ELEKTRONIKA A SDĚLOVACÍ TECHNIKA

Transkript

1 UREL FEKT :: Purkyňova 118 :: Brno :: Tel: :: Fax: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické v Brně magisterský studijní obor ELEKTRONIKA A SDĚLOVACÍ TECHNIKA M-EST programu ELEKTROTECHNIKA, ELEKTRONIKA, KOMUNIKAČNÍ A ŘÍDICÍ TECHNIKA informace o oboru urel@feec.vutbr.cz

2 ELEKTRONIKA A SDĚLOVACÍ TECHNIKA navazující magisterské studium Periodická publikace Ústavu radioelektroniky FEKT VUT v Brně, řada 2/

3 Elektronika a sdělovací technika OBSAH 1 Charakteristika oboru Profil a uplatnění absolventa oboru Oborová rada M-EST Zásady a pravidla studia Studijní obory navazující na M-EST Studijní plány M-EST ročník, zimní semestr ročník, letní semestr ročník, zimní semestr ročník, letní semestr Volitelné všeobecně vzdělávací předměty Skupina Skupina Skupina Skupina bez označení Charakteristiky povinných předmětů M-EST ročník ročník Charakteristiky volitelných oborových předmětů M-EST ročník ročník Charakteristiky volitelných předmětů teoretické nadstavby M-EST ročník Charakteristiky volitelných mimooborových předmětů M-EST ročník Charakteristiky všeobecně vzdělávacích předmětů M-EST Skupina Skupina Skupina Skupina bez označení Státní závěrečné zkoušky M-EST Použité zkratky pracovišť VUT v Brně O ústavu radioelektroniky

4 Magisterské studium 16 Předměty UREL (seřazeno podle semestrů) MTEO - TEORIE ELEKTRONICKÝCH OBVODŮ MTRK - TEORIE RÁDIOVÉ KOMUNIKACE MASV - ANTÉNY A ŠÍŘENÍ RÁDIOVÝCH VLN MPLD - PROGRAMOVATELNÉ LOGICKÉ OBVODY MCVT - CAD VE VYSOKOFREKVENČNÍ A MIKROVLNNÉ TECHNICE MKVE - KVANTOVÁ A LASEROVÁ ELEKTRONIKA MSDS - SMĚROVÉ A DRUŽICOVÉ SPOJE MPKS - POČÍTAČOVÉ A KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ MMIA - MIKROPOČÍTAČE PRO PŘÍSTROJOVÉ APLIKACE MVDK - VIDEOTECHNIKA MASS - ANALÝZA A SYNTÉZA ŘEČOVÝCH SIGNÁLŮ MSMK - SYSTÉMY MOBILNÍCH KOMUNIKACÍ MDTV - DIGITÁLNÍ TELEVIZNÍ SYSTÉMY MFOK - FOTONIKA A OPTICKÉ KOMUNIKACE MNRS - NAVRHOVÁNÍ RÁDIOVÝCH SPOJŮ MPOA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY A JEJICH APLIKACE MMIT - MIKROVLNNÁ INTEGROVANÁ TECHNIKA MREM - RADIOELEKTRONICKÁ MĚŘENÍ MRAR - RADIOLOKACE A RADIONAVIGACE

5 Elektronika a sdělovací technika 1 Charakteristika oboru Dvouletý magisterský studijní obor ELEKTRONIKA A SDĚLOVACÍ TECHNIKA (M-EST) na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) VUT v Brně je zaměřen na vzdělávání inženýrů specializovaných na slaboproudou elektroniku a její aplikace zejména v oblasti bezdrátových komunikací a sdělovací techniky. Spektrum oboru přitom sahá od nízkofrekvenční techniky, přes vysokofrekvenční a mikrovlnnou techniku až do oblasti optických vln, od analogových signálů a systémů, přes číslicové až po mikroprocesorové a mikropočítačové obvody a systémy. Svým obsahem a pojetím tak magisterský obor M-EST pojednává o nosných technických oblastech současných i budoucích moderních elektronických komunikačních systémů a technologií a přirozenou formou navazuje na stejnojmenný bakalářský obor B-EST. Magisterský obor M-EST lze začít studovat až po předchozím absolvování libovolného oboru bakalářského studia s úspěšně vykonanou státní závěrečnou zkouškou, a to nejlépe v některém elektrotechnickém či informatickém studijním programu. Odbornou výuku v magisterském oboru M-EST zajišťuje především Ústav radioelektroniky (UREL). Nabídka volitelných předmětů spolu se samostatným technickým projektem a diplomovou prací umožňuje studentům úžeji se zaměřit na problematiku obvodů a systémů rádiové komunikace a navigace (stacionárních, mobilních, pozemních i družicových), pokročilou přístrojovou, zvukovou a obrazovou elektroniku a na tvorbu, analýzu, zpracování a aplikace multimediálních signálů a dat. Své teoretické znalosti si student doplňuje studiem předmětů teoretické nadstavby z oblasti vyšší matematiky a fyziky. Pro rozšíření spektra svých vědomostí si student volí i odborné předměty z ostatních oborů magisterského studia FEKT VUT v Brně, dále předměty jazykové a všeobecně vzdělávací. 2 Profil a uplatnění absolventa oboru Absolvent magisterského oboru ELEKTRONIKA A SDĚLOVACÍ TECHNIKA má široké znalosti v teorii, navrhování, konstruování, aplikačním využití a měření elektronických obvodů a systémů. Aplikačně je studium zaměřeno na problematiku bezdrátových komunikací a sdělovací techniky. Spektrum znalostí sahá od nízkofrekvenční přes vysokofrekvenční a mikrovlnnou techniku po oblast optických vln, od analogových obvodů a systémů po číslicové obvody a mikroprocesorové systémy. Absolvent je kvalifikován v problematice radioelektroniky, rádiové komunikace a navigace, a to stacionární, mobilní, pozemní i družicové, v pokročilé přístrojové elektronice, v oblastech analýzy, zpracování a využití multimediálních signálů a dat. Díky kvalitnímu teoretickému vzdělání a širokému univerzálnímu základu aplikačně zaměřeného studia je přitom zajištěna vysoká adaptabilita absolventa na všechny požadavky jeho budoucí profesionální praxe, a to i v jiných oblastech elektroniky. Absolventi magisterského oboru ELEKTRONIKA A SDĚLOVACÍ TECHNIKA se uplatní při výzkumu, vývoji, konstrukci a provozu vysoce náročných slaboproudých elektronických zařízení jak pro všeobecné použití, tak zejména v oblasti komunikačních a navigačních služeb a systémů, v oblasti provozu rozhlasových a televizních sítí a rovněž jsou schopni zastávat vyšší technicko-řídicí a manažerské funkce. 5

