý rok přesídlí několik set dalších

11 Teplo ze strakonické či plzeňské teplárny využívají i místní nemocnice (ilustrační snímek). Foto: Shutterstock.com Musíme vědět, na čem bude česká energetika stavět. Nemůžeme riskovat, že se pustíme do drahé přestavby na plyn, za dva roky vláda uvolní limity a my zjistíme, že jsme vyhodili miliardy zbytečně. 20 Přechod na jiné palivo? Ekonomická sebevražda Odpůrci těžby uhlí často navrhují přechod tepláren z uhlí na plyn. I samotné teplárny se takovými scenáři zabývaly. Přechod tepláren na jiná paliva by si ovšem vyžádal miliardové investice. Musíme vědět, na čem bude česká energetika stavět. Nemůžeme riskovat, že se pustíme do drahé přestavby na plyn, za dva roky vláda uvolní limity a my zjistíme, že jsme vyhodili miliardy zbytečně, říká šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. Snažíme se pracovat s alternativou, pálíme dřevní odpad vznikající při těžbě v lese, biopaliva vypěstovaná zemědělci nebo pivovarský mlát vzniklý jako odpad z pivovaru. Jsou to však dílčí položky, které mohou palivovou základnu nahradit maximálně z poloviny. V ČR ale nelze vykácet všechny lesy, ani tak by to nestačilo. Uhlí na zajištění tepla prostě do budoucna potřebujeme, doplnil Drápela. Prostá výměna hnědouhelných kotlů za plynové je sama o sobě sice nejjednoduš š í i cenově nejpřijatelnější, avšak odporuje Zá konu o hospodař ení s energií. Na zdroj po rekonstrukci se totiž bude pohlí ž et jako na nový, což si vyžádá vyš š í ú č innost celé ho cyklu vý roby elektrické energie a tepla. A tuto účinnost ve většině případů nelze dosáhnout se stávajícími technologiemi, protože u takové ho zdroje platí dle zá kona o ovzduš í mnohem přísnější emisní limity. Znamenalo by to tedy ná sledné investice do dalš í ch č á stí technologie, v jejichž světle už př estavba zdaleka nevypadá tak výhodně, jak se původně zdálo. Př estavba na paroplynový cyklus je pak ještě náročnější vyžaduje zpravidla 2 3x vyšší investice než předchozí varianta. Nejdražší položkou je jednoznač ně spalinový kotel a turbí na (miliardy Kč ), ostatní polož ky se pak pohybují v ř á dech desí tek až stovek milionů Kč. Kromě investic do nový ch zař í zení př estavba v neposlední ř adě znamená také demolici a asanaci stávající technologie kotlů, odsíření, denitrifikace, uhelných tras, sklá dky paliva atd. Co se tý č e ekonomické ná vratnosti, ve vě tš i- ně případů vycházejí přestavby při současných cená ch vstupů a vý stupů jako neufinancovatelné, ekonomicky nená vratné a v podstatě likvidač ní. Proto se také nedá uvaž ovat o jejich financová ní z cizí ch zdrojů. A jelikož nutné investice pro přestavbu většinou převyšují možnosti jednotlivý ch teplá ren, znamená to zá sadní problé m jak takovou investici zaplatit? Jeden příklad za všechny Pokud jde o konkrétní čísla, je dobrým příkladem Teplárna Strakonice. Ta zásobuje cca bytů a 70 průmyslových odběratelů. Zde si před lety udělali analýzu přechodu na plyn. A jak to dopadlo? Vzhledem k tomu, ž e teplá rna nemá dosud ž á dný plynový kotel a stř edotlaké plynové potrubí je k dispozici ve vzdá lenosti cca 5 km, byla tato mož nost vyhodnocena jako nereá lná. Hlavní m dů vodem jsou př í liš vysoké investice, př edevš í m vý stavba př í pojky ke zmí ně né mu plynovodu (spolu se vš emi legislativní mi a povolovací mi problé my), kterou by teplá rna musela vybudovat zcela na vlastní ná klady. V teplá rně provedli odhad investič ní ch ná kladů na kompletní př echod na zemní plyn a dopočítali se k závratné sumě blížící se 3 miliardám Kč (viz tabulka). Přestavba Teplárny Strakonice na plyn hlavní investice: ú prava stá vají cí ch uhelný ch kotlů na zemní plyn Kč instalace plynové turbí ny se spalinový m kotlem Kč vybudová ní nové vysokotlaké odboč ky z pá teř ní ho plynovodu Kč vý stavba nové regulač ní stanice na zemní plyn Kč vybudová ní nový ch stř edotlaký ch rozvodů zemního plynu v teplá rně Kč likvidace č i př estavba nevyuž í vaný ch uhelný ch zař í zení Kč Celkem Kč Co ze strakonické analýzy vyplynulo velmi jasně, je fakt, že pokud by se i př es vš echna negativa změ na na zemní plyn realizovala, pak by to nutně znamenalo vý razný ná rů st cen tepla. Dosud zde stojí teplo něco málo přes 600 korun za gigajoule. Analýza vyčíslila cenu za teplo z plynu na více než Kč/GJ! Dá se př edpoklá dat, ž e př i takto vysoký ch cená ch tepelné energie by vě tš ina zá kazní ků uvaž ovala o odpojení a př echodu např íklad na loká lní vytá pě ní. Teplá rna by tak kvů li cená m, které nejsou akceptovatelné trhem, ztratila pravdě podobně vě tš inu odbě ratelů tepla, a tí m pá dem i znač nou č á st zisků. Jinými slovy nejspí š by bojovala o přežití. Pro zachová ní ekonomické ná vratnosti zmí ně ný ch investic by se musela podle studie VŠ E skokově zvý š it cena tepla té mě ř u vš ech velký ch zdrojů. S ohledem na to, že dnes lidé či instituce platí zhruba polovinu, jsou to vš ak č á stky zcela nemyslitelné a nemohly by v konkurenci obstá t. Černý scénář nakonec Nejvyšší cenu tepla v zemi dlouho platili obyvatelé Jablonce nad Nisou, ještě nedávno 800 korun za gigajoule. Důvody? Drahé palivo (zemní plyn), zastaralá infrastruktura a také hrozící rozpad soustavy, která město zásobuje teplem. V Jablonci je na centrální vytápění napojeno na bytů a bezmála 90 podniků, obchodů a veřejných budov. Ztrátovost jabloneckého systému je zhruba 40%, cena tepla pro domácnosti stále patří Město Jablonec, které je od roku 2013 jediným vlastníkem Jablonecké energetické, chce rozpadu soustavy zabránit. I proto už od loňského ledna snížilo cenu za jeden gigajoule tepla z 807 na 689 Kč, a to s vědomím, že hospodaření teplárenské společnosti tak letos skončí ztrátou přibližně 34 milionů Kč. k nejvyšším v zemi. Za poslední tři roky se odpojila čtvrtina odběratelů a další se na to chystají. Pokud se nebude investovat do revitalizace, bude to znamenat buď dál každoročně generovat ztrátu kolem 30 až 40 milionů korun, nebo zvýšit cenu pro domácnosti na korun za gigajoule, řekl ČTK ředitel Jablonecké energetické Pavel Spilka. Město Jablonec, které je od roku 2013 jediným vlastníkem Jablonecké energetické, chce rozpadu soustavy zabránit. I proto už od loňského ledna snížilo cenu za jeden gigajoule tepla z 807 na 689 Kč, a to s vědomím, že hospodaření teplárenské společnosti tak letos skončí ztrátou přibližně 34 milionů Kč. Přitom hnědouhelné teplárny běžně vykazují zisky, a to jeden gigajoule tepla od nich stojí daleko méně než v Jablonci. Teplárna je tedy naprosto srovnatelná s výše zmíněnou strakonickou, přičemž díky hnědému uhlí platí ve Strakonicích lidé cca 600 korun za GJ a podnik nemusí kvůli tomu za ceny ekonomických ztrát uměle zlevňovat. Podobný scénář v případě konce spalování hnědého uhlí a jeho zakonzervování za limity předpovídají odborníci i jinde. Navíc zcela vniveč přijdou stamilionové investice do hnědouhelných tepláren, které umožňují splňovat přísné ekologické normy. Každá teplárna musela v posledních letech tyto investice uskutečnit a musí modernizovat své provozy dál. Je to podobné, jako by vám někdo řekl, že vaše auto musí mít ten nejmodernější benzinový motor a vy do něj můžete lít jen ten nejlepší benzín. Utratíte rodinné úspory za nový a normám odpovídající vůz a pak přijde zákaz benzinu a v prodeji zůstane jen nafta. Jediným řešením je přestavba vozu, s nímž jste se sotva projeli, nebo koupě nového. Vítejte v ČR 21. století. Průměrná cena tepla podle paliv v roce 2014 (Kč/GJ) Zdroj: Energostat 563 Hnědé uhlí 576 Černé uhlí 668 Zemní plyn 592 Průměrná cena 21

