Měnová politika a hospodářský růst

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Měnová politika a hospodářský růst"

Transkript

1 Měnová politika a hospodářský růst Kam sahají možnosti měnové regulace? Vděčíme měnové politice za vyšší blahobyt? Václav Rybáček Centrum pro studium hospodářského cyklu Liberálního institutu Working Paper 2/2006 Červen 2006

2 Měnová politika a hospodářský růst Kam sahají možnosti měnové regulace? Vděčíme měnové politice za vyšší blahobyt? Václav Rybáček Abstrakt: Vliv měnové politiky na reálnou ekonomiku a blahobyt je důležitým momentem v úvahách o regulaci měny centrální autoritou. Pokud je regulace schopna pozitivním a dlouhodobě udržitelným způsobem působit na úroveň výstupu, poskytoval by takový důkaz důležitý podklad pro ospravedlnění existence a činnosti centrálních bank. Není-li tomu tak či naopak určování ceny peněz vnáší do ekonomického systému nejistotu a růst blahobytu oslabuje, lze z tohoto titulu měnovou regulaci odmítnout. Následující kapitoly se snaží přinést skromný příspěvek do této důležité diskuze o souvislosti výkonu regulace peněz a úrovni či růstu blahobytu. Abstract: The influence of monetary policy on real economy and well-being is the central point in analyzing money regulation performed by a central authority. If monetary regulation can influence the output level in a positive and long-term sustainable way, then it would be an important argument for justification of existence and activities of central banks. If it is not this case or it is on the contrary, then the determination of price of money brings uncertainty into the economic structure and weakens the growth of well-being. Monetary regulation thus needs to be refused on that basis. In following chapters I tried to contribute a little bit to this important discussion about the relationship between the effect of monetary regulation and the level or the growth of well-being. Klíčová slova: měnová politika, hospodářský cyklus, investice, kapitál, hospodářský růst, blahobyt

3 Obsah: 1. Úvod Kapitál a investice Investice jako zdroj ekonomického růstu Determinanty investice Efektivnost a struktura investice Kapitál Bankovnictví, zdroj růstu? Mechanismus úvěrového boomu Měnová politika a hospodářský růst Hospodářská fluktuace vs. hospodářský cyklus Narušení tržních signálů Hospodářský cyklus Prožíváme boom, přijde bust? Hypotéza pozitivního vlivu Je tedy nabídka peněz zdrojem růstu? Jsou peníze neutrální? Modifikace rakouské teorie růstu Závěr...38 Zdroje...41

4 1. ÚVOD I přes jakousi usazenost a všeobecnou akceptaci názorů na možnosti měnové politiky ovlivňovat dlouhodobý růst existují názory, jež se vymykají obecným porozuměním. Některé studie se pokouší ukázat dlouhodobou pozitivní korelaci hospodářského růstu a měnové politiky, jako výsledek chování centrálních bank, na druhém pólu stojí teorie, jež odmítají nejen tyto závěry, ale zdůrazňují také distorzní účinky měnové politiky na relativní ceny, čímž odmítají i obecně přijímaný princip neutrality peněz. Předmětem tohoto textu je prozkoumat právě souvislost mezi měnovou politikou a hospodářským růstem. Na jedné straně bude stát měnová politika, jež se po opuštění přirozených samoregulačních měnových mechanismů stala integrální součástí hospodářských politik všech vyspělých zemí, a jež je prováděna centrálními měnovými autoritami tím plně zodpovědnými za výkon regulace měny. Měnová politika se dnes snaží dosáhnout regulací nabídky peněz předem definované cenové stability. Druhou stranu tvoří ekonomická aktivita tržních subjektů, hospodářská výkonnost, jejíž významnou součástí a podporou je investiční činnost. Vývoj produkce prochází v posledních dekádách značnými výkyvy, totéž lze říci i o vývoji právě investic, u nichž je pozorovaná fluktuace dokonce ještě výraznější. Pokud budeme uvažovat potenciál měnové politiky ovlivňovat hospodářský vývoj, pak je to právě skrze ovlivňování investiční činnosti, což je stěžejním tématem této práce. Vzájemný vztah měnové politiky a výkonnosti budu analyzovat na pozadí rakouské teorie růstu, jež zdůrazňuje právě roli peněz v cyklickém vývoji ekonomik. Závěr práce shrne argumenty, které mluví pro či proti možnému pozitivnímu vlivu měnové politiky na dlouhodobý růst. Ve své práci se budu opírat poznatky, které poskytuje rakouská teorie hospodářského cyklu, 1 i její modifikovaná moderní podoba 2, o nejnovější poznatky v oblast měnové politiky, dotknu se také problematičnosti současných přístupů k modelování ekonomiky, hospodářsko-politickému rozhodování na základě empirie či pro- či proticykličnosti měnové politiky. 1 Tedy se zdůrazněním role peněz. 2 HULSMANN, J.G.: Toward a General Theory of Error Cycle, The Quarterly Journal of Austrian Economics, Vol. 1, No. 4 (Winter 1998)

