David Prušvic 1 Jiří Přibyl 2. VÚPSV Praha 2006

Transkript

1 Komparace zatížení pracovních příjmů reprezentativních typů domácnotí zamětnanců v Čeké a Slovenké republice oobní důchodovou daní a přípěvky na ociální zabezpečení David Prušvic 1 Jiří Přibyl 2 VÚPSV Praha Výzkumný útav práce a ociálních věcí, Praha, a Vyoká škola ekonomická v Praze, Katedra veřejných financí 2 Vyoká škola ekonomická v Praze, Katedra veřejných financí

2 Vydal Výzkumný útav práce a ociálních věcí Praha 2, Palackého námětí 4 Vyšlo v roce 2006, 1. vydání, náklad 27 výtiků, počet tran 50 Tik: VÚPSV Recenze: Ing. Jana Charvátová (Komora daňových poradců ČR) Ing. Stanilav Klazar, Ph.D. (Vyoká škola ekonomická v Praze) prof. Ing. Eva Rievajová, Ph.D. (Ekonomická univerzita, Bratilava) Ing. Leoš Vítek, Ph.D. (Minitertvo financí ČR) ISBN

3 Abtrakt Studie rovnává míry zatížení příjmů vybraných typů domácnotí zamětnanců ohledem na výši jejich příjmů. Analýza je založena na komparaci náledujících čtyř ytémů: čeký ytém daně z příjmů a přípěvků na ociální pojištění v roce 2005 a v roce 2006 a lovenký ytém daně z příjmů a přípěvků na ociální pojištění v letech 2005 a Studie e primárně orientuje na mezinárodní rovnání celkového zatížení těmito odvody, ačkoli je oučaně provedena i komparace změn v ytémech jednotlivých zemí mezi roky 2005 a Klíčová lova Zdanění, progreivita, oobní důchodová daň, přípěvky na ociální pojištění, rovná daň Abtract In thi paper we compare the overall taxation rate of elected houehold type of employee according to their income. The analyi i baed on comparion of the following four ytem: Czech income tax and ocial ecurity contribution ytem in 2005 and in 2006 and the Slovak income tax and ocial ecurity contribution ytem in 2005 and The main aim of thi tudy i the international comparion of the overall burden of thee levie, although comparion between the ituation in the year 2005 and 2006 in the repective countrie i made a well. Keyword Taxation, Progreivity, Peronal Income Tax, Social Security Contribution, Flat Tax 3

4 Autoři by na tomto mítě rádi poděkovali za cenné připomínky všem oponentům, jmenovitě Ing. J. Charvátové, Ing. S. Klazarovi, Ph.D., prof. Ing. E. Rievajové, Ph.D., Ing. L. Vítkovi, Ph.D. a dále Ing. T. Kozelkému a Ing. J. Vlachovi z VÚPSV. Veškeré chyby či opomenutí jdou však plně k tíži autorů článku. 4

5 Obah 1. Úvod Sytém zdanění příjmů zamětnanců v Čeké republice a na Slovenku ČESKÁ REPUBLIKA OD ZÁPADU K VÝCHODU SLOVENSKÁ REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ - MASKOT V PODOBĚ 19 % Vybrané teoretické apekty rovné oobní důchodové daně PROGRESIVITA OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ VZTAH EFEKTIVNÍ DAŇOVÉ SAZB A ČISTÉHO PŘÍJMU Dopad zvýšení odečitatelné položky na efektivní míru zdanění Vliv daňového bonuu na efektivní míru zdanění ČISTÝ PŘÍJEM V SSTÉMU KLOUZAVĚ PROGRESIVNÍ OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ Použité komparační metody Analýza progreivity zdanění výdělků domácnotí Shrnutí a závěr Literatura Příloha: Grafická komparace čitého příjmu

6 1. Úvod V oučané době narůtá v Čeké republice tendence či fenomén zvaný daňová konkurence. Zejména po roce 2004, kdy náš východní oued - Slovenká republika (SR) - zavedla doti radikální reformu ytému veřejných financí, která zahrnula nejen změny v oblati daní, ale i v důchodovém či zdravotním ytému, tedy v oblatech považovaných za citlivé zejména na konci politického cyklu, můžeme vnímat ílu devatenáctiprocentní oobní důchodové daně jako jednu z příčin pokleu daňové zátěže zamětnanců ke konci roku Ve pojení jiným fenoménem - globalizací - natupuje mnohem zřejmější tlak na daňovou autonomii jednotlivých zemí a uplatňuje e demontrační efekt. Hlavním cílem tohoto přípěvku je komparace dopadu různých daňových ytémů v Čeké republice a na Slovenku na mzdové příjmy zamětnanců. Tato příjmová kategorie patří k těm nejviditelnějším a nejmanipulovanějším kvůli způobu jejího vnímání veřejnotí. Nejprve jou předtaveny oba ytémy zdanění zamětnanců jak oobní důchodovou daní, tak přípěvky na ociální zabezpečení, náleduje koncept rovné daně a koncept progreivity. Po uvedení metod použitých v této tudii pokračujeme těžejní čátí komparací progreivity zatížení mzdových příjmů domácnotí oobní důchodovou daní a povinnými přípěvky na ociální pojištění včetně pojištění zdravotního, ohledem na různé typy zamětnaneckých rodin a na různou výši příjmu. 6

