Magazín. Foto Greenpeace/Yashwant. Kde umírají lodě

Transkript

1 Magazín Z I M A Foto Greenpeace/Yashwant Kde umírají lodě

2 Foto Christoph Engel/Greenpeace Zbytky materiálů obsahujících často vysoce toxické látky se spalují na ohních. Hřbitov lodí Celá polovina všech lodí brázdících světové oceány končí svou pozemskou pou v indickém Alangu. Každý den na alangské pláže připlouvá jedna vysloužilá lo, aby byla jako obrovské zvíře ožrána a rozsápána na kusy maličkými lidskými kobylkami. V Alangu se touto prací živí těch nejubožejších nádeníků, kteří si tak vydělávají jeden až dva dolary denně. Nejdříve se čeká na velký příliv, který umožní zarejdovat s lodí doslova až na pláž. Kdysi pyšný koráb pak obsypou tisíce mužů a žen, kteří nemají k dispozici nic víc, než holé ruce, pár autogenů, kladiva, pily a majzlíky. Oblečení v chatrných hadrech a teniskách pouštějí se do té nejhorší práce. Jen málo z nich má helmu nebo pracovní rukavice. Foto Christoph Engel/Greenpeace Na plážích indického Alangu končí polovina všech světových lodí. V roce 1998 poslala organizace Greenpeace své lidi, aby toto největší světové šrotoviště lodí prozkoumali. Experti přinesli svědectví o otřesných pracovních podmínkách a masivní kontaminaci životního prostředí. Muži i ženy odstraňují azbest holýma rukama, nebezpečné toxické materiály jsou potápěny do moře blízko zemědělsky obhospodařovaných oblastí. Dělníci rozřezávají lodě na malé kousky autogenem a inhalují přitom jedovaté výpary. Než se dostanou k trupu lodi, je třeba propálit až centimetr silnou vrstvu nátěru, která obsahuje olovo, kadmium, arsén a zvláště nebezpečný tributylcín (TBT). Není divu, že mnoho dělníků umírá na otravy, poškození plic a rakovinu. Laboratorní analýzy vzorků mořské vody, sedimentů a půdy ukázaly nebezpečně vysoké znečištění. Zbytky ropy a olejů z lodí otravují okolní moře. Kusy lodních zařízení, které obsahují extrémně nebezpečný azbest, jsou prodávány jako vhodný stavební materiál na místním trhu. Foto Greenpeace/Yashwant Foto Christoph Engel/Greenpeace Výbuchy, ke kterým dochází následkem styku acetylenových hořáků s hořlavými materiály, tu jsou na denním pořádku. Stejně jako těžké úrazy způsobené padajícími pláty oceli odřezávanými z lodního trupu. Nikdo neví, kolik ubožáků tu přijde o život. Odhady hovoří až o jednom smrtelném úrazu denně. Mrtvoly jsou anonymně páleny přímo na pracovišti... Další informace na toto téma naleznete na straně 11. Takto se zbavujeme svého toxického dědictví - vývozem do třetího světa. Muži a ženy nemají často ani ty neprimitivnějnější ochranné pomůcky.

