VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Bakalářská práce Martina Holaková

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI Bakalářská práce 2011 Martina Holaková

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU Analýza nabídky zážitkové turistiky v Jihočeském kraji Autor bakalářské práce: Martina Holaková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana Krbová, Ph.D. Rok obhajoby: 2011

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Analýza nabídky zážitkové turistiky v Jihočeském kraji jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Jindřichově Hradce dne podpis autora

4

5

6 Anotace Cílem práce je zhodnocení pestrosti nabídky zážitkové turistiky v Jihočeském kraji a vyhodnocení její využitelnosti v různých ročních obdobích. Dále se tato bakalářská práce zaměřuje na určení jednotlivých typů zážitků a definuje základní pojmy související s problematikou zážitkové turistiky.

7 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce paní Ing. Janě Krbové, Ph.D. z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci za odborné vedené, vstřícný přístup a cenné rady při zpracování tématu bakalářské práce.

8 Obsah ÚVOD I. TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA Vymezení základních pojmů Vznik a vývoj cestovního ruchu Význam cestovního ruchu pro Českou Republiku Nabídka cestovního ruchu Poptávka po cestovním ruchu Formy a druhy cestovního ruchu Zážitková turistika Teorie zážitku Zážitkové agentury II. ANALÝZA NABÍDKY ZÁŽITKOVÉ TURISTIKY V JIHOČESKÉM KRAJI Zážitková turistika v Jihočeském kraji SWOT analýza Jihočeského kraje Analýza zážitkové turistiky v Jihočeském kraji Anketní výzkum Interpretace výsledků ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ: SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

9 ÚVOD Odvětví cestovního ruchu je velmi významnou součástí národní i světové ekonomiky a je považováno za odvětví budoucnosti, jelikož má dynamický růst a stále se vyvíjí. Jeho vývoj se vyznačuje zejména nově vznikajícími formami, mezi které můžeme řadit i zážitkovou turistiku. Zážitková turistika je atraktivní forma šetrné turistiky, která návštěvníkům umožňuje se zábavnou formou seznámit s různými atraktivitami, ať už se jedná o kulturu, hrady a zámky, přírodu a jiné. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat nabídku zážitkové turistiky v Jihočeském kraji. Pokusím se tedy zjistit, zda je na trhu dostatečná nabídka zážitků a zda je tato nabídka pestrá a využitelná v různých ročních obdobích. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena na dvě kapitoly. V první kapitole se zaměřím na cestovní ruch obecně. Vysvětlím zde základní pojmy cestovního ruchu, jaký je jeho význam pro Českou Republiku a také zmíním, jaké existují formy a druhy cestovního ruchu. V druhé kapitole se budu zabývat konkrétně zážitkovou turistikou. V této kapitole se zaměřím na teorii zážitku, vysvětlím pojem zážitková turistika a zážitkové agentury. V praktické části budu přímo zkoumat nabídku zážitkové turistiky v Jihočeském kraji. Aby byla analýza zážitkové turistiky dostatečně efektivní, provedu tři výzkumy, které se budou vzájemně doplňovat. První výzkum bude realizován pomocí SWOT analýzy, která má za úkol identifikovat silné a slabé stránky Jihočeského kraje oproti jeho příležitostem a hrozbám, z hlediska cestovního ruchu. Jelikož je zážitková turistika součástí cestovního ruchu, bude tato analýza přínosem i pro tuto specifickou formu cestovního ruchu. Pomocí SWOT analýzy tedy zjistíme, zda je dostatečně využíván potenciál Jihočeského kraje nebo jaké překážky brání rozvoji cestovního ruchu a tedy i rozvoji zážitkové turistiky. Ve druhém výzkumu se zaměřím přímo na nabídku jednotlivých zážitků poskytovaných zážitkovými agenturami na území Jihočeského kraje. Tyto zážitky následně rozdělím do skupin podle typu zážitků, cenových intervalů a podle období ve kterých jsou zážitky poskytovány. Tento výzkum odhalí, jaká je velikost nabídky zážitkové turistiky a zda je tato nabídka dostatečně pestrá a využitelná v různých ročních obdobích

10 Třetí výzkum uskutečním pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastní 100 náhodných respondentů. Tento výzkum má za cíl zkoumat především povědomí o zážitkové turistice, případné zkušenosti s touto zvláštní formou turistiky a hlavním cílem je zjistit, jaká je poptávka po zážitkové turistice. V tomto výzkumu se tedy pokusím zjistit, zda je podle respondentů dostatečná nabídka zážitkové turistiky, případně jaké atraktivity jim na trhu chybí. Tyto tři výzkumy nám dají celkový obraz toho, jaký má Jihočeský kraj potenciál a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu (kapitola 3.1. SWOT analýza), jaká je nabídka zážitkové turistiky v Jihočeském kraji (kapitola 3.2. Analýza zážitkové turistika v Jihočeském kraji) a jaká je poptávka po zážitkové turistice (kapitola 3.3. Anketní výzkum). Na základě těchto tří výzkumů v závěru zhodnotím, jaká je nabídka zážitkové turistiky v Jihočeském kraji a případně navrhnu možná opatření, která by pomohla rozvoji zážitkové turistiky

11 I. TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA V první kapitole teoretické části se budu zabývat nejprve cestovním ruchem jako takovým, jelikož zážitková turistika je jeho součástí. Zaměřím se tedy na definování základních pojmů jako cestovní ruchu, návštěvník, turista, tranzitní návštěvník, rezident a nerezident. Teprve po vysvětlení těchto základních pojmů stručně popíši vznik a vývoj cestovního ruchu. V další podkapitole uvedu, jaký má cestovní ruch význam pro Českou Republiku, jaká je nabídka a poptávka po cestovním ruchu. Dále rozdělím cestovní ruch na formy a druhy a přiblížím se tak k druhé kapitole s názvem Zážitková turistika. Ve druhé kapitole se zaměřím konkrétně na zážitkovou turistiku, jako specifickou formu cestovního ruchu. Vysvětlím zde, co je to zážitková turistika a jak vznikla. Dále se budu zabývat teorií zážitku a jeho členěním. Na závěr této kapitoly charakterizuji zážitkové agentury, které jsou zprostředkovatelé zážitků

12 1. Vymezení základních pojmů Cestovní ruch (tourism) je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. V dnešní době je cestovní ruch již neodmyslitelnou součástí většiny lidí. V rámci cestovního ruchu cestuje po celém světě obrovské množství lidí, kteří cestují zpravidla ve svém volném čase a nejčastěji za účelem rekreace, vzdělání, styku s lidmi a podobně. Hlavním motivem tohoto pohybu je záměrná změna prostředí, prostřednictvím které člověk uspokojuje své potřeby, například potřeby klidu, odpočinku, pohybu, poznání, kulturních a estetických zážitků, změny místa, seberealizace a další, které nemůže uspokojit v místě běžného životního prostředí (místo jejich bydliště). Cestovní ruch je především významných faktorem rozvoje ekonomiky. Pro bezproblémovou realizaci cestovního ruchu je zapotřebí široká škála ekonomických činností (služeb a zboží). To vyplývá ze skutečnosti, že cestovní ruch je uskutečňován mimo trvalé bydliště účastníků cestovního ruchu. Lidé se musí do míst cestovního ruchu přepravit, musí jim být zajištěn pobyt i podmínky pro využití volného času, který je hlavním motivem účasti na cestovním ruchu. Cestovní ruch se tedy stává důležitou oblastí podnikatelských příležitostí a faktorem rozvoje regionálních celků, národní i světové ekonomiky. [6] Dalšími důležitými pojmy jsou ty, které se zaměřují na rozlišení různých typů účastníků cestovního ruchu. Návštěvník je osoba, která cestuje na jiné místo v zemi než je jeho bydliště, na dobu, která nepřekračuje 24 hodin a hlavním účelem její cesty není vykonávání výdělečné činnosti. Turista je ten, kdo cestuje do jiného místa odlišného od jeho běžného životního prostředí, na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, přičemž hlavní účel jeho cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. Tranzitní návštěvník je osoba zařazená do samostatné kategorie, neboť může být obecně jednodenním návštěvníkem, ale také turistou. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi v průběhu cesty do jiného cíle. Z hlediska definice do této kategorie spadají rovněž letecké transfery

13 Rezident (domácí návštěvník) je osoba, jejíž rezidentská země je stejná jako navštívená země. Může to být občan sledované země i cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi. Nerezident (zahraniční návštěvník) je osoba, jejíž země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině. [4, s ] 1.1. Vznik a vývoj cestovního ruchu Vznik cestovního ruchu je jednotlivými autory datován různě, ale většina z nich uvádí, že počátky novodobého cestovního ruchu sahají do 17. a 18. století. V této době se však jednalo především o individuální cestovní ruch. V širším měřítku se cestovní ruch začal vyskytovat až v 19. století. Po druhé světové válce postupně získával rysy globálního hospodářského odvětví a stal se tak významným hospodářským odvětvím. Cestovní ruch můžeme rozdělit do několika fází podle základních časových období. Existuje mnoho členění vývoje cestovního ruchu, asi nejznámější je časová etapizace cestovního ruchu v díle W. Freyera, který uvádí následující fáze. [1, s. 74] Tabulka 1: Fáze vývoje cestovního ruchu podle W. Freyera Epocha Období Převládající druh dopravy Hlavní motivace pro cestování Účastníci Do roku 1850 Koňská doprava Obchod Šlechta Předfáze Lodní doprava Objevitelské cesty Vzdělanci Pěšky Vzdělání Obchodníci Počáteční fáze Železniční doprava Paroplavba Zotavení Rekreace Nová střední vrstva Rozvojová fáze Vrcholová fáze Železniční doprava Po roce 1945 Silniční doprava Letecká doprava Silniční doprava Letecká doprava Charterová doprava Zdroj: ATTL, P., NEJDL, K.: Turismus I, str. 75 Léčení Rekreace Komerční účely Regenerace Rekreace Komerční účely Pracující s vyšší životní úrovní Ve vyspělých zemích všechny vrstvy - 5 -

