VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Proces poskytování zdravotně-sociální péče ve Vojenské nemocnici Brno

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce Proces poskytování zdravotně-sociální péče ve Vojenské nemocnici Brno Bakalářská práce Autorka: Veronika Bracková Vedoucí práce: Mgr. Markéta Dubnová, DiS. Jihlava 2016

2

3 Copyright 2016 Veronika Bracková

4 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práce (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a jejím užitím k výuce nebo vlastní vnitřní potřeb VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: Podpis

5 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Markétě Dubnové, DiS. za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dík patří také PhDr. Radce Pokojové a Evě Hubáčkové za pomoc při realizaci bakalářské práce v tomto konkrétním zařízení, za poskytnutí cenných rad a materiálů, bez kterých by tato bakalářská práce nemohla vzniknout. Děkuji také Mgr. Zuzaně Štoudkové za korekturu a mé rodině, která mi byla v průběhu studia oporou.

6 Abstrakt BRACKOVÁ, Veronika: Proces poskytování zdravotně-sociální péče ve Vojenské nemocnici Brno. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Markéta Dubnová, DiS. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Tato bakalářská práce je zaměřena na roli sociálního pracovníka v nemocničním zařízení, konkrétně na Vojenskou nemocnici Brno příspěvková organizace. Jeho osobnost je komplexně popsána v postupech poskytování zdravotně-sociálních služeb. Proces péče je charakterizován v rámci poskytování jednotlivých služeb v nemocničním zařízení v návaznosti na jednotlivá oddělení a v jejich vzájemné provázanosti s funkcí všeobecné sestry pro sociální práci. Cílem praktické části bylo zhodnotit provázanost spolupráce mezi prací všeobecné setry pro sociální práci s nelékařskými zdravotnickými pracovníky. Data byla sesbíraná dotazníkem, který byl vytvořen pro tyto účely. Na procesu poskytování zdravotně-sociální péče se podílejí především lékaři, vrchní sestry a staniční sestry. Nelékařští zdravotničtí pracovníci postrádají v této oblasti dostatečné množství informací. Klíčová slova: Zdravotně-sociální pracovník, nelékařské zdravotnické povolání, sociální role, sociální péče, zdravotnické zařízení, zdravotně-sociální péče, nemocnice.

7 Abstract BRACKOVÁ, Veronika: The Process of providing of health and social care in the Military Hospital Brno. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Markéta Dubnová, DiS. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava The bachelor thesis is focused on the role of social worker in the hospital, in Brno Military Hospital. The personality of social worker during the providing of health and social care is thoroughly described. The process of providing of health and social care in hospital is characterized in relation to each department, as well as their interconnection to a job description of general nurse for social work. The aim of the practical part was to evaluate the cooperation of general nurse for social work with non-medical staff. The data was collected via questionnaire which was created for this purpose. Professions which are predominantly involved in health and social care include physicians and ward nurses. Non-medical personnel don t have enough information about this matter. Keywords: health and social care worker, non-medical healthcare profession, social role, social care, health institution, health and social care, hospital

8 Obsah TEORETICKÁ ČÁST Vymezení základních pojmů Sociální práce Historie Sociální práce jako odborná činnost Činnosti sociální práce Sociální práce ve zdravotnictví ZSP Vzdělání Dovednosti a vlastnosti Příklad z praxe ZSP ve VN Brno Vedení spisové dokumentace Sociální péče Zdravotní péče NZP PRAKTICKÁ ČÁST Výzkumný problém Dílčí cíle Metoda výzkumu Výzkumný vzorek Místo a realizace výzkumu Analýza dat a interpretace dat Vyhodnocení sondy... 36

9 12 Diskuze Závěr Použitá literatura Seznam použitých zkratek Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam příloh... 68