3 d o b r é z p r á v y Obsah Šokující momenty ticha 4 D O N E L L A M E A D O W S O V Soukromé společnosti se předhánějí, kdo první přečte a nechá si patentovat genetický kód. Genetičtí inženýři připouštějí, že zanedlouho budou umět pozměnit náš vlastní kód natolik, že už to ani nebudeme my. Foto Greenpeace/Václav Vašků s l o v o n a ú v o d Generální ředitel řetězce supermarketů TESCO v ČR Steve Hammet slibuje Greenpeace, že TESCO stáhne z prodeje nebezpečné hračky z měkčeného PVC. Milí čtenáři, v létě jsme Vás na tomto místě informovali, že Evropská unie po dvouletém váhání uznala argumenty Greenpeace a zakázala nebezpečné hračky z měkčeného PVC obsahující ftaláty. Ukázalo se totiž, že známé pískací kachničky z PVC, kterými rodiče utěšují své kojence, mohou být dětem nebezpečné (více informací čtěte na straně 6). Greenpeace vede informační kampaň a tlačí na úplný zákaz všech nebezpečných hraček z PVC. Průmysl PVC však riziko bagatelizuje a snaží se úplný zákaz co nejvíce oddálit. Také česká pobočka Greenpeace zahájila předvánoční kampaň, během níž upozorňuje rodiče, aby svým dětem nebezpečné hračky z PVC prostě nekupovali. V první fázi jsme se zaměřili na velké obchodní domy a snažíme se je přesvědčit, aby nebezpečné hračky sami stáhly z prodeje. Zatím jsme zaznamenali dva velké úspěchy. Dne 15. listopadu nám slíbil generální ředitel řetězce supermarketů TESCO v ČR pan Steve Hammet, že TESCO nebezpečné hračky stáhne z prodeje. O týden dříve se k témuž zavázal i známý obchodní dům Kotva. Doufáme, že další obchodní domy budou následovat. Od nového roku má platit nová vyhláška ministerstva zdravotnictví, která prodej nebezpečných hraček částečně omezí. Dá se proto očekávat, že právě před Vánocemi se budou obchodníci snažit těchto hraček zbavit, protože jsou již jinde v Evropě neprodejné. Některé nové zprávy přicházejí také z oblasti genetických manipulací. Zdá se, že po raketovém startu geneticky manipulovaných (GM) potravin v roce 1997 přichází nyní jejich strmý pád. Většina lidí v Evropě GM potraviny odmítá. A zatímco Evropou hýbe skandál okolo patentování geneticky manipulovaného embrya napůl prase napůl člověk (viz článek na straně 12), u nás stále nikdo nic neví. Genetické manipulace jsou v České republice stále jakoby na okraji zájmu. Možná je to jen ticho před bouří. V každém případě nikdo pořádně neví, zda se u nás GM potraviny již prodávají nebo ne. V létě jsme se proto rozhodli udělat pokus. V několika supermarketech jsme nakoupili potraviny, u nichž jsme předpokládali, že by mohly obsahovat geneticky manipulované suroviny. Poté jsme tyto potraviny poslali na rozbor do specializované laboratoře ve Vídni. Analýza prokázala přítomnost GM sóji pouze v sójovém granulátu firmy Pragosoja. Supermarket Billa, u něhož jsme sójový granulát koupili, nám krátce na to slíbil, že výrobek okamžitě stáhne a do budoucna již nebude prodávat žádné GM potraviny. A dobrá zpráva na závěr. Také firma Pragosoja nám zaručila, že od 15. září 2000 budou všechny její výrobky GE free, tedy bez genetických manipulací. Takže všichni vegetariáni a milovníci sójového masa si mohou oddechnout. Zdá se, že jejich oblíbená potravina není manipulována. jiskřivou zimu za Greenpeace přeje Výroční zpráva Greenpeace je dnes nejznámější ekologickou organizací na světě. V současné době má 2,5 miliónu členů a národní pobočky a kanceláře ve více než 40 zemích na celém světě. Česká pobočka chce nyní dosáhnout finanční soběstačnosti. Tam, kde umírají lodě...11 V C L A V V A ä K Ÿ Ze 45 tisíc lodí, jež brázdí světové oceány, je každý rok staženo z provozu přibližně 700 plavidel, které odplouvají na svou poslední plavbu. Kam vlastně? Víme, co se se starými loděmi děje? Patenty na život 12» E S T M Õ R H R D I N K A Týmy genetických prospektorů dnes hledají v odlehlých oblastech rostliny a