Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje

Transkript

1 Praha, květen 2009

2 Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje Zadavatel: Liberecký kraj Se sídlem: U Jezu 642/2a, Liberec 2 Osoby oprávněné jednat: ve věcech technických: Česká geologická služba Se sídlem: Klárov 131/3, Praha 1 Osoby oprávněné jednat: ve věcech technických: Mgr. Michael Otta, vedoucí odboru regionálního rozvoje a evropských projektů RNDr. Ivana Pecháčková, vedoucí oddělení rozvojových koncepcí, kontakt: ivana.pechackova@kraj-lbc.cz tel: Zhotovitel: Ing. Josef Godany, zodpovědný řešitel projektu, odbor ložisek nerostných surovin, tel.: , , josef.godany@geology.cz

3 AUTORSKÝ KOLEKTIV: ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA, KLÁROV 3, PRAHA 1 Ing. Josef Godany odpovědný řešitel úkolu Ing. Karel Rýda zástupce úkolu Ing.Petr Bohdálek Mgr. Jan Buda RNDr. Petr Rambousek Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. RNDr. Anna Vymazalová, Ph.D. Ing. Ilja Knésl Karel Dušek ČGS - GEOFOND, KOSTELNÍ 26, PRAHA 7 RNDr. Jaromír Starý RNDr. Jaroslav Novák Schválil: vedoucí úkolu Ing. Josef Godany. PRAHA, KVĚTEN 2009

4 OBSAH 1. ÚVOD 6 2. DOKUMENTY, LEGISLATIVA Národní koncepční dokumenty Krajské koncepční dokumenty Stávající platná legislativa ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA REGIONU Administrativně správní vymezení regionu Geografická poloha Přírodní podmínky Libereckého kraje Geologická stavba Územní struktura druhů pozemků Seznam a plocha chráněných území v rámci Libereckého krajje Význam odvětví dobývání nerostných surovin v Libereckém kraji Stav a vývoj těžby podle druhu surovin v Libereckém kraji Evidence využívaných a nevyužívaných ložisek nerostných surovin a 27 dobývacích prostorů Podíl těžby nerostných surovin Podíl hrubé přidané hodnoty z dobývání nerostných surovin na celkové HPH Nerostné suroviny v Libereckém kraji Rudní suroviny Palivoenergetické suroviny Nerudní suroviny Stavební suroviny Významná nebilancovaná ložiska Významné prognózní zdroje Stav využití zásob, životnost zásob nerostných surovin v Libereckém kraji Životnost ložisek nerostných surovin Ložiska palivoenergetických surovin Ložisek nerudních surovin Ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu Ložiska štěrkopísků Ložiska stavebního kameniva Ložiska cihlářských surovin Ekonomická charakteristika ložisek stavebních surovin v ČR Těžební společnosti na výhradních a nevýhradních ložiskách VLIV VYUŽÍVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Použité podklady a metodika vyhodnocení potencionálních územních střetů Ložiska ve velkoplošných chráněných územích Ložiska v maloplošných chráněných územích Ložiska v chráněných oblastech přirozené akumulace vod - CHOPAV Ložiska v ochranném pásmu vodních zdrojů Ložiska v ochranném pásmu lázeňských zdrojů Ložiska a ochrana zemědělského půdního fondu Ložiska a ochrana lesního půdního fondu 83

5 4.9. Ložiska a územní systém ekologické stability Ložiska a NATURA Další vlivy využívání nerostných surovin na životní prostředí Geopark Čeký ráj Významné krajinné prvky Záplavová území Ochranná pásma pozorovacích vrtů ČHMÚ Přírodní parky Opatření pro snížení zátěže životního prostředí těžbou a úpravou nerostných 91 surovin Rekultivace území dotčených těžbou, využití území po ukončené těžbě Problematika starých důlních děl a jejich zajištění POROVNÁNÍ MNOŽSTVÍ ZÁSOB LOŽISEK SE STÁVAJÍCÍ I POTENCIÁLNÍ POTŘEBOU 112 SUROVIN V RÁMCI KRAJE I ČR 5.1. ANALÝZA VYUŽÍVÁNÍ SUROVINOVÉHO POTENCIÁLU V RÁMCI KRAJE, 112 VYMEZENÍ HLAVNÍCH PERSPEKTIV A DISTRIBUCE SUROVINY Analýza využívání zásob a potenciální potřeba palivoenergetických surovin Analýza využívání zásob a potenciální potřeba nerudních surovin Analýza využívání zásob a potenciální potřeba štěrkopísků Analýza využívání zásob a potenciální potřeba stavebního kameniva Analýza využívání zásob a potenciální potřeba cihlářských surovin Plánované významné stavby na území Libereckého kraje Problémy a doporučení ve využívání nerostných surovin Opatření vedoucí ke snížení zátěže ŽP těžbou a úpravou nerostných 144 surovin 7. POROVNÁNÍ SE ZÁVĚRY REGIONÁLNÍ SUROVINOVÉ POLITIKY LIBERECKÉHO 147 KRAJE Změny ve využívání ložisek nerostných surovin Plnění úkolů a doporučení Regionální surovinové politiky Libereckého kraje ÚKOLY A DOPORUČENÍ REGIONÁLNÍ SUROVINOVÉ POLITIKY LIBERECKÉHO 151 KRAJE Shrnutí vývoje ve využívání surovin a stanovení priorit Prognóza dalšího využívání surovinových zdrojů Úkoly a doporučení SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ SEZNAM PŘÍLOH 166

