Časopis učitelů u krajanských komunit a lektorů českého jazyka a literatury na zahraničních vzdělávacích institucích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Časopis učitelů u krajanských komunit a lektorů českého jazyka a literatury na zahraničních vzdělávacích institucích"

Transkript

1 Časopis učitelů u krajanských komunit a lektorů českého jazyka a literatury na zahraničních vzdělávacích institucích červenec 2011 číslo 3 ISSN editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dostává se vám do rukou oficiální třetí (spolu s nultým číslem v pořadí již čtvrté) číslo časopisu Krajiny češtiny, jehož leitmotivem je otázka Proč se učím česky? Množství reakcí studentů vysokých škol a krajanů různých věkových skupin a profesí dokazuje, že i když je možných odpovědí celá řada, jedno mají společné zájem o českou kulturu a český jazyk. Lidé na celém světě mají v oblibě české filmy, české jídlo, českou historii a současnost, a snaží se uchopit vše české prostřednictvím studia českého jazyka. V tomto čísle kromě obvyklých rubrik najdete řadu autentických textů, které přímo odpovídají na naši základní otázku. Věříme, že si každý z vás vybere něco zajímavého, a že vás náš časopis obohatí nejen poznatky, ale některé články zaujmou i hloubkou prožitku, filozofickým zamyšlením a prostým lidským rozměrem. O úvodní rozhovor jsme tentokrát požádali ředitelku Domu zahraničních služeb Ing. Ivu Tatarkovou, která především vymezuje roli této organizace v realizaci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. V rubrice Lektoři a učitelé naleznete charakteristiku netradiční destinace lektorátu (dříve působiště učitele u krajanů) v Horní Lužici v Německu, a až z daleké Brazílie přišel příspěvek o výuce češtiny u krajanů v Sao Paulu. Paříž, Peking, Udine to jsou další místa působení lektorů českého jazyka a literatury na vysokých školách, o nichž najdete v této rubrice poutavé informace. Pokud chcete ochutnat češtinu v Nancy či prožít jeden den krajanského učitele v Chorvatsku, přečtěte si články v rubrice Letem světem. Zde se ještě dozvíte, jak ve Skopji proběhl večer věnovaný Járovi Cimrmanovi, co říkali krajané z Paraguaye o návštěvě našeho pana prezidenta, jak se líbí studentům na Letní škole slovanských studií a co se skrývá pod názvem Tra Memoria e Utopia. Rubrika Portrét vzdává hold profesoru Kastlerovi a přináší rozhovor s bohemistou Olegem M. Malevičem. Recenze knih Jako potoky hledají řeku a Pod Jižním křížem nám poskytnou obraz složitého a těžkého hledání životní cesty našich krajanů v Chorvatsku a Argentině; jestliže máte zájem blíže se seznámit s učebnicí s mnoha inovacemi, doporučujeme vaší pozornosti recenzi učebnice Mluvme česky. Celým časopisem tradičně prostupují zajímavé glosy a již zmiňované autentické texty na téma motivace studentů k výuce češtiny. Příští rok se můžete těšit na čtvrté číslo našeho/vašeho časopisu Krajiny češtiny, které opětovně vyjde u příležitosti každoročního společného setkání učitelů u krajanů a lektorů. A nyní nám pouze zbývá popřát vám zajímavé a poutavé čtení. Lucie Šafarčíková, Olga Vlachová V tomto čísle naleznete: 1 Editorial 2 Úvodní rozhovor Rozhovor s Ing. Ivou Tatarkovou, ředitelkou Domu zahraničních služeb 3 Lektoři a učitelé Slovanský ostrůvek v německém moři Horní Lužice Proč se učí lidé z dalekého Sao Paula česky Čeština v pařížské metropoli Postava lektora v italském kontextu Jak doputovala čeština do říše středu do Číny? 4 Letem světem Ochutnávka češtiny v Nancy Jeden den krajanského učitele v Chorvatsku Český večer věnovaný Járovi Cimrmanovi Krajané se setkali s prezidentem České republiky Jak se vám líbí? Rozhovor o Letní škole slovanských studií v Praze Tra Memoria e Utopia Mezi pamětí a utopií 5 Portrét Ahoj, bohemisto, ahoj! Rozhovor s prof. Claudem Kastlerem Rozhovor s Olegem Michajlovičem Malevičem 6 Didaktické zkušenosti a studie Tvůrčí psaní ve výuce češtiny jako cizího jazyka 7 Recenze Cesta za snem Nový rok pod Jižním křížem Učebnice s mnoha inovacemi 8 Literární koutek Mariův rajský jazyk Směšná povídka o trapasu a dále glosy a autentické texty editorial / obsah třetí číslo červenec

2 2. úvodní rozhovor Rozhovor s Ing. Ivou Tatarkovou, ředitelkou Domu zahraničních služeb Realizace Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí je jednou z aktivit Domu zahraničních služeb. Kde vidíte hlavní cíle tohoto programu? Aktivity Domu zahraničních služeb (DZS) jsou opravdu velmi různorodé. DZS jako organizace přímo řízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy plní úkoly při zajišťování školských a vzdělávacích aktivit ve spolupráci se zahraničními institucemi. Součástí DZS je Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, která poskytuje informační a konzultační služby týkající se svěřených programů, organizuje národní a mezinárodní semináře a konference, propaguje české školství v zahraničí a vydává informační materiály. Mezi nejvýznamnější programy se řadí Program celoživotního učení s největšími podprogramy: Comenius (podpora primárního vzdělávání), Leonardo da Vinci (podpora odborného vzdělávání), Erasmus (terciární vzdělávání), Grundtvig (celoživotní vzdělávání). Významnou součástí aktivit DZS je také realizace Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí, na které úzce spolupracujeme společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvem zahraničních věcí (MZV). Jak vyplývá již ze samotného názvu programu, naším hlavním cílem je podpora všech forem českého kulturního dědictví, jež zahrnuje nejen výuku českého jazyka v místních komunitách a snahu o udržení a šíření české kultury mezi krajany, ale umožňuje také účast ročně až třiceti krajanů na semestrálních pobytech na českých vysokých školách, šedesáti krajanů na letním čtyřtýdenním kurzu v Dobrušce a dvaceti účastníků na čtrnáctidenním kurzu metodiky výuky českého jazyka v Praze pro učitele z řad krajanů. Možnost studovat na střední škole v ČR mají každoročně i tři studenti z rumunského a srbského Banátu. Neméně důležitou, a pro Českou republiku velmi prestižní aktivitou, je v rámci tohoto programu také výuka českého jazyka na zahraničních vzdělávacích institucích převážně univerzitního typu, kde působí lektoři-bohemisté. úvodní rozhovor třetí číslo červenec

3 Úvodní rozhovor Rozhovor s Ing. Ivou Tatarkovou, ředitelkou Domu zahraničních služeb Na počátku tohoto roku vstoupilo v platnost nové usnesení vlády č. 262/2010, které nejen zabezpečuje pokračování programu, ale přináší změny. Považujete některé z nich za zásadní? Zásadní změnou je rozšíření podpory zájmovému vzdělávání nejmladší generaci, které realizují centra České školy bez hranic. Pobočky České školy bez hranic odráží potřebu Čechů v zahraničí, kteří se zde usadili v poslední době, zajistit jejich dětem kontakt s českým prostředím, českým jazykem se snahou udržet dvojjazyčnost. Dům zahraničních služeb nově vybavuje pobočky učebními pomůckami a technickými prostředky. DZS a MŠMT společně zabezpečují výběrová řízení na učitele u krajanů a lektory českého jazyka a literatury. Jaké požadavky jsou kladeny na učitele, kteří jsou mezi krajany vysíláni, a na lektory působící převážně na univerzitách? Základním požadavkem je zkušenost s výukou českého jazyka, ideálně cizinců. Nicméně pobyt učitelů u krajanů je velmi specifický, učitelé se ocitají v prostředí, které je velmi odlišné od jejich stávajícího. Často se u krajanů setkávají s jiným způsobem života, někde s výrazně nižším standardem oproti ČR. Jejich pracovní nasazení bývá opravdu stoprocentní, očekává se od nich plné zapojení do života krajanské komunity. Hledáme proto lidi otevřené, se zájmem o život krajanů, se znalostí místního jazyka, kteří se umí zapojit i do dalších aktivit krajanských obcí. Učitelé při přípravách oslav svátků (českých i místních) často připravují různá hudební, divadelní a jiná vystoupení a vše, co mohou nabídnout navíc, je velkou výhodou. Lektoři, kteří zejména působí v akademickém prostředí, musí splňovat požadavek vysoké odbornosti a profesionality. Jejich stěžejním úkolem je výuka a motivace studentů bohemistiky na vysokoškolské úrovni. V mnoha případech se lektoři zapojují do různých projektů, publikují odborné příspěvky, účastní se vědeckých konferencí, spolupracují na Letní škole slovanských studií, ale také pořádají besedy, filmová představení, výstavy a jiné kulturní akce, aby studentům přiblížili českou kulturu. Je o výuku češtiny mezi krajany a na univerzitách stále zájem? Plánujete případně rozšiřovat počty vysílaných učitelů a lektorů? Ze zkušenosti víme, že o výuku češtiny mezi krajany je velký zájem. Do výuky se zapojují krajané všech věkových kategorií, děti, mládež, dospělí i senioři. Pro většinu z nich je výuka českého jazyka i společenskou událostí, ale též pojítkem s rodnou vlastí jejich předků. Počty učitelů, vysílaných i přijímaných studentů jsou přesně vymezeny vládním usnesením, které je platné na období 2011 až 2015, a my nemáme možnost je nad daný rámec jakkoli měnit. Situace na lektorátech, kterých máme v současné době 52, je na rozdíl od situace v krajanských komunitách naprosto odlišná. Studenti bohemistiky nemají většinou jednoznačnou vazbu na Českou republiku a velmi často zájem studentů odráží práci jednotlivých lektorů. Existují lektoráty, kde se podařilo bohemistiku díky skvělé práci tamních lektorů velmi úspěšně prosadit a je zde dlouhodobý zájem z řad studentů. Lektoři musí být nejen skvělí pedagogové, ale zároveň by měli přinášet i něco navíc, čím pomohou prosadit bohemistiku v konkurenčním prostředí jiných oborů. Velmi často studenti projevují snahu učit se češtinu na základě četby české literatury, objevení české kultury či po návštěvě Prahy. Lektoři i učitelé u krajanů přispívají do Krajin češtiny. Nyní již vychází jejich třetí číslo. V čem vidíte přínos časopisu Krajiny češtiny? Časopis plní funkci názorové a informační platformy učitelů u krajanů, lektorů, odborné veřejnosti a zájemců o problematiku výuky češtiny v zahraničí. Jsem předsedkyní redakční rady a s radostí sleduji růst pozitivních reakcí na náš časopis. Velmi děkuji všem zainteresovaným: členům redakční rady a odborným hodnotitelům za to, že nám zajišťují vysokou úroveň příspěvků i samotného časopisu a umožňují nám posun kupředu v kvalitě i publicitě. Děkujeme za rozhovor. Také děkuji za rozhovor. Touto cestou bych též velmi ráda poděkovala všem těm, kteří se aktivně podílejí na realizaci Programu podpory českého kulturního dědictví, zejména všem učitelům u krajanů a lektorům a popřála jim hodně štěstí v jejich další práci. Pozn.: rozhovor byl veden písemně. úvodní rozhovor třetí číslo červenec

4 Glosa interfaces interfaces Ludmila Vojtková lektorát Lipsko, Německo Tschüs Glosa Grenzüberschreitungen Překračování hranic Przekraczanie granic Logo, které vidíte v záhlaví, zve na osmý ročník studentské konference, jež se uskutečnila v Lipsku ve dnech 26. května až 2. června Zapojení mladého vědeckého dorostu z různých zemí do aktivit, které vedou k posílení naší společné evropské identity, velmi vítám. Vaše jedinečná mezinárodní západoslovanská konference staví na vzájemném poznávání, jež je základem pro mírové soužití ve sjednocované Evropě. Těmito slovy ocenil význam interfaces Jeho excelence JUDr. Rudolf Jindrák, velvyslanec ČR v Berlíně, který společně s polským velvyslancem v Německu převzal záštitu nad již VIII. ročníkem této studentské konference. Konference interfaces je dalším trilaterálním akademickým projektem, který vyplynul z plodné a dnes již tradiční spolupráce mezi Univerzitou Lipsko, Karlovou univerzitou v Praze a Vratislavskou univerzitou. Klade si za cíl výchovu a podporování vědeckého dorostu: tyto studentské konference, které se ve zhruba dvouletém odstupu pravidelně konají již od roku 1999, motivují a vedou studenty k vědeckému bádání, diskusím a prvním vědeckým publikacím. Těžištěm konferencí je prezentace vlastních referátů před mezinárodním publikem. Základním tématem interfaces jsou alterity v českém, polském a německém jazyce, literatuře a kultuře, včetně překladatelských problémů. (Alteritou zde rozumíme interakci vlastní a cizí reflexe v mnohovrstevné konstrukci kulturních identit v historii i současnosti.) diskusemi ve všech třech jazycích. Zájemci se s nimi budou moci seznámit v připravovaném sborníku. Můžeme se tedy těšit na odezvu, kterou toto akademické mezinárodní setkání vyvolá. A samozřejmě na další ročník interfaces! Ideu není možné realizovat bez úsilí a podpory. Poděkování si proto zaslouží vědecké vedení interfaces (Prof. Dr. Wolfgang F. Schwarz; Prof. Dr. Danuta Rytel- Schwarz, Dr. Hans-Christian Trepte (Univerzita Lipsko); prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc.; prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. (Univerzita Karlova, Praha); Prof. Dr. Anna Dąbrowska, Prof. Dr. Lesław Cirko, Dr. Alina Jurasz (Vratislavská univerzita), významní hosté, kteří konferenci uvedli (prorektor Univerzity Lipsko pro vzdělávání a mezinárodní vztahy, Prof. Dr. Claus Altmayer; generální konzulka ČR doc. PhDr. Jarmila Krejčíková; CSc., ředitelka Polského institutu v Lipsku, paní Agnieszka Surwiłło-Hahn), pořádající univerzita, vedoucí studentských prací, vyučující a organizátoři, studenti, kteří se s maximálním nasazením vyrovnali s náročnými tématy, atd. Zvláštní poděkování za finanční podporu zde patří DAAD (Deutscher akademischer Auslandsdienst), Česko-německému fondu budoucnosti a Nadaci pro polsko-německou spolupráci. Pozn.: uvedení akademických titulů německých a polských kolegů je ponecháno (viz úzus daných zemí). Zaměření tedy odráží prostředí středoevropského kulturního trojmezí s jeho bohatou tradicí a je významným přínosem k internacionalizaci studia v duchu Boloňského procesu a nad jeho rámec. Šestidenní interfaces 2011 přinesla 30 vysoce odborných studentských referátů, provázených živými třetí číslo červenec 2011 glosa 04