5 2. KAPITÁL A INVESTICE 2.1 Investice jako zdroj ekonomického růstu Investiční aktivita reaguje nejcitlivěji ze všech ekonomických kategorií na nastavení měnových podmínek, je proto z hlediska cíle práce relevantní či přímo nutné se zaměřit na investice či investiční aktivity, především jejich determinanty, a využít je postulování závěrů o možném pozitivním vlivu měnové politiky na hospodářský růst. Investice jsou důležitou součástí tržních procesů, jde o proces hledání, alokace zdrojů k nejefektivnějším užitím, pokládání základů budoucímu růstu spotřeby a tedy i celkového blahobytu. Stejně jako celková produkce prochází investiční aktivita cyklickým vývojem, tzv. investičním cyklem. Reálné ekonomické proměnné 3 jsou přímo ovlivněny investiční aktivitou, resp. mírou investic. Celkový hospodářský cyklus je vývojem investic nejen velmi výrazně ovlivněn, ale také zesilován. Na tomto místě je však klíčové odlišit růst daný skutečně dostupnými reálnými zdroji, resp. jeho cyklický vývoj, od cyklu vyvolaného změnami v arbitrárním nastavení měnových podmínek, tzv. měnového cyklu, jež vytvářením iluzí o vyšší dostupnosti zdrojů cyklus růstu daného skutečnou dostupností zdrojů modifikuje. Zpět k investicím, proč vlastně investovat? Investice vytváří základ pro budoucí hospodářský růst, 4 jde o racionální kalkulaci subjektů-investorů, kteří očekávají od investovaných prostředků ekonomický přínos, jež převýší náklad spojený s vlastnictvím kapitálových statků. Porovnáván je tedy očekávaný příjem z investice a náklad investice. Aby byla daná investice realizována musí očekávaná výnosnost investice převyšovat náklad investiční akce. Očekávaný výnos však nemusí být výhradně ovlivněn příjmy, náklady, ale také hrají svoji roli politické faktory, podnikatelský optimismus, apod. Investice jsou vždy spekulací na budoucí vývoj, při realizaci jakékoli investice hledí investor pomyslně do budoucnosti a odhaduje, jaké podmínky budou pro jeho investici 3 Jako produkt a zaměstnanost. 4 Což však neplatí zdaleka absolutně, viz. kapitola 2.3.

6 existovat, resp. zda bude jeho investice životaschopná v podmínkách, které nastanou. Jak je zřejmé, je investiční činnost vysoce citlivá nejen na správnosti úsudku daného investora, ale také na informace, jež jsou investorovi k dispozici a z nichž realizátor investiční akce vychází a jež formují jeho další akce. 2.2 Determinanty investic Investice jsou z pohledu hospodářského vývoje a růstu nejvíce fluktuující veličinou, což vyplývá z množství proměnlivosti determinant investiční činnosti. Kolísavost investiční činnosti významně přispívá k fluktuaci celkové produkce, jejíž výkyvy lze z velké části vysvětlit právě proměnlivostí v investiční činnosti. Investiční činnost je velmi citlivá na stav ekonomiky, přesvědčení investorů, ale mnoho dalších determinant. Z důvodů vysoké volatility a citlivosti jsou investice, resp. jejich objem, prostředníkem, jímž se snaží centrální měnová autorita ovlivňovat objem produktu a tím také růst. Tímto oslím můstkem se dostávám k první významné determinantě investic, reálné úrokové míře 5. Reálná úroková míra je determinantou, která významným, leč nikoli rozhodujícím způsobem utváří poptávku po zdrojích pro realizaci investic. Reálnou úrokovou sazbu můžeme zapsat výrazem, kde r t reálná úroková míra v čase t, R t je nominální úroková míra v čase t a π t míra inflace skutečná (resp. očekáváná) v čase t: r t =R t -π t Reálná úroková sazba je tedy reálnou cenou investice, nebo-li nominální úroková sazba snížená o oslabení kupní síly. Reálná úroková míra je tedy ovlivněna nominální úrokovou mírou určovanou centrální měnovou autoritou a mírou inflace. Zatímco možnost centrálních bank ovlivňovat je v případě úrokových měr silná, v případě inflace je do značné míry mimo možnosti regulátora, neboť zde působí především cenové pohyby nezávislé na chování centrální banky - pohyby cen na světových trzích, změna preferencí, struktura trhu, očekávání, atd. 5 Z hlediska zkoumané problematiky jde o determinantu naprosto klíčovou.

7 Jak již bylo zmíněno reálná úroková míra nemá z hlediska investiční poptávky zásadní význam, jak by se možná mohlo zdát. Pohyb v investičních cyklech lze i podle empirických analýz vysvětlit změnami v reálné úrokové míře zhruba z poloviny. Vztah reálné úrokové míry a investic zesiluje v období hospodářského poklesu a v obdobích relativního měnové klidu a stability. Celkově vzato však vztah reálné úroková míra investice nelze označit za příliš silný. Tím však analýza hospodářského cyklu skrze úrokové míry smyslu nepostrádá, centrální banka na cyklus působí především právě regulací úrokové míry a vychyluje ekonomiku od přirozeného vývoje. Podstatný vliv na v investiční činnost má očekávání ekonomických subjektů, potencionálních investorů. Pokud panují optimistická očekávání ohledně budoucího vývoje ekonomiky, poptávky, příjmové situace, apod., subjekty ochotněji investují 6,7. Stejně tak v situaci, kdy existují správná očekávání ohledně budoucí inflace, jíž se současné centrální banky snaží udržet v daném intervalu, tzv. cílování inflace. Volatilita inflace přináší nejistotu ohledně budoucích úrokových měr, což ochotu investovat naopak snižuje. Nejde však pouze o volatilita kupní síly v ekonomice, nejistotu snižující investiční aktivitu zvyšují variabilita hlavních ekonomických veličin, což znesnadňuje rozhodování a působí negativně na investiční aktivitu. Vedle již zmíněné úrokové míry jde o hrubý domácí produkt, nominální efektivní kurz, index cen průmyslových výrobců, atd. Objem investic přirozeně ovlivňuje možnost jejích financování. Vedle reálné úrokové míry jde o objem úspor. Nedostatek úspor může být kryt ze zahraničních zdrojů, což však tlačí na deficit běžného účtu, zvyšuje zahraniční zadlužení ekonomiky a působí směrem ke znehodnocení měny dané ekonomiky. Objem investic se nakonec vždy rovná objemu úspor. Nejde jen o skutečné úspory vytvořené jednotlivci, vzácně vládou, úsporami ze zahraničních zdrojů, ale ve světě nekrytých peněz je důležité uvažovat existenci tzv. vynucených úspor, které jsou jádrem celého problému. Pokud jednotlivec spoří odepřením si spotřeby určité hodnoty, tedy změnou časových preferencí, spotřebovává celkově méně statků a služeb. 6 Očekávání jsou dnes sledována především prostřednictvím indikátorů jako index spotřebitelské důvěry, apod. 7 A především ochotněji přijímají úvěry. Stejná nálada panuje i na straně poskytovatelů úvěrů bank. Pohyby ve sledovaném měnovém agregátu jsou tak do značné míry nezávislé na opatřeních centrální bank.