6 Seznam použitých zkratek BA CS CT CK ČEÚ ČEZ ČOV ČPHZ ČHMU ČSÚ ČSN EN DL DP EECONET EIA EMS EU FB FB FE FT HČ HDP HPP CHKO CHLÚ CHOPAV ISO KA KRNAP KÚ PUPFL LK LT MěÚ MF MZCHÚ MMR MPO MŽP NP NPP NPR NRBC NRBK NRBK LBC NUTS NZ OBÚ OECD OG MŽP baryt užitková surovina cihlářské suroviny čedič tavný cementářské korekční sialitické suroviny Český ekologický ústav České energetické závody, a.s. čistička odpadních vod činnost prováděná hornickým způsobem Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad česká a evropská státní norma dolomit dobývací prostor Evropská ekologická síť (European Ecological Network) studie vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) systém environmentálního managementu (Environmental Management Systém) Evropská unie fluorit-barytová surovina fluorit-barytová surovina Železné rudy fluorit užitková složka hornická činnost hrubý domácí produkt hrubý průměrný příjem chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod informační systém o odpadech kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Krkonošský národní park Krajský úřad pozemky určené k plnění funkcí lesa Liberecký kraj lignit Městský úřad ministerstvo financí maloplošné zvláštně chráněné území ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo průmyslu a obchodu ministerstvo životního prostředí národní park národní přírodní park národní přírodní rezervace nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor nadregionální biokoridor lokální biocentrum La Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques náhrady živců obvodní báňský úřad Organizace pro hospodářskou pomoc a spolupráci odbor geologie MŽP 1

7 OP ochranné pásmo OVSS MŽP odbor výkonu státní správy OPVZ ochranné pásmo vodního zdroje OPRL oblastní plán rozvoje lesů PB olovo-kov PI sklářské a slévárenské písky PK písky sklářské PL polymetalické rudy POH plán odpadového hospodářství POPD plán otvírky, přípravy a dobývání PVL plán využívání ložiska nevyhrazeného nerostu PR přírodní rezervace PRK plán rozvoje kraje PS písky slévárenské RAO radioaktivní odpad RBC regionální biocentra RBK regionální biokoridor RS radioaktivní suroviny SEA posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí SK /DK stavební kámen/ drcené kamenivo SLKR Stanice likvidace kyselých roztoků Sine Citace bez uvedení autora (Dokumenty pro vnitřní potřebu státní správy) SP štěrkopísek SW cín-wolframové ruda TH tavné horniny UH uhlí hnědé LT lignit ÚPD územně plánovací dokumentace ÚSES územní systém ekologické stability UV Usnesením vlády U, RA uran, radioaktivní surovina VA, VV vápenec vysokoprocentní VZ vápenec pro zemědělské účely, karbonáty pro zemědělské účely VJ vápence jílovité VO vápence ostatní VÚC velký územní celek VÚV výzkumný ústav vodohospodářský ZPF zemědělský půdní fond ŽP životní prostředí ZUR zásady územního rozvoje Seznam zkratek okresů podle NUTS v Libereckém kraji: CZ0511 okres Česká Lípa CZ0512 okres Jablonec nad Nisou CZ0513 okres Liberec CZ0514 okres Semily Subregistry ložisek: B D N U V Z bilancovaná ložiska (výhradní) evidovaná ložiska (nevýhradní) nebilancovaná ložiska (výhradní i výhradní) vytěžené (s ukončenou těžbou) oblasti negativního průzkumu zrušená ložiska 2

8 Prognózní zdroje nerostných surovin dle kategorií: schválené vyhrazeného nerostu...p schválené nevyhrazeného nerostu R evidované vyhrazených a nevyhrazených nerostů....q zrušené- dokumentované Z. Odborné terminologie v oboru geologie a ložiskové geologie jsou k dispozici na následujících internetových stránkách České geologické služby a ČGS- Geofondu: Vysvětlivky ke struktuře o evidenci, ochraně a ekonomické významnosti surovinového potenciálu: Ložiskem nerostů je podle horního zákona ( 4) přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností a obsahují nerosty. Podmínky využitelnosti ložiska - zahrnují soubor nezbytných ukazatelů o limitech a ekonomické využitelnosti suroviny, zejména se jedná o: množství nerostu, které se vyjadřuje souhrnným množstvím zásob nerostu v jednotkách. Tato suma představuje minimální ekonomický potenciál zásob ložiska k zajištění ekonomického dobývání a splnění všech finančních povinností, dále geologické ukazatele (zejména litologii, stáří, morfologii těles, tektonické projevy, mineralogii, petrografii, genetický typ ložiska), dále jakost nerostu se vyjadřuje kvalitativními ukazateli, které jsou rozhodné pro technologii úpravy a pro dosažení tržně odbytelné produkce a limity pro odpady nebo pro technologii zpracování, báňsko technické podmínky se stanovují tak, aby vymezené zásoby bylo možné na úrovni existující nebo vyvíjené technologie hospodárně dobývání vydobýt, a v neposlední řadě ekologické podmínky zahrnující limity a omezení, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů. Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá MŽP osvědčení o výhradním ložisku ( 6 horního zákona).takové zjištění je zpravidla výsledkem provedeného vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska. Bilancovaná ložiska (subreg. B) - Ložiska vyhrazených nerostů (jmenovitě uvedená v ustanovení 3 horního zákona č. 44/1988 S., v úplném znění) jsou rovněž výhradními ložisky a tvoří nerostné bohatství ve vlastnictví České republiky ( 5 a 6 horního zákona). Tato ložiska se rovněž neodborně nazývají ložiska bilanční, jelikož jsou prostřednictvím MŽP ČR evidována ve státní souhrnné Bilanci zásob výhradních ložisek České republiky. Ložiska nejsou součástí pozemku a nedisponuje jimi vlastník pozemku. Výhradní ložisko splňuje veškeré podmínky využitelnosti suroviny, tzn., ekonomicky těžitelný objem, kvalitu a jakost suroviny, báňskotechnické a technologické podmínky, mocnost suroviny, dostatečnou vrtnou prozkoumanost apod. Pro tyto ložiska bylo státem uděleno tzv. osvědčení o průmyslovém využití a osvědčení o výhradním ložisku. V zájmu státu je tyto ložiska ze zákona chránit tzv. chráněným ložiskovým územím a to zejména před ztížením, či znemožněním jejich budoucí exploatace. Bilancovaná - výhradní ložiska nevyhrazeného nerostu - výhradní ložiska stanovená na základě přechodných ustanovení horního zákona ( 43a odst.1) s osvědčením o průmyslovém využívání ložiska, které bylo vydané před rok rokem Jedná se o ložiska nevyhrazených nerostů ve 3

