UNIWERSYTET OPOLSKI OSTRAVSKÁ UNIVERZITA STUDIA SLAVICA XVII/2

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIWERSYTET OPOLSKI OSTRAVSKÁ UNIVERZITA STUDIA SLAVICA XVII/2"

Transkript

1 UNIWERSYTET OPOLSKI OSTRAVSKÁ UNIVERZITA STUDIA SLAVICA XVII/2 OPOLE 2013

2 REDAKCJA NAUKOWA VÌDECKÁ REDAKCE Joanna Czapliñska (Opole), Jana Raclavská (Ostrava) REDAKTOR TEMATYCZNY TEMATICKÁ REDAKCE Aleksandra Paj¹k RADA REDAKCYJNA REDAKÈNÍ RADA Kalina Bahneva (Sofie), Konstantin Barszt (Sankt Petìrburg), Galina Blagasova (Belgorod), Irena Bogoczová (Ostrava), Wojciech Chlebda (Opole), El bieta D¹browska (Opole), Stanis³aw Gajda (Opole), W³adys³aw Hendzel (Opole), Bronis³aw Kodzis (Opole), Irena Masoit (Vilnius), Romuald Naruniec (Vilnius), Miroslav Mikulášek (Ostrava, Brno), Marta Panèíková (Bratislava), Jelena Semjonovna Uzenìva (Moskva), Adriana Uliu (Craiová), Svatava Urbanová (Ostrava), Emil Tokarz (Bielsko-Bia³a), Bogus³aw Wyderka (Opole) RECENZENCI RECENZENTI Anna Gawarecka, Joanna Goszczyñska, W³adys³aw Hendzel, Alenka Jensterle-Dole al, Magdalena Koch, Bronis³aw Kodzis, Marzanna Kuczyñska, Izabella Malej, Petr Poslední, Józef Zarek, Gra yna Szwat-Gy³ybow, Bo ena Olszewska ADRES REDAKCJI Instytut Filologii Polskiej Katedra Slawistyki Uniwersytet Opolski pl. M. Kopernika Opole DEKLARACJA O WERSJI PIERWOTNEJ Redakcja deklaruje, e wersj¹ pierwotn¹ (referencyjn¹) czasopisma jest wersja papierowa

3 SPIS TREŒCI OBSAH Literaturoznawstwo Literární vìda Miroslav KOUBA Jugoslávské meziliterární spoleèenství a jeho rozpad v 90. letech minulého století Anetta BURAS-MARCINIAK Wizerunek imigranta we wspó³czesnej literaturze s³oweñskiej w odniesieniu do problematyki integracyjnej zachodnich spo³eczeñstw UE Sabina GIERGIEL Podwójnoœæ jako przeznaczenie. Mehmed Pasza Sokoloviæ w powieœci Hamam Balkanija Vladislava Bajaca Zorana OPACIÆ Ïðîáëåìàòèçîâàœå çàâè à¼íîñòè è òódèíñòâà ó àóòîèñïîâåäíî¼ ïðîçè Ìèëîâàíà Äàíî¼ëècà Slaðana JAÆIMOVIÆ Óêðøò༠äîêóìåíòàðíîã è ôèêöèîíàëíîã áðèñàœå ãðàíèöà èçìådó êœèæåâíèõ è íåêœèæåâíèõ æàíðîâà ó ïóòîïèñíèì ðåïîðòàæàìà ñðïñêå àâàíãàðäå Ewa SZPERLIK Boœnia i Dalmacja jako literacka przestrzeñ to samoœci hybrydycznej w utworach Miljenka Jergovicia Anna MODELSKA-KWAŒNIOWSKA Smrt u muzeju moderne umjetnosti Almy Lazarevskiej jako przyk³ad enskog ratnog pisma w literaturze boœniackiej Jana KOLÁØOVÁ Charakteristika ánru latinských oslavných básní na panovníky v dobì kolem Bílé Hory ( ) Aleksandra PAJ K O granicach historycznych reprezentacji wieku XIX w czeskiej prozie wspó³czesnej Joanna CZAPLIÑSKA Wokó³ dwujêzycznoœci czeskich pisarzy emigracyjnych. Literatura jako transgresja Karel KOMÁREK Hranice viditelného a neviditelného k reflexi metafyzièna v literatuøe Lubomír MACHALA Hranice v textech Vladimíra Párala Erik GILK Idylizace a idealizace èesko- idovského sou ití v prózách Vojtìcha Rakouse Richard ZMÌLÍK Arbesovo romaneto Sivooký démon a Urbanova novela Michaela (literárnìteoretická komparace s ohledem k ánrovému profilu) Jana VRAJOVÁ Ke genezi èeské povídky pro dívky povídka Nedosti itelná Sofie Podlipské (modelový ètenáø a hranice ánru) Radek MALÝ Splývavé hranice v souèasné èeské literatuøe pro dìti a mláde Izabela KOWALSKA-PASZT Œwiat granic yda radzieckiego (Malutki owocowy sadzik Fridricha Gorensztejna) Anna HORNIATKO-SZUMI OWICZ O³eœ Ulianenko. Szkic do portretu pisarza nonkonformisty

4 Magdalena PYTLAK Ôèçèêà íà òúãàòà Georgiego Gospodinowa bu³garska têsknota za powieœci¹? Anna MA CZYÑSKA Edward Stachura po zewnêtrznej stronie urwiska Translatologia Translatologie Jindøiška SVOBODOVÁ Hranice mezi dvìma pøeklady Rossova Pana Kaplana Debiuty naukowe Vìdecké zaèátky Rafa³ SIELICKI Miêdzy powieœci¹ a przypowieœci¹. Biblijne paralele prozy Jana Balabána Jana KANTOØÍKOVÁ Miloš Marten: varianta Przybyszewského psychického naturalismu Michala BENEŠOVÁ Souèasná polská enská literatura tváøí v tváø výzvì performativity: kde ještì platí genderové stereotypy a hranice? Recenzje i omówienia Recenze a pojednání Ivo Harák, Básník a jeho èas. Nad ivotem a dílem Zdeòka Rotrekla (Klaudia Czech) Anna Modelska-Kwaœniowska, Nie³atwo byæ cz³owiekiem. O twórczoœci Mešy Selimovicia (Agata Kocot) Vladimír Novotný, Tragické existenciály Vladimíra Körnera (Martin Šíp)

5 Literaturoznawstwo Literární vìda

6

7 STUDIA SLAVICA XVII/2 UNIWERSYTET OPOLSKI OPOLE 2013 JUGOSLÁVSKÉ MEZILITERÁRNÍ SPOLEÈENSTVÍ A JEHO ROZPAD V 90. LETECH MINULÉHO STOLETÍ Miroslav KOUBA The Yugoslav Literary Community and its Disintegration in the 90s of the Last Century Abstract: The collapse of the Yugoslav federation was also a prerequisite for the disintegration of the Serbo-Croatian language. In connection with this, the key events in the 1990s of the last century were a precondition for creation of new borders also in the literary sense. Earlier controversies about the existence of the Serbo-Croatian literature unity were replaced by theoretical concepts of literary canons of the successor literatures. This paper tries to analyze the situation of newly forming narratives of Serbian, Croatian, Bosnian and Montenegrin literature with an emphasis on the complex context of their historical development and contemporary interpretation of particular moments in the perspective of common borders of the new national literatures. Key words: Yugoslavian Literary Community, disintegration, national and cultural identity, national narrative, literary canon, interpretative models. Contact: Katedra literární kultury a slavistiky, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice, Spoleèenské zmìny na pøelomu 80. a 90. let neznamenaly v zemích jihovýchodní Evropy pouze zmìnu politické mapy a hospodáøského systému, nýbr byly zejména v srbochorvatském etnolingvistickém prostoru vyústìním mnohdy kompletní pøemìny také v oblasti šíøe pojatého rámce národních kultur. Tragický rozpad jugoslávské federace a nárùst nacionalismu v jednotlivých národních prostøedích potvrdil, e proces formování etnických a kulturních identit prochází v této geokulturní oblasti etapou neobyèejnì ivého vývoje. Mnohé národotvorné procesy teprve v posledním dvacetiletí definují atributy pøíslušné národní identity (tradice státnosti, jazyk, historická pamì, národní literatura, národní pøíbìh, narativ národních dìjin atp.). Jedná se pøitom o emancipaèní snahy etnických skupin s nejasnými a neostrými hranicemi mezi jejich regionálním povìdomím a národní identifikací. Konkrétními pøíklady je situace na

8 8 Miroslav Kouba Èerné Hoøe, v Bosnì a Hercegovinì, pøípadnì zatím nezøetelné hledání identity muslimského obyvatelstva v Sand aku. Vývoj tamních literárních a obecnì kulturních dìní lze zatím pouze odhadovat. V souvislosti s tím lze také konstatovat, e doprovodné tendence ji od 80. let kontinuálnì naznaèovaly narùstající úlohu etnocentrismu a lingvocentrismu. Klíèovým faktorem takto nastínìných zmìn se stal spisovný jazyk, který je zpravidla restandardizovanou èi novì utváøenou normou a funkèním prvkem identity, jen má souèasnì odùvodnit oprávnìnost samotného národního hnutí. Jugoslávská situace posledních dvaceti let tak mù e pøipomínat sociokulturní procesy, jimi jiná evropská národní hnutí procházela ji v 19. století. V symbolické rovinì je pøedevším jazyk chápán jako nositel a šiøitel národní ideologie 1. Kodifikaèní procesy moderních (nejen) jihoslovanských jazykù obsahují nejrùznìjší formy ideologicky zabarvené propagandy (Bugarski 2001: ; Kouba 2012: ), jejich dùsledky se v celkovém spoleèenském diskurzu odrá ejí také v oblasti literárního dìní a tím i parametrù intelektuálního ivota jednotlivých kulturních kontextù. Spektra jejich interpretací, které byly pøed rozpadem spoleèného státu rozvíjeny v souladu s metodami komparativního studia jugoslávských literatur, podléhají po roce 1991 v nástupnických zemích tendencím nového výkladu. V souvislosti s tìmito zmìnami proto vyvstala otázka, jak døívìjší koncept pospolitosti jugoslávských literatur, který mù eme výsti nì oznaèit jako jugoslávské meziliterární spoleèenství, bude reagovat na výzvy nové doby. Jugoslávské meziliterární spoleèenství Koncept jugoslávského meziliterárního spoleèenství vychází ze základní teorie slovenské komparatistické školy Dionýze Ïurišina, na ní v konkrétním jihoslovanském (resp. jugoslávském) literárním prostoru navázali i další badatelé za všechny zmiòme práce Milady Èerné (Èerná 1987: 104), Jána Jankovièe, Ivana Dorovského èi Milana G'urèinova. V tomto pojetí se uvedená metodologie zvláštních meziliterárních spoleèenství a centrismù sna í postihnout specifika tìch literárních prostøedí, která si jsou nìjakým zpùsobem blízká a to i pøesto, e se na blízkosti tìchto literárních spoleèenství spolupodílí øada dalších faktorù (v kontextu jihoslovanských èi balkánských kulturních prostøedí se jedná pøedevším o konfesní divergence, odlišné kulturní tradice nebo i jazykové zvláštnosti). Meziliterárnost lze proto chápat jako oznaèení pro zmìnu pøedmìtu zkoumání nejen literární historie se všemi dùsledky pro pøítomnost (Ïurišin 1992: 15). Nejedná se tedy jen o analogickou kodifikaci jednotlivých literatur, je je po roce 1991 v prostøedí jugoslávské federace a v souvislosti s rozpadem srbochorvatského jazyka zvláš aktuální, ale také o identifikaci subordinaèních jednotek (tj. jednotlivých národních literatur zahrnutých do rámce jugoslávského meziliterárního spoleèenství) jako nevyhnutelných stupòù zevšeobecnìní, je smìøuje ke koneèné literárnì-historické jednotce, kterou je svìtová literatura (Tamté : 15 16). 1 Symbolická funkce jazyka pøedstavuje soubor témat, v jeho rámci vystupuje jazyk jako národní symbol, který nabývá na významu sociokulturního vývoje zejména v tìch okam icích, kdy dané spoleèenství aktualizuje samotný koncept národa (srov.: Gladkova 2002: ).

