Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň. Koterovská 85, Plzeň. Akreditace vzdělávacího programu

Transkript

1 Ktervská 85, Plzeň Akreditace vzdělávacíh prgramu ELEKTROTECHNIKA V INTELIGENTNÍCH STAVBÁCH Obr vzdělání: N/.. Elektrtechnika

2 2 Obsah Obsah... 2 Identifikační údaje Vyšší dbrné škly... 3 Prfil abslventa... 4 Výstupní znalsti, schpnsti a dvednsti abslventa... 4 Mžnsti uplatnění abslventa... 5 Bakalářské vzdělávací prgramy v příbuzných brech vzdělávání... 6 Definice přidané hdnty abslventa VOŠ prti abslventvi SPŠE... 6 Charakteristika vzdělávacíh prgramu... 7 Pjetí a cíle vzdělávacíh prgramu... 7 Členění vzdělávacíh prgramu... 7 Organizace výuky... 8 Pdmínky bezpečnsti práce a chrany zdraví... 9 Pdmínky pr pstup studentů d vyššíh rčníku... 9 Abslutrium... 9 Přijímání uchazečů Učební plán Pdrbný učební plán Rámcvé rzpisy jedntlivých předmětů Odbrné zabezpečení výuky vzdělávacíh prgramu Supis výukvých prstr Infrmační služby Persnální zabezpečení vzdělávacíh prgramu Rzvjvé záměry škly, důvdnění vzdělávacíh prgramu Kncepce zřizvatele (Plzeňský kraj) Kncepce VOŠ a SPŠE Plzeň Pdmínky pr hdncení a zabezpečení kvality vzdělávacíh prgramu Údaje splupráci VOŠ a SPŠE Splupráce s dbrnu praxí Splupráce s vyskými šklami a s vyššími dbrnými šklami Splupráce se šklami v zahraničí Členství v prfesních rganizacích Zdůvdnění splečenské ptřeby vzdělávacíh prgramu Přílhy... 51

3 Identifikační údaje Vyšší dbrné škly Název škly: Vyšší dbrná škla a střední průmyslvá škla elektrtechnická, Plzeň Sídl škly: Zřizvatel škly: Právní frma právnické sby: Kód a název bru vzdělání: Název vzdělávacíh prgramu: Délka vzdělávacíh prgramu: Frma vzdělávání: Vyučvací jazyk: Dsažený stupeň vzdělání: Způsb uknčení studia: Certifikace: Označení abslventa: Ktervská 85, Plzeň Plzeňský kraj, Škrupva 18, Plzeň Příspěvkvá rganizace N/.. Elektrtechnika Elektrtechnika v inteligentních stavbách 3 rky, tj. 6 studijních bdbí denní studium český jazyk vyšší dbrné abslutrium a bhajba abslventské práce vysvědčení abslutriu, diplm abslventa diplmvaný specialista ve zkratce DiS. uváděné za jménem Pdmínky zdravtní způsbilsti: Pdmínky zdravtní způsbilsti uchazeče vzdělávání jsu upraveny pdle přílhy č. 2 nařízení vlády č. 224 sustavě brů vzdělávání v základním, středním a vyšším dbrném vzdělávání (bdy 3 a 22): Uchazeč nesmí mít prgnsticky závažná nemcnění hrních knčetin znemžňující jemnu mtriku a krdinaci phybů, a prgnsticky závažné pruchy vidění, zrnéh ple neb barvcitu v případě činnsti s vyskými nárky na zrak neb činnstí vyžadujících prstrvé vidění. Adresa www stránek: spse@spse.pilsedu.cz 3

4 Prfil abslventa Abslvent vzdělávacíh prgramu Elektrtechnika v inteligentních stavbách je vybaven znalstmi a praktickými dvednstmi nezbytnými pr práci samstatnéh elektrtechnika v blasti prjektvání a realizace elektrenergetických instalací, řízení a regulace energetickéh hspdářství v inteligentních budvách, prjektvání zabezpečvacích systémů a v suvisejících blastech. Je schpen samstatně vytvářet kmpletní prjektvu dkumentaci včetně rzpčtvé části. Kmunikuje ve dvu světvých jazycích, v prefervaném cizím jazyce se splehlivě rientuje také v dbrné terminlgii. Abslvent je schpen dívat se na prblematiku prjektvání a řízení technlgií kmplexně a v suvislstech s jejími eknmickými, právními i eklgickými aspekty. Získané teretické znalsti matematiky, teretické elektrtechniky, číslicvé techniky, elektrtechnických sučástek a materiálů umžňují abslventvi pstupně si rzšiřvat kvalifikaci v průběhu celé své prfesní kariéry. Abslvent chápe celživtní ptřebu sledvat změny ve svém bru a ptřebu celživtníh sebevzdělávání. Je schpen efektivně a tvůrčím způsbem řešit prblémy, týmvě splupracvat, jednat s lidmi, vnímat dlišné názry, argumentvat, diskutvat, nalézat řešení. Abslvent vzdělávacíh prgramu Elektrtechnika v inteligentních stavbách je schpen svědmitě a splehlivě zastávat nárčné kvalifikvané pzice ve vystudvaném bru. Výstupní znalsti, schpnsti a dvednsti abslventa Obecné znalsti, schpnsti a dvednsti: znalst jednh světvéh jazyka včetně dbrné terminlgie na úrvni B 1 + pdle Splečnéh evrpskéh referenčníh rámce znalst druhéh světvéh jazyka na úrvni A 1 + pdle Splečnéh evrpskéh referenčníh rámce vyská úrveň kmunikačních dvednstí, schpnst vést diskusi se splupracvníky, klegy, klienty apd., schpnst týmvě splupracvat, vést pracvní klektiv, nést zdpvědnst za vlastní rzhdnutí schpnst tvůrčím způsbem řešit prblémy chápání ptřeby stáléh sledvání změn v bru a celživtníh sebevzdělávání pečlivst, důslednst Odbrné znalsti, schpnsti a dvednsti: znalst návrhvých systémů pr prjektvání elektrických instalací ve stavbách vybavených mderními technlgiemi znalst zásad prjektvání silnprudých i slabprudých elektrinstalací prgramvání řídicích jedntek zabezpečvacích systémů a inteligentních elektrinstalací znalst technlgie výrby elektrtechnických sučástí a zařízení prgramvání PLC autmatů a jejich využití k regulaci a řízení technlgických celků schpnst prvést kalkulaci prjektu, sestavit rzpčet investiční akce rientace v realizační části prjektů, znalst zásad řízení prjektů znalst elektrtechnických nrem a předpisů na úrvni 5 vyhl. 50/1978 Sb. (pracvník znalý) rientace v technické dkumentaci měření elektrických veličin, prvádění funkčních zkušek 4