12 Severní vítr Pod Krušnými horami se rodí vodní ráj V krajinu tisíce jezer se pomalu přeměňuje území pod úpatím Krušných hor. Z vyuhlených hnědouhelných lomů se stává obří zásobárna vody a především parádní rekreační oblast, v níž budou jednou trávit dovolenou i Pražáci. Tato senzační vize zaujala i redakci Maximu, nejčtenějšího českého časopisu pro muže, a díky tomu vznikly fotografi e obohacující znovuzrozenou přírodu o půvab, na který je i rekultivace krátká: ženskou krásu. Vybrané snímky s potěšením uveřejňujeme a věříme tak, že reportáž potěší nejen ducha, ale i oko čtenáře. Plnoletého. Fotografie: MAXIM, Martin Kinkal, Martin Šuvarina Text: Eva Holá, redakce Pokud by to snad někoho zajímalo, tyto krásné dámy se fotily na Benediktu. A to jezero za nimi vzniklo rekultivací... Foto: MAXIM, Martin Kinkal ody nebude nikdy dost, říkají ekologové, ekonomové i politici. Dokonce se na tom shodnou i příznivci a odpůrci globálního oteplování. Bohužel zůstává jen u slov, a tak země dlouhodobě vysychá, jen na Mostecku zanikla během posledních dvou století řada vodních ploch. Naštěstí se zrovna tady právě teď rodí obrovské vodní zdroje, které by jednoho dne měly tvořit zhruba polovinu vod celého státu. Slibuje to významné posílení naší strategické, ale i energetické bezpečnosti slovutní energetici už dnes žasnou nad výškovými rozdíly mezi vrcholky hor a vznikajícími jezery a hlavou se jim honí sny o přečerpávacích elektrárnách. Běžní smrtelníci se pak prostě jen těší na to, že severní Čechy získají velmi atraktivní oblast pro trávení volného času. Nadprůměrné teploty, hodně lesů, z jedné strany Krušné hory, z druhé České středohoří a za rohem Doupovské hory. Vše napovídá tomu, že se tu klube něco mimořádného. A ruku na srdce když zapomenete na moře, znáte lepší koupaliště, než je zatopený lom? Tyto vodní nádrže tvoří zřejmě nejviditelnější prvky zahlazení hornické činnosti a sluší se uvést, že mají svá specifika. Asi vás nepřekvapí, že jejich budování vyžaduje oproti stavbě rybníků a údolních přehrad rozsáhlé sanační práce. Ty zajistí nejen přístup k samotné nádrži, ale i stabilitu svahů při následném zatopení. Jezera jsou zpravidla víceúčelová, vhodná jak pro chov ryb, tak pro koupání či provozování vodních sportů. A všechna mostecká jsou neprůtočná, proto musí mít zajištěnou dodávku vody, která nahradí výpar a také zachová kvalitu. Především díky hydrické rekultivaci už Mostecko dávno není jen zjizveným kusem země, který zbytku republiky slouží k svícení a vytápění. Na druhou stranu do riviéry mu ještě polovina cesty schází. V bezprostředním okolí Mostu už vznikla řada rekultivačních jezer, na další si však budeme muset ještě pár let počkat. Benedikt: lapálie průkopníků a tajemná chodba Jako první vznikla vodní nádrž Benedikt na místě stejnojmenného lomu ve Vtelně, dnešní městské části Mostu a jako by svým tvůrcům vyměřila cosi jako nováčkovskou daň. Ještě před povrchovou těžbou se tu až do konce 50. let dolovalo uhlí hlubinným způsobem a právě to zadělalo na problémy, které se dostavily po zaplavení zbytkové jámy v 70. letech. Ani 90 průzkumných vrtů totiž neodhalilo všechny chodby z dřívějšího intenzivního rubání. Brzy se ukázalo, že nové jezero propouští vodu, ta uniká do okolního podloží, a dokonce zaplavuje kanalizaci ve Vtelně. 23