zvířata s "vhodnými" vlastnostmi. Ty pak odvážejí do laboratoří, izolují z nich jednotlivé geny a nechávají si je patentovat, stejně jako celé rostliny nebo dokonce živočichy. I na Magazín Toto číslo Magazínu Greenpeace vychází dne 1. ledna 2001 v elektronické podobě internetové adrese: časopis pro ochranu přírody a životního prostředí Číslo 4 (zima), VII. ročník, prosinec 2000 Vydává: Greenpeace Česká republika Adresa redakce: Českomalínská 27 tel.: 02/ fax: 02/ vvasku@cz.greenpeace.org internet: Šéfredaktor: Václav Vašků Redakční rada: Ing. Jiří Tutter, Dr. Čestmír Hrdinka, Hana Vosmíková, MUDr. Miroslav Šuta, Jakub Kašpar, Jan Wünsch, Jana Müllerová, Jitka Maudrová, Katka Pařízková Grafická úprava: Tomáš Jelínek Ilustrace: Šárka Krejčíková Tisk: Studio Vavřinec Registrováno MK ČR 6616 ISSN Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne Tištěno na 100 % recyklovaném, chlorem neběleném papíře

4 Š o k u j í c í m o m e n t y D O N E L L A M E A D O W S O V Akcie biotechnologických společností se tento týden propadly poté, co americký prezident Clinton a britský ministerský předseda Tony Blair žádali, aby tyto společnosti zveřejnili své údaje o lidském genomu. rostlinu, by zemřeli také, takže tu musí být skupina genů, které umí škorpioní gen podle potřeby vypnout a zapnout. Zapne je v kořenech listech a stvolech, vypne je v květech a v plodech. Ale co se stane, zeptal se jeden student, když se kořeny a listy rozloží v půdě? Co se stane, když vypínací gen Zvedla se ruka a jeden ze studentů se zeptal. A proč prostě neimplantovat gen beta karotenu přímo do dětí? Ticho. Po chvíli jeden z expertů váhavě odvětil "Během pěti let bude i tohle možné." Soukromé společnosti se předhánějí, kdo první přečte a nechá si patentovat genetický kód, který tebe dělá tebou a mne mnou. Pokud se vám zdá alarmující, že soukromí investoři mohou patentovat, utajovat a prodávat cosi, co je umístěno v každé buňce vašeho těla, měli byste si dávat větší pozor na nový průmysl genetických manipulací. Soukromé společnosti se předhánějí o to, kdo první přečte a nechá si patentovat genetický kód, který tebe dělá tebou a mne mnou. Snaží se přitom porazit laboratoře financované z veřejných zdrojů, u nichž je udělování grantů podmíněno tím, že budou zveřejňovat genetické sekvence, které odhalí. Jedna ze společností, Celera Genomics je financována farmaceutickými společnostmi pod podmínkou, že investoři dostanou kód před tím, než ho uvidí kdokoliv jiný. Pokud se vám zdá alarmující, že soukromí investoři mohou patentovat, utajovat a prodávat cosi, co je umístěno v každé buňce vašeho těla, měli byste si dávat větší pozor na nový biotechnologický průmysl, nad nímž dnes zůstáváme stát s otevřenou pusou. Právě jsem strávila se svými studenty několik týdnů nasloucháním genetickým enthusiastům, jejich kritikům a spoustě dalších lidí mezi těmito dvěma skupinami. Byli zde tři zvláštní momenty, o které bych se s vámi chtěla podělit - momenty užaslého ticha. První přišel, když jsme poslouchali ekologa, který je členem panelu USDA (americké ministerstvo zemědělství), jenž povoluje geneticky modifikované rostliny. Ze 71 podaných žádostí je jedna žádost o implantaci genu škorpiona, který normálně umoňuje škorpionům vytvářet jejich jed. Vložte tento gen do rostliny a cokoliv, co se živí jejími listy, od svištů až po hmyz, padne mrtvé k zemi. Samozřejmě že lidé, kteří by jedli takovou nebude řádně fungovat? Museli bychom testovat každý plod nebo zrno na rezidua po škorpioním jedu? Nevím, odpověděl ekolog. Ticho. Druhý okamžik přišel, když nám jeden genetický inženýr popsal nový druh manipulované rýže s uměle vloženým genem, který umožní rostlině vyrábět a shromaždovat beta karoten, žluté barvivo, z něhož si naše tělo vyrábí vitamin A. Tisíce chudých dětí v Asii, které jedí málo a většinou jen rýži, oslepnou