9 Jugoslávské meziliterární spoleèenství a jeho rozpad v 90. letech... 9 V analyzovaném prostøedí se však jedná o literární centrismy, jejich rámec stanovila existence jugoslávské federace ve svém pováleèném uspoøádání. Jinými slovy øeèeno jugoslávské meziliterární spoleèenství pøedstavuje v dobì pøed rozpadem Jugoslávie vhodný teoretický koncept vycházející z úvah bratislavské školy o meziliterárním procesu, jen mù e poslou it jako mo ný funkèní zpùsob, jak interpretovat literární vývoj v etnicky a kulturnì tak heterogenní oblasti, jakou prostøedí dnes ji bývalé Jugoslávie bezpochyby je. Jedná se tedy o mo né pojetí narativu tìch jihoslovanských literatur, je byly do poloviny 90. let sdru eny do politicky determinovaného rámce jugoslávské federace. Interpretaèní model, jen vychází z konceptu meziliterárnosti a zvláštních meziliterárních spoleèenství, mù e nabídnout øešení mnohých otázek spojovaných s problémem hranic národních literatur, které se na Balkánì vyznaèují v synchronním i diachronním pohledu znaènou prostupností (pøíkladem tìchto otázek mù e být otázka interpretace kupø. dubrovnicko-dalmatské renesanèní literatury). Z tohoto dùvodu se snahy o definici kánonu národní literatury potýkají po rozpadu Jugoslávie s nemo ností delimitovat vlastní hranice a inspirativní východiska. Dùraz, který pøedkládaná sta klade právì na teorii jugoslávského meziliterárního spoleèenství, umo òuje nalézt vyhovující interpretaèní model, který se pøi hodnocení literárních dìjin studovaného prostoru mù e soustøedit nejen na vzájemnou výmìnu a kontakty, ale také na estetická a poetická mìøítka èi na aspekty struktury konkrétního díla. Pojetí meziliterárního spoleèenství se tak neomezuje pouze na dílèí pojmy sociologie literatury. Jugoslávské meziliterární spoleèenství lze tedy zjednodušenì øeèeno definovat jako volný soubor tìch jihoslovanských literárních korpusù, je byly v dobì po roce 1945 uznány za národní literatury a v rámci jugoslávského státu byly integrovány do nadnárodního literárního spoleèenství ve snaze pøekonat historické èi jinak pøedurèené rùznice, je byly a jsou pro daný geokulturní kontext tak pøíznaèné. Koncept jugoslávského meziliterárního spoleèenství byl v dobì své formulace chápán jako projekt, usilující v pojmoslovné rovinì o objasnìní nadnárodnì (nadetnicky) nahlí ených vztahù mezi jednotlivými jugoslávskými literaturami. Souèasnì se sna il reflektovat poetiku a estetické kvality geograficky i kulturnì rùzného pùvodu v širším rámci meziliterárnosti (pozdìji pøípadnì mnohodomosti), co je tradièní úkol literární jugoslavistiky zejména se zøetelem na interpretaci srbochorvatského jazykovì-literárního prostranství 2. Na pamìti je tøeba mít také skuteènost, e v dobì pováleèné Jugoslávie nebyla slovinská a makedonská literatura integrována do jugoslávského meziliterárního spoleèenství primárnì na jazykovém principu (tato literární tvorba nevznikala v srbochorvatštinì, nýbr v místních spisovných jazycích), a proto lze pozorovat výraznìjší tendence vlastního vývoje v oblasti tvùrèích inspirací, ánrù i forem èi dialogu s okolními literárními prostøedími. 2 Dionýs Ïurišin poukazuje ve svém konceptu na historickou dynamiku a heterogenní podstatu ontologického statutu (Ïurišin 1985; Kovaè 1993: 132). Jihoslovanský literární proces tak lze èlenit a typologicky klasifikovat nejen na základì filologických metod, ale také na základì geografického pøedurèení, vztahem ke geokulturní zónì, v ní dané dílo vzniká a kde pùsobí jeho autor. Problematické proplétání jazykových, kulturních a rovnì nábo enských kritérií však v pestrém jihoslovanském prostøedí komplikuje hledání odpovìdí na otázku, jak rozumìt pojmu národní literatura (aktuální odpovìdi na tyto teoretické úvahy srov.: Zajac 2009: 33n.).

10 10 Miroslav Kouba Vztah jazykovì blízkých procesù, jakými je zejména srbská a chorvatská literatura, je však problematizován hledisky kulturními a konfesními, ale také pùsobením rozdílných fenoménù neslovanských tureètiny v oblasti pravoslavného Balkánu èi latiny a nìmèiny v prostøedí západní sféry slovanského Jihu, které v historické retrospektivì spoluutváøely jejich zvláštnosti. Rozpad jugoslávského meziliterárního spoleèenství po roce 1991 Dionýz Ïurišin o vzniku nových literatur (nových kulturních entit) tvrdí, e jejich zkoumání je mo né jen za pøedpokladu, e se nebudou hodnotit a charakterizovat prostøednictvím mnohonárodnostní perspektivy, nýbr bilaterálnì èi polylaterárnì pojatým pohledem jugoslávského meziliterárního spoleèenství (Kovaè 1993: 138) s cílenou projekcí na komparativní (èi komparativnì-kontrastní) dìjiny jihoslovanských kultur. Tento pøedpoklad se týká napøíklad úvah o vztazích mezi makedonským a bulharským literárním procesem èi souvzta ností mezi srbským literárním korpusem (vèetnì literárního dìní èernohorského) a literárního procesu chorvatského. Pojetí jugoslávského meziliterárního spoleèenství umo òovalo pozorovat a interpretovat literární vývoj v geograficky (geokulturnì) širším rámci, nebo pøi øešení tìchto problémù pøipouštìlo dvoustupòovou optiku univerzální i národní. Na jedné stranì pøistupovalo k literárnímu procesu a k formulaci jeho kanonizovaného výkladu s dùrazem na filologicky koncipované kategorie (jazyková situace; jazyk a s ním spjatý lingvocentrismus 3 ; historická pamì ; v neposlední øadì té státní pøíslušnost a idea vlastní státnosti). Na stranì druhé pak hledalo mo nosti, jak pøeklenout omezení vyplývající z rùznì motivovaných dezintegrací a s nimi souvisejících nových hranic, které jsou z hlediska literární invence de facto limitujícím faktorem. Meziliterární spoleèenství národù Jugoslávie se tak v rovinì teoretického konceptu dostalo po roce 1991 do výrazného protikladu s realitou spoleèenského a politického vývoje. Jeho rozpad vycházel ze zøejmého vìdomí èi lépe øeèeno subjektivního pocitu ohro ení suverenity národa (Kovaè 1993: 137). Problematické aspekty tohoto rozpadu pøitom pøibli uje sociokulturní situace zejména tìch prostøedí, jejich národní a kulturní identita není z rùzných dùvodù zcela dotvoøena ve smyslu absolvovaných tøí fází A (fáze uèeneckého zájmu), B (agitaèní fáze) a C (fáze masového hnutí), je funkènì a symbolicky ve svých pracích definoval Miroslav Hroch (Hroch 1999: 14 16; tý 2009: 53 54, ). Rozpad jugoslávského literárního spoleèenství v 90. letech v zásadì aktualizoval úvahu o okolnostech vlastního vzniku duchovní (a také literární) pospolitosti jihoslovanských národù, nebo lze konstatovat, e se toto nadnárodní (nadjazykové i nadidentitární) literární a v širším smyslu kulturní vìdomí sounále itosti historicky utváøelo pod výrazným vlivem tureckého nebezpeèí, je se svého èasu stává primárním tématem 3 Termín lingvocentrismus uvedl pøi úvahách o obrozeneckých procesech do širšího u ívání zejména Vladimír Macura, který se soustøedil na vztahy jazyka a spoleèenského chování. Poukázal tak na soubor sociokulturních vztahù, v jejich centru stojí pøedevším péèe o jazyk a jeho symboly. Jazyk se proto v rámci nejrùznìjších sociokulturních dìjù transformuje ve vìdomé bohatství pøíslušného národního spoleèenství (srov.: Macura 1995: 42 60).