14 1.2. Význam cestovního ruchu pro Českou Republiku Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky. Je také ukazatelem životní úrovně obyvatelstva a splňuje následující společenské funkce: 1 všestranný rozvoj osobnosti, obnova duševních a fyzických sil, účelné využití volného času, motivace k získání jazykových znalostí, utváření nového životního stylu přenášením jiných zvyků a návyků z ostatních zemí nebo oblastí, vytváření nových pracovních příležitostí, vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu. Cestovní ruch je významnou složkou světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. Ve 20. století se stal součástí životního stylu mnoha lidí, především ve vyspělých zemích a v mnoha oblastech je tak hlavním zdrojem příjmů obyvatel. Přínosy cestovního ruchu lze hodnotit z několika hledisek. Mezi nejzákladnější hlediska patří: Ekonomické hledisko Díky cestovnímu ruchu se vytváří mnoho nových pracovních příležitostí a je zdrojem kapitálu. Celkově tedy zvyšuje konkurenceschopnost státu a posiluje hospodářsky slabá a postižená místa. Sociální hledisko Cestovní ruch napomáhá zlepšit vybavenost a úroveň veřejných služeb, oživuje místní tradice a umožňuje tak zlepšit životní úroveň a kvalitu života. 1 CzechTourism [online]. [cit ]. Dostupný z WWW:

15 Environmentální hledisko Podle tohoto hlediska cestovní ruch zabezpečuje stabilitu životního prostředí, protože zvyšuje odpovědnost návštěvníků k životnímu prostředí. Také využívá regionální, přírodní a kulturní potenciál dané země. [11] Podíl cestovního ruchu na ekonomice České republiky Český statistický úřad poskytuje podrobné statistiky pomocí Satelitního účtu cestovního ruch České republiky za období Tyto statistiky odpovídají na mnoho otázek, např.: Jaké byly příjmy z příjezdového cestovního ruchu? Jaké byly příjmy z domácího cestovního ruchu? Kolik lidí zaměstnává cestovní ruch, a mnoho dalšího. Jelikož jsou tato data velmi obsáhlá, vybrala jsem tabulku, která obsahuje základní údaje, konkrétně hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech Tabulka 2: Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech (v mil. Kč) Ukazatel Hrubý domácí produkt celkem Hrubý domácí produkt cestovního ruchu Podíl cestovního ruchu na HDP (v %) Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu Počet pracovních míst v cestovním ruchu ,9 2,8 2, Podíl cestovního ruchu na 4,52 4,56 4,58 celkové zaměstnanosti Zdroj: Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: Vyjádření podílu cestovního ruchu na HDP je jedním z nejdůležitějších ukazatelů, protože měří celkovou výkonnost ekonomiky národního hospodářství státu. Z tabulky č. 2 vyplývá, že podíl cestovního ruchu na HDP se pohybuje kolem 2,9 %. V roce 2008 podíl na HDP poklesl na hodnotu 2,8 %. Neznamená to ovšem zpomalení růstu - 7 -

16 cestovního ruchu jako odvětví v národní ekonomice, je to způsobeno zejména dynamičtějším růstem ostatních odvětví ekonomiky ČR oproti cestovnímu ruchu a rychlejším růstem daní v cestovním ruchu oproti daním v celém národním hospodářství. Cestovní ruch má také pozitivní vliv na zaměstnanost. Dále můžeme vidět, že počet pracovních míst i počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu stále roste. Od roku 2007 do roku 2009 se navýšil počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu o a počet pracovních míst se zvýšil o Tento trend má pozitivní vliv na celkové národní hospodářství zejména proto, že dochází k úsporám veřejných výdajů, např. na sociální dávky v nezaměstnanosti a životní minimum. [7] Nabídka cestovního ruchu Česká Republika má ideální polohu z pohledu zahraničního cestovního ruchu. Disponuje velkým množstvím kulturních, historických a přírodních památek, má tedy velmi dobré předpoklady pro rozvoj a pestrou nabídku cestovního ruchu. Nabídka cestovního ruchu také vykazuje plynulý růst co do množství, kvality a nových typů služeb. Na významu také narůstá zážitková turistika, která je schopná přilákat velké množství návštěvníků na nové specifické atrakce. Další silnou stránkou České republiky je dlouholetá tradice a vysoká kvalita lázeňství. Příležitostí pro lepší a rychlejší rozvoj cestovního ruchu by mohlo být zpřístupnění dalších zajímavých kulturně-historických objektů a zapsání dalších památek do seznamu UNESCO. Dále by se mohlo prosazovat využívání nových technologií ve všech segmentech cestovního ruchu. Nejdůležitější je však vytváření nových produktů a podchycení trendů vývoje cestovního ruchu. Slabými stránkami jsou zejména nedostatečná údržba a obnova historických objektů a kulturně historického dědictví, zejména památek zapsaných do seznamu UNESCO. Dalším nedostatkem je nedostatečná a nekvalitní dopravní dostupnost turistických cílů a atraktivit. [14] V následující tabulce můžeme vidět podrobněji nabídku a spotřebu vnitřního cestovního ruchu v roce

17 Tabulka 3: Domácí nabídka a spotřeba vnitřního cestovního ruchu (v mil. Kč) Ukazatel Celkový výstup Domácí nabídka Spotřeba vnitřního Podíl cestovního A. Specifické činnosti ,9 A.1 Charakteristické činnosti A.2 Související činnosti B. Nespecifické činnosti , , ,0 Výstup celkem ,9 Zdroj: Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: V tabulce č. 3 je rozdělena domácí nabídka a spotřeba vnitřního cestovního ruchu podle různých činností cestovního ruchu. Specifické činnosti se dále dělí na charakteristické a související činnosti, přičemž do charakteristických činností patří: 2 ubytovací služby, stravovací služby, služby osobní dopravy, služby cestovních kanceláří, agentur a průvodců kulturní služby, rekreační a ostatní zábavní služby, různé služby cestovního ruchu. Charakteristickými činnostmi máme na mysli ty výrobní činnosti, jejichž hlavní produkce přímo závisí na cestovním ruchu. Tyto činnosti by ve většině zemí přestaly existovat ve významném množství nebo by se jejich spotřeba výrazně snížila při nepřítomnosti návštěvníků. V tabulce č. 3 je patrné, že charakteristické činnosti mají největší podíl cestovního ruchu na nabídce, celkem 28,5 %. 2 Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupný z WWW:

18 Činnosti související s cestovním ruchem jsou ty činnosti, u kterých by nastal pouze pokles produkce při nepřítomnosti návštěvníků. Tento pokles je odlišný v jednotlivých státech. Činnosti související s cestovním ruchem nejsou tolik zastoupeny, proto je jejich podíl mnohem menší než u předchozího typu. Podíl souvisejících činností na nabídce je pouhých 2,7 %. Do nespecifických činností řadíme ostatní činnosti, jejichž produkce přímo nezávisí na cestovním ruchu. Protože je spotřeba vnitřního cestovního ruchu tohoto ukazatele nulová, podíl cestovního ruchu na nabídce je také nulový. [7] Poptávka po cestovním ruchu Poptávka po cestovním ruchu se neustále mění. V současné době roste počet účastníků cestovního ruchu, kteří jsou ochotni zaplatit více, avšak vyžadují vyšší kvalitu služeb. S rostoucím počtem těchto účastníků se mění struktura a variabilita spotřebitelů. Jednotlivé segmenty cestovního ruchu již nejsou děleny pouze z hlediska demografických, psychologických či ekonomických kritérií. Vznikají nové segmenty jako segment osamělých, segment handicapovaných atd. Například vznikl nový segment seniorů, kterých bylo v minulosti velmi málo. V současnosti však roste jejich poptávka především po lázeňské turistice, ale také po nabídce wellness, rehabilitace a různých terapií. [9] V roce 2006 byl proveden nejrozsáhlejší průzkum domácí a zahraniční návštěvnosti a profilu domácího a zahraničního návštěvníka ve vybraných 15 regionech. Osloveno bylo více než respondentů. Průzkum byl zaměřen zejména na poznání struktury návštěvníků a jejich preferencí trávení volného času. Dalším důležitým cílem bylo zjistit, jaká je spokojenost účastníků cestovního ruchu s pobytem ve vybraných turistických regionech. V grafu č. 1 můžeme vidět, jaká je velikost účasti na cestovním ruchu českých a zahraničních návštěvníků

19 Graf 1: Počet českých a zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice Zahraniční turisté Čeští turisté Zdroj.: Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: Z grafu je patrné, že počet domácích turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v letech mírně klesal, zatímco počet zahraničních turistů rapidně roste již od roku