10 Úvod Motto: Je to podivná doba na jedné straně jsme zdraví jako nikdy předtím, na straně druhé se o své zdraví právě dnes bojíme tak, jak jsme se snad nikdy nebáli. Roy Porter V průběhu 19. a 20. let se zdravotní práce stala nedílnou součástí ekonomické, sociální, právní a politické struktury dnešní moderní společnosti. Z historického hlediska sociální i zdravotní péče prošla několika proměnami. V posledních letech se zaměřila především na vzdělání a potřeby praktikujících sociálních a zdravotně-sociálních pracovníků, kteří usilují o kvalitní a komplexní péči pro klienty zdravotnických pracovišť v součinnosti s odborníky mezioborových týmů. 1 V každém zdravotnickém zařízení je zapotřebí služeb těchto odborníků, protože se vysokou měrou podílejí nejen na zdravotní péči, ale napomáhají tak sjednotit vztahy mezi pacienty a nelékařskými zdravotnickými pracovníky porozuměním a lidským přístupem při řešení nelehkých životních situací. Sociální pracovníci se maximálně věnují řešení situací klientů, a proto zpravidla nezbývá čas na prezentaci jejich další práce. Jejich profesionální úsilí se tak stává neviditelné pro odbornou i laickou veřejnost. Jednou z příčin je převaha medicínských profesí ve zdravotnických zařízeních, nelehká ekonomická situace a změny zdravotnického systému vedou k nedoceňování důležitosti sociální práce a její absence v některých zdravotnických zařízení bývá nahrazována úsilím lékařů a zdravotníků, kteří přebírají role sociálního pracovníka. 2 Naši odborníci se shodují na tom, že rozdělení rezortů zdravotnického a sociálních věcí u nás stojí v protikladu k mezinárodním snahám o pozitivní a holistické přístupy, o mezioborové prolínání těchto sfér. Komplexnost zdravotní péče v medicínských oborech vyžaduje propojení spolupráce členů odborného týmu, do kterého patří i sociální a zdravotně-sociální pracovníci. 3 1 KUZNÍKOVÁ, Iva a Věra MALÍK HOLASOVÁ. O sociální práci pro management zdravotnických organizací Tamtéž. 3 KUZNÍKOVÁ, Iva a Věra MALÍK HOLASOVÁ. O sociální práci pro management zdravotnických organizací

11 Tato práce si klade za cíl analyzovat systém poskytování zdravotně-sociálních služeb poskytovaných ve Vojenské nemocnici Brno a posléze navrhnout možná opatření pro zlepšení celkového fungování systému na poli sociální a zdravotní péče. Aby bylo možné cíl realizovat, tak je třeba provést analýzu prostředí v dané organizaci, protože současný stav je ovlivněn nejen aktuálními faktory, ale i historickým vývojem zdravotní a pečovatelské péče. Jde o téma tradičně společensky velmi citlivé a aktuální vzhledem k nárůstu pacientů s potřebou komplexně a individuálně řešit jejich situaci. V této oblasti vnímám právě práci všeobecné sestry pro sociální práci (zdravotně-sociálního pracovníka) za velmi podstatnou, jelikož se řídí jak metodami a standardy sociální práce, tak metodami a standardy poskytování zdravotní péče. Dalším důvodem výběru byla jak možnost pracovat v kolektivu zdravotníků v rámci studentské stáže, tak i možnost se v budoucnu v této oblasti profesně realizovat. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část práce se sestává ze čtyř hlavních kapitol. První oblastí je vymezení základních pojmů, druhá kapitola se zabývá sociální prací, tam je nastíněna její historie a definice z pohledu odborné činnosti. Třetí kapitola sociální práce ve zdravotnictví je stěžejní, rozděluje se na roli zdravotněsociálního pracovníka a na příklad z praxe ve Vojenské nemocnice Brno, kde definuji funkci všeobecné sestry pro sociální práci. Součástí je i podkapitola popis procesu poskytování zdravotně-sociální péče v ní. Poslední kapitola vymezuje zdravotní péči a objasňuje povolání nelékařského zdravotnického pracovníka. Jednotlivé oddíly jsou uvedené v závislosti na procesu poskytování zdravotně-sociální péče. V praktické části práce se zaměřuji na proces poskytování zdravotně-sociální péče, prostřednictvím dotazníkového šetření. Výzkumné šetření se zaměřuje na poskytnutí pohledu na zkoumanou oblast z pozice nelékařských zdravotnických pracovníků v nemocnici, jak dobře je pozice zdravotní sestry pro sociální práci v organizaci přijímaná, chápána a uváděna do praxe. Práce bude využita pro zkvalitnění pracovních podmínek zaměstnanců nemocnice. Zároveň může být využita i studenty VŠPJ oboru zdravotně-sociální pracovník jako informativní podklad práce zdravotně-sociálního pracovníka a jeho role ve zdravotním zařízení. 11