7 2. Sytém zdanění příjmů zamětnanců v Čeké republice a na Slovenku 2.1 Čeká republika od západu k východu Součaný režim zdanění oobní důchodovou daní e uplatňuje od roku 1993, kdy vtoupil v účinnot zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tento zákon byl přijat Čekou národní radou k provedení federálního zmocňovacího zákona. Jeho přijetí bylo oučátí daňové reformy, kterou byl nahrazen doavadní daňový ytém ocialitického Čekolovenka novým daňovým ytémem inpirovaným zejména daňovými ytémy Německa a Rakouka. Čeká oobní důchodová daň je yntetickou daní uvalovanou v záadě na všechny příjmy jednotlivce. Příjmy jou rozděleny do pěti dílčích daňových základů podle druhů příjmů. Jeden z dílčích daňových základů je tvořen příjmy ze závilé činnoti, což zahrnuje zejména příjmy ze zamětnání. Od příjmů mohou být odečteny zákonné výdaje, kterými jou v případě dílčího daňového základu příjmů ze závilé činnoti pouze platby ražené zamětnanci z příjmu na pojitné na všeobecné zdravotní pojištění a na ociální zabezpečení a přípěvky na tátní politiku zamětnanoti. Daňový základ tvoří ouhrn dílčích základů daně (příjmy upravené o umožněné výdaje). Základ daně je dále nižován o odpočty. Do roku 2005 e užívaly tandardní a netandardní odpočty (tzv. nezdanitelné čáti), zejména tandardní odpočet na poplatníka. Dalším odpočtem zajímavým v ouviloti analýzou zdanění domácnotí je daňový odpočet na manžela bez vlatních příjmů. 3 Do roku 2004 byl takovým odpočtem i odpočet na dítě, který byl počínaje rokem 2005 nahrazen tzv. daňovým zvýhodněním (viz níže). Na takto tanovený základ daně e použije progreivní daňová azba. Její azby e nezměnily od roku 2000 do roku 2005, daňová páma zůtala beze změny v letech 2001 až Drobná úprava azeb týkající e poplatníků nízkými příjmy byla přijata od roku Zejména příklad Slovenka, ale i dalších zemí na východ od čekých hranic, zvýšil tlak na nížení daní, takže bylo v roce 2005 přikročeno k relativně důležité úpravě ytému. Standardní odpočet na dítě byl nahrazen daňovým zvýhodněním, které je kombinací daňové levy 5 a daňového bonuu 6, tedy pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň, je rozdíl za plnění tanovených podmínek vyplacen poplatníkovi. Tím byl do čekého daňového ytému vneen prvek negativní daně a oučaně zvýšena jeho progreivita. Snižování daní e talo jedním z hlavních témat předvolebního boje a vyútilo v další návrhy na nížení daňového zatížení. Od roku 2006 tak dochází k další významné změně, kterou je nahrazení všech tandardních odpočtů levou na dani. Ta je v případě poplatníka nízkými příjmy ekvivalentní více než 1,5náobku předchozího tandardního odpočtu, tedy čátce až Kč. Pro poplatníka příjmy zdaňovanými nejvyšší mezní azbou to však fakticky znamená nížení tohoto odpočtu na méně než 60 % jeho výše. Daňové zatížení vyšších příjmových kupin e tak relativně zvyšuje. 7 Oobní důchodová daň není jediný odvod přímo zatěžující výdělky domácnotí. Mnohem významnějším příjmem veřejných rozpočtů v Čeké republice jou přípěvky na 3 Tento odpočet je v čekém a lovenkém právu kontruován velmi obdobně, nicméně exituje tu jeden podtatný rozdíl. Čeký odpočet může být uplatněn v plném rozahu, pokud příjmy manžela nepřeáhnou čátku odpočtu na poplatníka. Naopak lovenký odpočet na manžela je uplatnitelný pouze v rozahu rozdílu mezi odpočtem na poplatníka a příjmy manžela (pokud je tento rozdíl kladný). 4 U poplatníků vyššími příjmy je nižší daňová azba téměř v plném rozahu kompenzována zvýšením daně kvůli nahrazení tandardních daňových odpočtů daňovými levami. 5 Daňová leva dle čeké daňové legilativy může být pokytnuta pouze do výše daně. 6 V ČR je pod pojmem daňový bonu myšlen rozdíl daňového zvýhodnění a daňové levy. Oproti tomu lovenký termín daňový bonu je ekvivalentní čekému pojmu daňové zvýhodnění. 7 Jak bude ukázáno níže, u některých ociálních kupin došlo i k faktickému zvýšení daňové zátěže. 7