20 1.3. Formy a druhy cestovního ruchu Cestovní ruch je velmi obsáhlé odvětví se složitou strukturou, proto je členěn do menších skupin. Nejčastěji se používá členění na formy a druhy. 3 Formy cestovního ruchu jsou odvozeny od různých potřeb účastníka cestovního ruchu. Tyto potřeby mají specifický charakter, protože účastníci cestovního ruchu mají různé požadavky na způsob realizace a zabezpečení služeb. Většina autorů rozlišuje formy cestovního ruchu podle převažující motivace návštěvy destinace. V následující tabulce můžeme vidět členění dle J. Vystoupila. Tabulka 4: Formy cestovního ruchu Základní formy Městský cestovní ruch Letní rekreace a turistika u vody Zimní sporty a rekreace Lázeňský cestovní ruch Kongresový a veletržní cestovní ruch Další formy Vinařský cestovní ruch Cykloturistika Agroturistika Zážitková turistika Lovecký cestovní ruch Motoristický cestovní ruch Zdroj: VYSTOUPIL J. a kol.: Atlas cestovního ruchu České republiky. Druhy cestovního ruchu oproti formám cestovního ruchu berou v úvahu především způsob realizace cestovního ruchu, a to v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a dalších podmínkách. Existuje mnoho kritérií, podle kterých je možné cestovní ruch dělit. Ta nejzákladnější kritéria rozdělují cestovní ruch podle místa realizace, vztahu k platební bilanci, délky pobytu, způsobu zabezpečení, způsobu účasti a hrazení nákladů. Cestovní ruch dle místa realizace Cestovní ruch dle místa realizace rozdělujeme na domácí cestovní ruch, zahraniční cestovní ruch, vnitrostátní cestovní ruch, národní cestovní ruch a světový cestovní ruch. 3 VYSTOUPIL J. a kol.: Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Brno: ESF, Praha: MMR, s

21 Domácí cestovní ruch vzniká účastí občanů dané země na cestovním ruchu v rámci jejího území. Zahraniční cestovní ruch se dále dělí na tři části, kterými jsou příjezdový cestovní ruch, tranzitní cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch. Příjezdový cestovní ruch souvisí s příjezdem zahraničních občanů do dané země. Tranzitního cestovního ruchu se také účastní občané ze zahraničí, ti ale danou zemí pouze projíždějí do jiné země. Oproti předchozím dvou, výjezdového cestovního ruchu se účastní občané dané země, kteří cestují do zahraničí. Vnitrostátní cestovní ruch zahrnuje aktivity spojené s příjezdovým cestovním ruchem a domácím ruchem. Národní cestovní ruch zahrnuje aktivity spojené s výjezdovým a domácím cestovním ruchem. Světový cestovní ruch obsahuje veškerý cestovní ruch spojený s překročením hranic. Cestovní ruch dle vztahu k platební bilance Cestovní ruch z hlediska vztahu k platební bilanci je aplikován na zahraniční cestovní ruch, protože zde sleduje pohyb platebních prostředků (deviz). Příjezdový cestovní ruch je spojen s příjezdem zahraničních občanů do dané země, to tedy znamená dovoz deviz. Tento druh se nazývá aktivní cestovní ruch. V rámci tranzitního cestovního ruchu zahraniční občané pouze projíždějí danou zemí. Dovoz deviz je tedy uskutečněn jen při příjezdu a splňuje tak pouze část aktivního cestovního ruchu. Výjezdového cestovního ruchu se účastní občané dané země, kteří cestují do zahraničí, dochází tedy k vývozu deviz. Tento druh je označován jako pasivní cestovní ruch. Cestovní ruch dle délky pobytu Cestovní ruch dále můžeme členit z hlediska délky pobytu účastníků v dané destinaci, a to na krátkodobý cestovní ruch a dlouhodobý cestovní ruch. Pokud účastníci cestovního ruchu stráví v destinaci méně než 3 dny (2 přenocování), jde o krátkodobý cestovní ruch. Pokud délka pobytu přesáhne 3 dny, jde o cestovní ruch dlouhodobý. U dlouhodobého cestovního ruchu však nesmí délka pobytu přesáhnout 1 rok nebo 6 měsíců

22 Cestovní ruch dle způsobu zabezpečení Cestovní ruch dle způsobu zabezpečení uvažuje dvě varianty. Buď je účast zajišťována prostřednictvím cestovní kanceláře, nebo jiného zprostředkovatele, pak jde o organizovaný cestovní ruch. Nebo si účast zajišťuje účastník sám, v tomto případě se jedná o neorganizovaný cestovní ruch. Mezi další kritéria užívaná v typologii cestovního ruchu patří například roční období, způsob ubytování, typ dopravního prostředku, apod. [9] V následující kapitole se zaměřím na jednu specifickou formu cestovního ruchu, kterou je zážitková turistika

23 2. Zážitková turistika Zážitková turistika je poměrně novým oborem a dalo by se říci, že je novou formou cestovního ruchu. Od ostatních forem cestovního ruchu se liší tím, že kromě poznávání přináší také emocionální vjemy, tedy zážitky. Na rozdíl od běžné turistiky, u které stačí pouze dostat se na vybranou lokalitu a poté si ji prohlédnout, zážitková turistika chce od návštěvníků mnohem víc a to aktivní účast. Zážitková turistika vznikla ve skotských palírnách, z čistě ekonomických pohnutek. Původně totiž vznikla jako marketingový nástroj na podporu prodeje. Návštěvníci skotských palíren se seznámili s technologiemi výroby, získali informace o přednostech výrobku, ale hlavně měli možnost vyzkoušet si samotnou výrobu pálenky a přesvědčit se tak o pravdivosti přijímaných informací. Tato nová forma prezentace byla natolik populární, že vznikl samostatný obor zážitkové turistiky. [12] Postupně se zážitková turistika přemístila z palíren, mléčných farem a vinných sklípků do měst. Například v Praze nabízí jedna z agentur nahlédnutí do zákulisí natáčení filmu a zároveň možnost zahrát si ve filmu hlavní roli. Na závěr si účastník odnese nejen celoživotní zážitek, ale také DVD s vlastním filmem. To je však pouze malá ukázka z obrovské škály nabízených zážitků. Než ale začneme vyjmenovávat různé typy zážitků, definujeme si, co to vlastně zážitek je. [10] 2.1. Teorie zážitku Pro pojem zážitek neexistuje přesná definice, přesto můžeme zážitek chápat jako určitý proces prožívání nějaké události. Tato událost v nás ale zanechá velmi silný dojem, jedná se tedy o událost významně odlišnou od běžného života. AIEST (Association Internationale d Experts Scientifiques du Tourisne, 1987) charakterizuje zážitek jako akci, která svou jedinečností a originalitou zvyšuje povědomí, atraktivitu a zisk destinace cestovního ruchu. I když existuje mnoho druhů zážitků, každý zážitek je charakterizován následujícími znaky: 4 4 KOTÍKOVÁ, H., SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR s. ISBN

24 jedinečnost, originalita, předem určená doba trvání, konkrétní místo konání, uměle vytvořená, dopředu naplánovaná akce (i když základem může být například přírodní úkaz). Zážitky můžeme rozdělit do dvou základních skupin. V první skupině jsou zážitky, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu. To znamená, že lidé cestují do určitě destinace kvůli zážitku, kterého se chtějí zúčastnit. Ve druhé skupině jsou zážitky, kterých se lidé zúčastní v destinaci, ve které se již nacházejí. Tyto zážitky tedy nejsou motivací pro cestování do určité destinace, ale tvoří pouze jakési rozšíření nabídky této destinace. V dnešní době existuje stále více zážitků, které řadíme do první skupiny. Různé subjekty nabízejí velké množství zážitků od dobrodružné cesty mezi domorodce až po adrenalinovou jízdu tankem, let stíhačkou nebo pobyt v pivních lázních. [15] Abychom získali lepší přehled, dělíme tyto zážitky do několika kategorií z různých hledisek. Těmi nejzákladnějšími hledisky jsou: 5 cílové skupiny, tematické zaměření, místo realizace, doba trvání, pořadatelský subjekt. Členění zážitků dle cílových skupin Toto členění rozlišuje zážitky na otevřené a uzavřené. Otevřené zážitky jsou přístupné pro jakéhokoli zájemce, jsou přístupné všem. Uzavřené zážitky jsou oproti otevřeným zážitkům určeny pouze pro určitý okruh pozvaných účastníků. Jak otevřené, tak uzavřené zážitky se dále dělí na placené a bezplatné. V tabulce č. 5 si ukážeme toto členění na příkladech. 5 KOTÍKOVÁ, H., SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR s ISBN

25 Tabulka 5: Příklady členění zážitků podle cílových skupin Zážitky otevřené Zážitky uzavřené Placené zážitky Bezplatné zážitky Koncerty Festivaly Sportovní akce Oslava Silvestra na náměstí Geocaching Kongresy Konference Firemní akce Premiéry Vernisáže Zdroj: KOTÍKOVÁ, H., SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu Členění zážitků podle tematického zaměření Existují různá členění zážitků podle tematického zaměření. V této práci se zaměřím pouze na ta nejzákladnější a poté je blíže popíši. Mezi hlavní zážitky z hlediska tematického zaměření teda patří zážitky: 6 kulturní, sportovní, adrenalinové zážitky zaměřené na místní zvyky a tradice, společenské a zábavní, zážitkové pobyty, gurmánské, relaxační, ostatní. Kulturní zážitky jsou spojené s kulturou a patří mezi tradiční zážitky. Do této kategorie spadají především festivaly, přehlídky, venkovní představení, koncerty, muzikály, zážitky v muzeích, hradech a zámcích. Festivaly a přehlídky, ať už filmové, hudební, či divadelní, jsou velmi oblíbenými kulturními zážitky. Filmové festivaly jsou populární zejména díky přítomnosti filmových hvězd a známých osobností, což přitahuje i pozornost médií. Tyto festivaly jsou velkým přínosem, protože pro danou destinaci představují určitou značku a město, kde se festival koná, se tak dostává do povědomí potenciálních turistů. Nejznámějším filmovým festivalem v České republice je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který je pořádán již od roku Divadelní a hudební festivaly mají menší účast než filmové festivaly, 6 KOTÍKOVÁ, H., SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR s. ISBN