8 Účinek vynucených úspor je v důsledky stejný, ovšem průběh je odlišný. Vynuceným úsporám předchází úvěrový boom, který tlačí na růst cenové hladiny. Růst cenové hladiny sníží reálné peněžní zůstatky, jednotlivci nuceně omezí spotřebu. Nyní však snížení spotřeby nenese dodatečné příjmy z úspor jako v předchozím případě. Nedobrovolné omezení spotřeby tak bude následovat růst narovnání reálných veličin na výchozí úroveň. Tato náprava úvěrovým boomem pokřivených měnových podmínek obnaží neefektivnost některých investic. 8 Dalším významným faktorem objemu investic jsou přímé zahraniční investice, jež přinášejí levnější kapitál, know-how, atd. V neposlední řadě hraje svoji roli finanční situace podniků, která případně dává prostor pro rozšiřování výrob i nové investice, a přirozeně již zmíněné očekávání podniků ohledně budoucího vývoje poptávky, hrubého domácího produktu, úrokových měr, atd. Historie ukázala, 9 že jednou z klíčových determinant investiční aktivity je tzv. systémová nejistota, tj. obavy investorů z ohrožení jejich vlastnických práv budoucími kroky vlády. 10 Nejistota plyne z oblasti vymahatelnosti práv, daňového zatížení (rozhodování firem o jejch zisku), síly odborů, míry a obsah regulace, výše vládních výdajů aj. Mezi porušení vlastnických práv lze ale počítat i ztrátu způsobenou změnou kurzů nekrytých státních měn či inflaci samotnou. Shrnuto, jednou z klíčových determinant je ochrana vlastnických práv. Pokud nejsou vlastnická práva důsledně vynucována, snižuje se zásoba kapitálu z důvodu poklesu soukromé investiční aktivity způsobené nejistotou, což ve výsledku působí stejně jako vyšší míra zdanění či vyšší míra znehodnocení. Lze tak nalézt neopomenutelnou spojitost kvality institucionálního prostředí s investiční aktivitou, zásobou kapitálu a tedy i ekonomickým růstem. 8 Podrobněji se této problematice věnuje 4. kapitola. 9 HIGGS, R.: Politická ekonomie strachu, Alfa Publishing 2006, ISBN: Dtto

9 2.3 Efektivnost a struktura investic I kdybychom se pohybovali v prostředí nízkých úrokových měr, stabilního politického prostředí, dostatečných úspor a vysoké investiční aktivity nemusí být vyhráno. Jakýkoli objem investic totiž ještě sám o sobě nezajistí zdravý hospodářský růst či růst blahobytu. Podstatnou podmínkou a indikátorem příspěvku investic k hospodářskému růstu je jejich efektivnost, která může být vyjádřena podílem kapitálu k příspěvku vytvořeného produktu. Čím vyšší je počet jednotek kapitálu nutný k růstu o jednotku, tím nižší je efektivnost vynaložených investic. 11 Důležitou a možná i klíčovou spojnicí mezi objemem investiční aktivity a ekonomickým růstem je struktura realizovaných investic. Je dnes běžné pracovat s agregovaným veličinami, jakékoli investice zahrnovat do agregátu s označením I, nezohledňovat druhy investic v relaci ke spotřebitelským preferencím a přáním. Investice by však měly odrážet spotřebitelská přání a mířit do oblastí, v níž investoři vidí reálnou šanci na reálné zhodnocení a efektivnost investic. Univerzálnost klasifikace daných finančních transakcí jako investice nominuje do této ekonomické kategorie např. mohutný objem válečných výdajů, což způsobilo mýtus o hospodářském oživení vypuknutím válečných vřav. Ovšem tato investiční aktivita nevytváří dostatečný základ dlouhodobému ekonomickému růstu, nemůže nahradit investice soukromých investorů učiněné na základě racionálního kalkulu, znalosti a signálů trhu. Jen investice odpovídající spotřebitelským preferencím a potřebám vytvářejí skutečný základ dlouhodobému růstu blahobytu a mají potenciál díky své efektivnosti fungovat i po splasknutí bublin nadměrných měnových expanzí. Růstový potenciál se však může napříč investicemi různit, u investic do životního prostředí nebo infrastruktury bude růstový potenciál zřejmě o mnoho nižší než u investic do strojů a zařízení. Významná je u investic rovněž alokace dle odvětví, přičemž nejvyšší efektivnost přirozeně vykazují investice činěnými soukromými podniky, ať už jde o investice 11 OECD využívá k měření efektivnosti ukazatel ICOR (Incremental Capital Outpur Ratio), tedy počet jednotek kapitálu na jednotku přírůstku HDP. Česká republika v první polovině 90. let vykazovala 5,4, což je ve srovnání např. s Irskem (0,5) velmi nepříznivé hodnocení. Zkreslen může být tento údaj vysokými investicemi do životního prostředí, které jsou klasifikovány jako investice, ovšem růstový potenciál z pohledu celkového bohatství či blahobytu je nízký.