11 Jugoslávské meziliterární spoleèenství a jeho rozpad v 90. letech kulturní situace i ve støední Evropì (k tématu reflexí tureckého nebezpeèí v prostøedí èeských zemí a støední Evropy srov.: Rataj 2002: 217 n.). Hrozba osmanské expanze integruje zejména v dobì barokního slavismu obì základní sféry tohoto prostranství katolickou a pravoslavnou (Brtáò 1939: 33n.), pøièem dùsledky tohoto duchovního sblí ení pøetrvávají i v dobì novìjší, kdy výsledkem pøíslušných obrozeneckých procesù vznikají moderní literární kánony. Etnocentricky a lingvocentricky koncipované obrození však navrací jazyková a konfesní kritéria. Zdùrazòování tìchto kritérií bez ohledu, zda k utváøení novodobých národních literatur dochází v prùbìhu 19., 20. nebo na poèátku 21. století, souèasnì staví jihoslovanské meziliterární spoleèenství pøed problém, jak interpretovat vznikající literárnìhistorický narativ 4. Aèkoliv není vskutku mo né nalézt jednoznaènì funkèní systém pro interpretaci jihoslovanského literárního vývoje, je zøejmé, e události 90. let minulého století potvrzují narùstající emancipaèní vùli slabì èi èásteènì zformovaných národních spoleèenství. V souvislosti s politickým rozpadem jugoslávské federace se v nástupnických republikách ukazuje celkem logicky pøedvídatelný po adavek jazykového programu, jeho primární snahou má být restandardizace èi vytvoøení nové jazykové normy, je by uspokojila na jedné stranì dobovì aktuální po adavky vyplývající ze symbolické funkce jazyka, na stranì druhé by souèasnì dostála tradiènímu principu národních státù, který vychází z pøedpokladu, e národní stát má mít vlastní jazyk v institucionální rovinì úøedního jazyka (kupø. v podmínkách politického formování èernohorské státnosti tedy není mo né, aby v novì vznikajícím nezávislém státì fungovala ve smyslu úøedního jazyka srbština). V kontextu politických a sociokulturních pomìrù, v nich se jednotlivá národní a kulturní prostøedí nacházela na poèátku 90. let, je nutno chápat rozpad srbochorvatštiny jako takøka nevyhnutelný proces (Bugarski 1998: 28). Souèasnì je však tøeba mít na pamìti, e jazykový rozpad a s ním související vznik nových (mnohdy ahistorických) spisovných jazykù staré polemiky a spory obhajující èi popírající existenci jednotného srbochorvatského jazykového prostoru výraznì komplikoval. Naopak otevøel mnohé problémy, jejich uspokojivé a funkèní øešení lze v podmínkách autoritativnì øízeného emancipaèního hnutí, doprovázeného sílícím etnocentrismem a agresivním nacionalismem, oèekávat jen stì í. Podobnì motivovaný dezintegraèní proces lze v souvislosti s rozpadem jugoslávské federace pozorovat také v pojetí literárního ivota a jeho mo ných interpretací. Autority národních literatur, je byly v dobì federativní Jugoslávie integrovány do meziliterárního spoleèenství, v nových podmínkách ji nemají zájem nadále na této pospolitì participovat. Meziliterární spoleèenství jugoslávských národních literatur tak ztratilo ve smyslu interpretaèního a pojmoslovného konceptu, který ji nebyl pro zúèastnìné strany pøijatelný, svùj raison d etre. Fakticky se rozpadlo a bylo nahrazeno koncepty novì definovaných literárních kánonù v pøímé závislosti na intenzitì a dynamice emancipaèního hnutí a jeho formulací o ideálních pøedstavách státnosti, jazyka èi konstituování nového narativu historické kontinuity (zejména hledání koøenù národní svébytnosti, kulturní tradice a klíèových historických mezníkù). Rozpad meziliterárního 4 Jan Rychlík hovoøí o národním pøíbìhu, který byl za urèitých konotací motivován té lidovou slovesností, a proto se jeho význam blí í i všeobecnému chápání kulturnìhistorického narativu daného národního spoleèenství (srov.: Rychlík 2006: 38).

12 12 Miroslav Kouba spoleèenství fakticky eliminuje do té doby v zásadì akceptovaný teoretický základ srbochorvatské literatury ve smyslu nadnárodnì pojaté blízkosti dvou jazykovì pøíbuzných literárních korpusù (srov. kupø. Prohaska 1928) 5. Døívìjší polemiky tak byly nahrazeny novou interpretací jednak literárního vývoje, jednak transformovanou definicí vzájemných vztahù mezi tìmito novými literárními korpusy (napøíklad vztah chorvatského a srbského literárního korpusu v pojetí chorvatského kánonu po roce 1991 èi vztah srbské a èernohorské literatury po roce 2006 srov. Nikèeviæ 2006: 23 61). Není proto pochyb, e v øadì konkrétních situací lze v prostøedí bývalé Jugoslávie hovoøit o tzv. opo dìných národních hnutích v souladu s teoretickým konceptem Miroslava Hrocha (Hroch 1999: 47 48). Charakteristickým rysem tohoto typu není pouze relativnì výrazný èasový odstup mezi završením prvních dvou fází a pøechodu k masového hnutí, s jeho idejemi se ztoto òují pøíslušníci daného prostøedí napøíè jednotlivými spoleèenskými vrstvami, ale také chybìjící institucionální zázemí, je by umo òovalo myšlenky z prvních dvou fází dále kultivovat a upevòovat ve všeobecném mentálním diskurzu. Miroslav Hroch ve svých pracích oznaèuje za opo dìná národní hnutí pøedevším historicky nestátních národù (v obecnì východoevropské perspektivì se jedná o Bìlorusy, Lotyše nebo v jistém smyslu také Slováky a Makedonce. Podobná podstata vzniku národních identit je platná v prùbìhu dlouhého 19. století stejnì jako na poèátku 21. století, kdy se jedná o kontexty vzniku èi dotváøení nových národních identit. V jihoslovanské konkretizaci pak oznaèení opo dìných hnutí odpovídá v zásadì dvojímu typu jejich sociokulturních východisek: 1) se jedná o proces faktického moderního formování èernohorské a bosòácké identifikace (a to nejen v samotné Bosnì a Hercegovinì, ale také v Sand aku) se všemi klíèovými atributy a 2) hovoøíme o procesu institucionálního dotváøení slovinské, chorvatské a makedonské kulturní svébytnosti, která je v dobì rozpadu jugoslávské federace ji zcela nezpochybnitelným faktem, nicménì urèitá sociokulturní rizika, související pøedevším s lokálním (národním) dosahem literární tvorby, její slabou recepcí v domácím ètenáøském prostøedí, špatnì fungujícím kni ním trhem èi existenèními problémy knihoven, literárních ústavù èi vysokoškolských pracoviš, se mohou jevit právì v rovinì nedostateènì rozvinutého institucionálního zázemí. Vývoj však záhy po vzniku samostatné Slovinské republiky potvrdil neobyèejnou vitalitu tamní kultury a s ní spjatého komplexu institucí a mechanismù peèujících o rozkvìt národní kultury a vìdeckého ivota. Podobnou situaci spatøujeme v Chorvatsku, kde však byla podoba korpusu národní kultury komplikována slo itým sousedstvím srbské kultury, která je navíc historicky pøítomným fenoménem v samotném Chorvatsku (tj. kultura krajinských Srbù). Institucionální dotváøení makedonské kulturní svébytnosti se naproti tomu soustøedilo na formulaci ideových rovin, na jejich základì by makedonský kulturní kód mohl pøekonat své geokulturní hranice. V obecné rovinì pak opo dìná národní hnutí mù eme charakterizovat nìkolika pøíznaènými rysy, mezi nimi na poèátku 21. století vyniká pøedevším: a) skuteènost, e vznikají zpravidla v oblastech s vysokou mírou etnické heterogenity (to je platné pro 5 Ji bylo naznaèeno, e vývoj slovinské a makedonské literatury v rámci jugoslávského meziliterárního spoleèenství nebyl zejména s ohledem na jazyková hlediska ve srovnání s literárním dìním srbochorvatského jazykového prostoru zcela identický.

13 Jugoslávské meziliterární spoleèenství a jeho rozpad v 90. letech oblast Bosny a Hercegoviny, Sand aku, Vojvodiny a v neposlední øadì i pøíhranièních pásù Èerné Hory); b) pøíslušné obyvatelstvo zùstává do pozdní doby etnicky ne zcela jednoznaènì vyhranìné (pøíkladnou oblastí tohoto typu je opìt Sand ak, Bosna a Hercegovina nebo té Èerná Hora, kde navíc míra a stupeò identifikace osciluje mezi zemským a etnickým rozlišením pøíslušného identifikaèního vzorce). Tato novodobá hnutí, která v zásadì teprve v souèasné dobì procházejí svou fází C, jsou v kontextu této afirmace nucena øešit následující sociokulturní kategorie, je jsou souèasnì pøedpokladem oprávnìnosti daného hnutí: a) o ivení (kodifikaci) jazyka; b) prokázání èi potvrzení historické kontinuity; c) politický program (dosa ení státnosti); d) v kulturní rovinì vznik a institucionální zázemí národní literatury, èím se rozumí mimo jiné soustava vìdeckých a osvìtových orgánù, je napomáhají jejímu rozvoji, zajiš ují funkènost literárního procesu a organizují literárnìhistorický výzkum. Miroslav Hroch v souvislosti s opo dìnými hnutími podotýká, e fáze B ve sledovaných situacích zaèala v podmínkách starého re imu, fáze C se opozdila a nastoupila teprve v podmínkách konstituèního zøízení, pøípadnì vùbec nenastala (Hroch 2009). V kontextu tìchto definic je proto zcela jednoznaèným prototypem tohoto typu národní hnutí bosenských Muslimù / Bosòákù (Bošnjakù) v Bosnì, ale také v Sand aku (pøípadné sand acké hnutí). Zejména po vyhlášení nezávislosti na Srbsku v roce 2006 lze pozorovat tendenci k pøechodu mezi fází B a C také v rámci èernohorského národního hnutí, je klade dùraz podobnì jako hnutí bosòácké mimo jiné na kodifikaci spisovného jazyka. V neposlední øadì je jistì namístì úvaha o pøípadném vojvodinském hnutí, které je však typologicky ponìkud odlišné. Zvláštní pøípad pøedstavují imo ná národní hnutí, jejich etnické skupiny neobývají kompaktní území, pøesto však u nich pokraèující identifikaèní proces nelze vylouèit. Pøechod v sebeidentifikaèních vzorcích od etnografické skupiny k samostatné identitì v etnickém slova smyslu se mù e dotýkat zejména Pomakù, slovanského obyvatelstva vyznávajícího islám a ijícího v Bulharsku, Øecku, Makedonii èi Srbsku. Opo dìný èi dezintegrovaný typ národního hnutí Avšak i samotné oznaèení tìchto identifikaèních procesù jako opo dìných národních hnutí mù e být v podmínkách souèasného Balkánu ponìkud diskutabilní. Svou podstatou tato národní hnutí oscilují mezi opo dìným a dezintegrovaným typem, který se definuje jako hnutí, v nìm fáze B zaèíná a v podmínkách obèanské spoleènosti, pøièem pøechod k fázi C je v øadì ohledù komplikovaný a mnohdy nemusí ani nastat (Hroch 1999: 49). Charakteristickým rysem tìchto hnutí jsou podobnì jako u opo dìného typu omezené mo nosti politické agitace a její slabá odezva v prostøedí širokých spoleèenských vrstev. Po adavky tohoto typu mohou být vázány èasto na otázky obnovy (o ivení) jazyka èi na pìstování svébytného kulturního modelu, s nimi se však vìtšinová populace odmítá identifikovat a jako své pøijímá jazyk èi kulturu vládnoucího národa (Tamté ). Pøíkladem tohoto hnutí je napøíklad bretonské, skotské èi katalánské hnutí. Jinými slovy øeèeno, tento typ charakterizují pøedevším obnovující se národní hnutí v západní Evropì, kde v podmínkách šíøe pojímaných multikulturních vztahù

