Výběr vhodné varianty výdělečné činnosti ve vazbě na daňové zatížení a povinné pojistné

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Výběr vhodné varianty výdělečné činnosti ve vazbě na daňové zatížení a povinné pojistné Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Veronika Sobotková, Ph.D. Andrea Syslová Brno 2013

2

3 Děkuji své vedoucí bakalářské práce Ing. Veronice Sobotkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování této práce poskytla. Dále děkuji své rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu studia podporovali.

4 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Výběr vhodné varianty výdělečné činnosti ve vazbě na daňové zatížení a povinné pojistné vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 19. května 2013

5 Abstract Syslová, A. The choice of appropriate variant of gainful employment in connection with tax burden and compulsory insurance. Bachelor thesis. Brno The Bachelor thesis deals with the choice of appropriate variant of gainful employment of natural persons in 2013 taxation period. The aim of this work is to evaluate, on the basis of comparative analysis of tax burden and compulsory insurance imposed on personal income tax, which variant of gainful occupation or their combination is the most appropriate or the most advantageous for natural persons. Keywords Personal income tax, tax return, self-employed person, social insurance, gainful employment, employee, subordinate employment, health insurance. Abstrakt Syslová, A. Výběr vhodné varianty výdělečné činnosti ve vazbě na daňové zatížení a povinné pojistné. Bakalářská práce. Brno Bakalářská práce se zabývá výběrem vhodné varianty výdělečné činnosti fyzických osob ve zdaňovacím období roku Cílem práce je na základě komparační analýzy daňového zatížení a povinného pojistného uvaleného na příjmy fyzických osob zhodnotit, jaká varianta výdělečné činnosti nebo jejich kombinace je pro fyzické osoby tou nejvhodnější či nejvýhodnější. Klíčová slova Daň z příjmu fyzických osob, daňové přiznání, OSVČ, sociální pojištění, výdělečná činnost, zaměstnanec, závislá činnost, zdravotní pojištění.

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Metodika 12 3 Literární rešerše Zaměstnání závislá činnost Pracovní poměr Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Mzda, plat a odměna z dohody Podnikání Základní pojmy Druhy živností Daň z příjmu fyzických osob Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7) Příjmy dle 8, 9, Daňové přiznání a výpočet DPFO dle ZDP Zdravotní pojištění Základní pojmy Plátci pojistného Pojistné Sociální pojištění Základní pojmy Plátci pojistného Pojistné Praktická část 34

7 Obsah Pracovní poměr, dohody o provedení práce a OSVČ vedlejší Daň z příjmu fyzických osob Zdravotní pojištění Sociální pojištění Celkové odvody státu Celkové odvody vs. čistý příjem Zaměstnanec závislá činnost Daň z příjmu fyzických osob Zdravotní pojištění Sociální pojištění Celkové odvody státu Celkové odvody vs. čistý příjem OSVČ hlavní Daň z příjmu fyzických osob Zdravotní pojištění Sociální pojištění Celkové odvody státu Celkové odvody vs. čistý příjem Pracovní poměr a OSVČ vedlejší Daň z příjmu fyzických osob Zdravotní pojištění Sociální pojištění Celkové odvody státu Celkové odvody vs. čistý příjem Celkové srovnání jednotlivých typů výdělečných činností Závěr 60 6 Literatura 63 Seznam zkratek 65

8 Seznam tabulek 8 Seznam tabulek Tab. 1 Skutečné výdaje 35 Tab. 2 Paušální výdaje 35 Tab. 3 Výpočet daně z příjmu fyzické osoby 36 Tab. 4 Výpočet zdravotního pojištění zaměstnance 37 Tab. 5 Výpočet zdravotního pojištění OSVČ vedlejší 37 Tab. 6 Výpočet sociálního pojištění zaměstnance 38 Tab. 7 Výpočet sociálního pojištění OSVČ vedlejší 38 Tab. 8 Celkové odvody státu za zaměstnance a podnikatele 39 Tab. 9 Celkové odvody s vlivem na čistý příjem 40 Tab. 10 Výpočet daně z příjmu zaměstnance 41 Tab. 11 Výpočet zdravotního pojištění zaměstnance 42 Tab. 12 Výpočet sociálního pojištění zaměstnance 42 Tab. 13 Celkové odvody státu za zaměstnance 43 Tab. 14 Celkové odvody s vlivem na čistý příjem 44 Tab. 15 Výpočet daně z příjmu OSVČ hlavní skutečné výdaje 45 Tab. 16 Výpočet daně z příjmu OSVČ hlavní paušální výdaje 46 Tab. 17 Výpočet zdravotního pojištění OSVČ hlavní skutečné výdaje 46 Tab. 18 Výpočet zdravotního pojištění OSVČ hlavní paušální výdaje 47 Tab. 19 Výpočet sociálního pojištění OSVČ hlavní skutečné výdaje 47

9 Seznam tabulek 9 Tab. 20 Výpočet sociálního pojištění OSVČ hlavní paušální výdaje 48 Tab. 21 Celkové odvody státu za OSVČ 48 Tab. 22 Celkové odvody s vlivem na čistý příjem 49 Tab. 23 Skutečné výdaje 50 Tab. 24 Paušální výdaje 50 Tab. 25 Výpočet daně z příjmu fyzické osoby 51 Tab. 26 Výpočet zdravotního pojištění zaměstnance 52 Tab. 27 Výpočet zdravotního pojištění OSVČ vedlejší 52 Tab. 28 Výpočet sociálního pojištění zaměstnance 53 Tab. 29 Výpočet sociálního pojištění OSVČ vedlejší 53 Tab. 30 Celkové odvody státu za zaměstnance a podnikatele 54 Tab. 31 Celkové odvody s vlivem na čistý příjem 55 Tab. 32 Srovnání čistých příjmů podle jednotlivých typů výdělečných činností [v Kč] 56