5 Autentický text Proč se učím česky? Autentický text Proč se učím česky? Zuzana Muchová lektorát Padova, Itálie Polina Lysko, 31 let, 3. ročník bohemistiky, Univerzita Padova To je otázka, na kterou nemám jednoduchou odpověď. Pro mě je to směs všeho dohromady: logické rozhodnutí, okolnosti a intuice. Když jsem přijela do Itálie a začala jsem studovat na univerzitě, tak jsem jeden semestr studovala ruštinu a angličtinu. Potom jsem se v zimě vrátila do Kyjeva a měla jsem problémy s návratem do Itálie. Tak jsem ztratila hodně času, téměř dva měsíce. Ale teď si myslím, že to tak mělo být. Protože jsem pochopila, že nechci a nemůžu studovat angličtinu. Nevím, proč nemůžu. To je pro mě takové tajemství. A navíc, když na Ukrajině udělali rozbor popularity jazyků (analýza nabídky a poptávky), tak zjistili, že teď je na Ukrajině boom českého jazyka. Hodně studentů chce dokončit své studium v České republice, protože to znamená získat evropský diplom a stipendium, které je vyšší než ukrajinské. Ale když žiješ na Ukrajině, tak plánovat cokoli do budoucnosti je moc velká chyba, protože máme změny téměř každý druhý rok. Ale když už jsem začala studovat češtinu a také na ni teď mám čas a přeju si ji studovat, bylo by hloupé nedělat to. A také funguje ten silný psychologický faktor, že nemusím studovat angličtinu. A to je super!!! Simona Ferrarato, 5. ročník bohemistiky, Univerzita Padova Když jsem byla v České republice poprvé, všechno se stalo naprosto náhodou. Přečetla jsem si v nějakém časopise zajímavou reportáž o Jihočeském kraji, ve které italská novinářka nadšeně popisovala tuto zemi. Přilákaly mě především snímky města Český Krumlov ukazující nádherný zámek, malebné uličky, malá náměstí a další pěkná místa. Přiznám se, že kromě jména hlavního města jsem v té o České republice nevěděla skoro nic. Ale ten článek ve mně vzbudil veliký zájem a zvědavost. Tak jsem tam strávila týden dovolené a mohla jsem osobně zjistit, že novinářka vůbec nepřeháněla. Čechy se mi líbily natolik, že ta moje první cesta nezůstala pouze ojedinělou událostí. Naopak. Už jsem cestovala po Čechách a Moravě mnohokrát. třetí číslo červenec 2011 Přitom jsem se začala zajímat o tuto zemi, její historii, zvyky a obyčeje. Koupila jsem si nějaké romány od Milana Kundery, které byla přeložené do italštiny, a postupně jsem se začínala seznamovat s českou kulturou. Posléze jsem se rozhodla naučit se český jazyk, jehož zvuky se mi zdály zcela zvláštní a slova nerozluštitelná, ale fascinující. A tím začalo moje dobrodružství s češtinou, které dodnes pokračuje. Musím říct, že čeština není ve skutečnosti lehkým jazykem, nicméně se mi velice líbí a já jsem vytrvalá. Kromě toho bych byla strašně ráda, kdybych mohla spojit příjemné s užitečným a využila prakticky svoje jazykové znalosti v pracovní oblasti. Možná jednoho dne... Stefano Ristori, 29 let, 2. ročník bohemistiky, Univerzita Padova Před dvěma roky jsem se rozhodl studovat češtinu hlavně proto, že jsem se zajímal o českou vážnou hudbu, přesněji hudbu z barokní doby a z klasicismu. Druhý důvod byl, že jsem si přál studovat jazyk evropského národa, který má relativně dlouhou a zajímavou historii a má zajímavý umělecko-kulturní vývoj. Vlastně se učím češtinu, protože bych chtěl studovat historii Čech, Moravy a Slezska. Zatímco se učím česky, zajímám se o českou literaturu, hlavně barokní literaturu, protože česká barokní literatura je spjata s barokní hudbou. Vlastně větší část českých barokních spisovatelů a básníků byli také skladateli. Učím se česky, protože v budoucnosti bych chtěl provádět výzkum české barokní literatury a hudby. Ale zajímám se také o českou literaturu romantismu a pozitivismu, protože české národní obrození mě fascinuje a podle mě bylo nejoriginálnější a liší se například od italského nebo polského obrození. Učím se česky, protože rád poslouchám českou a moravskou folklórní hudbu. Zajímám se o českou folklórní tradici, protože si myslím, že je zvláštním a originálním příkladem kompromisu mezi folklórní hudbou a klasickou hudbou. autentický text 05

6 3. lektoři a učitelé Slovanský ostrůvek v německém moři Horní Lužice Pavel Šlechta, lektorát Budyšín, Německo (do roku 2009 působiště učitele u krajanů) O Lužických Srbech se v České republice ví poměrně málo. Historici znají Horní a Dolní Lužici jako korunní zemi Českého království. Jazykovědci již slyšeli o jednom z mála jazyků, který ještě používá duál. Poněkud méně jsou známé lužické kroje a pestré velikonoční kraslice, které jsou podobné těm českým. Když jsem před třemi lety poprvé přišel jako učitel do Budyšína, nebylo moje povědomí o Lužických Srbech o mnoho větší. O to více jsem byl překvapený, když jsem hned při představování narazil na živý slovanský jazyk, který byl velice blízký češtině. Lužičtí Srbové mají češtinu a českou kulturu velice rádi. Lužičtí Srbové a jejich organizace Domowina si velice váží pomoci České republiky, která se jako jediná angažuje s aktivní pomocí mimo jiné tím, že vysílá učitele-lektora do této oblasti v rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. Praha byla v historii jedním z nejdůležitějších center lužickosrbské vzdělanosti. Dodnes existuje v Praze ulice U Lužického semináře a v této ulici také stojí, jak jméno napovídá, Lužický seminář, jenž byl založen pro potřeby lužických studentů, kteří studovali ve slovanském jazyce v Praze. Je tomu právě rok, co byla část Lužického semináře po povodních opět vrácena Společnosti přátel Lužice a velice cenná Hórnikova knihovna (jedna z nejcennějších sbírek lužické literatury) znovu zpřístupněna veřejnosti. Česko-lužické styky trvají po staletí a stejně intenzivní byla v minulosti i vzájemná výměna mezi českými a lužickými učenci. Kontakty se nejvíce rozvinuly v době českého a lužického národního obrození a jejich vyvrcholením bylo právě založení Společnosti přátel Lužice. Její původní jméno bylo Łužisko-serbske towarstwo Nejkrásnější je Lužice o Velikonocích. Stovky jezdců na koních zpívají srbské chorály a jezdí od vesnice k vesnici, aby zvěstovali zmrtvýchvstání Ježíše Adolf Černý" w Prazy (Adolf Černý, vynikající český sorabista, ). Společnost přátel Lužice měla v době První republiky přes 3000 aktivních členů a její pobočky byly zakládány v mnoha městech. Hlavním cílem byla propagace lužické srbštiny a kultury lužickosrbského národa. Lužická srbština nezemřela, pouze spí Již nadpis je zavádějící, protože žádná jednotná lužická srbština neexistuje. V oblasti Horní Lužice funguje jazyk hornolužický a v Dolní Lužici zase dolnolužická srbština. Jedná se o dva poměrně odlišné jazyky. Někdo tvrdí, že je hornolužická srbština bližší češtině a dolnolužická údajně polštině. Tato teorie se nejspíše zakládá na jediném faktu, a sice že v hornolužické srbštině existuje hláska h, která má v dolnolužické srbštině protiklad v hlásce g (hora gora). lektoři a učitelé třetí číslo červenec

7 Lektoři a učitelé Slovanský ostrůvek v německém moři Horní Lužice organizací, která mi je nápomocná ve výuce češtiny a jejím organizování. Lužické zvyky v průběhu roku Lužice je oficiálně dvojjazyčná. Teoreticky je možné používat srbštinu ve styku s úřady, prakticky je používána pouze němčina, protože němečtí úředníci srbštině nerozumí, a tak nakonec zůstává pouze u nadpisů Velký rozdíl mezi oběma jazyky je rovněž v počtu jeho aktivních uživatelů. Hornolužickou srbštinou podle některých pramenů hovoří jako mateřskou řečí přibližně mluvčích převážně na vesnicích mezi městy Budyšin (Bautzen) 1 Wojerecy (Hoyerswerda) Kamjenc (Kamenz). Dolnolužická srbština funguje v dnešní době hlavně v okolí Chočebuzu (Cottbus) a počet rodin, které každodenně dolnolužickou srbštinu používají ke komunikaci, je v řádu desítek, a tím se dolnolužická srbština řadí mezí nejohroženější jazyky světa. Tento rozdíl je daný především historicky: Dolní Lužice byla součástí Pruska a na jeho území docházelo k mnohem většímu jazykovému útlaku než v o něco tolerantnější Horní Lužici, která patřila k Sasku. Velký podíl na uchování hornolužické srbštiny má i katolická víra Lužických Srbů v oblasti Budyšína. Právě odlišné bohoslužby v jinak protestantském východním Německu mají velký vliv na národní povědomí (a tím i uchování jazyka). Aby se postupné vymírání lužické srbštiny zastavilo, přišlo v roce 1998 jazykové centrum Witaj (lužické slovo witaj znamená česky ahoj) s novým projektem výuky srbštiny pro děti v předškolních zařízeních, vznikly takzvané Witaj školky, které používají imerzní metodu výuky jazyka. Imerze znamená ponoření a metoda se již dobře osvědčila v Bretani. Na děti v předškolním věku hovoří vychovatelky výhradně lužickou srbštinou, a děti si tak mohou osvojit jazyk bez jakéhokoliv memorování slovíček. Jazykové centrum Witaj je 1 Zeměpisné názvy ve více jazykových mutacích jsou uváděny v tomto pořadí: srbština, němčina. Ostatní zeměpisné názvy jsou pouze česky. Jak už bylo zmíněno výše, jsou Lužičtí Srbové známí především svými každodenními lidovými kroji. Každý v Německu, ale i jinde v Evropě, zná lužické kraslice, které jsou vyráběny s velkým řemeslným umem za pomoci podobných technik jako v České republice. Právě tyto techniky škrábání a voskování jsou v Německu velkým unikátem. Do celého průběhu roku zasahují nesčetné církevní svátky, neboť většina Srbů žijících v Horní Lužici se aktivně hlásí ke katolictví. Pro učitele to znamená důležitý poznatek, že v postní době před Velikonocemi nesmí odměňovat děti sladkostmi a rovněž musí velice redukovat výuku za pomoci televize. Několikrát v roce se mi stává, že děti přijdou na první vyučovací hodinu úplně vyčerpané a od kolegů učitelů se později dozvím, že děti vstávaly v ten den již ve čtyři hodiny ráno, aby se mohly zúčastnit svaté mše a následného procesí s monstrancemi. Velikonoční jezdci Velikonoce jsou největším církevním svátkem a nejinak je tomu i na Lužici. Po Zeleném čtvrtku a Velkém pátku přichází sobota plná rozjímání. V pátek i v sobotu se konají mše bez zvuku zvonů a varhan. V neděli brzo ráno se sejdou muži z místní církevní osady a nasednou na již týdny předem připravené a krásně vyzdobené koně. Muži mají na sobě slavnostní černé oblečení skládající se mimo jiné z cylindru a fraku. Původ tohoto zvyku je ještě v pohanské době, kdy obyvatelé objížděli na koních svá pole, aby jim tak zajistili větší úrodu. Současný zvyk lužických jezdců (srbsky se jim říká křižerjo) je čistě náboženský. Jednotlivé vesnice dají dohromady průvod až 150 jezdců z jedné církevní osady a celkem je odhadován počet jezdců na Jezdci vyjíždějí brzy ráno od svého kostela za zpěvu církevních chorálů (kerluší) a během své cesty zvěstují, že Kristus vstal z mrtvých. Tyto jízdy jsou velice pompézní svou důstojností i středověkými chorály, které se uchovaly právě pro tuto příležitost. Celé procesí je velice náročnou záležitostí, neboť jezdci najedou během celé neděle až 70 kilometrů. Tato prestižní akce vyjde věřící v případě nutnosti půjčení koně a jeho slavnostní výbavy okolo 1500 až 2000 euro. Právě pro tento impozantní obyčej se stává Budyšín a jeho okolí velikonočním městem číslo jedna. S našimi žáky, kteří se učí češtinu, praktikujeme i české velikonoční zvyky a během posledního týdne před velikonočními prázdninami společně vyrobíme okolo 150 pomlázek pro děti. lektoři a učitelé třetí číslo červenec