9 vlastnictví státu (zejména štěrkopísky, hrubé kamenivo,stavební písky, cihlářské hlíny), které byly před rokem 1991 za státní prostředky podrobně prozkoumána (vyhledávacími etapami geologických prací) a tyto ložiska splňovaly výše uvedené veškeré podmínky využitelnosti. Evidovaná ložiska nevyhrazených nerostů (resp. nevýhradní ložiska subreg. D) jsou všechny ostatní ložiska zařazené podle 3 odst. 2) Horního zákona (tj. zejména stavebních surovin štěrkopísků, stavebního kameniva, cihlářské suroviny, technických zemin apod.). Tato ložiska nesplňují z některých výše uvedených ekonomických parametrů -podmínek využitelnosti, zejména jejich velmi nízká-nedostatečná vrtná prozkoumanost a podružně pak kvalitu suroviny, nízký objem suroviny, apod). Tato ložiska nejsou ve vlastnictví státu, ale jsou součástí vlastníka pozemku (dle 7 Horního zákona). Ložiska se těží bez dobývacího prostoru v režimu činnosti prováděné hornickým způsobem a to na základě kladného územního rozhodnutí. Nebilancované ložisko (subr. N) vyloučené-vyjmuté z Bilance zásob nerostných surovin ČR, které nesplňuje současné podmínky využitelnosti. Tato ložiska vyhrazených a nevyhrazených nerostů jsou pouze evidovaná v účelové databázi ČGS Geofondu, jsou bez právní ochrany součástí pozemku a zaujímají pouze informaci o v minulosti provedeném ložiskovém průzkumu, popř. informaci o historické těžbě. Prognózní zdroje nerostných surovin - zdroje nerostů předpokládané v pokračování již zjištěného ložiska za obrys zásob kategorie C 2 (subkategorie P, R) s velmi nízkou, resp. s žádnou vrtnou prozkoumaností. V odůvodněných případech se do této kategorie zařazují i izolované plochy s ojedinělými technickými pracemi, které nesplňují náležitosti pro zařazení do zásob kategorie C 2. Do subkategorie Q se zařazují prognózní zdroje nerostů předpokládané v oblastech, kde již byla zjištěna ložiska stejného typu. Představa o kvalitě a kvantitě vychází z analogie s těmito ložisky. Prognózní zdroje nerostů v subkategorii Z lze vyjádřit jen prognózní plochou v ložiskově - geologicky perspektivních oblastech. Ložisko s ukončenou těžbou (subreg. U) ložisko s evidovanými ale zbytkovými zásobami, v současnosti netěžené, ale s neukončenou likvidací zásob s eventuelní možností těžby v budoucnosti Oblasti negativního průzkumu (subreg.v ) průzkumná území s negativními výsledky ložiskového průzkumu Zrušená ložiska (subr. Z) ložiska vedená pouze v účelové databázi v ČGS-Geofondu (vytěžená nebo nevhodná k těžbě z důvodů nepřekonatelných střetů) Odpis zásob ložiska ložiska u kterých bylo provedeno přehodnocení s návrhem na vynětí z evidence (z Bilance ) zásob ČR, popř. u kterých byly převedeny bilanční zásoby do kategorie nebilančních. Ochrana výhradních ložisek - ochrana výhradních ložisek před zahájením těžby, během těžby i při přerušení nebo zastavení těžby je zajišťována chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) a dobývacím prostorem (DP). Dobývací prostor (DP) -stanovením dobývacího prostoru vzniká oprávnění organizaci k dobývání výhradního ložiska. DP vymezuje prostor určený k dobývání výhradního ložiska určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení OBÚ. K podání návrhu musí mít organizace předchozí 4

10 souhlas MŽP. Před stanovením dobývacího prostoru je však nutné na předmětném území vyřešit střety zájmů ( 33 Horního zákona, Řešení střetů zájmů ). Předchozí souhlas ke stanovení DP - k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí organizace získat předchozí souhlas. Předchozí souhlas může MŽP vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky společně s MPO. Tyto podmínky uvede obvodní báňský úřad v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru ( 24 odst.2 horního zákona). Účelem předchozího souhlasu je především přezkoumání záměru podnikatele z hlediska zabezpečení potřeb hospodářství státu nerostnými surovinami včetně možnosti dovozu a vývozu těchto surovin. Řízení o předchozím souhlasu není vyjmuto ze správního řádu. Chráněné ložiskové území (CHLÚ) - zahrnuje území, kde jsou určeny zásoby vyhrazeného nerostu, či jejich bezprostřední okolí, na kterém by stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo ztížit jeho dobývání. V CHLÚ nejsou dotčena majetková práva vlastníků pozemků a objektů. Je pouze omezena některá činnost v CHLÚ. Podkladem pro stanovení CHLÚ je osvědčení o výhradním ložisku a návrh hranic CHLÚ. Zrušení CHLÚ učiní MŽP jen v případě, že pominuly důvody ochrany ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. Klasifikace zásob nerostných surovin - podle stupně prozkoumanosti (znalosti úložních poměrů, jakosti, technologických vlastností nerostů a báňsko-technických podmínek se zásoby výhradního ložiska ve výpočtech zásob klasifikují na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Podle podmínek využitelnosti se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití a zásoby se klasifikují na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska, a na zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj. Podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, se zásoby klasifikují na volné a vázané (zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů). Ostatní zásoby jsou zásoby volné. Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek. 5