nebo umírají kvůli nedostatku vitaminu A. "Zlatá rýže" by mohla tento problém vyřešit. Znovu se rozhostilo ticho. Jako bych z dálky slyšela varovný hlas, "připoutejte se prosím". Hádám, že mysl ostatních v té chvíli běžela stejně rychle jako má. Představovala jsem si "zlaté děti". A pak mě napadlo, proč do nich nevložit gen chlorofylu a neposlat hladovějící děti prostě na sluníčko, aby si fotosyntézou vyrobily vlastní oběd? Zlatozelené děti. Třetí moment ticha nastal, když jsem svým studentům promítla dokument nazvaný Den po Trinity. Je to příběh J.Roberta Oppenheimera, vynálezce atomové bomby, příběh, který byl vyprávěn některými velkými fyziky, kteří s ním pracovali v laboratořích v Los Alamos během druhé světové války. Cíl byl jasný a neúprosný. Zastavit Hitlera. Práce to byla vzrušující a úsilí vědců bylo ohromné. Bomba byla téměř hotova, když v květnu 1945 Hitler prohrál. Prohra však nezpomalila práce v Los Alamos. Bylo tam až příliš mnoho nadšení. Blížil se čas prvního testu nazvaného Trinity, který se odehrál v místě zvaném Alamagordo v Novém Mexiku dne 16. července. Vědci řekli, že ten den, kdy viděli první atomový výbuch v historii, byla jejich reakce velmi radostná: "Funguje to!" Méně než o měsíc později, když podobná bomba spálila na uhel lidí v Hirošimě, řekl jeden vědec, že jeho první myšlenka byla: "Díky Bohu, že to nekikslo." Jeho druhá myšlenka byla: "Pane Bože, co jsme to udělali?" Ani mně nebylo do řeči. Film končí Oppenheimerovým svědectvím ve Washingtonu o dvacet let později. Když byl otázán jedním senátorem, jak zabránit závodům v jaderném zbrojení, Oppenheimer odpověděl: "Máme dvacet let spoždění. To jsme měli udělat první den po Trinity." Rozsvítila jsem světlo. Studenti seděli ani nedutali. Ani já jsem nemohla promluvit. Genetičtí inženýři již klonují ovce, krávy myši a prasata. Jsou schopni vytáhnout jakoukoliv vlastnost z téměř jakéhokoliv stvoření a vložit ji do jiného. Už dnes jsou na pokraji možností vypínat a zapínat geny podle přání. Pěstujeme geneticky manipulo- 4 GREENPEACE MAGAZÍN / ZIMA 2000

5 t i c h a vané plodiny na desítkách milionů hektarů. Můžeme si objednat geny z katalogů. Během několika málo let budeme schopni přečíst kód nás samotných a zasahovat do něj. Je jen otázkou času, kdy se objeví první hackeři, kteří budou považovat za dobrou zábavu (tak jako to dělají počítačoví hackeři dnes) vytvářet a rozšiřovat vlastní viry. Akciový trh spekuluje o potenciálu těchto nových možností. Státnící žádají laskavě společnosti, aby své znalosti daly k dispozici všem. My ale potřebujeme udělat více! Mnohem více než si jen zapnout bezpečnostní pásy a nechat se kamsi vézt. Potřebujeme zpomalit a společně přemýšlet, kam tato technologie směřuje, kdo by jí měl vlastnit a kdo by měl rozhodovat. Pro genetiku je to stále "Den po Trinity". Přece se nechceme jednoho dne jen bezmocně ptát, "Pane Bože, co jsme to udělali?" Z anglického originálu "Moments of Shocked Silence About Biotechnology", uveřejněného 17. března 2000 v magazínu Tidepool, přeložil Jiří Tutter. Zlatá rýže s implantovaným genem, který umožní rostlině vyrábět beta karoten, by mohla vyřešit problém nedostatku vitaminu A u dětí třetího světa. Proč ale neimplantovat takový gen rovnou do těla dětí? Genetičtí inženýři slibují, že do pěti let bude i tohle možné. Pak už je ovšem jen krok k představě vložit do hladovějících dětí geny chlorofylu a pak je poslat na sluníčko, aby svůj hlad zahnaly fotosyntézou. Donella H. Meadowsová je spoluautorkou proslulé knihy Meze růstu (The Limits to Growth), která v roce 1972 nastartovala debatu o trvalé udržitelnosti života na naší planetě. V roce 1992 píše spolu s Dennisem Meadowsem knihu Beyond the Limits (česky Překročení mezí, 1995). Nyní je profesorkou environmentálních studií na Darmouth College, její sloupek vychází každý