14 14 Miroslav Kouba dochází k o ivení ji pozapomenutých, pøedevším kulturních, v další fázi pak etnických identit (tedy èistì lingvocentrických snah orientovaných zejména na o ivení jazyka). Lze tedy pozorovat jistou podobnost s dosud nerozvinutými hnutími na Balkánì, která však není ve všech ohledech zcela toto ná. Pro tato balkánská národní hnutí je toti právì snaha o kodifikaci nového jazyka klíèová, tøeba e se nositelé tìchto hnutí sna í zpìtnì nalézt dùkazy o jejich kontinuální existenci. Poté, co v srbochorvatském kontextu došlo k rozpadu jazyka, vznikají v zásadì ètyøi jazykové normy. Na základì srbochorvatštiny se konstituují kromì tradièních jazykù srbského a chorvatského také novì kodifikované jazykové koncepty bosenštiny (resp. bosòáètiny) a nejnovìji té èernohorštiny. Jejich vznik odpovídá pro Balkán pøíznaèným teoretickým parametrùm jazykového programu ka dý novì vzniklý národní stát má mít svùj úøední jazyk. Pøíznaèným jevem je proto návrat obrozeneckých kategorií pøedevším v jazykovì- -literárním smyslu. Tímto druhým obrozením procházejí ta národní spoleèenství, u nich z nejrùznìjších dùvodù nedošlo k reálnému prolnutí všech tøí fází A, BaC pøíslušného národního hnutí. Fenomén druhého obrození je však tøeba pøijímat s vìdomím mo ného interpretaèního spektra, nebo jednotlivé situace se od sebe mohou typologicky lišit. Zejména vztah a samotnou existenci druhého obrození lze chápat jako jeden z faktorù, které mohou od sebe navzájem odlišovat opo dìný a dezintegrovaný typ národního hnutí. Novodobá národní hnutí a literární kánon Nastínìné spoleèenské pomìry aktualizují rovnì literárnì vìdecké úvahy o øadì problematických otázek, jakými je pøedevším téma aktuálního poètu národních literatur na území bývalé jugoslávské federace. Avšak rovnì otázka struktury a jejího odùvodnìní v pøípadì novì se konstituujících kánonù jihoslovanských literatur fakticky znemo òuje jednoznaènou odpovìï na zkoumané nejasnosti. V teoretickém pøedpokladu je mo no konstatovat, e literární historie má za úkol sledovat kromì vlastního historiografického pojetí literárního vývoje a jeho vztahu k soudobému i souèasnému spoleèenskému diskurzu také mìnící se recepci spoleèných momentù kulturnìhistorického vývoje dvou èi více národních literatur / kultur. V kontextu spoleèenských zmìn rozpadající se Jugoslávie je zøejmé, e pøedevším ve sféøe interpretace literárnìhistorického vývoje dojde k mnohým konfrontacím mezi právì vznikajícími literárními kánony. Souèasnì je jasné, e se døívìjší narativ srbochorvatské literární jednoty (èi lépe øeèeno pøíbuznosti) rozpadl, a proto v kontextu novì vznikajících korpusù národních kultur pøirozenì pozbyl svou recepèní platnost. Vznikající literární kánony nejen bosòáckého èi èernohorského, ale také chorvatského èi v úvodních fázích té sand ackého (regionálního) písemnictví se pøitom opírají o primárnì emancipaèní spektrum po adavkù v duchovní, symbolické i faktické rovinì právì vùèi tomuto nadetnickému konceptu ji zmiòovaného meziliterárního spoleèenství. Poèátky rozpadu srbochorvatské literární pøíbuznosti pøitom nemají ve smyslu ostrého pøedìlu v periodizaèních schématech jasnou dataci. V protikladu k meziváleènému konceptu literárnì historické interpretace Dragutina Prohasky, je byla do znaèné míry pøedurèena spoleèenským klimatem po první svìtové válce, prochází pojetí

15 Jugoslávské meziliterární spoleèenství a jeho rozpad v 90. letech jednotného srbochorvatského literárního prostoru po roce 1945 pozvolnou redefinicí, je je výraznì potvrzena také spoleèenskými zmìnami v souvislosti s novou jugoslávskou ústavou z roku Kupøíkladu Slovník spisovatelù Jugoslávie, který se v èeském (èeskoslovenském) prostøedí tìšil po dlouhou dobu statutu autoritativní pøehledové pøíruèky jihoslovanského literárního ivota, definuje nastalou literární situaci následovnì: Literatura národù Jugoslávie pøedstavuje nìkolik samostatných literatur, z nich literatura Srbù, Charvátù, Èernohorcù a obyvatel Bosny a Hercegoviny je psána jazykem srbochorvatským, literatura Slovincù slovinsky a Makedoncù makedonsky (Kvapil Nedvìdová 1979: 7). Tento vývoj zejména v prostøedí srbsko-chorvatském potvrzuje návrat konfese jako klíèového kritéria pro zaøazení daného fenoménu do kontextu pøíslušné národní literatury (srov. kupø.: Òóòœåâèc 2004, ). Uvedená citace potvrzuje komplikovaný charakter literárního procesu v Bosnì a Hercegovinì z hlediska diachronního i synchronního ještì dlouho pøed jihoslovanskou krizí 90. let. Jak je patrno, hledisko geograficky pojaté identity zde nebylo a není funkèní, a proto v perspektivì rodícího se nového narativu musí být nahrazeno etnickou (etnicko-konfesní) identifikací. Etnocentrické tendence v bosòáckem veøejném diskurzu v prùbìhu posledního dvacetiletí mimo jiné prokázaly, e Ïurišinova teorie o geokulturnì pojímaném meziliterárním spoleèenství nemù e být v tomto prostøedí nadále platná, proto e kulturní elity bosòáckého hnutí vìdomì formulují základní parametry vlastní literatury. Z tohoto dùvodu nelze hovoøit o spoleèné bosenské (bosenskohercegovinské) kulturní identitì a tedy ani o jednotném literárním procesu, který se naopak transformuje do samostatných a navzájem izolovaných literárních procesù bosenských Srbù, bosenských Chorvatù a bosenských Muslimù. Vznikající bosòácký literární (tj. dezintegraèní) narativ se tedy identifikuje s literárnìhistorickým odkazem výhradnì autorù muslimského vyznání (tj. konfese se u tohoto typu literární tvorby stává opìtovnì primárním hlediskem jejího národního zaøazení). Bosòácká literatura (Durakoviæ 2003; Durakoviæ 2012; Rizviæ 1994), tj. literatura bosenských Muslimù/Bosòákù, chápe jako základní atributy své kulturnì historické kontinuity pøedevším a) tzv. alhamijado literaturu (Hukoviæ 1986: ; Hukoviæ 1997); b) literaturu, je vznikala od dob osmanské expanze na území Bosny a Hercegoviny v orientálních jazycích tedy v tureètinì, arabštinì, perštinì (Grozdaniæ 1982: ); c) specifickou lidovou slovesnost, zejména pak písnì sevdalinky (kupø. Orahovac 1968; v èeském prostøedí srov. výbor: Pistoirus 1993). Na tomto základì je formulován bosòácký literární narativ, který usiluje rovnì o ustanovení funkèního periodizaèního úseku bosòáckého národního obrození, jeho ústøední dynamika je v kanonickém vymezení datována léty , tedy do doby rakouské okupace (srov. kupø. Besaroviæ 1982: ). Na tomto místì je pøitom nutno podotknout, e literární narativ bosenských Chorvatù se ztoto òuje s tradicemi chorvatského ilyrismu a s tradicemi františkánské kultury v Bosnì (kupø. Rizviæ 1989), zatímco bosenští Srbové svùj literární okruh opírají o propojení literární tradice v okolních srbských zemích (srbská tradice ve Vojvodinì, srbské Krajinì a samotném Srbsku), tøeba e i tato identifikace mù e vyvolat mnohé diskuze (kupø.: Òóòœåâèc 2004, ).