10 Úvod a cíl práce 10 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Výdělečná činnost je pro každého člověka nezbytností. V současné právní úpravě České republiky je několik možností jakou formu výdělečné činnosti si fyzická osoba může zvolit. Nejběžnější z nich je pracovní poměr založený pracovní smlouvou, další poměrně hojně využívanou formou jsou práce konané na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, poslední v řadě se nabízí podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná. Samozřejmě vždy přichází v úvahu také jejich libovolná kombinace. Žádný ze současných zákonných předpisů toto nezakazuje. Ba naopak, v případě, že má jedinec vícero zdrojů příjmů, očekává se, že přinese do státního rozpočtu větší obnos ze svých finančních prostředků. Naproti tomu se jednotlivci, myšleno fyzické osoby, snaží své čisté příjmy co možná nejvíce maximalizovat ve svůj prospěch. To vše v rámci legální optimalizace podložené legislativou ČR. Přispěla tomu hlavně hospodářská a ekonomická krize, kdy spousta lidí přišla o práci. Proto je problematika zdanění a odvodů stále tak aktuální a v široké veřejnosti diskutovaná. Práce se zabývá výběrem vhodné varianty výdělečné činnosti fyzických osob ve vazbě na daňové zatížení a povinné pojistné, neboť právě toto má poměrně velký vliv na výsledný čistý příjem jednotlivce. Každý se nejen v průběhu, ale především na konci roku, snaží co nejvíce minimalizovat dopad zákonných srážek z jeho příjmu. V případě většího počtu zdrojů příjmů si musí jednotlivci svoji daňovou povinnost hlídat sami a každoročně podávat nejen daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob, ale v případě podnikání také přehledy příslušné zdravotní pojišťovně a oblastní pobočce České správy sociálního zabezpečení. Zaměstnanci mají situaci poněkud jednodušší. Pokud dají svému zaměstnavateli souhlas, postará se o jejich roční zúčtování daně právě on, resp. mzdová účtárna zaměstnavatele. 1.2 Cíl práce Cílem této práce je, na základě komparační analýzy daňového zatížení a odvodů na povinné pojistné uvalených na příjmy fyzických osob v České republice, stanovit fyzické osobě Andree Syslové nejvhodnější formu její výdělečné činnosti. V práci je analyzován a vyhodnocen aktuální stav výdělečné činnosti fyzické osoby, tj. kombinace pracovního poměru, dohod o provedení práce a podnikání. Následně jsou analyzovány a vyhodnoceny tři možné varianty způsobu výdělku:

11 Úvod a cíl práce 11 výdělečná činnost pouze jako závislá činnost, výdělečná činnost pouze ve formě podnikání a jako poslední je výdělečná činnost ve formě pracovního poměru a podnikání. Taktéž je zváženo, jestli je pro Andreu Syslovou vhodné i nadále ponechat její výdělečnou činnost v kombinaci závislé činnosti a podnikání nebo zvolit jinou z analyzovaných forem výdělečných činností. Dílčím cílem je vyhodnotit situaci z pohledu státu a poukázat tak na formu výdělečné činnosti, díky které se na všech odvodech státu zaplatí nejvíce. Daňové zatížení a odvody na pojistné u jednotlivých typů výdělečných činností se vztahuje ke zdaňovacímu období roku 2013.

12 Metodika 12 2 Metodika Samotná práce se skládá ze dvou hlavních kapitol, literární rešerše a praktické části. V části literární rešerše je úvodem metodou deskripce nejdříve popsána závislá činnost včetně její charakteristiky. Druhá kapitola se podrobně věnuje podnikání, jeho charakteristikám a především základním souvislostem s podnikáním spojených. Následuje kapitola zaměřená na daň z příjmu fyzických osob s možnostmi minimalizace dopadu daně do příjmů. Další kapitola podává přehled o zdravotním pojištění a v závěru literární rešerše je metodou deskripce popsáno ještě sociální pojištění. V praktické části je použita metoda analýzy, modelování, následuje komparace, dedukce a indukce. Metodou analýzy je v této práci u jednotlivých typů výdělečných činností zkoumána daňová problematika a dále problematika odvodů pojistného na zdravotní a sociální pojištění s vlivem na čistý příjem jedince. Metody modelování je použito u výpočtů daňového zatížení a povinného pojistného. Jednotlivé typy výdělečné činnosti jsou srovnány metodou komparace z hlediska zdanění a odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Metodou dedukce je zkoumán vliv změny typu výdělečné činnosti na zvýšení celkového čistého příjmu. A jako poslední je metodou indukce provedeno shrnutí všech zjištěných informací a jejich následné vyhodnocení v závěru práce.