11 1. Úvod Vláda České republiky na svém zasedání schválila usnesením č dokument Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, který představuje základní koncepční materiál, definující budoucí zájmy státu ve sféře využití a hospodaření s nerostnými surovinami. Zároveň tímto usnesením uložila úkoly k realizaci hlavních cílů Surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. Jedním z hlavních úkolů bylo rozpracovat surovinovou politiku do konkrétních podmínek regionů a lokalit pro účely rozhodování v území, zodpovědnými orgány bylo stanoveno MŽP ČR, MPO ČR a ČBÚ. V rámci působnosti těchto ústředních orgánů byly v letech 2001 až 2003 zpracovány pro jednotlivé kraje koncepce využívání surovinových zdrojů tzv. regionální surovinové politiky. Pro území Libereckého kraje byla zpracována Regionální surovinová politika Libereckého kraje (dále jen RSP LK), která byla schválena Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 253/03/ZK dne Pořizování Regionální surovinové politiky Libereckého kraje patří do samostatné působnosti kraje viz. ustanovení 1 odst. 4, 2 odst. 1, 14 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích v platném znění. Schvalujícím orgánem tohoto dokumentu je zastupitelstvo jako vrcholný orgán kraje zabezpečující koordinaci rozvoje územního obvodu kraje dle ustanovení 35 odst. 2 písm. d) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Regionální surovinová politika patří k zásadním dokumentům kraje, které mají významný vliv na rozvoj a využití území kraje. Svým obsahem se dotýká celé řady dalších resortů a to nejen udržitelného rozvoje území kraje ve smyslu hospodárného nakládání s nerostným bohatstvím a citlivého přístupu k životnímu prostředí, ale také problematiky územního plánování, životního prostředí, atd. Je významným nástrojem krajské samosprávy při rozhodování a posuzování záměrů na využití zdrojů nerostných surovin. Největší podíl využití RSP LK z roku 2003 byl na úrovni vyjádření a posudků ve vazbě na plánované investiční a těžební záměry prezentovaných ve formě předchozích souhlasů na stanovení nových dobývacích prostorů, či plánovaných nových záměrů na využití ložisek nevyhrazených nerostů a to zejména v dokumentacích EIA pro těžená, či netěžená ložiska nerostných surovin. RSP LK 2003 poskytovala orgánům státní správy a samosprávy oporu pro vypracování závěrečných stanovisek k projednání a schválení dokumentací EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů pro ložiska využívaná a ložiska připravovaná pro využití, dále vyhodnocení z hlediska dopadů na ostatní složky životního prostředí a to zejména na zemědělský půdní fond a zájmy ochrany přírody a krajiny dle zák. č. 114/1992 Sb., dále pro vyhodnocení z hlediska rehabilitace (sanace, rekultivace, revitalizace) těžbou dotčeného území. Konkrétním důsledkem praktické aplikace regionální surovinové politiky bylo i snížení tlaku na zahájení otvírky mnoha ložisek současně v územích s jejich koncentrovaným výskytem. Hlavními uživateli výstupů RSP LK byly především příslušné odbory KÚ LK, pověřená města a dotčené obce, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR (odbor ochrany horninového a půdního prostředí a odbor výkonu státní správy VIII MŽP ČR), kterým tyto výstupy sloužily jako podklad pro rozhodování. RSP LK se stala koncepčním podkladem pro tvorbu územních plánů a dále součástí územně-analytických podkladů územně plánovacích dokumentací na krajské i obecní úrovni. V roce 2008 rozhodla Rada Libereckého kraje usnesením č. 1117/08/RK ze dne o aktualizaci dokumentu Regionální surovinová politika Libereckého kraje. 6

12 Hlavní důvody aktualizace: - v současné době platná RSP LK vychází z dat z roku , přičemž pro rozhodovací procesy je nezbytné vycházet z aktuálních informací - evidence a zákonná ochrana veškerých ložisek nerostných surovin a prognózních zdrojů (podle platných předpisů Geologického a Horního zákona) doznává hlavně v poslední době dynamických změn - využívání a evidence výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin, rebilance výhradních ložisek nerostných surovin, nové výsledky výpočtu zásob nerostných surovin a výsledky přehodnocení prognózních zdrojů, nově stanovené či zrušené dobývací prostory, nově stanovená chráněná ložisková území, nová průzkumná území, stanovení předchozích souhlasů na stanovení dobývacích prostorů apod. - u řady ložisek jsou plánované záměry na jejich využití a rozšíření těžebních záměrů, což vede k potřebě řešit problematiku ploch nově navržených k těžbě nerostných surovin - u některých ložisek proběhly podrobnější průzkumy z hlediska hydrogeologického posouzení a upřesnění hydrogeologických poměrů v územích ochranných pásem vodních zdrojů a vyhodnocení monitoringu podzemních a povrchových vod - v rámci určení provenience hornin pro dekorační účely byly nově zhodnoceny a průzkumem ověřeny v západní části krkonošsko-jizerského krystalinika lokality krystalického vápence a dolomitu - postupně rostoucí intenzifikace těžby stavebních surovin, zejména štěrkopísků a stavebního kameniva na území kraje, spojená s nárůstem zájmu o otvírku dalších dosud netěžených ložisek Cíl aktualizace: - získání a vyhodnocení aktuálních informací o stavu a využití surovinového potenciálu na území Libereckého kraje - zhodnocení současného stavu a trendů využití surovin a reálně vytěžitelných zásob na území Libereckého kraje ve vazbě ke klíčovým investičním záměrům v kraji i za hranicí kraje (sousední kraje, Polsko) - definování současných problémů, potřeb a doporučení pro využívání surovinového potenciálu kraje v dalších letech 2. Dokumenty, legislativa 2.1. Národní koncepční dokumenty Základními celostátními dokumenty týkající se oblasti využívání ložisek nerostných surovin jsou : 1. Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů schválená usnesením vlády ČR usnesením č ze dne 13. prosince 1999 Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů analyzuje současný stav, navrhuje rozsah aktivit, kterými bude stát usměrňovat využívání domácích nerostných zdrojů a vyrovnávat deficit některých nerostných surovin. Dále stanovuje cíle a navrhuje nástroje sloužící k dosažení těchto cílů. K hlavním cílům surovinové politiky patří: a) vytvářet podmínky k zajištění potřeb našeho hospodářství nerostnými surovinami při respektování principů trvale udržitelného rozvoje a environmentálních limitů těžby b) dosáhnout stavu obvyklého v zemích EU při osvojování domácích neobnovitelných nerostných zdrojů a posuzování jejich využitelnosti a při obchodování s nerostnými surovinami včetně druhotných 7