6 Magisterské studium 3 Oborová rada M-EST Za organizační zajištění a obsahovou náplň studia v magisterském oboru ELEKTRONIKA A SDĚLOVACÍ TECHNIKA odpovídá oborová rada (OR), složená z významných akademických pracovníků FEKT. Současné složení oborové rady: Předseda: Prof. Dr. Ing. Zbyněk Raida Ústav radioelektroniky Členové: Prof. Ing. Dalibor Biolek, CSc. Ústav mikroelektroniky Prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc. Ústav radioelektroniky Prof. Ing. Pavel Jura, CSc. Ústav automatizace a měřicí techniky Prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc. Ústav radioelektroniky Prof. Ing. Lubomír Brančík, CSc. Ústav radioelektroniky Prof. Ing. Radimír Vrba, CSc. Ústav mikroelektroniky 4 Zásady a pravidla studia Studijní předměty na oboru M-EST jsou hodnoceny kredity. Kredit vyjadřuje přibližnou týdenní hodinovou zátěž studenta při studiu daného předmětu. Kredity za daný předmět student získá až po jeho předepsaném zakončení, tj. po udělení zápočtu, klasifikovaného zápočtu, případně po vykonání zkoušky. Podmínky pro udělení zápočtu a vykonání zkoušky jsou dány Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně, příslušnými Směrnicemi děkana FEKT VUT a individuálními podmínkami každého předmětu. Ve dvouletém navazujícím magisterském studiu musí student získat minimálně 120 kreditů. V jednotlivých skupinách studijních předmětů je přitom na oboru M-EST nutno získat: v povinných předmětech (včetně semestrálního projektu) 38 kreditů za vypracování, odevzdání a přijetí diplomové práce 10 kreditů ve volitelných oborových předmětech minimálně 39 kreditů ve volitelných předmětech teoretické nadstavby minimálně 10 kreditů ve volitelných mimooborových předmětech minimálně 10 kreditů ve všeobecně vzdělávacích předmětech minimálně 10 kreditů Nezískání těchto minimálních počtů v jedné skupině předmětů nelze kompenzovat překročením počtu kreditů získaných v jiné skupině předmětů. Povinné předměty (včetně obou semestrálních projektů) oboru M-EST absolvuje student v semestrech a ročnících tak, jak jsou uvedeny ve studijních plánech v této příručce. Projekty je nutno absolvovat v pořadí Semestrální projekt 1 (MM1E), Semestrální projekt 2 (MM2E), který po úspěšném obhájení pokračuje řešením Diplomové práce (MMSE). Nezakončí-li student úspěšně povinný předmět předepsaným způsobem, musí si jej zapsat znovu hned v následujícím roce svého studia. Volitelné oborové předměty jsou oborově zaměřené odborné předměty, které profilují studenta do užších oblastí jeho zájmů. Tyto předměty si pro daný akademický rok volí student sám z aktuální nabídky oboru M-EST při respektování pravidel pro jejich výběr uvedených ve studijních plánech v této příručce (zejména povinný zápis a absolvování alespoň minimálního požadovaného počtu těchto předmětů z každé vymezené nabídkové skupiny). Při výběru volitelných oborových předmětů se student řídí svými odbornými zájmy s ohledem na odbornou oblast oboru M-EST, na kterou se chce blíže zaměřit. 6

7 Elektronika a sdělovací technika Přitom může vycházet z obsahových charakteristik volitelných předmětů oboru M-EST v této příručce, případně může využít služeb studijního poradce na Ústavu radioelektroniky, který mu poradí při sestavování jeho konkrétních studijních plánů. Tímto studijním poradcem v současné době je Prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc., UREL, Purkyňova 118, místnost č Volitelné oborové předměty v jednotlivých semestrech si student musí volit tak, aby na konci svého magisterského studia dosáhl předepsaný (nebo vyšší) počet kreditů v předepsané skladbě. Volitelné předměty teoretické nadstavby jsou předměty z oblasti vyšší matematiky a fyziky, jimiž si student dále prohlubuje své teoretické vysokoškolské znalosti těchto základních disciplín. Tyto předměty si student volí sám z nabídky uvedené ve studijních plánech. Do konce studia musí student absolvovat minimálně 2 předměty této kategorie, tj. musí získat minimálně 10 kreditů. Alespoň jeden předmět musí být matematický (zajišťovaný Ústavem matematiky FEKT VUT). Většina předmětů teoretické nadstavby je společná pro všechny magisterské studijní obory fakulty. Volitelné mimooborové předměty jsou odborné předměty vybrané z nabídek jiných magisterských studijních oborů FEKT VUT. Jejich úkolem je rozšířit znalosti studentů i do jiných odborných oblastí než těch, které tvoří náplň oboru M-EST. Tyto předměty si student volí tak, aby do konce studia z nich získal alespoň minimální požadovaný počet kreditů, a to z jejich vymezené nabídky ve studijních plánech (při respektování uvedených pravidel). Pro vhodný výběr volitelných mimooborových předmětů platí stejné zásady jako u volitelných oborových předmětů včetně možnosti využít i zde služeb oborového studijního poradce. Volitelné mimooborové předměty zajišťují vybrané ústavy z ostatních oborů magisterského studia FEKT VUT v Brně. Jejich výuka se uskutečňuje společně se studenty těchto oborů. Všeobecně vzdělávací předměty rozšiřují všeobecné znalosti studentů. Tyto předměty jsou v IS rozděleny do tří tématických skupin a skupiny bez označení: skupina 91 obsahuje celkem 9 předmětů vyučovaných v cizích jazycích mimo angličtiny. Každý předmět má 6 kreditů, je celoroční (dvousemestrální) a je zakončen zápočtem a zkouškou. Student si vybírá z předmětů němčiny (MJN1, MJN2, MJN3 a MEOS), ruštiny (MJR1, MJR2), španělštiny (MJS1, MJS2) a francouzštiny (MYFZ); skupina 92 obsahuje celkem 14 předmětů vyučovaných v angličtině, přičemž každý předmět je jednosemestrální. Z nabídky je 8 předmětů odborných, ze všech oborů magisterského studia. Výuku zajišťují odborné ústavy FEKT. Úkolem není zprostředkovat odborné poznatky, ale seznámit studenty se speciální anglickou odbornou terminologií. Každý předmět má 2 kredity a je zakončen klasifikovaným zápočtem. Zbylých 6 předmětů s obtížností vyšší než BAN3 rozšiřuje jazykové znalosti studentů. Výuku zajišťuje UJAZ. Každý předmět má 3 kredity a je zakončen zápočtem a zkouškou; skupina 93 sdružuje 7 předmětů ekonomického, právního a ekologického charakteru. Na jejich výuce se podílí několik ústavů. Z každé z těchto skupin si student musí zapsat a absolvovat aspoň jeden předmět. Předměty si volí student sám z jejich celofakultní nabídky uvedené v této příručce a může je absolvovat v libovolném ročníku, případně i v libovolném semestru 7