8 Lektoři a učitelé Slovanský ostrůvek v německém moři Horní Lužice Čeština na Lužici Čeština má na Lužici velkou tradici. Lužičané při troše soustředění mohou češtině přímo rozumět. V minulosti byla pražská Univerzita Karlova nejvýznamnějším místem, kde studovala lužickosrbská inteligence. Po druhé světové válce studovalo mnoho Lužických Srbů na gymnáziu ve Varnsdorfu, jediné lužickosrbské gymnázium v Budyšíně bylo založeno až o mnoho let později. Do lužické srbštiny jsou překládány české knihy a Česká republika dává k dispozici Lužickým Srbům speciální stipendia pro jazykové kurzy nebo stipendia pro studium na vysoké škole. Já nabízím kurzy češtiny přímo v Horní Lužici na všech srbských základních školách a k tomu ještě večerní kurzy pro dospělé. O letních prázdninách organizuji spolu s jazykovým centrem Witaj intenzivní kurz pro lužickou mládež. Právě skutečnost, že Lužičané nemají žádnou možnost studovat na vlastní univerzitě, znamená, že jsou během roku roztroušení po celém Německu. Také velká nezaměstnanost v nejvýchodnější části bývalé NDR způsobuje, že mnoho mladých lidí odchází z kariérních důvodů většinou do západní části Německa. Proto nabízíme letní intenzivní kurz pro mládež, která v létě pobývá opět doma na Lužici. Kurz trvá jeden týden a každý den probíhá šest hodin výuky češtiny a odpoledne přednášky, kdy do Chrosčic na faru zveme hosty z České republiky, kteří nám přednášejí nejrůznější příspěvky v češtině. V podvečer a večer se koná přídavný program, jako je společné vaření českého jídla, společné zpívání nebo projekce českých filmů. V závěru kurzu navštívíme vybrané české město. V loňském roce jsme tak jeli do 70 kilometrů vzdáleného Liberce, kde si studenti mohli sami vyzkoušet své nové jazykové znalosti. Srbských základních škol zbylo v současné době v Horní Lužici osm. Na všech je nabízena čeština, buď jako hlavní předmět, anebo v rámci odpolední nepovinné výuky. Základní školy v Německu jsou pouze od první do čtvrté třídy. Lužické děti mají češtinu moc rády, je pro ně jednodušší a srozumitelnější než třeba angličtina nebo francouzština. Český pravopis pomáhá i při osvojování pravopisu lužickosrbského. Během hodiny hovořím konsekventně pouze česky, děti nesmí vědět, že rozumím i němčině. V tom jsem ve výhodě před ostatními učiteli, neboť všichni Srbové jsou bilingvní, ovládají oba jazyky stejně. Právě přítomnost učitele z České republiky má pro děti velký význam silně rozšířená němčina jim v ničem nepomůže. Pro češtinu jako cizí jazyk pro tak malé děti neexistuje žádná vhodná učebnice, a proto si připravuji vlastní jazykové materiály v kombinaci českých učebnic pro základní Na Lužici je doma i česká dechovka. Před Srbským domem stojí kapela Chrósćanscy muzikanća, ve které hraje i učitel vyslaný z České republiky. Česká dechovka má na Lužici velkou tradici. Skoro každá vesnice, jež má svůj hasičský sbor, má i svoji dechovku, která hraje na lepší nebo horší úrovni. Dechová hudba provází každodenní život, například v květnu máme mnoho vystoupení na lidových slavnostech spojených se stavěním a následným kácením májky. Já hraji ve třech dechových kapelách a všechny se účastní nejrůznějších výměn a festivalů dechové hudby v České republice školy a nejrůznějších her. Děti moc rády zpívají a není problém je během jednoho pololetí naučit až patnáct českých písniček. Většina srbských základních škol má i partnerskou školu v České republice. Tato partnerství mají velkou tradici a já je pomáhám organizovat. Díky financování ze strany Česko-německého fondu budoucnosti se děti z Ralbic mohly podívat do Mělníka, naopak děti z Jablonce nad Nisou navštívily své kamarády v Budyšíně. Novinkou je i internetové partnerství mezi dětmi ze základní školy v Chrosčicích a dětmi z Křesťanské základní školy v Brně. Setkání dětí se kvůli velké vzdálenosti doposud neuskutečnilo, ale děti spolu komunikují přes internet a jednou za měsíc spolu i telefonují za pomoci internetového programu skype. Večerní kurzy pro dospělé nabízím každé úterý v Budyšíně. V Srbském domě se schází malá skupinka pokročilých, která má zajímavé složení: od důchodců lektoři a učitelé třetí číslo červenec

9 Lektoři a učitelé Slovanský ostrůvek v německém moři Horní Lužice Děti ze Srbské základní školy v Chrosčicích. Lužické kroje jsou užívány staršími lidmi každodenně, ke slavnostnějším příležitostem je užívají i mladší Srbská základní škola. Hlavním městem Lužických Srbů je Budyšín, který je ale většinově německý. Hlavní vesnicí jsou bezesporu Chrosčice, kde stále převládá lužická srbština po pracující středního věku. Ve čtvrtek nabízím dva kurzy v hlavní lužickosrbské vesnici Chrosčicích. Zatímco v Budyšíně je poměr Lužických Srbů přibližně jedno procento, v Chrosčicích přesahuje počet slovanského obyvatelstva devadesát procent. Když jsem poprvé učil druhou skupinu pokročilých, musel jsem kompletně předělat své učební přípravy, neboť jejich znalosti češtiny na první pohled vypadaly tak, že už je není možné téměř nic nového naučit. Také s večerními kurzy jezdíme pravidelně do Čech. Tradice přátelství mezi Lužicí a Českou republikou dokazuje i fakt, že Lužičané znají příhraniční česká městečka mnohdy lépe než jejich český učitel. Jazyková problematika lužická srbština čeština Jak již bylo zmíněno, je lužická srbština češtině velice blízká. Během své výuky se mi podařilo nasbírat hezkou řádku takzvaných falešných přátel, lexémů, které se sice podobně píší, ale mají jiný význam. Jako příklad mohu uvést zachod do domu: slovo zachod znamená vchod. Kdo hledá toaletu, měl by vyhledat nuznik. Podobně: když je někdo mazany, nemá s liškou nic společného, ale má například pouze špinavé ruce (mazany špinavý, wažny důležitý). Čeština i lužická srbština během svého vývoje nasbíraly také mnoho germanismů: špihel (der Spiegel) znamená česky zrcadlo, šula (die Schule) je škola, šuler (der Schüler) je žák. Hezká jsou i slovíčka z doby purismů. Češi i Lužičané nechodí do teatru, neboť bylo toto řecké slovo považováno za germanismus, ale o to raději chodí do džiwadła do divadla. Gramaticky je rozdíl rovněž viditelný. Asi největší problémy dělají Lužickým Srbům v češtině, ale i v jejich mateřštině, vidy. V srbštině není problém říci větu, která v překladu zní budeme uvidět, tedy místo budeme vidět nebo uvidíme. Vidové páry existují v srbštině ve slovníku, ale jejich každodenní používání se hodně inspiruje němčinou (wir werden sehen). Co se týká duálu, je čeština mnohem jednodušší než srbština a Srbové se musejí naučit redukovat množná čísla v duálu podle českého množného čísla (dvě ženy a nikoliv dvaj žonaj). Stálým evergreenem je i negace pomocného slovesa v minulém čase, kdy česká pravidla přikazují negaci participiálního tvaru určitého slovesa, a v lužické srbštině dochází k negaci pomocného slovesa być být (njesym był nebyl jsem). Velkým problémem je pro Lužické Srby česká výslovnost. Během vývoje jazyka zmizelo ze srbštiny slovanské r a toto je v současné době používáno podobně jako v němčině. Na konci slova je tato hláska dokonce stejně jako v němčině redukována. Proto se v srbštině a češtině stejné grafémy bratr vyslovují v srbštině jako brat. Podobně je to i s vyslovováním počátečních zdvojených písmen sp a st, kdy naše babičky rovněž ještě používaly germanizované slovo študýrovat. Mnohdy je v hovorové srbštině problém rozlišovat hlásky s a z. Tak se v češtině při návštěvě zoo nechodí do [coo] a řecký bůh Zeus nebyl foneticky [cojs]. lektoři a učitelé třetí číslo červenec

10 Lektoři a učitelé Slovanský ostrůvek v německém moři Horní Lužice Rozhovor s účastnicí jazykového kurzu paní Beatou Nastickec Co je pro tebe motivací účastnit se kurzů češtiny? Čeština i Česká republika je nám Lužickým Srbům velice blízká. Nejbližší české město je od nás vzdáleno pouhých 25 km a vzájemné styky mezi Čechy a Srby mají dlouhou tradici již před sametovou revolucí. Čeština nám pomáhá i k pochopení vlastního jazyka. Nejenom z tohoto důvodu jsem studovala již dříve bohemistiku v Lipsku. Proč zrovna čeština, proč ne polština nebo ruština? Čeština je nám Lužickým Srbům nejblíže. Každodenně dochází k vzájemným kontaktům. Češi a Srbové spolupracují na nejrůznějších kulturních projektech a výměnách. Velice zajímavá je i možnost pracovního uplatnění v České republice, protože Němci jenom výjimečně ovládají češtinu na tak dobré úrovni. Co ti v češtině přijde obzvláště složité? Určitě takzvaní falešní přátelé. Je těžké tato stejně psaná slovíčka s jiným významem rozlišovat. Když se člověk dostatečně učí slovíčka z hodiny, tak to jde. Problémy mám i s výslovností. V češtině existuje spousta slov, která se obejdou bez jakékoliv hlásky. Jako příklad mohu uvést nejznámější českou větu: Strč prst skrz krk., ta je pro nás skoro nevyslovitelná. Jaká je asi největší výhoda pro Lužické Srby, kteří si osvojili češtinu? Ta výhoda plyne již ze znalostí češtiny. Němec je v České republice na první pohled bez angličtiny ztracený. Čeština používá jemu cizí háčky a čárky, ale to pro nás není ničím odrazujícím, ba naopak, cítíme k České republice jasný příbuzenský vztah. Naše písničky jsou podobné, a tak se necítím mezi Čechy jako mezi cizími. Slova závěrem Lužická srbština vymírá, počet lidí, kteří se touto krásnou řečí dorozumívají, je stále menší. Již na začátku dvacátého století byl prognózován její konec. S globalizací a novými médii je její pozice ještě složitější. Televize vysílá v srbštině jednou za měsíc, a to pouze hodinu, jinak zcela převládají německá rádia a desítky státních i komerčních programů v němčině. Lužické školy, které jsou tradičními baštami lužické srbštiny, jsou necitlivými německými byrokraty uzavírány z důvodu údajného nízkého počtu dětí lužické děti jsou takto posílány do větších škol ve městech, kde převládá němčina. Lužickosrbské heslo Běchmy smy budžemy. ( Byli jsme, jsme a budeme. ) snad vydrží ještě dlouho. Je to úkol také pro Českou republiku, aby na svého nejbližšího souseda nezapomínala. Jak vidí Srbka českou mentalitu? Tady na Lužici jsou Srbové obklopení převažující německou mentalitou a ta česká jim může připadat buď bližší, anebo naopak vzdálenější? To je dobrá otázka. Naše mentalita je lužickosrbská. Tím, že aktivně znám ještě mentalitu jiných národů, mám možnost poznat sama sebe a prakticky si i z ostatních přístupů vybírat. Mám ráda také lidi v Polsku, ale jejich mentalita a přístup k životu mi není tak blízký jako životní přistup Čechů. Polská mentalita je spíše američtější. Češi jsou flegmatičtější a více spontánní. Někdy se mi zdá česká spontánnost bezbřehá a naopak mám někdy více ráda trochu plánování nebo i přesnosti. Přesto jsou pro mne Češi více skromní a pohostinní, než je tomu na druhé straně hranice. Existuje tedy ten předsudek, že jsou Němci nespontánní a jiní než Češi nebo Lužičtí Srbové? Určitě ano, jak jsem již řekla předtím, někdy si velice cením, že my Slované dokážeme jinak slavit, improvizovat. Někdy mi však slovanské plánování přijde jako čistý chaos. Pak naopak zatoužím po německé systematičnosti, přesnosti i větší čistotě ulic. lektoři a učitelé třetí číslo červenec