12 TEORETICKÁ ČÁST 1 Vymezení základních pojmů V úvodní části práce jsou vymezeny základní pojmy, které jsou nutné k pochopení dalšího textu. Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady. 4 Nemoc je sociální událostí za předpokladu, že člověk není schopen zabránit poruše zdraví, nemá dostatek prostředků a sil k jejímu odvrácení, terapii choroby a následné rehabilitaci. 5 Pacient x klient Pacient je fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby. 6 Ve srovnání s Hartlem P. a Hartlovou H. je to člověk, který je recipientem zdravotní péče nebo léčby. 7 Klient je dle Matouška určitý subjekt, tedy osoba, rodina, skupina nebo také komunita, která je uživatelem sociálních služeb. Sociální práce je cílená na něj. 8 V bakalářské práci je v souvislosti se zdravotní a sociální péčí užíván pojem pacient, protože se jedná o osobu užívající zdravotní služby. Sociální pracovník (dále jen SP) je profesionál, který řeší sociální problémy, zprostředkovává pomoc při řešení těchto problémů a snaží se zabránit jejich vzniku nebo vyhrocení. Sociální práci pojímá jako službu klientům (jedincům, rodinám, skupinám nebo komunitám), kterou je možné charakterizovat pojmy pomoc, podpora, provázení. 9 Dle zákona č. 108/2006 Sb. osoba SP vykonává sociální šetření, 4 Basic documents ; including amendments adopted up to 31st May th ed. Geneva: World Health Organization, 2009, s DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 2013, s Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), 3, (1) 7 HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Velký psychologický slovník MATOUŠEK, Oldřich, KŘIŠŤAN, Alois (ed.). Encyklopedie sociální práce KUZNÍKOVÁ, Iva a Věra MALÍK HOLASOVÁ. O sociální práci pro management zdravotnických organizací

13 zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb Sociální práce V této kapitole je rozebrána historie sociální práce a její definice jako odborné činnosti. Podkapitola historie obsahuje stručný popis toho, kdy vznikla potřeba sociální práci uvést do zdravotnictví, druhá podkapitola sociální práce objasňuje její činnosti z pohledu jednotlivých úrovní. 2.1 Historie Tradice sociální práce je dlouhodobá a její počátky jsou především v činnostech charitativních organizací. Z charitativní práce dobrovolnických sdružení se v minulém století stala etablovaná vědní disciplína, která se řídí etickým kodexem, psycho-sociálně terapeutickou metodikou, formálním způsobem výuky a mocným finančním a organizačním propojením v závislosti ke státní správě. Potřeba sociální práce se začala vnímat díky problémům v návaznosti na světovou válku, kdy se musely řešit válečné neurózy. Začal se zde odrážet psychiatrický koncept na demokratický vztah mezi pracovníkem a klientem. Sociální pracovníci z nemocničních zařízení v roce 1918 tak zformovali u nás první profesní organizaci Sociální práce jako odborná činnost Sociální práce vychází z mnoha vědních oborů, ke kterým řadíme psychiatrii, medicínu, právo, etiku, pedagogiku, ekonomické vědy a filozofii (z té čerpá svůj ideologický základ). 10 Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. Hlava I., KUZNÍKOVÁ, Iva a Věra MALÍK HOLASOVÁ. O sociální práci pro management zdravotnických organizací

14 Obrázek č. 1: Sociální práce jako multidisciplinární obor (Novotná, s. 21) Sociální práce je podle dávného vymezení konání sociálních pracovníků. Oproti tomu ale Hanvey a Philpot vymezují sociální práci jako činnost, kterou ostatní jako zdravotní sestry, lékaři nebo jiné orgány nedělají. 12 Matoušek uvádí, že sociální práce je společenskovědní disciplína i oblast praktické činnosti, jejímž cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů (např. chudoby, zanedbávání výchovy dětí, diskriminace určitých skupin, delikvence mládeže, nezaměstnanosti). Sociální práce se opírá jednak o rámec společenské solidarity, jednak o ideál naplňování individuálního lidského potenciálu. Sociální pracovníci pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám i komunitám dosáhnout způsobilosti k sociálnímu uplatnění příznivé společenské podmínky. U klientů, kteří se již společensky uplatnit nemohou, podporuje sociální práce co nejdůstojnější způsob života. 13 Dle Mühlpachra je sociální práce považována za vědecky fundovanou odbornou disciplínu, která speciálními pracovními metodami zajišťuje provádění péče o člověka na profesionálním základě. V moderní složité společnosti (postmoderní společnosti) je sociální práce nutností a zcela oprávněná. 14 Matoušek dále uvádí, že podle Americké asociace sociálních pracovníků jsou cíle sociální práce podpořit klienta, aby řešil svůj problém, dále se přizpůsobil nárokům a tak se vyvíjel. Dále by měl zprostředkovat klientovi kontakt s agenturami, které mu mohou poskytnout zdroje, služby a potřebné příležitosti. Měl by mít snahu pomáhat, 12 MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. 2013, s MÜHLPACHR, Pavel. Sociální práce. 2004, s