8 Magisterské studium magisterského studia (avšak v semestru uvedeném ve studijním plánu). S výhodou však může k jejich absolvování využít i časový prostor vytvořený v zimním a v letním semestru 2. ročníku oboru M-EST. skupina bez označení obsahuje předměty, jejichž absolvování není vyžadováno pro úspěšné absolvování studovaného oboru. Úspěšně absolvované předměty budou uvedeny v Diploma Supplement Label. Mezi tyto předměty patří i předmět Tělesná výchova (MTEL), který student může, ale nemusí absolvovat. Jeho kreditová hodnota je nula. Pokud student úspěšně neabsolvuje zvolený a zapsaný volitelný oborový, mimooborový, všeobecně vzdělávací předmět či předmět teoretické nadstavby, může, ale nemusí si jej v dalším akademickém roce zapsat znovu. Místo něj lze zvolit jiný volitelný, všeobecně vzdělávací či teoretický předmět. Vhodným výběrem volitelných předmětů na oboru M-EST se může student magisterského studia úžeji orientovat na odbornou oblast svého zájmu. V navazujícím magisterském studijním programu EEKR-M si nesmí student zapsat předmět, který již absolvoval v předchozím bakalářském studiu EEKR-B na FEKT VUT v Brně (zkratka předmětu se liší pouze prvním písmenem). Výjimkou je pouze předmět MTEL. 5 Studijní obory navazující na M-EST Nejlepší absolventi magisterského studijního programu mohou (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím doktorském studiu na libovolné vysoké škole v České republice. Na FEKT VUT v Brně lze pokračovat ve čtyřletém doktorském studijním programu Elektrotechnika a komunikační technologie (EKT), v prezenční (EKT-PP) nebo kombinované (EKT-PK) formě studia. V programu EKT jsou následující obory doktorského studia: Biomedicínská elektronika a biokybernetika (BEB) Elektronika a sdělovací technika (EST) Fyzikální elektronika a nanotechnologie (FEN) Kybernetika, automatizace a měření (KAM) Mikroelektronika a technologie (MET) Matematika v elektroinženýrství (MVE) Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika (SEE) Teleinformatika (TLI) Teoretická elektrotechnika (TEE) Na magisterský studijní obor M-EST obsahově navazuje stejnojmenný doktorský obor Elektronika a sdělovací technika (PP-EST, PK-EST). Bližší informace o všech oborech doktorského studia lze získat na děkanátu FEKT VUT v Brně. 8

9 Elektronika a sdělovací technika 6 Studijní plány M-EST Čísla udávají počet výukových hodin přednášek a cvičení ve 13-ti týdenním semestru. Detailní rozpis výukových forem v jednotlivých předmětech je uveden u jejich obsahových charakteristik. Symbol z = zápočet, klz = klasifikovaný zápočet, zk = zkouška. 1.ročník, zimní semestr Povinné zkratka předm. hodin př. cv. ukonč. ústav garant kred. Teorie elektronických obvodů MTEO z, zk UREL Petržela 7 Teorie rádiové komunikace MTRK z, zk UREL Maršálek 6 Volitelné oborové minimálně jeden do konce studia Antény a šíření rádiových vln MASV z, zk UREL Lukeš 7 Programovatelné logické obvody MPLD z, zk UREL Kolouch 6 CAD ve vf. a mikrovlnné technice MCVT klz UREL Raida 6 Volitelné teoretické minimálně jeden do konce studia Kvantová a laserová elektronika MKVE z, zk UREL Wilfert 5 Diferenciální rovnice a jejich použití v elektrotechnice MDRE z, zk UMAT Diblík 5 Fyzika pevné fáze MFPF z, zk UFYZ Grmela 5 Volitelné mimooborové minimálně jeden do konce studia Analýza signálů a obrazů MASO z, zk UBMI Jan 6 Vyšší metody zpracování signálů MMZS z, zk UBMI Jan 6 Počítačem podporovaná řešení inženýrských problémů Projektování silových a datových rozvodů MPPR z, zk UTKO Mišurec 6 MPSD z, zk UEEN Toman 6 1.ročník, letní semestr Povinné zkratka předm. hodin př. cv. ukonč. ústav garant kred. Směrové a družicové spoje MSDS z, zk UREL Kasal 7 Počítačové a komunikační sítě MPKS z, zk UREL Kolka 5 Semestrální projekt 1 MM1E 0 13 z UREL Raida 2 Volitelné oborové minimálně jeden do konce studia Mikropočítače pro přístrojové aplikace MMIA z, zk UREL Fedra 7 Videotechnika MVDK z, zk UREL Slanina 6 Analýza a syntéza řečových signálů MASS z, zk UREL Sigmund 8 Volitelné teoretické minimálně jeden do konce studia Maticový a tenzorový počet MMAT z, zk UMAT Kovár 5 Moderní numerické metody MMNM z, zk UMAT Baštinec 5 9