8 ociální zabezpečení, tátní politiku zamětnanoti a na všeobecné zdravotní pojištění. Tyto přípěvky jou nataveny v záadě jako daně z pracovních příjmů lineární daňovou azbou. Vyměřovací základy těchto plateb přitom nemají v případě zamětnanců tanovenu horní mez. 2.2 Slovenká reforma veřejných financí - makot v podobě 19 % Symbolem lovenké reformy veřejných financí e zcela jitě tala rovná daň. Rovnou daní rozumíme uvalení daňové azby tejné výše na všechny druhy příjmu, čato i na potřebu - konkrétně na všeobecnou daň ze potřeby - DPH. Na Slovenku byla zvolena hodnota 19 %, která figurovala jako propagátor mnoha informačních aktivit lovenké vlády a minitertva financí. Dále byla přijata tato opatření: rozšíření daňových základů, jednocení azeb u DPH 8 a DPPO 9, nížení počtu odpiových kupin a doby odpiování, zrušení řady odpočtů a peciálních režimů zdanění, ba dokonce i některých daní (daň z převodu nemovitotí, daň darovací a dědická a daň z dividend). Reformní úilí však bylo mnohem širší. Zahrnovalo rovněž reformu zdravotnictví, kde byla zavedena vyšší poluúčat pacienta, reformu důchodového ytému cílem řešit negativní vlivy tárnoucí populace na rovnováhu veřejných rozpočtů zavedením plně fondového ytému jako povinného ytému pro čát populace a rovněž reformu nižších amoprávných celků pojenou e změnou rozpočtového určení daní a e zvýšením autonomie amopráv v oblati tanovení výše daně z nemovitotí. Zaměřme nyní naši pozornot blíže na problematiku změny zdanění zamětnanců. Nový zákon o dani z příjmů 10 zrušil původních 5 daňových páem oobní důchodové daně (e azbami 10 %, 20 %, 28 %, 35 % a 38 %) a zavedl jednu 19% azbu. Součaně celý ytém znatelně zjednodušil a zpřehlednil odtraněním celé řady odpočtů, výjimek a peciálních režimů zdanění. Z odpočtů zůtala jen tzv. odečitatelná položka na poplatníka (ve výši 19,2náobku životního minima), 11 na manželku (manžela) nízkými vlatními příjmy žijící poplatníkem ve polečné domácnoti (max. ve tejné výši jako odpočet na poplatníka) 12 a přípěvky na doplňkové důchodové poření (maximálně Sk ročně), případně přípěvky na účelové poření. Odpočet na dítě byl nahrazen levou na dani, kterou může uplatnit ten poplatník, jehož příjem ve zdaňovacím období doáhl alepoň šetináobku minimální mzdy. 13 Případný záporný rozdíl vypočtené výše daně a přílušné levy je řešen jako dávka (princip negativní daně). Při etavování daňového základu lze, tejně jako v ČR, odečít od zdanitelného příjmu zaplacené přípěvky na ociální pojištění (důchodové, nemocenké a pojištění pro případ nezamětnanoti) a na pojištění zdravotní. Ty mají kromě minimální výše (určené výší minimální mzdy) vyměřovacího základu tanovenou i výši maximální, odvíjející e od makroekonomické průměrné mzdy U daně z přidané hodnoty došlo k redukci počtu azeb ze dvou (14 % a 20 %) na jednu (19 %). 9 Kromě 25% azby daně z příjmu právnických oob (DPPO) exitovaly i další nížené azby ve výši 15 a 18 %. 10 Zákon č. 595/2003 Z.z. o dani z príjmov. 11 Základní odečitatelná položka na poplatníka tak v roce 2004 činila Sk, v roce Sk ročně a v roce Sk. 12 Má-li vlatní příjem nižší než činí odečitatelná položka, odečítá e od zdanitelného příjmu jen rozdíl výše odečitatelné položky na poplatníka a výše doaženého příjmu. 13 V roce 2004 činil daňový bonu Sk, v roce Sk ročně a v roce Sk ročně. 14 Měíční vyměřovací základy přípěvků na důchodové pojištění a na pojištění pro případ nezamětnanoti jou limitovány trojnáobkem průměrné měíční mzdy v hopodářtví náledovně: od do e bere v úvahu průměrná mzda za kalendářní rok, který předcházel o dva roky kalendářní rok, ve kterém e platí pojištění, a od 1.7. do průměrná mzda za kalendářní rok, který předcházel o 1 rok před kalendářním rokem, ve kterém e platí pojištění. 8