pátek v americkém internetovém magazínu Tidepool. INTERNET Vlastně ještě nikdy jsme na tomto místě nepsali o samotné organizaci Greenpeace na internetu. A přitom je virtuální svět Greenpeace skutečně impozantní! Odhaduji, že se dnes rozkládá na nejméně 100 základních doménách, jež jsou rozesety na serverech umístěných na šesti kontinentech. Jen na hlavní internetové stránky Greenpeace v Amsterdamu přistupuje až milion návštěvníků za každý týden. Najdeme je na adrese: Chcete-li si udělat základní představu, v kterých zemích Greenpeace vlastně operuje, podívejte se na interaktivní mapu světa na adrese: Odtud můžete také pohodlně navštívit stránky ostatních poboček Greenpeace. Budete-li se chtít aktivně zapojit do práce Greenpeace, je nejlepší navštívit cybercentrum pro cyber@ktivisty na adrese: eace.org/t/s/index_html Pro nejmladší diváky MTV (anglosasové říkají MTV generation) je určena stránka Greenpeace MTV: Stránka obsahuje videoukázky minutových animovaných klipů (něco jako minuta ekologie), které pro Greenpeace zdarma naanimovali studenti filmové akademie v Londýně. Můžete si ale odsud stáhnout například i pěkný screensaver o Amazonii nebo poslat někomu pohlednici z adresy: Organizace Greenpeace v poslední době vytvořila celou řadu stránek, které na první pohled nemají s Greenpeace mnoho společného. Jednou, poměrně starou, je virtální stát Waveland, kde je výborný on-line chat na adrese: Chcete-li vidět nějaký film z historie Greenpeace nebo obraz tzv. webcamů umístěných například pod mořem u výpustních rour závodu na přepracování jaderného paliva v La Hague, přesuňte se na adresu: Všechny své filmy Greenpeace přesunulo na mocný a rychlý server této organizace, jež se jmenuje Tappedinsto. To proto, že kdyby například 100 lidí najednou chtělo vidět nějaký film umístěný na obyčejném serveru Greenpeace v Amsterdamu, chudák počítač by to asi nezvládl a zkolaboval by. Ale teď k vážné práci, jednotlivé kampaně Greenpeace mají samozřejmě své stránky. Zajímavá je například kampaň na ochranu klimatu, jejíž součástí je projekt Arktida. Právě zde se totiž klimatické změny projevují nejsilněji: Nenechte si ujít animovaný flash vysvětlující celou kampaň na adrese: Pokud vás hutné informace unaví, můžete si zde zahrát pomocí shockwave pěknou animovanou hru, při níž lední medvěd musí ustupovat ropným společnostem, jež se v Arktidě snaží těžit ropu. Led taje a chudák medvěd nemá jiné zbraně, než házet na mocný British Petrol (BP) sněhové koule. Já jsem to zkoušel a moc to nepomohlo. No, snad budete úspěšnější. Hru najdete na adrese: Chcete-li si prohlédnout obrazové (video) a zvukové (MP3) záznamy z expedice Greenpeace, která v Arktidě přezimovala, podívejte se na adresu: Když jsme u těch obrázků a videa, úplně jsem zapomněl odkázat vás na oficiální stránky fotografického archivu, kde si můžete pravidelně stahovat fotky z akcí: Greenpeace má ještě jednu oficiální internetovou adresu pro profesionály, jež se jmenuje Greenpeace Images a najdete ji na adrese: Zde funguje například databáze filmů, v níž můžete hledat podle klíčových slov. Greenpeace za svou třicetiletou existenci nahromadilo ve svém archivu přibližně 7000 vlastních filmů a nejméně fotografií. Vytváříte-li napříklaf film a potřebujete záběry ledních medvědů, velryb nebo třeba dopadů klimatických změn, zkuste je najít právě na této adrese. Snad nejzajímavější samostatnou stránkou je kampaň zaměřená na Coca-Colu. Greenpeace zahájilo v červnu tohoto roku celosvětovou kampaň, aby donutilo Coca-Colu skoncovat ve svých automatech s plyny, které způsobují globální oteplování a klimatické změny. Veřejnost se do kampaně může zapojit tím, že si na následující internetové stránce stáhne balíček informací a nástrojů: Ten obsahuje mj. třeba plakáty, nálepky nebo bannery na internet. Tato virtuální kampaň (odehrává se takřka výlučně na internetu) byla vyvinuta ve spolupráci s kanadskou aktivistickou organizací Adbuster. Rychlé spojení v cyberprostoru přeje vvasku@cz.greenpeace.org GREENPEACE MAGAZÍN / ZIMA