10 Magisterské studium Modelování elektromagnetických polí Volitelné mimooborové MMEM z, zk UTEE Dědková 5 minimálně jeden do konce studia Vzájemný převod A/D signálů MADP z, zk UTKO Vrba, K. 6 Elektronická měřicí technika MEMT z, zk UAMT Čejka 6 Moderní technologie elektronických obvodů a systémů MMTE zk UMEL Szendiuch 6 2.ročník, zimní semestr Povinné zkratka předm. hodin př. cv. ukonč. ústav garant kred. Systémy mobilních komunikací MSMK z, zk UREL Prokopec 6 Semestrální projekt 2 MM2E 0 39 klz UREL Raida 5 Volitelné oborové minimálně tři do konce studia Digitální televizní systémy MDTV z, zk UREL Kratochvíl 6 Fotonika a optické komunikace MFOK z, zk UREL Wilfert 5 Navrhování rádiových spojů MNRS z, zk UREL Láčík 6 Počítačové systémy a jejich aplikace MPOA klz UREL Kolka 5 Signálové procesory MSPR z, zk UTKO Smékal 6 Všeobecně vzdělávací výběr z celofakultní nabídky 2.ročník, letní semestr Povinné zkratka předm. hodin př. cv. ukonč. ústav garant kred. Odborná praxe MXME 2 týdny z UREL Biolková 0 Diplomová práce MMSE z UREL Raida 10 Volitelné oborové minimálně dva do konce studia Mikrovlnná integrovaná technika MMIT z, zk UREL Lukeš 6 Radioelektronická měření MREM z, zk UREL Dřínovský 6 Radiolokace a radionavigace MRAR z, zk UREL Šebesta J. 5 Všeobecně vzdělávací výběr z celofakultní nabídky 10

11 Elektronika a sdělovací technika 7 Volitelné všeobecně vzdělávací předměty Skupina 91 Němčina pro začátečníky grundkurs i Němčina pro mírně pokročilé grundkurs ii Němčina pro pokročilé i fortgeschrittene i zkratka předm. hodin př. cv. ukonč. ústav garant kred. MJN z, zk UJAZ Baumgartner 6 MJN z, zk UJAZ Baumgartner 6 MJN z, zk UJAZ Baumgartner 6 Elektronické obvody a signály MEOS 0-26 z, zk UREL Sigmund 6 Základy francouzštiny MYFZ 0-26 z, zk UJAZ Baumgartnetová 6 Ruština pro začátečníky MJR z, zk UJAZ Baumgartnerová 6 Ruština pro mírně pokročilé MJR z, zk UJAZ Baumgartnerová 6 Španělština pro začátečníky MJS z, zk UJAZ Borecká 6 Španělština pro mírně pokročilé MJS z, zk UJAZ Borecká 6 Skupina 92 zkratka předm. hodin př. cv. ukonč. ústav garant kred. Electromechanical Systems MEME 26-0 klz UVEE Ondrůšek 2 Microelectronics in English MMEN 26-0 klz UMEL Brzobohatý 2 Power Systems MPSY 26-0 klz UEEN Orságová 2 Embedded Systems for Industrial Control MESI 26-0 klz UAMT Bradáč 2 Theory of Communication MTOC 26-0 klz UTKO Burda 2 Elements of Digital Signal and Image Processing Advanced Radio Communication Systems and Their Components Properties and Production of Electrotechnic Materials Akademické jazykové dovednosti se zaměřením na elektroinženýrství a informatiku Obchodní angličtina pro středně pokročilé Efektivní čtení odborných anglických textů MEDS 26-0 klz UBMI Jan 2 MARC 26-0 klz UREL Raida 2 MPPM 26-0 klz UETE Jirák 2 MAJD 0-26 z, zk UJAZ Neuwirthová 3 MAOA 0-26 z, zk UJAZ Malíková 3 MARE 0-26 z, zk UJAZ Borecká 3 Angličtina pro severní Ameriku MASA 0-26 z, zk UJAZ Froehling 3 Obecná angličtina pro středně pokročilé MASP 0-26 z, zk UJAZ Trávníček 3 Angličtina pro Evropu MAEU 0-26 z, zk UJAZ Dohnal 3 11

12 Magisterské studium Skupina 93 zkratka předm. hodin př. cv. ukonč. ústav garant kred. Etika podnikání MEPO 26-0 z UJAZ Jílek 2 Dějiny a filozofie techniky MFIT 26-0 z ICV Klapetek 2 Kultura projevu a tvorba textů MKPT z UJAZ Jílek 5 Manažerské účetnictví MMAU z UJAZ Jílek 2 Podnikatelské minimum MPOM z UMEL Legát 4 Podvojné účetnictví MPOU zk UJAZ Jílek 4 Technické právo MTPR 39-0 z ÚSI Kledus 3 Skupina bez označení zkratka předm. hodin př. cv. ukonč. ústav garant kred. Bezpečná elektrotechnika MELB 26-0 zk UTEE Kaláb 2 Filosofie současnosti - postmodernismus MFSP 26-0 z UJAZ Klapetek 3 MS Windows XP Professional MMW zk FIT Kurečka 5 MS Windows 2003 Server MMW zk FIT Kurečka 5 MS Windows sítě MMW zk FIT Kurečka 5 MS Windows ISA a SQL Server MMW zk FIT Kurečka 5 Programování v.net a C# MMW zk FIT Kurečka 5 CISCO akademie 1 MCA zk UTKO Komosný 7 CISCO akademie 2 MCA zk UTKO Komosný 7 Tělesná výchova MTEL 0-26 z CESA Lepková 0 Vysvětlující poznámky: 1. Volba předmětu není vázána na obor magisterského studia. 2. Nesmí být zapsán stejný předmět jako v předchozím bakalářském studiu FEKT VUT v Brně (s výjimkou MTEL). 12