13 Literární rešerše 13 3 Literární rešerše 3.1 Zaměstnání závislá činnost Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZPr) definuje v 2 závislou činnost jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Podle 3 ZPr může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, jímž jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr Pracovní poměr Pracovní poměr definovaný 33 ZPr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, případně jmenováním na vedoucí pracovní místo v případech stanovených zvláštním právním předpisem. Podle Šubrta a kol. (2013) je nejčastěji pracovní poměr založen pracovní smlouvou, vždy pouze v písemné formě, přičemž musí obsahovat minimálně tyto 3 náležitosti: druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, den nástupu do práce. Samozřejmě může kterákoliv ze smluvních stran (zaměstnanec či zaměstnavatel) považovat za důležité i jiné náležitosti pracovní smlouvy, především sjednání výše mzdy, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, zkušební dobu apod. Pracovní poměr vzniká dnem ( 36 ZPr), který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Trvání pracovního poměru je vymezeno v 39 ZPr. V případě, že nebyla výslovně sjednána doba jeho trvání, trvá pracovní poměr po dobu neurčitou. Možnosti skončení pracovního poměru jsou obsaženy v Hlavě IV ZPr. Šubrt a kol. (2013) uvádí, že pracovní poměr může být ukončen písemně jen těmito způsoby: dohodou,

14 Literární rešerše 14 výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době, uplynutím sjednané doby, smrtí zaměstnance Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Problematikou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se zabývá část třetí ( 74 77) ZPr. Zákoník práce zdůrazňuje, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Obě dvě dohody musí být uzavřeny vždy písemně. 1. Dohoda o provedení práce Zákoník práce říká, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce (DPP) uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. A to i v případě, že má zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřeno více dohod o provedení práce. V tomto případě se doba práce sčítá. Šubrt a kol. (2013) udává, že důležitým údajem, jenž musí být uvedený v dohodě o provedení práce, je doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Může to tedy být i doba neurčitá. 2. Dohoda o pracovní činnosti Podle zákoníku práce je důležitou podmínkou fakt, že na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Rovněž dle ZPr musí být v dohodě o pracovní činnosti uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. V případě, že není sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou obou stran ke sjednanému dni nebo jednostranně z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu s 15denní výpovědní dobou Mzda, plat a odměna z dohody Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody sjednaná ve smlouvě, vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo mzdovým výměrem. Toto řeší Část šestá, Hlava I ZPr. Mzda peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Plat peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba zřízená podle školského zákona.

15 Literární rešerše 15 Odměna z dohody peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Dalšími častými pojmy jsou minimální a zaručená mzda charakterizovány v zákoníku práce. Minimální mzda nejnižší přípustná výše odměny zaměstnavatele za vykonanou práci zaměstnancem. Její výši stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Základní sazba činí k nejméně 8.000,- Kč za měsíc, resp. 48,10 Kč za hodinu. Zaručená mzda mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového či platového výměru. Nesmí být nikdy nižší než minimální mzda. 3.2 Podnikání Základní pojmy Podnikání vymezuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ObchZ), ve znění pozdějších předpisů, jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Janků a kolektiv (2010) pak tyto jednotlivé znaky, jenž musí být splněny současně, charakterizuje následovně: Soustavnost podnikání je myšlena tak, že se výdělečná činnost nevykonává jen příležitostně. Soustavnost ale nevyžaduje celodenní, každodenní nebo celoroční podnikání, takže podnikatel může být zároveň zaměstnancem. Samostatnost je pak chápána tak, že podnikatel samostatně, svobodně a sám za sebe rozhoduje o činnosti svého podniku, organizaci odbytu výroby a dalších otázkách podnikání. Je důležité ovšem zdůraznit, že samostatnost nevylučuje kooperaci s jinými podnikateli. Podnikání vlastním jménem znamená, že podnikatel svou podnikatelskou činnost provozuje pod svou obchodní firmou nebo pod svým jménem. Podnikání na vlastní odpovědnost se dá vysvětlit tím, že podnikatel je vlastnicky samostatný, oddělený právní subjekt, který odpovídá za výsledky podnikání celým svým majetkem. Dosažení zisku znamená, že podnikatel vyvíjí činnost jako výdělečnou, na svůj účet a s cílem dosažení zisku, přičemž není rozhodující, zda jej skutečně dosáhne.

16 Literární rešerše 16 Podnikatelem podle ObchZ je v závislosti na způsobu registrace: osoba zapsaná v obchodním rejstříku (např. obchodní společnosti, družstva, státní podniky, dobrovolně či povinně registrovaný živnostník aj.), osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění (např. živnostníci, státní příspěvkové organizace, církve, občanská sdružení, aj.), osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (např. lékaři, veterináři, advokáti, znalci, auditoři, Česká televize, České dráhy, aj.), osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Jednou z nejčastějších forem podnikání fyzických osob v České republice je podnikání na základě živnostenského oprávnění. Živnost je poté definovaná v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, 1 ve znění pozdějších předpisů, jako soustavná činnost provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených právě živnostenským zákonem. Živností se podle živnostenského zákonu (ŽZ) rozumí jakákoliv podnikatelská činnost v případě, že není ŽZ zakázaná a v případě, že nepředstavuje některou ze specializovaných činností, jež jsou ze živnostenského podnikání ŽZ výslovně vyloučeny. Všechny ostatní činnosti tedy živností jsou. Jako příklad bych uvedla, že živností nejsou činnosti lékařů, stomatologů, veterinářů, advokátů, notářů, tlumočníků, auditorů a daňových poradců aj. Živnostenský zákon jasně říká, že živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem. Všeobecné podmínky provozování živnosti jsou uvedeny v 6 ŽZ a jsou jimi: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. 2 Ovšem u spousty živností pouhé splnění všeobecných podmínek nestačí. Proto živnostenský zákon uvádí v 7 také zvláštní podmínky provozování živnosti, jimiž jsou odborná nebo jiná způsobilost. Pokud tedy podnikatel splní všeobecné podmínky, ale není odborně způsobilý, může si ustanovit odpovědného zástupce, vymezeného v 11 ŽZ. Odpověd- 1 Živnostenský zákon. 2 U občanů ČR se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.