5 Mžnsti uplatnění abslventa Vyšší dbrné vzdělání v bru Elektrtechnika je v nárdní sustavě pvlání uveden jak nejvhdnější příprava pr pvlání samstatných elektrtechniků, samstatných prjektantů elektrenergetických sítí neb samstatných energetiků v blasti výrby a distribuce elektrické energie. Abslvent se může uplatnit zejména jak samstatný elektrtechnik a samstatný prjektant. Typvé pzice Samstatný elektrtechnik prjektant Samstatný elektrtechnik prjektant samstatně zpracvává prjektvu dkumentaci elektrických zařízení ptřebnu v jedntlivých fázích přípravy a realizace prjektu, prvádí autrský dzr a vyknává dbrné prjektvé práce při zpracvávání prjektů rganizačních, řídicích, technických, technlgických a dalších systémů neb prcesů. Samstatný elektrtechnik technlg Samstatný elektrtechnik technlg určuje technlgii elektrtechnické výrby, mntáže neb prvzu se značnými nárky na technické parametry, přesnst a splehlivst. Samstatný elektrtechnik manažer prvzu Samstatný elektrtechnik manažer prvzu řídí a rganizuje práci elektrtechniků - mistrů na vymezeném technlgickém úseku při zajišťvání nárčné elektrtechnické výrby, mntáže neb prvzu slžitých elektrických zařízení. Samstatný elektrtechnik investic a engineeringu Samstatný elektrtechnik investic a engineeringu samstatně zpracvává kmplexní agendu různrdých elektrtechnických investičních akcí a vyknává nárčné dbrné činnsti ve všech fázích výstavby včetně engineeringu. Samstatný technik prvzu řídicí sustavy Samstatný technik prvzu řídicí sustavy je pracvník s vyšší kvalifikací, který krdinuje a zajišťuje dbrné práce při zajišťvání prvzu a při mntáži řídicí techniky, včetně zajišťvání příslušnéh sftware a hardware. Činnsti, pr které je abslvent připravván prjektvání řídicí techniky zpracvávání prjektvé dkumentace elektrických částí technlgických zařízení, zpracvávání prjektvé dkumentace technicky nárčných staveb a zařízení prjektvé řízení zajišťvání realizace investičních akcí v elektrtechnických brech, zajišťvání prjektvé přípravy, ddávek a mntáží zajišťvání mntáže řídicí techniky včetně přejímky a předávání d prvzu prvádění technickéh dzru a kntrla ddržvání technlgických pstupů zajišťvání pdmínek pr bezpečný výkn práce tvrba technické dkumentace, vedení prvzní dkumentace 5

6 Bakalářské vzdělávací prgramy v příbuzných brech vzdělávání Terciární vzdělávání v blasti elektrtechniky je v plzeňském kraji v sučasnsti realizván puze na Fakultě elektrtechnické Západčeské univerzity v Plzni. Psláním Fakulty elektrtechnické je především výchva inženýrů s hlubkými teretickými znalstmi, čemuž také dpvídá kncepce (celkem šesti) bakalářských studijních brů 1. Ryze prfesně zaměřený bakalářský br FEL nenabízí. Smyslem Vyšší dbrné škly je naprti tmu výchva prakticky zaměřených technikůspecialistů. Vzdělávací prgram VOŠ se specializuje na elektrtechniku v inteligentních stavbách, tedy elektrtechnické systémy řízení technlgií, silnprudé i slabprudé elektrinstalace a zabezpečvací systémy. Základní dlišnsti vzdělávacíh prgramu vyššíh dbrnéh studia d bakalářských studijních prgramů na FEL jsu tyt: Vzdělávací prgram VOŠ se zaměřuje mj. na výuku zabezpečvacích systémů, pplachvých systémů, elektrické pžární signalizace atd. Tat prblematika se na FEL nevyučuje vůbec, a t v žádném předmětu ani krajvě. Vzdělávací prgram se dále zaměřuje mj. na rganizaci, regulaci a řízení energetickéh hspdářství v inteligentních budvách. S takvut prblematiku se lze na FEL setkat jen v něklika nesuvisejících předmětech, jimž chybí navazující praxe. Takt zaměřený ucelený vzdělávací prgram FEL nenabízí. Výuka jazyků na FEL je z něklika důvdů značně mezena 2 a preferván je anglický jazyk. Oprti standardní situaci na FEL je na VOŠ pr studium jazyků vytvřen něklikanásbně větší prstr. Vzhledem k plze reginu lze studentům dpručit i studium němčiny. Vzdělávací prgram na VOŠ je zásadně rientvaný na praxi. Studenti již d prvníh bdbí abslvují prakticku výuku v labratřích a dílnách škly, na závěr studia je zařazen 14 týdnů suvislé dbrné praxe ve firmách. Odbrná praxe na FEL je zavedena puze u dvu brů, a t v rzsahu dva týdny. Prstupnst mezi vzdělávacím prgramem VOŠ a bakalářskými prgramy FEL ZČU v sučasnsti djednána není, jde však tevřené téma a tázku buducíh vývje bu škl. VOŠ a SPŠE Plzeň s FEL ZČU dluhdbě splupracuje. Definice přidané hdnty abslventa VOŠ prti abslventvi SPŠE Na SPŠE se vyučují v bru Elektrtechnika zaměření Autmatizace a Zabezpečvací technika. Ve vyšším dbrném studiu se lze díky tmu přít zkušensti kvalifikvaných učitelů s výuku těcht zaměření a využít také jejich zkušensti z praxe. Velkým přínsem je také mderní a průběžně dplňvané vybavení elektrtechnických labratří a dbrných dílen. Oprti středšklské úrvni jsu na VOŠ významně prhlubeny ty blasti elektrtechniky, které tradičně využívají aparát vyšší matematiky, zejména v autmatizaci a energetice. V praktické blasti je středšklská úrveň výrazně rzšířena partie, na které není ve středním vzdělávání prstr a nemají žádnu pru v rámcvých vzdělávacích prgramech pr SŠ. Předměty Prjektvání elektrinstalací, Energetické zdrje v inteligentních stavbách a Řízení prjektů se na SPŠE nevyučují. Nevyučuje se ani významná část předmětů Energetika, Autmatizační a řídicí technika a Elektrnické a zabezpečvací systémy, nebť bsah a rzsah zpracvané prblematiky přesahují středšklsku úrveň. 1 Elektrnika a telekmunikace, Elektrtechnika a energetika, Technická eklgie, Kmerční elektrtechnika, Elektrtechnika a Aplikvaná elektrtechnika 2 Pravidla pr zápis jazyků na FEL jsu velmi kmplikvaná a platí něklik mezení. Důsledkem je, že většina studentů za celé bc. studium studuje puze dva kurzy angličtiny p dvu hdinách týdně. Jazyk tedy studují celkem jen 52 vyučvacích hdin pětkrát méně, než jaký je na VOŠ prstr pr každý ze studvaných jazyků. 6