13 Elektronika a sdělovací technika 8 Charakteristiky povinných předmětů M-EST Čísla udávají počet výukových hodin ve 13-ti týdenním semestru; P = přednášky, N = numerická cvičení (cvičení odborného základu), L = laboratorní cvičení, C = počítačová cvičení, Ost = ostatní formy výuky (zejména individuální projektová cvičení, exkurze apod.), z = zápočet, klz = klasifikovaný zápočet, zk = zkouška. 1.ročník Teorie elektronických obvodů (MTEO) 26P-26N-13L-13C z, zk UREL 7 kr Ing. J. Petržela Základy obecné teorie obvodů a systémů. Řešení obvodů analýza, syntéza, návrh. Zákony a teorémy v elektronických obvodech. Topologie elektronických obvodů. Modelování reálných elektronických obvodů. Analýza lineárních obvodů s regulárními a neregulárními prvky a funkčními bloky. Analýza nelineárních obvodů. Obvodové funkce a parametry, póly a nulové body, vlastnosti přenosových funkcí, obvody s minimálním a neminimálním argumentem. Citlivostní a toleranční analýza obvodů. Šumová analýza obvodů. Řešení stability obvodů a oscilační podmínky. Syntéza obvodů RLC. Moderní netradičně pracující obvody, se spínanými kapacitory, se spínanými proudy a v proudovém módu. Teorie rádiové komunikace (MTRK) 26P-13N-26C z, zk UREL 6 kr Ing. R. Maršálek Rádiový komunikační řetězec. Vyjádření informace signálem. Detekce aditivně rušených binárních signálů. Metody potlačení mezisymbolových přeslechů. Charakteristiky únikových kanálů, klasifikace, popis. Dvoustavová a vícestavová fázová klíčování, klíčování s minimální fází. Teorie kódování. Modulační systémy QAM, OFDM a CDMA, popis, modulace a demodulace, vlastnosti. Principy MIMO a UWB komunikace. Směrové a družicové spoje (MSDS) 39P-22N-11L-6C z, zk UREL 7 kr Prof. M. Kasal Základní pojmy a dělení radioreléových (RRS) a družicových (DS) spojů. Kmitočtové plány, druhy signálů, modulace, kódování. Skladba analogových a digitálních systémů. Energetická bilance, šumové charakteristiky a jakostní činitele RRS a DS. Dráhy a technologie družic. Organizace a charakteristiky systémů pevné a pohyblivé družicové služby. Interoperabilita optických a družicových sítí. Experimentální, meteorologické a navigační družice. Efekty při průchodu rádiových signálů ionosférou a jejich vliv na družicové spoje. Rádiové spojení se vzdáleným vesmírem. V laboratořích probíhají měření na skutečných družicových spojích i na jejich simulátorech. 13

14 Magisterské studium Počítačové a komunikační sítě (MPKS) 31P-8L-13C z, zk UREL 5 kr Prof. Z. Kolka Komunikační sítě, struktura, architektura. Referenční modely. Aplikace (HTTP, FTP, SMTP, DNS). Protokolová sestava TCP/IP (TCP, UDP, IP, směrování, řízení toku, IP adresy, NAT). Přenosová média (kabeláž pro LAN, optická vlákna). Lokální počítačové sítě, přístupové metody. Ethernet (princip, varianty-100m/1g/10g, přepínače, VLAN, PoE, Spanning Tree). Bezdrátové sítě. Multimediální aplikace (RTP, SIP, služby VoIP, QoS). Bezpečnost síťového provozu (základy kryptografie, autentizace, integrita MD5, SHA, certifikáty, SSL, IPsec). Management (SNMP). Sítě s integrovanými službami. Programování síťových aplikací. Semestrální projekt 1 (MM1E) 13 Ost z UREL 2 kr Prof. Z. Raida Úvodní část samostatné práce, v níž student řeší problém, který si vybral z nabídky zadání oboru M-EST. Téma projektu je tématem budoucí diplomové práce (letní semestr 2. ročníku). Téma se vybírá na počátku letního semestru 1. ročníku. Semestrální projekt je zaměřen na vyhledání informací, jejich prostudování a zpracování rešerše o zvoleném tématu. V rámci Semestrálního projektu je navrženo vlastní technické řešení a vypracována závěrečná zpráva. Projekt je ukončen rozpravou s vedoucím práce, za kterou je udělen zápočet. 2.ročník Systémy mobilních komunikací (MSMK) 39P-26L z, zk UREL 6 kr Ing. J. Prokopec Radiotelefonní systém GSM architektura systému, zabezpečení signálu proti zneužití, přenos datových signálů (GPRS, HSCSD, EDGE), měření Quality of Service. Systém UMTS technologie bezdrátové přístupové sítě (CDMA, rozprostírání signálu, modulace, handover, propojení se stávajícími systémy). Mobile Broadband Wireless Access (802.20), jeho charakteristika, mobilní digitální TV - standard DVB-H. Bezdrátové přístupové sítě (802.xx). WiMAX technologie, fyzická vrstva, přístupové metody, MAC vrstva, zabezpečení, QoS, služby sítě (VoIP, IPTV). Mobilní WiMAX, služby a aplikace. Perspektivní systémy dalších generací (HAPS, ITS), systémy 5G. Semestrální projekt 2 (MM2E) 39 Ost klz UREL 5 kr Prof. Z. Raida Semestrální projekt 2 je pokračováním Semestrálního projektu 1. V rámci Semestrálního projektu 2 je zejména ověřena správnost vlastního technického řešení, navrženého v rámci Semestrálního projektu 1 (počítačová simulace, vhodně zvolený experiment). Součástí řešení je vypracování závěrečné zprávy projektu. Projekt je ukončen prezentací a obhajobou před komisí na závěr zimního semestru 2. ročníku magisterského studia. Po úspěšné obhajobě projekt pokračuje jako závěrečná diplomová práce studenta. 14