17 Literární rešerše 17 ný zástupce tak musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky pro provozování živnosti Druhy živností Živnostenský zákon člení živnosti na živnosti ohlašovací, jež mohou být provozovány při splnění stanovených podmínek na základě ohlášení (není proto třeba souhlas živnostenského úřadu), a živnosti koncesované. Ty mohou být provozovány pouze na základě vydané koncese. Živnostenské oprávnění tak podle ŽZ vzniká u ohlašovacích živností dnem ohlášení, u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Ohlašovací živnosti lze podle ŽZ dále dělit následovně: Řemeslné živnosti (příloha č. 1 ŽZ) provozování živností je podmíněno doložením výučního listu či maturitního vysvědčení v příslušném oboru, diplomem v dané oblasti nebo uznáním odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem. Např.: řeznictví a uzenářství, pekařství, obráběčství, hodinářství, kominictví, kosmetické služby, pedikúra, manikúra aj. Vázané živnosti (příloha č. 2 ŽZ) provozování živností je podmíněno prokázáním odborné způsobilosti. Do této kategorie řadíme: oční optiku, projektovou činnost ve výstavbě, činnost účetních poradců, vodní záchranářskou službu, masérské služby aj. Volné živnosti provozování živností není podmíněno prokazováním odborné ani jiné způsobilosti. Postačí tedy splnění všeobecných podmínek. Mohou jimi být např.: sklenářské práce, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, překladatelská a tlumočnická činnost aj. Koncesované živnosti vznikají podle ŽZ na základě správního rozhodnutí státního povolení, tzv. koncese. Vydání koncese je podmíněno nejen odbornou způsobilostí, nýbrž kladným vyjádřením příslušeného orgánu státní správy, který se k žádosti o koncesi vyjadřuje. Může jím být Ministerstvo zemědělství, Český báňský úřad, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, Policie České republiky aj. 3.3 Daň z příjmu fyzických osob Poplatníky daně z příjmu fyzických osob (DPFO) jsou všechny fyzické osoby, jak uvádí zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) v 2. Tento zákon dále

18 Literární rešerše 18 upřesňuje, že poplatníci, kteří mají na území České republiky (ČR) bydliště nebo se zde obvykle zdržují (pobývají na území ČR alespoň 183 dnů v kalendářním roce), mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Předmětem DPFO jsou dle 3 ZDP, a to jak v peněžním, tak i nepeněžním vyjádření dosažené i směnou: příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6), příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7), příjmy z kapitálového majetku ( 8), příjmy z pronájmu ( 9), ostatní příjmy ( 10) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6) Podle Pelecha (2013) se příjemce příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků označuje jako zaměstnanec a plátce těchto příjmů jako zaměstnavatel, a to dokonce i v případě, že se nejedná o příjmy z pracovněprávních vztahů. Mezi příjmy ze závislé činnosti (ZČ) dle ZDP řadíme: příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce, příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce dbát příkazů plátce, dále sem řadíme příjmy za práci likvidátorů, odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Do skupiny funkčních požitků (FP) se řadí především: funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, s výjimkou platu prezidenta, odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Jak uvádí Pelech (2013), příjmy nejsou předmětem DPFO jen pokud takto výslovně stanoví zákon. Neznamená to ale, že z příjmů, které jsou předmětem daně, se v každém případě musí daň z příjmu vybírat. Předmětem DPFO a za příjmy ze ZČ nejsou považovány např. náhrady cestovních výdajů do výše

19 Literární rešerše 19 stanovené zvláštním právním předpisem, 3 hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů aj. Podle Pelecha (2013) jsou od DPFO kromě příjmů v 4 ZDP osvobozeny rovněž: nepeněžní plnění za odborný rozvoj či rekvalifikaci zaměstnanců, hodnota stravování poskytovaného zaměstnanci, nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), ze sociálního fondu, ze zdaněného zisku nebo na vrub výdajů, např. hodnota nealkoholických nápojů, možnost používat rekreační zařízení, předškolních zařízení, tělovýchovné a sportovní zařízení aj., platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu maximálně ,- Kč 4 ročně jako příspěvek na penzijní připojištění, příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozovávána samostatně hospodařícím rolníkem, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období ,- Kč ( 10 odst. 3 písm. a) aj. Dílčí základ daně dle 6 ZDP Základem daně, resp. dílčím základem daně podle 6, jsou příjmy ze ZČ nebo FP zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (25 % ze základu daně) a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (9 % ze základu daně), které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel podle zvláštních právních předpisů. 5 Nutno podotknout, že je podstatné, jestli poplatník podepíše či již nemůže podepsat Prohlášení poplatníka, 6 neboť prohlášení může být podepsáno vždy pouze u jednoho zaměstnavatele. 3 Např. Zákoník práce, Část sedmá, Hlava II nebo III. 4 Novela ZDP s platností od ve znění zákonů č. 399/2012 Sb., o změny zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření, a č. 403/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a další související zákony. 5 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Dále zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 6 Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků vymezené v 38k ZDP.