6 ceme-li se dozvědět, zda něco Chpoškozuje naše zdraví, není jiné cesty než provést pokus. Celá léta lidé prováděli pokusy na zvířatech. Jako by to však nestačilo, provádíme nyní pokusy na vlastních dětech. Přimícháváme jim do hraček toxické látky a čekáme, co to s nimi udělá. Bude to rakovina nebo jen ztráta plodnosti u chlapečků? Zlé jazyky tvrdí, že když koupíte svému milovanému dítěti kačenku z PVC, je to totéž, jako byste je odvedli do výzkumného ústavu a nechali ho tam na pokusy. poškození dětí. Vedlejší účinky ftalátů, jako například vznik rakoviny, poškození jater, štítné žlázy či varlat bylo zatím bezpečně prokázáno pouze u zvířat. Ano, poškození zdraví u dětí skutečně prokázáno nebylo. Dělat pokusy na dětech je totiž - alespoň ve vyspělých zemích - zákonem zakázáno. Greenpeace ale varovalo, že co je zakázáno v laboratoři, provádí se nyní v jediném ohromném pokusu se stovkami milionů dětí na celém světě. V říjnu zakoupila česká pobočka Greenpeace v obchodních domech Kotva a TESCO celkem 9 hraček a nechala je testovat na přítomnost ftalátů. Analýzy prokázaly ftaláty celkem v osmi hračkách z devíti, přičemž obsah těchto nebezpečných chemikálií se pohyboval od 32 do 45 procent hmotnosti hračky. Nalezen byl zejména ftalát DIDP (di-iso-decylftalát). Greenpeace proto zahájilo předvánoční kampaň, během níž apeluje na rodiče, aby své děti nevystavovali zbytečnému riziku Pokud si chemikálie zvané ftaláty koupíte k laboratorním účelům, naleznete na jejich obalu varování typu "může způsobovat rakovinu". Avšak hračky pro děti, kde těchto látek bývá až 40 procent, jsou běžně označovány jako "netoxické" Dvojí metr Foto Brunner/Greenpeace Je to přehnané? Ne tak docela. Měkčené PVC totiž obsahuje rizikové látky, kterým se říká ftaláty. Ty mohou způsobovat poškození jater Hračky z měkčeného PVC mohou ohrozit zdraví dětí. Z těchto hraček se totiž uvolňují toxické látky zvané ftaláty. Děti jako pokusné krysy V C L A V V A ä K Ÿ a ledvin, rakovinu, atrofii varlat, sníženou plodnost, leukémii a celou řadu dalších zdravotních problémů. Ftaláty se z hraček uvolňují, zejména pokud je děti žvýkají a ocucávají. Foto Greenpeace/Pavel Hořejší Supermarket TESCO již slíbil Greenpeace, že nebezpečné hračky stáhne z prodeje. Pokud si ftaláty koupíte k laboratorním účelům, naleznete na jejich obalu varování typu "možné riziko nevratných změn" nebo "může způsobovat rakovinu". Avšak hračky pro děti, kde těchto látek bývá až 40 procent, jsou běžně označovány jako "netoxické". Jako by tu skutečně existoval dvojí metr. Když oganizace Greenpeace začala v roce 1997 svou informační kampaň proti hračkám z PVC, byla ihned nařknuta z vyvolávání histerie. Průmysl PVC spolu s některými výrobci hraček zdůrazňovali, že věc je neprůkazná: Nebylo prý prokázáno Analýzy prokázaly podezření Koncem minulého roku vzala Evropská komise varování Greenpeace vážně a vydala poprvé v historii tzv. naléhavý zákaz (Emergency ban), který se vztahuje na všechny hračky pro děti do 3. let z měkčeného PVC, jež obsahují ftaláty a jsou svou povahou určeny ke vkládání do úst. Členské státy Evropské unie měly v prosinci pouze 10 dnů na to, aby rozhodnutí Komise EU uvedly do praxe. A jak je to u nás? Přesto, že česká pobočka Greenpeace žádala zákaz již v roce 1997, hračky z měkčeného PVC se u nás dodnes prodávají. ÚČINKY FTALÁTŮ NA ZDRAVÍ! rakovina jater a další účinky na játra! změny na struktuře štítné žlázy! atrofie varlat, omezená tvorba spermatu! účinky na vaječníky! snížená plodnost a reprodukční toxicita! embryotoxicita včetně retardace a malformace vývoje kostry! poškození centrální nervové soustavy! leukémie! snížená chuť