11 Lektoři a učitelé Proč se učí lidé z dalekého Sao Paula česky Zleva nahoře: Denise, Felipe, Andreson, Ariela; zleva dole: Candido, Nora, Vera, Victor Proč se učí lidé z dalekého Sao Paula česky Klára Bachurková krajanská komunita Sao Paulo, Brazílie Česká republika je 108krát menší než Brazílie. Jenom samotné město Sao Paulo s aglomerací má dvakrát více obyvatel než celá naše země. Přesto je spousta lidí, kteří projevují o naši zemi živý zájem, které naše země láká, kteří ji chtějí navštívit či by si dokonce dokázali představit v ní žít. Kdo jsou tito lidé? Kolik mají let? Jaké jsou jejich důvody ke studiu českého jazyka? Český jazyk se v Sao Paulu vyučuje již 6. rok v rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. Od té doby se zde vystřídali učitelé Mgr. Markéta Pilátová, RNDr. Marek Belza a Mgr. Petra Mocová, po níž jsem převzala štafetu já. Výuka se koná na dvou místech: od počátku v sídle Česko-brazilské kulturní unie a od roku 2009 také na univerzitě Universidade de São Paulo. Jako nová učitelka jsem chtěla poznat své studenty, proto jsem sestavila dotazník s cílem zjistit o nich základní fakta. Dotazník se skládá z pěti hlavních částí: 1. Základní informace o studentovi (jméno, příjmení, věk, adresa, zaměstnání). 2. Informace o studentových českých předcích a jeho kontaktu s Českou republikou. 3. Členství v Česko-brazilské kulturní unii. 4. Český jazyk a motivace ke studiu českého jazyka. 5. Základní znalosti z české kultury. Z 87 studentů českého jazyka v Sao Paulu na můj dotazník odpovědělo 46 respondentů (54 %), což nám umožní vytvořit si alespoň přibližný obrázek. Základní informace o studentech Dotazník vyplnilo 22 mužů a 24 žen. Průměrný věk studentů je 34 let, přičemž nejmladší studentka má 12 let a nejstarší 69 let. Téměř všichni zájemci o český jazyk jsou ze Sao Paula a blízkého okolí, ale najde se i pár z nich, kteří na hodiny češtiny dojíždějí až 100 km. Jejich zaměstnání jsou velmi rozličná (veterinář, scenáristka, bioložka, profesorka, manažer, psycholožka, archivář, ilustrátorka, informatička apod.) a je z nich patrné, že se jedná o lidi s minimálně středoškolským vzděláním. lektoři a učitelé třetí číslo červenec

12 Lektoři a učitelé Proč se učí lidé z dalekého Sao Paula česky Většina studentů patří mezi úplné začátečníky nebo mírně pokročilé. Jsou zde však čtyři studenti, kteří jsou zařazeni mezi středně pokročilé, a ti by se již v České republice rozhodně neztratili. Přestože jsou někteří z nich potomky Čechů, nikdo z nich před začátkem kurzů česky nehovořil. Ve skupině plynně hovořících a pokročilých studentů jsou čtyři ženy, všechny měly nebo mají české předky a v jejich rodině se pořád ještě částečně hovoří česky (prarodiče, rodiče). Krajané a jejich kontakt s Českou republikou Brazílie je ve větší či menší míře již po několik desetiletí zaplavována imigranty z různých zemí, i z České republiky či bývalého Československa. Nejenom přímí imigranti, ale také jejich potomci v sobě mnohdy cítí příslušnost k zemi svých předků. Tato příslušnost bývá založena na specifické rodinné zkušenosti vycházející z českého prostředí, s českými zvyky a kontaktem s českým jazykem. Nemusí se jednat o aktivní zkušenost, ale i o zkušenost zprostředkovanou vyprávěním rodičů či prarodičů o tom, co si pamatují z dětství, jak se žilo v České republice, jak se slavily Vánoce, nebo tím, že slyší, jak spolu babička s dědečkem mluví česky. V člověku pak zůstává těžko uchopitelný prostor, který by rád vyplnil, ale neví jak, protože prarodiče již možná nežijí nebo bydlí daleko, rodiče nemají čas, a oni sami toho již nejsou schopni. Právě tito lidé bývají nadšenými studenty, kteří se živě zajímají o vše, co se týká země jejich původu. Z dotázaných studentů je celkem 12 potomků československých imigrantů: Vera Anna (69 let), Johanna (67 let), Cândido (60 let), Janet (57 let), Vera Maria (53 let), Daniel (53 let), Denise (50 let), Nora (44 let), Inez (43 let), Patrick (13 let), Ariela (12 let), Cristina (12 let). Jejich předkové pocházeli z Prahy, Olomouce, Roudnice, Zlína, Budyně nad Ohří, Vsetína, Brna a Loun. Do Brazílie emigrovali v rozličných dobách, převážně z politických či pracovních důvodů. Nejvíce jich emigrovalo po roce 1948 a Přestože asi jenom polovina z nich má kontakt s českou rodinou, kromě tří respondentů (mezi nimi dvě děti) všichni navštívili Českou republiku. Jejich prvotním cílem bylo poznat rodiště svých předků, kde se někteří z nich dokonce setkali se svou rodinou. Dorozumívacím jazykem byla většinou angličtina nebo v případě pokročilejších studentů i čeština. Všichni se z České republiky vrátili nadšení. Co se jim líbilo nejvíce? Česká mentalita, architektura, gastronomie, hudba, příroda a dokonce i tramvaje. Jenom dva respondenti napsali, co se jim nelíbilo: byrokracie a české vlaky. Téměř všichni uvedli, že by si dokázali představit žít v České republice. třetí číslo červenec 2011 Většina těchto lidí jsou buď členy Česko-brazilské unie, anebo do ní hodlají v brzké době vstoupit. Chtějí aktivně udržovat české kulturní dědictví v Sao Paulu. Tito studenti velmi vítají otevření kurzů českého jazyka. Jejich hlavní motivací pro studium češtiny je udržet kontakt s českou rodinou, pochopit českou povahu a najít tu část svého já, kterou si s sebou nesou a kterou bez hlubšího poznání našeho národa nejsou schopni uchopit. Motivace ke studiu českého jazyka u nekrajanů Motivace studentů, kteří jsou našimi krajany, je celkem zřejmá. 73 % studentů však není potomky československých imigrantů. Jaký je tedy důvod, proč se učí češtinu? Někdy je to český manžel, manželka nebo čeští kamarádi, jindy jsou to pracovní styky s Českou republikou, turistika, zájem o další slovanský jazyk (především studenti na univerzitě), českou klasickou hudbu, architekturu či historii (konkrétně například zájem o postavu Jana Husa nebo Jana Ámose Komenského). A v neposlední řadě také české animované pohádky, dobrá pověst českého piva nebo jednoduše zvědavost. Studenti, kteří začali studovat češtinu až letos, toho o České republice převážně mnoho nevědí, vždy ale dokážou vyjmenovat alespoň jednoho spisovatele, herce, zpěváka, skladatele či sportovce. 59 % studentů zná nějakého českého spisovatele a 32 % četlo českou knihu, 57 % vidělo český film a 30 % je schopno říct jméno nějakého českého herce nebo režiséra. 41 % zná nějakého českého zpěváka či hudební skupinu, 48 % hudebního skladatele a 48 % sportovce. Mezi nejvíce zmiňovanými spisovateli byli Franz Kafka, Milan Kundera a jejich bývalá učitelka Markéta Pilátová, mezi herci a režiséry Zdeněk Svěrák, Miroslav Donutil a Miloš Forman, mezi zpěváky Karel Gott, Helena Vondráčková, Jaromír Nohavica, Aneta Langerová a mezi skupinami Kabát a Hradišťan. Ze skladatelů nikdy nechyběl Bedřich Smetana a Antonín Dvořák, ze sportovců Jaromír Jágr, Petr Čech, Pavel Nedvěd, Martina Navrátilová, Ivan Lendl a Emil Zátopek. Je vidět velký pokrok u respondentů, kteří v předcházejících letech navštěvovali kurzy češtiny a účastnili se různých kulturních aktivit pořádaných jejich bývalou učitelkou Petrou Mocovou. Ti znají kromě výše zmíněného také některé české zvyky, vaří doma tradiční česká jídla jako vepřo-knedlo-zelo či svíčkovou, umí zpívat české lidové písničky a viděli několik českých filmů. Málokdo z těchto studentů je členem Česko-brazilské kulturní unie, ale u mnohých z nich je patrný hlubší zájem a je pravděpodobné, že se někteří z nich stanou regulérními členy. lektoři a učitelé 12

13 Lektoři a učitelé Proč se učí lidé z dalekého Sao Paula česky Příspěvky od studentů Kromě dotazníku měli studenti možnost přidat také motivaci ke studiu českého jazyka, napsanou portugalsky či česky, čehož využilo sedm studentů. Většina z nich napsala svou práci v portugalštině (s občasnými výrazy v češtině přepisuji kurzívou), jediná Denise si troufla napsat ji celou česky. Portugalské verze jsem přeložila do češtiny a českou verzi jsem autorce za její přítomnosti pomohla opravit. Victor Westmann, 26 let, informatik (začátečník). Učím se česky, protože se tam vaří skvělé pivo, protože se tam narodili Milan Kundera a Franz Kafka, protože je Česká republika mladá demokratická země, člen NATO a Evropské unie, protože je to země ekonomicky stálá, protože se nachází v srdci Evropy, protože je tam spousta pěkných hradů a zámků, protože má bohatou a různorodou kulturu, krásná muzea a parky a zachovalé historické památky. Čeština je pro mě zajímavá také tím, že mi otevře dveře k dalším slovanským jazykům, jako je ruština, polština, slovenština, chorvatština nebo srbština. A v neposlední řadě můj zájem o češtinu podněcují české ženy, které jsou krásné a pro nás Jihoameričany velmi exotické. Anderson Nunes dos Santos, 25 let, student konzervatoře (začátečník). Ke studiu češtiny jsem se dostal skrz českou hudbu, s níž jsem poprvé přišel do kontaktu na koncertu Mládežnického orchestru státu Sao Paulo. Tehdy hráli nějakou skladbu od Antonína Dvořáka, která mě okouzlila natolik, že jsem se rozhodl studovat hru na kontrabas. Začal jsem se zajímat o českou hudbu, vyhledávat informace z různých zdrojů, zkontaktoval jsem i několik Čechů. Zalíbil se mi jejich jazyk, jeho zvuk a melodie. Proto bych se jej rád naučil. A jednou také navštívil Českou republiku osobně. Nora Machalous, 44 let, profesorka němčiny (s velmi dobrou znalostí mluvené češtiny, doposud se však nikdy neučila číst a psát česky). Odešla jsem z České republiky v roce 1968, ještě v době, kdy to bylo Československo. Moji rodiče se rozhodli utéct před komunismem do Švýcarska. Já jsem měla dva roky a najednou kolem sebe slyšela samou němčinu, proto se mi oba dva jazyky začaly plést. Ve Švýcarsku jsme ale nezůstali. Když jsem měla deset let, odjeli jsme do Brazílie. Kromě češtiny a němčiny jsem se tedy musela naučit i portugalštinu. Tehdy jsem pletla dohromady již tři jazyky. Rozuměli mi jenom mí rodiče. Časem jsem se naučila rozeznávat, s kým mluvit česky, s kým německy a s kým portugalsky. Dostala jsem se na univerzitu, kde jsem vystudovala portugalskou a německou filologii. Osamostatnila jsem se a s češtinou prakticky ztratila veškerý kontakt. Teď se k češtině začínám vracet. Jsou to mé kořeny, je to můj mateřský jazyk. Často sním v češtině, často mě poprvé napadne nějaký výraz česky a až poté německy nebo portugalsky. Přestože český jazyk běžně nepoužívám, je u mě přítomný. A právě proto cítím, že bych se k němu měla vrátit a zdokonalit se v něm, abych jej úplně nezapomněla, abych neztratila jednu část svého já. Felipe Garcia Koritar, 24 let, obchodní zástupce (začátečník). Od malička jsem se zajímal o to, odkud pochází má rodina. V mém případě je to Španělsko a Česká republika. Přál jsem si žít v Brazílii, ale zároveň neztratit Španělsko a Českou republiku. Odjel jsem do Španělska, kde jsem studoval a pracoval a za rok a půl se naučil výborně španělsky. Když jsem se vrátil do Brazílie, rozhodl jsem se začít studovat češtinu. Chtěl bych se nejenom naučit česky, ale také poznat českou kulturu, zvyky, hudbu, literaturu, kinematografii. Přeji si jednou odcestovat do České republiky, sám se tam dorozumět česky a cítit se tam alespoň trochu jako doma. Vera Novak, 53 let, v důchodu (středně pokročilá úroveň češtiny). Můj tatínek, Antonín Novák, byl a je můj velký a jediný opravdový přítel. Odjakživa si dopisoval a telefonoval s českou rodinou. Každý týden si voláme s mou tetou, tatínkovou sestrou, Drahomírou Novákovou a mým bratrancem Miroslavem Novákem. Moje teta portugalsky nemluví, takže je na mě, abych se naučila česky. Navíc nás často navštěvují naši čeští příbuzní, takže se u nás doma mluví česky poměrně často. Já sama jsem byla několikrát v České republice, kde jsem poznala spoustu lidí a znovu obnovila vztahy s českou rodinou. Díky kurzu jim rozumím, mohu si s nimi psát a dokonce jsem schopná s nimi i hovořit. Je pro mě velkým potěšením komunikovat jazykem mého tatínka. V neposlední řadě chodím na kurzy českého jazyka, protože si tam prohloubím své znalosti o českých zvycích, hudbě, literatuře A já bych si moc přála předat své dvanáctileté dcerce určité znalosti z české kultury, aby jednou dokázala pokračovat v rodinné tradici. Denise Hönel, 50 let, ilustrátorka (středně pokročilá úroveň češtiny). Čeština je pro mě úplnou hudbou pro uši. Vždycky jsem prosila babičku, aby mě naučila česky. Babička neměla k dispozici žádné učebnice, proto používala k výuce dopisy. To je samo o sobě velmi těžké a ještě více o to, že se při jejich čtení babička velmi dojala a bylo po výuce. lektoři a učitelé třetí číslo červenec