20 Literární rešerše 20 Pokud se jedná o příjmy ve výši: 5.000,- Kč a méně a poplatník nemá podepsané prohlášení, jsou příjmy zdaněny zvláštní sazbou daně dle 36 ZDP (tzv. srážkovou daní) a do dílčího základu daně se již nezapočítávají, 5.001,- Kč a více a poplatník nemá podepsané prohlášení poplatníka, jedná se o zdanitelné příjmy, které se do dílčího základu daně podle 6 ZDP započítávají, neomezená částka v Kč a poplatník má podepsané prohlášení poplatníka, jedná se o zdanitelné příjmy, které se do dílčího základu daně podle 6 ZDP započítávají Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7) Mezi příjmy z podnikání podle 7 ZDP řadíme: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Do skupiny příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti dle 7 ZDP, pokud nepatří do příjmů uvedených v 6 ZDP, jsou: příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševních vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, mnohdy označovány jako autorské honoráře, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu, příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

21 Literární rešerše 21 Dílčí základ daně dle 7 ZDP Dílčím základem daně dle 7 ZDP jsou výše uvedené příjmy (tzv. zdanitelné příjmy) z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Výjimku tvoří pouze příjmy z podílů společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Ke zjištění správného dílčího základu daně podle 7 ZDP je zapotřebí vést vhodnou evidenci příjmů a výdajů, resp. výnosů a nákladů. Poplatníci DPFO se tak dělí na dvě skupiny: FO, které jsou podle 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), účetní jednotkou a jsou povinny vést účetnictví (dříve podvojné účetnictví) v souladu s tímto zákonem. FO, které nejsou podle 1 ZoÚ účetní jednotkou a nejsou tak povinny vést účetnictví. Podle způsobu prokazování výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou tyto FO povinny vést jednu z uvedených evidencí (zpravidla tu, která je pro daného podnikatele výhodnější): o daňovou evidenci dle 7b ZDP a v případě, že mají zaměstnance, mzdovou evidenci v souladu s 38j ZDP, vedou poplatníci, kteří uplatňují výdaje ve skutečné výši, o záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností podle 7 odst. 8 ZDP a v případě, že mají zaměstnance, mzdovou evidenci dle 38j ZDP, vedou poplatníci, kteří uplatňují výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů procentem z příjmů podle 7 odst. 7 ZDP. Výdaje ve skutečné výši Pro zjištění dílčího základu daně se z pohledu skutečně prokazatelných výdajů použijí ustanovení 23 až 33 ZDP. Výdaje procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje) V případě, že poplatník DPFO uplatní paušální výdaje dle 7 odst. 7 ZDP, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. V souladu s tímto ustanovením lze uplatnit výdaje ve výši: 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a taktéž z příjmů z řemeslných živností,

22 Literární rešerše % z příjmů z živností vázaných a volných, 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, z tzv. autorských honorářů, z příjmů z nezávislého povolání, příjmů znalce, tlumočníka, insolvenčního správce aj. V těchto případech lze však nejvýše uplatnit výdaje v maximální výši ,- Kč % z příjmů z pronájmu obchodního majetku, nejvýše však ve výši ,- Kč Příjmy dle 8, 9, 10 1) Příjmy z kapitálového majetku ( 8) Mezi příjmy podle 8 řadíme především podíly na zisku (dividendy) a úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, úroky a výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, úroky z vkladů na běžných účtech a úrokové a jiné výnosy z držby směnek (diskont) aj. Dílčí základ daně dle 8 Dílčím základem daně dle 8 jsou všechny příjmy. Podle ZDP je uplatnění jakýkoliv výdajů nepřípustné. 2) Příjmy z pronájmu ( 9) Do této kategorie zdanitelných příjmů patří převážně příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů a příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu. Dílčí základ daně dle 9 Dílčí základ daně tvoří výše uvedené příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Lze uplatnit buď skutečné výdaje, nebo paušální výdaje. 3) Ostatní příjmy ( 10) Do skupiny ostatních příjmů se řadí např. příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví aj. 7 Novela ZDP platná od ve znění zákona č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů. 8 Novela ZDP platná od ve znění zákona č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů.

23 Literární rešerše 23 Dílčí základ daně dle 10 Dílčím základem daně dle 10 ZDP je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Převyšují-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu související příjem, k rozdílu se nepřihlíží Daňové přiznání a výpočet DPFO dle ZDP Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob (DAP k DPFO) je podle 38g ZDP povinen podat: každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem DPFO, přesáhly ,- Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou, ten, kdo má roční příjmy, které jsou předmětem DPFO, nepřevyšující ,- Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Podle Köcherové (2013) není ovšem daňové přiznání povinen podat poplatník s příjmy ze ZČ a FP dle 6 ZDP pouze od jednoho a/nebo postupně od více plátců daně. V tomto případě je pak podmínkou, aby poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle 38k ZDP. Dále nesmí mít poplatník jiné příjmy podle 7 10 vyšší než 6.000,- Kč (hrubého) za rok, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána srážkou dle 36 ZDP. Podle ZDP uvádí poplatník v daňovém přiznání veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybíraná srážkou. Postup pro výpočet celkové daňové povinnosti podle ZDP Součet dílčích základů daní (DZD) dle 6, 7, 8, 9 a 10 ZDP tvoří celkový základ daně. Od celkového základu daně ZDP umožňuje odečíst tzv. nezdanitelné částky základu daně (ZD) podle 15. Nezdanitelnými částmi ZD pak podle Pelecha (2013) mohou být: hodnota daru pro vymezené účely, přičemž úhrnná hodnota darů musí přesáhnout 2 % ze základu daně anebo činit alespoň 1.000,- Kč a nejvýše lze odečíst 10 % ze ZD, hodnota jednoho odběru krve činí 2.000,- Kč, úroky ze stavebního spoření, hypotečního a obchodního úvěru na financování bytových potřeb, ovšem pouze za splnění zákonných podmínek,

