Účetnictví malých a středních podniků

Transkript

1 Účetnictví malých a středních podniků Bakalářská práce Eva Šmatláková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra ekonomie a ekonomiky Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Věra Levičková, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: SmatlakovaE@seznam.cz Praha 2014

2 Bachelor s Dissertation Accounting of Small and Medium-sized Entities Eva Šmatláková The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Economy Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Věra Levičková, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: SmatlakovaE@seznam.cz Prague 2014

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, Že jsem bakalářskou práci na téma Účetnictví malých a středních podniků zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. Eva Šmatláková V Příbrami dne

4 Abstrakt ŠMATLÁKOVÁ, Eva. Účetnictví malých a středních podniků. Bakalářská práce Vysoká škola hotelová. Praha: Celkový počet stran 39. Předmětem bakalářské práce na téma Účetnictví malých a středních podniků je charakterizovat vedení účetnictví v malých a středních podnicích. V návaznosti na to i ostatní pojmy s tím související. Práce je složena ze dvou částí. Z části teoreticko metodologické a části analytické. Teoretická část práce se zaměřuje na popsání, definování a vysvětlení stěžejních pojmů. V poslední kapitole pak porovnává vybrané položky rozvahy mezi českým účetním standardem a mezinárodním standardem IFRS. Analytická část se zabývá porovnáním rozvahy podle předpisů české účetní legislativy s výkazem o finanční situaci podle mezinárodního standardu. Konkrétně je to ukázáno na třech vybraných položkách rozvahy. Cílem práce je charakterizovat způsoby vedení účetnictví v malých a středních podnicích v souladu s českými účetními předpisy a ty následně porovnat s Mezinárodním standardem účetního výkaznictví pro malé a střední podniky. Klíčová slova: harmonizace, malý podnik, mezinárodní standard, porovnání, rozvaha, střední podnik, účetnictví. Abstract The objectives of the Bachelor's thesis is to characterize bookkeeping in the small and middle size organizations in relation with different terms which are related to the topic. The work is split into two parts where the first part is theoretical and methodological and the second one is the analytic part. Theoretical part focuses to describe, define and explain the crucial terms. The last chapter then compare selected items between Czech accounting standards and international IFRS standards. The analytic part looks into comparison of the balance sheet according to Czech accounting legislation with the statement about financial situation according to the international standards. it is shown onto three selected items of the balance sheet.

5 The main goal of the thesis is to characterize the ways of the bookkeeping in the small and middle size businesses in relation with Czech accounting regulations and to compare it with the international standards of financial reporting for the small and middle size organizations. Key words: accounting, balance, comparing, harmonisation, international standard, medium enterprise, small enterprise.

6 Obsah ÚVOD... 9 TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST ÚČETNICTVÍ DAŇOVÁ EVIDENCE ČESKÉ ÚČETNÍ PŘEDPISY VYMEZENÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK ZÁSADY VEDENÍ ÚČETNICTVÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY DEFINICE MSP PŘECHOD MSP NA IFRS ROZDÍLY VE VÝKAZNICTVÍ MEZI ČÚP A IFRS PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY VŠEOBECNÉ POŽADAVKY ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ANALYTICKÁ ČÁST PODNIK Z POHLEDU NÁRODNÍ LEGISLATIVY PRVNÍ PŘEVOD Z ČÚP NA IFRS PŘEVOD KÁVOVARU OCEŇOVÁNÍ DHM ODPISOVÁNÍ DHM LEASING AUTOMOBILU ODLOŽENÁ DAŇ PODNIK Z POHLEDU MEZINÁRODNÍHO STANDARDU NÁVRHOVÁ ČÁST ZÁVĚR... 44

7 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Podíl malých a středních podniků na vybraných ukazatelích v ČR Tabulka 2 Kritéria pro určení velikosti podniků Tabulka 3 Rozvaha podniku XYZ podle předpisů národní legislativy ke dni Tabulka 4 Přehled splátkového kalendáře úvěru Tabulka 5 Odpis kávovaru podle ČÚP Tabulka 6 Promítnutí kávovaru v rozvaze podle ČÚP Tabulka 7 Zobrazení kávovaru ve výkazu o finanční situaci Tabulka 8 Rozepsání průběhu leasingu na automobil Tabulka 9 Přehled leasingových splátek automobilu Tabulka 10 Výkaz o finanční pozici podniku k