13 c) dále snižovat spotřebu nerostných surovin v důsledku strukturálních změn hospodářství a technického rozvoje d) dosáhnout úrovně zemí EU v nižším čerpání neobnovitelných zdrojů nerostných surovin jejich komplexním využitím a vyšším využíváním druhotných surovin a recyklace, s ohledem na výchozí stav nerostné surovinové základny po období extenzivní těžby e) udržet potřebnou míru energetické soběstačnosti ČR v podmínkách členství v EU f) dosáhnout optimálního rozsahu energetických úspor a vyššího využití obnovitelných zdrojů energie, s ohledem na nízkou životnost domácích zdrojů hnědého uhlí, a prodloužit tak životnost domácích neobnovitelných zdrojů palivoenergetických surovin Ve vztahu k území Libereckého kraje důležitá především problematika využití ložisek uranu, kdy jedním z cílů v oblasti palivoenergetických surovin je: a) ukončení těžby uranu a zabezpečení ochrany jeho významných zdrojů pro další případné využití b) zabezpečení sanace dlouhodobých následků těžby uranu V poslední době došlo k několika zásadním změnám, které využívání domácích nerostných surovin i přístup k surovinám na světovém trhu ovlivnily. V přímé návaznosti na nárůst cen a významu nerostných surovin začalo docházet k řadě mezinárodně politických změn, které lze stručně charakterizovat jako nárůst mezinárodně politického sebevědomí producentských zemí. Z tohoto důvodu dochází v ČR společně s Aktualizovanou regionální surovinovou politikou LBK i k nezbytné aktualizaci Surovinové politiky České republiky. Důvod k aktualizaci Surovinové politiky ČR vede: a) dokončení privatizace českého těžebního sektoru b) vstup České republiky do Evropské unie c) stále aktuálnější fenomén energetické a surovinové bezpečnosti d) vydání a schválení strategického dokumentu Raw Materials Initiative Evropskou komisí e) postupný přírůstek významu rozmanitých ekologických limitů a kritérií Velice významným podnětem pro aktualizaci platné surovinové politiky ČR, který bezprostředně vyplývá z členství ČR v EU, je jednoznačně změna pohledu Evropské komise v přístupu ke zdrojům nerostných surovin. Evropská komise vydala dne 3. listopadu 2008 novou integrovanou strategii The Raw Materials Initiative Meeting our critical needs for growth and jobs in Europe sdělení COM (2008) 699, SEC (2008) 2741, která stanovuje cílená opatření pro zajištění a zlepšení přístupu k surovinám pro průmysl EU. V tomto dokumentu se uvádí, že přístup k nerostným zdrojům je pro ekonomicky prosperující Evropu životně důležitým. Pokud má evropský průmysl zůstat konkurenceschopný, je přístup ke zdrojům nerostných surovin zásadní podmínkou. Co je rovněž velmi důležité, že většina členských států EU chápe výše uvedené přístupy k nerostným surovinám a energetickou a surovinovou bezpečnost jako minimalizaci rizika, aby např. z jakýchkoliv příčin nedošlo k přerušení dodávek energetických surovin, na nichž jsou evropské země vysoce závislé, a tím i velmi zranitelné. Podle předběžných výsledků Aktualizace surovinové politiky ČR jsou z hlediska energetické a surovinové bezpečnosti nejbezpečnější domácí suroviny, proto je žádoucí využívat jejich zdroje v nejvyšší možné míře. 8

14 2. Státní energetická koncepce (dále SEP) - schválená usnesením vlády ČR č. 211 ze dne 10. března 2004 Státní energetická koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. V dokumentu jsou definovány hlavní priority a cíle Státní energetické koncepce a je zde určen soubor realizačních nástrojů. Tvoří jej nástroje legislativní, státní programy podpory a útlumu, dlouhodobé výhledy a koncepce, analytické, mediální a další opatření. Ve vztahu k surovinové základně jsou nejvýznamnější následující legislativní nástroje a státní programy podpory a útlumu: 2.1. Legislativní nástroje definované v bodě dokumentu - Opatření proti rizikům růstu dovozní energetické závislosti V souladu se záměrem Státní energetické koncepce čelit rizikům růstu závislosti na dovozech energie, vyjádřeným v procentním indikativním limitování této dovozní energetické závislosti zajistit: a) Trvalé analyzování faktorů vývoje dovozní energetické závislosti (od roku 2004) b) V návaznosti na prováděné analýzy přijímat opatření na udržení této závislosti v relaci ke stanoveným indikativním cílům, vč. jejího respektování v dlouhodobém plánování rozvoje energetického hospodářství a respektování jeho výsledků v autorizačním procesu, zejména pokud jde o palivový mix (od roku 2004) c) V souladu se záměrem EU posílit spolehlivost a bezpečnost vnitřního trhu EU s elektřinou uložit povinnost zpracování informací pro Komisi EU (každé tři měsíce) o dovozu elektřiny ze třetích zemích 2.2. Státní programy podpory a útlumu definované v bodě 2.4. dokumentu Programy útlumu uhelného, rudného a uranového průmyslu a) V souladu s opatřeními prováděnými před vstupem do EU na podporu konkurenceschopnosti uhelného hornictví a odstraňování následků hornické činnosti vzniklých před privatizací uhelných společností upřesnit spoluúčast státu na dokončení restrukturalizace uhelného průmyslu b) Součástí dlouhodobého výhledu energetického hospodářství ČR do roku 2030 bude vyjasnění pozice domácích zdrojů tuhých paliv, vč. vymezení rozsahu a útlumů uhelného, rudného a uranového průmyslu c) Využít prostředky schválené na řešení těchto škod v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji tak, aby neovlivňovaly budoucí ekonomiku těžebních společností d) Realizovat státem financované odstraňování následků hornické činnosti pouze prostřednictvím státních podniků (DIAMO, Palivový kombinát Ústí, Východočeské doly), vč. převzatých dalších utlumených lokalit z těžebních společností e) Při aplikaci těchto programů spolupracovat s orgány regionální samosprávy Ve vztahu k území Libereckého kraje jsou významné body týkající se především celostátně významných ložisek uranu a případných úvah o jejich využití v budoucnosti (body 2.1.a), b) a 2.2.b), d), e) ve výše uvedeném dokumentu). Oba výše uvedené dokumenty vytvářejí základní koncepční rámec pro přístup k využívání surovinových zdrojů v jednotlivých krajích. 9