9 Za propopulační krok, který má řešit problém tárnutí populace, lze považovat možnot nížení azby přípěvku na tarobní pojištění o 0,5 p.b. na každé vyživované nezaopatřené dítě jedním z rodičů žijícím dítětem ve polečné domácnoti. Opatření ovšem novela zákona o dani z příjmů 15 od 1. ledna 2006 zrušila.dalším apektem je zavedení fondového ytému důchodového poření. Zamětnanci, kteří nebyli pojištěni v povinném průběžném ytému před 1. lednem 2005, muí být povinně pojištěni v tomto novém plně fondovém ytému. V tomto ytému zamětnanci dál odvádějí 4 % z vyměřovacího základu do průběžného ytému jako ti, kteří e fondového ytému neúčatní. Do fondového ytému za ně připívají jejich zamětnavatelé, a to tak, že e jejich azba důchodového pojištění v průběžném ytému nížila na 5 % a zbylá čát, tedy 14 % vyměřovacího základu, plyne ve propěch fondů. 15 Zákon č. 534, ktorým a mení a dopĺňa zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov v znení nekorších predpiov a o zmene a doplnení niektorých zákonov. 9

10 3. Vybrané teoretické apekty rovné oobní důchodové daně 3.1 Progreivita oobní důchodové daně Využijeme-li definice Fullertona a Metcalfa (2002,. 3), relativní daňové zatížení může být porovnáno použitím poměru ekonomického břemena k příjmu. Daň je pak považována za progreivní, pokud tento poměr vzrůtá příjmem, regreivní, pokud kleá růtem příjmu, a proporcionální, jetliže je tento poměr kontantní. Obvykle může být progreivní daň rozeznána na první pohled na základě rotoucí zákonné mezní azby (viz čeká oobní důchodová daň). Zavádějící však může být poouzení daně jako proporcionální na základě lineární zákonné azby. Typickým příkladem je rovná oobní důchodová daň 16 (ve tudii reprezentována lovenkou rovnou oobní důchodovou daní). Koncepce takové daně má v obě zabudovanou určitou progreivitu. Důkazem její exitence je náledující vzorec efektivní 17 míry zdanění: T t e =, (1) kde: t e znamená efektivní míru zdanění, T nominální čátku oobní důchodové daně, hrubý příjem poplatníka. Přepiem uvedeného vzorce 18 tak, abychom vyjádřili zejména vztah daně a daňového základu, zíkáme tvar: T T TB TB te = = = t, (2) TB kde: TB je základ daně, zákonná daňová azba. t Základ daně je rozdíl mezi hrubým příjmem poplatníka a jeho daňovými odpočty (M): M te = t, (3) úpravou efektivní míry zdanění dotaneme: M te = t (1 ), (4) kde čárami nad proměnnými budeme od této chvíle označovat kontantní veličiny (tedy proměnné nezávilé na výši příjmu). Položme i nyní otázku, co e děje efektivní daňovou azbou, dochází-li ke změně příjmu poplatníka. Reakci efektivní daňové azby na změnu důchodu lze určit jako první derivaci funkce efektivní daňové azby podle důchodu: t e ( ) = t M > 0 2, (5) 16 Rovná oobní důchodová daň je potavena na těchto třech základních veličinách: tatutární daňové azbě, základní odečitatelné položce a amozřejmě výši důchodu poplatníka. 17 Efektivní ve mylu kutečná. 18 Viz např. Kubátová (2005). 10