26 především proto, že oslovují úzkou skupinu divadelních a hudebních fanoušků. Dalším důvodem je omezená kapacita prostorů, kde se tyto festivaly konají. I přesto se tyto festivaly pozitivně odrážejí ve vnímání určité oblasti jako střediska kultury. Známými festivaly jsou Pražské jaro, Divadlo evropských regionů, Rock for people, Colours of Ostrava nebo festival Votvírák, na kterém byl v roce 2008 zaznamenán rekordní počet účastníků (100 tisíc). Mezi atraktivní kulturní zážitky se také řadí akce, které jsou pořádány na hradech a zámcích. Může se jednat o koncerty, ale také netradiční akce jakými jsou například Dobývání hradu Švihov, Oživlá strašidla na zámku Jezeří, lesnické a sokolnické slavnosti na hradu Sovinec nebo Slavnosti Petra Voka na zámku v Bechyni. Sportovní zážitky patří spolu s adrenalinovými zážitky mezi nejoblíbenější. Jejich nabídka je velmi rozmanitá, proto je dělíme na akce v oblasti vrcholového sportu a na akce v oblasti rekreačního sportu. Mezi akce v oblasti vrcholového sportu řadíme například olympijské hry, mistrovství světa v různých sportech nebo Maratónský běh. Akce v oblasti rekreačního sportu jsou populárnější než akce v oblasti vrcholového sportu, zejména proto, že se jich můžeme sami zúčastnit. Můžeme sem řadit například snowkiting, rafting, jízda na koloběžce, skákací boty, výuka jachtingu a mnoho dalšího. V minulosti do této kategorie patřily i spartakiády. Adrenalinové zážitky patří do kategorie odvážných, pro někoho možná až bláznivých kousků. Tato skupina patří spolu se sportovními zážitky mezi nejoblíbenější, protože tento druh zážitkové turistiky zanechává skutečně intenzivní dojem a nezapomenutelnou vzpomínku. Mezi nabízené zážitky patří například let stíhačkou, tandemový seskok, bungee jumping nebo zorbing. Zážitky zaměřené na místní zvyky a tradice jsou především v posledních letech velmi vyhledávané. Patří sem například folklorní akce, rekonstrukce bitev a vojenských události, historické akce a gastronomické akce. Folklorní akce mohou být považovány za kulturní akce. Jsou však vždy spojeny s určitým regionem, jeho tradicí a místní kulturou, proto se řadí mezi zážitky zaměřené na místní zvyky a tradice. Nejznámější folklorní akcí v České republice je folklorní festival Strážnice. Do této kategorie patří také masopustní průvody nebo stavění máje. V těchto případech jde ale spíše o místní význam, což znamená, že se těchto akcí zúčastní z velké většiny pouze místní obyvatelé. Rekonstrukce bitev a historické akce oslovují návštěvníky, kteří se zajímají o vojenství a historii. Tyto akce jsou velmi atraktivní, protože návštěvníky seznamují

27 s historií zajímavou formou. Turisté tak mají možnost vidět herce v historických kostýmech, kejklíře, starodávné kočáry a povozy a mnoho jiného. Společenské a zábavní zážitky tvoří zvláštní skupinu, která nabízí nenáročnou zábavu. Můžeme sem zařadit například vystoupení mažoretek, venkovní zábavné akce, soutěže a recesistické akce. Mezi venkovní zábavné akce se řadí různé veřejné oslavy, například silvestrovské oslavy, Ignis Brunensis (mezinárodní přehlídka ohňostrojů s hudbou) a další masové akce, které se konají na veřejných prostranstvích. Soutěže a recesistické akce jsou v této kategorii velmi oblíbené zejména díky své originalitě. Patří sem například soutěže, jako jsou Valachyjáda (valašské sportovní hry), nneckyáda nebo soutěž v pojídání knedlíků. Zážitkové pobyty se liší od normálních pobytů zejména netradičním prostředím, ve kterém jsou účastníci ubytováni. Patří sem například pobyt na zámku, na jachtě nebo na divokém ranči. Gurmánské zážitky patří mezi prvotní typy zážitků. Od výroby whisky, vín, či pálenky je už jen krůček k zážitkům v podobě vlastní výroby čokolády nebo sýru. Patří sem ale také různé degustace, například degustace vín, pálenek, ale také exotických jídel. V České republice jsou nejznámějšími akcemi tohoto typu Znojemské vinobraní nebo Vizovické trnkobraní. Do této kategorie patří také menší akce, jakými jsou dožínky, zabijačky nebo masopustní hody. Ve větších městech jsou velmi oblíbené návštěvy nevšedních restaurací, jako je např. středověká krčma. Relaxační zážitky nabízejí především různé druhy netradičních masáží, např. thajské, čokoládové nebo medové. Do této skupiny ale patří také kryoterapie (léčba zimou), pivní lázně nebo návštěva solné jeskyně. Ostatní zážitky zahrnují například náboženské akce, kongresy, incentivní akce, veletrhy a výstavy, svatby, politické akce nebo firemní akce. Incentivní akce jsou velmi podobné zážitkové turistice, ale liší se tím, že jsou pořádány pro firmy a slouží tak jako nástroj managementu k motivování svých zaměstnanců, ale také partnerů či zákazníků. Patří sem například zájezdy za odměnu, teambuildingové akce, firemní oslavy a pracovní setkání s originálním programem. Častými prvky těchto programů jsou například netradiční sportovní hry, soutěže a různé kulturní zážitky

28 Členění zážitků dle místa realizace Různé typy zážitků se mohou konat na různých místech, základním dělením nám však vzniknou zážitky indoorové a outdoorové. Indoorové zážitky se konají pod střechou, tedy v určitém objektu. Mezi tyto zážitky můžeme řadit například netradiční masáže, návštěvu palírny nebo pobyt na zámku. Outdoorové zážitky se pak odehrávají venku. Místo realizace zážitku je velmi důležité, protože netradiční a atraktivní prostředí ještě více umocňuje zážitek, kterého se účastníme. Například běžné akce jako jsou plesy či festivaly budou více atraktivní, pokud se budou konat na zámku. Členění zážitků dle doby trvání Jednotlivé zážitky mohou trvat různě dlouhou dobu, koncert trvá několik hodin, festivaly několik dní a takový seskok padákem trvá několik minut. Proto zážitky dělíme podle doby trvání na zážitky krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé zážitky se konají v rámci jednoho dne a patří sem například let stíhačkou, jízda na velbloudovi nebo seskok padákem. Mezi střednědobé zážitky řadíme ty zážitky, které trvají několik dní, jako například festivaly nebo plavba na jachtě. Dlouhodobé zážitky trvají déle než jeden týden a patří sem zejména zážitkové pobyty. Členění zážitků podle pořadatelského subjektu 7 Poskytovatelem zážitkové turistiky může být: instituce působící v oblasti veřejné správy (město, obec, kraj), nezisková organizace (škola, muzeum), obchodní společnosti (zážitkové agentury), fyzické osoby. [5] Z této kapitoly je patrné, že existuje velké množství různých zážitků, proto se budu zaměřovat pouze na ty zážitky, které zprostředkovávají zážitkové agentury. Této problematice se budu více věnovat v následující kapitole. 7 KOTÍKOVÁ, H., SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR s. ISBN

29 2.2. Zážitkové agentury Zážitkové agentury jsou firmy, které zprostředkovávají svým klientům zážitky. Na internetových stánkách těchto agentur nebo přímo v prodejně je možné si zážitek objednat a nechat doručit poukázku, která nám umožní zúčastnit se zážitku ve stanoveném termínu. Zážitkové agentury tedy nejsou provozovatelem zážitku, ale pouze jeho zprostředkovatelem, což znamená, že uzavírá smlouvy s poskytovateli služeb (např. hotely, sportovní kluby, lázně, různé firmy) a s klienty, které tyto služby chtějí využít. Na internetových stránkách zážitkových agentur jsou zážitky rozděleny do jednotlivých kategorií, nejčastěji jsou to kategorie Adrenalin, Sport, Relaxace, Gurmánské zážitky a Ostatní. V každé kategorii se nachází několik zážitků, které jsou detailně popsány. V popisu každého zážitku je uvedena cena, termín a místo uskutečnění zážitku a další informace, které seznamují účastníka s průběhem akce. Téměř každá agentura také nabízí možnost zakoupení certifikátu, tento certifikát disponuje určitým množstvím bodů. Jednotlivé zážitky jsou také ohodnocený několika body, zejména podle cenové náročnosti zážitku. Klient si tak může sestavit vlastní souhrn zážitků a do vyčerpání bodů, jejichž počet je zapsán na certifikátu. Například zážitková agentura Esennce má ve své nabídce zlatý certifikát, který má hodnotu 100 bodů. Držitel tohoto certifikátu si tak může vybrat jeden hodnotnější zážitek (např. jízda Hummerem H1) nebo více menších zážitků. V České Republice existuje několik desítek zážitkových agentur, které poskytují různé druhy zážitků. Rozsah poskytovaných druhů zážitků se pohybuje přibližně od padesáti do několika set. Já jsem však vybrala pouze ty zážitkové agentury nabízející zážitky, kterých se lze zúčastnit na území Jihočeského kraje, počet agentur se tak snížil na číslo 12. Těmito agenturami jsou: Zlatá rybka, Nejhezčí dárek, Eldorado, Zážitky.cz, Esennce, Aventura, Fan motion, Tour de fit, Impresio Dodoland, Kouzelný dárek, Special Time