8 SEZNAM ZKRATEK ČÚP Český účetní předpis DHM dlouhodobý hmotný majetek DNM dlouhodobý nehmotný majetek DPH daň z přidané hodnoty EU Evropská Unie HDP hrubý domácí produkt IFRS Mezinárodní standard účetního výkaznictví MSP malé a střední podniky SMV samostatně movité věci

9 ÚVOD Každý podnik, který se na trhu vyskytuje, musí bez výjimky vést účetnictví nebo alespoň daňovou evidenci. Na území našeho státu je účetnictví vedeno podle českých účetních předpisů. Na území jiných států jsou ale předpisy jiné a od těch našich se značně liší. Proto bylo potřeba sjednotit vedení účetnictví pomocí jeho harmonizace, aby ho podniky různých států mohly mezi sebou jednoduše porovnávat. Cílem této bakalářské práce je tedy provést charakterizaci způsobu vedení účetnictví malých a středních podniků podle českých účetních předpisů a ty následně porovnat ve vybraných položkách s mezinárodním standardem účetního výkaznictví. Důvodem toho je právě zmíněná snaha o celosvětovou harmonizaci, kdy do pár let může být toto skutečností a bude třeba, aby se všechny malé i střední podniky zapojily do užívání mezinárodních standardů v účetnictví. Tato bakalářská práce obsahuje dvě hlavní části. Část teoreticko metodologickou a část analytickou. V první kapitole teoretické části si nejprve vymezíme pojem účetnictví. Jeho podstatu a funkci, které jsou důležitým aspektem tohoto oboru. Okrajem si představíme i daňovou evidenci. V návaznosti na to je třeba vysvětlit, co jsou české účetní standardy. Opírají se o zákon č. 586/1992 Sb. a v něm jasně stanoveno, co účetní předpisy obsahují, kdo se jimi má řídit a jaké zásady je důležité dodržovat pro evidenci účetnictví. O tom je psáno ve druhé kapitole. Třetí kapitolou je přiblížení si harmonizace v účetnictví. Co to vlastně je a proč vznikla. Zmíníme harmonizaci jak v Evropské unii, tak i po celém světě a na Americkém kontinentě. Každá z nich má totiž rozdílné standardy, ale v dnešní době se již usiluje o to, aby se i ty sjednotily do jednoho společného a bylo tak analyzování podniků mezi sebou naprosto srozumitelné a bez potíží. Čtvrtá kapitola představí mezinárodní účetní standardy a jejich koncepční rámec. Dále zahrnuje také mezinárodní standardy pro malé a střední podniky. 9

10 V páté kapitole definujeme podniky, které jsou rozděleny do tří kategorií. Na malé, střední a velké. Probereme, jak se vývoj podnikání malých a středních podniků u nás od roku 2005 do roku 2012 vyvíjel. V neposlední řadě je třeba popsat, jak probíhá převod malých a středních podniků, které se rozhodnou sestavovat výkaznictví podle mezinárodního standardu IFRS. Poslední a nejrozsáhlejší kapitolou teoretické části je porovnání vybraných položek v sestavování účetnictví a jejich porovnání mezi českým a mezinárodním standardem. Těmi vybranými položkami jsou všeobecné požadavky, účetní závěrka, dlouhodobý majetek, snížení hodnoty aktiv, zásoby a leasing. Tato kapitola je pak důležitým prostředkem pro sestavování analytické části této bakalářské práce, která je druhou hlavní částí. Zjištěné skutečnosti jsou zde aplikovány do praxe v několika případech, ve kterých je popsán převod vybraných položek z českého standardu do podoby standardu IFRS. Jako výchozí materiál zde poslouží rozvaha existující společnosti, podle které jsou provedeny veškeré převody. V samém závěru práce jsou vysvětleny a popsány veškeré rozlišnosti nastalé po převodu vybraných položek v rozvaze podniku a také zda a jak se změnila finanční i bilanční situace vybraného podniku. 10