14 Lektoři a učitelé Proč se učí lidé z dalekého Sao Paula česky Pamatuji si, že jsem se jako úplně první naučila českou hymnu. Potom pár slov, sloves a dokonce i nějaké jednoduché věty. Pokračovat dále však bylo prakticky nemožné, protože se v Brazílii nedaly koupit žádné materiály k výuce češtiny. Díky projektu výuky českého jazyka u krajanských komunit jsem se znovu vrátila ke svému snu, poznala spoustu nových přátel. Projekt mi nepřinesl jenom mou vysněnou češtinu, ale také domov Ariela Hönel Scherer, 12 let, studentka (mírně pokročilá úroveň češtiny). Chci se naučit česky, protože mám české příbuzné (můj dědeček je z České republiky). Od té doby, co jsem se začala učit česky, jsem se začala zajímat nejenom o jazyk, ale také o kulturu, zemi Česky se učím z čistého zájmu, je to moje rozhodnutí, ne rozhodnutí mých rodičů. Myslím si, že se budu učit ještě hodně dlouho. Cândido Augusto Martins Neto, 60 let, v důchodu (začátečník). Jmenuji se Cândido Augusto Martins Neto, mám 60 let, jsem ženatý s Margaridou, v důchodu. Mám dvě děti, Rodolfa a Patrícii, a jednoho vnuka, Igora. Můj pradědeček byl Čech. Vždy jsem věděl, že mám české kořeny, ale nikdy jsem po tom více nepátral. Až roku 2003 jsem se dozvěděl o Česko-brazilské kulturní unii, zkontaktoval jsem se s paní Helenou Novotnou, Magdou Jirouskovou a Emou Javurkovou a byl velmi mile přijat. Začal jsem se účastnit akcí Unie, až jsem se roku 2005 rozhodl stát jejím členem. Když jsem se dozvěděl o možnosti výuky češtiny, má radost neznala mezí. Nelze popsat slovy ten pocit, když jsem poprvé v životě řekl česky: dobrý den, dobrou noc, ahoj A mé srdce bilo ještě silněji, když jsem poprvé v životě, v roce 2009, poznal Prahu. Byl to jeden z nejkrásnějších okamžiků mého života. Strávil jsem tam 29 neskutečně nádherných dnů, splnil se mi můj sen. Tato úžasná zkušenost by nebyla možná bez přátelství s paní Evou Kloubovou, bez pomoci české vlády a konzulátu, Českobrazilské kulturní unie a také díky profesorkám češtiny, které vynakládají veškeré úsilí, abychom se naučili jazyk a poznali kulturu našich předků. Chtěl bych proto poděkovat z celého svého srdce vám všem: jsem vám moc zavázán! PS: Teď se dokonce odvažuji naučit pár slov česky svého vnuka. Motivační dopisy studentů jsou asi nejlepším důkazem toho, co pro ně výuka českého jazyka znamená. Já jako učitelka mohu říct, že pracovat s nimi je skutečná radost. Přeji jim, aby se dál zdárně prali s obtížemi našeho jazyka a nacházeli sebenaplnění v objevování krás naší země a naší kultury. třetí číslo červenec 2011 Dotazník Základní data Jméno a příjmení: Věk: Národnost: Adresa: Profese: Krajané Jste potomek československých (českých) emigrantů? První příbuzní, kteří přišli do Brazílie, byli Vaši: Pradědeček ( ) Prababička ( ) Dědeček ( ) Babička ( ) Otec ( ) Matka ( ) Já ( ) Jiní ( ) Odkud pocházeli? Ve kterých brazilských městech bydleli? Kdy a proč opustili Československo? Mluví někdo z Vaší rodiny česky? Na jaké úrovni? (začátečník, mírně pokročilý, pokročilý, velmi pokročilý) Kontakty s Českou republikou Jste v kontaktu s českými příbuznými? Byl jste někdy v České republice? Kdy? Která města jste navštívil? Za jakým účelem jste tam jel? Setkal jste se tam se svými českými příbuznými? Udržujete spolu kontakt? Jakým jazykem jste se mezi sebou dorozumívali? Co se vám líbilo na České republice nejvíce a co nejméně? Dokázal byste žít v České republice? Proč? Navštívili vás Vaši čeští příbuzní v Brazílii? Uniao Cultural Tcheco Brasileira (UCTB) Česko-brazilská kulturní unie Jste členem UCTB? Proč? Někdo z Vaší rodiny je členem UCTB? Kdo to je a kolik má let? Čeština Co udržuje Váš zájem o Českou republiku a její jazyk? Jakou máte úroveň češtiny? (začátečník, mírně pokročilý, pokročilý, velmi pokročilý) Co se vám zdá nejtěžší na českém jazyku? K čemu vám pomohla výuka češtiny (kromě toho, že jste se naučil další cizí jazyk)? Česká republika Jaké zvyky udržuje Vaše rodina? Umíte zazpívat nějakou českou píseň? Kde jste se ji naučil? Umíte tancovat nějaké evropské tance (polka, valčík, čardáš, verbuňk...)? Kde jste se je naučil? Znáte nějaké české spisovatele/básníky? Přečetl jste nějakou českou knihu? Viděl jste nějaké české filmy? Znáte nějaké české herce? Znáte nějaké české zpěváky nebo hudební skupiny? Znáte nějaké české skladatele? Znáte nějaké české sportovce? lektoři a učitelé 14

15 Lektoři a učitelé Čeština v pařížské metropoli Paříž, ilustrační foto Čeština v pařížské metropoli Tereza Riedlbauchová lektorát Paříž Sorbonna, Francie Jakkoliv by se mohlo zdát, že lektorské místo na Sorbonně s sebou přináší soustředěnou činnost, věnovanou pedagogické, vědecké a kulturní práci, ani zdaleka tomu tak vždy není. Lektor se potýká s problémy ne nepodobnými těm, s nimiž se potýkají lektoři v exotických zemí. Nejprve je tu sama Paříž, divoké a rychlé město, které usíná nakrátko nad ránem, kde se dennodenně střetávají lidé z celého světa, všech kultur a náboženství. Jako všechna světová velkoměsta trpí přelidněností, a tedy nefungující dopravou, nedostatkem bytů (Sorbonna lektorovi ubytování neposkytuje), nezaměstnaností a potenciálně neustále přítomným stresem. V první řadě se tedy lektor musí dokázat sžít s tímto městem a čelit řadě praktických problémů. Ty se projevují i při samotné výuce, kdy z důvodů nefungující dopravy či velmi častých stávek v různých oblastech nedorazí na hodinu téměř žádní studenti. Paříž ale s sebou přináší zejména nesmírnou bohatost kulturního života, takže již od prvních chvil se lektor začíná smiřovat s tím, že není v jeho silách zúčastnit se veškerých kulturních a vědeckých událostí spojených s prezentací slovanských či středoevropských kultur, v jejímž rámci je česká kultura obvykle prezentována, a nakonec se nemůže omezit ani na program Českého centra v Paříži, kde probíhá kolem tří set prezentací ročně. Lektor také vedle oficiálních institucí může fungovat jako záchranná stanice v řadě mnoha nečekaných situací (tlumočení českým rodinám v nemocnicích, ubytování českých studentů a zbloudilých českých turistů), jeho práce na jedné z nejstarších evropských univerzit je tedy po všech stránkách tvůrčí, zajímavá a náročná. Současný stav češtiny na Sorbonně Obor čeština se v rámci Sorbonny vyučuje na Katedře slavistiky na fakultě Paříž IV, ekvivalentu českých filozofických fakult. Od roku 2010 prochází řadou proměn a v současnosti ho lze studovat již pouze v programu středoevropská studia/čeština, a to v kombinaci s němčinou nebo polštinou. Student si může vybrat češtinu ve větším či menším rozsahu. Na oboru čeština působí pedagogové: profesor Xavier Galmiche (literatura, od roku 1996), docentka Markéta Theinhardt (reálie, historie a dějiny umění, od roku 1995), dvě lektorky českého jazyka, jedna zaměstnaná ve spolupráci s MŠMT ČR v současnosti Tereza Riedlbauchová (od roku 2007) a druhá zaměstnaná přímo Sorbonnou v současnosti Petra James (od roku 2006), které vyučují fonetiku, fonologii, lingvistiku, morfologii, syntax, stylistiku, konverzaci, jakož i volitelnou češtinu ve třech úrovních. Nově na výuku předmětů se středoevropským rámcem nastoupila v roce 2010 Clara Royer. V roce 2008/2009 profesor Galmiche působil jako ředitel pobočky Sorbonny v Abu Dabí ve Spojených arabských emirátech a lektorky, obě literární historičky, vyučovaly rovněž seminář české literatury Portréty klasických spisovatelů 19. a 20. století. V té době přednášky a semináře z české literatury vedla asistentka Katerina Hala. Na oboru tradičně vypomáhá tuteur, lektoři a učitelé třetí číslo červenec

16 Lektoři a učitelé Čeština v pařížské metropoli neboli někdo ze studentů z vyšších ročníků, který nabízí doplňkové kurzy pro studenty. Slavistika sídlí v nové pobočce Sorbonny, a to v modernizované budově na boulevardu Malesherbes v blízkosti Madeleine, pařížské Opery a parku Monceau. Sídlí tam také obory germanistika (němčina, holandština, skandinávské jazyky, jidiš), italština a rumunština, cizí jazyky v aplikaci (LEA) a první dva ročníky oborů francouzská a srovnávací literatura, francouzský jazyk, latina, řečtina, hudba a muzikologie. Všechny tyto obory byly původně umístěny v nevyhovujících prostorech v Grand Palais a na Malesherbes se začaly stěhovat postupně od roku V budově se nachází také několik vědeckých center: Italská literatura a kultura, Vědecké centrum zabývající se kulturami a literaturami střední, východní a balkánské Evropy (CRECOB), Interdisciplinární vědecké centrum zaměřené na střední Evropu (CIRCE), Vědecké centrum zabývající se germánskými, severskými a holandskými kulturami a Centrum polské civilizace. Centrum Malesherbes, jehož střed tvoří dvůr a malý park, je vybaveno mnoha laboratořemi s technickým zázemím, přednáškovými sály různé velikosti, učebnami, knihovnou a kopírovacím centrem. Přes svou vybavenost Malesherbes má také mnoho nedostatků, pouze profesoři mají své pracovny, a to nikoliv samostatné, všichni ostatní vyučující včetně docentů mají k dispozici dva sály pro vyučující, něco na způsob středoškolské sborovny, z něhož jeden je vybaven počítači a tiskárnami. Na slavistice, v jejímž čele aktuálně stojí profesorka rusistiky Laure Trubetzkoy se zástupci Xavierem Galmichem a Agnieszkou Grudzińskou, se vyučují v plném rozsahu obory ruština, polština, srbochorvatština a čeština, jakožto volitelný jazyk lze studovat také bulharštinu a ukrajinštinu, vyučované lektory. Větší výběr slovanských jazyků poskytuje katedra středoevropských a východoevropských jazyků univerzity Národní institut pro východní jazyky a civilizace, známější pod zkratkou INALCO; ruština zde existuje jako samostatný obor. Tato univerzita má praktičtější zaměření (překladatelství, tlumočnictví, právo, ekonomie), kdežto Paříž IV spíše literárně-historické. Profilu INALKA se na Sorbonně přibližuje studijní program Cizí jazyky v aplikaci (LEA), který si studenti mohou zvolit vedle klasického programu Cizí jazyky, literatury a reálie (LLCE). Obory s výukou češtiny na Sorbonně a INALKU úzce spolupracují od roku 2008, studenti ze Sorbonny docházejí na INALKO např. na lingvistické přednášky profesora Patrice Pognana. Krátce z historie Sorbonny, katedry slavistiky a vzniku samostatné češtiny Univerzita Sorbonna patří k nejstarším evropským univerzitám. Vznikla kolem poloviny 12. století a brzy vynikla ve výuce teologie a filozofie. Oficiálně jako univerzita byla uznána třetí číslo červenec 2011 pravděpodobně někdy mezi lety Jméno nese po Robertu de Sorbon, který v roce 1257 založil kapli, knihovnu a ubytovací prostory pro studenty v historické budově v Latinské čtvrti, kde se univerzita nachází dodnes; předtím nikdy nebyla soustředěna pouze v těchto prostorách. V roce 1622 se na jejím rozšíření a rekonstrukci podílel kardinál Richelieu. V letech byla kompletně zavřena. Od poslední velké rekonstrukce na přelomu 18. a 19. století se historická budova v Latinské čtvrti prakticky nezměnila. Její uspořádání a rozdělení na jednotlivé fakulty podle zaměření (humanitní vědy, medicína, práva atd.) se datuje rokem 1970, kdy bylo ustaveno 13 fakult, které se jmenují Paříž I XIII. V historické budově se nacházejí pouze některé obory fakult Paříž IV a Paříž III, další obory těchto fakult a ostatní fakulty jsou roztroušeny po celé Paříži i jejím předměstí. Zájem o slovanskou kulturu se ve francouzském univerzitním prostředí začal projevovat postupně od 40. let 19. století. U zrodu slavistiky stáli také Louis Léger a Ernest Denis, kteří od 70. let 19. století publikovali práce týkající se české historie, politiky a kultury. K založení samostatné katedry slavistiky na Sorbonně došlo až v roce 1920 Ernestem Denisem. V roce 1968 vznikl na této katedře lektorát češtiny ve spolupráci s Ministerstvem kultury Československa, který však nebyl vždy obsazen, a to z politických důvodů. V souvislosti s přílivem východoevropské emigrace bylo následně po celé Francii vytvořeno několik profesorských míst se slavistickým profilem. Češtinu jako samostatný obor v rámci katedry slavistiky na fakultě Paříž IV založila v roce 1982 literární historička Hana Voisine-Jechová a vedla ji až do roku Kromě jazykového lektora zde, jako tzv. professeur associé, krátkodobě působili profesoři z Československa, např. literární vědec Pavel Vašák. V roce 1995 byly na češtině otevřeny další pozice: na místo docentky nastoupila historička dějin umění Markéta Theinhardt a na místo druhého lektora zaměstnaného přímo Sorbonnou Noemi Prečanová. V témže roce tam literaturu vyučoval profesor francouzské literatury Jaroslav Fryčer a lektor Jaroslav Hubata (MK). V roce 1996 na katedru nastoupil profesor české literatury Xavier Galmiche, který ji vede dodnes. Na pozici lektorek se vystřídaly dále: Monika Mráčková, Marcela Poučová, Zdeňka Schejbalová (MK, převážně vyučující francouzštiny na vysokých školách v ČR), Klára Notaro, Hana Říhová či muzikoložka Lenka Stránská (lektorka zaměstnaná přímo Sorbonnou). Studenti z Evropy a celého světa Počet studentů se pohybuje kolem dvou až deseti na ročník. Jedná se o Francouze, Čechy, Slováky, Poláky, Kanaďany, Angličany plus Čechofrancouze různého typu (s jedním českým rodičem, potomci českých emigrantů narození ve Francii, Češi, kteří v dětství či v mládí odešli žít do Francie apod.). Na výběrovou češtinu ve třech úrovních pro všechny studenty Sorbonny dochází kolem šedesáti studentů, lektoři a učitelé 16