10 do lidského či fyzického kapitálu. Nejistý příspěvek k růstu představují vládní investice, které často míří do oblastí s nízkým růstovým potenciálem (zmiňovaný zbrojní průmysl, životní prostředí aj.). Ve skutečnosti jde jen o jinak vyjádřenou skutečnost popsanou výše, kdy vláda směřovala prostředky do výstavby válečných kapacit a stala se tak nejvýznamnějším investorem v zemi. 12 Agregátní ukazatel celkových investic tak není dobrým vodítkem pro posuzování investiční aktivity, jejího vztahu k ekonomickému růstu a adekvátnost ve vztahu ke spotřebitelským preferencím, neboť není zohledňována vnitřní struktura investic a tedy vliv na skutečný blahobyt lidí. Tyto skutečnosti relativizují i využití ukazatele celkových investic při formulaci hospodářských politik. K problematice agregace se ještě vrátím v následující kapitole. 2.4 Kapitál Spojnicí mezi zdroji a spotřebou je vedle práce kapitál. Kapitál můžeme vymezit např. jako hmotná a nehmotná aktiva, jež slouží k přeměně zdrojů v konečný cíl, kterým je výrobek či služba. Nebo jako o nahromaděných přírodních faktorech, práci a času. 13 Významný je zejména lidský kapitál, který vysvětluje mnohé, např. proč jsou bohatší společnosti stále bohatší. Jiné definice vyzdvihují časovou dimenzi kapitálu, např. dle Jevonse je kapitál rozpětí mezi začátkem a koncem podnikateské aktivity, jež má svoji vertikální strukturu. Ta se samozřejmě v průběhu času mění. 14 Nehledě, zda jde o fyzický či lidský, nevyužívaní či zahálka kapitálu byly a jsou nejobvyklejší a dramatickou charakteristikou ekonomických poklesů, nepokojů na odpor proti kapitalistické ekonomice, pohyby na trhu kapitálu zároveň motivovaly k teoretickým 12 HIGGS, R.: Politická ekonomie strachu, Alfa Publishing 2006, ISNB: GARRISON, Roger W.: Time and money, The macroeconomics of Capital Structure 14 GARRISON, Roger W.: The Austrian Theory of Business Cycle in the Light of Modern Macroeconomics, The Review of Austrian Economics, Volume 3

11 vysvětlením. Mj. se kapitál stal podstatou rakouské teorie cyklu, porozumění kapitálu znamená vytvořit si dobrý základ porozumění hospodářským cyklům. 15 Odrazový můstek k dalším úvahám je v zásadě jednoduchý. V kapitálově založeně ekonomice stojí oproti spotřebitelským preferencím určitá struktura kapitálu, jež ve svobodné ekonomice odpovídá struktuře spotřebitelské poptávky. Zároveň se struktura kapitálu vyvíjí, zdroje jsou přesouvány k efektivnějšímu užití, do oblastí vyšší spotřebitelské poptávky, a to na základě signálů, jež přicházejí k výrobcům ve formě relativních cen, mezd a úrokových sazeb. Mezičasově se tedy zásoba či množství kapitálu snižuje či zvyšuje, to bývá vyjádřeno např. následující rovnicí: K t+1 = K t δk t + l t, kde K t+1 je zásoba kapitálu v čase t+1, K t je zásoba kapitálu v čase t, a následují veličiny, jež determinují změnu kapitálu, tj. δ jako míra odpisů, spotřeba kapitálu či opotřebení kapitálové zásoby (δk t je tudíž celkov množství ztraceného kapitálu), a nakonec l t je objem nových investic, jež zvyšují zásobu celkového kapitálu. Kapitál je tedy jedním z výrobních faktorů výroby, lze říci i klíčovým výrobním faktorem, který jednak přímo determinuje objem výstupu, jednak je významnou součástí kvantifikace tzv. potenciálního produktu. Pomocníkem k názornosti i kvantifikaci výstupu dnes běžně slouží ekonomům a hospodářským politikům tzv. neoklasická produkční funkce: Y = a. K &.L 1-&, kde K je zásoba kapitálu, L množství jednotek pracovního vstupu, & podíl kapitálu na celkovém výstupu měřený např. důchodem kapitálu, a a tzv. souhrnná produktivita faktorů. Objem kapitálu je zde 16 veličinou agregovanou, tj. bez rozlišení jeho struktury, která, jak bylo výše řečeno, je vzhledem ke struktuře poptávky po produkci naprosto klíčová. 17 Struktura kapitálu vyrábějících statky konečné spotřeby by totiž měla odpovídat struktuře poptávky po těchto statcích, tudíž nezáleží pouze na výši celkových investic a stavu kapitálové zásoby, ale 15 Dtto. 16 A také v případě předchozí rovnice mezičasové změny kapitálu. 17 Tedy stejně jako v případě investic.

12 i na jejich složení. Odpovídá-li struktura investic a kapitálu poptávce, přispívá skutečně k růstu blahobytu, v opačném případě tomu tak není. Uvažování agregovaných veličin však dominovalo makroekonomické teorii a makroekonomickému modelování od dob J. M. Keynese. Postupně však docházelo k pokusům překonat nevýhody odhadů sumárních údajů za celou ekonomiku. Pionýrem nového přístupu se stal John Phelps, jenž přišel s tzv. reprezentantivním jedincem jako základem ekonomického modelování, resp. užitkovou funkcí jedince, její maximalizace v rámci rozpočtového omezení, optimalizace při dosahování celkové ekonomické rovnováhy. Jde o pokus o přesnější kvantifikaci agregátů, neboť reprezentantivní jedinec reprezentuje základ agregátnímu vyjádření určité veličiny. Tento přístup je doménou nové klasické makroekonomie. Ani tento přístup však problematiku struktury ekonomických veličin nepřekonává, pouze rozpracovává tzv. mikroekonomické základy makroekonomickému modelování. Ovšem nejen pro účely této práce je klíčové zohledňovat právě strukturu kapitálu 18, proto není vhodné ani využití tohoto přístupu, jenž předpokládá homogennost kapitálu, který je ve skutečnosti značně heterogenní veličinou. Vedle jeho samotné struktury je úvahách o kapitálu důležité uvažovat také specifičnost kapitálu. Tzv. specifický kapitál je vázán ve výrobě určitého statku a je obtížně jej přesunou do výroby statků jiných. Jinak řečeno, specifický kapitál je specializován na určitou výrobu. Zde nelze mít přirozeně na mysli pouze kapitál fyzický, ale v neposlední řadě také kapitál lidský, nebo-li specializaci pracovníků na určité pracovní úkony a obtíže při přesunu dané kvalifikované pracovní síly do jiné produkce. 18 Čímž je implicitně zdůrazněn i klíčový význam struktury investic.

