Studentské a jiné odborné a vûdecké práce

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Studentské a jiné odborné a vûdecké práce"

Transkript

1 NÁRODNÍ MONITOROVACÍ ST EDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE Studentské a jiné odborné a vûdecké práce e N o 06

2 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra psychologie MOŽNOSTI ROZVOJE SYSTÉMU HARM REDUCTION SLUŽEB POSKYTOVANÝCH TERÉNNÍM PROGRAMEM CPPT NA TANEČNÍCH AKCÍCH Diplomová práce Michal Kandler Sociální politika a sociální práce ( ) Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Michal Svoboda Plzeň, červen

3 Prohlašuji, že jsem předloženou závěrečnou práci vypracoval samostatně s použitím zdrojů informací a literárních pramenů, které uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Plzni dne 30. června vlastnoruční podpis 4

4 Obsah ÚVOD...1 TEORETICKÁ ČÁST...3 1KLÍČOVÉ POJMY - POPIS PROBLEMATIKY Co je Harm Reduction a jak se vztahuje ke konzumaci psychotropních látek v prostředí tanečních akcí? Rekreační užívání drog v prostředí hromadně kulturních akcí...5 2PROGRAMY HARM REDUCTION NA TANEČNÍ SCÉNĚ V KONTEXTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Nízkoprahovost jako základní podmínka poskytování sociálních služeb v prostředí nočního života Kontaktní práce z hlediska potřeb jednotlivých cílových skupin Intervence v prostředí hromadně kulturních akcí jako sociální práce, sociální služba VÝCHODISKA PRO DROGOVOU PREVENCI NA TANEČNÍ SCÉNĚ Stav rekreačního užívání drog v prostředí tanečních akcí v ČR a rizik s tím spojených Alkohol v kontextu rekreačního užívání drog Protidrogová politika ČR v kontextu taneční scény PRAXE NÍZKOPRAHOVÉHO PROGRAMU NA TANEČNÍ SCÉNĚ V PLZNI Historie Terénního programu CPPT na taneční scéně Projekt Dance Práce s dobrovolníky Bezpečný klub SPOLUPRÁCE SUBJEKTŮ POSKYTUJÍCÍCH PREVENCI NA TANEČNÍ SCÉNĚ V ČR DALŠÍ MOŽNOSTI ROZVOJE SLUŽEB...21 PRAKTICKÁ ČÁST - EVALUACE PREVENTIVNÍCH AKTIVIT NA TANEČNÍ 5

5 SCÉNĚ PROJEKT EVALUACE Výzkumná otázka Cíle a priority evaluace Rozsah evaluace Model evaluace POPIS VÝZKUMNÝCH METOD Analýza potřeb Zjišťování potřeb Definice potřeb Metodologie Evaluace spokojenosti Zjišťovaní spokojenosti Metodologie Kódování a analýza dat POSTUP A ZAJIŠTĚNÍ EVALUACE PRŮBĚH EVALUACE ETAPY CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU REALIZOVANÁ METODIKA EVALUACE Analýza sekundárních dat Dotazníkové šetření Skupinová diskuze ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT Analýza sekundárních dat Evaluace spokojenosti Spokojenost klientů se službami Analýza potřeb klientů...41

6 14.3.1Čas působení na párty Vzhled stánku a propagačních materiálů Distribuce informačních letáků Doprovodné akce/aktivity Nabídka dalších služeb Volná kategorie Analýza potřeb pořadatelů tanečních akcí Klíčová témata Analýza skupinových interakcí...48 ZÁVĚR...50 RESUMÉ...54 RESUME...55 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ...56 SEZNAM PŘÍLOH...60

7 ÚVOD Subkultura tanečních parties se v českých podmínkách vyprofilovala v 2. polovině 90. let a do současné doby představuje progresivní hudební platformu, která v sobě nese potenciál dynamicky se rozvíjejícího světa kultury, zábavy, rekreace, turismu a obchodu, včetně drogového trhu a konzumace legálních i nelegálních drog. V reakci na to se od konce 90. let postupně rozvíjí preventivní programy v rámci protidrogové politiky ČR. Tyto programy jsou nejčastěji zajišťovány neziskovými organizacemi a financovány z veřejných prostředků, čímž vzniká potřeba prokazování efektivního vynakládání finančních prostředků vůči donátorům, správného zacílení služeb směrem k cílovým skupinám i soutěž o finanční prostředky v konkurenčním prostředí neziskového sektoru. Autor této práce pracuje v Centru protidrogové prevence a terapie, o.p.s. v Plzni jako vedoucí Terénního programu. Po dobu své působnosti v organizaci se podílel na rozvoji práce Terénního programu CPPT, o.p.s. v prostředí taneční scény a nočního života. Účelem této diplomové práce je představit tuto činnost, nastínit její souvislosti, příčiny i cíle, ke kterým směřuje. Zmapovat změny, které vedly k současné podobě, a ukázat další možnosti cesty, kterými se oblast této práce zabývající se nejen drogovou prevencí, může v budoucnu ubírat. Práce může posloužit jako inspirace pro jiné programy prevence v prostředí taneční scény a nočního života. Ne jako definitivní návod, ale jako ukázka dobré praxe, u které je nutné zohlednit místní podmínky a možností spolupráce na lokální úrovni. Práce je rozčleněna do navazujících kapitol tak, aby čtenář mohl získat podrobné informace o problematice drogové prevence na taneční scéně. Přes teoretické východiska preventivní práce na taneční scéně a přiblížení aktuálně fungujícího projektu v teoretické části se dostane autor v praktické části k evaluaci současných služeb, která ukáže další možnosti vývoje. V první části jsou vysvětleny základní pojmy a vysvětleny obecná východiska preventivní práce na taneční scéně. Ve druhé části je ukázáno, jak souvisí preventivní služby na taneční scéně se sociálními službami a jaké jsou jejich charakteristiky. Ve třetí části jsou představeny východiska pro drogovou prevenci v prostředí tanečních akcí a nočního života. Ve čtvrté části jsou 1 1

8 představeny současné preventivní aktivity Terénního programu CPPT, o.p.s. na taneční a klubové scéně. V páté části shrnuje autor současnou spolupráci nízkoprahových programů na taneční scéně v ČR a v poslední kapitole teoretické části ukazuje další obecné možnosti vývoje koncepce služeb drogové prevence v prostředí taneční scény a v prostředí nočního života v ČR. Hlavní důraz je kladen na praktické zkušenosti a možnosti praktického využití zjištěných informací. Praktická část této práce poslouží autorovi a organizaci CPPT, o.p.s. jako východisko pro další rozvoj služeb na taneční scéně tak, aby tyto služby vyhovovali lépe jak samotným klientům, tak i ostatním klíčovým subjektům. Zaměření dle jejich potřeb povede k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků a účinnějšímu předcházení rizik na taneční scéně a v prostředí nočního života. 2 2

9 TEORETICKÁ ČÁST 1KLÍČOVÉ POJMY - POPIS PROBLEMATIKY 1.1Co je Harm Reduction a jak se vztahuje ke konzumaci psychotropních látek v prostředí tanečních akcí? Tento termín znamená v doslovném překladu z anglického jazyka snižování škod nebo snižování poškození. V odborné terminologii se užívá v souvislosti s užíváním drog, tento princip je však běžně používán i v každodenním životě, např. bezpečnostní pásy v autě. Slovník sociální práce vysvětluje pojem Harm Reduction v širokém smyslu jako postupy, které brání prohlubování klientova problému, ale problém neřeší (Matoušek, 2003, s. 272). V užším smyslu potom termín chápe jako jednu z možných reakcí na zneužívání návykových látek. V poslední době se v zahraničí používá častěji a i u nás začíná používat termín Risk Reduction, což je obecnější termín pro snižování rizik. V současné době je však tento pojem (risk reduction/minimisation) stále častěji používán ve vztahu ke všem strategiím, jež přispívají ke snižování potencionálních zdravotních a sociálních rizik a poškození plynoucích z užívání všech typů drog (včetně alkoholu, tabáku, legálně předepisovaných a ilegálních drog, stejně jako těkavých látek), včetně intervencí snižování nabídky a poptávky po drogách (International Harm Reduction Association 2002). (Radimecký, 2006). Psychologický slovník uvádí: Není-li šance léčby cílené na abstinenci, pak je snahou alespoň zmírnit škody vznikající užíváním drog; např. léčba substitučním metadonem, nabídka sterilních jehel, dezinfekce nebo prezervativů (Hartl, Hartlová, 2000, s. 184). U této definice spatřuji problém v tom, že u drogové prevence automaticky předpokládá, že se musí jednat o závislé jedince, které je žádoucí ze závislosti léčit. Závislostí na návykových látkách se dle standardů ministerstva práce a sociálních věcí rozumí stav, který splňuje diagnostická kritéria syndromu závislosti dle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10): Syndrom závislosti je 3 3

10 skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Dle MKN-10 je hlavní popisnou charakteristikou syndromu závislosti často silná, někdy přemáhající touha (tzv. craving), brát psychoaktivní látky, včetně léků, alkoholu nebo tabáku. Užívání drog ve fázi závislosti, na které se zaměřují některé uvedené definice, se vyskytuje na tanečních parties a v prostředí nočního života v omezené míře. Lidé užívající psychoaktivní látky ve fázi rozvinuté závislosti dávají přednost utrácení peněz za drogu místo za relativně drahé vstupné a občerstvení na tanečních akcích nebo nejsou schopni svoje nekontrolované užívání v prostředí tanenčích akcí udržet na sociálně přijatelné míře, což může vést k jejich izolaci. U návštěvníků tanečních parties konzumujících omamné a psychotropní látky (dále OPL) se jedná nejčastěji o tzv. rekreační užívání drog. Mike Trace, předseda správní rady Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA), k tomu uvádí, že rekreační konzumenti většinou nepocházejí z marginalizovaných či sociálně deprivovaných skupin naopak to jsou stále častěji mladí, aktivní, ve školách prospívající a relativně dobře hmotně zabezpečení lidé (Zaostřeno na drogy 5: Rekreační užívání drog zásadní výzva, 2003, s. 2). Závislost na návykové látce představuje pro závislého jedince stigma ve společnosti, dokonce i ve společnosti návštěvníků tanečních akcí, kteří sami drogy konzumují ve fázi experimentu nebo příležitostně. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti (dále NMS) je výskyt problémových uživatelů mezi návštěvníky tanečních akcí nízký, navzdory vysoké prevalenci konzumace různých typů drog, včetně pervitinu. Podíl osob ve studii Tanec a drogy 2003, které jsou buď injekčními uživateli drog (užili injekčně alespoň jednou v posledním roce) a/nebo pravidelnými uživateli pervitinu a/nebo kokainu či heroinu, a naplňují tak definici problémového užívání, činil 8,1 % (144 osob). (Zaostřeno na drogy 3: Rekreační užívání drog - Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence v ČR, 2007, s. 6). Dle definice EMCDDA se problémovým uživatelem návykových látek rozumí: (a) osoba užívající nelegální drogy ze skupiny opiátů/opioidů (heroin) nebo stimulancií (kokain, pervitin) dlouhodobě a/nebo nitrožilně, (b) osoba 4 4

