ALKOHOL A VEŘEJN LNÍ VÝZVA

Transkript

1 ALKOHOL A VEŘEJN EJNÁ PÉČE: ROSTOUCÍ GLOBÁLN LNÍ VÝZVA Isidore S. Obot, Ph.D., M.P.H. Department of Mental and Substance Abuse World Health Organization Ženeva, Švýcarsko Konference Užívání alkoholu: souvislosti a důsledky jeho užívání Praha, Česká republika, 29. června 2006

2 Osnova přednp ednášky Úvod Konzumace: globáln lní a regionáln lní úrovně a vzorce Zátěž: veřejn ejné zdraví a sociáln lní dopad užíváníu alkoholu Reakce: snížen ení škod způsobených užíváním u alkoholu Příležitost : rezoluce Světov tové zdravotnické organizace Výzvy

3 Úvod Alkohol je toxická,, omamná a návykovn vyková látka. Škody jím j m způsoben sobené nejsou ničím m novým, v mnoha částech světa se ale velmi rychle zvětšuj ují. Škody souvisí s objemem a vzorcem konzumace. Alkohol se spojen s více v ce než 60 kategoriemi MKN (např. cirhóza, koronárn rní srdeční choroby, závislostz vislost) a akutními sociáln lními problémy my. V roce 2000 bylo alkoholem zaviněno no 3,2 % všech úmrtí (1,8 milionu lidí) a 4 % zátěže e způsoben sobené onemocněními mi (DALYs roky života váženv ené handicapem či i jinou nekvalitou ) Pokusy snížit tyto škody již také mají dlouhou historii. V mnoha zemích je konzumace alkoholu i přes p es zdravotní a sociáln lní škody vysoká a dále d se zvyšuje uje. Problémům m spojeným s alkoholem lze zabránit kombinací odpovídaj dajících ch opatřen ení.

4 PITÍ ALKOHOLU VE SVĚTĚ Spotřeba na jednoho obyvatele (APC)

5 Srovnání alkoholu a dalších látek 200 milionů uživatelů nelegálních drog* Zdroj: UNODC, 2005 Nelegální drogy Alkohol 2 miliardy uživatelů alkoholu** Zdroj: WHO, 2002 Tabák 1,3 miliardy kuřáků Zdroj: WHO, 2002 *15 milionů uživatelů s poruchami v souvislosti s užíváním nelegálních drog **76 milionů uživatelů s poruchami v souvislosti s užíváním alkoholu - 63,7 milionů mužů - 12,7 milionů žen

6 Spotřeba alkoholu na hlavu v litrech čistého alkoholu v roce 2000 (na základě CRA) Spotřeba alkoholu na hlavu v r ,21 až 2,85 2,85 až 4,45 4,45 až 6,41 6,41 až 9,47 9,47 až 13,08 13,08 až 19,30

7 Regionáln lní trendy ve spotřeb ebě alkoholu na hlavu Evropa: v posledních dvou desetiletích došlo ke snížen ení z 17 litrů v roce 1980 na přiblip ibližně 11 litrů v roce 2001; ve východní Evropě a v některých n skupinách v západnz padní Evropě ale dochází k růstu r spotřeby Amerika (severní i jižní): zde se jedná o rizikový faktor č.. 1; 1 v průměru ru přiblip ibližně 7 litrů Afrika: v 70. a 80. letech pokles, nyní se zvyšuje; v roce 2000 to byly 4 litry na hlavu Západní Tichomoří: rychlý nárůst n z 1 litru v roce 1961 na 4,5 litry v roce 2000 (hlavně kvůli Číně a Japonsku) Jihovýchodní Asie: trvalý růst r st od roku 1980 na přiblip ibližně 2 litry v roce 2000 (hlavně kvůli spotřeb ebě v Indii)