24 Literární rešerše 24 příspěvek na penzijní připojištění v maximální výši ,- Kč, při splnění dalších zákonných podmínek a po snížení o ,- Kč, 9 zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, při splnění dalších zákonných podmínek, maximálně ,- Kč, členské příspěvky odborové organizaci, nejvýše 1,5 % ze ZP dle 6 a do hodnoty 3.500,- Kč, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, nejvýše však ,- Kč. Celkový základ daně může být dále ponížen o odčitatelné položky podle 34 ZDP. Odčitatelnou položkou je: daňová ztráta, nejdéle lze odečíst v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje, 100 % výdajů na výzkum a vývoj. Takto zjištěný základ daně (snížený o nezdanitelné částky a o odčitatelné položky) se zaokrouhlí na celá sta Kč dolů a následně vynásobí sazbou daně dle 16 ZDP, jež je pro rok 2013 stanovena ve výši 15 %. Tímto krokem je vypočtena samotná daň, kterou je možné dále ještě upravovat ku prospěchu poplatníka. Vypočtená daň může být snížena o slevy na dani. Jedná o slevy na dani podle 35, 35a, 35b a 35ba ZDP v roční výši. 1. Slevy dle 35 jsou: - částka ,- Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, - částka ,- Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. 2. Slevy dle 35a jsou určeny poplatníkům, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky. Slevy dle 35b jsou určeny poplatníkům s příslibem investiční pobídky, na které se nevztahuje ustanovení 35a. 3. Slevami dle 35ba jsou: ,- Kč na poplatníka (jako jediná se nepřepočítává na měsíce), ,- Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující Kč za rok, v případě, že je manžel/ka držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek (do vlastního příjmu se však nezahrnují dávky státní sociální podpory, 9 Částka je navýšena novelami ZDP od z původních 6.000,- Kč na současných ,- Kč, a to zákony č. 399/2012 Sb., a 403/2012 Sb.

25 Literární rešerše 25 dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění, stipendium aj.), 2.520,- Kč, pokud poplatník pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, 5.040,- Kč, pokud poplatník pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, ,- Kč v případě, že je poplatník držitelem průkazu ZTP/P, 4.020,- Kč u poplatníka po dobu, kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem, až do 26 let, u prezenční formy doktorského studia dokonce do 28 let. Kromě slev na dani si může poplatník od vypočtené daně odečíst v souladu s 35c ZDP ,- Kč (ročně, nebo 1.117,- Kč měsíčně) daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Podle ZDP lze daňové zvýhodnění poskytnout ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Výjimkou je narození dítěte a nástup dítěte do školy, v těchto případech lze daňové zvýhodnění uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo či nastoupilo do školy. Jak uvádí Pelech (2013) daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit buď formou slevy na dani, nebo formou daňového bonusu, nebo kombinací obou: sleva na dani může být poplatníkem uplatněna do výše daňové povinnosti, daňový bonus nastává v situaci, kdy je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost. Minimální výše daňového bonusu je 100,- Kč, přičemž maximálně lze daňový bonus čerpat do výše ,- Kč ročně. Měsíčně se tak jedná o částku minimálně 50,- Kč a maximálně 5.025,- Kč. Novelou ZDP zákonem č. 500/2012 Sb., zákon o změně daňových pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, se do ZDP dostává 35ca s platností od Pokud uplatní poplatník u dílčího základu daně podle 7 nebo 9 výdaje procentem z příjmů a součet těchto dílčích základů je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže si: snížit daň slevou na manželku v roční výši ,- Kč, uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Po uskutečnění všech těchto operací poté poplatníkovi vychází buď daňová povinnost, nebo daňový bonus. Posledním krokem zbývá ještě odečíst případně zaplacené zálohy v příslušném zdaňovacím období. Zaměstnanec tyto částky najde na Potvrzení o zdanitelných příjmech vystaveném zaměstnavatelem, příp. zaměstnavately. Podnikatel výši zaplacených záloh najde ve své evidenci. Ná-

26 Literární rešerše 26 sledně tedy dochází buď k doplatku daně, či přeplatku na dani z příjmu fyzických osob. 3.4 Zdravotní pojištění Základní pojmy Veřejné zdravotní pojištění je založeno zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 403/2012 Sb., (ZVZP). Dalším zákonem, který upravuje výši pojistného na zdravotní pojištění, penále, způsob placení a další podrobnosti, je zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb., (ZPVZP). Jak uvádí Červina (2013), veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je následně hrazena zdravotní péče poskytovaná pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Zdravotní pojištění provádějí zdravotní pojišťovny, kterých je v ČR k celkem sedm. Podle Šubrta a kol. (2013) je zdravotní pojištění povinné pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR. A dále pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, ale jsou zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR Plátci pojistného Plátci pojistného na zdravotní pojištění jsou dle ZVZP: zaměstnavatelé, tj. FO nebo PO se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, ale také organizační složky státu, stát v případě nezaopatřených dětí, poživatelů důchodů z důchodového pojištění, příjemců rodičovského příspěvku, žen na mateřské dovolené, uchazečů o zaměstnání, osob konajících službu v ozbrojených silách, osob invalidních ve třetím stupni, osob celodenně osobně pečujících o dítě, atd., pojištěnci. Pojištěnec je plátce pojistného v případech, že je: o zaměstnancem vykonávajícím činnost, ze které má příjmy ze ZČ a FP dle 6 ZDP, o osobou samostatně výdělečně činnou, o osobou bez zdanitelných příjmů.