15 aby systémy podpory klientů pracovaly humánně a efektivně, nakonec by měl i rozvíjet a zlepšovat sociální politiku Činnosti sociální práce Činnosti v SP se dělí na mikroúroveň (případová práce), střední úroveň (práce s rodinami a malými skupinami) a makroúroveň (práce s velkými skupinami, organizacemi, komunitami a také působení na sféru veřejného mínění a politiky). 16 Mikroúroveň V případové práci (case management) je základní činností práce s případem poradenství (může to být ale doplňováno i jinými postupy). 17 Střední úroveň Skupinová práce může probíhat například formou terapie, která může pomoci poskytnout otevřenou zpětnou vazbu klientovi (jak působí na druhé, může mu dát naději na řešení jeho situace, atp.). Skupinová práce se poskytuje např. v rámci víkendového programu v přírodním prostředí pořádaném pro rizikovou dětskou mládež, může to však být i formou rekvalifikačních kurů pro nezaměstnané mladé lidi. 18 V práci s rodinou aktivity zaměřujeme buď na jednu rodinu, nebo skupinu rodin. Může se pomoci rodičům poradit v různých obtížných situacích např. v situaci rozvodu, adopce, a jiné. 19 Makroúroveň Komunitní práce se zaměřuje na organizaci akcí místního společenství, kdy je cílem naplnění určité místní potřeby nebo řešení místního problému. SP potřebu nebo problém plánuje, analyzuje, organizuje jeho postup, iniciuje akci, koordinuje činnost účastníků, propaguje akci a hodnotí její účinky MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce Tamtéž. 17 Tamtéž. 18 Tamtéž. 19 Tamtéž. 20 Tamtéž. 15

16 Matoušek dále uvádí, že dle Biesteka se sociální práce s jednotlivci má řídit následujícími principy individualizace, vyjadřování pocitů, empatie, akceptací, nehodnotícím postojem, sebeurčením a diskrétností. 21 Součástí výkonu sociální práce je i znalost a zejména aplikace Etického kodexu společnosti sociálních pracovníků České republiky, kde jsou uvedeny etické zásady, pravidla etického chování SP ve vztahu ke klientovi, ke svému zaměstnavateli, ke kolegům, ke svému povolání a odbornosti a ke společnosti. Mimo jiné tam jsou vymezené etické problémové okruhy, které se rozdělují na tři oblasti. První z nich jsou základní etické problémy například kdy lze vstupovat nebo zasahovat do života občana, jeho rodiny, skupiny a obce. Dále se v nich vymezují další problémové okruhy, tj. například v případě, že dojde ke střetu při konfliktu zájmů sociálního pracovníka a zájmů klienta. Jako poslední oblast je definována role sociálního pracovníka v rámci jeho náplně práce, který má klientům pomáhat a současně je kontrolovat. Důležitou součást Etického kodexu jsou postupy při řešení etických problémů, které vymezují, že SP má mít možnost projednávat tyto problémy s ostatními kolegy a dalšími odborníky, dále společnost může doplnit a uzpůsobit etické zásady pro oblasti terénní sociální práce, kde jsou tyto problémy komplikované a závažné a v neposlední řadě je v něm ukotven princip, kdy má úkol Společnosti pomáhat jednotlivým sociálním pracovníkům analyzovat a pomáhat jim řešit jednotlivé problémy. 22 (viz. Příloha č. 1) 3 Sociální práce ve zdravotnictví V hlavní kapitole se objasňuje důležitost oboru sociální práce a její role ve zdravotnictví, její definice a cíle. V podkapitole dochází k popisu osoby ZSP a příklad praxe všeobecné sestry pro sociální práci. Obor sociální práce se ocitá v podobné nejistotě jako klienti, kterým pomáhá, protože se naše postindustriální společnost mění. Sociální pracovníci, kteří působí ve zdravotnických organizacích, se v rámci zdravotně-sociální péče setkávají s velmi různorodými problémy. V případě slábnutí instituce sociálního státu, kdy budou chybět i zdroje a prostředky, odborné činnosti opět nahradí charitativní činnosti. Abychom předešli této situaci, je nutné pracovat na kvalifikovaných odbornících způsobilých 21 MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce

17 k výkonu povolání. Sociální pracovníci ve zdravotnictví zatím u nás nemají tradiční zdravotnické vzdělání, protože zdravotnická legislativa je považuje za nelékařské zdravotnické pracovníky (dále jen NZP). U obou pracovníků SP/zdravotně-sociální pracovník (dále jen ZSP) se předpokládá, že jsou profesionálové, kteří znají teorie a metody oboru sociální práce a jejich snahou je tato aplikace v praxi a celoživotním vzděláváním. 23 V souvislosti s tím Kuzníková vymezuje zdravotně-sociální práci jako činnost různorodou a rozmanitou, kdy jejím hlavní cílem je iniciovat a realizovat sociálnězdravotní služby, zapojovat se do týmové spolupráce a zároveň zdůrazňovat svou profesionální nezávislost. Východiskem v rámci sociální práce ve zdravotnictví je pomoci pacientovi, také jeho rodině, popřípadě širšímu prostředí a řešit, zmírnit a zmírnit nebo odstranit negativní sociální důsledky jeho zdravotního stavu ZSP ZSP je osoba, která vykonává činnost v rámci preventivní, diagnostické a rehabilitační péče v oboru zdravotně sociální péče. Dále se zdravotně-sociální pracovník podílí na ošetřovatelské péči v oblasti uspokojování sociálních potřeb pacienta. 25 Brůha dále uvádí, že je to profese, která se nachází na hranici zdravotní a sociální péče, respektive mezi právní úpravou zákonu o NZP a zákonu sociálních služeb. Mezi těmito dvěma zákony je řada vztahů a odkazů. 26 Podle Vyhlášky 55/2011 Sb. je povolání ZSP charakterizováno následujícími základními činnostmi a kompetencemi. Bez odborného dohledu a bez indikace může ZSP obecně poskytovat zdravotní péči, která je v souladu s příslušnými právními předpisy a standardy. Dále musí brát ohledy na předpisy, které se vztahují k dodržování hygienicko-epidemiologického režimu, ty mimo jiné upravují ochranu veřejného zdraví. Kromě toho ve formě participace připravuje standardy, vede zdravotnickou dokumentaci a jinou dokumentaci, která vyplývá z jiných právních předpisů. Mimo jiné pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení a poskytuje pacientovi 23 KUZNÍKOVÁ, Iva a Věra MALÍK HOLASOVÁ. O sociální práci pro management zdravotnických organizací KUZNÍKOVÁ, Iva. Sociální práce ve zdravotnictví Zákon č. 96/2004, Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Díl 1, 10, odst BRŮHA, Dominik a Eva PROŠKOVÁ. Zdravotnická povolání. 2011, s