13 3. BANKOVNICTVÍ, SPOJNICE MEZI PŘÁNÍM A SKUTEČNOSTÍ? Jak vlastně dnes funguje bankovnictví? Popsat celou problematiku je vzhledem k obsahu a rozsahu práce příliš ambiciózní, proto pouze v kostce. Úkolem bankovnictví je alokace dostupných zdrojů mezi konkurující si investiční akce, resp. podnikatele. Průvodcem efektivní alokaci je úroková míra, jež odráží vzácnost zdrojů v relaci k naléhavosti uspokojení potřeb spotřebitelů. Dnešní uspořádání bankovního průmyslu nazývané centrální bankovnictví či dvoustupňové bankovnictví, je systémem relativně malého počtu subjektů, které mají povolení působit jako právnická osoba přijímající vklady od veřejnosti a poskytující úvěry. 19 Bankovní sektor podléhá přísné regulaci, 20 kterou vykonává centrální banka, jejíž pravomoce se rozpínají od řízení vstupu do odvětví až po ovlivňování výstupu v podobě množství peněz v ekonomice. 21 Centrální banka je jednou z klíčových organizací dnešního institucionálního uskupení kapitalistických ekonomik, proto je relevantní a důležitou součástí úvah o centrálních bankách její vliv na hospodářství, což je i předmětem této práce. 22 Chování centrální banky může ovlivnit a také ovlivňuje náklady a výnosy aktivit ekonomických subjektů, a tedy také ziskovost, která je kritériem přežití. 23 Regulací peněžních prostředků zasahuje centrální banka také do vlastnických práv viz. zákon č. 12/1992 Sb. o bankách 20 Jež vychyluje ekonomiku ze směru, kterým by se přirozeně vyvíjela. Smyslem regulace je náprava tržních selhání, zde je uvažována vnitřní nestabilita bankovnictví. Diskuse na téma bankovní regulace však dalece přesahuje rámec této práce, proto je s ní pracováno jako s faktem. 21 Ovšem možnost kontroly množství peněz v ekonomice má centrální banka velmi omezenou, jejich množství ovlivňuje nepřímo. Lze tedy říci, že peněžní nabídka je dnes do značné míry nezávislá na volbě měnových autorit. Tím však zodpovědnosti za vývoj nabídky peněz centrální banka rozhodně zbavena není! Je to ona, kdo je centrem takto vytvořeného systému a stanovuje pravidla v rámci nichž k pohybům nabídky peněz dochází. 22 Práce však stojí kdesi na pomezí úvah o vlivu chování centrálních autorit na hospodářství a vlivu samotné existence regulátora měny a bankovnictví. 23 Nutno poznamenat, že centrální banka vyvíjí svoji aktivitu při velmi vysokých informačních nákladech na monitorování, rozhodování, atd., provozních nákladech, vysoké míře nejistoty, aj.

14 Měnové autority se dnes především snaží o zajištění stability cen a tedy kupní síly peněz. Hlavním měnově-politickým nástrojem centrální banky jsou dnes operace na volném trhu, resp. repo operace formou tendrů a individuálních repo operací 25, které mají za cíl ovlivňovat krátkodobou tržní úrokovou míru na mezibankovním trhu. Změna této klíčové úrokové míry se promítá do změny úrokových měr komerčních bank, které změny promítají do úrokových měr na přijaté vklady a na poskytnutý úvěry. Krátkodobá úroková míra mezibankovního trhu slouží jako operační cíl centrální banky, jehož prostřednictvím se snaží centrální banka ovlivnit měnové agregáty, které zase mají vliv na konečný cíl cenovou stabilitu. Výše popsané vztahy mezi operačním a konečným cílem se nazývají transmisní mechanismus. 26 Shrnuto, určováním klíčové úrokové míry krátkodobé úrokové míry na mezibankovním trhu se centrální banka snaží ovlivnit měnové agregáty, peněžní zásobu, tedy nabídku peněz, a působit tak ve směru cenové stability. Péčí o stabilní cenovou hladinu 27 se centrální banka snaží přispět k cíli politických elit, kterým je hospodářský růst. V prostředí vysoké a nestabilní inflace jsou totiž možnost růstu podkopány nejistotou ohledně budoucího vývoje cen, zejména citelné jsou dopady vysoké inflace v oblasti investičního rozhodování. Měnová politika si klade za cíl podporovat hospodářský růst prostřednictvím krocení inflačních tlaků a působit proticyklicky. Dopady 24 Na tomto místě bych jen podotkl, že vlastnická práva jsou přirozeným regulátorem mezilidských vztahů. Toto pojetí přijala za své např. škola ordoliberalismu, jež např. inflaci považovala za porušování vlastnických práv. 25 Zde jsou idenifikována tři omezení (viz. Tomšík). Jde o problém možností perfektního řízení repo sazby, propojení repo sazby se sazbou PRIBOR a problém ovlivnění úvěrového trhu úrokovou sazbou. Tato omezení relativizují možnosti vlivu měnové politiky. Není ani jasné, jak změna sazby PRIBOR zapůsobí na pohyb agregátu M2. 26 Lze identifikovat několik tzv. transmisních mechanismů, tedy řetězce kauzálních vztahů, jež přenáší dopady změn měnové politiky do reálné ekonomiky. Z hlediska práce není významné, jaký měnový transmisní mechanismus centrální autority používají, v krátkosti zde popíši mechanismus nejčastěji užívaný dnešními centrálními bankami. 27 Což v praxi není opět nic jiného než agregát zastírající vnitřní strukturu, zde relativní ceny, které jsou jednou z nejdůležitějších ekonomických informací.