7 Charakteristika vzdělávacíh prgramu Pjetí a cíle vzdělávacíh prgramu Vzdělávací prgram dráží pstavení a smysl Vyšších dbrných škl ve vzdělávacím systému. Navazuje na znalsti matematiky a fyziky ze střední škly, uvádí studenty d dbrné prblematiky, pečlivě buduje nezbytný teretický základ a systematicky studenta rientuje na buducí praxi dbrnéh technika s příslušnu specializací. Klade si za cíl výchvu technicky zdatnéh dbrníka, který je připraven zastávat prfese samstatných elektrtechniků, technlgů a prjektantů v blasti elektrtechniky. K těmt prfesím je nezbytná specializační příprava, během které si student vybuduje nejen širku znalstní bázi, ale získá také správné pracvní návyky. Abslvent je veden nejen k przumění technickým prblémům, ale také k pečlivsti, důslednsti, kultivvansti, a becně takvým mravním a etickým hdntám, které patří k práci jakéhkliv vzdělanéh člvěka. Členění vzdělávacíh prgramu Pvinné předměty Předměty všebecné ANH, NEH, FRH, RUH Cizí jazyk hlavní ANV, NEV, FRV, RUV Cizí jazyk vedlejší MAT Matematika TDP Techniky duševní práce KOD Kmunikační dvednsti Student získává především řadu kmunikačních a jazykvých kmpetencí. Vedle studia dvu světvých jazyků jsu zařazeny také předměty, kde se studenti učí efektivně zacházet s časem, plánvat si práci, prezentvat a bhajvat své výsledky, znát a správně pužívat dbrnu terminlgii apd. Mezi všebecné předměty je zahrnuta matematika, která jednak rzvíjí abstraktní a lgické myšlení, a jednak seznamuje studenty s vyšším matematickým aparátem, který se tradičně pužívá v blasti elektrtechniky. Předměty dbrné technické ZEE Základy elektrtechniky a elektrtechnlgie TED Technická dkumentace CIT Číslicvá technika a prgramvání MIT Mikrprcesrvá technika ENG Energetika TEO Testvání elektrických bvdů EZD Energetické zdrje v inteligentních stavbách PRJ Prjektvání elektrinstalací EZS Elektrnické a zabezpečvací systémy ART Autmatizační a řídicí technika RPR Řízení prjektů Předměty jsu řazeny tak, aby na sebe navzájem navazvaly, patřičně se dplňvaly a systematicky uváděly studenta d elektrtechnické praxe. Tvří kmpaktní celek, který respektuje vnitřní lgiku studvanéh bru. Teretické předměty a pužívání abstraktníh matematickéh aparátu jsu ihned uváděny d suvislstí s technicku praxí. D studijníh plánu jsu pstupně zařazvány btížnější a specializační předměty. Těžiště studijníh prgramu tvří předměty Elektrnické a zabezpečvací systémy, Autmatizační a řídicí technika a Prjektvání elektrinstalací, kde se již prlíná tradičně silnprudá elektrtechnika se slabprudu. V pslední třetině studia se studenti důsledně seznamují také s eknmickými, eklgickými a právními aspekty elektrtechniky, které prvázejí realizaci jakéhkliv prjektu a je třeba je zhlednit už v prjektvé přípravě. 7