27 Literární rešerše Pojistné Pojistné je placeno zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn. Povinnost platit pojistné je ustanovena v 8 ZVZP a vzniká dnem např.: nástupu do zaměstnání, zahájení samostatné výdělečné činnosti. Výše pojistného činí dle ZPVZP 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Podle Šubrta a kol. (2013) je minimálním vyměřovacím základem pro stanovení výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění minimální mzda, tj. k ,- Kč. V případě, že je vyměřovací základ zaměstnance za celý měsíc nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Jak uvádí Daněk (2013), minimální vyměřovací základ OSVČ představuje 12násobek 50 % průměrné mzdy, tj ,- Kč. Z této částky je 50 % ,- Kč, tyto pak tvoří samotný minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ neplatí např. pro osoby, které současně vedle zaměstnání, z něhož odvádějí alespoň minimální pojistné, jsou zároveň OSVČ. Pilátová a kol. (2013) uvádí, že maximální vyměřovací základ je částka ve výši 72násobku průměrné mzdy. V roce 2012 byl stanoven maximální vyměřovací základ na ,- Kč, neboť průměrná mzda roku 2012 byla ,- Kč. Po překročení maximálního vyměřovacího základu se pojistné z těchto příjmů neodvádí. Podle Šubrta a kol. (2013) došlo za účelem zvýšení příjmů do systému veřejného ZP k pozastavení účinnosti ustanovení, které se týkají maximálního vyměřovacího základu jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ, a to pro rozhodná období Vyměřovacím základem je u: zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, ať už se jedná o plnění peněžní nebo nepeněžní či plnění formou výhody poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci, OSVČ 50 % z příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, osoby bez zdanitelných příjmů minimální mzda, osoby, za které je plátcem pojistného stát měsíční částka 5.355,- Kč. Rozhodným obdobím je vždy kalendářní měsíc. Pouze u OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok.

28 Literární rešerše 28 Podle Šubrta a kol. (2013) odvádí zaměstnavatel 1/3 (4,5 %) pojistného přímo srážkou ze mzdy, platu či odměny zaměstnance a zbývající 2/3 (9 %) odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance na vrub svých výdajů (nákladů). Celkem se tedy jedná o 13,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. OSVČ platí pojistné formou záloh a následně doplatku pojistného. Pro rok 2013 jsou měsíční zálohy stanoveny na 1.748,- Kč měsíčně, tj. 13,5 % z ,- Kč. OSVČ neplatí zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa. Podle Daňka (2013) OSVČ, která je zároveň zaměstnancem a SVČ není jejím hlavním zdrojem příjmů, nemusí zálohy na pojistné taktéž platit. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve výši 1.080,- Kč, tj. 13,5 % z 8.000,- Kč. Za osoby, u kterých je plátcem pojistného stát, hradí pojistné Ministerstvo financí ČR. Zvláštní skupinu pro výpočet zdravotního pojištění tvoří DPČ a DPP. Od roku 2012 platí u dohod o pracovní činnosti minimální hranice pro odvod pojistného. Ta je stanovena ve výši 2.500,- Kč. Pokud tedy zaměstnanec na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne započitatelného příjmu 2.500,- Kč, nevzniká mu povinnost platit pojistné. Po překročení této částky povinnost platit pojistné vzniká stejně, jako kdyby se jednalo o pracovní poměr založený pracovní smlouvou. Také pro dohody o provedení práce byl rok 2012 rokem nových pravidel. Od nejsou osoby činné na základě dohody o provedení práce považovány za zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění, pokud jejich příjem nepřevýší částku ,- Kč za měsíc. V případě, že zaměstnanec činný na základě DPP přesáhne tuto částku, je zaměstnavatel povinen provést výpočet a odvod pojistného. Důležitá je informace, že se příjmy z DPP uzavřených s jedním zaměstnavatelem sčítají dohromady. 3.5 Sociální pojištění Základní pojmy Pojistné na sociální zabezpečení (SZ), v laické veřejnosti označované jako sociální pojištění (SP), zahrnuje pojistné na důchodové pojištění (DP) a pojistné na nemocenské pojištění (NP). Sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (PSPZ) je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (ZPSZ).

29 Literární rešerše Plátci pojistného ZPSZ ustanovuje, že poplatníky pojistného jsou: zaměstnavatelé, fyzické nebo právnické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance; jsou povinni platit pojistné na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zaměstnanci v pracovním poměru, činní na základě DPČ a DPP (u DPP pouze za splnění specifických podmínek, viz dále), členové družstva, soudci, poslanci a senátoři, členové vlády, prezident, společníci a jednatelé s.r.o., prokuristé aj.; jsou povinni platit pojistné pouze na důchodové pojištění, NP a PSPZ platí pouze jejich zaměstnavatel, OSVČ hlavní povinny platit: o zálohy na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, o pojistné na nemocenské pojištění, v případě, že jsou dobrovolně účastny nemocenského pojištění, osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (ODÚDP) povinni platit pouze pojistné na důchodové pojištění. Zaměstnanci (kromě DPP) jsou účastni NP za splnění následujících podmínek, jak uvádí Ženíšková (2013): výkon zaměstnání na území ČR; při souběhu více zaměstnání zakládajících účast na NP je poplatníkem z každého takového zaměstnání, výkon zaměstnání v takovém rozsahu, který zakládá účast na NP (zaměstnání trvá alespoň 15 kalendářních dnů jinak se jedná o krátkodobé zaměstnání a není účast na NP a započitatelný příjem činí alespoň 2.500,- Kč měsíčně, pokud je příjem nižší než 2.500,- Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu, ze kterého se NP neodvádí). Dohoda o provedení práce Podle Šubrta a kol. (2013) je od zaměstnanec činný na základě DPP účasten NP a tím i DP v měsíci, ve kterém: měl příjem vyšší než ,- Kč nebo měl u 1 zaměstnavatele více DPP a úhrn příjmů z těchto dohod je vyšší než ,- Kč.