16 16 Miroslav Kouba Podobných analogií nejasné literárnìhistorické interpretace bychom na pomyslném torzu jugoslávského (mezi)literárního spoleèenství nalezli mnoho, nebo heterogenní vývoj v jednotlivých oblastech (nástupnických republikách) na jedné stranì a konstrukce nových narativù v 90. letech na stranì druhé zkrátka komplikuje jakoukoliv komplexnìjší snahu o definici pøíslušných korpusù národních literatur. V rámci této rozmanitosti mù e poslou it za emblematický pøíklad také literatura Srbské Krajiny, která má svou nespornou tradici nìkolika staletí (tento korpus regionální literatury se rozvíjel v souvislosti s tzv. velkým stìhováním Srbù od pøelomu 17. a 18. století, avšak v souvislosti s násilným zánikem jednostrannì vyhlášeného státního útvaru krajinských Srbù v roce 1995 dochází k jeho výraznému oslabení). V roce 1998 pøitom vyšla syntéza Êœèæåâíîñò Ñðïñêå Êðà¼èíå Dušana Ivaniæe, kde autor mimo jiné podotýká: Êœèæåâíîñò ïîòåêëà èç ñðïñêîã íàðîäà ó Êðà¼èíè ïî ñâî¼î¼ ñóäáèíè è îñîáåíîñòèìà èìà ¼àñíà îáèšåæ¼à,êóëòóðå/êœèæåâíîñòè íà ãðàíèöè, êî¼à ñå îäðå ó¼å êàî îáëàñò íà¼èíòåíçèâíè¼åã îïøòåœà (Èâàíèc 1998: 13). Takto definovaná literární tradice v mnohém logicky narušuje jednotu srbského literárního korpusu, nebo klade otázku, jak se historicky mìní podoba literární tvorby Srbské Krajiny a tamní literární kultury na jedné stranì a literárnìhistorický narativ jejího vøazení do rámce všeobecného korpusu srbské literatury na stranì druhé. K otázce provázanosti srbských literárních regionalismù (èi mikrolitetatur) s širšími rámci srbské národní literatury Ivaniæ podotýká, e v pøípadì Srbské Krajiny se jedná o ¼åäàí îä ðåãèîíàëíèõ, ãåîïîëèòè êè îìå åíèõ âèäîâà óêóïíå ñðïñêå êœèæåâíîñòè (Èâàíèc 1998: 13). Hranice mezi geopoliticky vymezeným literárním (mikro)regionalismem a jednotným korpusem národní literatury jsou velmi promìnlivé a nejisté, jak to dokládá i øada jiných literárních kontextù souèasného Balkánu. Teoretické aspekty vzniku nového literárního kánonu po rozpadu jugoslávského literárního spoleèenství poèátkem 90. let minulého století plasticky ilustruje nejnovìjší dìní na Èerné Hoøe. V úvodu tìchto úvah je nutno podotknout, e formování èernohorské kulturní svébytnosti je stále ivým procesem, který je do znaèné míry pøedurèen politickým vývojem v zemi v prùbìhu prvního desetiletí tohoto století, a proto není ani èernohorský literární kánon dosud plnì dotvoøen. Impulsem pro kulturní emancipaci èernohorského národa se stalo pøedevším referendum o nezávislosti z roku Na jeho základì se Èerná Hora politicky vymezila vùèi státnímu svazku se Srbskem. Bylo otázkou èasu, kdy v návaznosti na výsledky tohoto všeobecného hlasování provedou èernohorské politické elity první kroky k separaci rovnì v kulturním a také literárním smyslu. Rozhodnutím Vlády Èerné Hory byl v roce 2010 zalo en Ústav èernohorského jazyka a literatury (Institut za crnogorski jezik i knji evnost) se sídlem v Podgorici, který má za úkol zkoumat èernohorskou literaturu v minulosti i souèasnosti 6. Avšak ji o nìkolik let døíve je postupnì formulována idea o historicky opomíjené svébytnosti èernohorského písemnictví. Vznikají první syntézy èernohorského literárního vývoje (Nikèeviæ 2009: 5 10), souèasnì jsou organizovány první vìdecké konference, jejich úkolem je nadále definovat èernohorský kulturní program (srov. kupø. Nikèeviæ 2006). 6 Viz internetové strany: [dostupné ke dni ].

17 Jugoslávské meziliterární spoleèenství a jeho rozpad v 90. letech Argumenty èernohorské literární svébytnosti se pøitom opírají pøedevším o geograficko-lingvistická hlediska, jejich spoleèných jmenovatelem je snaha zdùraznit èernohorský pùvod autora a zároveò prokázat kulturnìhistorickou kontinuitu dukljanské, zetské a èernohorské literární tradice pod trojjediným národním oznaèením (Nikèeviæ 2006: 44 48). Podle tohoto kritéria zaøazují èernohorští literární vìdci do rámce èernohorské literatury všechny literáty narozené v Zetì, Duklje a Èerné Hoøe a jejich díla bez ohledu na jazyk, v nìm jsou psána. V podobných intencích pøistupují rovnì k literárnímu odkazu vzniklému v prùbìhu 19. století na území Èerné Hory, èím je nepøímo naznaèena polemika v teoretickém pojetí narativu poèáteèních impulsù srbského a èernohorského obrození. Základ èernohorského literárního narativu pøitom tvoøí prolínání tamní barokní kultury a ohlasù evropského osvícenství s poèátky národního hnutí, které však dnes prochází rozdílnou interpretací srbské a èernohorské identifikace. Autority èernohorského literárnìhistorického bádání se sna í interpretovat literární vývoj na území Èerné Hory pod èernohorským nacionálním jménem jejich závìry pøitom mù eme shrnout do lakonické konstatace, e èernohorské obrození nemù e být interpretováno pod srbským národním jménem. Rozvoj èernohorské literatury 19. století a její souèasné interpretace jsou pøitom ovlivòovány øadou dílèích faktorù, které jsou pøedurèeny zvláštní geografickou polohou Èerné Hory. V kontextu pøedcházejících úvah je nutno zmínit pøedevším literární odkaz Boky Kotorské. Tento literární korpus (mikroliteratura) se stává jádrem i soudobých literárnìhistorických interpretací a identifikací. Literární ivot této nevelké oblasti na pomezí chorvatského pøímoøí a èernohorského vnitrozemí utváøí zvláštní kulturní model, rozvíjející v dobì humanismu, baroka i osvícenství prostøednictvím dalmatsko-dubrovnického literárního centra pøímý dialog se soudobou evropskou vzdìlaností. Vìtšinové pravoslaví èi menšinová katolická víra bokokotorských literátù pøitom komplikují spontánní zaøazení tohoto tøísetletého kulturního fenoménu do rámce stávajících kánonù národních literatur (srbského, chorvatského a èernohorského). Všechny tøi literární kánony, které své ideální znìní konkretizují do znaèné míry a v souvislosti s rozpadem jugoslávského meziliterárního spoleèenství, chápou literaturu Boky Kotorské za exkluzivní a bezvýhradní souèást právì vlastní literární tradice (Babiæ 1998; Äåðåòèc 2001: 53 57; Nikèeviæ 1994: 12 20; Nikèeviæ 2006: 29 33). Tento literární regionalismus se tak stává mìøítkem nejen symbolických provázaností, ale také slepých ulièek širších snah o interpretaci souèasné jihoslovanské literární situace. V podmínkách nejen tìchto mikroliterárních pomezních prostøedí, je jsou ve vzájemné blízkosti s více èi ménì výraznìji vymezenými hranièními pøedìly národních literatur a jejich historiografickými interpretacemi (kupø. dubrovnicko-dalmatské centrum, literatura Boky Kotorské, literární vývoj èernohorského vnitrozemí, literatura chorvatského vnitrozemí èi srbská literatura na Èerné Hoøe, literatura srbských katolíkù atp.) pøedstavuje jakákoliv snaha o interpretaci tìchto diachronnì pojímaných literárních procesù metodologicky (zatím) neuchopitelný problém. Uvedené pøíklady neobyèejnì slo ité literární mapy slovanského Jihu toho jsou a v nebli ší dobì nejspíše ještì budou ivým svìdectvím.

18 18 Miroslav Kouba THE YUGOSLAV LITERARY COMMUNITY AND ITS DISINTEGRATION IN THE 90S OF THE LAST CENTURY Summary The paper is a contribution to the research on the relationship between language and the literary process in contemporary South-Slavonic literatures. At the first part this paper follows the disintegration of the Yugoslav federation in the 90s of the last century, which is accompanied by a disintegration of language. Formal disintegration of the Serbo-Croatian language and codification of the new literature languages also create conditions for new interpretive models of literary and cultural development in these countries. In connection with these socio-cultural changes we can also speak about the disintegration of the Yugoslav literary community in terms of Dionýs Ïurišin s theoretical concept. The author of presented article tries to show that in the new social situation in the 1990s the importance of confession returns to foreground. The return of religion as an identification factor is significant especially for Bosnian Muslims. The Bosniaks also formulate their language program and its literary culture. Revitalized emphasis on religion can also be observed in Croatian society, where after 1991 were formed a relatively strong purist movement in the Croatian language. Finally, after 2006 in connection with the referendum on the independence of Montenegro develops similar language program in this country as in Bosnia and Herzegovina or Croatia about 10 to 15 years earlier. Yugoslav literary community we can relatively easily defined in terms of linguistic point of view, but culturological differences, which are focused primarily on confessional terms of Catholic, Orthodox, Muslim or Jewish tradition must be included in these considerations also. In the context of the so-called late national movements (Miroslav Hroch s theoretical concept) is concretized the second problematical point of this article. Newly established South-Slavonic literary canons are unable to find an adequate relationship to the common phases of cultural development. Begin to develop a literary interpretation disputes concerning literary themes of the old and new literary tradition. A typical example is the literature heritage of Bay of Kotor, which appropriates the Croatian, Montenegrin and Serbian literary narrative. There are many similar examples, and it is the task of literary history will continue to seek suitable interpretive model of the South-Slavonic literary history. Literatura Babiæ V., 1998, Hrvatska knji evnost Boke Kotorske do Preporoda, Zagreb. Besaroviæ R., 1982, Periodika i knjiga u doba austrougarske okulacuje. Pisana rijeæ u Bosni i Hercegovini, red. A. Isakoviæ, M. Popadiæ, Sarajevo, s Brtáò R., 1939, Barokový slavizmus. Porovnávacia štúdia z dejín slovanskej slovesnosti, Liptovský Sväty Mikuláš. Bugarski R., 1998, Aktuelna sociolingvistrièka situacija na srpskohrvataskom jezièkom podruèju. Jezici kao kulturni identiteti na podruèju bivšega srpskohrvatskoga ili hrvatskosrpskoga jezika, red. V. P. Nikèeviæ, Cetinje, s. 28. Bugarski R., 2001, Lica jezika. Sociolingvistièke teme, Zemun Beograd. Èerná M., 1987, Interakèní dynamismus meziliterárního spoleèenství národù Jugoslávie. Osobitné medziliterárne spoloèenstvá 1., red. D. Ïurišin a kol., Bratislava, s Dorovský I. a kol., 2001, Slovník balkánských spisovatelù, Praha. Durakoviæ E., 2003, Bošnjaèke i bosanske knji evne neminovnosti, Zenica. Durakoviæ E., 2012, Obzori bošnjaèke knji evnosti, Sarajevo. Ïurišin D., 1985, Teória medziliterárného procesu, Bratislava. Ïurišin D., 1992, Metodológia skúmania medziliterárneho spoloèenstva slovanských literatur. Osobitné medziliterárne spoloèenstvá 5. Slovanské literatúry, red. D. Ïurišin a kol., Bratislava, s Gladkova H., 2002, Vzestup a krize symbolických funkcí slovanských standardních jazykù. Obdobja 20 Metode in zvrsti. Slovenski knji ni jezik aktualna vprašanja in zgodovinske izkušnje, Ljubljana, s Grozdaniæ S., 1982, Pisana rijeè na orijentalnim jezicima i alhamijado. Pisana rijeæ u Bosni i Hercegovini, red. A. Isakoviæ, M. Popadiæ, Sarajevo, s Hroch M., 1999, V národním zájmu. Po adavky a cíle evropských národních hnutí 19. století v komparativní perspektivì, Praha.