8 Předměty dbrné eknmické a právní EKM Eknmie a management PVO Práv ENP Elektrtechnické nrmy a předpisy Předměty dplňují technické předměty jejich eknmický a právní rzměr. Umžňují studentům rientaci ve vzájemných vazbách mezi různými subjekty na trhu, cž je nezbytným předpkladem úspěšné práce v kmerční sféře. Abslvent se rientuje v základních právních předpisech, týkajících se buducíh prfesníh uplatnění. Předměty tét skupiny zárveň představují pru pr řešení eknmických a právních tázek, které je třeba řešit při práci na prjektech v dbrných technických předmětech. Zvláštní pzrnst je pak věnvána tázkám bezpečnsti práce na elektrických zařízeních. V předmětu ENP je vyhrazen prstr také pr výuku zásad první pmci při úrazu elektrickým prudem. Praxe PRA1 Praxe 1 PRA2 Praxe 2 SPR Suvislá dbrná praxe V 1. rčníku se praktická výuka realizuje v mderně vybavených dílnách a labratřích škly. Studenti jsu zde rzděleni na menší skupiny a důsledně se seznámí s prblematiku vlastní realizace elektrenergetických instalací a zabezpečvacích systémů. Předmět rzvíjí dbrné technické předměty p praktické a realizační stránce. Závěr studia představuje suvislá dbrná praxe ve firmách. Předměty nepvinně vlitelné TEV Tělesná výchva Nepvinný předmět Tělesná výchva je studentům nabízen jak vlitelný. Studenti si jej mhu zapsat na základě svéh individuálníh zájmu sprt a phyb jak sučást svéh živtníh stylu. Vzdělávací prgram je kncipván jak jeden celek a nebsahuje dílčí zaměření. Vzhledem k vyskému nasazení výpčetní techniky v jedntlivých předmětech nebsahuje vzdělávací prgram ani zvláštní předměty zaměřené na ICT. Předpkládá se dstatečná znalst vládání PC ze střední škly, která se v průběhu studia dále rzvíjí prstřednictvím vypracvávání rčníkvých prací a výuky speciálníh SW. V případě zájmu mají studenti mžnst pžádat ddatečný kurz psaní všemi deseti prsty. Organizace výuky Studium je tříleté. Každý rčník studia je rzdělen na dvě bdbí zimní bdbí (dále ZO) a letní bdbí (dále LO). Každé bdbí (s výjimku psledníh) bsahuje 16 výukvých týdnů, během kterých je rzvrhvána výuka ve škle 1 týden časvé rezervy 3 týdny pr samstatné studium k získání hdncení v řádném termínu Pslední bdbí studia bsahuje 14 týdnů, kdy student čtyři dny v týdnu vyknává suvislu dbrnu praxi ve firmě, a jeden den v týdnu je rzvrhvána výuka ve škle 1 týden časvé rezervy 3 týdny pr samstatné studium k získání hdncení v řádném termínu 2 týdny pr samstatnu přípravu k abslutriu Většina jedntlivých předmětů je dělena na přednášky a praktická cvičení, ve kterých jsu studenti rzděleni na menší skupiny. Kritériem dělení jsu v technických předmětech zásady bezpečné práce 8

9 v labratřích, pčet měřicí techniky, pčet pčítačů apd., neb v 1. rčníku míra pkrčilsti v daném předmětu. Se skupinami s různu míru pkrčilsti je pracván individuálně. Na praktických cvičeních studenti během studia vypracvávají celu řadu samstatných úklů a prjektů s mžnstí knzultvat s vyučujícími pstupy řešení. Teretická i praktická výuka prbíhá v mderně vybavených učebnách, dílnách a labratřích škly. Ve 3. rčníku studia v letním bdbí abslvují studenti suvislu dbrnu praxi ve firmách. Výuka je rzvrhvána jeden den v týdnu, statní čtyři dny jsu studenti na praxi. Na závěr studia vypracvávají studenti abslventsku práci, jejímž zadavatelem je zpravidla firma, ve které student vyknává suvislu dbrnu praxi. Veducí abslventské práce a pnent vypracvávají písemný psudek práce a jsu přítmni při vlastní bhajbě abslventské práce u závěrečnéh abslutria. Studenti se specifickými vzdělávacími ptřebami a studenti s mimřádným nadáním mhu získat individuální vzdělávací plán a využívat dbrnéh pradenství výchvné pradkyně. Přehled využití týdnů Pdmínky bezpečnsti práce a chrany zdraví Studenti jsu na začátku každéh šklníh rku pučeni zásadách chrany člvěka za mimřádných událstí. Během studia se pdrbně seznámí s bezpečnstí práce na elektrických zařízeních. Na začátku každéh šklníh rku jsu studenti pvinni abslvvat šklení bezpečnsti práce na elektrických zařízeních a zásadách první pmci při úrazu elektrickým prudem. Pdmínky pr pstup studentů d vyššíh rčníku D vyššíh rčníku pstupí student, který úspěšně splnil pdmínky stanvené akreditvaným vzdělávacím prgramem Elektrtechnika v inteligentních stavbách pr příslušný rčník ( 99 dst. 2 zákna č. 561/2004 Sb.), tzn. student získal všechna hdncení (zápčet, klasifikvaný zápčet, zkuška) v bu bdbích pr příslušný rčník. Abslutrium Studium je uknčen abslutriem, které se skládá z následujících částí bhajba abslventské práce zkuška z cizíh jazyka teretická zkuška z předmětů Elektrnické a zabezpečvací systémy a Autmatizační a řídicí technika P úspěšném abslutriu je abslventvi udělen vysvědčení abslutriu a diplm abslventa, který jej pravňuje užívat značení Diplmvaný specialista ve zkratce DiS. uváděný za jménem. Abslventům je dále udělen svědčení získání elektrtechnické kvalifikace pdle 5 vyhl. 50/1978 Sb. 9

10 Přijímání uchazečů Uchazeči jsu přijímáni ke studiu v suladu s příslušnými ustanveními šklskéh zákna ( 93 dst. 1, 95 dst. 1) na základě přijímacíh řízení. Jeh sučástí je zpravidla písemná přijímací zkuška z matematiky a cizíh jazyka. Učební plán Vysvětlivky: ** předmět abslutria sučástí abslutria je zkuška z danéh předmětu 10

11 Pdrbný učební plán Vysvětlivky: hdiny přednášek a 3 hdiny cvičení týdně, celkem 5 hdin týdně z zápčet předmět je uknčen zápčtem z* klasifikvaný zápčet předmět je uknčen klasifikvaným zápčtem zk zkuška předmět je uknčen zkušku ** předmět abslutria sučástí abslutria je zkuška z danéh předmětu Rámcvé rzpisy jedntlivých předmětů Rámcvý rzpis každéh předmětu je před začátkem každéh bdbí pdrbně rzpracván příslušným vyučujícím d tzv. Prgramu vyučvanéh předmětu. V těcht Prgramech vyučvaných předmětů jsu uvedeny zejména název, zkratka a antace předmětu pdrbný rzpis učiva včetně pčtu vyučvacích hdin věnvaných příslušným tématickým kruhům frma hdncení a knkrétní pdmínky jedntlivých vyučujících k udělení hdncení dpručená literatura Prgramy vyučvaných předmětů jsu před začátkem příslušnéh bdbí zhdnceny v rámci knkrétní předmětvé kmise, krdinvány se suvisejícími předměty a schvalvány vedením škly. 11