11 TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST 1 ÚČETNICTVÍ Většina z nás si pod pojmem účetnictví dokáže představit ledascos. Všichni se však shodneme na tom, že je to věc, která se týká financí a majetku obecně. Jaká je ale skutečná definice účetnictví? Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách. Předmětem účetnictví je zaznamenávat v účetní jednotce stav a pohyb majetku a závazků. 1 Účetnictví je procesem tvůrčí činnosti, která rozpoznává jednotlivé složky majetku a zdroje jeho krytí, oceňuje a předává informace uživatelům. 2 Z výše uvedeného jasně vyplývá, že stejně jako v ostatních oborech, tak i v účetnictví se můžeme setkat s mnoha si podobnými definicemi a žádná z nich není ta nejlepší a nejpřesnější. Po nahlédnutí do několika literatur se nelze setkat s jedinou stejnou, ve které by se znění definice rovnalo jiné. Vlastně ani sám zákon neukládá jednotnou definici pro pojem účetnictví. Vybízí se otázka, proč vlastně účetnictví vzniklo a k čemu je tak důležité? Každý podnikatel, ať malý či větší, musí mít přehled o stavu svých peněžních prostředků neboli o stavu prostředků ve firmě. To tedy znamená, že si musí vést evidenci o tom, kolik který odběratel má firmě zaplatit, jaké má firma závazky a podobě. V jakémkoliv podnikání je potřeba znát výši prostředků do podnikání vložených, stejně tak výši zdrojů určenou k jejich krytí. To vše vede k dosažení výsledků podnikatelské činnosti. Bez toho se žádný podnikatel neobejde, protože by neměl tušení, jestli se mu jeho podnikatelská činnost vyplatí či nikoliv. 1 OPLETALOVÁ, A. Základy účetnictví, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s. 6 2 LEVIČKOVÁ, V.; SMOTLACHOVÁ, E. Sbírka úloh a řešených příkladů ze základů finančního účetnictví, Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011, s. 6 11

12 Jak je tedy vidět, účetnictví je nedílnou součástí každého podnikání. Plní pro firmy mnoho funkcí, které jsou pro jejich chod a vývoj velice důležité. Začneme funkcí informační, která nejenže zobrazuje jaké má firma zisky nebo ztráty, kolik má zaplatit za pojištění a kolik odvede na daních, ale také podle ní zjistíme, jaký potenciál firma má. Zda má dobré podmínky a zázemí pro to, aby se mohla rozšiřovat, vyjednávat nové obchody a požadovat více investic nebo naopak se chýlí k likvidaci. Další je dispoziční funkce. To znamená, že veškeré informace o účetnictví jsou podstatné jak pro zaměstnance, kteří podle nich rozhodují a řídí podnik, tak i pro lidi z vnějšího okolí, které zahrnuje případné investory a budoucí obchodní partnery, kteří nepohlížejí na firmu jen z hlediska pozice na trhu. Čísla v účetnictví jsou pro ně pochopitelně tím nejlepší ukazatelem, protože jedině z nich pravdivě vyplývá jak si firma v minulosti nebo současnosti vede. Dále plní funkci důkazního prostředku například při vedení sporů, které vyplývají ze vztahů mezi dlužníkem a věřitelem, kdy se rozhoduje o uznání a ochraně práv obou stran. Další funkcí, která je nedílnou součástí účetnictví a která se opírá o zákon je ta, která slouží k daňovým účelům a to znamená, že je potřeba stanovit správný základ daně a z toho vyplývají i ostatní daňové povinnosti účetní jednotky. Poslední funkci, kterou vedení účetnictví plní je kontrolní funkce, kdy podnik má absolutní kontrolu nad stavem majetku a hospodaření s ním. Samozřejmostí je ještě zmínit, co je cílem účetnictví a co z něj vyplývá.: Poskytnutí takových informací o účetní jednotce, které umožní kvalifikovaný názor, na jehož základě lze učinit potřebná podnikatelská rozhodnutí DAŇOVÁ EVIDENCE Ne všichni podnikatelé jsou ochotni vést podvojné účetnictví. Existuje pro ně tedy lehčí varianta, kdy vedou daňovou evidenci, která se do nazývala jednoduchým účetnictvím. Nesmějí však být účetní jednotkou a pak nemají povinnost vést účetnictví. Musejí být fyzickou osobou, nesmí být zapsány v obchodním rejstříku a jejich roční obrat přesáhnout Kč. 3 LEVIČKOVÁ, V.; SMOTLACHOVÁ, E. Sbírka úloh a řešených příkladů ze základů finančního účetnictví, Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011, s. 6 12