13 Severní vítr Nádrž tak musela být vypuštěna a její dno utěsněno. Sanační práce byly naštěstí natolik kvalitní, že po opětovném napuštění se už nic podobného neopakovalo a jezero získalo definitivní podobu. Místo jedné velké nádrže vznikly dvě menší, propojené kanály. Větší plocha slouží ke koupání, menší pro rybaření. Kdo má raději suchozemské radovánky, tomu okolní areál nabízí řadu sportovišť a dětské hřiště. Zatímco nad hladinou a pár metrů pod ní platí Benedikt za vyhledávanou turistickou destinaci, na dně odpočívá tajemný příběh, který nám už asi nikdo nedovypráví. Mezi místními starousedlíky se traduje, že při povrchové těžbě se tu kdysi narazilo na skrytou chodbu, pravděpodobně vykopanou člověkem. Průzkumná výprava odhalila, že část tunelu vede až k márnici na vtelenském hřbitově. Druhá část končila po několika stech metrů závalem a našly se v ní pozůstatky německých vojáků z druhé světové války. V místních kronikách se píše, že chodba by údajně měla ústit až na hradě Hněvín. Východ se tam však nikdy nenašel. K čemu chodba sloužila a kdo ji vybudoval, to už se asi nikdy nedozvíme. Její ústí ve vtelenské márnici bylo zazděno a chodba samotná zaplavena při rekultivaci. Matylda: pláže, bruslaři a rybolov O něco mladším, ale už také řadu let rovněž hojně využívaným rekultivačním jezerem je Matylda. Vodní nádrž vznikla zatopením bývalého lomu Vrbenský. Že by tu ještě před lomem byl vrbový háj a podle něho naši předkové důlní dílo pojmenovali? Kdepak. Důl se vlastně původně jmenoval Matylda, ale po druhé světové válce jej kdo ví proč přejmenovali na počest zemřelému komunistickému poslanci Bohuslavu Vrbenskému. Jdeš do vody? A nechceš se radši opalovat? Foto: MAXIM, Martin Kinkal Rekultivace lomu proběhla v osmdesátých letech a napouštění vodní nádrže o výměře bezmála čtyřiceti hektarů skončilo v roce Zaklepejme na břehy, že dodnes nebyly zaznamenány žádné úniky či průsaky jako dříve na Benediktu. Místní obyvatelé, turisté a výletníci tak mohou bez obav skotačit ve vodě či na perfektně upravených plážích a plnými doušky vychutnávat všechny radosti, kterými lokalita oplývá. Kolem nádrže vede od roku 2009 více než čtyřkilometrová a mezi Mostečany velmi oblíbená stezka pro cyklisty a in-line bruslaře. Je tu ale také půjčovna vodních skútrů a můžete tu zkusit i vodní lyžování či windsurfing. Jezero Most: největší, nejmladší, ale ještě ne dokončené Zdaleka největší očekávání se vkládají do právě dokončovaného jezera Most. To vzniká pod kopcem Hněvín přímo v místech, kde stávalo staré královské město Most, než ustoupilo těžbě. Je symbolické, že to nejvýznamnější rekultivační jezero se rodí právě zde, když právě demolice historického Mostu je považována za největší zločin v rámci bezohledného drancování severních Čech za minulého režimu. Z nejhlubší jizvy se tak stane jedna z nejpozoruhodnějších a nejzdravějších oblastí. Podle zástupců české rekultivační školy právě jezero Most odpovídá proslulým lužickým jezerům z východu Německa. Co všechno se tu dělo před rekultivací, to by bylo na dlouhé povídání. První záznamy o dolování v tomto prostoru pochází už z roku 1762, kdy byl založen na východním úpatí vrchu Hněvín důl Grahl. Nás však zajímá spíše novodobá historie spojená s pádem části města. Po roce 1945 se místní důl už jmenoval Ležáky podle známé osady na Chrudimsku, kterou vypálili za války nacisté. V 60. letech rozhodl ÚV KSČ o rozšíření těžby až do pilíře města Most. Tak skončila éra starého města a zrodil se nový dobývací prostor, v němž se těžilo až do konce 90. let. 25 Zatímco jarní Matylda zve hlavně běžce, bruslaře a rybáře, ta letní i plavce a příznivce vodních sportů.

14 Jezero ČSA Ať už dopadne nynější jednání o prolomení či zachování limitů těžby jakkoliv, jedno je jisté. Na místě nynějšího lomu ČSA v Komořanech vznikne v rámci hydrické rekultivace dřív nebo později jezero ČSA. Zatopení zbytkové jámy vodou bylo již v roce 1994 potvrzeno ve studiích zpracovaných báňskými odborníky jako nejvhodnější varianta. Jezero ČSA se nachází na místě, kde se v minulosti rozlévalo velké Komořanské jezero, které významně působilo na zdejší mikroklima. Nechranický přivaděč naplnil vodou všechna mostecká rekultivační jezera. Větší než Mácháč Jezero Most se připojí k největším vodním plochám v ČR. Kam se však hrabe na budoucí jezero ČSA? Benedikt Most Vodní plocha: 4,7 ha Maximální hloubka: 28 m Matylda Most Vodní plocha: 38,7 ha Maximální hloubka: 4 m Milada Ústí nad Labem Vodní plocha: 252,2 ha Maximální hloubka: 24,7 m Objem: m³ Most Most Vodní plocha: 311,1 ha Maximální hloubka: 75 m Objem: m³ ČSA Most Vodní plocha: ha Maximální hloubka: m Objem: m³ 26 O poznání radostnější historie se pod Hněvínem začala psát 24. října 2008, kdy bylo slavnostně zahájeno napouštění jezera. Tento náročný technologický proces skončil až vloni, voda tedy proudila do vytěžené jámy celých šest let! Však také půjde o největší a nejhlubší uměle vytvořené jezero v ČR. Zatopená plocha má téměř 310 hektarů a přes devět kilometrů dlouhý břeh. Maximální hloubka je zhruba 75 metrů. Ptáte se, kde se tolik vody vůbec vzalo? Hlavním zdrojem byla stejně jako u předcházejících vodních rekultivací řeka Ohře. Vodu přiváděl průmyslový vodovod s 5 kilometrů dlouhým přivaděčem z Nechranické vodní nádrže. Jezero Most zatím zůstává oficiálně dobývacím prostorem, veřejnost k němu tedy nesmí, leda v doprovodu a na zvláštní povolení. Na celém území platí zákaz vstupu pod pokutou až korun. Jediní tvorové, kteří to nemusí respektovat, jsou ze zvířecí říše a nutno poznamenat, že se v oblasti mají čile k světu. Účastníci květnové ornitologické vycházky měli možnost pozorovat husy, kachny, volavky, racky či potápky. Letos má začít dlouho odkládaná výstavba silnice Most Mariánské Radčice, která nejpozději v roce 2018 povede přes pustinu kolem jezera. Je to důležitá dopravní spojnice, protože právě u ní mají vyrůst rekreační areály s kotvištěm lodí, pláží, sportovišti, minireplikou starého Mostu, arboretem a nejspíš i rodinnými domky. Jezero Most se v každém případě stane výrazným prvkem v krajině. V těchto místech totiž bývaly ještě před zahájením těžby uhlí přirozené mokřady. Nově vzniklá vodní plocha příznivě ovlivní i klima okolní krajiny. A kdy se v jezeře vykoupeme? Vloni se hovořilo o otevření v roce 2019, což by však měl být limitní termín. V současnosti jsou přístupné louky mezi jezerem a děkanským kostelem, od kterého vede hraniční cesta s informačními panely. Milada: první sezóna Už letos si naopak můžeme dopřát návštěvu jezera Milada, které vzniklo zatopením lomu Chabařovice mezi Chabařovicemi a Trmicemi u Ústí nad Labem. Podle Palivového kombinátu Ústí, který bývalý důl vlastní, už vyšla vyhláška o zrušení dobývacího prostoru. Z rozhodnutí, které vydal Obvodní báňský úřad v Mostě, vyplývá, že jezero a jeho okolí jsou od 1. června přístupné pro širokou veřejnost. Ta se může těšit na upravené pláže či vodní atrakce, na své si tu však přijdou i rybáři. Hlubokou vodou se totiž již dnes prohánějí štiky, sumci, candáti a další druhy ryb. Nenaučil bys nás smečovat? Foto: MAXIM, Martin Kinkal I řekl rekultivátor: budiž jezero! Když stavíme dům nebo kachlová kamna, dme se nám hruď pýchou, jak vytváříme trvalé hodnoty. Pravda, většinou jde o výrobky, které nás přežijí, ovšem produktům krajinotvorby mohou v tomto ohledu konkurovat sotva. To je jako srovnávat jogurt s javorovým sirupem. Pokud by nebyly prolomeny územní limity, které nyní omezují postup lomu ČSA, těžba by byla ukončena zhruba v roce 2021 a zatopení zbytkové jámy by vytvořilo jezero menší. I to by však bylo se svými 700 hektary zhruba dvakrát větší než Jezero Most. V případě prolomení limitů by se mohlo těžit minimálně až do roku 2065 s výhledem až do roku Rekultivovaná plocha by tak byla zásadně větší přes hektarů, což by odpovídalo 3 4 jezerům Most. Příroda již mnohokrát dokázala, že umí sama zacelit rány, které jí člověk způsobil. V případě hydrických rekultivací se ukazuje, že pokud jí člověk pomůže, odstranění následků těžby zmizí ze zemského povrchu mnohem rychleji a výsledek stojí za to. Podle rekultivačních plánů bude v Ústeckém kraji po roce 2035 šest nových velkých jezer o souhrnné rozloze blížící se hektarů. V jezerech má být na 1,5 miliardy m 3 vody, což je pětinásobek množství, které zadržuje přehrada Lipno. Sever tak i v daleké budoucnosti zůstane strategickou zásobárnou ČR jen si místo uhlí dosadíme vodu. Obnova české krajiny poškozené povrchovou těžbou obecně vychází z tzv. generelu rekultivací, který sestavili v 50. letech rekultivační praktici ve spolupráci s výzkumnými pracovišti. Dokument se stal ofi ciální normou, která se pravidelně aktualizuje a kterou schvaluje i Ministerstvo životního prostředí. Existuje několik druhů rekultivací, dnes se však velmi často prosazuje právě hydrická, která spočívá v zatopení těžební jámy. Důvod je zcela prozaický. Pro zavezení vytěženého lomu zpravidla není k dispozici dostatek zeminy, aby mohla být realizována rekultivace jiným způsobem. Kdyby snad někdo namítl, že je to sice všechno hrozně hezké, ale určitě nesmírně drahé, praxe jej vyvede z omylu. Náklady na rekultivace jsou totiž součástí ceny uhlí, které i tak zůstává jedním z nejlevnějších paliv. Zákon přímo nařizuje těžebním společnostem provést likvidaci dolu nebo zpracovat projekt na jiné využití a zajistit sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou. Na to si musí vytvářet zvláštní rezervu fi nančních prostředků. Tato povinnost platí od roku 1992, kdy došlo k privatizaci státních těžebních organizací. Od roku 2004 musí být prostředky rezervy navíc uložené na zvláštní vázaný účet. 27