k jídlu a menší tělesná hmotnost Všechny tyto poznatky jsou založeny na pokusech se zvířaty, většinou s hlodavci. a žádné hračky z PVC jim prostě nekupovali. Od nového roku má vstoupit v platnost vyhláška ministerstva zdravotnictví, která by měla prodej nebezpečných hraček omezit (bohužel nikoliv zcela vyloučit!). Dá se tedy očekávat, že právě před Vánocemi se budou obchodníci snažit těchto nebezpečných hraček zbavit, protože jsou již jinde v Evropě neprodejné. Obchodní domy Kotva a TESCO udělaly vstřícný krok a slíbily Greenpeace, že nebezpečné hračky okamžitě stáhnou z prodeje. Doufejme, že ostatní obchodníci je budou následovat. Co ale dělat do té doby? Rada je docela jednoduchá. Jdete-li dětem koupit hračku, dejte si pozor, aby nebyla z PVC. Proberte maličkým dětem také jejich hračky doma. Nejste-li si jisti z čeho jsou vyrobené, raději je vyho te. CO MŮžETE UDĚLAT VY! Jdete-li dětem koupit hračku, dejte si pozor, aby nebyla z PVC. Takové hračky jsou označeny slovem "vinyl", písmenem "V" nebo číslicí "3" v trojúhelníčku.! Napiště hlavnímu hygienikovi a ministru zdravotnictví a sdělte jim, že si přejete, aby chránili zdraví vašich dětí a ne zisky chemického průmyslu. 6 GREENPEACE MAGAZÍN / ZIMA 2000

7 Výroční zpráva 1999 Greenpeace ČR je národní pobočkou mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. V současné chvíli má 10 stálých zaměstnanců a více než 11 tisíc členů - platících příznivců. Greenpeace se zabývá výlučně ochranou přírody a životního prostředí. V roce 1999 jsme v České republice vedli celkem čtyři kampaně: Proti vypouštění geneticky manipulovaných organismů do životního prostředí (genetická kampaň), za ochranu klimatu před globálním oteplováním (klimatická kampaň), za eliminaci nebezpečných toxických látek (toxická kampaň) a informační kampaň k jaderné elektrárně Temelín. Příležitostně se podílíme též na velkých mezinárodních kampaních Greenpeace, jako jsou například protesty proti atomovým testům nebo ochrana pralesů a velryb. Usilujeme o soběstačnost Československá pobočka Greenpeace byla založena v roce 1991 jako jediná v celé střední a východní Evropě. Zpočátku zde Greenpeace podporovalo pouze několik stovek nadšenců. Prakticky celá 90. léta byla pobočka závislá na finančních příspěvcích od mateřské organizace Greenpeace International. To se nyní mění. V roce 1998 jsme přijali ambiciózní plán k dosažení finanční soběstačnosti. Během tří let chceme pro svou práci nadchnout tolik příznivců, abychom byli zcela finančně nezávislí a nemuseli už nadále žádat Greenpeace International o výpomoc. Příznivci podporující práci Greenpeace finančně jsou vlastně tělem i duší celé organizace. Aby si Greenpeace uchovalo svou nezávislost, nepřijímá totiž žádné peníze od průmyslu, vlád ba dokonce ani od žádných nadací, které jsou s průmyslem nebo s vládami nějak spojeny. Našim příznivcům tedy patří hlavní dík za všechno, co se kdy Greenpeace podařilo vykonat. Česká pobočka Greenpeace má nyní 10 stálých zaměstnanců a více než 11 tisíc platících příznivců. Graf počtu příznivců, kteří finančně podporují českou pobočku Greenpeace počet příznivců * Pro svou práci chceme nadchnout tolik příznivců, abychom již v roce 2002 byli zcela finančně nezávislí na naší mateřské organizaci Greenpeace International. Foto Greenpeace/Daniel Beltra GREENPEACE VÝROČNÍ ZPRÁVA