30 II. ANALÝZA NABÍDKY ZÁŽITKOVÉ TURISTIKY V JIHOČESKÉM KRAJI Cílem této části bakalářské práce je analyzovat nabídku zážitkové turistiky v Jihočeském kraji, proto nejprve uvedu základní údaje o tomto kraji a poté se zaměřím na analýzu nabídky zážitků v této oblasti, kterou provedu pomocí tří výzkumů. Prvním výzkumem se budu zabývat v kapitole 3.1. SWOT analýza Jihočeského kraje a pokusím se zde zhodnotit jaké má Jihočeský kraj silné a slabé stránky s ohledem na cestovní ruch a tedy i na využitelnost zážitkové turistiky. Správným postupem této metody je nejprve analýza vnějšího okolí, tedy získání informací pro definování příležitostí a hrozeb a dále analýza vnitřního okolí, tj. označení silných a slabých stránek. Další krokem při vypracování SWOT analýzy by mělo být sestavení konfrontační matice, která přiřazuje určité váhy jednotlivým faktorům. Jelikož na konfrontační matice se musí podílet tým expertů, kteří se v tomto oboru vyznají, tuto fázi SWOT analýzy vynechám a podle subjektivního názoru identifikuji nejsilnější stránky Jihočeského kraje a možné překážky, které brání rozvoji cestovního ruchu v tomto kraji. Druhý výzkum se nachází v kapitole 3.2. Analýza zážitkové turistiky v Jihočeském kraji. Tento výzkum má za cíl zjistit, jak velká a pestrá je nabídka v tomto kraji a v jakém cenovém rozmezí se jednotlivé zážitky pohybují. Při této analýze se zaměřím na veškeré zážitkové agentury, které zprostředkovávají zážitky realizované na území Jihočeského kraje. Pomocí internetových stránek těchto agentur následně vypíši všechny zážitky a rozčlením je podle typu, ceny a období, ve kterém jsou tyto zážitky poskytovány. Poslední výzkum v kapitole 3.3. Anketní výzkum bude proveden pomocí dotazníkového šetření a má za úkol zjistit, nejen jaká je podle respondentů nabídka zážitkové turistiky v Jihočeském kraji, ale také jaké zážitky jim v nabídce agentur chybí, tedy jaká je jejich poptávka po zážitkové turistice. Tento výzkum byl realizován od 1. dubna do 7. dubna. Osloveno bylo 100 respondentů, kteří odpovídali na 12 jednoduchých otázek týkajících se zážitkové turistiky

31 3. Zážitková turistika v Jihočeském kraji Jihočeský kraj je situován v jižní části Čech, svým východním cípem však zasahuje až na území Moravy. Sousedí s dalšími čtyřmi kraji, Plzeňským, Středočeským, Jihomoravským a s krajem Vysočina. Na jižní části tvoří hranici s Německem a Rakouskem. Obrázek 1: Mapa České Republiky s vyznačeným Jihočeským krajem Zdroj: Jihočeský kraj má rozlohu km 2 a je tak po Středočeském ř kraji druhým největším krajem České Republiky. Jeho nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 400 do 600 metrů ů nad mořem. Na území Jihočeského kraje se nachází 623 obcí a k zde bylo nahlášeno obyvatel. Tento kraj má ze všech krajů České Republiky nejnižší hustotu osídlení (62 obyvatel na 1 km 2 ), to je možná důvod, proč má tento kraj tak zachovalé přírodní í bohatství a malebnou krajinu. Nachází se zde mnoho vodních ploch a lesy jsou zde hodnoceny z 80 % jako nepoškozené, zbytek je ohodnocen jako mírně poškozené. Na území Jihočeského kraje se nachází zhruba 300 chráněných území, celkem je tak chráněno přibližně 20 % území kraje. Podle statistik Ministerstva životního prostředí je na území Jihočeského kraje nejčistší ovzduší v celé České Republice

32 Jihočeský kraj je považován za třetí nejatraktivnější region v České Republice, hned po Praze a Středočeském kraji. Tento kraj nabízí oproti jiným krajům pestrou skladbu turistických atraktivit. Disponuje především přírodním, kulturním a historickým bohatstvím, nesmíme ale opomíjet také tradice místního folklóru, lidových řemesel a lázeňství. [2] Přírodní bohatství Jihočeský kraj se může pyšnit více než 250 přírodními rezervacemi a přírodními památkami, z toho je 24 Národních přírodních rezervací a Národních přírodních památek. Dále disponuje třemi chráněnými krajinnými oblastmi, kterými jsou Šumava, Třeboňsko a Blanenský les. Vodní plochy zde tvoří největší procentní podíl z celkové rozlohy kraje. Rybníky, jezera, ale i umělé nádrže tak tvoří celkem 4 % rozlohy kraje. Kulturní a historické bohatství V Jihočeském kraji jsou dvě památky, které jsou zapsány na seznamu UNESCO, jsou jimi Holašovice a Český Krumlov. Holašovice jsou známé především díky návsi, která je postavena ve stylu selského baroka. Dále jsou na území Jihočeského kraje městské památkové rezervace, mezi které patří historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor a Třeboň. Mezi další kulturní a historické památky se řadí samozřejmě mnoho zámků a hradů, ale také technické památky jako jsou plavební kanály, vodohospodářské stavby, úzkokolejky nebo železnice Tábor-Bechyně. Lázeňství Lázeňství má v Jihočeském kraji dlouholetou tradici. Zejména díky velkým zásobám slatiny z rašelinišť se zde nachází mnoho lázní, které se zaměřují především na léčbu pohybového ústrojí. Nejznámějšími lázněmi jsou lázně v Třeboni, v Bechyni a lázně ve Vráži u Písku. [13]

33 3.1. SWOT analýza Jihočeského kraje Abychom získali skutečný a jasný přehled o nabídce zážitkové turistiky v Jihočeském kraji, musíme nejprve zjistit, jaký má tento kraj potenciál a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Zážitková turistika totiž úzce souvisí s celým cestovním ruchem (například jízdu na koloběžce nebo let balonem mohou využít rodiny na své dovolené). Je tedy zřejmé, že jednotlivé zážitky doplňují ostatní produkty cestovního ruchu. Proto je důležité podpořit rozvoj celého cestovního ruchu. Strategií úspěšného rozvoje cestovního ruchu je především identifikace silných a slabých stránek Jihočeského kraje oproti jeho příležitostem a hrozbám. Díky tomu můžeme zjistit, zda je dostatečně využíván potenciál Jihočeského kraje nebo jaké překážky brání rozvoji cestovního ruchu a tedy i rozvoji zážitkové turistiky. Pro zjištění těchto poznatků použiji SWOT analýzu, která se skládá z následujících částí: Strenghts - silné stránky Weaknesses - slabé stránky Opportunities - příležitosti Threats - hrozby Silné a slabé stránky souvisejí s vnitřním prostředím. Silné stránky mají charakter určitého pozitivního potenciálů a jsou tedy velmi důležité pro efektivní rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Zatímco slabé stránky představují slabiny, omezení, nedostatky a další negativní faktory ovlivňující rozvoj cestovního ruchu. Tyto nedostatky představují vážné překážky v rozvoji a měli by být pokud možno odstraněny. Příležitosti a hrozby se týkají vnějšího prostředí. Příležitosti jsou významné vnější situace, které mají nebo mohou mít pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu. Těchto příležitostí bychom měli co nejvíce využívat. Hrozby naopak představují možné negativní dopady vnějšího okolí na řešený záměr (rozvoj cestovního ruchu). Hrozby spolu se slabými stránkami patří mezi závažné překážky pro rozvoj cestovního ruchu. Hrozbám lze však do určité míry čelit, protože negativní dopad ještě nenastal. Našim cílem je tedy ty to hrozby odvrátit. [4] Tato SWOT analýza vychází z poznatků současné situace Jihočeského kraje, jeho geografické polohy, kulturního a přírodního potenciálu. Podkladem pro SWOT analýzu mi byla Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky

34 Tabulka 6: SWOT analýza Jihočeského kraje Silné stránky Slabé stránky výhodná geografická poloha pestrost zastoupených typů krajin síť turistických tras tradice lázeňství přírodní bohatství kulturní bohatství bezpečí v regionu nedostatečná údržba historických a kulturních památek nedostatečná a nekvalitní dopravní dostupnost turistických cílů nedostatečná propagace turistických cílů nízký počet výzkumů zaměřujících se na potencionální poptávku nevyvážená nabídka cestovního ruchu v různých ročních obdobích Příležitosti Hrozby tvorba nových atraktivit využití nových trendů v cestovním ruchu využití programů podpory cestovního ruchu rozvíjení tradic propagace turistických cílů pomocí internetových stránek využití potenciálu Jihočeského kraje vznik nových pracovních míst podcenění údržby historických a kulturních památek podcenění péče o přírodní bohatství konkurence ostatních krajů podcenění významu marketingové propagace orientace na určitý segment návštěvníků omezení rozvoje cestovního ruchu na několik málo center Zdroj: Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky

35 Mezi silné stránky Jihočeského kraje patří zejména výhodná geografická poloha, protože Jihočeský kraj sousedí s Německem a Rakouskem. Umožňuje tak přiliv turistů nejen z tuzemska, ale také ze zahraničí. Další silnou stránkou je pestrost zastoupených typů krajin, které vytváří ideální podmínky pro rozvoj pěší turistiky a cykloturistiky, s tím souvisí i další silná stránka, kterou je hustá a dobře značená síť turistických tras. Silnou stránkou Jihočeského kraje je především jeho kulturní a přírodní bohatství, ze kterého těží i odvětví lázeňství. Nespornou výhodou Jihočeského kraje je také skutečnost, že je zde velmi nízká kriminalita, turisté se tak nemusí bát o svou bezpečnost. Mezi slabé stránky Jihočeského kraje patří především nedostatečná údržba historických a kulturních památek, což je způsobeno jak nedostatkem finančních prostředků, tak nezájmem investovat do památek ve vlastnictví subjektů místní samosprávy. Velký problém je také dopravní dostupnost turistických cílů, nejen kvůli nekvalitním silničním komunikacím, ale také kvůli chybějícímu napojení na dálniční a železniční síť. Zejména v zimním období se některé turistické cíle stávají téměř nedostupnými. Další slabou stránkou je nedostatečná propagace turistických cílů. Zde je největší problém v nedostatečné propagaci prostřednictvím moderních informačních systémů a internetu. Také nízký počet výzkumů zaměřujících se na potenciální poptávku je slabou stránkou, protože tak stagnuje sortiment nabízených produktů cestovního ruchu a nejsou uspokojena potenciální přání turistů. Dále mezi slabé stránky patří nevyvážená nabídka cestovního ruchu v různých ročních obdobích. Tento nedostatek je zásadní pro tuto bakalářskou práci. Již první výzkum potvrdil, že nabídka cestovního ruchu (a tedy i zážitkové turistiky) je v různých ročních obdobích nevyvážená. Jihočeský kraj disponuje celou řadou příležitostí. První z nich je využití potenciálu Jihočeského kraje a s tím související tvorba nových atraktivit, které by přilákaly nové návštěvníky a podpořily tak rozvoj cestovního ruchu. Další příležitost spočívá ve využití programů podpory cestovního ruchu. Například využití regionálních operačních programů pro financování propagace cestovního ruchu by bylo velmi přínosné. V dnešní době je velmi žádaný venkovský cestovní ruch, proto je velkou příležitostí rozvíjení tradic a jejich následné využití v cestovním ruchu. Velkou příležitostí je také vznik nových pracovních míst

36 Hrozbami jsou pak zejména podcenění údržby památek a péče o přírodní bohatství. Jelikož jsou památky a příroda hlavním lákadlem pro turisty, mělo by se především o tyto přednosti dbát. Další hrozbou je konkurence ostatních krajů zejména pak kraje Praha a Středočeského kraje. Proto by měl Jihočeský kraj využít nových trendů a vytvářet nové atraktivity. Vážnou hrozbou je také podcenění významu marketingové propagace. Pokud se dostatečně nevyužijí všechny možné způsoby propagace, Jihočeský kraj tak může přijít o potencionální turisty. Další hrozbou by mohla být orientace na určitý segment návštěvníků a omezení rozvoje cestovního ruchu na několik málo center, například Český Krumlov nebo Šumava. Pokud má být rozvoj cestovního ruchu úspěšný, musíme oslovit návštěvníky všech věkových kategorií a měly bychom se zaměřit na rozvoj více turistických destinací. Vyhodnocení SWOT analýzy Z předešlého výčtu slabých stránek a hrozeb je zřejmé, jaké okolnosti by mohli bránit rozvoji cestovního ruchu v Jihočeském kraji, proto se pokusím navrhnout možná opatření, která by tuto situaci vyřešila. Patrně největšími problémy jsou nedostatečná údržba historických a kulturních památek a nedostatečná propagace turistických cílů. Řešením těchto dvou problémů by mohlo být využití programů pro podporu cestovního ruchu a získání grantů například z Evropské unie. Tím by kraj získal dostatečné finanční prostředky, které by mohl využít jak na údržbu historických a kulturních památek, tak na dostatečnou propagaci turistických cílů. Propagace turistických cílů je v této situaci velmi důležitá, protože umožňuje oslovit širokou veřejnost a přilákat tak nové turisty. Důležité je také zvolit správný způsob propagace, například brožury, letáky, média (televize, tisk, rozhlas, internet) apod. V dnešní době se jeví jako nejlepší způsob propagace využití internetu. Internet totiž umožňuje vyhledávat obrázky, informace nebo videa o různých turistických atraktivitách. Dokonce se můžeme díky nejnovějším technologiím na internetu zúčastnit virtuální procházky. Další výhodou propagace cestovního ruchu prostřednictvím internetu je fakt, že internet využívá velké množství lidí všech věkových kategorií, snad jen s výjimkou starších lidí. Proto bychom se měli zaměřit i na jiné způsoby propagace. [8] Další bariérou, která brání rozvoji cestovního ruchu je nízký počet výzkumů zaměřujících se na potenciální poptávku. Abychom oslovili a přilákali co nejvíce zákazníků (turistů), nestačí pouze dobře zvolený způsob propagace, ale musíme také zjistit, co lidé požadují. Proto by měl Jihočeský kraj pravidelně realizovat výzkumy,

37 které nám prozradí, jaké turistické atraktivity jsou nejžádanější popřípadě, jaké atraktivity lidem na trhu chybí. Pro efektivní rozvoj cestovního ruchu je tedy nejdůležitější stanovit si vhodnou strategii, díky níž dosáhneme efektivního rozvoje cestovního ruchu. Podle mého subjektivního názoru by bylo nejefektivnější použití strategie MIN-MAX. Tato strategie má za cíl minimalizaci slabých stránek a maximalizaci příležitostí. Podle této strategie bychom se měli zaměřit především na následující položky: Minimalizace slabých stránek: 1. dostatečná propagace turistických atraktivit 2. dostatečná údržba historických a kulturních památek 3. pravidelná realizace výzkumů zaměřujících se na poptávku po cestovním ruchu. Maximalizace příležitostí: 1. Tvorba nových atraktivit 2. Využití nových trendů v cestovním ruchu 3. Propagace turistických cílů pomocí internetových stránek Tato SWOT analýza byla aplikována na cestovní ruch, jak už jsem ale uváděla, zážitková turistika je součástí cestovního ruchu, proto tuto SWOT analýzu můžeme aplikovat také na tuto problematiku. V SWOT analýze jsem zvýraznila položky, které přímo souvisejí se zážitkovou turistikou. Tyto položky nám prozrazují zejména skutečnost, že velkou bariérou a slabou stránkou je nevyvážená nabídka cestovního ruchu v různých ročních obdobích. Tento fakt se pokusím dokázat i v následujících dvou výzkumech. Hrozbou a tedy možnou bariérou může být také orientace na určitý segment návštěvníků. Pokud se budou zážitkové agentury zaměřovat pouze na mladé lidi, přijdou tak o velké množství potenciálních zákazníků. Proto by měli využít příležitostí, jako jsou tvorba nových atraktivit a využití nových trendů v cestovním ruchu. Tímto novým trendem se myslí právě zážitková turistika a její vytváření stále nových, originálních zážitků, které mohou zaujmout velký okruh návštěvníků, všech věkových kategorií

38 3.2. Analýza zážitkové turistiky v Jihočeském kraji V předešlém výzkumu jsem odhalila, že největšími příležitostmi cestovního ruchu jsou využití nových trendů v cestovním ruchu a tvorba nových atraktivit, což splňuje odvětví zážitkové turistiky. Dále jsem zjistila, že velkým nedostatkem je nevyvážená nabídka cestovního ruch v různých ročních obdobích, proto realizuji tento výzkum, který má za cíl zjistit, zda je tento nedostatek patrný i v odvětví zážitkové turistiky. Souběžně s tím je hodnocena i pestrost nabídky zážitků a určení největších poskytovatelů zážitků. Pro efektivní analýzu nabídky zážitkové turistiky jsem vytvořila tabulku, která obsahuje veškeré zážitky poskytované v Jihočeském kraji. Protože je však těchto událostí mnoho, zaměřila jsem se pouze na zážitky poskytované zážitkovými agenturami. V České Republice existuje několik desítek zážitkových agentur, které poskytují různé druhy zážitků. Rozsah poskytovaných druhů zážitků se pohybuje přibližně od padesáti do několika set. Já jsem však vybrala pouze ty zážitkové agentury, které nabízí zážitky, kterých se lze zúčastnit na území Jihočeském kraji, počet agentur se tak snížil na číslo 12. Na internetových stránkách těchto vybraných agentur jsem vyhledala všechny zážitky poskytované na území Jihočeského kraje a následně z nich vytvořila přehlednou tabulku. Zážitky jsem nejprve rozdělila do dvou základních tabulek, podle období, ve kterém je možné zážitků se účastnit. Tímto rozdělením mi vznikly tabulku č. 7 a tabulku č. 8. Některé akce jsou poskytovány celoročně, proto jsou uvedeny jak v létě, tak v zimě. Obě tyto tabulky jsem dále členila podle typu zážitku a nákladovosti. Členěním podle typu zážitku mi vzniklo šest skupin, konkrétně: adrenalin, sport, zážitkové pobyty, gurmánské zážitky, hobby a relaxace. Druhé členění je z hlediska nákladovosti. Protože se jednotlivé zážitky pohybují v různém cenovém rozmezí, stanovila jsem si intervaly: do 1 000,- Kč, ,- Kč, ,- Kč, ,- Kč, ,- Kč a více