11 užívající jakékoliv návykové látky, která nesplňuje diagnostická kritéria závislosti na návykových látkách, a u které se zároveň projevují známky manifestních problémů v oblasti fyzické, psychické či sociální. I když se v prostředí tanečních parties a nočního života nemusí jednat o zvýšené riziko rozšíření závislostního užívání v této populaci, přesto mohou členové této populace mít některé problémy s konzumací drog včetně alkoholu. Může se jednat o tzv. škodlivé užívání, definované podle MKN-10 jako vzorec užívání, který poškozuje zdraví, kdy poškození může být somatické nebo duševní např. epizody, depresivní poruchy, objevující se sekundárně při těžkém pití. Dále dle definice MKN-10 je škodlivé užívání často kritizováno okolím a vyvolává různé nepříznivé sociální důsledky. U tohoto typu užívání se nejedná o plně rozvinutou závislost, ale pokud konzument v této fázi neomezí svoje užívání, tak hrozí riziko rozvoje závislosti nebo jiného zdravotního poškození. Z výzkumů Evropského centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti vyplývá, že mezi návštěvníky klubů, diskoték a tanečních akcí je mnohem častější konzumace nelegálních drog než mezi běžnou populací a že v tomto prostředí se mladí lidé nejčastěji setkávají s nabídkou drog (Mravčík, Chomynová, Orlíková, Škrdlantová, Trojáčková, Petroš, Vopravil, Vacek, 2007). Dle NMS nejsou preventivní a harm reduction intervence zacílené na skupinu rekreačních konzumentů drog v ČR dostatečně rozvinuty (Zaostřeno na drogy 3: Rekreační užívání drog - Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence v ČR, 2007). Od roku 2003 došlo navíc k jejich omezení vlivem politického rozhodnutí o omezení služeb snižování rizik na taneční scéně z prostředků Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále RVKPP). 1.2Rekreační užívání drog v prostředí hromadně kulturních akcí Na oficiálních stránkách Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky v ČR nalezneme následující definici rekreačního užívání: Neodborný a nepříliš přesný výraz pro užívání drog (obvykle nelegálních) za různých společenských a rekreačních okolností, za předpokladu, že důsledkem není vznik závislosti a dalších problémů. Typickými okolnostmi rekreačního užívání jsou soukromé 5 5

12 večírky, house parties, diskotéky, hudební festivaly a sportovní příležitosti. ( Nutno podotknout, že tento termín je v zahraničí běžně používán odbornou veřejností, jak dokládá název konference New Aspects and Developments in Recreational Drug Use, pořádané ve Vídni. Socioložka Sabine Haas z Rakouského institutu zdravotnictví (Austrian Health Institute, Vienna) chápe rekreační užívání drog jako součást konzumní a na obchod zaměřené společnosti (příspěvek Recreational drug use from a sociological point of view na konferenci New Aspects and Developments in Recreational Drug Use, ve Vídni). Podle průzkumů z řady členských států EU je rekreační užívání drog zpravidla součástí konzumního životního stylu a bývá časově omezeno na určité období v životě mladých lidí, do doby než přijdou pracovní a rodičovské povinnosti (Zaostřeno na drogy 5: Rekreační užívání drog zásadní výzva, 2003, s. 2). Pro efektivní kontaktování cílové skupiny návštěvníků tanečních akcí ve fázi příležitostné konzumace drog je nutné nabízet specifické služby prevence na taneční scéně, tzn. jiné služby než pro uživatele ve fázi problémového, resp. injekčního užívání nebo rozvinuté závislosti, které je společností stigmatizováno 1. Tzv. rekreační konzumenti často sami sebe nepovažují za uživatele drog, vyskytuje se u nich nízká motivace využívat preventivních služeb a je obtížné je oslovit s nabídkou služeb, protože sami nepociťují subjektivní problémy spojené se zneužíváním drog. To představuje výzvu pro specifické zaměření nízkoprahových programů zaměřených na rekreační užívání drog v prostředí hromadně kulturních akcí. Z důvodů uvedených v této kapitole používá autor v souvislosti s rekreačním užíváním drog pojem konzumace drog a konzumenti drog. Termín uživatel drog je sice korektní, avšak může v souvislosti s příležitostnou konzumací psychoaktivních látek vyvolávat negativní konotace, jak bylo vysvětleno výše. Autor používá termínu uživatel drog a užívání drog buď v obecné rovině jako terminus technicus nebo v souvislosti s problémovým užíváním 1 tato hypotéza bude dále zkoumána v praktické části 6 6

13 drog, resp. u užívání drog ve fázi závislosti. Termín uživatel může implikovat statut potřebnosti, např. uživatel sociálních služeb jako někdo, kdo potřebuje pomoci, nebo uživatel drog jako někdo, kdo potřebuje drogu. Pojem konzumace preferuje autor také z důvodu, že u drogy nejčastěji užívané v prostředí zábavy a nočního života se běžně používá konzumace alkoholu namísto užívání alkoholu. Pojem rekreační užívání drog chápe autor jako užívání drog za účelem aktivního odpočinku, např. od stresu a stereotypu každodenního života, a/nebo za účelem příležitostného zjitření nebo umocnění zážitků. Pojem příležitostné užívání drog vyjadřuje u jedince relativně nízkou četnost takového jednání 2. Autor používá uvedené termíny jako synonyma. 2PROGRAMY HARM REDUCTION NA TANEČNÍ SCÉNĚ V KONTEXTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Aby programy Harm Reduction mohly být definovány jako sociální služba, musí splnit parametry dle standardů ministerstva práce a sociálních věcí. Jedněmi z těchto podmínek jsou definování poslání služby a cílové skupiny dle potřeb ve vztahu k poslání služby. Základní podmínkou vycházející z kontextu prostředí, kde je služba poskytovaná, je nízkoprahovost služby. 2.1Nízkoprahovost jako základní podmínka poskytování sociálních služeb v prostředí nočního života Efektivní zacílení služeb je podmínkou pro řešení problémů spojených s užíváním drog, předcházení rozvoje závislosti i dalších rizik spojených s užíváním drog. Užívání drog je často společností tabuizováno, tzv. rekreační konzumenti mají pocit, mnohdy oprávněný, že nemají s užíváním drog problém. Tyto podmínky zapříčiňují obtížnou oslovitelnost cílové skupiny, která sama preventivní služby příliš nevyhledává. 2 Autor netvrdí, že příležitostná konzumace drog nebo jejich užívání za účelem umocnění zážitku nemůže vést k individuálnímu poškození, případně rozvoji závislostního užívání, jak bude vysvětleno níže 7 7

14 Aleš Herzog chápe nízkoprahovost jako reakci na situaci, kdy se část sociálních služeb míjí se svými adresáty. Důvod spatřuje v existenci bariér mezi poskytovateli a potencionálními klienty, přičemž bariéry se podle něj mohou nacházet jak na straně klientů, tak na straně poskytovatele či společenského kontextu. (Herzog, 2007, s. 177). V praxi deklarují nízkoprahové služby především tyto principy: anonymita po klientech programu nejsou požadovány osobní údaje dostupnost - při poskytování služeb je zohledňována maximální možnost dostupnosti služby klientům, pokud možno v přirozeném prostředí klienta dobrovolnost ze strany klienta - služby jsou poskytovány pouze, pokud o ně klient projeví zájem. Nízkoprahové služby nebo instituce umožňují klientům snadný vstup do programu, tzn. že na klienta jsou kladeny minimální požadavky: klient může službu využívat anonymně a v případě uživatelů drog není vyžadována abstinence (Hloušek, 2007, s. 94). Jednou z forem nízkoprahových služeb jsou terénní programy, definované dle standardů RVKPP jako služby prvního kontaktu v terénu včetně komplexního programu harm reduction s cílem ovlivnit motivaci pacienta/klienta ke změně životního stylu, rizikového chování a k vyhledání příslušných odborných zařízení (Standardy odborné způsobilosti pro zařízení a programy poskytující odborné služby problémovým uživatelům a závislým na návykových látkách, 2004, s. 42). Terénní sociální práce s uživateli drog je zaměřená na vyhledávání kontaktů s cílovými skupinami populace mimo rámec některé instituce. Nečeká na to, až jednotlivec sám začne hledat pomoc, protože má problémy, ale sama vyhledá jednotlivce, aby jim přímo v komunitě poskytla informace a služby (Rhodes, 1999, s. 11). Pod pojmem streetwork, synonymum používané nejčastěji v německy mluvících zemích pro terénní sociální práci (v angličtině outreach work nebo field work), rozumíme specifickou vyhledávací, mobilní terénní sociální práci, která zahrnuje aktuální nízkoprahovou nabídku sociální pomoci uživatelům drog a osobám, žijícím rizikovým způsobem života, u nichž je předpoklad, že sociální pomoc potřebují a dosud nejsou v kontaktu s příslušnou institucí (Nedělníková a 8 8

15 kol., 2007, s. 195). 2.2Kontaktní práce z hlediska potřeb jednotlivých cílových skupin Preventivní intervence na tanečních akcích patří mezi kontaktní služby, protože hlavní náplň přímé práce tvoří aktivní oslovení cílové skupiny a v systému sítě sociálních služeb mnohdy zajišťuje první kontakt s cílovou skupinou. Pod kontaktní prací rozumí definice Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky konkrétní výkon, definovaný jako vytvoření základního rámce potřebného pro realizaci služby, který vychází z aktuální situace klienta a jeho potřeb. Cílem je vytvoření vzájemné důvěry a podmínek potřebných pro poskytování dalších služeb. Jsou hledány a upevňovány hranice komunikace s klientem a kultivovány jeho schopnosti vyjádřit své potřeby a naučit se využívat existující nabídky služeb (Seznam a definice výkonů drogových služeb, 2006, s. 33). Podle Petra Klímy je obsahem kontaktní práce obecně mnohovrstevnatý kontakt s reálným prostředím - konkrétním životním prostorem cílové skupiny i se sociálními situacemi, v nichž jsou tito lidé angažováni, s jejich obvyklými činnostmi probíhajícími v rozměru každodennosti a všedního dne, s jejich životním způsobem, s jejich zkušenostmi a běžnými starostmi, s prožívanými obtížemi a problémy a se skutečnými možnostmi a příležitostmi, které klienti v dané lokalitě mají (Jedlička, Klíma, Koťa, Němec, Pilař, 2004). V prostředí tanečních akcí se prakticky můžeme setkat s různými cílovými skupinami sociální práce obecně, avšak pro potřeby drogové prevence v prostředí nočního života se jeví za užitečné následující dělení cílových skupin podle potřeb souvisejících s užíváním drog (dle A) EXPERIMENTÁTOŘI A PŘÍLEŽITOSTNÍ KONZUMENTI DROG Jedná se o osoby užívající psychoaktivní látky ve fázi experimentu a rekreačního užívání. Důsledkem konzumace psychotropních látek mohou být tyto osoby ohroženy sociálními dopady (kriminalita, ztráta sociálního statutu předčasné ukončení školy, ztráta zaměstnání, narušení vztahů s rodinou atd.) a zdravotními riziky (úrazy, rozvoj závislosti, nákaza a rozvoj infekčních onemocnění 9 9