18 informace v souladu se svými odbornými schopnostmi nebo pokyny lékaře. Samotná jeho práce spočívá i v podílení se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti tohoto povolání, a to prostřednictvím středních a vysokých odborných škol, v akreditovaných zdravotnických studijních programech vysokých škol v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů. 27 ZSP má ve zdravotní sféře nesmírně důležitou roli při zahájení spletitého procesu zdravotně sociální rehabilitace. 28 Sociální pracovník Interdisciplinární tým Spolupracující organizace vně zdravotnického zařízení Klient a jeho prostředí Obrázek č. 2 Propojení spolupráce sociální práce ve zdravotnictví (Kuzníková, s. 24) V oblasti sociální prevence a depistážní činnosti se ZSP zaměřuje na zacílené a včasné vyhledání osob, co se v důsledku své nemoci nebo nemoci blízkých osob mohou dostat nebo dostali do nepříznivé sociální situace. Součástí jeho práce je také realizace sociálního šetření u pacientů, kdy posouzení celkové životní situace pacienta dle jeho rozsahu onemocnění. Vykonává také sociální šetření v rámci návštěvní služby v rodině, navazuje spolupráci s dalšími orgány veřejné správy nebo dalšími subjekty - o těchto všech faktech zpracovává zprávu, která obsahuje posouzení celkové životní situace pacienta. V jeho kompetencích je také sestavit plán psychosociální intervence do životní situace pacienta ve spolupráci s dalšími zdravotnickými pracovníky. V plánu by měl být uvedený rozsah, druh a nutnost sociálních opatření. Zajišťuje dále sociálně-právní poradenství v oblasti onemocnění a jeho následcích. Pomáhá i v rámci intervence pacientům, kteří mají špatné fyzické, psychické nebo sociální schopnosti. Tyto pacienty a jejich sociální okolí se snaží získávat aktivně. Jeho činnost tkví i v přípravě a organizaci rekondičních pobytů. Podílí se na procesu propuštění pacientů, zároveň zajištuje další následující péči a služby o ně. V situaci, kdy dojde k úmrtí pacienta, má 27 Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 28 KUZNÍKOVÁ, Iva. Sociální práce ve zdravotnictví

19 provádět odborné sociální poradenství. V případě osamělých zemřelých pacientů zabezpečuje záležitosti spojené s úmrtím. 29 Sociální šetření V pobytových službách společně se sociálním pracovníkem vykonává sociální šetření také zdravotnický pracovník. Tato spolupráce je velmi účelná a dokáže tak lépe posoudit situaci pacienta. 30 Arnoldová uvádí, že: Diagnostika situace člověka i návrh konkrétních opatření v rámci sociální péče je týmovou prací odborníků, a to lékaře a sociálního pracovníka. Podle potřeby je nutné tým doplnit příslušným odborným lékařem, např. psychiatrem, rehabilitačním lékaře apod., psychologem, zdravotní sestrou, pečovatelkou. 31 Při šetření je důležité zjistit potřeby pacienta, jeho očekávání, nepříznivá situace a jak ji vnímá. Dále je nutné poskytnout mu sociální poradenství a popřípadě informace o službě. 32 Arnoldová ještě uvádí, že do šetření je nutné zadat informace o člověku a jeho mikroskupině. Ta obsahuje údaje o členech domácnosti a jiných členech rodiny, jejich zdravotní stav, funkční a ekonomickou závislost, vztahy, zaměstnání, kulturu, osamělost a jiné důvody. Zjišťují se i data o příjmech a výdajích. Orientačně pro posouzení může posloužit životní minimum. 33 Chloupková uvádí, že v sociální šetření získáváme informace o daném pacientovi a umožňujeme mu tak i sociální poradenství. Zjišťuje se tak i potřeba, kam daného pacienta dále směřovat. Tyto informace jsou pak základním elementem pro zpracování individuálního plánování, které může posloužit i celému týmu, zejména pak klíčovému pracovníkovi. 34 Podle Hauke je individuální plánování jeden z nejvýznamnějších instrumentů zajištění kvality poskytovaných služeb KUZNÍKOVÁ, Iva. Sociální práce ve zdravotnictví CHLOUPKOVÁ, Soňa. Jednání se zájemcem o službu sociální péče od A do Z ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální péče: učebnice pro obor sociální činnost. 2015, s CHLOUPKOVÁ, Soňa. Jednání se zájemcem o službu sociální péče od A do Z ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální péče: učebnice pro obor sociální činnost CHLOUPKOVÁ, Soňa. Jednání se zájemcem o službu sociální péče od A do Z HAUKE, Marcela. Pečovatelská služba a individuální plánování: praktický průvodce. 2011, s