15 Fotopříběh Země znovuzrozená Když se z vašich dětí stanou dospělí, nevěřícně kroutíte hlavou, kdy že to vlastně stihly vyrůst. A stejné je to s rekultivací uhelných lomů proces trvá dokonce zhruba stejnou dobu. Svědectví o přerodu vytěžené oblasti v krajinu jezer, lesů, luk, vinic či obilných lánů se tak obdobně uchovává hlavně ve vzpomínkách místních starousedlíků. Naštěstí jednoho z těch mosteckých napadlo před půlstoletím klíčové lokality s mnohaletými odstupy fotografovat. A shodou okolností je to právě on, komu vděčíme i za rekultivace samotné Kolesové rýpadlo KU 300 v místech, kde stál dříve starý Most. Zní to neuvěřitelně, ale díváte se na to samé území rekultivované a revitalizované Stanislav Štýs, zakladatel české rekultivační školy, vystavuje od 3. dubna do 28. června na Pražském hradě svá proslulá dvojčata, unikátní fotografie konkrétních lomů před rekultivací a po ní. Výstava s názvem Země znovuzrozená probíhá v Tereziánském křídle Starého královského paláce a zahrnuje 250 velkoformátových snímků. Některé z nich máme tu čest uveřejnit ve fotopříběhu. Fotografie: Stanislav Štýs Text: Petr Dušek Ing. Stanislav Štýs, DrSc Lesní inženýr z Mostecka, vysokoškolský učitel a mezinárodně uznávaný odborník na rekultivace po těžbě, kterým se soustavně věnuje od svých studentských let. Založil českou rekultivační školu. Absolvent lesnické fakulty ČVUT působil jako vedoucí projekce rekultivací a později až do důchodu jako vedoucí odboru revírní ekologie na Generálním ředitelství Severočeských dolů v Mostě. V současnosti je jednatelem inženýrské organizace ECOCONSULT PONS. Spolupracuje s vědeckými pracovišti a vysokými školami. Je autorem 330 publikací. V roce 1996 obdržel Cenu ministra životního prostředí. 29

16 Výmluvný případ, jak se to špatné mění v to dobré. Velebudická výsypka byla ohromnou, více než 800hektarovou jizvou na tváři Mostecka. Od poloviny 90. let funguje na bývalé terase této výsypky Hipodrom, moderní dostihový areál Výsypka mosteckého lomu Slatinice před zahájením rekultivačních úprav. Dnes je na stejném místě oku lahodící 35hektarová vinice, která plodí jazyku lahodící víno Dosypaná výsypka Merkur u Kadaně připomínala v 80. letech obří kompost. Rekultivace změnila prostor k nepoznání pestrá zemědělsko-lesnická krajina s vodními prvky je ukázkou ekologicky vyrovnané, ekonomicky produktivní a esteticky působivé krajiny. 2012

17 1978 Neradostný pohled na konečný stav lomu Benedikt po vyuhlení. Úprava svahů vnější výsypky lomu Třískolupy u Elektrárny Počerady Dnes pozorují zaměstnanci elektrárny místo uhelných slojí úrodné lány černozemních polí s bohatou úrodou pšenice. Atraktivní odpočinková zóna u jezera Benedikt, vpravo vykukuje nový Most. 1999

18 Znovuzrození krajiny není záležitost měsíců nebo let, ale spíše desetiletí. Takto vypadají první stopy života na výsypkové pustině. Přestože Mostecko má ještě hezký kus cesty před sebou, už dnes je to krásný zelený region, který zve k rekreaci, sportu i turistice. Lom Vrbenský úsek Matylda Oblíbený rekreační areál s jezerem Matylda. 2012