16 HIV/AIDS, žloutenky typu B a C, syfilis atd.). Mezi bezprostřední rizika užívání rekreačních drog patří dehydratace následkem dlouhotrvajícího tance ve špatně větraných místnostech, dopravní a jiné nehody, nadměrné pití alkoholu, zdravotní rizika spojená s užitím tablet prodávaných jako extáze, které ale obsahují jiné psychoaktivní látky. Sociálněpsychologické problémy se pojí především s neinformovaným užitím halucinogenních drog (tj. bez znalosti předpokládaného účinku), s pravidelným nebo silným užíváním psychoaktivních drog a s individuální predispozicí jedince. (Zaostřeno na drogy 5: Rekreační užívání drog zásadní výzva, 2003, s. 3) B) OSOBY OHROŽENÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOTROPNÍCH LÁTEK, které se pohybují v prostředí se zvýšeným výskytem návykových látek. Tyto osoby samy neužívají aktuálně OPL, často si neuvědomují rizika užívání psychoaktivních látek a dalšího rizikového chování, k čemuž potřebují zejména informace o možných důsledcích takového jednání, podporu k odpovědnému rozhodnutí v těchto situacích, případně zprostředkování dalších odborných služeb. C) UŽIVATELÉ PSYCHOTROPNÍCH LÁTEK ve fázi problémového užívání, resp. injekčního užívání a/nebo rozvinuté závislosti, kteří nemají aktuálně dostupné služby snižování rizik tohoto jednání. Jedná se o osoby, u nichž je patrný rozvoj závislosti a problémového způsobu užívání. Důsledkem užívání návykových látek jsou tyto osoby postiženy nebo ohroženy sociálními dopady (kriminalita, ztráta sociálního statutu předčasné ukončení školy, ztráta zaměstnání, narušení vztahů s rodinou atd.) a zdravotními riziky (nákaza a rozvoj infekčních onemocnění HIV/AIDS, žloutenky typu B a C, syfilis atd.), což může omezovat jejich schopnost uvědomit si závažnost situace. S rozvojem závislosti se ztrácí schopnost sociálně fungovat a projevuje se stigmatizace společností, což vede k sociální izolaci, k přetrhání vazeb s nedrogovým světem a znesnadňuje možnost návratu zpět. Tuto cílovou skupinu mohou účinně oslovit a poskytnout jim služby specializované služby (terénní programy, kontaktní centra, AT poradny), které se 1 10

17 na tuto cílovou skupinu zaměřují. Přesto, pokud se na tanečních akcích a v prostředí nočního života zástupci této cílové skupiny vyskytnou, je vhodné s nimi pracovat aspoň formou prvního kontaktu, zprostředkováním kontaktu do specializovaných programů a jiných zařízení sociálních služeb. Nabídka služeb na tanečních akcích, časové, materiální ani prostorové možnosti nemůžou být vzhledem k povaze služby a poptávce této cílové skupiny dostatečné. Tato cílová skupina má specifické potřeby, na které je nutné reagovat a vytvořit dostatečný prostor pro jejich naplňování, např. sociální práce, individuální poradenství, testování infekčních nemocí apod. Z vlastní zkušenosti autora je možné využití intervencí na taneční scéně jako doplňkové kontaktní metody v prostředí s omezenými možnostmi navazování kontaktů s cílovou skupinou problémových uživatelů a závislých, např. v terénních programech na malých městech nebo při zavádění nové služby terénních programů a kontaktních center k jejich propagaci v dané lokalitě. Lidé přímo užívající drogy problémovým způsobem nebo lidé z jejich okolí se takto mohou dovědět prostřednictvím stánku o kontaktních a poradenských službách v dané lokalitě, případně některé služby přímo na taneční scéně využít. Jako riziko se však jeví přímé spojování služeb na taneční scéně se službami tradičních terénních programů a kontaktních center zaměřených na problémové užívání drog 3, z důvodu stigmatizace služby a jejích potencionálních klientů, jak bude ukázáno v praktické části této práce. D) RODINA A BLÍZCÍ uživatelů psychotropních látek Tato skupina potřebuje zejména praktické informace ohledně zdravotních a sociálních rizik a dopadů užívání OPL, informace o tom, jak je možné tyto situace řešit a kde nalézt odbornou pomoc. Kontaktní práce s uvedenými cílovými skupinami umožňuje nejen poskytování služeb snižování rizik přímo na taneční scéně, ale také možnost efektivního navázání do dalších sociálních, zdravotních a jiných služeb, jak 3 např. výměnný program 1 11

18 vyplývá z výše uvedené definice kontaktních služeb. Dle zkušenosti autora je také možné pravidelným působením na místní taneční scéně a pomocí komunikativních dovedností pracovníků navazovat opakované kontakty s klienty se zájmem o individuální poradenství, podobně jako při tradiční terénní práci zaměřené na problémové uživatele, i když v omezených podmínkách tanečních akcí, ztížených zejména hlukem a přelidněním v místě konání akce. Při kontaktní práci s uživateli drog se běžně poskytuje sociální práce jako výkon v užším slova smyslu, který metodika RVKPP definuje jako aktivity zaměřené na zlepšení sociální situace klienta a jeho schopností řešit běžné sociální problémy (Seznam a definice výkonů drogových služeb, 2006, s. 54). V prostředí taneční scény se jedná zejména o zprostředkování dalších odborných služeb v jiných zařízeních, např. testování žloutenek, HIV, různé poradny apod. 2.3Intervence v prostředí hromadně kulturních akcí jako sociální práce, sociální služba Sociální práce v širším smyslu podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. S využitím teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktů se svým prostředím (Nedělníková a kol., 2007, s. 94). Oldřich Matoušek definuje streetwork jako mobilní terénní sociální práci, která zahrnuje aktuální nízkoprahovou nabídku sociální pomoci uživatelům drog a osobám, zpravidla mladšího věku, žijícím rizikovým způsobem života, u nichž je předpoklad, že sociální pomoc potřebují a dosud nejsou v kontaktu s příslušnou institucí (Matoušek a kol., 2003, s. 169). Vzhledem k potřebám cílových skupin vyhovují služby Harm Reduction na taneční scéně této definici beze zbytku. Nemusí se vždy jednat přímo o aktuální konzumenty drog, ale vzhledem k prostředí se zvýšeným výskytem drog včetně legálních a dalších rizik nočního života, se i u ostatních návštěvníků jedná o rizikové prostředí. K prostředí, ve kterém se streetwork poskytuje, uvádí Matoušek: Sociální práce neoznačuje pouze činnost vykonávanou pouze sociálními pracovníky výhradně na skutečné 1 12

19 ulici v přesném významu tohoto slova. Ulice v tomto případě symbolizuje jakékoli neinstitucionalizované prostředí, ať již zastřešené, nebo otevřené. (Matoušek a kol., 2003, s. 169) V našem případě se jedná o prostředí tanečních parties, koncertů, barů, klubů, na diskotékách a v ostatním prostředí nočního života. 3VÝCHODISKA PRO DROGOVOU PREVENCI NA TANEČNÍ SCÉNĚ 3.1Stav rekreačního užívání drog v prostředí tanečních akcí v ČR a rizik s tím spojených Podle výsledků studie Tanec a drogy 2007 (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti) patří mezi nejčastěji užívané drogy mezi příznivci taneční hudby alkohol a konopí, následují extáze, pervitin, lysohlávky, poppers a LSD. Pozitivně hodnotí autoři studie pokles akceptovatelnosti LSD, lysohlávek, GHB a ketaminu mezi návštěvníky tanečních akcí v posledních letech v ČR, mírně mezi nimi naopak vzrostla akceptovatelnost i atraktivita kokainu, atraktivita je vyšší také u extáze. Mezi návštěvníky tanečních parties přetrvává zájem o služby spojené se snižováním rizik informace a kvalitativní testování tablet syntetických drog. Častý problém u rekreační konzumace omamných látek představuje řízení automobilu pod vlivem alkoholu nebo jiných drog. Za volant usedla pod vlivem nějaké omamné látky téměř polovina (49 %) majitelů řidičského oprávnění, 1,2 % jich měla nehodu pod vlivem drog. (Tanec a drogy 2007, 2008). Na tanečních akcích se kromě tradičních ilegálních drog marihuany, extáze a pervitinu častěji stále častěji objevuje také užívání kokainu. Taneční akce a prostředí (noční) zábavy jsou místy, kde dochází k největšímu nárůstu užívání kokainu v ČR v nejbližších letech lze očekávat (ve shodě se současným trendem ve většině zemí EU) zvýšení užívání kokainu také v obecné populaci ČR (pracovní skupina NMS, Prevence a snižování rizik užívání drog na tanečních akcích). To představuje výzvu pro preventivní činnost nízkoprahových programů na taneční scéně, které pravděpodobně tento trend nezastaví, ale mohou alespoň 1 13