11 která je tedy kladná, jak je zapáno ve výrazu č. 5, jelikož t > 0, M > 0 a > 0. Lze tak uuzovat na rotoucí efektivní daňovou azbu růtem důchodu. Ta však vykazuje tále nižší přírůtky, tj. tempo růtu průměrné efektivní daňové azby růtem důchodu kleá: 2 t e ( ) M = 2t < 0 2 (6) 3 a konverguje ke tatutární daňové azbě t, jelikož: M M lim t e = lim t t = lim t lim t = t. (7) Výraz č. 5 janě demontruje, že čím vyšší je příjem, tím je vyšší i míra zdanění (tedy efektivní daňová azba), a prokazuje, že rovná oobní důchodová daň 19 je progreivní, ačkoliv zákonná azba byla tanovena jako lineární. Progreivita daně je způobena daňovým odpočtem. 3.2 Vztah efektivní daňové azby a čitého příjmu Čitý důchod poplatníka ( N ) můžeme zjednodušeně zapat takto: = T = t TB = t M. (8) N ( ) Roznáobením závorky ve výrazu č. 8 a vytknutím důchodu () jako vyvětlující proměnné dotáváme rovnici čitého důchodu poplatníka, což je v podtatě vážený průměr důchodu a odpočtu na poplatníka, přičemž váhu reprezentuje výše zákonné daňové azby: N = ( 1 t ) + t M pro M (9) N =, pro < M (10) kde výraz (1 t ) vyjadřuje klon přímky čitého důchodu za bodem M a t M je její vertikální poun. Vztah průměrné efektivní daňové azby, mezní efektivní daňové azby a čitého důchodu ilutruje náledující obrázek: 19 Tedy i lovenký model. 11

12 O b r á z e k 1 Vztah mezi čitým a hrubým příjmem poplatníka N 45º N +T T N N M t S M t e =M * t t e * =M * t e t e * =M * Poznámka: Sklon linie čitého důchodu v čáti, kde > M, je dán výrazem (1 t S ). V případě lovenké oobní důchodové daně e klon této čáti linie čitého příjmu rovná 39. Linie 45 v obrázku znázorňuje takové kombinace, při nichž je čitý důchod roven hrubému. Pramen: vlatní 12

13 Dopad zvýšení odečitatelné položky na efektivní míru zdanění Předpokládejme nyní, že poplatníkovi je umožněno odečít i navíc od základu daně odpočet na vého manžela (F) žijícího ním ve polečné domácnoti a bez vlatních příjmů, případně další odpočty, progreivita daně (mezní efektivní daňová azba) pak vzrote. Pro průměrnou efektivní daňovou azbu L e t odpočtem navýšeným o F tedy platí: + = F M t t L e 1, (11) Ve rovnání průměrnou efektivní daňovou před zvýšením H e t je tato nižší: H e L e t t <. Pro mezní efektivní daňovou azbu před a po zvýšení (první derivace výrazů) pak platí: ( ) ( ) ( ) ( ) t M t F M t t H e L e = + = 2 2 <, Mezi druhými derivacemi výrazů (změny mezních azeb) je náledující vztah: ( ) ( ) ( ) t M t F M t t H e L e = + = >. (12)

14 V grafu lze tuto ituaci znázornit náledovně: O b r á z e k 2 Znázornění dopadu zvýšení odpočtu na průměrnou a mezní efektivní daňovou azbu t e t t e0 * t e1 * M M+F * t e t e1 * t e0 * Pramen: vlatní M M+F * Shodná výše hrubého příjmu je po navýšení odpočtu (M + F) zdaněna ice nižší průměrnou efektivní azbou, avšak v důledku kleajícího charakteru jejího tempa růtu je mezní efektivní azba pro úroveň důchodu * vyšší než před zvýšením odpočtu (t e1 * > t e0 *) Vliv daňového bonuu na efektivní míru zdanění Pojmem daňový bonu budeme nadále chápat daňový bonu ve mylu lovenké daňové úpravy, tedy takovou možnot nížení daně, která může vét i k negativní daňové povinnoti. Analyzujme nejprve vliv bonuu na lovenkém ytému rovné oobní důchodové daně. Budeme uvažovat daňový bonu ve výši B. Efektivní míra zdanění má pak v tomto případě náledující tvar: M B te = t ( 1 ). (13) 14

15 Pro změnu efektivní daňové azby v záviloti na důchodu pak platí: te ( ) = t M B + > 2 2 0, (14) což opět prokazuje progreivitu daně, a to vyšší než v případě č. 5. Relace mezi čitým a hrubým příjmem nabývá této podoby: O b r á z e k 3 Vztah mezi čitým a hrubým příjmem poplatníka v ytému daňovým bonuem N 45º NB NB T T B N N B t S M B =M Pramen: vlatní Matematickým zápiem lze čitý důchod poplatníka vyjádřit tímto způobem: pro B < M, kde B ymbolizuje úroveň příjmu, od které má poplatník nárok na daňový bonu (B > 0) a T B abolutní výši daně po aplikaci bonuu, platí: = ( 1 ts ) + ts M B ; pro M (15) NB = + B ; pro B < M (16) NB + NB = ; pro 0 < < B (17) Budeme-li dále uvažovat ytém negativní daní 20 v tradičnějším pojetí (blíže viz box č. 1) při zachování daňového bonuu, můžeme přepat zápi čitého příjmu č takto: = ( 1 ts ) + ts M B ; pro B (18) NB = ; pro 0 < B (19) NB + Grafická analýza je provedena v obrázku č Tj. takovou daňovou platbou, kdy do určité výše důchodu poplatníka je danému jedinci vyplácena čátka rovná abolutní hodnotě oučinu daňové azby a základu daně. 15