13 Daňová evidence je jednodušší forma účetnictví, je administrativně méně náročná a klade daleko nižší nároky na technické vybavení. Proto si jí drobní podnikatelé vybírají. Daňovou evidenci v české legislativně upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v 7b.: (1) Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o: a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, b) majetku a závazcích. (2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví20h), není-li dále stanoveno jinak. (3) Pro ocenění majetku a závazků v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle 29, pohledávky se oceňují podle 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou,31) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,31) je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí u majetku nabytého děděním nebo darem. Závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů ( 26). Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené nájemcem. V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,1a) s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků. Je-li v případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků, nebo části tohoto majetku a závazků, rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu,1a) zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu závazků, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku ( 23). 13

14 (4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle 24 a 25. (5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.28b) 4 Pokud je daňová evidence vedena průběžně, může sloužit i jako nástroj k řízení společnosti, protože poskytuje veškeré podrobnosti o stavu pohybu majetku a o dluzích. Co se týče způsobu a formy vedení daňové evidence, tak ta je zcela v rukou podnikatelů. Zákon totiž nepředepisuje, jak by se evidence měla vést. Jisté je však to, že může být jak v papírové, tak i v elektronické podobě. Vhodnými nástroji, které daňovou evidenci usnadňují a zpřehledňují, jsou: peněžní deník, kniha pohledávek a závazků, evidence daně z přidané hodnoty, skladní karty, inventární karty, kniha jízd, kniha finančního majetku, mzdový list a další. 2 ČESKÉ ÚČETNÍ PŘEDPISY Účetnictví je řízeno na základě zákonů a psaných pravidel. Nejdůležitějším zákonem je zákon 563/1991 SB., o účetnictví. Tento zákon upravuje obecné povinnosti o vedení účetnictví subjektů, samozřejmě v souladu s právem Evropských společenství. Vymezuje kdo je povinen vést účetnictví na území České republiky. Dalším důležitým dokumentem jsou prováděcí vyhlášky a České účetní standardy. Zákon obsahuje mnoho zásad, které musí všechny účetní jednotky dodržovat. Jakékoliv vybočení z daného řádu nebo jeho porušení je hrubě sankciováno. 4 Zákon č. 586 /1992 Sb. o daních z příjmů, v platném znění 14

15 Patrně nejdůležitější zásadou celého právního řádu je 7 odst. 1, ve kterém stojí, že: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. 5 S touto zásadou jde ruku v ruce i 7 odst. 2, který upřesňuje, kdy je účetnictví zobrazeno věrně a poctivě. Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je v souladu s účetními metodami stanovenými zákonem. Poctivé zobrazení je, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede v dosažení věrnosti. 6 Z výše uvedeného vyplývá, že účetnictví, aby bylo v souladu se zákonem, musí být účetními jednotkami provedeno úplně, průkazně, správně, srozumitelně a přehledně. Úplné je tehdy, jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se daného účetního období. Průkazné, pokud jsou veškeré účetní případy a účetní zápisy, které byly v podniku provedeny, doloženy účetními doklady. A správné, jestliže nebyly porušeny povinnosti stanovené zákonem (zákonem o účetnictví, zákonem o daních, obchodním zákoníkem) VYMEZENÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK Český právní řád umožňuje, jak bylo již výše zmíněno, vedení dvou typů účetnictví. Je to účetnictví jednoduché, tzv. daňová evidence, nebo účetnictví podvojné. Účetnictví nemůže dělat každý dle svého rozmyslu, proto je v zákoně pevně vymezeno, kdo se stává účetní jednotkou a na základě toho tedy musí vést podvojné účetnictví. Podle 1 odst. 2 jsou to: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 5 Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, v platném znění 6 op. cit. 7 ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví díl pro střední školy a pro veřejnost, Znojmo: Štohl vzdělávací středisko Znojmo, 2013, s.8 15