8 Alkohol v Evropě V Evropě je nejvyšší spotřeba alkoholu ve světě (dvakrát t vyšší než celosvětový průměr) Dřívější pozorované poklesy spotřeby v některých n zemích již možná přestávají platit a v některých n zemích se spotřeba zvyšuje V mnoha částech stech Evropy zůstz stává konzumace alkoholu mezi mláde deží na velmi vysoké úrovni Mezi roky 2000 a 2002 došlo k celkovému nárůstu n počtu úmrtí v souvislosti s alkoholem o přiblip ibližně 15 % Ve stejném m období se zvýšila i zátěžz způsoben sobená alkoholem, která odpovídala dala za 10,8 % roků vážených handicapem či i jinou nekvalitou (DALYs;; zvýšen ení z 10m2 %)

9 Spot Spotřeba neregistrovan eba neregistrovaného alkoholu ho alkoholu St Stát Region Region Neregistrovan Neregistrovaná spot spotřeba eba Moldavsk Moldavská republika republika Mauri Mauricius ius Uganda Uganda Zimbabwe Zimbabwe Ukrajina Ukrajina Korejsk Korejská republika republika Slovensko Slovensko Loty Lotyšsko sko Seychely Seychely Ke Keňa EUR EUR-C AFR AFR-D AFR AFR-E AFR AFR-E EUR EUR-C WPR WPR-B EUR EUR-B EUR EUR-C AFR AFR-D AFR AFR-E 12 12, , ,7 9,0 8,0 7,0 7,0 7,0 5,2 5,0

10 PITÍ ALKOHOLU VE SVĚTĚ Vzorce konzumace

11 Kauzáln lní model konzumace alkoholu, intermediáln lní mechanismy a dlouhodobé následky Vzorce pití Průměrný objem Toxické a prospěšné biochemické účinky* Intoxikace Závislost Chronické onemocnění Nehody/úrazy (akutní nemoc) Akutní sociální důsledky Chronické sociální důsledky * Independent of intoxication or dependence

12 Jak měřm ěřit vzorce pití Procento abstinentů Počet konzumních přílep ležitostí,, kdy dochází k pití nadměrných dávek d alkoholu (tzv. binge drinking) Obvykle vysoká množstv ství konzumovaná při jedné konzumní příležitosti Pití alkoholu k jídluj Pití na veřejných ejných prostranstvích

13 Vzorce pití alkoholu v roce 2000 (na základě CRA) Vzorce pití alkoholu 1,00 až 2,00 2,00 až 2,50 2,50 až 3,00 3,00 až 4,00

14 Regionáln lní rozdíly ve vzorcích ch pití alkoholu Region AFR-D AFR-E AMR-A AMR-B AMR-D EMR-B EMR-D EUR-A EUR-B EUR-C SEAR-B SEAR-D WPR-A WPR-B Skóre vzorce 2, 48 3,09 2,0000 3,14 3,10 2,01 2,35 1,34 2,93 3,62 2,50 2,95 1,1616 2,15

15 ZÁTĚŽ ZPŮSOBENÁ ALKOHOLEM

16 Globální zátěž způsobená alkoholem (DALYs) 0,35 až 1,00 1,00 až 4,00 4,00 až 6,00 6,00 až 8,00 8,00 až 20,00

17 12 hlavních rizikových faktorů, které jsou příčinou zátěže způsobené alkoholem Rozvojové země s vysokou mortalitou Rozvojové země s nízkou mortalitou Vyspělé státy 1 Podváha Alkohol Tabák 2 Nechráněný sex Krevní tlak Krevní tlak 3 Závadná voda Tabák Alkohol 4 Kouř v místnosti Podváha Cholesterol 5 Deficit zinku Index tělesné hmotnosti Index tělesné hmotnosti 6 Deficit železa Cholesterol Nízký příjem ovoce a zeleniny 7 Deficit vitamínu A Nízký příjem ovoce a zeleniny Nedostatek pohybu 8 Krevní tlak Kouř v místnosti pevná pal. Nelegální drogy 9 Tabák Deficit železa Nechráněný sex 10 Cholesterol Závadná voda Deficit železa 11 Alkohol Nechráněný sex Expozice olovu 12 Nízký příjem ov. a zel. Expozice olovu Pohlavní zneužívání v dětství