16 O b r á z e k 4 Vztah mezi čitým a hrubým příjmem poplatníka (případ negativní důchodové daně) N 45º NB NB T T B N N B t S M =M Poznámka: nárok na levu na dani a na výplatu negativní důchodové daně je od úrovně důchodu B. Pramen: vlatní BOX 1 Negativní daň v ytému rovné oobní důchodové daně Sytém negativní daně lze znázornit pomocí podobné rovnice a grafu jako v předcházejících čátech textu: O b r á z e k 5 Grafické znázornění ytému negativní daní N B 45º N M N Pramen: vlatní * ( t ) t M N = 1 + ; pro 0 (20) Pro čitý důchod v ytému negativní důchodovou daní tak platí náledující vztahy: < M < N = M = N (21) > M > N =M 16

17 V oblati, kde M, platí, že abolutní hodnota azby oobní důchodové daně kleá růtem důchodu, tj. dávka pro ty jedince, jejichž příjem je nižší než tátem tanovené minimum, v relaci k důchodu kleá. Maximální relativní i abolutní výše dávky (tj. negativní daňové platby) je doaženo v bodě, kdy jedinec nedoahuje žádného příjmu: = M M lim t = = + e lim t + t lim t t + lim a naopak v bodě tátem tanoveného minima (M) poplatník neobdrží žádnou dávku: M te ( M ) = t t = 0. M Na negativní důchodové dani je rovněž zajímavé ledovat její chování po zvýšení odpočtu. Potupujeme obdobně jako v předchozí čáti textu, tím rozdílem, že tentokráte uvažujeme jedince příjmem nižším, než je minimum (odpočet, M > *) před zvýšením odpočtu. V obrázku 6 pozorujeme tuto operaci, kdy abolutní hodnota azby negativní daně e po zvýšení odpočtu o Δ M taktéž zvýšila. Natavení těchto parametrů, nejčatěji odpočtu na dítě, pak v ytému negativní důchodovou daní vyžaduje komplexnější uchopení celé problematiky, jelikož vláda jedním parametrem zvyšuje též ociální dávky a zůtává normativní otázkou, zda toto zvýšení má být růtem počtu dětí proporcionální, progreivní či regreivní. O b r á z e k 6 Grafické znázornění zvýšení odpočtu v ytému negativní daně t e ΔM 0 t e0 * M M+ Δ M t e1 ΔM Pramen: vlatní 17

18 3.3 Čitý příjem v ytému klouzavě progreivní oobní důchodové daně Případ čekého daňového ytému je komplikovanější kvůli zákonné daňové azbě, která je závilá na výši příjmu. Pro daňovou azbu platnou v roce 2005 (při platnoti podmínky č. 14) lze rovnici průměrné efektivní daňové azby vyjádřit takto: t e M B = t ( ) ( 1 ). (22) Pro čitý příjem platí outava rovnic (15) - (17) obdobně, pouze tou odchylkou, že zákonná azba je rotoucí funkcí příjmu. Vývoj čitého příjmu v záviloti na hrubém příjmu (progreivní daňová azba e dvěma daňovými pámy) ukazuje obrázek č. 7: O b r á z e k 7Vztah mezi čitým a hrubým příjmem poplatníka (případ daňového bonuu na dítě při klouzavé progrei) N 45º NB T T B NB N N B t 1 M =M Poznámka: v grafu e předpokládají dvě zákonné daňové azby (t 1 a t 2 ) Pramen: vlatní B Obrázek 7 charakterizuje outava rovnic (23) - (25), pro ( 1 ) ( ) B < M : NB = ts + ts M + B; pro M (23) NB = + B ; pro B < M (24) NB = ; pro 0 < < B (25) Nahrazením odpočtu daňovým bonuem e zvýší progreivita daně. Progreivita daně může být doažena různými prvky daňové techniky, tejně tak i regreivita. 18