20 rizika s tím spojená snižovat. Konzumenti syntetických drog na taneční scéně potřebují nejen informace o účincích a rizicích nejčastěji užívaných látek, ale také o možné záměně za jiné látky. I přes nejzávažnější rizika spojená s užitím extáze (MDMA), jako je dehydratace, přehřátí nebo rozvoj psychických poruch, hrozí potencionálním konzumentům této drogy záměna za nebezpečnější drogy vydávané za extázi. Nejčastější příčinou závažných zdravotních komplikací a úmrtí je záměna MDMA za zvláště nebezpečné syntetické drogy; k ní dochází především v důsledku komerčních zájmů dealerů, kteří za extázi tyto drogy vydávají (Páleníček, Kubů, Mravčík, 2004, s. 14). V oblasti společného postupu koordinuje RVKPP politiku drogové prevence s evropskými orgány prostřednictvím Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost (European Monitoring Centre For Drugs and Drug Addiction, EMCDDA), koordinující spolu s Europolem Systém včasného varování (Early-warning System, EWS) v rámci Společného postupu v oblasti nových syntetických drog (Joint Action on New Synthetic Drugs) (Páleniček, Kubů, Mravčík, 2004). Nutno podotknout, že máme sice k dispozici výstupy z Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost o nebezpečných substancích objevujících se na taneční scéně v jiných zemí EU, avšak u nás po zastavení testování neexistují relevantní data, z nichž bychom mohli vycházet při směřování varovných informací o aktuálním výskytu nebezpečných substancích na taneční scéně v ČR, jak je běžně zvykem v jiných zemích EU. 3.2Alkohol v kontextu rekreačního užívání drog Nejčastěji užívanou a nejrozšířenější psychoaktivní látkou pro rekreační účely zůstává alkohol. Spojitost mezi drogami a alkoholem se zřetelně projevuje na vyšší míře užívání drog mezi relativně dobře materiálně zajištěnými mladými lidmi, kteří konzumují velká množství alkoholu v barech, hospodách a tanečních klubech (Zaostřeno na drogy 5: Rekreační užívání drog zásadní výzva, 2003, s. 2). Užívání stimulačních drog může podporovat pití nadměrných dávek alkoholu (tzv. binge drinking ). Díky užívání stimulujících drog, po kterých jsou lidé dlouho 1 14

21 čilí, došlo ke značnému rozmachu rekreačních aktivit a užívání alkoholu v prostředí nočních zábavních podniků (Zaostřeno na drogy 5: Rekreační užívání drog zásadní výzva, 2003, s. 3). Podle statistiky WHO zemře každý rok přibližně mladých Evropanů na následky alkoholu a každé čtvrté úmrtí u evropských mužů ve věku 15 až 29 let má souvislost s alkoholem, stejně jako 40 až 60 % všech úmrtí následkem úrazů (The European Health Report 2002, 2002). Na problémy s užíváním alkoholu upozorňují také evropské instituce: Zdraví škodlivá a nebezpečná konzumace alkoholu je v EU hlavní příčinou 7,4 % případů špatného zdravotního stavu a předčasného úmrtí. Ve věkové skupině let je více než 10% úmrtnost žen a okolo 25% úmrtnost mužů způsobena nebezpečnou konzumací alkoholu, jak bylo uvedeno v tiskové zprávě Evropské komise s názvem Komise přijala sdělení o zmírnění škodlivých účinků způsobených alkoholem v Evropě (Brusel, ). Pro efektivní integraci politiky snižování dopadu užívání alkoholu je vhodné zapojit tyto aktivity do lokálního systému prevence užívání drog a zapojit do spolupráce místní komunitu. Bruce Ritson je zastáncem komunitního přístupu k řešení problémů s alkoholem, podle něj je třeba nabádat místní komunitu k lokální činnosti a poskytovat podporu k prevenci, které je místní komunita sama schopna. Domovy, školy, pracoviště a zařízení zdravotní péče poskytují podle Ristona vhodné příležitosti k propagaci zdraví podporujícího chování a společenských přístupů, upřednostňujících umírněnou spotřebu alkoholu. Lokální preventivní akce, týkající se konzumace alkoholu, je dle něj třeba začlenit do místních aktivit na podporu zdraví a koordinovat a kombinovat je s aktivitami v oblasti jiných návykových látek, včetně nezákonných drog a tabáku. (Ritson, 1995). Jak dokládají zkušenosti s řešením problematiky nadměrné konzumace alkoholu v Plzni, tak tento přístup je reálný i v lokálních podmínkách České Republiky. Pracovní skupina Alkohol a mladiství, projekt Bezpečný klub i místní realizace akce Dávej Bacha jsou důkazem takové úspěšné spolupráce místní samosprávy a komunity v Plzni. 1 15

22 3.3Protidrogová politika ČR v kontextu taneční scény V r došlo vlivem politického rozhodnutí k omezení služeb poskytovaných terénními programy na tanečních akcích, přesto je poskytování preventivních služeb na tanečních akcích součástí protidrogové politiky RVKPP od konce 90.let. První souhrnná studie mapující užívání drog na taneční scéně v ČR s názvem Tanec a drogy vznikla v roce Určitý vliv na poskytování preventivních služeb na taneční scéně má politika RVKPP. V roce 2003 bylo registrováno 18 programů poskytujících služby Harm Reduction na taneční scéně, v roce 2006 po zastavení financování služby testování tablet syntetických drog z prostředků RVKPP pouze 4 programy. Přesto důležitým faktorem ovlivňujícím stav uvedených služeb je také iniciativa samotných poskytovatelů služeb. Intervence v prostředí zábavy jsou součástí metodiky RVKPP: Jedná se o vytvoření základního pracovního rámce pro realizaci konkrétní služby, který vychází z aktuální situace klienta a jeho potřeb. V rámci výkonu musí být možnost zajistit následující položky: kontaktní práce na tanečních akcích, kontakt s promotéry a příprava, poradenství, informační servis, získávání údajů o místní scéně, mapování rizikového chování klienta (Seznam a definice výkonů drogových služeb, 2006, s. 33). Co se týče odborné náročnosti poskytování služeb na taneční scéně, tak metodika RVKPP doporučuje odbornost v úrovni odborného adiktologického pracovníka s praxí min. 1 rok a s proškolením o taneční scéně a užívání drog na ní nebo pracovníka s nižší kvalifikací pouze pod dohledem odborného adiktologického pracovníka s potřebnou délkou praxe. Pro efektivní řešení drogové problematiky včetně předcházení rozvoje závislosti, je vhodné, aby nabídka služeb drogové prevence pružně reagovala na aktuální poptávku cílových skupin a na měnící se trendy v oblasti užívání drog. Také léčebné programy, uzpůsobené především problémovým (injekčním) uživatelům opiátů a pervitinu, pravděpodobně nepokrývají případnou poptávku po léčbě či pomoci ze strany intenzivních rekreačních uživatelů drog. To platí zejména pro uživatele kokainu, jejichž zvýšenou poptávku po pomáhajících službách lze v nejbližších letech očekávat. (Zaostřeno na drogy 3: Rekreační 1 16

23 užívání drog - Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence, 2008, s. 2). 4PRAXE NÍZKOPRAHOVÉHO PROGRAMU NA TANEČNÍ SCÉNĚ V PLZNI Autor měl možnost poznat a aktivně se podílet na praxi Terénního programu Centra protidrogové prevence a terapie, o.p.s. na taneční scéně. Při vytváření koncepcí projektů se vycházelo z vlastní zkušenosti programu v Plzni, podobných programů v ČR a čerpalo se také ze zahraniční zkušenosti podobných projektů a koncepcí. Koncepce projektu Bezpečný klub byla tvořena dle inspirace ze Švýcarského projektu Safer Clubbing a z koncepce britského materiálu Safer Clubbing. Projekt Dance-8 byl tvořen dle zkušeností autora z předešlé působnosti Terénního programu CPPT, o.p.s. na taneční scéně a z podobných zahraničních projektů zapojených v pracovní skupině Safer Nightlife 4, která funguje na principu výměny zkušeností a ukázek dobré praxe různých programů prevence rizik nočního života v zemích EU. 4.1Historie Terénního programu CPPT na taneční scéně Terénní program CPPT poskytuje služby na taneční scéně od roku V praxi se jednalo o formu prostřednictvím informačního stánku s nabídkou služby testování tablet syntetických drog a dalších služeb na větších techno akcích, pořádaných na výstavišti a v garážích Inwest v Plzni. Během roku 2003 došlo k uzavření těchto prostor, pořádání akcí se přesunulo do menších prostor klubů. V roce 2004 došlo k zastavení financování služby testování tablet z prostředků RVKPP. To spolu se změnou prostor a promotérů na taneční scéně v Plzni vedlo ke stagnaci služeb. Terénní program omezoval počet intervencí na taneční scéně. V roce 2004 došlo ke strategickému rozhodnutí setrvat v poskytování služeb na taneční scéně, což postupně vedlo k hledání nových způsobů práce s cílovou skupinou rekreačních konzumentů drog v prostředí taneční scény a nočního života. 4 v rámci evropského projektu Democracy, Cities & Drugs 1 17

24 Zatímco před zastavením testování v roce 2004 byla práce terénních pracovníků zaměřena převážně na službu testování tablet, po zastavení se kapacita pracovníků uvolnila a přesunula k poradenství. I přes omezené možnosti orientačních testů pomocí reakčních činidel spočívá význam testování tablet syntetických drog především ve využití jako kontaktní metody. Je to něco, co rekreační konzumenti drog chtějí, sami vyhledávají tuto službu a přijdou kvůli ní ke stánku, kde mohou využít také ostatních nabízených služeb. Po zastavení testování z prostředků RVKPP se snižoval počet kontaktů, což nutilo pracovníky hledat nové možnosti oslovení cílové skupiny. Zaměřili se na marketing služeb, vytváření atraktivní podoby programu, hledali nové nástroje, jak zaujmout návštěvníky tanečních akcí, aby jim mohli poskytovat preventivní informace a další odborné služby. Zastavení služby testování však také mělo za následek, že místo cílové skupiny konzumentů drog, která neměla aktuálně k dispozici nabídku jiné pro ně podobně atraktivní služby, se pracovalo více s cílovou skupinou návštěvníků tanečních akcí obecně včetně neuživatelů. Objevila se nabídka vody a ovoce zdarma pro návštěvníky jako prevence vyčerpání a dehydratace, distribuce ucpávek do uší jako prevence poškození sluchu, pracovníci začali pracovat s tématem alkoholu a bezpečného sexu. Rozvoj těchto aktivit inspirovaných zkušeností z podobných zahraničních programů, vedli společně s potřebou finančního a personálního oddělení služeb ke vzniku nového samostatného programu na taneční scéně s názvem Dance Projekt Dance-8 Projekt Terénního programu (TP) na taneční scéně s názvem Dance-8 navazuje na projekt Terénního programu Centra protidrogové prevence a terapie, o.p.s. v Plzni (od r. 2001) a na projekt Snižování konzumace alkoholu mladistvými v Plzni (v r. 2007). Cílovou skupinu tvoří osoby ve věku let, užívající psychoaktivní látky včetně alkoholu ve fázi experimentu a příležitostného užívání a osoby, které se pohybují v prostředí se zvýšeným výskytem psychoaktivních látek - taneční klubová scéna a ostatní místa nočního života. Nabízí těmto lidem preventivní služby jim přijatelným a atraktivním způsobem. Rodičům, blízkým a osobám ve fázi problémového užívání a rozvinuté závislosti jsou služby k dispozici 1 18