15 měnově politiky jsou však naopak spíše procyklické, ať již kvůli vysokému stupni nejistoty, v níž je měnová politika činěna, 28 či kvůli samotné podstatě uspořádání bankovní sféry. 29 Nabídkovou stranu ekonomiky může centrální banka ovlivňovat pouze zprostředkovaně, sleduje proto při rozhodování o nastavení měnových podmínek především stranu poptávkovou, kde indikátorem inflačních tlaků je právě úroveň poptávky, její předpokládaný vývoj a dopad do cen. Úvaha centrálních bankéřů je zhruba taková, že poptávka v případě svého sílení naráží na omezené kapacity domácí ekonomiky 30 a postupně tlačí cenovou hladinu vzhůru. Centrální bankéři mohou poté zareagovat zpřísněním měnových podmínek, v praxi již zmíněným zvýšením úrokových sazeb 31 při inflačních tlacích, růst sazeb centrální banky se postupně přelije do úrokových sazeb komerčních bank 32. Jakým způsobem úrokové sazby ovlivňují poptávku? Hlavním kanálem, který se peníze do ekonomiky dostávají, je úvěrová činnost, která zvyšuje peněžní zásobu a vkládá do rukou ekonomických subjektů dodatečné peněžní prostředky. Úvěry jsou vytvářeny pouhými účetními operacemi. Teorie exogenních peněz napovídá, že úvěrová expanze je teoreticky neomezena a závisí jednak na ochotě bank v rámci mantinelů nastavených centrální bankou peníze půjčovat, jednak přirozeně na poptávce po úvěrech ze strany potenciálních dlužníků. Ochota zatížit se úvěrem je determinována mnoha faktory jako úrokovou mírou, důchody, předpokládanou schopností úvěr splácet, investičními příležitostmi, apod. 33 Z těchto důvodů jsou ostře sledovány indikátory typu spotřebitelské či podnikatelské důvěry. Determinace úvěrové činnosti aktuálními ekonomickými podmínkami a očekáváními subjektů úvěrového trhu je fakt, který významně omezuje vliv centrální banky na výslednou cenovou hladinu. 34,35 Dalším kanálem je vliv úrokových sazeb na podnikatelskou činnost. Má se za to, že nízké úroky příznivě podporují podnikatelskou aktivitu a tím i poptávku. Stejný účinek má i 28 To je znásobeno složitostí procesů, modelů, které slouží jako podklady měnové-politickému rozhodnutí, za všechny jmenuji kvantifikaci potenciálního produktu, klíčové veličiny hospodářsko-politických rozhodnutí. 29 Kdy banky mohou teoreticky emitovat nekonečné množství peněz, jsou de facto vedeny pouze požadavkem regulátora po minimálním krytí nově emitovaného úvěru a nikoli skutečnou výší dostupných úspor. Oproti stavu, kdy by banky mohly emitovat své peníze, nejsou také v systému centrálního bankovnictví tak silně zainteresovány na hodnotě a pověsti měny, jako kdyby to byl produkt komerční banky, neboť jde ve skutečnosti o výrobek tzv. banky bank. 30 Zde do hry vstupuje také tzv. mezera v produktu, tj. pozice ekonomiky vzhledem k jejímu potenciálu. 31 Ale nemusí zůstat pouze u sazeb, omezit peněžní toky z bank do ekonomiky může centrální banka také požadavkem na zvýšení kapitálové přiměřenosti, na růst rezerv, na vytváření opravných položek, apod.

16 při snížení úrokové sazby také výdajový kanál, který obsahuje představu, že nízké úroky motivují spíše k vydávání peněz než k úsporám. Posledním uvažovaným kanálem je kursový, který však působí v opačném gardu. Snížení úrokové míry zapůsobí na pokles kursu, jenž zlevní vývozy ale zdraží dovozy, což jsou často základní suroviny. Ve směru růstu cenové hladiny působí také rostoucí zahraniční poptávka po tuzemském zboží z důvodu jeho vyšší dostupnosti při poklesu kurzu měny země výrobce. Ve své práci se zaměřím na úvěrový kanál, kterým změny v nastavení úrokových sazeb ovlivňuje cenovou strukturu při arbitrárně definované úrovni celkové cenové hladiny. Proti bankovním úvěrům stojí v bilancích obchodních bank především cenné papíry, které slouží často jako záruka za úvěr 36. Důležitý vliv na úvěrovou činnost má tedy hodnota aktiv. Dojde-li k růstu hodnoty aktiv, roste tím hodnota, kterou lze bankám nabídnout jako kolaterál. Např. u hypotečních úvěrů souběh nízkých úrokových sazeb a vysokých cen aktiv vede k vysoké dynamice růstu poskytnutých úvěrů. Úkol, který si centrální banka vytýčila, je tedy především a hlavně péče o stabilní cenovou hladinu 37, jež má vytvářet vhodné podmínky pro hospodářský růst. Může však měnová autorita a centrální bankovnictví jako sektor ovlivnit průběh fluktuace v celkové produkci? Mezi ekonomy panuje všeobecná shoda, že dlouhodobě je měnová politika neutrální a nemůže ovlivnit reálný sektor. Jinak řečeno, reálný výstup nemůže být dlouhodobě zvýšen pouhým zvýšením dostupného množství prostředků směny. Krátkodobě však ovlivňovat HDP a nezaměstnanost měnová politika změnami v peněžní zásobě schopna je. 32 Následnost těchto jevů může být omezena tvarem výnosové křivky. Diskuse tohoto tématu však přesahuje rozsah práce. 33 Pomíjím zde další možné vlivy jako ochotné úvěrování podniků bankami ve státním vlastnictví přerůstající až v tzv. Ponziho financování, korupční chování, aj. Jako prvotní příčiny úvěrové expanze může být identifikováno např. půjčování peněž spřízněným stranám, koncentrace půjček určitým dlužníkům či odvětvím, hodnota zástavního aktiva, apod. (v Hampl, Matoušek [2000]) 34 Mezi úroveň cenové hladiny však vstupuje daleko více faktorů, které centrální banka nemůže ovlivnit. Z nejvýznamnějších lze jmenovat rozsah státního zadlužení či mzdové vyjednávání odborů. Ale jak již bylo zmíněno, zodpovědnost centrální banky to nijak nesnižuje. 35 Zatíženost ekonomických subjektů bankovními úvěry je ale také ovlivněna rozvinutostí kapitálového trhu, cenami aktiv, apod. 36 Ovšem jako kolaterál může sloužit mnoho druhů aktiv. 37 Již zmíněný agregát relativních cen.