19 BOX 2 Sleva veru odpočet V ytému lineární tatutární azbou je daňová leva (B) ekvivalentní daňovému odpočtu (M) za podmínky, že B = t M. Důkaz: t M = t B t ( ) t M = t B B = t M Zkoumejme nyní progrei obou ytémů. Již výše byly uvedeny první derivace funkcí efektivních daňových azeb: M te ( ) M = t > 0, (27) 2 t B e ( ) B = > 0. (28) 2 Z důkazu výše (rovnice č. 26) pak plyne, že je-li leva na dani natavena jako ekvivalentní B M odpočtu, křivky mezních efektivních daňových azeb jou totožné, jelikož = t 2. 2 Toto tvrzení však není pravdivé v ytému e zákonnou progreí, tj. e zákonným natavením odlišných daňových azeb pro poplatníky různou výší příjmu. Nechť t jet hladkou funkcí důchodu: t = t (), potom derivace funkcí efektivních daňových azeb č. 27 a 28 mají náledující tvar: M te t ( ) t ( ) M M t ( ) M M = + t ( ) = 1 + t ( ) 2, (29) 2 B te t ( ) B = +. (30) 2 t M e t B e Pro obě platí, že > 0, > 0, jetliže M > 0 a B > 0. Ovšem již obecně neplatí, že B M te te =. Ověřme, za jakých podmínek je v ytému e zákonnou progreivní daňovou azbou více progreivní ytém e levou na dani než ytém odpočtem. Pro derivace efektivních azeb B M te te by tedy muel platit vztah > : t ( ) B t ( ) t ( ) M M + > + t ( ) 2. (31) 2 Úpravou obdržíme výraz: t ( ) B > M t ( ), (32) do kterého doadíme za B ekvivalentní odpočet, zde uvažujeme, že odpočet je ekvivalentní při t = t M : daňové azbě ( ) M ( ) t ( ) t M > M t M (26). (33) 19

20 Převedením ekvivalentu daňové levy na pravou tranu a jeho vytknutím obdržíme výledný tvar: t ( ) 0 < + ( t M t ( )), (34) t ( ) Jelikož > 0, > 0, je zlomek výrazu kladný. Hodnota závorky je však záporná, t < t. Nerovnot č. 34 tak platí pouze tehdy, jetliže oučin derivace tatutární protože ( ) M azby dle důchodu a důchodu je větší než abolutní hodnota rozdílu daňové azby t M a progreivní tatutární daňové azby, čili: t ( ) > t ( ) t. (35) M Nahrazení odpočtu M ekvivalentní levou na dani B v ytému e pojitou progreivní zákonnou daňovou azbou za platnoti podmínky č. 35 ilutruje náledující obrázek: O b r á z e k 8 Grafické znázornění vlivu zavedení levy na dani míto ekvivalentního odpočtu na průměrnou a mezní efektivní míru zdanění v ytému progreivní tatutární daňovou azbou t e t e B t e B * t e M t e M * t e M=B/t M * t e B * t e M * t B e t M e Pramen: vlatní M=B/t M * 20

21 Přeneme e blíže realitě a zaveďme páma klouzavé progree. Výledek pak dozná této podtatné změny - vzhledem k charakteru funkce tatutární daňové azby muíme rozlišovat ituaci uvnitř páma a při přechodu mezi jednotlivými pámy, kdy e tatutární azba mění: t a) uvnitř páma platí: B > M t ( ), jelikož ( ) = 0, a jetliže B = t M, kde M t t M t > t. Verbálně vyjádřeno, pouze v případě, kdy daňová M ( ) =, potom ( ) M azba, při níž je leva na dani ekvivalentní daňovému odpočtu, je větší než tatutární azba daného páma, je uvnitř jednotlivých páem klouzavé progree ytém daňovou levou progreivnější. b) mezi pámy: derivace funkcí, tj. ani progreivitu, nelze určit. 21