18 Zátěž (DALYs)) způsoben sobená vybranými rizikovými faktory v Evropě v roce 2000 (%) EVROPA C Nízká dětská úmrtnost, vysoká úmrtnost dospělých EVROPA B Nízká mortalita EVROPA A Velmi nízkn zká mortalita Krevní tlak 16,9 Krevní tlak 12,5 Tabák 12,2 Alkohol 15,4 Tabák 10,5 Krevní tlak 8,4 Tabák 13,6 Nadváha 7,4 Nadváha 6,9 Cholesterol 12,4 Alkohol 6,8 Alkohol 6,6 Nadváha 8,9 Cholesterol 6,3 Cholesterol 6,4 Nízký příjem p ovoce a zeleniny 6,9 Nízký příjem p ovoce a zeleniny 3,3 Nízký příjem p ovoce a zeleniny Nedostatek pohybu 4,6 Nedostatek pohybu 2,9 Nízký příjem p ovoce a zeleniny Nelegáln lní drogy 1,6 Podváha 1,8 Nelegáln lní drogy 2,1 Expozice olovu 1,1 Závadná voda / hygiena 2,8 2,3 1,4 Nechráněný ný sex 0,6

19 Podíl (%) úmrtí osob mladších 70 let v souvislosti s alkoholem za rok 2002 Věk k (roky) Evropa A Muži 1,3 7,1 26,2 19,0 10,4 4,0 Ženy 0,8 3,5 10,1 8,6 6,4 0,3 Evropa B Muži 0,7 4,0 23,1 18,5 13,0 9,6 Ženy 0,4 1,3 7,1 7,2 6,1 3,6 Evropa C Muži 2,5 9,6 37,3 27,7 21,1 14,6 Ženy 1,2 5,2 19,1 15,1 11,5 5,9 Zdroj: Rehm (2005)

20 Ekonomická zátěž Ve dvou nedávno provedených analýzách ekonomických nákladn kladů se prokázalo, že e alkohol společnosti způsobuje závaz važnou ekonomickou zátěž (Anderson & Baumberg,, 2006; Rehm et al., 2006): Evropa: V roce 2003 byly hmotné náklady v souvislosti s užíváním m alkoholu ve výši 125 miliard euroe uro, což je přibližně 1,3 % hrubého ho domácího produktu 59 miliard následkem n ztracené produktivity Kanada (2002): 17 miliard USD; ; 1,21 % HDP V globáln lním m měřm ěřítku dosahují ekonomické náklady užívání alkoholu výše 1,2 až 2,4 % HDP. Podle odhadů byly v Evropě v roce 2003 vynaloženy nehmotné náklady ve výši 270 miliard

21 Shrnutí: zátěž způsoben sobená užíváním alkoholu U alkoholu je vysoké riziko vzniku škod, předevp edevším m v kontextu řízení motorových vozidel, na pracovišti a v průběhu těhotenstvt hotenství Rostoucí trendy v hazardním m pití, především m mezi mladými lidmi Intoxikace spojená s vysoce rizikovými formami chování včetně nechráněného ho sexu Vysoká míra ekonomických ztrát t pro společnost nost Rostoucí dostupnost a přístupnost p stupnost alkoholických nápojn pojů v řadě zemí V globáln lním m měřm ěřítku odpovídal dal alkohol v roce 2000 za 4 % globáln lní zátěže e způsoben sobené nemocemi. 9,2 % ve vyspělých lých zemích 6,2 % v rozvojových zemích s nízkou n úmrtností,, kde je alkohol rizikovým faktorem číslo 1 V roce 2000 způsobil alkohol 1,8 milionu úmrtí.