19 Jugoslávské meziliterární spoleèenství a jeho rozpad v 90. letech Hroch M., 2009, Národy nejsou dílem náhody. Pøíèiny a pøedpoklady utváøení moderních evropských národù, Praha. Hukoviæ M., 1986, Alhamijado knji evnost i njeni stvaraoci, Sarajevo. Hukoviæ M., 1997, Zbornik alhamijado knji evnosti, Sarajevo. Kouba M., 2012, Jazyk agitace nacionalismus: jihoslovanské promìny jazykové propagandy v dobì národního obrození a dnes. Kontexty propagandy, red. M. Kouba, D. Magincová, I. Øíha, Pardubice, s Kovaè Z, 1993, Ju noslovanské medziliterárné spoloèenstvá. Osobitné medziliterárné spoloèenstvá, red. D. Ïurišin a kol., Bratislava, s Kvapil M., Nedvìdová M. a kol., 1979, Slovník spisovatelù Jugoslávie, Praha. Macura V., 1995, Znamení zrodu. Èeské národní obrození jako kulturní typ, Jinoèany. Moroz-Grzelak L., 2011, Bracia S³owianie. Wizje wspólnoty a rzeczywistoœæ, Warszawa. Nikèeviæ V., 1994, Etnoistorijske osobenosti Boke Kotorske, Doclea, br. 6/1994, Podgorica, s Nikèeviæ V. P., 2006, Narodnosna, nacionalna i jezièka identifikacija crnogorske knji evnosti. Savremena crnogorska knji evnost. Zbornik radova Nikšiæ, IX a 1.X. 2005, red. V. P. Nikèeviæ, Nikšiæ, s Nikèeviæ V. P., 2009, Istorija crnogorske knji evnosti od poèetka pismnenosti do XIII. vijeka, Cetinje. Orahovac S., 1968, Sevdalinke, balade i romanse Bosne i Hercegovine, Sarajevo. Pistorius V., 1993, Pevná pouta moje náruè bílá, Praha. Prohaska D., 1928, Srbocharvátská literatura, Praha. Rapacka J., 1997, Leksykon tradycji chorwackich, Warszawa. Rataj T., 2002, Èeské zemì ve stínu pùlmìsíce, Praha. Rizviæ M., 1989, Izmeðu Vuka i Gaja, Sarajevo. Rizviæ M., 1994, Panorama bošnkaèke knji evnosti, Sarajevo Ljubljana. Rychlík J., 2006, Formování národního pøíbìhu jako podstaty národní ideje a národní ideologie. Cesty k národnímu obrození: bìloruský a èeský model, red. A. Ivanova, J. Tuèek, Praha, s Zajac P., 2009, Národná a stredoeurópska literatúra ako súèas stredoeurópskej kultúrnej pamäti. Národní literatura a komparatistika, red. D. Tureèek, Brno, s Äåðåòèc., 2001, Êðàòêà èñòîðè¼à ñðïñêå êœèæåâíîñòè, Íîâè Ñàä. Èâàíèc Ä., 1998, Êœèæåâíîñò Ñðïñêå Êðà¼èíå, Áåîãðàä. Òóòœåâèc Ñ., 2004, åçèê, íàöè¼à è äðæàâà êàî ïðåòïîñòàâêå çà êîíñòèòóèñàœå êœèæåâíèõ êîðïóñà íà ñëîâåíñêîì ¼óãó. Íàó íè ñàñòàíàê ñëàâèñòà ó Âóêîâå äàíå, 32/2 Ñðïñêà êœèæåâíîñò è áàëêàíñêå êœèæåâíîñòè, Áåîïãðàä, s

20

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Bohemistyka 2007, nr 4, ISSN 1642 9893. Uèebnice èeštiny jako cizího jazyka a Spoleèný evropský referenèní rámec pro jazyky.

Bohemistyka 2007, nr 4, ISSN 1642 9893. Uèebnice èeštiny jako cizího jazyka a Spoleèný evropský referenèní rámec pro jazyky. Bohemistyka 2007, nr 4, ISSN 1642 9893 Jiøí HASIL Praha Uèebnice èeštiny jako cizího jazyka a Spoleèný evropský referenèní rámec pro jazyky Dnes je ji všeobecnì velmi dobøe známo, e výuka jazykù se v Evropì,

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ Lenka Kalinová Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz OBSAH Podìkování 9 Pøedmluva 11 Úvodem vymezení tématu 14 PRVNÍ ÈÁST: CHARAKTER DOBY PO SRPNU 1968

Více

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu ROLETY VOLEJTE ZDARMA 800 400 115 www.minirol.eu www.minirol.eu Popruhem, šòùrou nebo klikou Ka dá variata má své specifické výhody. Popruh se mnohem lépe dr í v ruce, ale musí být vyveden z boxu pøímo.

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

VZESTUP A KRIZE SYMBOLICKÝCH FUNKCÍ SLOVANSKÝCH STANDARDNÍCH JAZYKÙ

VZESTUP A KRIZE SYMBOLICKÝCH FUNKCÍ SLOVANSKÝCH STANDARDNÍCH JAZYKÙ Hana Gladkova Praga UDK 811.16'27 VZESTUP A KRIZE SYMBOLICKÝCH FUNKCÍ SLOVANSKÝCH STANDARDNÍCH JAZYKÙ Prispevek ponuja teoreti~ni vpogled v re{evanje aktualnihvpra{anj sodobne jezikovne kulture (ne samo)

Více

Okam¾ité zprávy. Nokia N76-1

Okam¾ité zprávy. Nokia N76-1 Okam¾ité zprávy Nokia N76-1 BEZ ZÁRUKY Aplikace tøetích stran poskytované v pøístroji mohly být vytvoøeny a mohou být vlastnìny osobami nebo entitami, které nejsou spøíznìnými osobami a nemají ani jiný

Více

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-O69712/2007 /OOPNI/EIA/329-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 12.6.2007 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO

Více

Kverneland Ecomat TM. Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat

Kverneland Ecomat TM. Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat Kverneland Ecomat TM Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat Kverneland Ecomat nejvìtší skok od doby oboustranného pluhu Oproti tradiènímu obdìlávání pùdy: Menší pracnost Sní ená ta ná síla Sní ené náklady

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI 21. 2. HRADEC KRÁLOVÉ 28. 2. OSTRAVA 12. 3. BRNO 19. 3. PRAHA PØEDEVŠÍM

Více

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin 21. 12. 2014 Cílem VaV projektu LF13030 - Optimalizace výkonnosti pracovních týmù s využitím SW nástrojù pro analýzu sociálních a profesních vztahù v podnikových sítích (2013-2015, MSM/LF) - zkrácenì TeamNET

Více

Rozdílová dokumentace STEREO 16 dodatek

Rozdílová dokumentace STEREO 16 dodatek 1 Rozdílová dokumentace STEREO 16 dodatek Vážení uživatelé, vzhledem k tomu, že po vydání rozdílové dokumentace k verzi 16 programu STEREO došlo k zapracování dalších novinek a nìkolika dílèím zmìnám,

Více

Téma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY

Téma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky Téma è. 3: ÚVOD DO AGRGÁTNÍ OTÁVK A AGRGÁTNÍ NABÍDK Klíèové pojmy k zapamatování: Agregátní poptávka Faktory pùsobící na agregátní poptávku (spotøeba, investice,

Více

ÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ

ÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ 1 ÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ 32 Základní èástice 33 Dynamika mikroèástic 34 Atom - elektronový obal 35 Atomové jádro 36 Radioaktivita 37 Molekuly TABULKA: Základní èástice Druh

Více

Hlavní obrazovka displeje je rozdìlena do pìti základních monitorovacích oken a tlaèítka slou ícího ke vstupu do nastavení zaøízení.

Hlavní obrazovka displeje je rozdìlena do pìti základních monitorovacích oken a tlaèítka slou ícího ke vstupu do nastavení zaøízení. OBSLUHA REGULACE 1. HLAVNÍ OBRAZOVKA Hlavní obrazovka displeje je rozdìlena do pìti základních monitorovacích oken a tlaèítka slou ícího ke vstupu do nastavení zaøízení. Aktuální èas a datum Venkovní teplota

Více

Publikování. Zaèínáme. Odesílání souborù. Publikování

Publikování. Zaèínáme. Odesílání souborù. Publikování Share Online 2.0 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Metodologie řízení projektů

Metodologie řízení projektů Metodologie řízení projektů Petr Smetana Vedoucí práce PhDr. Milan Novák, Ph.D. Školní rok: 2008-09 Abstrakt Metodologie řízení projektů se zabývá studiem způsobů řešení problémů a hledání odpovědí v rámci

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 2 0 Vydání odborné knihy

Více

VLASTNICTVÍ BYTŮ V ČR A EVROPĚ - VYBRANÉ PROBLÉMY

VLASTNICTVÍ BYTŮ V ČR A EVROPĚ - VYBRANÉ PROBLÉMY VLASTNICTVÍ BYTŮ V ČR A EVROPĚ - VYBRANÉ PROBLÉMY PAVEL PETR Právnická fakulta UP Abstract in original language Na rozdíl od České republiky, je vlastnictví bytů upraveno v téměř všech evropských zemích

Více

2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti

2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky a názvy spoleèností

Více

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP Evropská unie Úvodní slovo Tento manuál slouží jako dùležitý dokument a zároveò pomùcka, která by jasnì a pøehlednì informovovala a pøitom se stala srozumitelným prùvodcem pøi používání a využívání loga

Více

Edgar Cayce. Eko konzult

Edgar Cayce. Eko konzult Edgar Cayce JÍDLO A ZDRAVÍ Eko konzult Co jsou to vitaminy? Co jsou to aminokyseliny? Jakýsi hudební vìdec jednou poznamenal, že vitamin je jednotou ignorance nikdo neví, co to je. Pouze se ví k èemu slouží.