17 Vedle tohoto mainstreamovského vidění úlohy peněz v ekonomice existují teoretické koncepty, které zpochybňují neutralitu peněz jako takovou, a které na druhé straně zpochybňují superneutralitu, tj. nemožnost změnami v dynamice růstu peněžní nabídky dlouhodobě prostřednictvím měnové politiky ovlivňovat dynamiku ve vývoji reálných veličin. Zatímco neutralita peněz je zpochybňována rakouskou školou na základě logické argumentace, se superneutralitou peněz polemizují pokračovatelé keynesiánského odkazu takřka výhradně na základě empirických analýz Mechanismus úvěrového boomu Jako úvěrový boom můžeme označit rychlý růst úvěrového zatížení ekonomických subjektů, rychlý růst úvěrů v bilancích bank. Uvažujme nejprve pro ilustraci situaci, kdy je měna pevně navázána na hodnotu nějaké komodity. Směnná hodnota každé peněžní jednotky je zde odvozena od hodnoty právě této komodity. Jak lze v takovém prostředí provést úvěrový boom? Jedním z přirozených způsobů je růst množství komodity, jíž je měna kryta. Ke zvýšení množství dostupné komodity dojde v případě, že se její směnná hodnota zvýší natolik, že začne být přitahována k monetárnímu využití. Dojde k následnému růstu celkové kupní síly v ekonomice a růstu cen. Jinou možností je změna v chování spotřebitelů, které povede ke změně poměru spotřeby a úspor. Růstem úspor dojde ke zvýšení dostupných zdrojů pro úvěrovou činnost, klesne čistá úroková míra 39 a dojde k rozšíření statků vystupujících jako vstupy v dalších fázích výroby. Pokles množství peněz určených pro spotřebu způsobí doprovodný jev, a to pokles některých cen. O této cestě úvěrové kreace bude pojednáno dále. Účinek obou výše zmíněných postupů by byl podobný jako úvěrová expanze vyvolané rozhodnutím centrálních bankéřů, ovšem se zásadním rozdílem, že případná expanze bude vedena přirozenými tržními silami, které odráží situaci na trhu, přání jednotlivců, a není arbitrárním rozhodnutím, nevchází do systému exogenně, ale složitý ekonomický systém změnu sám vygeneruje skrze jednání jednotlivců či objektivní změnu podmínek. 38 Jde především o práce Espinosa-Vegy a Russella [1998], v češtině např. Frait a Červenka [2002] 39 Tedy úroková míra bez podnikatelské či cenové prémie.

18 Současné bankovnictví, jak bylo rozebráno v předchozí kapitole, je schopné vygenerovat velké množství úvěrů samo o sobě. Množství peněz v oběhu již není regulováno potřebou ekonomik, 40 nýbrž úředním rozhodnutím na základě zhodnocení dostupných a relevantních informací centrálními bankéři, jež se snaží zajistit cenovou stabilitu prostřednictvím regulace chování bank při úvěrové kreaci. Klíčovým nástrojem regulace je arbitrárně volená úroková míra, jež tak není výsledkem tržní interakce. Úroková míra vyhlášená bankou bank je cenou zdrojů pro komerční banky, poskytovatele úvěrů. Čím dostupnější jsou zdroje 41, tím více mohou komerční banky navyšovat své rezervy, na něž poté mnohonásobně nabalují poskytnuté úvěry. Dojde tak k růstu úvěrového potenciálu bank, které emitují další úvěry, jež následně umožní financování většího počtu projektů, především těch dlouhodobějších a náročnějších na úvěrové financování. Vyšší dosažitelnost úvěrů tedy umožňuje realizace dřív nerealizovatelných investic, dostupnější jsou úvěry pro spotřebitele, kteří s levnými penězi vstupují na trh a zvyšují růstem poptávky ceny, což dále snižuje reálné úrokové sazby a povzbuzuje investiční činnost. Rostoucí ceny svádějí k dojmu vyšší ziskovosti a vedou k dalším investicím v daném odvětví. Kola ekonomiky se roztáčí na plné obrátky. Důvěra v budoucí vývoj, optimistická očekávání, růst cen aktiv, to vše vyvolává v ekonomických subjektech pocity bezpečí, co se možností splácet budoucí úvěry týče. Citelně roste úvěrování obvykle obzvláště v oblasti hypoték a firemního investování. Systém nekryté státní měny nepokládá dostatečné samoregulační překážky komerčním bankám zastavit úvěrovou kreaci. Emise úvěrů tak zesiluje a ceny rostou. Vzniká tedy základní otázka, může rostoucí emise nekrytých peněžních prostředků přivodit rychlejší reálný růst než systém s komoditními penězi? Je vysoký růst životní úrovně a blahobytu ve 20. století důsledkem impulsu ze strany bankovního sektoru jako důsledku rozhodnutí centrální banky? V následujícím textu se pokusím nalézt odpověď. 40 ENGLIŠ, Karel: Národní hospodářství, Nakladatelství Fr. Borový v Praze, Čím je tedy úroková sazba na mezibankovním trhu nižší.

19 4. MĚNOVÁ POLITIKA A HOSPODÁŘSKÝ RŮST 4.1 Hospodářská fluktuace vs. hospodářský cyklus Fluktuace v reálných veličinách se děje bez ohledu na dění v oblasti měnové. Jádrem problematiky vztahu měnové politiky a hospodářského růstu jsou změnami množství peněz vyvolané dočasné přerozdělení zdrojů 42, jež předchází bolestné nápravě, nebo zda politika řízení měny může prohlubovat cyklické výkyvy v reálných proměnných. Východiskem je tudíž fakt, že fluktuace v ekonomickém vývoji existovala a bude existovat. Stojí-li za výkyvy exogenní šoky jako změny ceny na světových trzích, technologické změny, nové objevy, změny preferencí, 43 jež vyvolají změny v relativních cenách, vyvolají přesuny zdrojů, tj. strukturální změny. Jedná se o faktory, s nimiž si svými přirozenými mechanismy ekonomika dokáže poradit bez bouřlivějších průběhů doprovázených zahálejícím kapitálem či rozsáhlou nezaměstnaností. V souladu s rakouskou teorií budu nazývat tyto fluktuace tzv. hospodářskými fluktuacemi, jakých jsme v současnosti svědky celé řady, od přesunu poptávky po zprávách podávaných pomocí tiskovin k internetovému zpravodajství, od výroby klasických obrazovek k tzv. LCD displejům, apod. V jedné oblasti zaniklá pracovní místa jsou kompenzována vznikem pracovních míst v jiných oblastech. Bránit tomuto přirozenému vývoji trhů znamená plýtvat zdroji. Od hospodářských fluktuací musíme odlišovat tzv. hospodářský cyklus 44, jenž je spuštěn umělými zásahy do ekonomiky, tedy regulací měny, jež může nastavením měnových podmínek na jedné straně uvrhnout ekonomiku do tzv. recese, či vyvolat za jistých okolností růst produktu a zaměstnanosti expanzivní měnovou politikou. Druhá polovina 20. století nabídla mnoho konfliktů mezi politickými elitami a centrálními bankéři ohledně nastavení 42 V případě nevyužitých zdrojů může přirozeně úvěrový boom např. snížit nezaměstnanost způsobenou nepružnostmi trhu práce a peněžní inflací tak vytvořit dočasně iluzi růstu bohatství. 43 Z hlediska zkoumané problematiky obzvláště významné, jde o změny spotřebních vzorců, jež nutně musí vyvolat fluktuaci. 44 Viz. MISES, Ludwig: Lidské jednání, Liberální institut, Praha, 2006