17 Lektoři a učitelé Čeština v pařížské metropoli Piknik se studenty (lektorka Tereza Riedlbauchová první zleva, Petra James stojící vzadu) z nichž se výjimečně někdo přihlásí přímo na obor čeština. Kromě již výše zmíněných národností volitelnou češtinu navštěvují Slované v celé šíři, Alžířané, někdy též Afričané, Pákistánci a Číňané. Motivace francouzských studentů studovat češtinu se proměňuje. Dříve se jednalo nejčastěji o studenty, kteří si češtinu přibrali k jinému slovanskému jazyku nebo k němčině, nyní se jedná často o jednooborové studenty, kteří chtějí později pracovat v České republice, a to v různých doménách kromě humanitních věd také v oboru právnictví a obchodu. V současnosti na oboru studuje několik talentovaných Francouzů, jejichž motivace je hlubší, např. Thomas Kawaciw, který obdivuje skladatelské dílo Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů, či Guillaume Salvan, který se k češtině dostal prostřednictvím překladů Otokara Březiny a nyní píše diplomovou práci o symbolistických rysech v raném díle Vladimíra Holana. Hélène Alby pracuje pod vedením docentky Theinhardt na diplomové práci o Josefu Váchalovi a Alfredu Kubinovi. Někteří studenti ukončují studium po třech letech (licence) a nacházejí uplatnění spíše v praktické sféře (obchod, administrativa, turismus), jiní studenti pokračují až do pátého ročníku (master). Na magisterské studium se přihlašují také studenti z jiných francouzských fakult či ze zahraničí. Studenti, kteří studují češtinu v kombinaci třetí číslo červenec 2011 s němčinou, nacházejí někdy uplatnění v oblasti středního školství nebo žurnalistiky (z talentovaných studentů zmiňme Morgana Corvena a Caroline Vigent). Je ale nutné připustit, že využijí spíše studium němčiny než češtiny. Uplatnit se ve Francii s oborem čeština ve středoškolské a vysokoškolské oblasti je velmi těžké. I velmi talentovaní absolventi doktorského studia, nejčastěji tzv. cotutelle, doktorátu ve spolupráci s českou univerzitou, nemohou v oboru najít uplatnění (např. Katerina Hala, specialistka na české divadlo 20. století). Takto vyprofilovaní Francouzi častěji odchází do České republiky, jako Héloïse Adde-Vomáčková, která nedávno obhájila disertační práci o Dalimilově kronice a která vyučovala nejprve na Francouzském gymnáziu v Praze a nyní působí ve vědeckém centru CEFRES v Praze. Nejčastějšími doktorandy jsou však čeští studenti, kteří se následně vrací do České republiky, jako literární vědkyně Jitka Bednářová a vědecká pracovnice, historička Doubravka Olšáková. V současnosti je doktorandem například Lukáš Prokop, který se zabývá česko-francouzskými vztahy v první polovině 20. století. V souvislosti s koncepcí areálového studia, tj. častějšího zkoumání české kultury na historickogeografickém podloží (středoevropská studia) než na podloží jazykovém (slavistická studia), postupuje doktorand Mateusz Chmurski, jenž srovnává několik polských, českých a maďarských spisovatelů první poloviny 20. století. lektoři a učitelé 17

18 Lektoři a učitelé Čeština v pařížské metropoli Jak se na Sorbonně vyučuje čeština Výuka se musí přizpůsobovat složení ročníku, stejné je to i s výběrem jazyka, ve kterém se vyučuje (obvykle v prvních dvou ročnících probíhá ve francouzštině, od třetího ročníku v češtině). Nelze tedy každý rok využít přípravy z předchozího roku a přesné osnovy ani neexistují. Lektor je tedy postaven před úkol sestavit si každý rok učební plány, vybrat si učebnice, zvolit metody atd. Většinu učebnic českého jazyka poskytují studentům lektoři, protože jsou ve Francii nedostupné či v knihovně na Malesherbes nedostatečně zastoupené. V této knihovně si však lze půjčit českou beletrii a odborné publikace v široké paletě, ve videotéce též několik filmů a v laboratoři CD a kazety s výukovým zaměřením. Jako základní učebnici pro první dva ročníky oboru čeština a pro češtinu jako volitelný jazyk lektorky používají nejvíce učebnici Communicative Czech I, II (Ivana Rešková, Magdalena Pintarová, 2006), ale výuku doplňují množstvím dalších učebnic a materiálů. Vybavenost velmi vzrostla v posledních letech díky materiálům poskytovaným Domem zahraničních služeb. Pravidelná docházka na Sorbonně není povinná, a to bohužel ani na semináře. Tím se liší francouzské státní univerzity od soukromých vysokých škol, kde jsou pravidla přísnější. Každý vyučující si určí výstupní požadavky ze svých seminářů, může se jednat o jeden či více referátů, písemnou práci na zadané téma, znalostní test nebo ústní zkoušku. Tyto požadavky se mohou různě kombinovat. Vyučující si vybírá, zda bude zadávat více kratších testů průběžně (contrôle continu), nebo pouze jednu velkou písemnou zkoušku na závěr semestru (contrôle final), ústní zkoušky nejsou zdaleka tak běžné jako na českých univerzitách. Hodnotí se na body v rozsahu 1 20, přičemž úspěšné je hodnocení od 10 bodů výše. Známky z předmětů mají různě vysoké koeficienty a podle jednotlivých modulů se sčítají dohromady. Součástí studia jsou také pobyty v České republice. Mnoho studentů oboru či volitelné češtiny se zúčastňuje Letní školy slovanských jazyků v Praze, Olomouci, Brně a dalších městech. Studenti oboru se pak ucházejí rovněž o dlouhodobější stipendia na semestr či na rok (Erasmus, stipendia České ambasády v Paříži a granty Evropské unie). Rozhovor s Karlou Opelik, studentkou třetího ročníku volitelné češtiny 1. Karlo, jaká byla vaše motivace učit se česky? Můžete zmínit, čím jsou vaši rodiče a prarodiče? Můj táta je Čech, odešel do Francie přibližně před 25 lety. Je architekt stejně jako moje máma. Moje babička a dědeček z otcovy strany žijí v Praze. Můj dědeček Jiří Opelík je literární vědec. Bohužel jsem se od táty nikdy nenaučila třetí číslo červenec 2011 pořádně česky. Samozřejmě umím říci několik vět, dobře rozumím, ale dělá mi problémy plynně mluvit. Mám moc ráda češtinu a mám čím dál tím větší chuť poznat českou kulturu. 2. Jezdila jste v dětství často do České republiky a co nyní? Která jsou vaše oblíbená města, kraje? Ano, jezdila jsem celé dětství do České republiky, jednou až dvakrát ročně, a stále tam pravidelně jezdím hlavně na návštěvy za babičkou a dědečkem. Znám tedy hlavně Prahu, kterou mám moc ráda. Líbí se mi také Olomouc. Hodně jsme cestovali po České republice, když jsem byla malá, ale to už jsem dost zapomněla. 3. Co na Sorbonně studujete? Jak probíhá vaše studium volitelné češtiny na Sorbonně? Jsem studentka komparistiky v posledním ročníku magisterského studia, ale neumím ještě dost dobře česky, abych mohla číst česká díla v češtině, aniž bych měla k ruce překlad do francouzštiny. Kurzy volitelné češtiny probíhají jednou týdně dvě hodiny. Absolvovala jsem kurz 1. úrovně, pak jsem odjela na stáž do Německa, kde jsem v češtině prokračovala. Nyní na Sorbonně v češtině pokračuji ve 3. úrovni, ale jelikož jsem předběhla ostatní, na základě dohody s lektorkou chodím na samostatné hodiny s tutorkou Sabinou Navrátilovou. 4. Jaké jsou vaše profesní plány a jaké máte plány s češtinou do budoucna? Budete moci češtinu ve svém profesním životě využít? Chtěla bych být redaktorkou, ale ještě přesně nevím, v jaké oblasti. Zatím je pro mě čeština důležitá v osobním životě. Možná bych ale jednou mohla překládat české autory do francouzštiny. 5. Jste v kontaktu s českou kulturou v Paříži? Přišla jste více do kontaktu s českou emigrací v Paříži nebo ve Francii? Moc ne, občas sleduji program Českého centra v Paříži, ale ještě jsem tam nebyla. Ale až skončím studium na Sorbonně, chtěla bych tam navštěvovat kurzy češtiny. Ale jak už jsem se zmiňovala, čtu české autory a poslouchám staré písničky, které jsem si koupila v Praze. S českou emigrací v kontaktu moc nejsem, kromě rodiny znám jen pár Čechů na Sorbonně, hlavně profesory. 6. Jací jsou vaši oblíbení čeští spisovatelé a umělci? Nevím toho tolik, abych to mohla říct! A navíc mnoho spisovatelů není do francouzštiny ani přeloženo. Snažím se teď načíst dílo Karla Čapka a Václava Havla. Mám moc ráda Vítězslava Nezvala a Bohumila Hrabala. Líbí se mi také Formanovy filmy a písničky ze Semaforu. Ale ještě strašně moc toho musím teprve objevit. lektoři a učitelé 18