25 ve formě prvního kontaktu a krizové intervence, v případě potřeby další péče je nabídnut kontakt a předání do dalších zařízení ( Projekt Dance-8 je v současnosti realizován následujícím systémem služeb, které budou objektem evaluace v praktické části této práce: 1. kontaktní práce, 2. poskytování informací o rizicích užívání drog vč. alkoholu, léků a jejich kombinací, řízení pod vlivem omamných látek atd. a motivace k méně rizikovému jednání v prostředí nočního života, tedy v klubech na tanečních akcích i po jejich skončení, 3. individuální poradenství (zejm. v oblasti zdravotní a sociální, bezpečnějšího sexu, užívání drog a závislosti, pohlavně přenosných nemocí atd.), 4. testování alkoholu z dechu, 5. testování tablet syntetických drog na náklady pořadatele (za dodržení standardního postupu dle metodiky RVKPP), 6. distribuce zdravotního materiálu (kondomy, ucpávky do uší) a potravinového servisu (ovoce, voda, čaj) pro snížení zdravotních rizik na taneční scéně (přenos pohlavních nemocí, poškození sluchu, dehydratace a vyčerpání), 7. krizová intervence (i po telefonu), 8. sociální práce (zejména zprostředkování kontaktu na další zdravotní a sociální služby, i formou asistenčního doprovodu), 9. základní zdravotní ošetření, případně zprostředkování další odborné péče ( 4.3Práce s dobrovolníky Pro práci na taneční scéně je využívána spolupráce s dobrovolníky, což představuje následující výhody pro činnost projektu: 1) Zvýšení personální kapacity projektu při relativně nízkých vkladech 5 2) Zapojení dobrovolníků z řad samotných členů komunity taneční scény představuje možnost využití důvěryhodnosti a statutu dobrovolníka v komunitě pro předávání zásad Harm Reduction mezi ostatní členy komunity, jejíž je dobrovolník členem. Nutno podotknout, že se zatím v programu nedaří získat a udržet dostatečný počet dobrovolníků. K dlouhodobé spolupráci s dobrovolníky bude nutné systematicky pracovat na jejich motivaci, zatím probíhala spolupráce spíše 5 Zejm. personální kapacita koordinátora dobrovoníků 1 19

26 nahodile. 4.4Bezpečný klub Cílem tohoto projektu je podpořit zodpovědný přístup provozovatelů klubů a diskoték a jejich personálu, zprostředkovat spolupráci s místní samosprávou na zajištění spokojeného průběhu nočního života. Projekt Bezpečný klub vytyčuje ideální standardy, jejichž cílem je snižovat možná rizika spojená s pobytem v klubu nebo na diskotéce a současně realisticky a plně respektovat legitimní obchodní zájmy provozovatelů. Klubům, které splní stanovené podmínky, bude po kontrole udělen certifikát Bezpečného klubu od Města Plzeň. Projekt je v současné době ve fázi přípravy, o podpoře projektu ze strany Města Plzně bylo rozhodnuto usnesením Zastupitelstva města Plzně ze dne Výsledky realizace budou záviset na aktivitě všech zúčastněných subjektů. 5SPOLUPRÁCE SUBJEKTŮ POSKYTUJÍCÍCH PREVENCI NA TANEČNÍ SCÉNĚ V ČR Do současné doby spolupracovali preventivní programy v oblasti nočního života prostřednictvím setkávání, výměny zkušeností na taneční scéně a odborných konferencích. V důsledku omezení služeb na taneční scéně z důvodů uvedených výše, byl Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti iniciován vznik pracovní skupiny Tanec a drogy. Na podnět pracovní skupiny potom Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky dle usnesení č. 08/0408 vzala na vědomí aktuální informaci o užívání drog na tanečních akcích a o existujících intervencích v ČR, schválila iniciativu Safer Party - projekt inovativní drogové prevence a snižování rizik v prostředí noční zábavy a pilotní projekt Safer Party Tour 2008, jejímž členem je i projekt Dance-8. V rámci Safer Party poskytují nízkoprahové adiktologické programy během turné po největších letních festivalech v ČR sociální práci na taneční scéně. Spolupráce se může dále rozvíjet prostřednictvím společného odborného 2 20

27 setkávání, výměnných stáží nebo pořádáním odborných konferencí. Definováním a nastavením standardů poskytovaných služeb mohou programy přispět k etablování tohoto rozvíjejícího se odvětví v rámci systému protidrogové prevence v ČR. Prostřednictvím konference nízkoprahových programů na taneční scéně by mohli programy nejenom vzájemně sdílet zkušenosti, čerpat inspiraci z domácích i zahraničních projektů, ale také prezentovat svojí odbornou práci odborné i laické veřejnosti. Dalším cílem může být podpora nových zájemců v oblasti poskytování služeb prevence na taneční scéně, zejména v oblasti metodické a odborné. 6DALŠÍ MOŽNOSTI ROZVOJE SLUŽEB Velkým problémem monitorování kvality drog na taneční scéně se jeví zastavení testování tablet syntetických drog z prostředků RVKPP. Neexistují relevantní data o výskytu nových nebezpečných substancí, které se mohou objevovat na taneční scéně v ČR. Evropské monitorovací středisko sice poskytuje informace o nových nebezpečných substancích, bohužel pouze o těch, které byly zachycené v jiných zemích Evropské unie, kde systematické testování funguje. Proto, aby mohli programy prevence na taneční scéně poskytovat aktuální preventivní informace o výskytu nebezpečných substancí v ČR, potřebují aktuální informace o jejich výskytu, které může zajistit pouze kvalifikované systematické testování kvality drog přímo v prostředí nočního života. Laboratorní záchyty představují pouze velice omezený vzorek výskytu konzumovaných látek. Do roku 2004 bylo běžnou součástí programů drogové prevence na taneční scéně poskytovaná služba orientačního testování tablet syntetických drog pomocí reakčních činidel Marquis a Mecke. Dle Ministerstva vnitra a London Drugs Policy Forum je testování tablet syntetických drog kontroverzní formou snižování nebezpečí ve smyslu zjištění, jakou tableta obsahuje účinnou látku, protože test neukazuje množství účinné látky ani další nebezpečné látky, které se mohou vyskytovat spolu s účinnou látkou extáze MDMA. (Safer Clubbing, 2002). Přesto orientační testování představuje významný faktor přispívající významnou měrou k oslovení cílové skupiny konzumentů drog a umožňuje zachytit tablety neobsahující 2 21

28 MDMA, u kterých existuje riziko výskytu jiných nebezpečnějších drog 6. I přes omezené možnosti výsledků testování drog jsou hlavní výhodou této metody nízké náklady a jednoduchý postup testování. To umožňovalo nízkoprahovým programům v ČR při dodržování metodiky Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky relativně jednoduše a přímo kontaktovat cílovou skupinu konzumentů syntetických drog na taneční scéně. Pomocí orientačních testů se také dařilo zachycovat potenciálně nejnebezpečnější falešné tablety extáze, které potom byly odesílány na laboratorní testování, zveřejňovány výsledky a upozorňováno na jejich výskyt. Z důvodu potřebnosti údajů o aktuálním výskytu nebezpečných substancí se do budoucna jeví za nezbytné obnovit testování kvality drog, pokud možno za pomocí přesnějších metod testování, které mohou poskytnout relevantní data pro další zpracování, budou zapojeny do systému včasného varování a výstupy budou moci být využity kvalifikovaným personálem preventivních programů na taneční scéně, aby mohli upozorňovat na nové nebezpečné substance nebo trendy na trhu s ilegálními látkami přímo v prostředí nočního života. K tomu je možno využít zkušeností ze zahraničí, kde se používá LC-MS chromatografie (Check It - Vídeň) nebo levnější metody tenkovrstvé chromatografie (Energy Control Barcelona, Médicins du Mond Paříž). Možnosti využití těchto metod, které poskytují přesné složení testovaných substancí, a jejich uplatnění v českém prostředí bude však ještě nutné podrobit dalšímu zkoumání. Využití těchto metod by přispělo také k obnovení navázání kontaktu nízkoprahových programů s cílovou skupinou konzumentů syntetických drog na taneční scéně. V souvislosti s etablováním nočního života do struktur legálního zábavního průmyslu (Safer Nightlife Guideline, 2007) je dalším nově se objevujícím tématem v oblasti prevence v prostředí nočního života narůstající tendence obchodníků orientovat se na legální psychoaktivní látky. Kromě tradičního alkoholu, na který se aktuálně zaměřují preventivní aktivity evropských nízkoprahových programů v prostředí nočního života i aktivity místních samospráv (např. Komunitní přístup 6 V dubnu 2004 došlo v Praze k předávkování látkou DOB po záměně s MDMA s následkem úmrtí 2 22

29 k řešení problémů s alkoholem v Plzni pracovní skupina Alkohol a mladiství), lze do budoucna předpokládat narůstající konzumaci dalších podpůrných prostředků, založených na legálně dostupných látkách. Tyto legální stimulanty označované jako smart drugs jsou distribuovány např. na čerpacích stanicích, v sexshopech, přes internet nebo v prostředí nočního života. Jsou prodávané jako nutriční doplňky, inhalační prostředky (např. poppers). Většina těchto produktů s psychoaktivním účinkem je považována za bezpečné nebo s nízkým rizikem, přesto s narůstajícím obsahem psychoaktivních složek nebo rozdílech v zemích původu, vzniká potřeba tyto látky průběžně monitorovat a upozorňovat na jejich možná rizika v prostředí nočního života, zejména v kombinaci s jinými drogami včetně alkoholu. Rozšiřování těchto látek lze předpokládat v souvislosti s rozvojem otevřeného trhu EU, trhu přes internet a legální dostupností těchto látek. To je výzvou pro další zaměření nabídky služeb nízkoprahových programů v oblasti nočního života v ČR, kde se také s výskytem užívání těchto látek setkáváme. V souvislosti s šířením nákazy virem HIV (1108 evidovaných nakažených virem HIV v ČR k ) představuje prevence šíření infekčních nemocí v prostředí nočního života další výzvu pro preventivní programy na taneční scény. 7 Národní referenční laboratoř pro AIDS, Státní zdravotní ústav 2 23

Možnosti intervencí u uživatelů nových drog: terénní programy na taneční scéně a propad v jejich financování