12 Předměty pvinné všebecné (Cizí jazyk hlavní, Cizí jazyk vedlejší, MAT, TDP, KOD) CIZÍ JAZYK HLAVNÍ (ANH, NEH, FRH, RUH) 1. rčník ZO hdiny týdně (celkem 48 hdin cvičení) 1. rčník LO hdiny týdně (celkem 48 hdin cvičení) 2. rčník ZO hdiny týdně (celkem 48 hdin cvičení) 2. rčník LO hdiny týdně (celkem 48 hdin cvičení) 3. rčník ZO hdiny týdně (celkem 48 hdin cvičení) 3. rčník LO hdiny týdně (celkem 42 hdin cvičení) (celkem 282 hdin cvičení, tzn. 282 vyučvacích hdin za studium) Antace: Výuka hlavníh jazyka navazuje na znalsti a dvednsti svjené na střední škle. Preferván je kmunikativní pjetí výuky. Příprava směřuje nejen ke zvládnutí kmunikačních situací v cizjazyčném prstředí, ale také k práci s dbrnými texty, nezbytnu sučástí výuky je technický cizí jazyk. Studenti jsu vedeni k ucelenému zpracvání témat a jejich dbrné prezentaci. Výuka tak navazuje na učiv z dbrných předmětů. Cílem je dsažení úrvně B 1 + (u nadanějších studentů B 2 ) pdle Splečnéh evrpskéh referenčníh rámce. Zkuška z cizíh jazyka je sučástí abslutria. Cíle předmětu: Výuka směřuje k tmu, aby p jejím uknčení student uměl vést rzhvr s rdilým mluvčím při běžném sbním a splečenském styku číst s przuměním (i s využitím slvníku) dbrnu literaturu úspěšně kmunikvat v úředním styku rzumět dpisům a rzhvrům s bchdní a dbrnu tématiku vést pracvní jednání, prvést shrnutí stylizvat bchdní dpis (žádst, bjednávku, ptvrzení bjednávky) napsat strukturvaný živtpis pužívat zkratky, technické výrazy a jazykvé zvláštnsti z bru rientvat se v reáliích z dané jazykvé blasti představit se a plynule phvřit bru vzdělání pracvat s literaturu a s prstředky kmunikační techniky ve vztahu k využití v bru pužívat překladvé i výkladvé slvníky pužívat dhadvání slv a strategii kmpenzačníh vyjadřvání hvřit s určitu kntrlu gramatické správnsti a schpnsti autkrekce využívat infrmační a kmunikační technlgie ke studiu jazyka Rámcvý rzpis učiva: 1. Receptivní řečvé dvednsti a. pslech technika przumění mluvenému prjevu, jeh funkci a záměru, získat z pslechu specifické infrmace, detailní przumění, zachytit téma, sledvat určitu myšlenku a dhadvat smysl i přes neznalst něklika slv b. čtení čtení zaměřené na becné przumění textu, získávání detailních infrmací z textu, rychlé przumění lgice textu, výběr specifických infrmací z textu, przumění názrům a pstjům vyjádřeným v textu 2. Prduktivní řečvé dvednsti a. ústní prjev mnlgický, dialgický, rzvíjení schpnsti spntánně reagvat, prezentvat svji práci, analyzvat ji a hdntit, kultivace mluvenéh prjevu a rzvíjení schpnsti kultivvaně se vyjadřvat k práci statních 12

13 b. písemný prjev reprduktivní pznámky, záznamy, výtahy apd. a prduktivní zprávy, dpisy, pzvání, resumé apd. 3. Jazykvé prstředky a. výslvnst správná výslvnst slvní zásby s důrazem na nvě svjvaná slva a slvní spjení, větný přízvuk, rytmus a meldie b. slvní zásba becná i dbrná terminlgie prduktivní i receptivní, řady synnym; tzv. čtecí slvní zásba slvní spjení v kntextu, dbrná terminlgie dle zaměření, ustálené frazelgické braty, prduktivní způsb tvření slv, významvá a stylistická stránka jazyka c. gramatika větná stavba rzhvru, stylizace bchdních dpisů, úřední a nefrmální styl, gramatické struktury čast užívané v dbrných textech (např. využití trpnéh rdu, knjunktivů), slžitější syntaktické struktury a méně frekventvané jevy ptřebné pr przumění textu (zejména čtenému) a gramatické prstředky vyskytující se v dbrném jazyce receptivně, rzlišvání stylů d. pravpis pravpis slv z nvě svjvané dbrné terminlgie, interpunkce suvětí 4. Všebecné tématické kruhy a splečenské kmunikační situace a. Splečenské situace seznámení, představení sebe, firmy, přivítání hstů b. Bydlení rientace ve městě, vybavení dmácnsti, kanceláří, stěhvání c. Zdravý živtní styl d. Režim dne pracvní schůzka, pracvní běd e. Pvlání vzdělávání, trh práce, můj br, žádst míst, živtpis f. Mezilidské vztahy tradice a byčeje příslušné jazykvé blasti g. Nakupvání způsb platby, stížnsti, reklamace h. Kmunikace telefnvání, , internet, bchdní krespndence i. Cestvání a mbilita služební cesta, dpravní prstředky, htel, cestvní dklady, rezervace 5. Odbrné tématické kruhy a. Základní terminlgie z blasti elektrtechniky b. Klasické a bnvitelné zdrje energie c. Zabezpečvací a pplachvé systémy d. Inteligentní dmy e. Autmatické řízení f. Řízení prjektů 6. Reálie a. Tradiční splečenské chvání při jednání ve srvnání se zvyklstmi v České republice, vhdná témata k rzhvrům, tradice a zvyky, sučasnst, plitický a hspdářský vývj, dbrné brvé reálie Frma hdncení: 1. rčník ZO zápčet 1. rčník LO zkuška 2. rčník ZO zápčet 2. rčník LO zkuška 3. rčník ZO zápčet 3. rčník LO zápčet 13