39 Tabulka č. 7 zobrazuje různé typy zážitků poskytovaných v letním období v Jihočeském kraji. Tyto typy jsou následně rozděleny do pěti kategorií podle nákladovosti. Nabídka adrenalinových zážitků je největší v cenovém intervalu od 3 000,- Kč do 5 000,- Kč a v intervalu od 5 000,- Kč do ,- Kč. Je to dáno především vyššími technickými nároky na poskytování zážitku. V této skupině se vyskytuje nejvíce poskytovaných zážitků, které jsou zastoupeny ve všech cenových intervalech. Dokonce se zde objevují zážitky nad ,- Kč. Tyto zážitky jsou cenově hodně náročné, jízda ve Ferrari 360 Moderna F1 se pohybuje okolo ,- Kč a let vrtulníkem stojí přibližně ,- Kč. Nabídka sportovních zážitků je oproti adrenalinovým zážitkům rovnoměrná. Chybí pouze zážitky pohybující se v intervalu nad ,- Kč. Nejdražším zážitkem této skupiny je zážitek jachta s kapitánem, který stojí přes 8 000,- Kč. Ve skupině hobby je naopak nejvíce zážitků právě v cenovém intervalu nad ,- Kč. Tyto zážitky jsou tak drahé především proto, že se zde můžeme setkat s profesionály ve svém oboru nebo se známými osobnostmi. Nabídka zážitkových pobytů je poměrně velká. Tyto pobyty jsou však poskytovány až od 1 000,- Kč, to je způsobeno především delším trváním zážitku. Nejdražší v této skupině je víkend s Porsche Boxter, který stojí přibližně ,- Kč. Gurmánské zážitky se cenově pohybují do 5 000,- Kč, přičemž nejdražší je degustace vín, která stojí přibližně 4 700,- Kč. Nabídka relaxačních zážitků je po adrenalinových zážitcích největší. Nejvíce relaxačních zážitků se pohybu do 5 000,- Kč. Jedinou výjimkou je zážitek Thajský sen, který stojí ,- Kč. Souhrn všech zážitků poskytovaných v letním období na území Jihočeského kraje můžeme vidět v následující tabulce

40 LÉTO Tabulka 7: Zážitky poskytované v Jihočeském kraji v letním období Typ zážitku Nákladovost do a více Adrenalin Sport Pendl/houpačka Let kluzákem Čtyřkolky Plavba na voru Práskání bičem Staň se kovbojem Skákací boty Bungee running Rafting In-line brusle Bungee Jumping Na den pirátem Zorbing Jízda na koloběžce Landkiting Skoky na trampolíně Pilotem na zkoušku Mushing - psí spřežení Audi Q7 Tandemový seskok Paragliding - tandem Honda 954RR Fireblade Pilotem na zkoušku Cessna Let balónem Let L-60S Brigadýr Odvoz s Corvette C6 Plavba na jachtě Výuka jachtingu Golfová akademie Plachetnice Jachta s kapitánem Ferrari 360 Modena F1 Let vrtulníkem Hobby Gurmánské zážitky Středověká žranice Jízda veteránem Gurmánský večer v Táboře Piknik v zámeckém Rybí hody Degustace pálenky Putování s kočovníky Zvěřinové hody Degustace vín Sommeliérský kurz Black Jack s profesionálem Poker s profesionálem Lekce etiky s J. Čenským Setkání s celebritou

41 Zážitkové pobyty Thajská masáž Čokoládový pobyt Putování s velbloudy Čokoládová masáž Květinový víkend Medové radovánky Víkendové snění na zámku Ajurvédský pobyt Thajská masáž s vínem Wellness pohoda Víkend v sedle Kouzelná Šumava Víkend na jachtě Golfový víkend Lázně pro seniory Romantika na Hluboké Noc v paláci Víkend na jachtě Víkend s Porsche Boxter Thajský sen Turecká lázeň Turecká masáž Relaxace Detox masáž Medová masáž Havajská masáž Zdroj: Vlastní výzkum Předchozí tabulka zobrazovala nabídku zážitků poskytovaných v letním období, následující tabulka č. 8 se zaměřuje na nabídku zážitků v zimním období. Z této tabulky je na první pohled patrné, že nabídka zážitků v zimním období není tak velká jako nabídka v letním období. Největší rozdíly jsou patrné v nabídce adrenalinových zážitků, které jsou k dispozici od 1000,- Kč. I v tomto období jsou však nejvíce zastoupeny zážitky v cenových intervalech od 3 000,- Kč do 5 000,- Kč a od 5 000,- Kč do ,- Kč. V kategorii sport jsou také značné úbytky poskytovaných zážitků. Zážitky jsou k dispozici do 5 000,- Kč. Nejdražším zážitkem je zde Snowkiting, který se pohybuje kolem 3 800,- Kč. Skupina hobby se oproti letnímu období příliš nezměnila, ubyly pouze ty zážitky, které se uskutečňují ve venkovním prostředí. Tyto zážitky se pohybují v intervalech od 5 000,- Kč do ,- Kč a od ,- Kč více. Nabídka zážitkových pobytů se oproti letnímu období také příliš nezměnila, až na malé výjimky. Těmito výjimkami jsou zážitky, které pro své uskutečnění vyžadují teplé období

42 Nabídka gurmánských zážitků je podobná jako nabídka v letním období, zážitky se pohybují v cenovém intervalu do 5 000,- Kč. Neměnnost této kategorie v letním a zimním období má za následek fakt, že tyto zážitky jsou poskytovány zejména v restauračních zařízeních. Nabídka relaxačních zážitků je stejná jak v letním období, tak v zimním období. To je dáno především skutečností, že tyto zážitky jsou realizovány především v prostorech různých budov. Souhrn všech zážitků realizovaných v zimním období na území Jihočeského kraje jsou vypsány v následující tabulce č. 8. ZIMA Tabulka 8: Zážitky poskytované v Jihočeském kraji v zimním období Typ zážitku Nákladovost do a více Adrenalin Zorbing Pilotem na zkoušku Mushing - psí spřežení Odvoz s Audi Q7 Pilotem na zkoušku Cessna Odvoz s Corvette C6 Let vrtulníkem Závody motokár Gurmánské zážitky Hobby Sport Bungee running Kurz snowboardingu Středověká žranice Skoky na trampolíně Gurmánský večer v Táboře Rybí hody Degustace pálenky Výroba kozího sýru Snowkiting Zvěřinové hody Degustace vín Sommeliérský kurz Black Jack s profesionálem Poker s profesionálem Lekce etiky s J. Čenským Setkání s celebritou

43 Zážitkové pobyty Thajská masáž Čokoládový pobyt Čokoládová masáž Květinový víkend Jarní pohlazení Medové radovánky Víkendové snění na zámku Ajurvédský pobyt Thajská masáž s vínem Wellness pohoda Lázně pro seniory Romantika na Hluboké Víkend v sedle Kouzelná Šumava Noc v královském Víkend s Porsche Boxter Thajský sen Turecká lázeň Detox masáž Relaxace Turecká masáž Medová masáž Havajská masáž Zdroj: Vlastní výkum Z tabulek č. 7 a č. 8 tedy můžeme potvrdit, že nabídka zážitků je nevyvážená v různých ročních obdobích. Je však také patrné, že nabídka zážitků je dostatečně pestrá. V předchozích tabulkách, tedy v tabulce č. 7 a č. 8, jsem uvedla zážitky, které poskytují zážitkové agentury v Jihočeském kraji. Protože nabídka počtu zážitků se v různých agenturách liší, vytvořila jsem tabulku č. 9, která znázorňuje pořadí zážitkových agentur podle pozice na trhu. Agentura, která poskytuje nejvíce zážitků v Jihočeském kraji v dané kategorii (typ zážitku) má číslo jedna apod

44 Tabulka 9: Pořadí zážitkových agentur v Jihočeském kraji Typ zážitku Pozice agentury na trhu Adrenalin Impresio Esennce Fanmotion Sport Nejhezčí dárek Essence Fanmotion Zážitkové pobyty Esennce Impresio Zlatá rybka Gurmánské zážitky Nejhezčí dárek Eldorado Essence Hobby Esennce Nejhezčí dárek Zlatá rybka Relax Esennce Zlatá rybka Eldorado Zdroj: Vlatní výzkum Nejčastěji je na prvním místě agentura Esennce, tato agentura se dále vyskytuje dvakrát na druhém místě, zaujímá tedy výsadní postavení na trhu se zážitkovou turistikou v Jihočeském kraji. Agentura Esennce Zážitková agentura Esennce s. r. o. je stabilní společnost, která patří mezi přední firmy v oboru zážitkové turistiky. To dosvědčuje fakt, že za poslední dva roky se umístila na 1. místě v soutěži ShopRoku v kategorii dárky a zážitky. Získala také jako vůbec první zážitková agentura certifikát APEK Certifikovaný obchod udělený Asociací provozovatelů elektronické komerce. V roce 2010 navíc získala certifikáty Ověřeno zákazníky a Garance nákupu, které jsou udělovány na základě hodnocení skutečných zákazníků. Tato všechna ocenění dokazují, že firma Esennce s. r. o. klade důraz především na kvalitu a profesionalitu. Agentura Esennce na svých internetových stránkách nabízí širokou škálu nejrůznějších zážitků, mezi ty nejoblíbenější patří jízda Hummerem, bungee jumping a pivní lázně