8 Greenpeace ve světě Jak pracuje Greenpeace? Greenpeace je dnes nejznámější ekologickou organizací na světě. V současné době má 2,5 miliónu členů a národní pobočky a kanceláře ve více než 40 zemích na celém světě. Greenpeace není spojeno s žádnou politickou stranou a zabývá se výlučně ochranou přírody a životního prostředí. Jakkoliv je Greenpeace známé zejména svými přímými akcemi, zastává bezvýhradně a za všech okolností princip nenásilí. Pobočky Greenpeace v jednotlivých zemích se podílejí na velkých mezinárodních kampaních, ale zároveň se soustře ují na místní problémy. Mezinárodní kampaně spolu s flotilou šesti lodí jsou koordinovány týmem Greenpeace International, který má sídlo v Amsterdamu. Ochrana velryb Dvě země doposud loví velryby, a to navzdory celosvětovému zákazu z roku Jsou to Japonsko a Norsko. Japonci tvrdí, že loví velryby údajně z vědeckých důvodů. Jejich vědecký lov však vynáší každoročně 100 milionů dolarů za velrybí maso, které je prodáváno jako lahůdka do japonských restaurací. Norové se zase odvolávají na svou tradici. Nedávno však vyšlo najevo, že norská vláda dotuje konzumaci velrybího masa a v norských skladech se kazí hory velrybího tuku, který nikdo nechce. V roce 1999 aktivisté Greenpeace opět vypluli na moře, aby bránili velrybářům v masakrování velryb v chráněné velrybí rezervaci v mořích kolem Antarktidy. Greenpeace/Cunningham Genetické manipulace Rok 1999 byl prvním rokem, kdy výměra ploch osetých GM plodinami klesla. Dvě třetiny evropských supermarketů již prodávají tzv. GE free (geneticky nemanipulované) potraviny vlastních značek. Díky úsilí Greenpeace a dalších nevládních skupin z rozvojových zemí se podařilo uhájit právo jednotlivých zemí odmítnout dovoz geneticky manipulovaných plodin a potravin na své území. Toto právo má nyní sílu mezinárodního zákona díky dohodě známé jako Protokol o biologické bezpečnosti (Biosafety Protocol). Foto Greenpeace/Kent Hardouin Toxické látky Experti Greenpeace se vrátili do Bhópálu, kde před 15 lety došlo v závodě Union Carbide k chemické explozi, která zabila lidí. Jejich výzkumy prokázaly vysokou míru znečištění v místě samém i jeho okolí. Poškozeny jsou mj. i podzemní zdroje pitné vody, které používají místní obyvatelé. Práce Greenpeace přináší výsledky i v mnoha Foto Greenpeace/Isabelle Rauvillois dalších oblastech. Evropská unie zakazuje hračky z PVC obsahující ftaláty, které děti dávají do úst a dalších devět zemí ftaláty v hračkách z PVC pro děti do tří let. Greenpeace upozorňuje na environmentální problémy při rozebírání starých lodí ve třetím světě a pomáhá při likvidaci havárie tankeru Erika. Podílí se též na přípravě dohody o perzistentních organických látek zvaných POPs. Jaderná energie Jaderný tým Greenpeace vedený Diderikem Samsonem odhaluje skutečný rozsah radioaktivní kontaminace v Tokaimuře, kde došlo 30. září 1999 k vůbec nejhorší jaderné havárii v dějinách Japonska. Sebejisté ujiš ování vlády o bezpečnosti okolí závodu v Tokaimuře je shledáno falešným. Množství ozářených lidí bylo nakonec 10krát vyšší, než kolik uváděly původní vládní odhady. Greenpeace/Andrew MacColl Ochrana klimatu Polární expedice Greenpeace objevila vloni v Arktidě nové důkazy, že klimatické změny již postihují zdejší divokou přírodu. Oteplováním Arktidy trpí zejména mroži a lední medvědi. Projevy klimatických změn se dnes objevují po celém světě. Tento jev je způsoben spalováním fosilních paliv, jako je uhlí a ropa. Proto Greenpeace vyzývá k ústupu od fosilních paliv směrem k čistým zdrojům, jako je například energie Slunce a větru. Foto Greenpeace/Daniel Beltra Ochrana pralesů Celých 80 procent světových pralesů již bylo vykáceno nebo zničeno. Polovina toho co zbývá, je nyní akutně ohrožena. Odhaduje se, že v pralesích žije až 90 procent všech živých druhů. Greenpeace proto vede kampaně na ochranu pralesů v severní i jižní Americe, v Africe, Rusku a jižním Pacifiku. V roce 1999 Greenpeace zahájilo velkou kampaň na záchranu Amazonie. Organizace zřídila svoji základnu v Manausu, který leží přímo v srdci pralesů. Greenpeace upozornilo, že celých 80 procent těžby dřeva v Amazonii je vlastně ilegální. Během několika expedic do nitra amazonských pralesů se Greenpeace podařilo dopadnout při ilegální těžbě několik velkých společností. Foto Greenpeace/Oliveira 2 GREENPEACE VÝROČNÍ ZPRÁVA