22 REAKCE / OPATŘENÍ

23 SVĚTOV TOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE Světov tová zdravotnická organizace je specializovaná agentura pro otázky spojené se zdravím m a působp sobí v rámci r systému Organizace spojených národů. 192 členských států Hlavním m cílem c WHO je, aby všichni lidé dosáhli co nejvyšší možné úrovně zdraví. Centrála se dělíd na sedm hlavních rezortů: Nakažliv livé choroby; HIV/AIDS, TB a malárie rie; Udržitelný rozvoj a zdravá prostřed edí; Důkazy a informace pro vytvářen ení strategií; Rodinné a komunitní zdraví; Zdravotnická technologie a farmaka; Nepřenosn enosné choroby a duševn evní zdraví (NMH) Rezort NMH se dělíd na čtyři i oddělen lení: Chronické choroby a podpora zdraví; Iniciativa proti tabáku ku; Prevence úrazů a násiln silí a Oddělen lení pro duševn evní zdraví a zneužívání drog

24 Rezoluce Světov tového zdravotnického shromáždění Problémy veřejn ejného zdraví způsoben sobené nadměrným užíváním u m alkoholu (2005) Rezoluce o podpoře e zdraví a zdravém životním stylu,, 2004 Od roku 1983 první rezoluce, která se aspoň částečně věnuje alkoholu Rezoluce o alkoholu z roku 2005 iniciované evropskými státy ty Garantovaná 49 členskými státy ty ze všech v regionů Poprvé byly prezentována na na schůzi výkonné rady v lednu 2005 Dále byla diskutována a přijata p Světovým zdravotnickým shromážděním 24.. května 2005

25 Rezoluce po členských státech tech požaduje následující: (1) připravit, ipravit, implementovat a evaluovat efektivní programy a strategie k snížen ení negativních zdravotních a sociáln lních důsledkd sledků nadměrn rného užíváníu alkoholu (2) Podporovat mobilizaci a aktivní a odpovídaj dající zapojení všech zainteresovaných společenských enských a ekonomických skupin včetnv etně vědeckých, odborných, nevládn dních a dobrovolných orgánů, soukromého sektoru, občansk anské společnosti a průmyslových asociací do snižov ování škodlivých účinků alkoholu (3) Podporovat níže n e uvedenou práci požadovanou generáln lním ředitelem formou dobrovolných příspp spěvků zainteresovaných členských států

26 Požadavky generáln lního ředitele (I): (1) Posílit kapacitu Sekretariátu tu poskytovat podporu členským státům m při p i monitorování škod způsobených alkoholem a posílit vědeckv decké a empirické důkazy o efektivitě strategií; (2) Zintenzívnit mezinárodn rodní spolupráci při i snižov ování veřejnozdravotn ejnozdravotních problémů způsobených nadměrným pitím m alkoholu a mobilizovat potřebnou podporu na globáln lní a regionáln lní úrovni; (3) Provádět t další vědecké studie o možném m dopadu konzumace alkoholu na veřejn ejné zdraví; (4) Zpráva pro šedesáté zasedání WHA (v( v roce 2007) o důkazy podložených strategiích a intervencích ch vedoucích ch ke snížen ení škod v souvislosti s alkoholem, včetně komplexního posouzení veřejnozdravotn ejnozdravotních problémů způsobených škodlivým užíváním u m alkoholu; (5) Připravit doporučen ení pro efektivní strategie a intervence a vyvinout technické nástroje, které budou podporovat členské státy ty při p i implementaci a evaluaci doporučených strategií a programů;

27 Požadavky generáln lního ředitele (II): (6) Posílit globáln lní a regionáln lní informační systémy pomocí další šího sběru dat a analýz dat o spotřeb ebě alkoholu a jejích zdravotních a sociáln lních důsledcích, poskytování technické podpory členským státům m a propagace výzkumu v oblastech, kde taková data nejsou k dispozici; (7) Propagovat a podporovat globáln lní a regionáln lní aktivity zaměř ěřené na identifikaci a zacházen zení s poruchami způsobenými alkoholem v zdravotnickém m prostřed edí a zvýšen ení kapacity zdravotnického personálu pracovat s problémy pacientů v souvislosti s alkoholem; (8) Spolupracovat s členskými státy ty, mezivládn dními organizacemi a další šími relevantními zainteresovanými v zájmu z podpory implementace efektivních strategií a programů vedoucích ch ke snížen ení škodlivé konzumace alkoholu; (9) Organizovat otevřen ené konzultace se zástupci z průmyslu, zemědělstv lství a obchodních sektorů věnujících ch se výrobě nebo prodeji alkoholických nápojů,, aby se omezily zdravotní dopady konzumace alkoholu; (10) Zpráva pro 60.. shromáždění v roce 2007