45 3.3. Anketní výzkum V prvním výzkumu jsem zjišťovala, jaký má Jihočeský kraj potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, jaké jsou jeho slabé stránky a příležitosti. Ve druhém výzkumu jsem zjišťovala, zda těchto příležitostí využívá a jaké je nabídka zážitkové turistiky. V obou výzkumech se mi potvrdilo, že je nabídka zážitků nevyvážená, v různých ročních obdobích. Na druhou stranu se zdá, že je nabídka zážitků dostatečně pestrá. Toto je však pouze můj subjektivní názor, proto jsem uskutečnila poslední výzkum, který je zaměřen na zjišťování poptávky po zážitkové turistice. Cílem tohoto anketního výzkumu je zjistit, zda je na trhu dostatečná nabídka zážitkové turistiky nebo jestli lidé poptávají zážitky, které v nabídce zážitkových agentur chybí. V přípravné fázi výzkumu jsem se zaměřila na stanovení cílů a plán realizace výzkumu. Záměrem tohoto výzkumu je zjistit, jaký je zájem o zážitkovou turistiku v Jihočeském kraji. Především jsem se zaměřila na otázky, zda je mezi lidmi povědomí o zážitkové turistice, zda je zájem o tuto turistiku, jaké typy zážitků lidé preferují, zda je podle nich dostatečná nabídka zážitků, kolik jsou ochotni zaplatit za zážitek a jaké roční období pro využití zážitku preferují. Po zjištění těchto údajů, je dalším cílem interpretovat výsledky. V plánu realizace jsem si určila metodiku a nástroje výzkumu. Zvolenou metodou byl anonymní dotazník, což je formulář, do kterého budou zaznamenány výpovědi respondentů. Tento dotazník byl umístěn na internetových stránkách v období od 1. dubna 2011 do 7. dubna Osloveno bylo 100 respondentů různých věkových skupin. Dále jsem se zaměřila na realizační fázi výzkumu. Tato fáze se zabývá přímo tvorbou dotazníku, sběrem dat, kontrolou a vyhodnocováním dotazníku. Po stanovení dílčích cílů jsem vytvořila 12 otázek, které lze rozdělit do 3 skupin. První skupina otázek je zaměřena na zjišťování základních údajů o respondentovi. Druhá skupina otázek se týká konkrétně zážitkové turistiky, zjišťuje, zda lidé znají zážitkovou turistiku a jaký typ zážitků preferují. Třetí skupina otázek zjišťuje, jaký mají respondenti názor na velikost nabídky zážitkové turistiky v Jihočeském kraji. V poslední skupině otázek zjišťuji, kolik jsou respondenti ochotni investovat do zážitku, a zda preferují využívání zážitků v letním nebo zimních období. Jak už jsem uvedla v přípravné fázi výzkumu, pro sběr dat jsem zvolila dotazník, který jsem umístila na webových stránkách, které jsou veřejné přístupné. Adresu těchto webových stránek jsem také distribuovala na sociální síti Facebook.com, takže jsem za pět dní získala dostatečný počet

46 respondentů pro vyhodnocení tohoto výzkumu. Zpracování údajů proběhlo taktéž na webových stránkách Výsledkem bylo vygenerování grafů a tabulek četností odpovědí, které mi pomohli při interpretaci výsledků Interpretace výsledků V první otázce zjišťuji, jaké je zastoupení mužů a žen v provedeném výzkumu. Z celkového počtu 100 respondentů odpovědělo na dotazník 56% žen a 44% mužů (viz graf č. 2). Graf 2: Jaké je Vaše pohlaví? Zdroj: Druhá otázka se týká věku respondenta. Zde byli respondenti rozděleni do pěti skupin podle věkových intervalů. Nejsilněji je zastoupena věková skupina od 19 do 25 let, což odpovídá 69 % respondentů. Na druhém místě jsou skupiny od 26 do 40 let a 51 a více let, které mají 10 %. Na třetím místě je věková skupina od 41 do 50 let s 8 % a na posledním místě je věková skupina do 18 let s pouhými 3 % (viz graf č. 3). Graf 3: Jaký je váš věk? Zdroj:

47 Třetí otázka se dotazuje na nejvyšší dosažené vzdělání respondenta. Z celkového počtu respondentů má ukončeno střední nebo střední odborné vzdělání 66 % respondentů, vysokou školu nebo vyšší odbornou školu má ukončeno 31 % respondentů a pouhá 3 % respondentů mají ukončeno základní vzdělání (viz graf č. 4). Graf 4: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Zdroj: Čtvrtá otázka zkoumá, za jakým účelem respondenti nejčastěji cestují do Jihočeského kraje. Nejvíce respondentů cestuje do Jihočeského kraje za účelem relaxace, těchto respondentů je 49 %. Druhá nejpočetnější skupina respondentů zaujímá 27%, a nejčastějším důvodem jsou zážitky. Za účelem vzdělání cestuje do Jihočeského kraje 19 % respondentů a pouhých 5 % respondentů cestuje za kulturou (viz graf č. 5). Graf 5: Za jakým účelem nejčastěji cestujete do Jihočeského kraje? Zdroj:

48 Pátá otázka má za cíl zjistit, jaké je povědomí o zážitkové turistice. O zážitkové turistice již někdy slyšelo 78 % respondentů a 22 % respondentů o zážitkové turistice nikdy neslyšelo (viz graf č. 6). Graf 6: Slyšeli jste někdy o zážitkové turistice? Zdroj: Šestá otázka je zaměřena na preference typu zážitků. V této otázce byly nabídnuty základní typy zážitků a respondenti měli za úkol ohodnotit každý typ od 1 do 6 podle míry jejich preference. Číslo 1 označovalo zážitek jako nejvíce preferovaný, číslo 6 jako nejméně preferovaný. Průzkum ukázal následující výsledky: Typ zážitku Adrenalin Sport Gurmánské zážitky Zážitkové pobyty Hobby Relaxace Průměrné hodnocení 3,46 2,89 3,44 3,55 4,40 3,30 Pořadí Z toho vyplývá, že respondenti nejvíce preferují sportovní zážitky, poté relaxační zážitky, gurmánské zážitky, adrenalinové zážitky a na posledním místě hobby

49 Sedmá otázka doplňuje předchozí otázku a zkoumá, zda respondentům chybí nějaké typy zážitků, které nebyly nabídnuty v šesté otázce. Zde měli respondenti možnost vyjmenovat zážitky, které jim chybí v nabídce agentur. Přesně 95 % respondentů je spokojeno s nabídkou agentur a žádné zážitky tedy nepostrádají. Zbytek (5 %) respondentů vyjmenovalo následující zážitky, které v nabídce agentur postrádají: seznamovací zážitky, plavání s delfíny, festivaly, camping, divadelní či filmové maratony V osmé otázce byl respondent dotazován, zda se již zúčastnil nějakého zážitku a pokud ano, měl možnost vypsat, o jaký zážitek se jednalo. Z celkového počtu se 66 % respondentů nikdy nezúčastnilo žádného zážitku poskytovaného zážitkovými agenturami, 34% respondentů se zúčastnilo a vyjmenovali následující zážitky: Adrenalin (bungee jumping, tandemový seskok, let vrtulníkem, ) Sport (motokáry, rafting, paintball, lanové centrum, jízda na koni, jízda na velbloudovi) Gurmánské zážitky (středověká žranice, středověká krčma, degustace vín,) Zážitkové pobyty (víkend na zámku,víkend na jachtě) Hobby (výstava historických vozidel) Relaxace (thajská masáž, čokoládová masáž, wellness) Devátá otázka zkoumá, zda respondenti znají nějakou zážitkovou agenturu. Průzkum ukázal, že pouhá 3 % respondentů zná nějakou zážitkovou agenturu, konkrétně Alegria a Daruj sen. Zbytek respondentů (97%) žádnou zážitkovou agenturu nezná. V desáté otázce byli respondenti dotazováni, jaká je podle nich velikost nabídky zážitkové turistiky v Jihočeském kraji. Podle 23 % respondentů je nabídka zážitků malá, 6 % respondentů uvedlo, že nabídka je velká a zbytek, tedy 71% respondentů zvolilo odpověď nemohu posoudit (viz graf č. 7)

50 Graf 7: Jaká je podle Vás nabídka zážitků v Jihočeském kraji? Zdroj: Jedenáctá otázka zjišťuje, kolik jsou respondenti ochotni investovat do zážitku. V této otázce si respondenti mohli vybírat mezi cenovými intervaly, které jsou použity i v tabulce č. 8 a 9. Nejvíce respondentů (48 %) je ochotno dát za zážitek od 1 000,- Kč do 3 000, Kč. Druhá nejpočetnější skupina respondentů (24 %) by byla ochotna zaplatit za zážitek od 3 000,- Kč do 5 000,- Kč. Do 1 000,- Kč by bylo ochotno zaplatit 20 % respondentů, 5 % respondentů by zaplatilo od 5 000,- Kč do ,- Kč a nejméně, tedy 3 %, respondentů by dalo za zážitek nad ,- Kč (viz graf č. 8). Graf 8: Kolik byste byli ochotni zaplatit za zážitek? Zdroj: Poslední, dvanáctá otázka zkoumá, zda respondenti preferují cestování a tedy zúčastňování se zážitků v letním období nebo v zimním období. Průzkum ukázal, že pouhé 1 % (tedy 1 respondent) preferuje pro cestování zimní období, zbytek preferuje období letní (viz graf č. 9)