30 Literární rešerše 30 OSVČ Podle Ženíškové (2013) se za osoby samostatně výdělečně činné pro účely sociálního pojištění považují osoby, kterým je alespoň 15 let, dokončili povinnou školní docházku a: podnikají v zemědělství, provozují živnost, vykonávají činnost společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s., vykonávají umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, vykonávají jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů nebo vykonávají činnosti vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu. Podle Pilátové a kol. (2013) je velmi zásadní rozdělení osob samostatně výdělečně činných na OSVČ vykonávající hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (SVČ): SVČ hlavní OSVČ je za ni považována v případě, že sama neoznámí ČSSZ, že chce být OSVČ vedlejší (musí rovněž doložit, že splňuje podmínky být OSVČ vedlejší), nebo je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, SVČ vedlejší OSVČ je za ni považována v případě, že není účastna nemocenského pojištění, tj. OSVČ: o byla v kalendářním roce zaměstnána a v zaměstnání byla účastna NP, o byl jí přiznán starobní nebo invalidní důchod, o měla nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek, o jako nezaopatřené dítě, aj. OSVČ s hlavní činností je účastna na důchodovém pojištění vždy. Ať už dobrovolně či povinně. Podle Ženíškové (2012) je OSVČ vykonávající vedlejší činnost povinně účastna důchodovém pojištění v kalendářním roce pouze v případě, že rozdíl mezi příjmy a výdaji dosáhne v roce 2013 hranice ,- Kč (za 12 měsíců). Za každý celý kalendářní měsíc, v němž OSVČ vedlejší nepodnikala, se tyto částky snižují o 5.177,- Kč.

31 Literární rešerše 31 OSVČ hlavní nebo vedlejší není povinna platit pojistné v kalendářním měsíci, v němž po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ. Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění Tyto osoby si platí pojistné dobrovolně samy. Podle Ženíškové (2013) se dobrovolně mohou pojistit jen osoby, které jsou starší 18 let z důvodu: vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, studia nebo výdělečné činnosti v cizině a dobrovolnické služby Pojistné Pojistné je podle 4 ZPSZ stanoveno procentní sazbou z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ zaměstnavatelé vyměřovacím základem jsou částky odpovídající úhrnům vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, zaměstnanci vyměřovací základ tvoří úhrn příjmů (plnění jak v peněžní, tak nepeněžní formě či formou výhody), které jsou předmětem DPFO podle ZDP, zároveň nejsou od této daně osvobozeny a byly zúčtovány ze zaměstnání, které zakládá účast na NP; maximální vyměřovací základ zaměstnance je v roce 2013 částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, tj ,-Kč, OSVČ o vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si OSVČ sama určí, nemůže být však nižší než 50 % základu (dílčího) daně a dále méně než minimální roční vyměřovací základ; u OSVČ hlavní ,- Kč a u OSVČ vedlejší ,- Kč ročně pro rok 2013; měsíčně jde pak o částky 6.471,- Kč, resp ,- Kč, minimální měsíční záloha je tudíž 1.890,- Kč, resp. 756,- Kč; maximální vyměřovací základ je pro rok 2013 stanoven na ,- Kč, resp ,- Kč měsíčně, maximální měsíční záloha je poté 29,2 % z této částky, tj ,- Kč. o vyměřovacím základem pro nemocenské pojištění je měsíční základ, který si určí OSVČ sama, minimálně však 5.000,- Kč, maximálně se jedná o částku, kterou si OSVČ určila pro stanovení zálohy na důchodové pojištění,

32 Literární rešerše 32 osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění vyměřovací základ si určují samy. Minimálně se v roce 2013 může jednat o částku 6.471,- Kč (1/4 průměrné mzdy), minimální měsíční pojistné pak činí 1.812,- Kč. Vyměřovací základy a následně pojistné se vždy zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Rozhodným obdobím je pro zjištění vyměřovacího základu kalendářní měsíc. Pouze pro OSVČ je stanoveno rozhodné období na kalendářní rok. Sazby pojistného zaměstnavatelé - 25 % z VM, z toho 21,5 % na DP, 2,3 % na NP a 1,2 % jako PSPZ, zaměstnanci o 6,5 % z VM, pokud není zaměstnanec účasten důchodového spoření nebo o 3,5 % z VM v případě, že je zaměstnanec účasten důchodového spoření, OSVČ hlavní o 29,2 % z VM, z toho 28 % na DP a 1,2 % jako PSPZ, pokud není OSVČ účastna důchodového spoření nebo o 26,2 % z VM, z toho 25 % na DP a 1,2 % jako PSPZ, pokud je OSVČ účastna důchodového spoření, o 2,3 z VM, pokud jde o OSVČ účastnou nemocenského pojištění, OSVČ vedlejší o 29,2 % z VM, z toho 28 % na DP a 1,2 % jako PSPZ, pokud není OSVČ účastna důchodového spoření nebo o 26,2 % z VM, z toho 25 % na DP a 1,2 % jako PSPZ, pokud je OSVČ účastna důchodového spoření, osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění o 28 % z určeného vyměřovacího základu, pokud není ODÚDP dobrovolně účastna důchodového spoření nebo o 30 % z určeného vyměřovacího základu, pokud je ODÚDP dobrovolně účastna důchodového spoření. Zaměstnavatel je povinen srážet zaměstnanci z jeho příjmů pojistné a odvádět jej společně s pojistným zaměstnavatele na účet příslušné OSSZ.