28 Snižov ování škod v souvislosti s alkoholem: reakce WHO (I) Posilování důkazové základny (o o povaze problému a tom, co funguje, aby se snížila zátěžz ěž,, včetnv etně harm reduction) Zadávání vypracování aktuáln lních posudků Příprava prava doporučen ení pro efektivní strategie a intervence Schůze odborné komise, říjen 2006 Vytvořen ení technických nástrojn strojů na podporu členských států Posilování globáln lních a regionáln lních informačních systémů o alkoholu Globáln lní databáze o alkoholu (GAD) Propagace a podpora efektivních intervencí ve zdravotnickém prostřed edí Screening a krátk tké intervence Otevřen ené konzultace se zástupciz průmyslu myslu (březen 2006), NGO (duben( 2006) a mezivládn dních organizací

29 Nejlepší praxe Minimáln lní věková hranice pro prodej alkoholu Vládn dní monopol na maloobchodní prodej Omezení hodin nebo dnů,, kdy se prodává alkohol Omezení hustoty sítěs prodejen Daně na alkohol Kontrola přítomnostp tomností alkoholu Snížen ené limity pro koncentraci alkoholu v krvi Administrativní odebrání řidičského průkazu Odstupňovan ované získávání ŘP P pro řidiče e začáte tečníky Krátk tké intervence pro hazardní pijáky

30 Nejméně efektivní strategie Dobrovolné kodexy barové praxe Propagace bezalkoholových aktivit Vzdělávání o alkoholu ve škole Vzdělávání středo edoškolských studentů Sdělen lení od státn tní správy Varovné etikety Domluvení řidiči a přepravní služby

31 Snižov ování škod v souvislosti s alkoholem: Reakce WHO (II) Významné aktivity v regionech po přijetp ijetí rezoluce: Přijat ijat Rámec R pro strategii pro alkohol v evropském m regionu WHO, 2005 V Brazílii se konala první Panamerická konference o veřejných ejných strategiích v souvislosti s alkoholem (Brazilská deklarace),, 2005 V africkém m a západotichomořském regionu byly organizovány ny technické konzultace o veřejnozdravotn ejnozdravotních problémech způsobených škodlivým užíváním u m alkohol,, 2006 Plánov nování strategie ke snížen ení škod způsobených alkoholem pro jihoasijský region, 2006 Report o alkoholu v Evropě,, 2006

32 PŘÍLEŽITOST A VÝZVY

33 Výzvy Data a informace Globalizace a zvýšen ená dostupnost: Veřejn ejná dohoda o clech a obchodu (GATT( GATT), Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS( GATS), Světov tová obchodní organizace Nedostatek místnm stních a národnn rodních kontrolních mechanismů pro marketing a podporu (prodeje) Kulturní reakce na alkohol Budování konsenzu o dopadu alkoholu na veřejn ejné zdraví Výběr r a implementace efektivních strategií Práce se zainteresovanými

34 Závěry Očekává se, že e spotřeba eba i problémy se budou zvyšovat, a to především m v rozvojových zemích ch. Přínosy alkoholu pro společnost nost znamenají vysoké a stále se zvyšuj ující náklady. Existují efektivní strategie ke snížen ení vysokých společenských enských nákladů a zdravotní zátěže e spojené s alkoholem. Rezoluce WHA z roku 2005 představuje p dlouho očeko ekávanou příležitost, jak dostat alkohol do agendy veřejn ejného zdraví. K snížen ení škod způsobených alkoholem bude potřeba vyvíjet aktivity na místnm stní,, národnn rodní i globáln lní úrovni. Je třeba, t aby se do nich zapojili všichni v zainteresovaní (zdravotnický personál, názorovn zoroví vůdci, průmysl, tvůrcov rcové strategií, NGO, odborné společnosti a vědeckv decká komunita).

35 DĚKUJI