19 Blog V otázce uhlí budeme platit všichni a dost. Už se musí kousnout do kyselého jablka Autor: Rudolf Jung, předseda OHK Most Zdroj: Časopis OHK Most TEMA č. 1/2015 (redakčně kráceno) Nosné konfl iktní téma našeho regionu, kterým je otázka dalšího pokračování těžby uhlí, se bohužel nemění. Neúprosná logika energetického vývoje říká už natvrdo a ve věcném i časovém presu, že to dál bez kvalitního uhlí z lomů ČSA a Bíliny zkrátka nepůjde. S chmůrami lze předpokládat, že asi zaplníme stránky a obrazovky komerčních i rádoby veřejnoprávních médií, ať už to dopadne tak či tak platit ale budeme nadále všichni a asi dost. Obávám se, že osvědčená strategie odkladů kousnutí do onoho kyselého jablka už dlouho nevydrží, stejně tak jako opojné vize o příchodu štědrých investorů do regionu, kteří nemají jinou vizi, než jak region povznesou a zachrání a přinesou i bonus vysněných technologií s vysokou přidanou hodnotou. Spolu pak s cestovním ruchem bohatě nahradí ztráty slušně honorovaných pracovních míst v energetice. I s tím se dá někomu vnitřně nějaký rok vyžít, ale pomyslné hodiny tikají neúprosně i pro úsměvné představy pana premiéra o řešení ekonomiky a prosperity regionu formou sociálních programů, což mimochodem ladí s duchem konání některých dnešních, na státní rozpočet zavěšených a tudíž v základu příjmově zabezpečených politiků. Ovšem možná daleko závažnější je fakt, že náš prakticky od roku 2004 se vyvíjející mostecký problém limitů vygeneroval ve společnosti atmosféru negace téměř všeho. Češi chtějí žít v bohatství a dostatku, ale nechtějí těžit uhlí pod obcemi, nechtějí těžit uran a kamenivo. Jaderná energetika potřebuje vyrobit palivový článek, ale občané Bystřice nad Pernštejnem odmítli továrnu na jejich výrobu. Leckdo by se oblízl, kdyby měl k těžbě zlato, ale místní Češi to také odmítají. Už i průzkum potenciálních zásob břidličných plynů se pro jistotu zamítl v zárodku. Občané v Chebu, ale i u nás odmítají spalovnu odpadů v Komořanech, o úložišti použitého jaderného paliva nemluvě. Chceme lodní dopravu a umíme stavět lodě, ale potřebné jezy stavět nechceme a třeba přečerpávací elektrárnu u nás na Meziboří jako nutnou dovýbavu energetiky ze slunce a větru, tak to ani náhodou. Trápí nás povodně, ale pozemky na protipovodňová opatření také ne. Zkrátka chceme mnohé, ale lapálie s tím spojené tak u nás v obci tedy ne. Starosto, napiš petici proti a ať si to vezme soused. Chce to možná zamyšlení, zda demokracie nemá své meze. Oni to v podstatě ústy fasádníka Prouzy v excelentním provedení Vlastimila Brodského řekli scénáristé úspěšného fi lmu Světáci: Pánové, když je mezi třema lidma jenom jeden rozumnej, tak nesmí nesmí! dojít k hlasování. Teplo? Nic nového, možná až na podzim Autor: Jan Ferenc Zdroj: janferenc.blog.idnes.cz (redakčně kráceno) Jen málo nového se letos dověděl návštěvník Dnů teplárenství a energetiky (DTE), které již tradičně pořádá Teplárenské sdružení ČR koncem dubna v Hradci Králové. Hnědé uhlí dochází, a jestli nebudou zrušeny limity na rozšíření těžby, ocitne se během příštích 20 let asi 40 teplárenských podniků bez paliva. Odkládání rozhodnutí však může mít několik nevratných důsledků. Za prvé, i kdyby po několika dalších volebních obdobích některá z vlád o zrušení limitů rozhodla, nebude už pro koho těžit, protože teplárenské soustavy, které přežijí, budou převedeny na jiná paliva. Biomasy se asi tolik nesežene, takže v úvahu připadá zemní plyn. Z pohledu spotřebitele nutno podotknout, že ceny zemního plynu v letech 1998 až 2006 vzrostly o 125 %, do roku 2013 o další 51 %. Rusko jako klíčový dodavatel tohoto paliva má poslední dobou střední Evropu obzvlášť v oblibě. Za druhé, Česká republika ztratí technologickou i znalostní schopnost uhlí vytěžit a spotřebovat, jak na fóru upozornil Pavel Noskievič, profesor VŠB-TU Ostrava. Studentů báňského inženýrství ubývá, protože kdo z mladých by se zabýval špinavým uhlím, které nemá budoucnost a možná ho docela zakážou? A získat grant na výzkum a vývoj efektivnějšího, ekologičtějšího způsobu spalování uhlí je prakticky nemožné. To bude mít dopad na energetickou bezpečnost státu, zdůraznil Noskievič. Do třetice, rozhodne se o zachování limitů, ukončení těžby a odpisu zásob za limity. Co si pak ale nedovedu představit já, je vytápění domácností v Praze biomasou, jak nedávno v jedněch seriózních novinách doporučoval ekologický aktivista a expert. Krčský les by možná na týden dva vystačil. Souhlasím, že klíčovým energetickým zdrojem jsou úspory jak ve výrobě a rozvodu tepla, tak v jeho spotřebě, tj. zateplování domů, instalace měřitel a úsporných zařízení apod. Ale ani sebevětší úspora mi vodu neohřeje. Možná si řeknete, že tady teď jen tlumočím názory uhelné lobby a tepláren, která se pravidelně setkává, aby si soudržníci poplácali po ramenou a společně si postěžovali, jak je to s tím uhlím na draka. Ne tak docela. Snažím se jen vysvětlit své obavy a pochybnosti. Tlumočil bych i nějaké racionální názory zastánců 100% nezávislosti na fosilních palivech. Ale ti se do Hradce nedostavili. Možná i proto, že žádná jiná ekonomicky přijatelná alternativa dosud prostě není a v dohledné době nebude, a tak nejspíš ani nemají k teplárenství co dodat Zdař bůh, tak mě zase vytáhli z Centrumky, abych vám sdělil další moudra o uhlí. Tentokrát se zaměřím na jeho kvalitu. Ale nebojte, bude Vás to bavit nejprve spočítáme vagóny uhlí a pak zkoukneme pár dílů Jamese Bonda. Přeji příjemné počtení, Váš permoník Alfons

20 V ČR se těží nejlepší hnědé uhlí v Evropě! Není uhlí jako uhlí. I když vezmeme v úvahu jenom to hnědé, v každé lokalitě narazíme na jinou kvalitu. A rozdíly mohou být opravdu velké, jak ukazuje výmluvný příběh o ročním vytápění domů v ulici. Kvalitu uhlí měříme pomocí tzv. výhřevnosti, která udává, kolik energie se dá vyrobit z jednoho kilogramu paliva. A právě v tomto ohledu se může Česká republika považovat za velmoc, protože má nejvýhřevnější hnědé uhlí v celé Evropě. Fotografie: Shutterstock.com Text: Petr Dušek PŘÍBĚH Kolik vagónů stačí na roční vytápění ulice? V ulici stojí 15 nových rodinných domků, každá domácnost topí novým automatickým kotlem na hnědé uhlí. Předpokládejme, že stejná ulice se nachází ve všech 11 zemích, které jsou největšími producenty hnědého uhlí v Evropě. Zatímco Čechům na roční vytápění všech domů stačí 2 vagóny nejkvalitnějšího domácího uhlí, Němci musí naložit 4 a Srbové dokonce 6. Rozsah výhřevnosti (MJ/kg) Česká republika 10,8 19,9 Turecko 4,6 14,6 Bosna a Hercegovina 12,7 Španělsko 11,7 Bulharsko 6,7 11,5 Německo 7,8 11,3 Polsko 7,4 10,3 Řecko 3,8 9,6 Rumunsko 6,7 8,6 Maďarsko 7 8 Srbsko 6,8 7,4 Uhelný slabikář Naše uhelné bohatství se skrývá na ČSA I v samotné české kotlině platí: co lom, to jiná kvalita hnědého uhlí. Svědčí o tom i průměrná výhřevnost 12,71 MJ/kg, která proti parametrům největších českých hvězd zas tak oslnivě nevypadá. Naprosto mimořádnou kvalitou se mohou pochlubit především velkolomy Bílina (14,5 MJ/kg) a ČSA (17,5 MJ/kg). Právě tato důlní díla však blokují limity těžby. Geologické průzkumy přitom hovoří o tom, že uhlí za limity je v těchto lokalitách možná i kvalitnější než před nimi... PŘÍBĚH Kolik bondovek se dá odkoukat na 1 kg uhlí? Efektivitu jednotlivých druhů paliv lze porovnat velmi názorně na přehrávání DVD fi lmů s Jamesem Bondem (výběr od 90. let). Kuchařka: Z každého lomu vezmeme po 1 kg uhlí, vyrobíme elektřinu a pouštíme DVD jedno za druhým... Těžební lokalita Výhřevnost (MJ/kg) ČSA 17,5 Bílina 14,5 Jiří 13,2 Družba 12,7 Centrum 12,41 Vršany a Šverma 11,56 Nástup Tušimice 10,5 Doly MIBRAG (Německo) 9,5 Většina druhů nám dovolí sotva odkoukat všechny epizody s Piercem Brosnanem (Zlaté oko, Zítřek nikdy neumírá, Jeden svět nestačí, Dnes neumírej). Filmy s Jamesem Bondem Víte, že... Zejména to nejkvalitnější teplé uhlí se hodí pro teplárenství. Méně kvalitní studené druhy se nevyplatí vozit na dálku, ideální je spotřebovat je v místě těžby. Běžně se také míchají s výhřevnějšími. Daniela Craiga máme šanci vidět až od Bíliny (Casino Royale) a pořádně si ho užijeme až díky ČSA (Quantum of Solace). Přehled doplňuje uhlí společnosti MIBRAG, které se do ČR dováží z Německa. Uvažované parametry: roční spotřeba 1 domu 120 GJ, účinnost kotle 80 %, kapacita vagónu kg uhlí, tepelné ztráty zanedbány. Uvažované parametry: TV LCD (uhlopříčka 1,2 m, hodinová spotřeba: 0,15 kwh), spotřeba DVD přehravače: 0,010 kwh, účinnost elektrárny: 42,5 %, ztráta při přenosu: 5 %