15 2.2. Krajské koncepční dokumenty Základními krajskými dokumenty týkající se oblasti využívání ložisek nerostných surovin jsou : 1. Strategie rozvoje Libereckého kraje , schválena usnesením Zastupitelstva LK č.122/07/zk dne Strategie rozvoje Libereckého kraje je základní dlouhodobý koncepční dokument Libereckého kraje, jehož cílem je definovat globální cíle rozvoje území a vytvořit systém strategických cílů a opatření vedoucích k naplnění cílů. Problematika nerostných zdrojů je řešena v těchto opatřeních: - D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel - D.2 Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí - D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného s přírodního potenciálu 2. Program rozvoje Libereckého kraje , schválen usnesením Zastupitelstva LK č.287/07/zk dne Program rozvoje kraje je základním střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na socioekonomickou sféru. Konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity formulované ve Strategii rozvoje kraje do konkrétních opatření a aktivit. Navrhuje zdroje financování aktivit, vymezuje hospodářsky slabé oblasti kraje. Problematika nerostných zdrojů je řešena v těchto opatřeních: - D.1 - Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel - D.2a Aktivity podporující princip prevence - D.2b Aktivity podporující následné řešení negativních vlivů na složky životního prostředí a veřejné zdraví -D.3d.1 - Povolování otvírek a rozšiřování lomů neobnovitelných zdrojů pouze na základě prokázání nezbytnosti těžby suroviny a na základě zajištění zpracování veškerého množství vytěžené suroviny - D.3d.2 - Sestavení a zpřístupnění sjednocené databáze informací o hospodaření se surovinovými a neobnovitelnými zdroji v LK (včetně zpracovávání druhotných surovin) a provádění její pravidelné aktualizace - D.3d.- pravidelná aktualizace sjednocené databáze informací o hospodaření se surovinovými a neobnovitelnými zdroji v rámci Libereckého kraje - D.3d.-zodpovědné a hospodárné nakládání s neobnovitelnými zdroji - D.3d- hospodárné využívání potenciálu krajiny při respektování principů udržitelného rozvoje 3. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje Strategie udržitelného rozvoje kraje je dlouhodobý strategicky dokument kraje zastřešující již schválené regionální resortní koncepční dokumenty, jež stanovují možnosti rozvoje území Libereckého kraje a limity jeho funkčního využití. Cílem Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje je implementace principů udržitelného rozvoje do regionální politiky nejen hospodářské a sociální soudržnosti, ale i regionální politiky ochrany a tvorby životního prostředí a to ve formě stanovení dlouhodobých rozvojových priorit a opatření. Problematika, která má vztah k nerostným surovinám je řešena v environmentálním pilíři v prioritě ŽP.C Efektivní a dostatečně rychlou revitalizaci nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů ("brownfields"), sanace starých ekologických zátěží a omezení živelné výstavby na "zelené louce" mimo kompaktně zastavěná území měst a obcí ("urban sprawl"). 10

16 4. Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, schválen usnesením Zastupitelstva LK č.39/04/zk dne Účelem Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje je stanovit optimální způsob dosažení souladu s požadavky právních předpisů ČR a EU v oblasti odpadového hospodářství na území kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Zabývá se opatřeními k předcházení a vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, zásadami pro nakládání s komunálními, nebezpečnými a vybranými odpady, atd. Vazba na problematiku nerostných zdrojů je uvedena v opatření č A Identifikace a sanace starých zátěží území. 5. Koncepce ochrany přírody a krajiny, schválena Zastupitelstvem Libereckého kraje Základním cílem koncepce ochrany přírody a krajiny je vytvoření předpokladů a informační základny pro sladění všech činností v krajině tak, aby nedocházelo ke snižování přírodních hodnot dílčích území i kraje jako celku, a byla zajištěna účinná ochrana lokalit zvýšené přírodovědné a krajinářské hodnoty. V rámci možností usiluje koncepce o nápravu dřívějších škod a o celkovou revitalizaci krajinného prostoru Libereckého kraje. Vztah ochrany přírody a krajiny k nerostnému bohatství je řešen v návrhové části dokumentu, která stanovuje priority a konkrétní cíle, navrhuje obecné nástroje a cesty k jejich dosažení. Konkrétně se jedná o kapitolu B 4.4.: Základní cíl: - Využívání nerostného bohatství plánovat a provádět vždy s ohledem na přírodní a krajinářské hodnoty daného území. Potenciální dopady těžby na přírodní prostředí a krajinu včas vyhodnotit formou kvalifikovaných studií; na jejich podkladě pak rozhodnout o povolení k těžbě nebo hledat variantní řešení. Postup těžby přizpůsobit optimálnímu stavu krajiny po jejím ukončení; namísto tradičně pojímané rekultivace upřednostňovat komplexněji pojatou revitalizaci aktuálně vytěženého prostoru. Při povolování a provádění těžby respektovat vodohospodářské zájmy v území a omezení daná nařízením vlády o stanovení CHOPAV Jizerské hory a Krkonoše (č. 40/1978 Sb.) a CHOPAV Severočeská křída (č. 85/1981 Sb.), stanovenými OPVZ a záplavovým územím. Dílčí cíle: - Uvést do souladu těžbu nerostných surovin s jejich reálnou potřebou v kraji a se zohledněním ekologických limitů. Zásady: 1. Rámcově stanovit potřeby těžby nerostného bohatství v Libereckém kraji. 2. Na základě stanovených potřeb vybudovat krajský surovinový informační registr a statisticky sledovat vývoj těžeb vůči disponibilním zásobám nerostných surovin. 3. Legislativně dořešit poskytování informací o těžbách a vývozech mimo kraj. 4. Provést aktualizaci chráněných ložiskových území a jejich rozloh a územně je dořešit dle současných prognóz těžeb. Při revizi brát v potaz i zájmy ochrany přírody a krajiny (např. ložiska karbonátů v Ještědském hřbetu). B) Při povolování a provádění těžby respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. Zásady: 11