Možnosti intervencí u uživatelů nových drog: terénní programy na taneční scéně a propad v jejich financování Projekt: Síťování vědecko-výzkumných kapacit a cílený rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, veřejnou správou,soukromým a neziskovým sektorem v adiktologii (NETAD) Reg. Číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0111

Více

ZAOSTŘENO NA DROGY 5. obsah. definice. Rekreační užívání drog zásadní výzva

ZAOSTŘENO NA DROGY 5. obsah. definice. Rekreační užívání drog zásadní výzva ZAOSTŘENO NA DROGY 5 NÁRODNĺ MONITOROVACĺ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Rekreační užívání drog zásadní výzva Opatření je třeba zaměřit na snižování rizik ZÁŘÍ 2003 obsah 1 OPATŘENÍ JE TŘEBA

Více

Potřeby klientů: připomínky vítány

Potřeby klientů: připomínky vítány Potřeby klientů: připomínky vítány Evaluace služeb snižování rizik na taneční scéně Struktura příspěvku 1) Úvod 2) Východiska 3) Charakteristika programu 4) Cíle evaluace 5) Metodika evaluace 6) Analýza

Více

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence v ČR Návštěvníci

Více

Návrh modelu sociální služby TERÉNNÍ PROGRAMY PRO UŽIVATELE NÁVYKOVÝCH LÁTEK

Návrh modelu sociální služby TERÉNNÍ PROGRAMY PRO UŽIVATELE NÁVYKOVÝCH LÁTEK Návrh modelu sociální služby TERÉNNÍ PROGRAMY PRO UŽIVATELE NÁVYKOVÝCH LÁTEK Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 4 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.

Více

Tisková zpráva. Drogová problematika v Libereckém kraji

Tisková zpráva. Drogová problematika v Libereckém kraji Tisková zpráva Instituce registrovaná Ministerstvem vnitra ČR č.j.: II/s-OS/1-27632/95-R IČO: 63125137 P. Jilemnického 1929 434 01 Most 1 www.mostknadeji.eu Drogová problematika v Libereckém kraji Drogová

Více

Návrh modelu sociální služby KONTAKTNÍ CENTRUM

Návrh modelu sociální služby KONTAKTNÍ CENTRUM Návrh modelu sociální služby KONTAKTNÍ CENTRUM Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 4 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Definice a cíle kontaktního

Více

Tomáš Zábranský. Drogová epidemiologie

Tomáš Zábranský. Drogová epidemiologie Tomáš Zábranský Drogová epidemiologie UNIVERZITA PALACKÉHO LÉKAØSKÁ FAKULTA Tomáš Zábranský Drogová epidemiologie OLOMOUC 2003 Věnováno mé Ženě Tomáš Zábranský, 2003 ISBN 80-244-0709-4 TOMÁŠ ZÁBRANSKÝ:

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY NÁZEV POSKYTOVATELE: Společnost Podané ruce o.p.s. DRUH POSKYTOVANÉ SLUŽBY: 59 kontaktní centra IDENTIFIKÁTOR: 5807132 NÁZEV A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Kontaktní centrum ve Znojmě, Horní

Více

Shrnutí roku 2011 v bílinském terénu (Bílina)

Shrnutí roku 2011 v bílinském terénu (Bílina) Shrnutí roku 2011 v bílinském terénu (Bílina) Cílová skupina se na území města Bílina v zásadě již několik let nemění. Stále převládají muži ve věkovém rozmezí 17-38 let, kteří si drogy aplikují intravenózně

Více

Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2013 2017

Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2013 2017 III. Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2013 2017 Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2013 2017 (dále jen Národní program HIV/AIDS

Více

1 PLÁN PREVENTIVNÍCH AKTIVIT MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 14 PRO ROK

1 PLÁN PREVENTIVNÍCH AKTIVIT MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 14 PRO ROK příloha č. 1 PLÁN PREVENTIVNÍCH AKTIVIT MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 14 PRO ROK 2016. Priority a aktivity v oblasti protidrogové prevence dle přijatých koncepčních materiálů. 1. Úvod Plán preventivních aktivit

Více

Potřeby klientů: připomínky vítány

Potřeby klientů: připomínky vítány Potřeby klientů: připomínky vítány Evaluace služeb snižování rizik na taneční scéně Struktura příspěvku 1) Úvod 2) Východiska 3) Charakteristika programu 4) Cíle evaluace 5) Metodika evaluace 6) Analýza

Více

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2014 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2014 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2014 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky PRŮBĚŽNÁ Průběžná zpráva 01.01.2014 31.12.2014 Všechny informace a data uvedená v průběžné/závěrečné

Více

Projekt. jako FÉNIX drogových služeb. Kandler M., Škařupová K., Orlíková B.

Projekt. jako FÉNIX drogových služeb. Kandler M., Škařupová K., Orlíková B. Projekt jako FÉNIX drogových služeb Představení projektu Safer Party - omezení služeb 2003, iniciativa 2007/2008 - pracovní skupina Prevence a snižování rizik užívání drog na tanečních akcích při NMS seskupení

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA KONCEPCE ODDĚLENÍ PREVENCE A HUMANITNÍCH ČINNOSTÍ 2012-2014 ZA ROK 2012 O PLNĚNÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA KONCEPCE ODDĚLENÍ PREVENCE A HUMANITNÍCH ČINNOSTÍ 2012-2014 ZA ROK 2012 O PLNĚNÍ Schváleno usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. XX/2013/ZK-XX ze dne 16. 5. 2013 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ KONCEPCE ODDĚLENÍ PREVENCE A HUMANITNÍCH ČINNOSTÍ 2012-2014 ZA ROK 2012 Koncepce OPHČ

Více

AKČNÍ PLÁN REALIZACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY na období 2005 až 2006

AKČNÍ PLÁN REALIZACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY na období 2005 až 2006 AKČNÍ PLÁN REALIZACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY na období 2005 až 2006 ODBOR PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKY ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY AKČNÍ PLÁN REALIZACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ

Více

Souhrnné stanovisko kraje k projektům protidrogové politiky na rok 2008

Souhrnné stanovisko kraje k projektům protidrogové politiky na rok 2008 SOUHRNNÉ STANOVISKO KRAJE K PROJEKTŮM PROTIDROGOVÉ POLITIKY PŘEDKLÁDANÝM V RÁMCI DOTAČNÍHO ŘÍZENÍ RADY VLÁDY PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKY NA ROK I. KRAJ: VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY KRAJE Rok Počet

Více

MINIMÁLNÍ SÍŤ PROTIDROGOVÝCH SLUŽEB

MINIMÁLNÍ SÍŤ PROTIDROGOVÝCH SLUŽEB PŘÍLOHA MATERIÁLU 405/ZK/12 MINIMÁLNÍ SÍŤ PROTIDROGOVÝCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2012-2014 Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Jihočeského kraje Oddělení prevence a humanitních činností

Více

V ý r oční zpráva. Praha 2009. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog

V ý r oční zpráva. Praha 2009. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy referát drogové epidemiologie V ý r oční zpráva Praha 2009 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog PRAHA březen 2010 referát

Více

Vyhodnocení čerpání financí z rozpočtu města na podporu realizace 1. Komunitního plánu sociálních služeb města Český Krumlov v roce 2006

Vyhodnocení čerpání financí z rozpočtu města na podporu realizace 1. Komunitního plánu sociálních služeb města Český Krumlov v roce 2006 Vyhodnocení čerpání financí z rozpočtu města na podporu realizace 1. Komunitního plánu sociálních služeb města Český Krumlov v roce 2006 Obsah: str. 1. Souhrnná tabulka čerpání z městského rozpočtu na

Více

B. SPECIÁLNÍ ČÁST OBSAH

B. SPECIÁLNÍ ČÁST OBSAH . SPEIÁLNÍ ČÁST OSH 1. Detoxifikace 2. Terénní programy 3. Kontaktní a poradenské služby 4. mbulantní léčba 5. Stacionární programy 6. Krátkodobá a střednědobá ústavní léčba 7. Rezidenční péče v terapeutických

Více

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na období 2003-2004 Odbor školství, mládeže a sportu,

Více

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2005

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2005 Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2005 NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2005 Viktor

Více

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ KLIENTŮ KONTAKTNÍHO CENTRA CPPT O.P.S. PLZEŇ, NITROŽILNÍCH UŽIVATELŮ DROG, A HARM REDUCTION SLUŽBY VÝMĚNNÉHO PROGRAMU

Více

5. AMBULANTNÍ STACIONÁRNÍ PÉČE

5. AMBULANTNÍ STACIONÁRNÍ PÉČE 5. AMBULANTNÍ STACIONÁRNÍ PÉČE Ambulantní léčebná a preventivní péče ve zdravotnických a nezdravotnických zařízeních. Specializovaná ambulantní péče poskytovaná diferencovaně uživatelům všech typů návykových

Více

Užívání drog dětmi a dospívajícími v České republice a ve světě: otázky a výzvy Lenka Šťastná, Michal Miovský

Užívání drog dětmi a dospívajícími v České republice a ve světě: otázky a výzvy Lenka Šťastná, Michal Miovský Užívání drog dětmi a dospívajícími v České republice a ve světě: otázky a výzvy Lenka Šťastná, Michal Miovský Sympozium Děti a dospívající v síti adiktologické péče v ČR Lékařský dům, Praha, 22. listopadu

Více

INFORMAČNÍ MAPA EPIDEMIOLOGICKÝCH

INFORMAČNÍ MAPA EPIDEMIOLOGICKÝCH NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Úřad vlády České republiky Nábřeží Edvarda Beneše 4 118 01 Praha 1 Malá Strana tel.: +420 296 153 222 fax: +420 296 153 264 INFORMAČNÍ MAPA

Více

Strategický protidrogový plán Olomouckého kraje na období 2005-2010

Strategický protidrogový plán Olomouckého kraje na období 2005-2010 Strategický protidrogový plán Olomouckého kraje na období 2005-2010 Zpracovala Darina Skokanová, krajský protidrogový koordinátor Olomouc, srpen 2004 Strana 1 (celkem 60) 1 PŘEDMLUVA... 3 2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

Více

Bodovací stupnice. Zdroje

Bodovací stupnice. Zdroje 4. AMBULANTNÍ LÉČBA Ambulantní léčebná a preventivní péče ve zdravotnických a nezdravotnických zařízeních. Specializovaná ambulantní péče poskytovaná diferencovaně uživatelům všech typů návykových látek,