22 4. Použité komparační metody Indexace základních lovenkých odpočtů na životní minimum, jakožto i minim a tropů vyměřovacích základů ociálního a zdravotního pojištění na minimální a průměrnou mzdu, umožňuje provét rovnání míry zatížení povinnými odvody, tedy oobní důchodovou daní a povinnými přípěvky na ociální pojištění, včetně pojištění zdravotního, v Čeké a Slovenké republice přeneením lovenkého ytému do podmínek Čeké republiky. Koncepce lovenkého ytému je zachována, liší e však hodnoty některých položek, které z důvodu objektivity a možnoti komparace vůbec bylo třeba vzít z čekého protředí. Není totiž dot dobře možné porovnávat progrei pouhým rovnáním míry zatížení odpovídající dané výši hrubé mzdy zamětnance. Jednak by bylo třeba hrubé mzdy přepočítat do ekvivalentu jedné měny, jednak e tu potýkáme již naznačeným problémem odlišných výší životních minim, minimálních mezd a mezd průměrných, které nelze takto protě přepočítat. V praxi je amozřejmě možné etkat e různými periodicky publikovanými tudiemi či tatitikami zabývajícími e zdaněním zamětnanců či obyvateltva (typickým produktem je publikace Organizace pro hopodářký rozvoj a polupráci (OECD) Taxing Wage, která každoročně přináší pohled na míru zdanění pracovní íly). Náš výše zmíněný přítup e odlišuje od těchto přítupů především v tom, že e daleko více outřeďujeme na národní charakteritiky ČR. Snažíme e tím o komparaci dvou ytémů z pohledu čekého zamětnance jako reprezentanta určité kupiny domácnotí a v charakteritikách čekého národního hopodářtví. Dokážeme rovněž plněji podchytit pecifika mzdové ditribuce v ČR, ze které vyplývá, že nemá takovou vypovídací chopnot porovnávat průměrné mzdy, jetliže téměř dvě třetiny zamětnanců berou mzdu nižší než průměrnou. (ČSÚ (2005),. 8). Typizace zamětnanců do ociálních kupin byla vytvořena podle zmíněné publikace OECD. Na jejím základě rozlišujeme: - jednotlivce bez dětí, - jednotlivce jedním závilým dítětem, - jednotlivce e dvěma závilými dětmi, - bezdětné ezdané páry jedním výdělečně činným manželem, - ezdané páry oběma výdělečně činnými manžely jedním závilým dítětem a - ezdané páry oběma výdělečně činnými manžely e dvěma závilými dětmi. Rodina byla zvolena jako ledovaná jednotka ze dvou důvodů. Předně rodina předtavuje potřební polečentví, které nee zdanění polečně, a míra zdanění je na typu rodiny závilá. Pokud členové rodiny netvoří potřební polečentví, lze na ně pohlížet jako na jednotlivce, jehož zdanění pro rovnání rovněž uvádíme. Otatně i pokytované daňové úlevy na manželku či děti určitým způobem reflektují kutečnot, že zdaňovaný jedinec je oučátí rodiny. Kromě toho je v ČR od roku 2005 upraveno polečné zdanění manželů, při jehož využití mohou manželé významně nížit vou celkovou daňovou zátěž. Na pracovní příjmy takto zkontruovaných rodin pak byla uvalena daň z příjmu a raženy přípěvky na ociální a zdravotní pojištění, a to v rámci náledujících ytémů zdanění: ytém daní z příjmů v ČR platný v roce 2005, ytém daní z příjmů v ČR platný pro rok 2006 a ytém zdanění příjmů v SR v roce a v roce V případě Slovenké republiky není nutné vzhledem k odvodové povinnoti tejné výše dále rozlišovat mezi 21 V roce 2005 počítáme možnotí nížení azby důchodového pojištění o 0,5 p.b. na každé nezaopatřené dítě (viz ubkapitla 2.2), v roce 2006 již bez této možnoti. U domácnoti ezdaného páru jedním výdělečně činným partnerem pak od 1. září 2005 rovněž došlo ke změně, neboť tyto ooby bez zdanitelných příjmů začaly být povinny hradit minimální pojitné na zdravotní pojištění. Pro větší názornot tuto změnu v průběhu roku 2005 opomíjíme a minimálním vyměřovacím základem i pro ooby bez zdanitelného příjmu uvažujeme dle platné legilativy od roku

23 poplatníky povinně účatnými důchodového poření a oobami pojištěnými v rámci veřejného důchodového pojištění. Míry zatížení těchto čtyř ytémů 22 pak byly mezi ebou graficky a numericky komparovány. Analýza je prováděna na údajích roku 2004, případně ouviejících let pro potřeby tropů u lovenkého ociálního a zdravotního pojištění. Dalším důvodem, proč byly zvoleny čaové řady roku 2004, je kutečnot, že v průběhu vzniku tudie a jejích prvních verzí nebyly pro ČR k dipozici údaje o mzdové ditribuci za rok Ke komparaci progreivity dotčených ytémů byly vypočítány náledující indikátory intervalové klouzavé progreivity loužící jako podklad grafické komparace progreivity daňového ytému. Indikátor je definován takto: Tk + i Tk p =, kde k= 1,, n-i (36) k + i k kde: p značí koeficient klouzavé progree, i velikot intervalu, kde 1 i n-1, T výše odvodů, výše důchodu. 22 U zatížení příjmů bezdětného neezdaného jednotlivce logicky dva lovenké uvedené ytémy plývají v jeden. 23