15 Elektronika a sdělovací technika Odborná praxe (MXME) 2 týdny z 0 kr Ing. V. Biolková Odborná praxe v celkové délce trvání 2 týdnů absolvovaná ve výzkumných a vývojových ústavech a institucích, v podnicích a firmách elektronického průmyslu, v rezortu spojů a dalších elektronických a komunikačních služeb, a to v tuzemsku i v zahraničí. Praxi si zařizuje student sám, příp. požádá (v dostatečném časovém předstihu) o organizační pomoc oborovou radu studijního oboru M-EST. Praxi je třeba konat mimo dobu pravidelné výuky (zejména v letním prázdninovém období) od začátku do konce, příp. i před zahájením magisterského studia na FEKT VUT. Praxe je započtena na konci posledního ročníku magisterského studia po předložení písemného potvrzení o jejím absolvování. Diplomová práce (MMSE) 117 Ost z UREL 10 kr Prof. Z. Raida Diplomová práce je pokračováním tématu Semestrálních projektů 1 a 2. V rámci diplomové práce bývá dokončována realizační a experimentální část projektu. Předmět je započten po předložení rukopisu diplomové práce a po jeho přijetí vedoucím práce na oboru M-EST. 9 Charakteristiky volitelných oborových předmětů M-EST Čísla udávají počet výukových hodin ve 13-ti týdenním semestru; P = přednášky, N = numerická cvičení (cvičení odborného základu), L = laboratorní cvičení, C = počítačová cvičení, Ost = ostatní formy výuky (zejména individuální projektová cvičení, exkurze apod.), z = zápočet, klz = klasifikovaný zápočet, zk = zkouška. 1.ročník Antény a šíření rádiových vln (MASV) 26P-26N-26L z, zk UREL 7 kr Ing. Z. Lukeš Principy antén drátových, planárních, mikropáskových, trychtýřových, parabolických. Výpočty parametrů antén vstupní impedance, zisku, polarizace, účinnosti. Návrh antén od pásma dlouhých vln až po vlny submilimetrové. Návrh antén pro speciální aplikace satelitní komunikace, WIFI, radarová technika, RFID antény, čipové antény, antény pro měření EMC, radioamatérské antény. Šíření vln s ohledem na konstrukci antén. Impedanční a výkonové přizpůsobení antén výpočty, konstrukce, symetrizace antén. Měření vlastností antén jako je zisk a impedanční přizpůsobení. Programovatelné logické obvody (MPLD) 26P-39C z, zk UREL 6 kr Doc. J. Kolouch Předmět rozšiřuje a prohlubuje znalosti z číslicové techniky. Typy programovatelných obvodů: obvody PLD se strukturou PAL a PLA, obvody FPGA. Speciální funkční bloky používané v těchto obvodech. Popis navrhovaných subsystémů prostředky textovými 15

16 Magisterské studium (jazyky HDL) a grafickými. Vývojové systémy CAD a jejich použití k simulaci číslicových subsystémů (kombinačních obvodů, čítačů, stavových automatů) a k jejich syntéze a implementaci do obvodů PLD a FPGA, ověření funkce navržených subsystémů naprogramováním laboratorních přípravků. CAD ve vf. a mikrovlnné technice (MCVT) 39P-26C klz UREL 6 kr Prof. Z. Raida Předmět seznamuje s principy a s použitím základních numerických metod (metoda konečných diferencí, metoda konečných prvků, momentová metoda) pro analýzu mikrovlnných struktur na kmitočtech stovek MHz až desítek GHz. Kurs pokračuje probíráním standardních a nestandardních optimalizačních postupů (gradientní a newtonovské metody, genetické algoritmy) a jejich aplikací na návrh mikrovlnných obvodů a antén. Mikropočítače pro přístrojové aplikace (MMIA) 39P-39C z, zk UREL 7 kr Ing. Z. Fedra Předmět prohlubuje a rozšiřuje znalosti studentů v oblasti mikroprocesorové techniky a seznámí je s některými pokročilými periferiemi a postupy. V rámci předmětu se představuje: speciální funkce AVR GCC, AVR bootloader; použití ukazatelů, polí, stavového automatu při programování procesoru; komunikační sběrnice použitelné s mikroprocesory; synchronní a asynchronní přenos USART, SPI, komunikace s externími čidly (tlaku, teploty...); LCD displeje znakové/grafické, řadiče, použití; PWM, úsporné režimy spotřeby; obvody reálného času; tendence ve vývoji mikroprocesorů, 16 a 32 bitové procesory, signálové procesory DSP, kombinace mikroprocesor-fpga (Atmel FPSLIC). Videotechnika (MVDK) 39P-18L-8 Ost z, zk UREL 6 kr Ing. M. Slanina TV kolorimetrie. Obrazový tok, obrazová funkce, obrazový signál (analýza v časoprostorové i kmitočtové oblasti). TV normy, struktura úplného barevného signálu. Zkreslení signálu. Kompozitní soustavy barevné televize - NTSC, PAL. Snímače CCD a CMOS, kamery pro barevnou televizi, termovizní kamery. Televizní obrazovky a monolitické ploché zobrazovače, barevné projekční soustavy. Magnetický a optický záznam obrazových signálù (CD, DVD, Blu Ray aj.). Standardy pro digitalizaci obrazových signálů. Komprimační standardy (JPEG, MPEG1, MPEG2, MPEG4, Dirac, VC-1). Analogová a digitální rozhraní. 3DTV. Analýza a syntéza řečových signálů (MASS) 39P-52C z, zk UREL 8 kr Prof. M. Sigmund Fonetický popis českého jazyka, váhování signálu, preemfáze, určení základního tónu řeči, parametrický popis řečového signálu v časové a kmitočtové oblasti, krátkodobá analýza řečového signálu, metody výběru vhodných příznaků, určení začátku a konce slov, lineární a nelineární časové transformace, systémy na rozpoznávání slov a slovních spojení, řečové jednotky a příznaky vhodné na rozpoznávání mluvčího, skryté Markovovy modely, identifikace a verifikace mluvčích, metody syntézy řeči, vokodéry, typické aplikace na rozpoznávání řeči a mluvčích. 16