Více

ZAOSTŘENO NA DROGY 7. obsah. Měření prevalence a incidence užívání drog

ZAOSTŘENO NA DROGY 7. obsah. Měření prevalence a incidence užívání drog ZAOSTŘENO NA DROGY 7 NÁRODNĺ MONITOROVACĺ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Měření prevalence a incidence užívání drog Indikátory drogové prevence obsah 1 INDIKÁTORY DROGOVÉ PREVENCE V EVROPSKÉ

Více

NOVÉ MOŽNOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNICKÉ PROFESE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK

NOVÉ MOŽNOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNICKÉ PROFESE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK NOVÉ MOŽNOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNICKÉ PROFESE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK Zdenka Šándorová Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií, Katedra porodní asistence a zdravotně sociální práce

Více

Akční plán realizace protidrogové politiky v Olomouckém kraji na období 2015 2016

Akční plán realizace protidrogové politiky v Olomouckém kraji na období 2015 2016 Akční plán realizace protidrogové politiky v Olomouckém kraji na období 2015 2016 Zpracovali: Mgr. Zuzana Starostová PhDr. Ladislav Spurný Strana 1 (celkem 10) Základním strategickým dokumentem Olomouckého

Více

DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012

DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR odbor sociálních služeb a sociální práce DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012 K REALIZACI ČINNOSTÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA OBECNÍCH ÚŘADECH TYPU II., TYPU III., ÚJEZDNÍCH A KRAJSKÝCH

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Koncepce protidrogové politiky ve Zlínském kraji na léta 2010-2014

Koncepce protidrogové politiky ve Zlínském kraji na léta 2010-2014 Koncepce protidrogové politiky ve Zlínském kraji na léta 2010-2014 Zpracováno: květen - listopad 2010 Oddělení neziskového sektoru Mgr. Petr Horyanský, krajský protidrogový koordinátor Karla Kopečná, metodik

Více

Orientační průzkum drogové problematiky na základních školách okresu Příbram 2001/2002. Vypracovala: Bc. Petra Belková

Orientační průzkum drogové problematiky na základních školách okresu Příbram 2001/2002. Vypracovala: Bc. Petra Belková Městský úřad Příbram Orientační průzkum drogové problematiky na základních školách okresu Příbram 2001/2002 Vypracovala: Bc. Petra Belková bývalá protidrogová koordinátorka v souč. sociální asistentka

Více

Aktualizovaný Komunitní plán rozvoje sociální oblasti města Uherský Brod na rok 2008-2009

Aktualizovaný Komunitní plán rozvoje sociální oblasti města Uherský Brod na rok 2008-2009 Společný regionální operační program EVROPSKÁ UNIE MĚSTO UHERSKÝ BROD Aktualizovaný Komunitní plán rozvoje sociální oblasti města Uherský Brod na rok 2008-2009 Projekt Komunitní plánování sociálních služeb

Více

Souhrnná zpráva o realizaci protidrogové politiky v krajích v r. 2014

Souhrnná zpráva o realizaci protidrogové politiky v krajích v r. 2014 Souhrnná zpráva o realizaci protidrogové politiky v krajích v r. 2014 Zpracovali: L. Kiššová, T. Černíková, D. Dárek, T. Klíma srpen 2015 Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky http://rvkpp.vlada.cz

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2014/2015

Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2014/2015 Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové Přijímací zkoušky 2014/2015 Studijní program: N6734 Sociální politika a sociální práce Studijní obor: Sociální práce navazující magisterské studium Varianta

Více

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy Výstup projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Hlavní partner: Partneři: Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy Autoři: Kateřina Brožová, Barbora Úlehlová Editace:

Více

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková Aktuální trendy v užívání drog v ČR Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková Systém sběru dat situační analýza 5 harmonizovaných epidemiologických indikátorů EMCDDA data z oblasti prevence, léčby a

Více

POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Člověk v tísni, o.p.s. Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: terénní programy, identifikátor: 9100570

POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Člověk v tísni, o.p.s. Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: terénní programy, identifikátor: 9100570 POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Člověk v tísni, o.p.s. Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: terénní programy, identifikátor: 9100570 POSLÁNÍ SLUŽBY Posláním Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež,

Více

KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA CHEB 2010-2013

KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA CHEB 2010-2013 KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA CHEB 2010-2013 Obsah Úvodní slovo.............................................. 2 Obsah rozdělení služeb podle cílové skupiny.................. 3 Poskytovatelé

Více

Zápis. ze zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny dne 19. března 2015

Zápis. ze zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny dne 19. března 2015 Kancelář Zápis ze zasedání dne 19. března 2015 Zasedání se uskutečnilo dne 19. března 2015 od 12:00 do 16:30 hodin v Hrzánském paláci Úřadu vlády ČR (Loretánská 177/9, Praha 1) Přítomni členové: Jiří Dienstbier

Více

Komentář k Monitorovacím indikátorům Programu Iniciativy Společenství EQUAL 2004-2008

Komentář k Monitorovacím indikátorům Programu Iniciativy Společenství EQUAL 2004-2008 Komentář k Monitorovacím indikátorům Programu Iniciativy Společenství EQUAL 2004-2008 28. července 2005 Úvod Komentář k monitorovacím indikátorům slouží jako doplněk k materiálu Monitorovací indikátory

Více

TERÉNNÍ PROGRAMY A KONTAKTNÍ CENTRA NA MALÝCH MĚSTECH II. Jiří Valnoha, Sdružení Podané ruce, o.s.

TERÉNNÍ PROGRAMY A KONTAKTNÍ CENTRA NA MALÝCH MĚSTECH II. Jiří Valnoha, Sdružení Podané ruce, o.s. TERÉNNÍ PROGRAMY A KONTAKTNÍ CENTRA NA MALÝCH MĚSTECH II. Jiří Valnoha, Sdružení Podané ruce, o.s. Obsah Začínáme Není klient jako klient Kontakt, kontakt, kontakt Harm reduction Sekundární výměnný program

Více

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ STUDIUM K VÝKONU SPECIALIZOVANÝCH ČINNOSTÍ PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ PRIMÁRNÍ PREVENCE V PODMÍNKÁCH ŠKOLY A JEJÍ ZAŘAZENÍ DO ŠKOLNÍCH PORADENSKÝCH SLUŽEB Mgr. Jiřina

Více

Návrh modelu sociální služby AZYLOVÉ DOMY

Návrh modelu sociální služby AZYLOVÉ DOMY Návrh modelu sociální služby AZYLOVÉ DOMY Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 1 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Služby azylového domu napomáhají

Více

ANALÝZA POTŘEB KLIENTŮ využívajících nízkoprahové služby ve Středočeském kraji

ANALÝZA POTŘEB KLIENTŮ využívajících nízkoprahové služby ve Středočeském kraji ANALÝZA POTŘEB KLIENTŮ využívajících nízkoprahové služby ve Středočeském kraji realizovaná v rámci studie Evaluace protidrogových opatření a programů realizovaných ve Středočeském kraji Mgr. Roman Gabrhelík

Více

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová V posledních letech se začíná mluvit o právech homosexuálních lidí.v souladu s právem EU již jsou právní normy na ochranu této minority před diskriminací začleňovány

Více

Počet podpořených projektů, výše finanční dotace. Zvýšená dostupnost programů primární prevence pro školy v KHK. Vytvořená analýza

Počet podpořených projektů, výše finanční dotace. Zvýšená dostupnost programů primární prevence pro školy v KHK. Vytvořená analýza 4.1 Primární V rámci dotačního řízení Královéhradeckého kraje bylo pro dotační programy Podpora a rozvoj zdravého životního stylu (č. 11SMP02, 12SMP02, 13SMP02) a Programy zaměřené na prevenci rizikového

Více

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany Tato akce je spolufinancována Plzeňským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu grantové schéma Podpora sociální integrace v Plzeňském kraji. Analýza poskytovatelů sociálních

Více

STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY KRAJE VYSOČINA NA OBDOBÍ 2016-2019

STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY KRAJE VYSOČINA NA OBDOBÍ 2016-2019 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor sociálních věcí Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY KRAJE VYSOČINA NA OBDOBÍ 2016-2019 tel.: 564 602 820, fax: 564 602 427, e-mail:

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Diplomová práce Ekonomika a financování školství Economy and fuding of education Lumír Hodina Plzeň 2014 Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma

Více

PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH. Jitka Vyhlídalová

PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH. Jitka Vyhlídalová PROBLEMATIKA HIV U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH Jitka Vyhlídalová Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Bakalářská práce na téma problematika HIV u drogově závislých je zaměřena na příznaky onemocnění virem HIV, diagnostiku,

Více

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Poděbrady a okolí, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

11 Organizační struktura organizace...17 11.1 Technické zázemí...17 11.2 Personální zajištění...18 11.2.1 Personální složení...18 11.

11 Organizační struktura organizace...17 11.1 Technické zázemí...17 11.2 Personální zajištění...18 11.2.1 Personální složení...18 11. Výroční zpráva 2006 Obsah Obsah...1 1 Poslání KC Spektrum...3 2 Historie zařízení...3 2.1 Kolpingovo dílo České republiky...3 2.2 Kontaktní centrum Spektrum...3 2.3 Současnost...4 3 Cíle...4 3.1 Základní

Více

Program prevence rizikového chování

Program prevence rizikového chování Program prevence rizikového chování na roky 2012 2015 Jednotlivé aktivity a jejich vyhodnocení k 31. 12. 2015 1. Program prevence rizikového chování dotační titul města Pro roky 2012-2015 byla pro oblast

Více

Organizace a marketing turismu

Organizace a marketing turismu Organizace a marketing turismu září 2011 Ing. Šárka Tittelbachová Czech It -Institute for Stategic Studyies on Tourism, o.p.s. tittelbachova@czechit.cz Základní vymezení - pojmy Základní pojmy pro statistické

Více

Souhrn. Zpráva ESPAD za rok 2007 Užívání návykových látek mezi studenty v 35 evropských

Souhrn. Zpráva ESPAD za rok 2007 Užívání návykových látek mezi studenty v 35 evropských Souhrn Zpráva ESPAD za rok Užívání návykových látek mezi studenty v 35 evropských zemích CS Právní upozornění Tato publikace Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je

Více

Akční plán 2016. Prováděcí část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2014-2017

Akční plán 2016. Prováděcí část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2014-2017 Akční plán 2016 Prováděcí část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2014-2017 Obsah ÚVOD...4 1 Činnosti Libereckého kraje...5 1.1 Oblast plánování...5 1.1.1 Organizační zajištění

Více

A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: NZDM

A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: NZDM NÁZEV ŽADATELE: Diecézní charita Brno IČO: 44990260 DRUH POSKYTOVANÉ SLUŽBY: 62 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež NÁZEV A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: NZDM Maják Luka nad Jihlavou,