14 Dpručená literatura: Anglický jazyk: Murphy R.: English Grammar in Use, Cambridge University Press, 2004, ISBN Hashemi L., Thmas B.: Grammar fr First Certificate, Cambridge University Press, 2007, ISBN Thmas B., Matthews L.: Vcabulary fr First Certificate, Cambridge University Press, 2007, ISBN Babákvá J., Sachs R.: Anglická bchdní krespndence, Fraus, 1999, ISBN Oxfrd Wrdpwer Dictinary, Oxfrd University Press, 2006, ISBN Elman, J., Michalíček, V.: Anglick-český technický slvník, Sbtáles, ISBN Hynek J., Vítkvský R.: Anglick-český a česk-anglický slvník výpčetní techniky a infrmačních technlgií, Fraus, 2000, ISBN Německý jazyk: Fischer A., Mitziviris, Janke S.: S geht s, Papaniklau, Klett 2001, ISBN Berglvá E.: Mderní gramatika němčiny, Fraus 2002, ISBN X Dusilvá, D.: Cvičebnice německé gramatiky, Plyglt 1994, USBB Hermann U.: Das grsse Wörtebuchder deutschen Sprache, Parkland 1990, ISBN Duden: Německý výkladvý slvník s českými ekvivalenty, Bibligraphisches Institut, Mannheim 1985, Mladá frnta 1993, ISBN Duden: Fremdwörterbuch, Dudenverlag, 1990, ISBN Bertelsmann: Die neue deutsche Rechtschreibung, Lexikgraphisches Institut, München 1996, ISBN Höppnervá V.: Deutsch und der Wirtschaft, Scientia 1993, ISBN Kettnervá D.: Píšeme a telefnujeme německy, Fraus 1998, ISBN Justvá H.: Deutschsprachige Länder, Fragment 1992, ISBN Německ-český a česk-německý slvník, Fin Publishing 2004, ISBN Věra Högervá a kl.: Česk-německý německ-český dbrný slvník vědy, techniky, eknmiky, Nakladatelství Olmuc a Univerzita Palackéh Olmuc, 2000,ISBN , ISBN Minihfer O.: Česk-německý slvník výpčetní techniky, Praha 1990, SNTL,ISBN Německ-český česk-německý vědecktechnický slvník, Littera 1999, ISBN Francuzský jazyk Thierry J.: Frum méthde de Francais 2, 3, Hachette Livre Internatinal, ISBN Francuzsk-český, česk-francuzský studijní slvník, FIN 2005, ISBN Ruský jazyk Jelínek S.: Raduga II., III., Fraus 2007, ISBN Slvník rusk-český a česk-ruský, Leda 1999, ISBN

15 CIZÍ JAZYK VEDLEJŠÍ (ANV, NEV, FRV, RUV) 1. rčník ZO hdiny týdně (celkem 48 hdin cvičení) 1. rčník LO hdiny týdně (celkem 48 hdin cvičení) 2. rčník ZO hdiny týdně (celkem 48 hdin cvičení) 2. rčník LO hdiny týdně (celkem 48 hdin cvičení) 3. rčník ZO hdiny týdně (celkem 32 hdin cvičení) 3. rčník LO hdiny týdně (celkem 28 hdin cvičení) (celkem 252 hdin cvičení, tzn. 252 vyučvacích hdin za studium) Antace: Výuka vedlejšíh jazyka je přizpůsbena úplným začátečníkům a studentům se zanedbatelnu znalstí jazyka. Studenti získají schpnst vyjadřvat se v běžných tématech splečenské kmunikace a základní slvní zásbu ze svéh bru. Výuka vede k dsažení úrvně A 1 + (u nadanějších skupin A 2 ) pdle Splečnéh evrpskéh referenčníh rámce. Cíle předmětu: Výuka směřuje k tmu, aby p jejím uknčení student uměl v běžném sbním a splečenském styku przumět základním frázím a slvům číst jednduché texty, slžitější s využitím slvníku pužívat jednduchu dbrnu terminlgii przumět telefnnímu hvru (pkud partner hvří spisvně, pmalu, v jedndušších větách) - kmunikace v úředním styku napsat strukturvaný živtpis a žádst práci získat základní infrmace reáliích z dané jazykvé blasti představit sebe, firmu a v jednduché frmě také br vzdělání Rámcvý rzpis učiva: 1. Receptivní řečvé dvednsti a. pslech student rzumí frázím a nejběžnější slvní zásbě vztahující se k blastem, které se bezprstředně týkají běžnéh živta (rdina, nakupvání, cestvání) b. čtení čtení krátkých jednduchých textů zaměřené na becné przumění, získání základních infrmací z textu např. vyhledávání infrmací v jednduchých každdenních materiálech (inzeráty, jídelní lístky apd.). 2. Prduktivní řečvé dvednsti a. ústní prjev mnlgický, dialgický; krátká splečenská knverzace a jednduchá výměna infrmací známých tématech a činnstech b. písemný prjev krátké jednduché pznámky týkající se základních ptřeb, jednduchý sbní dpis 3. Jazykvé prstředky a. výslvnst správná výslvnst slvní zásby; větný přízvuk, rytmus a meldie b. slvní zásba becná terminlgie, nejběžnější frazelgické braty, základní dbrné termíny c. gramatika seznámení se základními gramatickými kategriemi a jejich správným pužitím d. pravpis nvě svjvanu slvní zásbu vládat i z pravpisné stránky 4. Všebecné tématické kruhy a. Osbní údaje rdina, živtpis b. Bydlení kultura bydlení a živtníh prstředí c. Měst rientace v cizím prstředí, služební cesta a ubytvání v htelu, dprava d. Zaměstnání režim prac. dne, můj br, pracvní schůzky, telefnvání, e. Vlný čas, kníčky, další vzdělávání, kultura 15