17 Elektronika a sdělovací technika 2.ročník Digitální televizní systémy (MDTV) 39P-26L z, zk UREL 6 kr Doc. T. Kratochvíl Digitalizace obrazových a zvukových signálů. Metody a standardy komprese digitálních dynamických obrazových dat MPEG-2/4AVC. Zabezpečení digitálního signálu a modulace pro oblast digitální televize. Standard pro digitální televizní vysílání DVB- S/S2/C/T/T2/H. Televizní přijímač (set-top box) s digitálním zpracováním pro příjem DVB. Televizní vysílače pro DVB-T. Jednofrekvenční sítě SFN a vícefrekvenční sítě MFN vysílačů DVB-T. Kvalita obrazu v digitální televizi. Doplňkové služby - platforma MHP, elektronický průvodce EPG, teletext, podmíněný přístup k programům CA. Fotonika a optické komunikace (MFOK) 24P-12N-13L-3 Ost z, zk UREL 5 kr Prof. O. Wilfert Fotonický komunikační systém. Prvky, uspořádání a základní charakteristika fotonických sítí. Koherentní a nekoherentní optická metoda přenosu. Vlnový multiplex (CWDM, DWDM). Využití solitonů při optických přenosech. Zesilující optická vlákna dotovaná erbiem nebo praseodymem. Světlovodné spoje a atmosférické optické spoje (návrh spoje). Součinnost optických a družicových spojů. Aplikace fotoniky v lékařství a dalších vybraných oborech. Navrhování rádiových spojů (MNRS) 26P-26N-13C z, zk UREL 6 kr Ing. J. Láčík Radiokomunikační služby, využívání kmitočtového spektra. Podmínky rádiového spojení, kvalita přenosu a spolehlivost spoje. Návrh spoje, profil terénu a útlumy překážek, digitální model terénu a počítačová podpora návrhu. Pasivní retranslace. Výpočet pokrytí signálem rozhlasu a televize, statistický přístup k určení úrovně signálu. Mikrovlnné spoje. Radioreléové spoje, vliv úniku při přenosu digitálních signálů, využití diverzity. Mobilní rádiové sítě. Celulární sítě, kmitočtové plánování, pokrytí signálem a provoz v celulárních soustavách, vliv terénu a zástavby. Dálkové KV spoje, volba pracovních kmitočtů, intenzita pole, vliv úniku a spolehlivost spojení ionosférickou vlnou. Vliv ionosféry, atmosféry a hydrometeorů na družicový spoj. Kontrola povolených limitů záření, projektová dokumentace. Počítačové systémy a jejich aplikace (MPOA) 13P-39C klz UREL 5 kr Prof. Z. Kolka Mikroprocesory ARM a Freescale, vývojová prostředí Keil a CodeWarrior. Využití jazyka C pro jednočipové mikroprocesory, tvorba větších projektů, techniky programování víceúlohových aplikací, operační systémy reálného času. Komunikační rozhraní: Ethernet (IP), sériová linka, USB, sběrnice CAN. Síťová komunikace mikroprocesorových systémů. Připojování periferních zařízení k počítači, programová obsluha, ovladače. Architektura PC, základní charakteristiky a struktura velkých operačních systémů (Unix, Windows). 17

18 Magisterské studium Signálové procesory (MSPR) 39P-26C z, zk UTKO 6 kr Prof. Z. Smékal Definice signálového procesoru, jeho odlišnosti od ostatních mikroprocesorů. Základní architektury signálových procesorů. Signálové procesory s pevnou řádovou čárkou firmy Motorola. Jádro procesoru a souhrn periferií. Mapování pamětí. Vývojové prostředky. Instrukční soubor a způsob jeho použití. Souvislost s programováním v jazyce C. Souhrn kanonických a nekanonických struktur pro implementaci číslicových filtrů typu IIR a FIR na signálovém procesoru. Struktura algoritmu FFT a jeho typy. Signálové procesory s pohyblivou řádovou čárkou a jejich odlišnosti. Mikrovlnná integrovaná technika (MMIT) 39P-10N-10L-6Ost z, zk UREL 6 kr Ing. Z. Lukeš Integrovaná technika pro kmitočtová pásma stovek MHz až stovek GHz. Základní typy planárních mikrovlnných integrovaných obvodů (MIO). Hybridní MIO. Mikropáskové, koplanární a štěrbinové MIO. MIO se soustředěnými parametry, monolitické MIO. Mikropáskové, štěrbinové a dielektrické rezonátory. Směrové vazební členy. Děliče a sdružovače výkonu. Buzení MIO. Kmitočtové filtry. MIO pro pásma mm a sub-mm vln. Komplexní návrh mikrovlnné planární integrované struktury: ruční návrh, počítačová simulace a optimalizace, praktická realizace a experimentální ověření. Radioelektronická měření (MREM) 26P-39L z, zk UREL 6 kr Ing. J. Dřínovský Definice základních chyb měření, jejich statistické vyhodnocení. Zásady správného měření. Automatizovaná měřicí pracoviště, principy jednotlivých programů (Agilent VEE). Přesná měření, definice stálosti parametrů. Základní osciloskopická měření. Měření kmitočtu. Skalární měření na skalárních analyzátorech. Vektorová měření. Měření impedance. Speciální měření (six-port, ). Moderní vysokofrekvenční měřicí technika. Měřicí postupy pro měření rušení. Měřicí karty pro PC. Radiolokace a radionavigace (MRAR) 39P-6L-7 Ost z, zk UREL 5 kr Ing. J. Šebesta Základy radiolokace. Radiolokátory s impulzním a kontinuálním provozem, pasivní systémy, princip činnosti a vlastnosti. Novinky radiolokační techniky radiolokátory zahorizontální, antikolizní, radarová čidla pohybu, radary pro měření rychlosti. Základní úkoly a prostředky navigace. Přístrojové zabezpečení dálkových letů, systémy NDB, VOR, ILS, MLS, DME. Globální družicové navigační systémy, GPS- NAVSTAR, GLONASS, GALILEO. Diferenční metody pro potlačení chyb měřené polohy, aplikace v praxi. Globální navigační systémy v civilním letectví a dopravě, rozšířené navigační systémy. Laboratorní výuka je zaměřena na použití GPS přijímačů, měření jejich vlastností a provádění navigačních úloh v terénu. 18