16 Kč a to od prvního dne kalendářního roku, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu. 8 Ostatní subjekty, které podnikají a nejsou v tomto zákoně vymezeni, musejí vést již zmíněnou daňovou evidenci. Výše uvedené zásady nejsou zdaleka všechny, které jsou v právním řádu obsaženy. Účetní jednotky mají daleko víc povinností, které jsou nuceny plnit.: Musejí účtovat podvojně a vždy za období, se kterým daný účetní doklad souvisí. Jak časově, tak věcně. Účetním obdobím se rozumí dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Přesné vymezení je obsaženo v 3 odst. 2: Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. 9 Další z mnoha povinností, které mají účetní jednotky plnit, jsou uvedeny v zákoně o účetnictví pod 4, kde jim právní řád stanovuje: dodržovat při vedení účetnictví směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, Vést jedno účetnictví za jednu účetní jednotku jako celek, vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení, vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny, vést účetnictví v českém jazyce ZÁSADY VEDENÍ ÚČETNICTVÍ Účetní jednotky při vedení účetnictví musejí dodržovat i určité zásady, které sice nejsou samostatným právním předpisem, ale většina z nich je zapracována do zákona o účetnictví. 8 Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, v platném znění 9 op. cit. 10 op. cit. 16

17 Patří sem: Zásada věrného a poctivého zobrazení skutečnosti účetnictví musí být vedeno s ohledem na reálné zobrazení stavu majetku, hospodářského výsledku a finanční situace podniku. 2. Zásada opatrnosti vyžaduje reálný odhad hospodářské situace účetní jednotky z toho důvodu, aby rizika ztrát nebyla přenášena do následujících období. To znamená, že nesmí nadhodnocovat aktiva a výnosy a naopak nepodhodnocovat závazky a náklady. 3. Zásada bilanční kontinuity představuje návaznost zůstatků rozvahových účtů v následujícím účetním období na zůstatky rozvahových účtů v běžném období. To znamená, že konečné zůstatky aktiv a pasiv za běžné období se shodují s počátečními stavy aktiv a pasiv v následujícím účetním období. 4. Zásada věcné a časové souvislosti účetní jednotka musí účtovat o účetních případech, které patří do příslušného účetního období. 5. Zásada stálosti účetních metod účetní jednotka si na začátku období zvolí účetní metody, které bude používat a ty musí dodržet nejen po celé účetní období, ale i mezi jednotlivými účetními obdobími. Zajišťuje tím srovnatelnost informací a jejich objektivitu. 6. Zásada zákazu kompenzace zákaz vzájemného vyrovnání mezi položkami výnosů a nákladů či mezi jednotlivými položkami majetku a jeho zdroji. 7. Zásada průkaznosti účetnictví musí být vedeno v souladu s platnými právními předpisy a to tak, aby byla zajištěna jeho průkaznost před soudem. 8. Zásada opatrnosti cílem je nepřenášet současná rizika do budoucnosti. Proto je třeba vykazovat pouze reálné a realizované zisky. Tuto zásadu dodržují účetní jednotky tím, že realizují tvorbu rezerv a opravných položek. 9. Zásada úplnosti vyžaduje zachycení veškerých jevů, které souvisí s předmětem účetnictví účetní jednotky a nastaly ve sledovaném období. 10. Zásada dokladovosti vyjadřuje, že účetní zápisy se do účetních knih provádí pouze na základě účetních dokladů. 11 OPLETALOVÁ, A. Základy účetnictví, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s