19 Lektoři a učitelé Čeština v pařížské metropoli Xavier Galmiche). Lektorka Petra James mimo jiné připravila také prezentaci spisovatele Michala Ajvaze a pobyt literárních vědců Miroslava Balaštíka a Jana Tlustého. Na všechny tyto akce jsou zváni i studenti a vypomáhají při jejich organizaci. Plakát k festivalu Poezie mezi Prahou a Paříží, 2008 Akce pořádané pro studenty, události ve vědě a kultuře Několikrát do roka vyučující pořádají společné akce se studenty, nejčastěji vánoční besídku a večírek na závěr školního roku (např. piknik v parku Monceau). V roce 2008 skupina studentů volitelné češtiny projevila zájem o krátkodobý pobyt v Praze společně s lektorkou Terezou Riedlbauchovou. Jelikož se jednalo převážně o studenty magisterského studia Komunikace mezi institucemi a muzeologie v nově se ustavující Evropě (CIMER), hlavní náplní programu byly návštěvy muzeí s odborným výkladem (Národní galerie ve Schwarzenberském a Veletržním paláci) a ateliérů výtvarníků (Valentin Popov). Vyučující se podílejí na přípravě kulturních pořadů Českého centra v Paříži, aktivitách České ambasády, konferencích a prezentacích pořádaných Katedrou slavistiky, vědeckými odděleními CRECOB a CIRCE atd. Jednou z aktivit posledně jmenovaného centra je prezentace knižních titulů středoevropských zemí přeložených do francouzštiny, a to jednou měsíčně v některém z kulturních center těchto zemí, tzv. Palabres. Z posledních mezinárodních konferencí jmenujme: Literatury střední, východní a balkánské Evropy na troskách komunismu (2011, organizace Petra James, Hélène Mélat a Clara Royer), Paměť míst ve středoevropské próze po roce 1989 (2010), Nesouzvuk/akord: Paul Claudel v Čechách (2010, organizace Již několik let profesor Galmiche vede volitelné překladatelské semináře, kterých se zúčastňují studenti, lektoři, ale také překladatelé a zájemci mimo univerzitní prostředí. Z nich se odvinulo překladatelské sdružení Pousne-en-terre (Zeměvzrůst, podle Holanova neologismu), vedené knihovnicí z Národní knihovny Françoise Mitteranda Lenkou Bokovou, v němž jsme kolektivně pracovali na překladu několika Holanových rozsáhlých narativních básní, prezentovaných v pařížském Domě poezie; chystá se jejich knižní vydání. V souvislosti s překladatelskými aktivitami zmiňme ještě událost směřující k současné literatuře. Tutorka Alena Meas-Žemličková a obě lektorky zorganizovaly čtyřdenní festival Poezie mezi Prahou a Paříží, který proběhl v září roku 2007 v Praze a v březnu roku 2008 v Paříži. Jakkoliv byl zaměřen spíše na poezii začínajících autorů, vystoupili na něm také někteří významní čeští a francouzští básníci (Petr Hruška, Pavel Kolmačka, Petr Král, Jean-Pierre Lemaire, Lionel Ray). Na vydání bilingvního sborníku z festivalu se kromě organizátorek podílela také překladatelka Christiane Lafferière. Kromě navázání spolupráce mezi současnou českou a francouzskou literární scénou festival vedl k založení literární revue pro mladou poezii na Sorbonně. Její zakladatelky, francouzské básnířky Blandine Douailler a Cathia Chabre, letos zakládají také nakladatelství. Pár slov závěrem Existence oboru češtiny na Sorbonně a na INALKU, jakož i přítomnost lektorů na obou univerzitách hraje nezastupitelnou roli v česko-francouzských vztazích vědeckých, obecně kulturních a politických. Jejich význam spočívá v obohacování české kultury, v udržování kontaktu s českou emigrací ze všech velkých vln emigrace 20. století včetně té nejmladší a v neposlední řadě v přímém kontaktu s francouzskou kulturou. Jelikož budoucnost těchto oborů je ohrožená, bylo by potřeba, aby česká strana udělala vše pro jejich zachování. Tereza Riedlbauchová je básnířka (vydala čtyři básnické sbírky, z nichž jedna vyšla v bulharském překladu, její básně vyšly v mnoha revue a antologiích ve francouzštině, španělštině, angličtině, polštině a bulharštině), organizátorka kulturních akcí a nakladatelka (nakladatelství Literární salon, a literární historička se zaměřením na českou literaturu 19. století (její publikace Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře vyšla v roce 2010). lektoři a učitelé třetí číslo červenec

20 Lektoři a učitelé Postava lektora v italském kontextu Lektorka Jana Sovová (třetí zprava) s kolegyní Annou Mariou Perissutti (uprostřed vepředu) se studenty bohemistiky v Udine při monitorovací návštěvě z České republiky Postava lektora v italském kontextu Jana Sovová lektorát Udine, Itálie (dříve lektorka v italských Benátkách) Příspěvek byl přednesen na Středoevropském setkání učitelů a studentů českého jazyka a literatury a zástupců některých významných českých institucí na Univerzitě v Udine Cílem tohoto příspěvku je podat stručný přehled rozmístění lektorátů českého jazyka a literatury na italských univerzitách. Dále přináší zamyšlení nad podmínkami, v nichž lektoři pracují, a také nad tím, jak jsou vnímáni italskou společností, či co od nich očekávají studenti. Lektor v Itálii Odpovíte-li na dotaz po vašem povolání prostým sdělením, že pracujete na univerzitě jako lektor či lektorka, vyvoláte v tazateli pravděpodobně rozpaky či zdvořilý údiv. Jediné, co si neodborná italská veřejnost pod pojmem lektor (italsky lettore) představí, je někdo, kdo v lepším případě nahlas předčítá (někomu nějaké, zřejmě cizojazyčné) texty. A takové povolání se jeví jako vskutku poněkud bizarní, a to i přesto, že jako cizinec působíte většinou už tak dost výstředně. Je to proto, že prvotním a nejrozšířenějším významem slova lettore je čtenář. Na ozřejmení obsahu pracovní náplně lektora jakožto učitele cizího jazyka pak lidé chápavě reagují slovy: Samozřejmě, učíte češtinu, protože jste Češka. Otázka odborné kvalifikace v učitelském oboru je podle drtivé většiny nedůležitá, či dokonce bezpředmětná. Obecně nízká úroveň vzdělanosti italské populace pak vysvětluje právě nastíněný kulturní šok. 2 1 Viz článek J. Sovové Středoevropské setkání na Univerzitě v Udine. In: Krajiny češtiny č. 1, DZS Praha, 2010, s Podle údajů Eurostatu z roku 2008 představuje podíl vysokoškolsky vzdělaných mužů v Itálii ve věku let pouhých 11,6 % populace. U žen je to 12,8 %. Maturitu ve stejném věkovém rozmezí má podle statistik z roku 2005 necelá polovina populace (44 %). lektoři a učitelé třetí číslo červenec

Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR

Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR Seznam zkratek MZV Ministerstvo zahraničních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy DZS Dům zahraniční spolupráce ZKZ zmocněnec pro krajanské

Více

Podpora výuky českého jazyka v zahraničí ze strany MZV. Milán, 23. 3. 2013, Stanislav KÁZECKÝ Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti

Podpora výuky českého jazyka v zahraničí ze strany MZV. Milán, 23. 3. 2013, Stanislav KÁZECKÝ Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Podpora výuky českého jazyka v zahraničí ze strany MZV Milán, 23. 3. 2013, Stanislav KÁZECKÝ Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Pracoviště pro krajanské záležitosti (ZKZ) www.mzv.cz/krajane Koordinace

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí Zpráva o projektu 1. Název projektu: Česká školka 2. Prostředky přidělené nadací (částka, měna): 15.000 NOK 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) Petra Krylová Hammerstads

Více

Iva Tatarková: Dům zahraniční spolupráce a čeština v zahraničí

Iva Tatarková: Dům zahraniční spolupráce a čeština v zahraničí Iva Tatarková: Dům zahraniční spolupráce a čeština v zahraničí Dům zahraniční spolupráce (DZS) je příspěvková organizace řízená MŠMT, která podle pokynů ministerstva zajišťuje vzdělávací a školské styky

Více

Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012

Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012 Mgr. Katarína Čermáková University of Nebraska Lincoln, USA Department of Modern Languages and Literatures Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012 Čeština na univerzitě v Nebrasce je součástí výuky cizích

Více

ČESKÁ ŠKOLA BEZ HRANIC

ČESKÁ ŠKOLA BEZ HRANIC ČESKÁ ŠKOLA BEZ HRANIC Seminář pro zájemce o výuku češtiny pro děti v zahraničí Praha, DZS, 28. 8. 2012 Lucie Slavíková Boucher, předsedkyně ČŠBH, o.s. www.csbh.cz Výuka v zahraničí: zájmová vs. školní

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Augustínek. MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem

Augustínek. MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem Augustínek MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem Letní tábor ve Sv. Dobrotivé, 2012 Školní družina 2 Augustínek, 2012 VYCHOVÁVAT MÁ BÝT RADOST! Milí rodiče a přátelé naší školy sv.

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2014/2015 Destinace: Francie, INALCO, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Národní institut východních jazyků a civilizací (INALCO),

Více

Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku

Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Škola Gymnázium Datum 12. 2011 22. 02. 2011 Jana 3. OA3 Němčina 22. 02. 2011 Jana 4. OA4 Němčina 22. 02. 2011 Marie 3. OA3 Němčina

Více

Nezisková organizace Okénko byla založena v únoru roku 2012. Na chodu Okénka se podílí přes 20 dobrovolníků.

Nezisková organizace Okénko byla založena v únoru roku 2012. Na chodu Okénka se podílí přes 20 dobrovolníků. Veronika Marešová: Okénko a čeština v Londýně V první části svého vstupu bych ráda představila Okénko- neziskovou organizaci, jejímž cílem je podporovat českou i slovenskou komunitu ve Velké Británii a

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání

2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání 2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání KOMBINOVANÝ KURZ PRO UČITELE NĚMČINY HORIZONTE INSTITUT FÜR SPRACHE, KOMMUNIKATION

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Ve dnech 16. a 17. září 2014 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 6. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

Další cizí jazyk. Ruský jazyk. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 7. 9.

Další cizí jazyk. Ruský jazyk. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 7. 9. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Ruský jazyk 7. 9. ročník 2 hodiny týdně třídy, jazykové učebny, počítačová učebna dělení žáků

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Ve dnech 15. a 16. září 2015 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 7. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

Ukázka fiktivního portfolia jako inspirace pro studenty a studentky projektu Změňte to

Ukázka fiktivního portfolia jako inspirace pro studenty a studentky projektu Změňte to Portfolio Obsah 1. Přehled silných stránek 2. Osobní údaje 3. Přehled škol a odborných školení 4. Pracovní zkušenosti 5. Jiné zkušenosti 6. Moje plány 7. Přehled příloh 8. Přílohy 0 Ukázka fiktivního portfolia

Více

Hlavním posláním středisek je zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež a pro širokou veřejnost v daném místě. Střediska nabízejí:

Hlavním posláním středisek je zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež a pro širokou veřejnost v daném místě. Střediska nabízejí: Střediska volného času v ČR aktuálně Společně se školními družinami a školními kluby je řadíme mezi školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Střediska volného času jsou tohoto typu: domy dětí a mládeže

Více

Jak a kde získat finance na studium v Evropě?

Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) funguje od 1.1.2007 při Domu zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vznikla

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem

Více

Kostelec nad Černými lesy 18. 19. 4. 2012

Kostelec nad Černými lesy 18. 19. 4. 2012 Kostelec nad Černými lesy 18. 19. 4. 2012 Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávaní ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání? Jak které 1 PhDr. Dana Linkeschová, CSc.

Více

Výuka češtiny ve světě v předškolním a školním věku, situace k 30. 6. 2014. Role organizace ČŠBH.

Výuka češtiny ve světě v předškolním a školním věku, situace k 30. 6. 2014. Role organizace ČŠBH. Výuka češtiny ve světě v předškolním a školním věku, situace k 30. 6. 2014. Role organizace ČŠBH. 3. setkání českých škol v Severní Americe 27. 28. 6. 2014, Dallas Lucie S. Boucher, předsedkyně spolku

Více

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Úvod Tato analýza je součástí grantového projektu Metodická podpora pro učitele angličtiny, zkr.

Více

Malotřídní škola v krásném prostředí Moravského krasu 1. 5. ročník ZŠ

Malotřídní škola v krásném prostředí Moravského krasu 1. 5. ročník ZŠ Malotřídní škola v krásném prostředí Moravského krasu 1. 5. ročník ZŠ Malotřídní škola v krásném prostředí Moravského krasu, 1. 5. ročník ZŠ Místo radostného setkávání, společné práce, vědomostního a

Více

& evropský program Grundtvig

& evropský program Grundtvig Vzdělávání dospělých & evropský program Grundtvig 1 Dům zahraničních služeb (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťováníškolských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva

Více

Letní jazyková škola 2015. Závěrečná zpráva projektu

Letní jazyková škola 2015. Závěrečná zpráva projektu Letní jazyková škola 2015 Závěrečná zpráva projektu Cíl projektu Znalosti cizích jazyků jsou důležitou investicí do budoucnosti dítěte. Hrají velkou roli nejen při výběru zaměstnání, ale i pro integraci

Více

Každý den můžete vyhrát ceny v kvízu o Evropské unii. Mládež v pohybu. Gaudeamus Brno 2011 / 1. - 4. listopadu

Každý den můžete vyhrát ceny v kvízu o Evropské unii. Mládež v pohybu. Gaudeamus Brno 2011 / 1. - 4. listopadu Každý den můžete vyhrát ceny v kvízu o Evropské unii. PROGRAM Mládež v pohybu / 1. - 4. listopadu Úterý 1. listopadu Všechny prezentované projekty byly financovány ze vzdělávacích programů Evropské Unie

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 1 Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 2 Mojí nejskvělejší manželce Lucii a všem mým studentům 3 PŘEDMLUVA" 4 CO JE TO KONDICIONÁL A PROČ JE V ANGLIČTINĚ POTŘEBA" 6 PRVNÍ KONDICIONÁL" 9 DRUHÝ KONDICIONÁL"

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora. Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora. Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2013/2014 Destinace: Francie, Inalco, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací Národní institut

Více

Co je to vlastně Baltík?