Více

Člověk v tísni, o.p.s Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, identifikátor: 5235056

Člověk v tísni, o.p.s Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, identifikátor: 5235056 POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Člověk v tísni, o.p.s Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, identifikátor: 5235056 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

Více

Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav, 16. 6. 2016

Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav, 16. 6. 2016 Dotační programy jako efektivní nástroj podpory zdraví Efektivní strategie podpory zdraví IV., Státní zdravotní ústav, 16. 6. 2016 MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní

Více

Materiál pro schůzi zastupitelstva města dne 19.12.2012. Program podpory sociálních a souvisejících služeb pro rok 2013

Materiál pro schůzi zastupitelstva města dne 19.12.2012. Program podpory sociálních a souvisejících služeb pro rok 2013 Materiál pro schůzi zastupitelstva města dne 19.12.2012 Program podpory sociálních a souvisejících služeb pro rok 2013 Obsah: I. Důvodová zpráva II. Přílohy: č. 1 Program podpory sociálních a souvisejících

Více

Tanec a drogy Souhrn hlavních výsledků studie:

Tanec a drogy Souhrn hlavních výsledků studie: Tanec a 2007 Souhrn hlavních výsledků studie: Mezi nejčastěji užívané patří mezi příznivci taneční hudby alkohol a konopí. Následují extáze, pervitin, lysohlávky, poppers a LSD. Mezi lety 2003 a 2007 došlo

Více

Popis realizace poskytované služby: Free klub nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, 62

Popis realizace poskytované služby: Free klub nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, 62 1. Poslání Popis realizace poskytované služby: Free klub nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, 62 Posláním služby je poskytovat dětem a mládeži v lokalitě Ostrava Kunčičky bezpečný prostor, odbornou

Více

o.s. For-Teenager Apel Výroční zpráva

o.s. For-Teenager Apel Výroční zpráva o.s. For-Teenager Apel Výroční zpráva 2005 Úvodní slovo Vážený čtenáři, dostává se Vám do rukou historicky první výroční zpráva občanského sdružení For-Teenager Apel, které v Jičíně poskytuje sociální

Více

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Dne: Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Bod programu: 14. 12. 2015 45. Věc: Informace o stavu a naplňování opatření v rámci Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje na období 2015 2018 Důvod

Více

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ I. AKTUÁLNÍ DROGOVÁ SCÉNA V ČR II. NÁVYKOVÉ LÁTKY A LEGISLATIVA III. NÁVYKOVÉ LÁTKY VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ IV.

Více

Roman Gabrhelík T E X T

Roman Gabrhelík T E X T T a n e č n í D r o g y Uživatelé Petr Novák Roman Gabrhelík V Ý U K O V Ý T E X T Publikace vznikla a byla vydána pod odbornou záštitou a koordinací: Centra adiktologie, PK 1. LF UK v Praze a VFN v Praze

Více

PŘEHLED VŠECH CÍLŮ A OPATŘENÍ

PŘEHLED VŠECH CÍLŮ A OPATŘENÍ PŘEHLED VŠECH CÍLŮ A OPATŘENÍ 1. RODINA, DÍTĚ A MLÁDEŽ Cíl: 1.1.Udržení a rozvoj stávajících služeb opatření 1.1.1. Udržení a rozvoj Rodinného centra Sedmikráska 1.1.2. Udržení a rozvoj Sociálního centra

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Příloha výroční zprávy č. 7 Minimální preventivní program Základní škola náměstí Interbrigády v Praze 6 A) Vzdělávací aktivity - vytváření žádoucích postojů žáků, pedagogických pracovníků a rodičů 1) K

Více

Aleš Herzog, TP Sananim

Aleš Herzog, TP Sananim Aleš Herzog, TP Sananim 95 programů, 23.700 injekčních uživatelů v kontaktu, 4 859 100 vydaných injekčních setů v Praze 8 programů vydalo 2 130 729 injekčních setů, 145 891 kontaktů s uživateli drog Zdroj:

Více

Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. COOLna. Zařízení

Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. COOLna. Zařízení Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež COOLna Zařízení NZDM Coolna Prachatice 383 01 Tel. 732 533 909 Mail: coolna@portusprachatice.cz Realizátor: Bc. Erika Švehlová www.portusprachatice.cz

Více

Evropská zpráva o drogách

Evropská zpráva o drogách Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost cs,. EUROPEAN DRUG REPORT 2013 Trends and developments Evropská zpráva o drogách ISSN 2314-9035 Trendy a vývoj 2013 Evropské monitorovací centrum

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

CENTRUM RODINA V TÍSNI DŮM NA PŮL CESTY zahájení projektu 1.4.2006

CENTRUM RODINA V TÍSNI DŮM NA PŮL CESTY zahájení projektu 1.4.2006 DOMY NA PŮL CESTY CENTRUM RODINA V TÍSNI DŮM NA PŮL CESTY zahájení projektu 1.4.2006 POPIS SLUŽBY V České republice je několik desítek dětských domovů. Děti sem přicházejí z různých důvodů. jsou to děti

Více

UŽIVATELSKÝ MANUÁL 1. PÍSEMNÁ PODOBA (FORMULÁŘE) (verze pro rok 2014) Úvod. Formulář Denní výkaz

UŽIVATELSKÝ MANUÁL 1. PÍSEMNÁ PODOBA (FORMULÁŘE) (verze pro rok 2014) Úvod. Formulář Denní výkaz UŽIVATELSKÝ MANUÁL (verze pro rok 2014) Úvod Tento manuál má sloužit k pomoci při evidenci výkonů v drogových nízkoprahových službách, tj. Kontaktních centrech (KC) a Terénních programech (TP). Je rozdělen

Více

Analýza drogové scény v Ostravě

Analýza drogové scény v Ostravě ANALÝZA DROGOVÉSCÉNY V OSTRAVĚ 2015 2015BORISRENNER Analýza drogové scény v Ostravě Zadavatel: Realizátoři: Kontakty: Druh výstupu: Magistrát města Ostravy, Odbor sociálních věcí, zdravotnictví a vzdělanosti,

Více

Adiktologické využití detekce návykových látek v odpadních vodách pomocí kapalinové chromatografie.

Adiktologické využití detekce návykových látek v odpadních vodách pomocí kapalinové chromatografie. Adiktologické využití detekce návykových látek v odpadních vodách pomocí kapalinové chromatografie. Randák Tomáš, doc. Ing., Ph.D. Grabic Roman, Mgr., Ph.D. Randák Daniel, Mgr. OBSAH PART 1 - OS PREVENT

Více

Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem

Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem Téma: Bezpečnost v dopravě Tento výstup byl financován z prostředků ESF

Více

Vážení a milí spoluobčané,

Vážení a milí spoluobčané, Vážení a milí spoluobčané, každý z nás se může dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc, každému mohou dojít síly či možnosti, jak se postarat sám o sebe nebo o své blízké. Jako vámi zvolení zástupci

Více

Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie

Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci Česká asociace adiktologů Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie Pracovní verze č. 2.4 (materiál

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 196/2016 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 173 ze dne 14.03.2016 Akční plán pro rok 2016 Komunitního plánu rozvoje sociálních a návazných služeb na území Městské části Praha

Více

Úvod. MUDr. Zdeňka Staňková, Mgr. Radka Kobližková

Úvod. MUDr. Zdeňka Staňková, Mgr. Radka Kobližková Úvod Občanské sdružení DRUG-OUT Klub děkuje všem, kteří v roce 2008 podpořili programy Kontaktní centrum pro drogově závislé a Terénní program: MPSV, MZ, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky,

Více

STRATEGICKÁ KONCEPCE SPORTU MĚSTA KOLÍNA. Autor Mgr. Jakub Popelka, Ph.D. j.popelka@lokalsport.cz +420 728 713 727 IČO: 76413195 www.lokalsport.

STRATEGICKÁ KONCEPCE SPORTU MĚSTA KOLÍNA. Autor Mgr. Jakub Popelka, Ph.D. j.popelka@lokalsport.cz +420 728 713 727 IČO: 76413195 www.lokalsport. STRATEGICKÁ KONCEPCE SPORTU MĚSTA KOLÍNA Autor Mgr. Jakub Popelka, Ph.D. j.popelka@lokalsport.cz +420 728 713 727 IČO: 76413195 Poděkování Na tomto místě bychom rádi poděkovali za ochotu a vstřícnost všem

Více

KATALOG POTŘEB A OPATŘENÍ PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBERCE

KATALOG POTŘEB A OPATŘENÍ PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBERCE KATALOG POTŘEB A OPATŘENÍ PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBERCE Katalog vznikl během realizace projektu CZ.1.07/1.2.00/27.0024 Tvorba pilotních vzdělávacích koncepcí v sedmi obcích, podporujících

Více

Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje TISKOVÁ KONFERENCE VYHODNOCENÍ ROKU 2011

Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje TISKOVÁ KONFERENCE VYHODNOCENÍ ROKU 2011 Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje TISKOVÁ KONFERENCE VYHODNOCENÍ ROKU 2011 Hradec Králové 30. 1. 2012 Dámy a pánové, vážení hosté, začátkem každého roku Vám již tradičně předkládáme informace

Více

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET Martin Souček Abstrakt: Práce se zabývá spotřebitelským košem a jeho vztahem k marketingu. Snaží se popsat vzájemné souvislosti a význam spotřebitelského koše pro marketing

Více

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ PŘÍSTUPY Historický vývoj zdravotní situace a její interpretace

Více

(Text s významem pro EHP) (2014/286/EU)

(Text s významem pro EHP) (2014/286/EU) 17.5.2014 L 147/71 ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria a podmínky, jež musí splnit evropské referenční sítě a poskytovatelé zdravotní péče, kteří

Více

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: Racionální drogová politika Vyučující: Mgr. Josef Radimecký, MSc. Garant: Doc. PhDr. Michal Miovský, CSc. Číslo předmětu: 1613 Semestr:

Více

Město Jilemnice období 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012

Město Jilemnice období 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 Zpráva o realizaci sekundární protidrogové prevence v okrese Semily Město Jilemnice období 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 Autorský tým (věcná část): Bc. Pavel Pech Ivona Vendégová Komentáře a prognózy: Lubomír

Více

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY FUNDRAISING POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA PÍSECKU DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Martina Šťastná Sociální politika a sociální práce (2010-2012)

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky Současná drogová prevence a poradenství na taneční scéně v ČR pohledem pracovníků jihomoravských terénních programů Bakalářská práce

Více

Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016

Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016 Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016 Popis výchozí, současné situace sociálně vyloučených romských lokalit Město Velká Bystřice

Více