18 3 HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ Světová ekonomika se neustále vyvíjí a rozrůstá, roste propojování se mezinárodních trhů a to se dotýká i malých a středních podniků. U většiny z nich je nutností mít zahraničního dodavatele nebo své zboží přímo vyvážet či poskytovat služby v zahraničí. Mnoho firem má také zahraniční investory, od kterých získává finanční kapitál. Podniky, které spolu spolupracují, musejí a potřebují mít informace jeden o druhém, tudíž je potřeba porozumět jejich finančním výkazům, které jim ukážou, v jaké finanční situaci se firma nachází, jakou má strukturu majetku, závazků, nákladů a výnosů. Poskytne jim také informace o tom, jak je podnik schopen splácet své závazky a odtajní i výsledek hospodaření. Protože má ale každý národ ve své legislativě stanovené rozdílné postupy pro vedení účetnictví, ve kterých by se zahraniční podnik nedokázal orientovat, bylo třeba vymyslet sjednocující pravidla a standardy pro zapisování dat do účetních výkazů. A to tak, aby si dané informace mohli mezi sebou jednotlivé národnosti porovnávat. Právě na tento popud se začaly objevovat snahy o mezinárodní harmonizaci účetnictví. Harmonizací se tedy rozumí přibližování účetních pravidel a účetních výkazů různých zemí tak, aby předkládané výkazy byly srovnatelné, spolehlivé a srozumitelné. 12 Harmonizace účetnictví může být v rámci daného společenství států nebo probíhá ve snaze o celosvětovou harmonizaci. 13 Konkrétním příkladem pro harmonizaci ve společenství států je jednoznačně Evropská unie. Co se týče celosvětové harmonizace, je nutno zmínit dvě složky. Mezinárodní standardy IFRS a účetní standardy US GAAP. Se vznikem Evropského hospodářského společenství v roce 1957 vzniklo v Evropě nové seskupení států, které se skládalo až do dnešní podoby Evropské unie. Velmi důležitou podmínkou existence a konkurenceschopnosti tohoto seskupení bylo propojování států na úrovni právní, ekonomické i sociální. Díky tomu Evropská unie vydává legislativní předpisy, na základě kterých dochází k vytváření jednotných pravidel. Byly vydány 12 KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého, Praha: Polygon, 2004, s ibid., s

19 směrnice (nazývající se také jako direktivy), které musí každý člen Evropské unie povinně zakomponovat do svého legislativního řádu. Přímo o účetnictví pojednává směrnice čtvrtá, sedmá a osmá. 14 Čtvrtá směrnice byla vydaná v roce 1978 a pojednává o sjednocení obsahu a formy ročních účetních závěrek některých forem společností. Vymezila povinné členění rozvahy, výsledovky a obsah přílohy k účetní závěrce. Sedmá směrnice z roku 1983 se týká tvorby konsolidovaných účetních závěrek. To znamená, že uskupení podniků typu koncern či holding, musejí sestavovat účetní výkazy nejen za sebe, ale i za svou dceřinou skupinu podniků. Poslední, směrnice osmá vydaná v roce 1984, kterou nahrazuje směrnice z roku 2006, uvádí požadavky k získání kvalifikace na práci auditora, což je osoba zabývající se ověřováním účetních výkazů, a dále se zabývá činností auditu a auditorů. 15 Přestože snaha o sjednocení účetnictví v Evropské unii byla veliká, neexistuje stoprocentní srovnatelnost účetních výkazů. Díky rozdílným právním kulturám bylo zakládání směrnic postaveno na kompromisech a právě ty způsobily, že směrnice získaly punc práva volby si zvolit, jak moc budou zakomponovány do legislativního řádu, aby se přizpůsobily ekonomickému, sociálnímu, právnímu a daňovému prostředí dané země. Směrnice tak tedy začaly nevyhovovat potřebám větší harmonizace a musely se nahradit jinou metodou, která by se postarala o dokonalé sjednocení účetnictví. A to jsou mezinárodní standardy IFRS, kterým je věnovaná samostatná kapitola. Harmonizace v rámci Spojených států amerických je pod dohledem účetního systému zvaným Všeobecně uznávané účetní zásady, v anglické zkratce GAAP (Generally Accepted Accounting Principles). Tento systém se začal vyvíjet po roce 1929, kdy ve Spojených státech došlo k pádu Newyorské burzy. Vytvořením pravidel pro vedení finančních výkazů byla pověřena americká Komise pro cenné papíry a burzy. V roce 1973 tuto pravomoc 14 FICBAUER, J. FICBAUER, D. Mezinárodní účetní standardy a daňové systémy, Ostrava: Key Publishing, 2011, s ibid., s