16 f. Zdravý živtní styl stravvání, péče zdraví, sprt g. Česká republika a země příslušné jazykvé blasti základní infrmace gegrafické i splečenské h. Obr Elektrtechnika základní terminlgie i. Firma struktura splečnsti, vybavení firmy, její prezentace 5. Kmunikační situace a. slvení, pzdravy, krátké splečenské knverzace b. řešení situací v běžném živtě (např. nakupvání, pbyt v htelu a restauraci, návštěva lékaře, vyřízení dkumentů) c. sbní phvr při ucházení se míst 6. Odbrné tématické kruhy a. Základní terminlgie z blasti elektrtechniky b. Klasické a bnvitelné zdrje energie c. Zabezpečvací systémy d. Inteligentní dmy 7. Reálie a. Základní gegrafické a hspdářské údaje, zvyky a tradice zemí příslušné jazykvé blasti Frma hdncení: 1. rčník ZO zápčet 1. rčník LO zápčet 2. rčník ZO zkuška 2. rčník LO zápčet 3. rčník ZO zápčet 3. rčník LO zkuška Dpručená literatura: Anglický jazyk: Sars L., Sars J.: New Headway Elementary, Oxfrd Univesity Press, 2007, ISBN Sars L., Sars J.: New Headway Pre-Intermediate, Oxfrd Univesity Press, 2007, ISBN Belán J.: Grammar Practice 1, Didactis, 2002, ISBN Belán J.: Grammar Practice 2, Didactis, 2002, ISBN Murphy R.: English Grammar in Use, Cambridge University Press, 2004, ISBN Oxfrd Wrdpwer Dictinary, Oxfrd Univesity Press, 2006, ISBN Německý jazyk: Dusilvá a kl.: Sprechen Sie Deutsch 1,2, Plyglt 2000, ISBN Dusilvá D.: Cvičebnice německé gramatiky, Plyglt 1994, ISBN Německ-český, česk-německý slvník, Fin Publishing 2004, ISBN Francuzský jazyk: Bayln Ch. Murill J., Campa A.: Frum I - méthde de francais, Hachette Livre 2000, ISBN Murill J., Campa A. Mestneit C., Tst M.: Frum I - carier d exencices, Hachette Livre 2000, ISBN Francuzsk-český, česk-francuzský studijní slvník, FIN 2005, ISBN Ruský jazyk: Jelínek S.: Raduga I. a II., Fraus 2007, ISBN Slvník rusk-český a česk-ruský, Leda 1999, ISBN

17 MATEMATIKA (MAT) 1. rčník ZO hdiny týdně (celkem 48 hdin přednášek a 32 hdin cvičení) 1. rčník LO hdiny týdně (celkem 48 hdin přednášek a 32 hdin cvičení) (celkem 96 hdin přednášek a 64 hdin cvičení, tzn. 160 vyučvacích hdin za studium) Antace: Matematické vzdělávání se významně pdílí na rzvji intelektvých schpnstí, především lgickéh, abstraktníh a samstatnéh myšlení, na vytváření úsudků a na řešení prblémů. Těžiště výuky spčívá v aktivním svjvání strategie řešení úlh a prblémů, v pchpení kvantitativních vztahů v přírdě a splečnsti. Matematika vybavuje studenty pznatky užitečnými pr pchpení technických a eknmických jevů a závislstí. V návaznsti na znalsti ze střední škly, které jsu v úvdu shrnuty a zpakvány, rzvíjí především ty aplikace, které jsu předpkladem úspěšnéh řešení technických úlh z blasti elektrických bvdů a terie autmatickéh řízení. K dsažení vzdělávacích cílů je využíván především frmy cvičení a samstatnéh neb splečnéh řešení prblémvých úlh. Cíle předmětu: Výuka směřuje k tmu, aby p jejím uknčení student uměl nacházet, třídit a využívat matematické infrmace frmulvat a bjasnit své matematické myšlenky prvést rzbr reálné situace, pstihnut v ní matematický prblém, hledat cestu k jeh vyřešení a zhdntit výsledek řešení vzhledem k realitě prvádět racinálně a přesně numerická a praktická řešení zdůvdnit pstupy, které pužil k řešení úlhy uplatnit získané vědmsti, dvednsti a metdy řešení prblémů v dbrných předmětech a v praktickém živtě Rámcvý rzpis učiva: 1. Vybrané kapitly z lineární algebry (maticvý pčet) 2. Funkce jedné reálné prměnné 3. Diferenciální pčet 4. Integrální pčet 5. Furierva integrální transfrmace 6. Laplaceva integrální transfrmace Frma hdncení: 1. rčník ZO zkuška 1. rčník LO zkuška Dpručená literatura: Jarník V.: Diferenciální pčet I, 4. vydání, Nakladatelství ČSAV 1995 Jarník V.: Integrální pčet I, 3. vydání, Nakladatelství ČSAV 1956 Rektrys K.: Přehled užité matematiky 1, 6. vydání, Prmetheus 1996; ISBN Rektrys K.: Přehled užité matematiky 2, 6. vydání, Prmetheus 1995, ISBN Mikulčák J. a kl.: Matematické, fyzikální a chemické tabulky, 3. vydání, Prmetheus, ISBN Budinský B, Charvát J.: Matematika I, 2. vydání, Vydavatelství ČVUT, 2000, ISBN Charvát J., Hála M., Šibrava Z.: Příklady k matematice I - 2. vydání -Vydavatelství ČVUT 1999, ISBN