Více

Kritéria ovìøitelnosti bodovì ohodnocených výsledkù

Kritéria ovìøitelnosti bodovì ohodnocených výsledkù Kritéria ovìøitelnosti bodovì ohodnocených výsledkù Druh Pravdivost podle 12 odst. 1 zákona z hlediska každého urèujícího pro jednotlivé druhy výsledkù u v e d e n o n í ž e p r o j e d n o t l i v é d

Více

Podporujeme úspìchy. Èeská republika

Podporujeme úspìchy. Èeská republika Podporujeme úspìchy Èeská republika Podporujeme úspìchy Chceme pomoci Vašemu úsilí na cestì k úspìchu. Kdo chce být úspìšný, potøebuje individuální a pøesný plán, od výbìru vhodného sídla, formy spoleènosti

Více

Vytváøení sí ového diagramu z databáze: pøíklad

Vytváøení sí ového diagramu z databáze: pøíklad Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Adobe Photoshop Album Starter Edition 3.0

Adobe Photoshop Album Starter Edition 3.0 Adobe Photoshop Album Starter Edition 3.0 BEZ ZÁRUKY Aplikace tøetích stran poskytované v pøístroji mohly být vytvoøeny a mohou být vlastnìny osobami nebo entitami, které nejsou spøíznìnými osobami a nemají

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA 18. 2. ÚSTÍ NAD LABEM 3. 3. HRADEC KRÁLOVÉ 5. 3. OSTRAVA 17. 3. BRNO 20. 3. PRAHA 24. 3. PLZEÒ

Více

Softwarové in enýrství Úvodní studie PRODUKÈNÍ SYSTÉM PRO IP TELEFONNÍ SPOLEÈNOST

Softwarové in enýrství Úvodní studie PRODUKÈNÍ SYSTÉM PRO IP TELEFONNÍ SPOLEÈNOST PRODUKÈNÍ SYSTÉM PRO IP TELEFONNÍ SPOLEÈNOST Øešitelský tým: Pavel Strnad - vedoucí projektu Jiøí Dole álek - tahoun Jan Faflík - analytik Otakar Merz - dokonèovatel Martin Peterka - tvùrce ideí Deklarace

Více

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu

Více

Zálo¾ní zdroj Nokia DC-11/ DC-11K 9212429/2

Zálo¾ní zdroj Nokia DC-11/ DC-11K 9212429/2 Zálo¾ní zdroj Nokia DC-11/ DC-11K 5 2 4 3 9212429/2 2008-2010 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Úvod Se zálo¾ním zdrojem Nokia DC-11/ DC-11K (dále jen DC-11) mù¾ete souèasnì nabíjet baterie dvou kompatibilních

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu Smluvní strany Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen pronajímatel, na stranì jedné a Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen nájemce, na stranì druhé

Více

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1 PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDf Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-381315/2007/00PNI/EIA/473-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 14.02.2008 ZÁVÌR ZJIŠ OV ACíHO

Více

1. Pravidla obezøetného podnikání 2 1. 1 Pøehled pravidel platných v roce 1997 3 1. 2 Pøíprava nových regulatorních opatøení Èeské národní banky 6

1. Pravidla obezøetného podnikání 2 1. 1 Pøehled pravidel platných v roce 1997 3 1. 2 Pøíprava nových regulatorních opatøení Èeské národní banky 6 BANKOVNÍ DOHLED V ÈESKÉ REPUBLICE VROCE 1997 OBSAH: A. BANKOVNÍ DOHLED V ROCE 1997 1 1. Pravidla obezøetného podnikání 2 1. 1 Pøehled pravidel platných v roce 1997 3 1. 2 Pøíprava nových regulatorních

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Nina Baťková Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce 2014 Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce Bc. Nina Baťková

Více

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY GRAFICKÁ ZNAÈKA /LOGO/ ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY ZÁKLADNÍ MANUÁL ZPRACOVATEL: CHRÁNÌNÁ GRAFICKÁ DÍLNA SLUNEÈNICE OBSAH 1....... 2....... 3....... 4-5..... 6....... 7....... 8....... OBECNÉ POKYNY ZÁKLADNÍ

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 6 4 ? ÚVOD: Popis

Více

Regiony. Jihovýchodní Evropa: historický vývoj. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045

Regiony. Jihovýchodní Evropa: historický vývoj. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045 Regiony Jihovýchodní Evropa: historický vývoj Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045 JV Evropa Poloha: Balkánský poloostrov Prostudujte si odkaz: http://mapyourinfo.com/wiki/cs.wikipedia.org/balk%c3%a1n/

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a

Více

Jméno: Jihovýchodní Evropa patří k nejméně hospodářsky rozvinutým oblastem.

Jméno: Jihovýchodní Evropa patří k nejméně hospodářsky rozvinutým oblastem. č. 9 název Státy jihovýchodní Evropy anotace V pracovních listech žáci poznávají jihovýchodní Evropu a její státy. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù 7. Základní parametry a rozmìrové požadavky na pohyb a orientaci v prostoru Základním problémem pohybu jakkoliv handicapovaného v daném prostøedí je potøeba prostoru a možnosti dobré orientace v nìm. Filipiová,

Více

Podìkování patøí pøedevším mým žákùm, kteøí mì po nìkolik let svými nápady inspirovali.

Podìkování patøí pøedevším mým žákùm, kteøí mì po nìkolik let svými nápady inspirovali. Podìkování patøí pøedevším mým žákùm, kteøí mì po nìkolik let svými nápady inspirovali. Dále dìkuji redakci nakladatelství Grada, paní redaktorce Mgr. Danì Trojákové za vstøícnou spolupráci a Bc. Marii

Více

O technických firmách Deset krokù k akreditaci 1) Kontakt GS1 Czech Republic, pøedstavení zapojené technické firmy - uchazeèe o akreditaci.

O technických firmách Deset krokù k akreditaci 1) Kontakt GS1 Czech Republic, pøedstavení zapojené technické firmy - uchazeèe o akreditaci. Partnerský program Partnerský program GS1 Czech Republic pøedstavuje, v souladu s celosvìtovými vývojovými trendy v oblasti obchodnì-technických vztahù, pokroèilý stupeò spolupráce mezi nositelem standardù

Více

Nejdiskriminovanější menšina v ČR : diskurzivní analýza současné podoby moravského nacionalismu

Nejdiskriminovanější menšina v ČR : diskurzivní analýza současné podoby moravského nacionalismu : diskurzivní analýza současné podoby moravského nacionalismu Ondřej Daniel Konference Význam a pozice menšinových skupin v interkulturním prostředí, Praha 10. 2. 2012 Centrum pro studium populární kultury

Více

Podporujeme úspìchy. Èeská republika

Podporujeme úspìchy. Èeská republika Podporujeme úspìchy Èeská republika Podporujeme úspìchy Chceme pomoci Vašemu úsilí na cestì k úspìchu. Kdo chce být úspìšný, potøebuje individuální a pøesný plán, od výbìru vhodného sídla, formy spoleènosti

Více

v trojúhelníku P QC sestrojíme vý¹ky na základnu a jedno rameno, patu vý¹ky na rameno oznaèíme R a patu na základnu S

v trojúhelníku P QC sestrojíme vý¹ky na základnu a jedno rameno, patu vý¹ky na rameno oznaèíme R a patu na základnu S Øe¹ení 5. série IV. roèníku kategorie JUNIOR RS-IV-5-1 Pro na¹e úvahy bude vhodné upravit si na¹í rovnici do tvaru 3 jx 1 4 j+2 = 5 + 4 sin 2x: Budeme uva¾ovat o funkci na pravé stranì na¹í rovnice, tj.

Více

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Evropa region Jihovýchodní Evropa. Prezentace slouţí jako výklad s doplňujícími

Více

Přesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin

Přesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin si Vás dovoluje pozvat na mezinárodní vědeckou konferenci Přesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin 11. 12. listopadu 2014 Vila Lanna, Praha Historický ústav Akademie věd ČR, v. v.

Více

CORPORATE IDENTITY MANUAL PRAVIDLA FIREMNÍ PREZENTACE. logo spoleènosti název spoleènosti barevnost. Alza.cz a.s.

CORPORATE IDENTITY MANUAL PRAVIDLA FIREMNÍ PREZENTACE. logo spoleènosti název spoleènosti barevnost. Alza.cz a.s. CORPORATE IDENTITY MANUAL PRAVIDLA FIREMNÍ PREZENTACE logo spoleènosti název spoleènosti barevnost Alza.cz a.s. Úvod 1. ÚVOD 1.1 Historie spoleènosti Od svého založení v roce 1994 se Alza.cz a. s. vypracovala

Více

Stereofonní headset Nokia WH-700 9206936/1

Stereofonní headset Nokia WH-700 9206936/1 Stereofonní headset Nokia WH-700 7 9206936/1 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia a Nokia Connecting People jsou registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní názvy výrobkù

Více

Bohemistyka 2012, nr 1, ISSN 1642 9893. Z dìjin kontaktù dvou blízkých slovanských jazykù, èeštiny a slovenštiny

Bohemistyka 2012, nr 1, ISSN 1642 9893. Z dìjin kontaktù dvou blízkých slovanských jazykù, èeštiny a slovenštiny Bohemistyka 2012, nr 1, ISSN 1642 9893 Kvìtoslava Musilová Ivana Dobrotová Olomouc Z dìjin kontaktù dvou blízkých slovanských jazykù, èeštiny a slovenštiny Klíèová slova: lingvistika, sociolingvistika,

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

KOMUNIKAÈNÍ DDE SERVER PRO AUTOMATY MICROPEL VERZE 2.3 POPIS ROZHRANÍ A OVLÁDÁNÍ 03.2002

KOMUNIKAÈNÍ DDE SERVER PRO AUTOMATY MICROPEL VERZE 2.3 POPIS ROZHRANÍ A OVLÁDÁNÍ 03.2002 PESdde KOMUNIKAÈNÍ DDE SERVER PRO AUTOMATY MICROPEL VERZE 2.3 POPIS ROZHRANÍ A OVLÁDÁNÍ 03.2002 1. Co je nového ve verzi 2.3 Proti verzi 2.1 jsou v této verzi dvì významná vylepšení: 1. Server nyní stále

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

NÁVRH SPOLEČNÉHO REFERENČNÍHO RÁMCE - VYBRANÉ OTÁZKY SPOTŘEBITELSKÉHO PRÁVA

NÁVRH SPOLEČNÉHO REFERENČNÍHO RÁMCE - VYBRANÉ OTÁZKY SPOTŘEBITELSKÉHO PRÁVA NÁVRH SPOLEČNÉHO REFERENČNÍHO RÁMCE - VYBRANÉ OTÁZKY SPOTŘEBITELSKÉHO PRÁVA EVA DOBROVOLNÁ Faculty of Law, Masaryk Univesity, Czech Republic Abstract in original language Ochrana spotřebitele tvoří významnou

Více

Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Kniha I. Nevážné pojednání o tom jak nalézt štìstí a klid v sobì aneb jak pohlédnout pravdì do oèí Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Autorská

Více

INSTRUKCE PRO BEZPROBLÉMOVÝ PRÙBÌH TESTOVÁNÍ 14. AŽ 21./29. KVÌTNA 2015 ÈJ MA OSP

INSTRUKCE PRO BEZPROBLÉMOVÝ PRÙBÌH TESTOVÁNÍ 14. AŽ 21./29. KVÌTNA 2015 ÈJ MA OSP INSTRUKCE PRO BEZPROBLÉMOVÝ PRÙBÌH TESTOVÁNÍ 14. AŽ 21./29. KVÌTNA 2015 ÈJ MA OSP Do aplikace ScioDat mùžete vstoupit po zadání pøihlašovacích údajù na stránce: http://testovani.scio.cz Pøihlašovací údaje