20 měnové politiky, jež dusí ekonomiky skrze vysoké úrokové míry a naopak vytváření tlaku na uvolnění měnové politiky, tedy zlevnění úvěru a podpory ekonomické aktivity. Je empirickou zkušeností, že po boomu především v kapitálově náročných odvětvích, jež je charakterizováno růstem cen a výroby, přichází kontrakce, tj. pokles výroby, nárůst zásob, nárůst počtu nezaměstnaných. Popsaný scénář však není pouze empirickou zkušeností, je jej možné vysvětlit v neposlední řadě metodologií rakouské školy praxeologií. 4.2 Narušení signálů trhu Ke správnému rozhodnutí jakým směrem svůj kapitál umístit, kam investovat, je klíčová kvalita dostupných informací, jež vstupují do rozhodování o alokaci. Nejcennější informací je přirozeně informace cenová zahrnující v sobě nepřeberné množství dílčích faktů. Jinak řečeno, cena v sobě obsahuje informace o přáních spotřebitelů, o jejich preferencích, jejich subjektivním vidění hodnoty statků současných i budoucích. Nejinak je tomu u úrokové míry, jež na svobodném trhu vypovídá o časových preferencích spotřebitelů, o množství prostředků, jež si spotřebitelé přejí investovat. Dané množství dostupných zápůjčních fondů je výsledkem subjektivního hodnocení hodnoty statků budoucích v relaci k subjektivnímu ohodnocení snížení spotřeby statků současných. Vzrosteli relativně cena statků budoucích oproti statkům současným, začne přesun kapitálu do výrob vzdálenějších budoucnosti. A kolik kapitálu bude přesunuto? Vodítkem je úroková míra, jež ukazuje, kolik zdrojů přesunout do výrob budoucích statků tak, aby realizované projekty skutečně odpovídaly přáním či změně preferencí spotřebitelů. Úroková míra by zároveň měla být vodítkem v časové následnosti realizovaných investic, tzn. vypovídat o naléhavosti investic uspokojujících ty které potřeby. Klesne-li úroková míra je to signál, že lze realizovat více investic a tedy i uspokojit více potřeb Úroková míra může klesnout či vzrůst pouze změnou časových preferencí. Zde mluvíme o tzv. čisté úrokové míře, která se od tržní liší o podnikatelskou složku, cenovou složku, příp. další.

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě 8 7 Realita 6 5 4 Prognózy 3 2 1 0-1 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, červen 2010 1 Cenová stabilita

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0 5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Ekonomie II Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice Měnová politika impuls (změna úrokové sazby) Nominální šoky tlačí na růst celkové cenové hladiny Finanční trhy zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 2 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík 28. ledna 2009 Obsah prezentace Fakta o spotřebě energie Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR Těžba domácích surovin Diverzifikace

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Inflace. Průvodce inflací pro rok 2014

Inflace. Průvodce inflací pro rok 2014 Inflace Průvodce inflací pro rok 201 V následujících pěti stranách si stručně ale obsažně vysvětlíme velkou část informací o inflaci, její působení na současnou světovou ekonomiku, ale i katastrofické

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Finanční trhy. Fundamentální analýza

Finanční trhy. Fundamentální analýza Finanční trhy Fundamentální analýza Charakteristika fundamentální analýzy (I) FA je nejvíce používanou analýzou akcií. Vychází z předpokladu, že na trhu existují cenné papíry podhodnocené a nadhodnocené.

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník Hypotéza finanční nestability Ondřej Lopušník Co vás čeká Úvod Hypotéza finanční nestability Doporučení pro hospodářskou politiku HFN a otevřená ekonomika Závěr Úvod Hyman Minsky (1919 1996) In all disciplines

Více

Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz.

Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz. Monetární politika Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz. Baldwin,R./Wyplosz,CH.:Ekonomie evropské integrace. Kapitola 13.3 Nedosažitelná trojice (str. 379-387) Měnová politika

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 60 Konzultační hodiny: středa 4.30 6.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. (003)

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

SYLABUS PŘEDMĚTU PREZENČNÍ STUDIUM Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Platnost akreditace do Kód studijního

SYLABUS PŘEDMĚTU PREZENČNÍ STUDIUM Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Platnost akreditace do Kód studijního SYLABUS PŘEDMĚTU PREZENČNÍ STUDIUM Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Platnost akreditace do Kód studijního PPTP Kód katedry FIN Název studijního Peněžní teorie a měnová

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní)

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní) 4. přednáška Finanční analýza podniku - FucAn Návaznost na minulou přednášku Elementární metody a) analýza absolutních ukazatelů b) analýza rozdílových a tokových ukazatelů c) analýza poměrových ukazatelů

Více

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 620 Konzultační hodiny: středa 14.30 16.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB Porada vedoucích ch obchodně ekonomických úseků zastupitelských úřadů ČR Mojmír r Hampl viceguvernér ČNB Praha, 23.6.2008 Obsah Vnější prostředí české ekonomiky Vývoj

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více