20 Další činnosti ZSP Kuzníková uvádí ještě následující činnosti, které ZSP provádí. Má cíleně vést k dosažení zvýšené kvality života klienta a také předcházet pomocí preventivní činnosti k návratu do zdravotního zařízení. Ve zdravotnickém zařízení musí řešit v případě indikace lékaře akutně hospitalizované pacienty, poskytuje sociální pomoc, a to nejen chronicky nemocným pacientům. Umožňuje poradenství, plánování péče a sociální rehabilitaci, dále specializovanou pomoc, jedná s jinými zařízeními, může také spolupracovat s rodinou, poskytovat psychosociální podporu klienta a jiné. K dalšímu konání patří sociální prevence, prostřednictví níž by měl vést rozhovor s každým pacientem a zajišťovat sociální problémy a potřeby. Součástí sociální prevence je depistáž, ale i sociální poradenství. ZSP také sestavuje sociální anamnézy a prognózy, pomocí nichž se snaží začlenit pacienta zpět do sociálního prostředí a jeho role. V neposlední řadě musí umět aplikovat metody sociální práce skupinovou nebo rodinou terapii, dále sociální práci s rodinami nebo individuální sociální práci Vzdělání Podle zákona č. 108/2006 Sb. má zaměstnavatel vůči sociálnímu pracovníkovi povinnost zabezpečit další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, pomocí kterého si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. 37 Pokud pracovní poměr sociálního pracovníka u téhož zaměstnavatele netrvá celý kalendářní rok, činí rozsah dalšího vzdělávání jednu dvanáctinu částky rozsahu uvedeného ve větě první za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. V případě nepřítomnosti v práci v rozsahu delším než jeden kalendářní měsíc se rozsah dalšího vzdělávání krátí o jednu dvanáctinu celkové částky rozsahu. 38 Tato povinnost však není pro zaměstnance ve zkušební době. 39 K dalším možnostem získání vzdělání sociálního pracovníka patří specializační vzdělávání prostřednictvím vysokých škol a vyšších odborných škol, které navazují na získanou odbornou způsobilost k výkonu profese sociálního pracovníka, 36 KUZNÍKOVÁ, Iva. Sociální práce ve zdravotnictví Zákon č. 108/2006, Sb. O sociálních službách. 38 Zákon č. 108/2006, Sb. O sociálních službách 111. Odst Zákon č. 108/2006, Sb. O sociálních službách. 20

21 účast v kurzech s akreditovaným programem, odborné stáže, účast na školicích akcích nebo účast na konferencích. 40 K výkonu ZSP je nutné podle zákona č. 96/2004 Sb., získat vzdělání prostřednictvím absolvování: akreditovaného zdravotnického bakalářského nebo magisterského studijního oboru sociálního zaměření, nejméně tříletého studia v oborech sociálního zaměření na vyšších odborných školách nebo vysokých školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotně-sociální pracovník, nebo specializačního studia v oboru zdravotně-sociální péče po získané odborné způsobilosti všeobecné sestry podle Dovednosti a vlastnosti Dnešní společnost klade mnoho nároků a požadavků na výkon sociálního pracovníka. K nárokům jsou stanoveny vysoké požadavky na čas, místo i kvalitu výkonu sociální práce. V závislosti na rozvoji informačních technologií, musí být SP k dispozici nepřetržitě, musí řešit více agend najednou. Dále se zabývá řešením otázek související s využitím sociálních médií v osobním a pracovním životě, musí mít zájem být schopný, motivovaný, ochotný a loajální. 42 K výkonu povolání ZSP jsou dále nezbytné i tyto základní vlastnosti a schopnosti: emoční inteligence, vztah k lidem, vlastnosti zralé osobnosti, prosociální chování, přirozená autorita, přitažlivost, odborné vzdělání a všeobecný přehled, respekt a flexibilita, důvěryhodnost, dodržování etického kodexu a další. 43 Laca uvádí, že k podstatným atributům všech sociálně-psychologických dovedností jsou zásadní komunikační dovednosti. Ty by se daly rozdělit do čtyř kategorií: osobnostní nastavení, aktivní naslouchání, empatie a asertivita. 44 SP by se měl snažit přiblížit k pacientovi aktivním nasloucháním, poskytnout pacientovi zpětnou vazbu, 40 Zákon č. 108/2006, Sb. O sociálních službách. 41 Zákon č. 96/2004, Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) C3%A1ce%20-%20Jana%20Novotn%C3%A1.pdf 44 LACA, Slavomír. Dialóg pomáhajúcich profesii [i.e. profesií] v kontexte sociálnej práce