Co je to vlastně Baltík? Ve dnech 20. - 22. 4. 2012 se v prostorách Holického Gymnázia uskutečnil 10. ročník celostátní soutěže Mlady programátor v programovacím jazyce Baltík. Co je to Baltík a jak soutěž probíhá? Co je to vlastně

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Mgr. Jan Pešina, Polsko Poznań Univerzita A. Mickiewicze, Fakulta polské a klasické filologie, Ústav slovanské filologie

Mgr. Jan Pešina, Polsko Poznań Univerzita A. Mickiewicze, Fakulta polské a klasické filologie, Ústav slovanské filologie Výroční zpráva o lektorské činnosti za akademický rok 2011/2012 Mgr. Jan Pešina, Polsko Poznań Univerzita A. Mickiewicze, Fakulta polské a klasické filologie, Ústav slovanské filologie Základní informace

Více

Studentské filmové kluby Jeden svět na školách. projekt společnosti Člověk v tísni www.jsns.cz

Studentské filmové kluby Jeden svět na školách. projekt společnosti Člověk v tísni www.jsns.cz Studentské filmové kluby Jeden svět na školách projekt společnosti Člověk v tísni www.jsns.cz O projektu ÈÈstudentské filmové kluby jsou součástí rozsáhlého vzdělávacího programu Jeden svět na školách,

Více

Kudy na mezinárodní mobilitu? Seminář doktorandů FT TUL 13.3.2012

Kudy na mezinárodní mobilitu? Seminář doktorandů FT TUL 13.3.2012 Kudy na mezinárodní mobilitu? Seminář doktorandů FT TUL 13.3.2012 Mgr.Věra Marková, Regionální kontaktní organizace Liberec kontakt pro Evropský výzkumný prostor Zdroje informací Ve výkladu jsou vynechány:

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

ŽIVOTOPIS. Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice. Autor: PaedDr. Miroslava Křupalová

ŽIVOTOPIS. Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice. Autor: PaedDr. Miroslava Křupalová ŽIVOTOPIS Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Autor: PaedDr. Miroslava Křupalová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Škola Základní škola, Třída 6. A Předmět Angličtina Učitel Mgr. Dagmar Vážená paní učitelko, vážený pane

Více

2010/11 cena 5 Kč. Obsah. www.4zskolin.cz. Úvodník

2010/11 cena 5 Kč. Obsah. www.4zskolin.cz. Úvodník 2 2010/11 cena 5 Kč Úvodník V mimořádném čísle školního časopisu jsme připravili několik zajímavostí, fotografií a informací o tom, co jsme během školního roku ve vyučování Super Nature s našimi žáky prožili.

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Výroční zpráva lektorátu k roku 2010/2011 minor

Výroční zpráva lektorátu k roku 2010/2011 minor Mgr. Katarína Čermáková University of Nebraska Lincoln, USA Department of Modern Languages and Literatures Výroční zpráva lektorátu k roku 2010/2011 Čeština na univerzitě v Nebrasce je součástí výuky cizích

Více

Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008

Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008 Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008 Seminář se uskutečnil 20. 21. června 2008 v prostorách Středního odborného učiliště obchodu a služeb, Za Černým mostem 3/362, Praha

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2014/2015 Destinace (země, město): Španělsko, Santiago de Compostela Jméno, příjmení: Mgr. Kateřina Vlasáková Jméno, příjmení, titul: Kateřina

Více

Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9 585 412 493 e-mail : skola@gcajkol.cz www.gcajkol.cz INFORMAČNÍ LIST PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016

Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9 585 412 493 e-mail : skola@gcajkol.cz www.gcajkol.cz INFORMAČNÍ LIST PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9 585 412 493 e-mail : skola@gcajkol.cz www.gcajkol.cz INFORMAČNÍ LIST PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9 je státní školou (v žádném typu studia

Více

Projekt spolupráce muzea a školy. Oblastní muzeum Chomutov ZŠ prof. Zdeňka Matějčka v Mostě

Projekt spolupráce muzea a školy. Oblastní muzeum Chomutov ZŠ prof. Zdeňka Matějčka v Mostě Projekt spolupráce muzea a školy Oblastní muzeum Chomutov ZŠ prof. Zdeňka Matějčka v Mostě Návštěva výstavy Svět Krušných hor Oblastního muzea v Chomutově Obecný záměr projektu Obecným záměrem projektu

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

PRO TEBE. mladé plody rostou na starých stromech. Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče.

PRO TEBE. mladé plody rostou na starých stromech. Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče. mladé plody rostou na starých stromech Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče. Ale kdo tvoří budoucnost těch osamělých, které rodiče nemají? Nebo těch, které rodiče opustili, ať z vlastní vůle

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra technické a informační výchovy Vás zve na mezinárodní vědecko-odbornou konferenci konanou pod záštitou děkanky Pedagogické fakulty UP prof. PaedDr.

Více

Program celoživotního učení ERASMUS. Dana Petrova Dům zahraničních služeb 15.3.2011 / UPOL

Program celoživotního učení ERASMUS. Dana Petrova Dům zahraničních služeb 15.3.2011 / UPOL Program celoživotního učení ERASMUS Dana Petrova Dům zahraničních služeb 15.3.2011 / UPOL Program celoživotního učení (LLP) vzdělávací program EU zaměřený na podporu spolupráce a mobility v rámci Evropy

Více

Nejrozsáhlejší vzdělávací projekt ve fotografii pro studenty středních škol, žáky 2. stupně základních škol a jejich pedagogy. probíhá pod záštitou

Nejrozsáhlejší vzdělávací projekt ve fotografii pro studenty středních škol, žáky 2. stupně základních škol a jejich pedagogy. probíhá pod záštitou Nejrozsáhlejší vzdělávací projekt ve fotografii pro studenty středních škol, žáky 2. stupně základních škol a jejich pedagogy probíhá pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT)

Více

Společenská rubrika. Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu.

Společenská rubrika. Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu. Domov pro seniory Pyšely Náměstí T.G. Masaryka č. l, 25l 67 Pyšely zřizovatel: Hlavní město Praha pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Vážení a milí čtenáři, říjen 2012 9. ročník, č. 10 teplé

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute PwC Studentský barometr 2014 PricewaterhouseCoopers Česká republika (PwC) provedla, stejně tak jako každý rok, rozsáhlý průzkum nazvaný Studentský barometr. Průzkumu se účastnili studenti a čerství absolventi.

Více

Závěrečná zpráva školní rok 2009/2010. Mgr. Martin Horn

Závěrečná zpráva školní rok 2009/2010. Mgr. Martin Horn Závěrečná zpráva školní rok 2009/2010 Mgr. Martin Horn SRBSKO - Bela Crkva, Kruščica, Češko Selo, Gaj Krajanské spolky Matice česká, Češi jižního Banátu Základní informace o destinaci a krajanech Češi

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Projekt vznikl v roce 2009 z iniciativy Městské knihovny v Praze a Českých center spojuje více než 30 významných pražských literárních organizací

Projekt vznikl v roce 2009 z iniciativy Městské knihovny v Praze a Českých center spojuje více než 30 významných pražských literárních organizací 2009-2015 Projekt vznikl v roce 2009 z iniciativy Městské knihovny v Praze a Českých center spojuje více než 30 významných pražských literárních organizací Společným úsilím partnerů projektu se podařilo

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Cena pro učitele němčiny 2014/15

Cena pro učitele němčiny 2014/15 Cena pro učitele němčiny 2014/15 V soutěži Cena pro učitele němčiny 2014/15 budou oceněny kreativní a inovativní projekty výuky, které ve školním roce 2014/15 vytvoří učitelé němčiny mateřských, základních

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

The adventures of Hocus and Lotus

The adventures of Hocus and Lotus The adventures of Hocus and Lotus 2015 Obsah 1. Popis vzdělávací činnosti... 3 2. Jazyky používané v průběhu školení... 3 3. Vzdělávací sektor, pro který je kurz určen... 3 4. Cílová skupina... 3 5. Instituce

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU Název projektu: Čeština v praxi Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0254 W 2010/1 Název akce: Základy redakční práce I. Garanti akce: doc. PhDr.

Více

Kids Art Club eská škola bez hranic http://www.czechcentres.cz/london/stranka.asp?id=2793&menu=8499 Kids Art Club www.kidsartclub.org.

Kids Art Club eská škola bez hranic http://www.czechcentres.cz/london/stranka.asp?id=2793&menu=8499 Kids Art Club www.kidsartclub.org. Mikuláš 2008 Kids Art Club pod záštitou ambasády České republiky v Londýně a s intenzivní spoluprací s Českým kulturním centrem v Londýně, byl založen na začátku října 2007. V polovině roku 2008 se stal

Více

Berlitz Kids&Teens. Jazykové programy pro děti a mládež. Speak with Confidence

Berlitz Kids&Teens. Jazykové programy pro děti a mládež. Speak with Confidence Berlitz Kids&Teens Jazykové programy pro děti a mládež Speak with Confidence ZNALOST JAZYKŮ OTEVÍRÁ DVEŘE DO ZCELA NOVÉHO SVĚTA JAZYKOVÉ PROGRAMY JSOU NEJLEPŠÍM ODRAZOVÝM MŮSTKEM Čím dříve, tím lépe. Všeobecně

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

22. základní škola Plzeň

22. základní škola Plzeň 22. základní škola Plzeň Třída: 7. A Jméno: Lenka Hirmanová Datum:29. 11. 2008 1 Skoro každý měl ve školce stejný sen, co by chtěl dělat Jako malá jsem měla různé zájmy, i když některé se moc nezměnily.

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková 22. Základní škola Plzeň Až já budu velká Třída: 7. B Datum: 8. 12. 2008 Jméno: Kamila Šilhánková V pěti letech jsem onemocněla zánětem ledvin a ležela jsem v nemocnici u svatého Jiří. Byla tam veliká

Více

Mezinárodní festival. Romale

Mezinárodní festival. Romale Mezinárodní festival Romale Naši drazí přátelé a milovníci romské hudby, dovolte, abych vás všechny tímto pozvala na další ročník mezinárodního romského festivalu "ROMALE" romská oslava / Gypsy Celebration,

Více

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s.

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s. Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s. Výroční zpráva za rok 2006 pro jednoduché čtení Napsal : Ivo Vykydal, předseda Republikového výboru Sdružení Slovníček V tomto

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2014/2015 Destinace (země, město): Srbsko, Bělehrad Jméno, příjmení: Mgr. Zdeněk Andrle Filološki fakultet Univerziteta u Beogradu, Katedra

Více

Aikido Vinohrady Praha, o.s.

Aikido Vinohrady Praha, o.s. Aikido Vinohrady Praha, o.s. Výroční zpráva za rok 2007 Vypracoval Martin Švihla 2.1.2008 Obsah zprávy: Aikido Poslání klubu Činnost klubu Klub v roce 2007 Pravidelná výuka Nepravidelné aktivity (semináře,

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 OBSAH Co je DDS?...3 Co je soubor KLAP?...4 Kdo si hraje s DDS?...5 Skupiny DDS 6 Repertoár DDS.7-9 Odehraná představení ve Švandově divadle...10-11

Více

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? První otázka Proč jsme se rozhodli realizovat projekt Matematika s chutí? Důvod první: Motivace a vztah k matematice Od roku 2003 (PISA věnovaná především matematice)

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní škola Hranice, Struhlovsko, příspěvková organizace Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Ať s míčem, knihou nebo kružítkem příležitost u nás dáme všem. č.j.: ŠVP 1 / 2007 IDENTIFIKAČNÍ

Více

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Jiří Janda Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Mojí bezvadné manželce Lucii, kamarádům Michalu Černému a Janu Šidlákovi za podporu a inspiraci a všem mým skvělým studentům. Copyright Jiří

Více

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková v loňském roce jsem se zúčastnila projektu "ŠANCE PRO DĚČÍNSKO", který měl zvýšit možnosti mého uplatnění na trhu práce. Po úspěšném ukončení dvou vzdělávacích modulů tohoto projektu jsem získala certifikáty

Více

Volitelný německý jazyk

Volitelný německý jazyk školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Volitelný německý jazyk PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého

Více

Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku

Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Škola Gymnázium Třída 6. Předmět Angličtina Učitel Petr Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli, v této zprávě s výsledky se dozvíte, které

Více

Dejme dětem prostor utvářet město!

Dejme dětem prostor utvářet město! Dejme dětem prostor utvářet město! první město dětí v ČR ožije na 3 týdny o letních prázdninách postaveno v zastřešené hale s přilehlým venkovním areálem veřejně přístupné 5 dní v týdnu od 10-17 hod. Do

Více

Evropský projektový den v Mateřské škole Kly

Evropský projektový den v Mateřské škole Kly Evropský projektový den v Mateřské škole Kly Eva Zemanová, ředitelka školy a kolektiv učitelek MŠ Kly Úvod Dne 30. 10. 2012 proběhl v naší mateřské škole Projektový den. Celým dnem nás provázela včelka

Více

Dva typy kurzů společenskovědního charakteru. Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci

Dva typy kurzů společenskovědního charakteru. Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci Dva typy kurzů společenskovědního charakteru Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci Centrum dalšího vzdělávání Založeno v roce 1994 jako rektorátní útvar Hlavní činnosti centra: Podpora pedagogů

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik:

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/, mluveného

Více

OBCHODNÍ AKADEMIE V UHERSKÉM HRADIŠTI ÚTŘIVÉČKO Č. 3

OBCHODNÍ AKADEMIE V UHERSKÉM HRADIŠTI ÚTŘIVÉČKO Č. 3 OBCHODNÍ AKADEMIE V UHERSKÉM HRADIŠTI ÚTŘIVÉČKO Č. 3 2014 Milé spolužačky a milí spolužáci, v měsíci lednu 2014 jste všichni ve svých ročnících zahájili letní semestr. O průběhu zimního semestru jste mohli

Více

Základní školy Literární besedy Věková kategorie Svět obrů a čarodějů Roalda Dahla (literární beseda s prvky informační výchovy)

Základní školy Literární besedy Věková kategorie Svět obrů a čarodějů Roalda Dahla (literární beseda s prvky informační výchovy) Tisková zpráva č. 12/2011 Nabídka vzdělávacích akcí pro školy Oddělení pro děti a mládež a hudební oddělení v Ústřední knihovně a obvodní knihovny Krajské knihovny Františka Bartoše připravily na školní

Více