19 Elektronika a sdělovací technika 10 Charakteristiky volitelných předmětů teoretické nadstavby M-EST Čísla udávají počet výukových hodin ve 13-ti týdenním semestru; P = přednášky, N = numerická cvičení (cvičení odborného základu), L = laboratorní cvičení, C = počítačová cvičení, Ost = ostatní formy výuky (zejména individuální projektová cvičení, exkurze apod.), z = zápočet, klz = klasifikovaný zápočet, zk = zkouška. 1.ročník Kvantová a laserová elektronika (MKVE) 24P-12N-13L-3 Ost z, zk UREL 5 kr Prof. O. Wilfert Základní postuláty kvantové mechaniky, Schrödingerova rovnice, princip neurčitosti. Statistická termodynamika. Vzájemné působení záření a látky. Základní vlastnosti laserového záření a princip funkce laserů. Druhy laserů, jejich vlastnosti a použití (He- Ne laser, He-Cd laser, Ar laser, N2 laser, CO2 laser, excimerové lasery, neodymový laser, barvivové lasery, polovodičové lasery). Detekce laserového záření. Účinky laserového záření na lidský organismus. Využití laserů v lékařství, průmyslu a telekomunikacích. Diferenciální rovnice a jejich použití... (MDRE) 39P-13C z, zk UMAT 5 kr Prof. J. Diblík Typické vlastnosti řešení diferenciálních rovnic (DR), základní dva typy rovnic, struktura řešení lineárních rovnic vyšších řádů a systémů lineárních DR. Využití DR elektrotechnické aplikace. Lineární DR druhého řádu a speciální funkce. Besselovy funkce a Legendreovy polynomy. Maticové řešení lineárních systémů s konstantními koeficienty. Vektorový tvar partikulárního řešení. Parciální DR. Základní tvary DR druhého řádu. Charakteristiky. Řešení některých rovnic druhého řádu pomocí metody separace a Fourierovy metody. Vlnová rovnice a D Alembertova metoda jejího řešení. Praktické využití programu MATLAB k řešení DR. Fyzika pevné fáze (MFPF) 39P-13L z, zk UFYZ 5 kr Doc. L. Grmela Struktura pevných látek. Vlastnosti krystalové mříže. Elektrony v pevných látkách, pásový diagram. Transport elektrického náboje a energie. Povrch a rozhraní pevných látek. Vlastnosti základních mikroelektronických struktur. Elektromagnetické vlny v krystalech. Optické vlastnosti krystalů ve vnějších polích. Emise světla z polovodičů. Nelineární optické jevy. Maticový a tenzorový počet (MMAT) 26P-20N-6C z, zk UMAT 5 kr RNDr. M. Kovár Definice matice. Základní pojmy. Rovnost a nerovnost matic. Transponování matic. Některé druhy matic. Determinant, základní vlastnosti. Základní operace s maticemi. Speciální tvary matic. Lineární závislost a nezávislost. Řád a hodnost matice. Inverzní matice. Řešení lineárních algebraických rovnic. Lineární a kvadratické formy. Spektrální vlastnosti matic, vlastní čísla, vlastní vektory a charakteristické rovnice. Lineární 19

20 Magisterské studium prostor, dimenze. Lineární transformace souřadnic vektoru. Kovariantní a kontravariantní souřadnice vektoru a jejich transformace. Definice tenzoru. Tenzor kovariantní, kontravariatní a smíšený. Operace s tenzory. Operace s tenzory. Součet dvou tenzorů. Násobek tenzoru reálným číslem. Úžení tenzorů. Symetrie a antisymetrie tenzorů. Moderní numerické metody (MMNM) 39P-13C z, zk UMAT 5 kr Doc. J. Baštinec Numerické metody. Řešení soustav lineárních rovnic: přehled finitních a iteračních metod. Řešení soustav nelineárních rovnic: metody pro jednu rovnici, Newtonova a iterační metoda pro soustavu rovnic. Řešení obyčejných diferenciálních rovnic: počáteční úlohy (jednokrokové a vícekrokové metody, metoda Taylorova rozvoje), okrajové úlohy(metoda konečných diferencí, konečných prvků a konečných objemů). Řešení parciálních diferenciálních rovnic: metoda konečných diferencí, konečných prvků a konečných objemů). Modelování elektromagnetických polí (MMEM) 26P-26C z, zk UTEE 5 kr Prof. J. Dědková Princip metody konečných prvků a její možnosti pro různé varianty elektromagnetických polí. Možnosti metody, příklady různých aplikací k výpočtu elektromagnetických polí od statických až po pole optických kmitočtů jsou procvičeny v počítačových cvičeních. Práce v prostředí MATLAB a ANSYS. Pomocí předem připravených vstupních dat se naučit řešit složitější úlohy. Princip metody indukovaných nábojů a metody hraničních prvků. Přímé řešení Maxwellových rovnic metodou konečných diferencí v časové oblasti (FDTD). 11 Charakteristiky volitelných mimooborových předmětů M-EST Čísla udávají počet výukových hodin ve 13-ti týdenním semestru; P = přednášky, N = numerická cvičení (cvičení odborného základu), L = laboratorní cvičení, C = počítačová cvičení, Ost = ostatní formy výuky (zejména individuální projektová cvičení, exkurze apod.), z = zápočet, klz = klasifikovaný zápočet, zk = zkouška. 1.ročník Analýza signálů a obrazů (MASO) 39P-26C z, zk UBMI 6 kr Prof. J. Jan Časově-frekvenční analýza signálů. Vlnkové transformace a aplikace. Spojitá a diskrétní reprezentace obrazů, 2D transformace, náhodný obraz. Zvýrazňování a edice obrazů zostřování, potlačování šumu a rušení, geometrické operace. Restaurace poškozených obrazů. Rekonstrukce obrazů z paralelních a vějířových tomografických projekcí. Nelineární analýza a filtrace signálů a obrazů, neuronové klasifikátory. Detekce hran, hranic a oblastí, segmentace obrazu. Analýza a vizualizace 2D a 3D obrazových dat. Aplikace. 20