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECBOROVÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECBOROVÁ skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO901:209 ISO1401:205 OHSAS1801:208 OBEC Vypracoval:MichalŠ ustek Datum:ř íjen2012 Pasport a projekt dopravního znaèení - obec Borová 1. ÚVOD K PASPORTU A PROJEKTU

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Islám v České republice. Jana Virágová

Islám v České republice. Jana Virágová Islám v České republice Jana Virágová http://www.dailymail.co.uk/news/article-1351251/number-british-muslims-double-5-5m-20-years.html Islám v českých zemích, ČSR, ČSSR nezprostředkované zkušenosti Rakousko-Uhersko:

Více

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU Z. Horáková Èeské vysoké uèení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Abstrakt Práce se zabývá termovizním mìøením pacientù, kteøí

Více

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz O pozemním hokeji Pozemní hokej je kolektivní sport urèený pro muže i ženy. Jedná se o klasický staroanglický sport, mezi které lze zaøadit i kriket a ragby. Ve svìtì se setkáme obecnì s názvem hokej -

Více

Nokia N76-1. Začínáme. 9254321, 2. vydání CS

Nokia N76-1. Začínáme. 9254321, 2. vydání CS Nokia N76-1 Začínáme 9254321, 2. vydání CS Tlaèítka a èásti pøístroje (na krytu a pøi otevøeném pøístroji) Dále jen Nokia N76. 1 Pravé tlaèítko na krytu 2 Støední tlaèítko 3 Levé tlaèítko na krytu 4 Druhý

Více

NÁVOD PRO VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI C.E.E.O.L. (CENTRAL AND EASTERN EUROPEAN ONLINE LIBRARY) / www.ceeol.com /

NÁVOD PRO VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI C.E.E.O.L. (CENTRAL AND EASTERN EUROPEAN ONLINE LIBRARY) / www.ceeol.com / NÁVOD PRO VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI C.E.E.O.L. (CENTRAL AND EASTERN EUROPEAN ONLINE LIBRARY) / www.ceeol.com / OBECNÉ INFORMACE C.E.E.O.L. je elektronickým archivem zpřístupňujícím fulltext 390 humanitních

Více

PROGRAMOVÁNÍ MIKROKONTROLÉRÙ PIC16CXX Jiøí Hrbáèek Praha 1998, BEN Jiøí Hrbáèek PROGRAMOVÁNÍ MIKROKONTROLÉRÙ PIC16CXX lektor: RNDr Jiøí Poš Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli

Více

Upínací pøípravek pro dr¾áky telefonu Nokia Easy Mount HH-20 a CR-122

Upínací pøípravek pro dr¾áky telefonu Nokia Easy Mount HH-20 a CR-122 Upínací pøípravek pro dr¾áky telefonu Nokia Easy Mount HH-20 a CR-122 B 1 D C E A 2.0 vydání A C D 2 F E G B 4 4 3 3 5 7 8 6 2010 Nokia. echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a logo Nokia

Více

GRAFICKÝ MANUÁL K IDENTITÌ PROJEKTU SOCIÁLNÍ FIRMA SLUNEÈNICE

GRAFICKÝ MANUÁL K IDENTITÌ PROJEKTU SOCIÁLNÍ FIRMA SLUNEÈNICE A TTM RZPTM KÉ RPBKY GRAKÝ K DTTÌ PRJKT R R GD ZPRAVAA HRÌ GRAK DA 2007, mail: grafika.slunecnice@karneval.cz DPRVDÝ KMTØ Projekt ociální firma luneènice je složitì strukturovaný a nebylo jednoduché vymyslet

Více

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská

Více

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy!

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy! Vážení ètenáøi, v textu publikace Projektový management podle IPMA (ISBN 978-80-247-2848-3) jsme po jejím vytištìní zjistili, že na stranì 80 je chyba v tabulce 1.04.6, na stranì 168 je chyba v obrázku

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Léèba problémù spojených se zneužíváním drog: dùkazy o úèinnosti 6 7 Slovník pojmù 9 1 Dùkazy o úèinnosti Pozn. editora èeského vydání: V pùvodním originálním textu jsou používány termíny drug use treatment,

Více

VÁŠ PODNIK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘI VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE. Ministerstvo životního prostředí. Příručka pro podnikatele

VÁŠ PODNIK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘI VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE. Ministerstvo životního prostředí. Příručka pro podnikatele vaspodnik_upr.qxd 8.1.2004 23:01 StrÆnka 1 Ministerstvo životního prostředí VÁŠ PODNIK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘI VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE Příručka pro podnikatele PRAHA 2004 vaspodnik_upr.qxd

Více

12/8/97 ÚÈINKY VSTUPU DO EU NA VNÌJŠÍ AUDIT. NÁVRH urèený k pøekladu - SRPEN 1997

12/8/97 ÚÈINKY VSTUPU DO EU NA VNÌJŠÍ AUDIT. NÁVRH urèený k pøekladu - SRPEN 1997 12/8/97 ÚÈINKY VSTUPU DO EU NA VNÌJŠÍ AUDIT NÁVRH urèený k pøekladu - SRPEN 1997 1 OBSAH PØEHLED PROBLEMATIKY...4 1 Situace...4 2 Úèinek vstupu do EU na auditorskou práci...6 3 Spolupráce s Evropským úèetním

Více

OBALKA_unep.qxd 17.5.2003 21:12 StrÆnka 1 PŘÍLEŽITOSTI UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY. Strategie pro dosažení změny Zpráva pro rozhodovací sféru

OBALKA_unep.qxd 17.5.2003 21:12 StrÆnka 1 PŘÍLEŽITOSTI UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY. Strategie pro dosažení změny Zpráva pro rozhodovací sféru OBALKA_unep.qxd 17.5.2003 21:12 StrÆnka 1 PŘÍLEŽITOSTI UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY Strategie pro dosažení změny Zpráva pro rozhodovací sféru Planeta 2/2003 OBALKA_unep.qxd 17.5.2003 21:12 StrÆnka 2 www.unep.org

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Sociologie II Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Témata LS Sociální vyloučení, chudoba, sociální inkluze a exkluze. Marginalizace. Proměny práce a zaměstnání Identita etnických menšin-

Více

Analogový terminál. Alcatel OmniPCX Office ARCHITECTS OF AN INTERNET WORLD

Analogový terminál. Alcatel OmniPCX Office ARCHITECTS OF AN INTERNET WORLD Analogový terminál Alcatel OmniPCX Office ARCHITECTS OF AN INTERNET WORLD Jak pou½ívat tuto u½ivatelskou pøíruèku? +RZ Klávesnice Èíselná klávesnice. Specifické tlaèítko èíselné klávesnice. Další pou½ívané

Více

Bezkonkurenèní výkon Brusiva Bona - rychlost a odolnost pro døevìné podlahy

Bezkonkurenèní výkon Brusiva Bona - rychlost a odolnost pro døevìné podlahy Bezkonkurenèní výkon Brusiva Bona - rychlost a odolnost pro døevìné podlahy Bezkonkurenèní výkon broušení Bona pøináší to nejlepší pro døevìné podlahy už více než 90 let. Díky dlouholetým zkušenostem v

Více

Prùvodce neziskovým sektorem Evropské unie. II. díl. partnerství sociální ekonomika úèast obèanù ve veøejné politice

Prùvodce neziskovým sektorem Evropské unie. II. díl. partnerství sociální ekonomika úèast obèanù ve veøejné politice Prùvodce neziskovým sektorem Evropské unie II. díl partnerství sociální ekonomika úèast obèanù ve veøejné politice Oldøich Èepelka Vydáno s podporou Nadace rozvoje obèanské spoleènosti z programu PHARE

Více

ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ,

ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ, Úmluva o zøízení Svìtové organizace duševního vlastnictví (WIPO*) ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ, podepsaná ve Stockholmu dne 14. èervence 1967, zmìnìná dne 2. øíjna 1979 (vyhl.

Více

PESexcl. PODPORA PRO VÝMÌNU DAT S APLIKACÍ MICROSOFT EXCEL s využitím DDE serveru PESdde

PESexcl. PODPORA PRO VÝMÌNU DAT S APLIKACÍ MICROSOFT EXCEL s využitím DDE serveru PESdde PESexcl PODPORA PRO VÝMÌNU DAT S APLIKACÍ MICROSOFT EXCEL s využitím DDE serveru PESdde PESexcl Hotová pøedpøipravená makra VBA pro program Microsoft EXCEL umožòující výmìnu tabulek dat s automaty MICROPEL

Více

JAK SE ZBAVIT ALERGIE

JAK SE ZBAVIT ALERGIE MUDr. M. O. Bruker JAK SE ZBAVIT ALERGIE Pøíèiny a léèení astmatu, ekzémù, neurodermitidy, senné rýmy a vyrážek Eko-konzult Když se neví, proè pacient, který byl pùvodnì zdravý, jednoho dne na pyl reaguje

Více

ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI http://www.zcu.cz Historie Západoèeská univerzita v Plzni vznikla slouèením Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni a Pedagogické fakulty v Plzni v roce 1991 na základì

Více

Pavel Kras EXCEL pro pokroèilé Praktická pøíruèka pro potøeby sekretáøek, asistentù, úèetních, administrativních pracovníkù a studentù pøíslušných oborù Pøedpokládá základní znalost práce s PC a s Excelem

Více

MEZINÁRODNÍ MIGRACE A MIGRACE V ÈESKÉ REPUBLICE

MEZINÁRODNÍ MIGRACE A MIGRACE V ÈESKÉ REPUBLICE MEZINÁRODNÍ MIGRACE A MIGRACE V ÈESKÉ REPUBLICE Jana Veselá Ústav veøejné správy a práva, FES, Univerzita Pardubice Abstrakt: Tento èlánek je vìnován problematice mezinárodní migrace, typùm pracovních

Více

METODIKA N 4 Jak ve kole vytvoøit zdravìj í prostøedí

METODIKA N 4 Jak ve kole vytvoøit zdravìj í prostøedí METODIKA N 4 Jak ve škole vytvoøit zdravìjší prostøedí Pøíruèka o efektivní školní drogové prevenci à Obsah Úvodní slovo ministrynì školství, mládeže a tìlovýchovy Ètenáøùm à K èeskému vydání Úvod Cíl

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo

Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo MONOGRAFIE N 13 Alfred Uhl Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1 Jak maskovat etické otázky ve výzkumu závislostí Jestliže

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 4 5 8 5 prof. PhDr. Jan Prùcha,

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více