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Budoucnost českého teplárenství

Budoucnost českého teplárenství Pavlas Luboš Budoucnost českého teplárenství S uhlím nebo bez? Mělník, Euroenergy, 20. 21. 6. 2013 Tři hlavní otázky 1. Potřebuje nebo chce ČR udržet systém dálkového zásobování teplem? 2. Chtějí vůbec

Více

UHLÍ včera, dnes a zítra

UHLÍ včera, dnes a zítra Sev.en EC, a.s. UHLÍ včera, dnes a zítra Seminář: Mariánské Lázně 4. 9. 2015 Kdy je včera? Uhelná ložiska se tvořila v karbonu a permu (ČU) a jury a křídy (HU), tj. před cca 360 mil. lety Mostecká pánev

Více

TVORBA ENERGETICKÝCH SUROVIN V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PERSPEKTIVA V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI.

TVORBA ENERGETICKÝCH SUROVIN V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PERSPEKTIVA V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI. prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc. TVORBA ENERGETICKÝCH SUROVIN V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PERSPEKTIVA V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI. Těžba energetických surovin černého a hnědého uhlí a uranu řadí Českou republiku

Více

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS VÚNORU? lokalita byla pro projekt připravována od 90. let v roce 1996 získala developerská společnost

Více

"Cena tepla vyrobeného z uhlí bude během příštích deseti let narůstat rychleji než z plynu," říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

Cena tepla vyrobeného z uhlí bude během příštích deseti let narůstat rychleji než z plynu, říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie. Nastal čas na změnu!? Energie 04.05.2011 98 přečteno "Cena tepla vyrobeného z uhlí bude během příštích deseti let narůstat rychleji než z plynu," říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu 10. prosince 2012 Praha Hnědé uhlí jako jediný domácí nerostný energetický zdroj domácí produkce hnědého uhlí zatím plně pokrývá domácí

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

Energetická [r]evoluce pro ČR

Energetická [r]evoluce pro ČR Energetická [r]evoluce pro ČR Shrnutí pokročil ilého scénáře Návrh potřebných opatřen ení Co s teplárenstv renstvím? Jan Rovenský, Greenpeace ČR HUB, Praha,, 6. června 2012 Shrnutí pokročil ilého scénáře

Více

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Více

Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme?

Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme? Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme? 1 V současné době patří problematika výroby a distribuce elektrické energie k nejdiskutovanějším problémům novodobého světa. Ať se jedná o nedávnou

Více

Potřeba energie na teplo a TUV U ZŠ Průchodní vedlo racionální chování provozovatele k úspoře 24% energie-investice 0 Kč

Potřeba energie na teplo a TUV U ZŠ Průchodní vedlo racionální chování provozovatele k úspoře 24% energie-investice 0 Kč Potřeba energie na teplo a TUV U ZŠ Průchodní vedlo racionální chování provozovatele k úspoře 24% energie-investice 0 Kč U ZŠ Nábřežní vedlo zateplení k úspoře 45% energie-investice 32 mil. Kč U ZŠ B.Němcové

Více

Těžba je potřeba, ale ne tady!

Těžba je potřeba, ale ne tady! Těžba je potřeba, ale ne tady! Autor: Zbyněk Buřival Přečteno: 2002x Se současnými debatami o prolomení limitů k těžbě uhlí a průzkumem pro těžbu uranu v Brzkově a lithia na Cínovci se opět vyrojily různé

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

PROJEKT REVITALIZACE BÝVALÝCH KASÁREN VE STŘÍBŘE ZPRÁVA O ČINNOSTI 2009-2013

PROJEKT REVITALIZACE BÝVALÝCH KASÁREN VE STŘÍBŘE ZPRÁVA O ČINNOSTI 2009-2013 PROJEKT REVITALIZACE BÝVALÝCH KASÁREN VE STŘÍBŘE ZPRÁVA O ČINNOSTI 2009-2013 2007: KASÁRNA PATŘÍ MĚSTU Město převzalo areál bývalých kasáren darem od Armády ČR Celková výměra převzatého území činí ca 45

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ 20-21. května 2008 Konference AEA Úspory energie - hlavní úkol pro energetické auditory JAN KANTA ředitel sekce Legislativa a trh JELIKOŽ

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon

Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Odvětvová studie č. 20 Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon Zpracoval tým specialistů Energie stavební

Více

Budoucnost českého hnědého uhlí. Září 2008

Budoucnost českého hnědého uhlí. Září 2008 Budoucnost českého hnědého uhlí Czech lignite - the future perspective Ing. Alexander MUSIL, Czech Coal, a.s. Září 2008 Spotřeba PEZ 2 Spotřeba PEZ 3 Těžební lokality v severočeské pánvi Hnědé uhlí ČSA

Více

Konec pohádky o uhlí před limity. Nebo že by přeci jen nastal zázrak.

Konec pohádky o uhlí před limity. Nebo že by přeci jen nastal zázrak. Konec pohádky o uhlí před limity. Nebo že by přeci jen nastal zázrak. Invicta Bohemica, s.r.o. Senovážné náměstí 23 Praha 1 Analytická a konzultantská společnost v oblasti energetiky Rok založení 1998

Více

Aktuální problémy českého teplárenství

Aktuální problémy českého teplárenství Energetický management pro města a obce - Komunální energetika v praxi 2011 Aktuální problémy českého teplárenství Pavel Kaufmann Teplárenské sdružení České republiky 24. listopadu 2011, Praha Teplárenské

Více

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Strana 4772 Sbírka zákonů č.349 / 2010 349 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále

Více

celkem 330,000 mil. Kč 100 %

celkem 330,000 mil. Kč 100 % I.díl - Teplo a Nejdek Malinko historie : Návrh na dodávku páry z vřesovské teplárny do Nejdku přednesl Ing. Miroslav Holeček počátkem roku 1990. Pára z vřesovské teplárny byla do Nejdku puštěna poprvé

Více

Řadový dům na malém městě

Řadový dům na malém městě Řadový dům na malém městě HN hodnotí prostorný byt 4 + kk v Buštěhradu na Kladensku. Nezvykle prostorný řadový dům. Ale bohužel jen s jednou koupelnou. To byly dvě hlavní věci, které zaujaly hodnotitele

Více

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Presentation Title Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Příspěvek pro odpolední diskusi na téma Udržitelnost v oblasti zdrojů energetika Ing. Josef Votruba, konzultant ENVIROS, s.r.o.