17 1. Novou těžbu povolovat teprve na základě kvalifikovaného posouzení záměru z pohledu živé přírody (biologický průzkum) a krajinného rázu. 2. Neumožnit poškozování či dokonce likvidaci významných krajinných dominant. Obecně preferovat těžbu do větší hloubky před velkým územním záborem. 3. V průběhu těžby sledovat dodržování stanovených podmínek, zejména plošného rozsahu těžbou zasaženého území a vlivy na kontaktní ekosystémy. Postup těžby hodnotit i jako východisko pro následnou rekultivaci. 4. V procesu stanovování dobývacích prostorů vyžadovat zajištění funkčnosti systému ÚSES. Soustředit se zejména na střety uvedené v surovinové politice kraje (viz Tabulková část KSP LK přílohy č. C 6.). C) Rekultivaci opuštěných těžeben řešit komplexněji, s větším uplatněním přírodních prvků. Zásady: 1. Výsledný stav území přizpůsobit charakteru a plošnému rozsahu těžby a stavu okolní krajiny. Opouštěný těžební prostor spíše revitalizovat než rekultivovat, tj. využívat přírodních procesů pro dosažení reliéfově a biotopově různorodého prostředí, které výhledově bude plnit významné ekologické funkce v krajině. 2. Cílovému stavu území podřídit již postup těžby, revitalizační opatření provádět průběžně a vznikající sukcesní útvary při pozdějších pracích již nelikvidovat. D) Zvýšenou pozornost věnovat negativních dopadů těžby v lokalitách přírodovědně a krajinářsky nejkontroverznějších. Zásady: 1. Dořešit a závazně stanovit postup sanace dolu chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem. Vzhledem k vysokému přírodnímu potenciálu území a k velkým újmám na přírodě, které v regionu těžba uranu způsobila, prosazovat řešení ekologicky nejpřijatelnější, využívající stávající sukcesní útvary zejména v širší nivě Ploučnice. 2. Při dobývání písků na ložisku Provodín-Okřešice přehodnotit zamýšlený rozsah těžby v souvislosti s výskytem přírodovědně cenných lokalit v rámci dobývacího prostoru a s teoretickou možností těžit více do hloubky (ložisko má mocnost cca 100 m) a na podstatně menší ploše. 3. Na DP Luhov (vrch Tlustec) nepřipustit budoucí rozšiřování těžby nad rámec stanovený platným POPD. Z hlediska existujících střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny prosazovat maximální ochranu území, popř. zmenšení dobývacího prostoru Luhov a provést odpis zásob na uvolněném území po DP. Obecné návrhy na řešení známých územních střetů se surovinovou politikou jsou uvedeny v kapitole B5.: Střety krajinného rázu se záměry surovinové politiky Dílčí cíl: - Diferencované způsoby těžby surovin s ohledem na dopady na vzhled krajiny s převahou těžby na hloubku oproti velkoplošným technologiím. Zásada: - Iniciace řešení ke vzhledu krajiny nejkontroverznějších záměrů surovinové politiky, zejména v případě provozovatele ložiska Okřešice (tč. upřednostňující plošné zábory před vydobytím veškerých ověřených zásob na hloubku ), těžba nerostných surovin v lokalitě 12

18 Tlustec, přesměrování těžby nerostných surovin z dotěžovaného ložiska Tachov na Tachovském vrchu, těžba štěrkopísku v Okřešicích a v Poustce apod. Střety zvláštní ochrany přírody se zájmy surovinové politiky Dílčí cíle: - Vytvoření informační základny pro následný rozhodovací proces poskytnout orgánům kraje aktuální údaje o budoucích potřebách surovin kraje (i ve vazbách na okolí), a ve vztahu k ostatním zákony chráněným zájmům (limitům) využití území jako základního materiálu pro jejich rozhodovací činnost (v souladu se Surovinovou politikou LK) pro kvalifikované rozhodnutí o setrvání jednotlivých zdrojů v lokalitách ZCHÚ v evidencích zásob (ostatní aspekty sektorové politiky viz kap. B4). Zásada: - Iniciace vybudování krajského surovinového informačního systému, a dle jeho výstupů (potřeby surovin v jednotlivých časových horizontech, druzích surovin a množství), přehodnocení evidence zdrojů a ochrany ložisek surovin s přednostním řešením v lokalitách uvedených střetů se zájmy zvláštní ochrany přírody. 6. Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK) - jsou územně plánovací dokumentací kraje ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezuje plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití. V současné době je zpracován Návrh ZÚR LK a probíhají konzultace a projednávání stanovisek dotčených orgánů, ministerstev a sousedních krajů. 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, byl schválen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje dne usnesením č. 222/04/ZK s výhledem do roku Stávající platná legislativa K hlavním zákonům zabývajících se problematikou ochrany a využívání nerostných surovin patří: - Zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství, (horní zákon) - Zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě - Zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích v platném znění - Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebního řádu (stavební zákon) Ke všem zmíněným zákonům je vydaná soustava prováděcích vyhlášek a metodických pokynů. Vybrané prováděcí předpisy 1. vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, v pozdějším znění 2. vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů 3. vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, 13

19 4. vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, 5. vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, 6. vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, 7. vyhláška č. 368/2004 Sb. o geologické dokumentaci 8. vyhláška č. 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob o výhradních ložisek 9. vyhláška č.497/1992 evidenci zásob výhradních ložisek nerostů Nejvýznamnější legislativní ustanovení zabývající se přímo ochranou ložisek nerostných surovin a vymezením způsobu jejich ochrany z pohledu územního plánování: - ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území (CHLÚ) podle 16 zák. 44/1988 Sb. v platném znění, jehož hranice se vyznačí v územně plánovací dokumentaci (odst. 5) - oprávnění k dobývání výhradního ložiska podle 24 odst. 1 organizaci vzniká stanovením dobývacího prostoru (DP) - 25 zák. 44/1988 Sb. v platném znění, jehož hranice se vyznačí v územně plánovací dokumentaci ( 26, odst. 3 zák. 44/1988 Sb. v platném znění) - plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska (POPD) - podle 32 zák. 44/1988 Sb. v platném znění představuje základní dokumentaci, bez jejíhož schválení není využití výhradního ložiska možné, - zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti definuje 15 zák. 44/1988 Sb. v platném znění, který zpracovatelům ÚPD ukládá povinnost vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách, poskytovaných jim MPO a MŽP. Přitom jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. - ložiska nevyhrazených nerostů a likvidace hlavních důlních děl a lomů, vzniklých v důsledku této činnosti jsou činností prováděnou hornickým způsobem podle 3 zák 61/1988 Sb. v platném znění. K žádosti o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu organizace přikládá územní rozhodnutí a plán využívání ložiska. K žádosti o povolení zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů v případě nevyhrazeného nerostu přikládá organizace plán jejich zajištění nebo likvidace. - Legislativní ustanovení v oblasti zohlednění nově zjištěných ložiskových objektů a území se specifickými inženýrsko geologickými poměry jsou vymezena geologickým zákonem 62/1988 Sb. v platném znění. Ve svém 13 geologický zákon orgánům územního plánování ukládá, aby při územním plánování a územním řízení postupovaly v souladu s výsledky geologických prací, zejména ve vztahu k ochraně zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod (tj. veškerá výhradní a nevýhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných surovin). Jejich vymezení a rozsah poskytuje orgánům územního plánování MŽP v mapách, které zpracovává a vydává ČGS- Geofond - V zájmu racionálního postupu při územním plánování MŽP rovněž může vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby nebo nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry. K takovým územím patří např. plochy, na nichž dříve probíhala těžba nerostů (poddolovaná území), území nestabilní z hlediska zjištěných nebo možných sesuvů hornin včetně území s prognózními zdroji nerostných surovin. Tato území jsou zakreslena do mapových sekcí v měřítku 1: a orgány územního plánování mohou v těchto územích vydat rozhodnutí jen po předchozím souhlasu ministerstva nebo splnění jím stanovených podmínek. 14