20 převzal Výbor pro vydávání účetních standardů, díky němuž vznikly Všeobecně uznávané účetní zásady MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ Vykazování v účetnictví podle evropských směrnic nestačilo na požadavky finančních trhů. Proto na základě snažení se o celosvětovou harmonizaci účetnictví byla v roce 1973 založena Rada pro standardy finančního účetnictví pod anglickou zkratkou IASC, která vydala mezinárodní účetní standardy pro všechny společnosti obchodující na světových trzích. Šlo o to, aby se vytvořily a publikovaly standardy, na jejichž základě se bude finanční vykazování celosvětově používat a dodržovat. V roce 2001 pak vznikla IASB, což je Rada pro Mezinárodní účetní standardy, která navazuje na činnost IASC. Rada měla za úkol sjednotit účetní standardy do takové podoby, která bude pro všechny kvalitní, srozumitelná a hodnotná. Tyto standardy mají nadnárodní charakter, do svého účetnictví je totiž zavedlo plno států i mimo Evropskou unii. Jedná se například o Rusko, Austrálii, některé státy Východní Evropy i Afriky. V USA zatím tyto standardy nevyužívají, ale snaží se alespoň o přiblížení k těmto principům mezinárodního standardů. Nebude trvat dlouho a bude možné, aby si mezi sebou ekonomickou situaci v podniku porovnávaly státy z opačných koutů světa právě díky sjednoceným mezinárodním standardům účetního výkaznictví. Soubor Mezinárodních standardů účetního výkaznictví má danou strukturu a obsahuje následující: 17 Úvodní část, která zahrnuje definici účelu IFRS, vymezuje řídící orgány, včetně jejich pracovního programu a postupů. Předmluvu k výkladu standardů. Jsou zde stanoveny cíle jak formulovat a ve veřejném zájmu vyhlašovat účetní standardy, které mají být dodržovány při zveřejňování úplné sady výkazů finančního účetnictví, dále jak propagovat jejich 16 FICBAUER, J. FICBAUER, D. Mezinárodní účetní standardy a daňové systémy, Ostrava: Key Publishing, 2011, s KOVANICOVÁ, D. Finanční účetnictví - Světový koncept, Praha: Polygon, 2003, s

21 celosvětové přijetí a dodržování, jak usilovat o zlepšení a harmonizaci právních předpisů, účetních standardů a postupů v souvislosti s předkládáním výkazů finančního účetnictví. Koncepční rámec pro sestavování a předkládání účetních výkazů. Standardy (IAS i IFRS). Interpretace standardů, jejichž smyslem je určit způsob řešení sporných otázek. Mimo výše uvedené soubor ještě obsahuje historii vývoje IFRS, slovník všech zkratek a slov, zdůvodnění závěrů a implementační příručku, která obsahuje ilustrativní účetní závěrku, její následnou prezentaci a seznam požadavků na zveřejnění. 4.1 MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (IFRS pro MSP) je jedním z vydaných standardů účetního výkaznictví od IASB z roku Přestože se vztahuje jen na malé a střední podniky, tak základní principy jsou stejné jako u plné verze standardu IFRS. Jinak je ale nezávislý a veškerá pravidla jsou přizpůsobena potřebám k vhodnému sestavování výkaznictví pro MSP. Šlo jen o to, aby principy byly zjednodušeny do takového rozsahu, aby nebyly komplikované a náklady, které musejí vynaložit na tvorbu účetní závěrky, byly přiměřené. Zjednodušený model pro MSP je například v tom, že jsou vynechána některá témata, která nejsou důležitá pro malé a střední podniky. Zjednodušilo se účtování a principy ocenění, která jsou v plném rozsahu IFRS. Je dáno méně zveřejnění a zjednodušilo se přeformulování. Úplně se vynechala témata, která nejsou pro malé a střední podniky stěžejními. Jedná se o zemědělství, mezitímní výkaznictví, hyperinflaci a úhrady vázané na akcie. 18 Povinnost užití mezinárodních standardů účetního výkaznictví v daných podnicích je v souladu s rozhodnutím právních a regulačních orgánů ve státě a v souladu s tvůrci těchto standardů. 18 DELOITTE, IFRS do kapsy 2010, dostupné na internetu: < 21