Více

MODERNIZACE CZT MĚSTA KOPŘIVNICE. prezentace pro Teplárenské dny 24. 04. 2014

MODERNIZACE CZT MĚSTA KOPŘIVNICE. prezentace pro Teplárenské dny 24. 04. 2014 MODERNIZACE CZT MĚSTA KOPŘIVNICE prezentace pro Teplárenské dny 24. 04. 2014 Město Kopřivnice zásobování teplem současnost Rozvoj města (výstavba sídlišť) úzce spojen s rozvojem automobilky TATRA (60.

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Názory občanů sídla LÁNY

Názory občanů sídla LÁNY Názory občanů sídla LÁNY III. díi Zpracovali : Spojené ateliéry KA, M. A. A. T. Odborný garant: Ing. arch. Jirovský Martin, Ph. D. Počet dotazovaných osob pro sídlo Lány: 4 osob z celkového počtu 46 lidí

Více

FINANČNÍ ŘEŠENÍ VAŠICH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ PŘINÁŠEJÍ PODÍLOVÉ FONDY Z NABÍDKY SPOLEČNOSTI

FINANČNÍ ŘEŠENÍ VAŠICH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ PŘINÁŠEJÍ PODÍLOVÉ FONDY Z NABÍDKY SPOLEČNOSTI VAŠICH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ PŘINÁŠEJÍ PODÍLOVÉ FONDY Z NABÍDKY SPOLEČNOSTI www.mojeinvestice.cz Pro Váš domov Ať již nemovitost vlastníte, nebo se na to právě chystáte, dříve či později zjistíte, že vlastnictví

Více

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Směrnice o energetické účinnosti zvýší energetickou soběstačnost Evropy a sníží spotřebu fosilních paliv (státy

Více

Černé uhlí nerostné bohatství nebo surovinová přítěž?

Černé uhlí nerostné bohatství nebo surovinová přítěž? Černé uhlí nerostné bohatství nebo surovinová přítěž? Dr.-Ing. Ján Fabián ředitel pro rozvoj a strategii, OKD, a.s. 10. prosince 2012, Praha Surovinová politika a surovinová bezpečnost ČR Uhlí nejdemokratičtěji

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů.

Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů. Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů. Konkurenceschopnost ceny tepla ve Vsetíně vůči lokálním plyn. kotelnám, příp. tepelným čerpadlům. Invicta Bohemica,

Více

Na pravidelné investice je (stále) spolehnutí

Na pravidelné investice je (stále) spolehnutí Na pravidelné investice je (stále) spolehnutí Pravidelné investice jsou stále nejspolehlivější cestou, jak se dostat k většímu objemu peněz. A přitom relativně bezpečnou. Jak vybudovat majetek? Ve finančních

Více

Firemní profil. technika v souladu s přírodou

Firemní profil. technika v souladu s přírodou Firemní profil technika v souladu s přírodou Co nastartovalo změny v energetice? Globální oteplování, ne jenom Fosilní paliva jsou úložištěm přebytečného uhlíku. Jejich uvolňováním dochází ke globálnímu

Více

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013)

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Ing. Jana Šubrtová 31.05.2013 Obsah Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben

Více

Zápis z 2. veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Chrást konaného dne 25.11.2014 od 18.00 hodin

Zápis z 2. veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Chrást konaného dne 25.11.2014 od 18.00 hodin Zápis z 2. veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Chrást konaného dne 25.11.2014 od 18.00 hodin Přítomni: Mgr. Petra Bednářová, p. Vladislav Beran, p. Ladislav Bohuslav, pí. Lenka Boudová, p.

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii

Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii Seminář organizovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR 28. března 2008 Ing. Vladimír Bomberovič vedoucí obchodně

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Finanční gramotnost BONUS

Finanční gramotnost BONUS BONUS Napsala: Darina Schránilová Poznejte, jak funguje svět peněz a začněte budovat své bohatství Lidé často vydělávají peníze jen proto, aby uspokojili své okamžité potřeby a nemyslí na svou budoucnost.

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? MBÚ + RDF CHCEME TO? ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? 24. dubna 2014 Jiřina Vyštejnová, Envifinance s.r.o. MBÚ nebo EVO? Obecné srovnávání MBÚ nebo EVO je zavádějící. Lze hodnotit

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014. Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014. Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o. DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014 Funkce, výhody a nevýhody CZT Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o. Zdroje tepla Historie rozvoje teplárenství v ČR a jeho současná pozice na energetickém trhu OBDOBÍ

Více

Využití ploch 10.04.V03 a 10.05.V03

Využití ploch 10.04.V03 a 10.05.V03 Využití ploch 10.04.V03 a 10.05.V03 Dotčená lokalita Machnín a Bedřichovka Společnost občanů Machnína o.s. O čem hovoříme? Orná půda se má změnit na průmyslovou zónu! Co nám říkají zástupci města? Proč

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA LEDVICE

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA LEDVICE MĚSTO LEDVICE Mírová 422/42, 417 72 Ledvice Č.j.: 520/2014 V Ledvicích 30.09.2014 ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA LEDVICE Zastupitelstvo města Ledvice, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním

Více

významné projekty v ústeckém kraji

významné projekty v ústeckém kraji významné projekty v ústeckém kraji ČEZ Teplárenská, a.s. listopad 2013 Ing. Vladimír Gult předseda představenstva a generální ředitel představení společnosti čez teplárenská Jsme přední český dodavatel

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj

Více

3. Zajištěný fond. Odvaz s minimálním rizikem.

3. Zajištěný fond. Odvaz s minimálním rizikem. 3. Zajištěný fond Odvaz s minimálním rizikem. 1 4 DŮVODY PROČ INVESTOVAT do 3. Zajištěného fondu 1 Jistota návratnost 106 % vložené investice Podstupujete minimální riziko - fond způsobem svého investování

Více

Otevření první veřejné CNG stanice v Brně

Otevření první veřejné CNG stanice v Brně Otevření první veřejné CNG stanice v Brně V Brně dne 3. 4. 2007 - Společnost Jihomoravská plynárenská, a.s., zahájila provoz nové plnicí stanice CNG, určené pro automobilovou dopravu a pro užitková vozidla

Více

MF DNES Růst nájmů teď to začne 26. října 2009

MF DNES Růst nájmů teď to začne 26. října 2009 MF DNES Růst nájmů teď to začne Regulované nájemné výrazně zdražuje již nyní. Ale roku 2011 se nájmy utrhnou ze řetězu a porostou dál Praha - Příští rok budou nájemníci obecních bytů v řadě menších měst

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

Bourání obcí za účelem rozšiřování uhelných dolů Zachování vs zrušení limitů těžby

Bourání obcí za účelem rozšiřování uhelných dolů Zachování vs zrušení limitů těžby Bourání obcí za účelem rozšiřování uhelných dolů Zachování vs zrušení limitů těžby Závěrečná zpráva Únor 2014, arnost.janecek@ipsos.com Agenda Souvislosti a cíle výzkumu Metodologie Informovanost a postoje

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Vše pro insolvenci PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ DUBEN 2015

AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Vše pro insolvenci PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ DUBEN 2015 AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři Vše pro insolvenci PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ DUBEN 2015 DUBNOVÉ TISKOVÉ ZPRÁVY STANOVISKO ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘE HARTMANN, JELÍNEK, FRÁŇA A PARTNEŘI KE KAUZE BLANKA

Více

Limity těžby šance pro rozvoj Ústeckého kraje

Limity těžby šance pro rozvoj Ústeckého kraje Limity těžby šance pro rozvoj Ústeckého kraje Co jsou územní limity těžby? V minulém století bylo v severních Čechách v souvislosti s těžbou hnědého uhlí zbouráno 106 původních obcí včetně 650 let starého

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu

Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Jürgen Behrendt Jelikož Německo leží uprostřed Evropy, je točnou a křižovatkou severojižní a východozápadní dopravy s vysokým podílem tranzitní

Více

Také Vám rodiče spořili na byt a koupili jste si tak akorát mikrovlnku?