18 TECHNIKY DUŠEVNÍ PRÁCE (TDP) 1. rčník ZO hdina týdně (celkem 16 hdin cvičení) 1. rčník LO hdina týdně (celkem 16 hdin cvičení) (celkem 32 hdin cvičení, tzn. 32 vyučvacích hdin za studium) Antace: Předmět představuje studentům techniky, které zefektivňují duševní práci. Studenti se učí pracvat s pamětí, vytvářet si správné studijní a pracvní návyky, účelně si plánvat čas, racinálně hdntit btížnst pracvních úklů, zvládat stres. Získané vědmsti a návyky pak budu mci využívat nejen v průběhu celéh studia, ale také v buducí prfesi prakticky p celý živt. Cíle předmětu: Výuka směřuje k tmu, aby student již během výuky uměl rganizvat si své učební materiály aktivně využívat paměťvé techniky efektivně zacházet s časem racinálně zacházet s dbrnými texty tvřit si sbní prtfli výsledků své práce vládat relaxační techniky zvládat stresvé situace Rámcvý rzpis učiva: 1. Time-management 2. Stanvvání cílů, plánvání 3. Paměťvé techniky 4. Techniky studia, studijní a pracvní návyky 5. Práce s textem 6. Psychhygiena Frma hdncení: 1. rčník ZO zápčet 1. rčník LO zápčet Dpručená literatura: Gruber, D.: Time management, Management Press, s.r.., Praha 2009, ISBN Pacvský, P.: Člvěk a čas. Time management IV. generace, Grada Publishing, Praha 2006, ISBN Gruber, D.: Jak se efektivně učit cizí jazyk, Gruber-TDP, Ostrava 2008, ISBN Tman, J.: Jak studvat a učit se cizím jazykům, SNP, Praha 1984 Cvey, S.R.: Sedm návyků skutečně efektivních lidí, Management Press, Praha 2006, ISBN Buzan, T.: Myšlenkvé mapy, BizBks, Brn 2012, ISBN Hašt, J.: Autgenní trénink, Tritn, Praha 2004, ISBN

19 KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI (KOD) 3. rčník ZO hdina týdně (celkem 16 hdin přednášek a 16 hdin cvičení) (celkem 16 hdin přednášek a 16 hdin cvičení, tzn. 32 vyučvacích hdin za studium) Antace: Předmět věnuje pzrnst rétrickým a prezentačním dvednstem. Psiluje správné kmunikační návyky, rzvíjí pužívání mateřskéh jazyka a klade důraz na vhdný mluvený i psaný prjev. Předmět se zabývá také prblematiku sciální percepce a nnverbální kmunikace. Cíle předmětu: Výuka směřuje k tmu, aby p jejím uknčení student uměl navázat kntakt s druhými lidmi vystupvat na pracvním jednání pracvat s hlasem přiměřeným způsbem vést diskusi připravit půsbivu prezentaci řešit knflikty na základě pznatků z psychlgie sbnsti rzpznávat nnverbální signály zvládat trému Rámcvý rzpis učiva: 1. Rétrika 2. Prezentační techniky a dvednsti 3. Umění jednat s lidmi 4. Nnverbální kmunikace 5. Knflikt vznik, vývj, řešení Frma hdncení: 3. rčník ZO zápčet Dpručená literatura: Gruber, D.: Zlatá kniha kmunikace, Gruber-TDP, Ostrava 2005, ISBN Khut, J.: Rétrika, Managment Press, Praha 1995, ISBN Naknečný, M.: Základy psychlgie, Academia, Praha 1998, ISBN Pease, A.: Řeč těla, Prtál, Praha 2001, ISBN

20 Předměty pvinné technické (ZEE, TED, ENG, CIT, MIT, TEO, EZD, PRJ, EZS, ART, RPR) ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY A ELEKTROTECHNOLOGIE (ZEE) 1. rčník ZO hdin týdně (celkem 64 hdin přednášek a 64 hdin cvičení) 1. rčník LO hdin týdně (celkem 48 hdin přednášek a 32 hdin cvičení) (celkem 112 hdin přednášek a 96 hdin cvičení, tzn. 208 vyučvacích hdin za studium) Antace: Předmět je určen k vybudvání teretických základů elektrtechniky a základů elektrtechnlgie. Během výuky se studenti seznámí především se základními veličinami elektrmagnetickéh ple, vztahy mezi nimi, metdami výpčtu elektrických bvdů a technlgií výrby pdstatných sučástí elektrických bvdů. Terie elektrmagnetickéh ple a elektrických bvdů je uváděna d suvislstí s praktickými aplikacemi. Ve cvičeních si studenti upevňují teretické pznatky pmcí výpčtů řady úlh, seznamují se s elektrtechnickými materiály, technlgií výrby sučástek, sučástí strjů a dalších zařízení. Cíle předmětu: Výuka směřuje k tmu, aby p jejím uknčení student uměl jednznačně definvat veličiny elektrmagnetickéh ple, určit jejich jedntky a ppsat jejich fyzikální význam vysvětlit vztahy mezi elektrtechnickými veličinami a ppsat elementární jevy řešit stejnsměrné a střídavé harmnické elektrické bvdy s jedním neb více zdrji klasifikvat daný elektrtechnický prblém, navrhnut řešení a zvlit vhdnu metdu analýzy bvdu kmbinvat a mdifikvat jedntlivé pstupy řešení elektrických bvdů tak, aby řešení byl c mžná nejefektivnější a umět daný pstup zdůvdnit psudit reálnst výsledků získaných výpčtem aplikvat získané teretické znalsti a uplatnit je při řešení knkrétních úlh z praxe rientvat se v elektrtechnických sučástkách, materiálech pužívaných v elektrtechnice a jejich technických parametrech vyhledávat v katalzích výrbců sučásti se zadanými parametry ppsat technlgii výrby základních sučástí elektrických bvdů Rámcvý rzpis učiva: 1. Elektrstatické ple 2. Elektrické ple stejnsměrnéh prudu 3. Řešení bvdů stejnsměrnéh prudu 4. Magnetické ple 5. Elektrtechnické materiály v elektrických a magnetických plích 6. Sučástky v bvdech stejnsměrnéh prudu 7. Elektrmagnetická indukce 8. Střídavý elektrický prud a jeh aplikace 9. Řešení bvdů střídavéh prudu, reznanční bvdy 10. Sučástky v bvdech střídavéh prudu 11. Trjfázvá sustava 12. Principy elektrických tčivých strjů 13. Dvubrany 14. Mdel dluhéh elektrickéh vedení 15. Nelineární elektrické bvdy a jejich řešení 16. Nelineární elektrtechnické sučástky 17. Dynamické jevy v elektrických bvdech 20