20 - Rovněž příloha č. 2 Podmínky pro vymezování prognózních zdrojů nerostů a jejich zařazování do kategorií k vyhlášce MŽP ČR č. 369/2004 Sb. (Vyhláška o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek) definuje a ochraňuje prognózní zdroje zařazené do nových subregistrů P, R, Q a Z, které nahrazují kategorii P1, P2 a P3. - V neposlední řadě ochranou, evidencí a racionálním využíváním zdrojů nerostných surovin se zabývá i Ústava České republiky (zákon č. 1/1993 Sb.) v čl. 7, kde se ukládá státu dbát o ochranu a šetrné využití přírodních zdrojů a tím pádem i nutnost zohlednit nepřemístitelnost nerostných přírodních zdrojů v našich současných podmínkách. - v zákoně o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb., (stavební zákon) se v souvislosti s ochranou a evidencí ložisek nerostných surovin definují rozhodnutí o změně využití území, v našem případě stanovení dobývacího prostoru. Zároveň se mimo jiné uvádí, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, apod. Rovněž se stanovují úkoly územního plánování m. j. prověřovat a posuzovat potřebu změn v území s ohledem na životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání a dále se ukládá regulovat rozsah ploch pro užívání přírodních zdrojů. V oblasti geologického prostředí je relevantní institucí pro spolupráci MŽP (s odkazem na 13 geologického zákona č. 62/1988), které se aktivně podílí na ochraně geologického prostředí a na jeho posuzování zejména při tvorbě a schvalování politiky územního rozvoje podle 34 stavebního zákona, především z hlediska povahy základových půd, režimu podzemních vod, ochrany ložisek nerostných surovin, geologických rizik apod. Mezi nejvýznamnější normy související s využitím ložisek nerostných surovin a jejich střetů ostatními zákonem chráněnými zájmy patří: 1. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., č. 98/1999 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 444/2005 Sb., č.222/2006 Sb., č. 186/2006 Sb. a č. 167/2008 Sb. Mezi nejvýznamnější ustanovení tohoto zákona patří že jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů povinni řídit se zásadami této ochrany ( 4, 6, 9 ), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem. 2. Zákon č. 289/1995 Sb.o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění zákona č. 238/1999 Sb., č. 67/2000 Sb., č. 132/2000 Sb.,č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 149/2003 Sb., č. 1/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 222/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 267/2006 Sb., č. 124/2008 Sb. a č. 167/2008 Sb. 3. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění zák. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeným pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb. 15

21 4. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (poslední změna: zákon č. 383/2008 Sb.) 5. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění zákona č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 20/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 222/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 25/2008 Sb., č. 167/2008 Sb. a č. 181/2008 Sb. 6. Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, který upravuje pravidla pro nakládání s těžebními odpady a pravidla pro předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí, způsobeným nakládáním s těžebním odpadem, a z toho plynoucím rizikům ohrožení životů a lidského zdraví apod. Tento zákon se nevztahuje na těžební odpady vznikající při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů a na ukládání těžebních odpadů na skládky odpadů zřizované a provozované podle zákona o odpadech a na ukládání těžebních odpadů do podzemí. Provozovatelé úložných míst budou muset například vypracovat plány pro nakládání s odpady. Dalším významným zákonem je zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Tento institut byl do naší legislativy poprvé zaveden zákonem 244/1992 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí. Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž realizace by mohla závažně ovlivnit životní prostředí. Z hlediska úřadů a institucí zabývajících se problematikou nerostného bohatství jsou kompetence rozděleny mezi Státní báňskou správu ČR a její orgán Český báňský úřad (ČBÚ), Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), a Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP). Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) je ústředním orgánem státní správy pro tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud. Horním zákonem jsou mu svěřeny působnosti k odpisu zásob výhradních ložisek nerostných surovin a k stanovení úhrad z vydobytých nerostů. Státní báňská správa ČR (ČBÚ) vykonává kromě jiného správu nad hornickou činností, činností prováděnou hornickým způsobem, řádným odváděním úhrad za dobývací prostor a vydobyté vyhrazené nerosty a nakládáním s odpadem z těžebního průmyslu. Vlastním správním orgánem pro báňskou činnost na území Libereckého kraje je Obvodní báňský úřad v Liberci. Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) je ústředním orgánem státní správy pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí jako složky životního prostředí - včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou. Orgánem pro činnost na území Libereckého kraje je odbor výkonu státní správy VIII MŽP. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR jako správní orgán na úseku ochrany a využití nerostného bohatství vykonává následující činnosti 1. rozhoduje, zda je některý nerost vyhrazený nebo nevyhrazený (dle ust. 3 odst. 3 zák. 44/1988 Sb.) 2. je orgánem pro oznamování zjištění přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu mimo povolené vyhledávání), (dle ust. 12 zák. 44/1988 Sb.) 3. schvaluje odpis zásob výhradních ložisek nerostů (dle ust. 14b zák. 44/1988 Sb.) 4. uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a orgánem uplatňujícím stanoviska k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství (dle 15 zák. 44/1988 Sb.) 16