Také Vám rodiče spořili na byt a koupili jste si tak akorát mikrovlnku? Také Vám rodiče spořili na byt a koupili jste si tak akorát mikrovlnku? Asi všichni máme zkušenost s tím, že nám rodiče spořili, a když jsme se k penězům v osmnácti letech dostali, nebylo z nich skoro

Více

Aktuální vývoj trhu s hnědým uhlím v ČR v kontextu energetických transakcí roku 2013 SEKTOROVÁ ANALÝZA

Aktuální vývoj trhu s hnědým uhlím v ČR v kontextu energetických transakcí roku 2013 SEKTOROVÁ ANALÝZA Aktuální vývoj trhu s hnědým uhlím v ČR v kontextu energetických transakcí roku 2013 SEKTOROVÁ ANALÝZA Souhrnná zpráva duben 2013 2 I. HLAVNÍ ZÁVĚRY: 1] REÁLNÁ HROZBA DEFICITU HNĚDÉHO UHLÍ VE VÝŠI CCA

Více

Počátky a nástup jaderné energetiky v Československu

Počátky a nástup jaderné energetiky v Československu Počátky a nástup jaderné energetiky v Seminář HISTORIE A BUDOUCNOST JADERNÉ ENERGETIKY V ČR Doc.Ing. Fran7šek Hezoučký, Západočeská univerzita Plzeň Stav poválečné energetiky Ervěnice: Provoz byl zahájen

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního

Více

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 V letech 2005 2006, tedy v době, kdy byl Jiří Paroubek předsedou české vlády, získal díky jeho aktivitám Ústecký kraj cca 11 mld. Kč Peníze

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Česká firma chce prorazit s novou baterií. Nehořlavou a levnější

Česká firma chce prorazit s novou baterií. Nehořlavou a levnější Česká firma chce prorazit s novou baterií. Nehořlavou a levnější 12. června 2015 1:00 Ryze česká společnost HE3DA s necelou desítkou zaměstnanců v pražských Letňanech vyvíjí baterii, která je sice lithiová,

Více

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií!

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Autor: Ing. Tomáš Tyl 7.6. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Výnosy akcií překonají

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Komínové nástavce Energetický průmysl a Životní prostředí. Autoři projektu: Jakub Domitra, Ivo Veselý

Komínové nástavce Energetický průmysl a Životní prostředí. Autoři projektu: Jakub Domitra, Ivo Veselý Komínové nástavce Energetický průmysl a Životní prostředí Autoři projektu: Jakub Domitra, Ivo Veselý O čem náš projekt je? Ostrava v zimě - Foto z roku 2012 Situace v EU a světě Růst ceny za vytápění každý

Více

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry 8 Klíčové závěry Energetická transformace Německá Energiewende Craig Morris, Martin Pehnt Vydání publikace iniciovala Nadace Heinricha Bölla. Vydáno 28. listopadu 2012. Aktualizováno v červenci 2015. www.

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

ČEZ PROTI KRIZI. Praha, 17. února 2009

ČEZ PROTI KRIZI. Praha, 17. února 2009 ČEZ PROTI KRIZI Praha, 17. února 2009 PŘICHÁZÍME S INICIATIVOU: ČEZ PROTI KRIZI ČEZ PROTI KRIZI více práce zaměstnavatelům uvolnění peněz živnostníkům pomoc lidem postiženým krizí Prosperovat můžeme jen

Více

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2 0 0 1 O L T E R M & T D O L O M O U C

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2 0 0 1 O L T E R M & T D O L O M O U C V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2 0 0 1 OLTERM & TD OLOMOUC Obsah 5 Úvodní slovo předsedy představenstva 6 Obchod 8Plavecký stadion Olomouc Finanční část (v příloze) Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Rezerva = 1. zadní vrátka

Rezerva = 1. zadní vrátka Rezerva = 1. zadní vrátka Mnoha lidmi podceňovaná, mnoha přeceňovaná, ale všeobecně se ví, že je potřebná. Rezerva. Troufám si říct, že bez kvalitně vybudované rezervy není možné tvořit mnohem větší a

Více

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák 17/09/2013 Volební program TOP 09 Jan Husák Energetika = klíčová oblast ekonomiky, Přímý vliv na bezpečnost a suverenitu státu. Strategické odvětví - nutnost dlouhodobého politického konsenzu napříč politickým

Více

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most, dnes vodní dílo Janov, leží na Loupnici asi 2 km nad Litvínovem. Těsně před nádrží přitéká potok od Klínů,

Více

Anežka Mičková, těší mě.

Anežka Mičková, těší mě. Anežka Mičková, těší mě. Profese finančního poradce je v České republice ještě v plenkách. Vždyť finanční poradci začali mít u nás význam až po revoluci v 89 roce, kdy se otevřel trh a lidé si měli z čeho

Více

Čím budeme topit? Pavel Noskievič. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Čím budeme topit? Pavel Noskievič. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Čím budeme topit? Pavel Noskievič Hrozby? vyčerpání zásob dodatkový skleníkový efekt a oteplování Lidé ochotně věří tomu, čemu věřit chtějí. (Publius Terentius) Motto knihy Václava Smila Neexistuje mínění,

Více

Zařazování dětí mladších tří let do mateřské školy. Vyhodnocení dotazníkového šetření. Příloha č. 1

Zařazování dětí mladších tří let do mateřské školy. Vyhodnocení dotazníkového šetření. Příloha č. 1 Příloha č. 1 Zařazování dětí mladších tří let do mateřské školy Vyhodnocení dotazníkového šetření Pro dotazníkové šetření bylo náhodným výběrem zvoleno 1500 mateřských škol (MŠ) ze všech krajů České republiky,

Více

P O Z V Á N K A. konané dne 26. února 2015 od 17 hod.

P O Z V Á N K A. konané dne 26. února 2015 od 17 hod. P O Z V Á N K A na 4. mimořádné veřejné zasedání Zastupitelstva města Litoměřic konané dne 26. února 2015 od 17 hod. v zasedací síni Městského úřadu v Litoměřicích PROGRAM: I. Zahájení, jmenování a volba

Více

Budoucnost teplárenství 21.6.2013. Konference Mělník

Budoucnost teplárenství 21.6.2013. Konference Mělník Budoucnost teplárenství 21.6.2013 Konference Mělník MÁ CENTRALIZOVANÉ TEPLÁRENSTVÍ ŠANCI V DECENTRALIZOVANÉ, LIBERALIZOVANÉ A PŘEREGULAVANÉ VÝROBĚ ELEKTŘINY? Historicky byly perfektně nastaveny korelace

Více