22 dohodnout se na problému a jeho postupu řešení. Při aktivním naslouchání je důležitý dobrý kontakt (dát najevo, že je pacienta posloucháme a rozumíme jeho problému), hledání podstaty (nesoustředit se jen na podrobnosti, ale i celkový význam) nebo sumarizování (ujištění se a zopakování toho, co pacient řekl). Je přitom důležité, aby se utvořila přátelská atmosféra a nikdo z nich neměl problém otevřeně říci, co si myslí. Na základě této etapy se používá metoda rozhovoru a pozorování. 45 K dosažení výsledku mezi sociálním pracovníkem a klientem, je důležité vytvořit a udržovat si s ním vztah. 46 Sociální pracovníci jsou přímo začlenění do kvality života pacientů a jejich rodin, proto by měli mít schopnosti diagnostické, sociální a psychologické Příklad z praxe ZSP ve Vojenské nemocnici Brno Ve Vojenské nemocnici Brno (dále jen VN Brno) povolání ZSP nalezneme pod pracovní pozicí všeobecné sestry pro sociální práci nebo pod názvem sociální sestra. V rámci Vojenské nemocnice (dále jen VN) tato pracovnice sídlí na ředitelství a tímto na první pohled nepůsobí jako součást multidisciplinárního týmu. (viz. Příloha č. 6) Do této funkce nastoupila schválením náměstkyně nelékařských zdravotnických služeb s požadovanou kvalifikací střední zdravotnické školy, vysoké zdravotnické školy, vysoké školy nebo specializačního studia. ZSP má dosažené vzdělání střední zdravotnické školy a specializační studium. 48 Pracovnice plní ve své funkci nejen zdravotně-sociální činnost, ale funguje i na poli hlavní sestry. V této činnosti má poskytovat ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu bez odborného dohledu. Také provádí základní zdravotní výchovu pacientů v oblasti ochrany a podpory zdraví v ošetřovatelských postupech 49 Všeobecná sestra pro sociální práci má následující povinnosti z hlediska zdravotnického pracovníka: vykonává povolání dle stanovení zákona č. 96/2004 Sb. v platném znění a poskytuje tak péči v souladu s právními předpisy a standardy. 45 LACA, Slavomír. Dialóg pomáhajúcich profesii [i.e. profesií] v kontexte sociálnej práce. 1. vyd. Brno: Institut mezioborových studií, ISBN , s LACA, Slavomír. Dialóg pomáhajúcich profesii [i.e. profesií] v kontexte sociálnej práce. 2013, s LACA, Slavomír. Dialóg pomáhajúcich profesii [i.e. profesií] v kontexte sociálnej práce Vlastní šetření. 49 Tamtéž. 22

23 dodržuje hygienicko-epidemiologický režim dle zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 195/2005 Sb. v platném znění. vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci, která vyplývá ze zvláštních právních předpisů, pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení. poskytuje pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí, případně dbá dle pokynů lékaře. podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů; podílí se na přípravě standardů. zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděla v souvislosti s výkonem svého povolání, s výjimkou případů, kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby nebo kdy byl této povinnosti zproštěn nadřízeným orgánem v důležitém státním zájmu, tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti uložené zdravotnickým pracovníkům zvláštními předpisy. respektuje etický kodex Práva pacientů, při výkonu povolání se řídí Etickým kodexem zdravotnického pracovníka nelékařských oborů. uplatňuje princip aktivní profesionální péče. zdravým i nemocným lidem pomáhá dojít k poznání, že péče o vlastní zdraví je základní povinností každého člověka, také ovlivňuje vědomosti a postoje občana tak, aby byl schopen pečovat o své zdraví i nezávisle na zdravotní péči. V rámci celoživotního vzdělávání prohlubuje a zdokonaluje své odborné znalosti. 50 Na poli sociální práce provádí: sociální prevenci u osob, které se v důsledku své nemoci ocitly v nepříznivé sociální situaci 50 Vlastní šetření. 23

24 provádí sociální šetření u pacientů a posuzuje životní situaci pacienta ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům, na základě spolupráce s orgány veřejné správy, popřípadě dalšími subjekty a o zajištěných skutečnostech zpracovává zprávu o posouzení životní situace pacienta. zajišťuje sociálně právní poradenství ve vztahu k onemocnění nebo k jeho následkům. v rozsahu své způsobilosti vykonává činnosti při přípravě propouštění pacientů, včetně zajištění další péče, služeb a pomůcek. v případech, kdy nelze získat souhlas s hospitalizací pacienta a při použití omezovacích prostředků zajišťuje spolupráci s orgány veřejné správy, popřípadě dalšími subjekty. v případě úmrtí provádí odborné poradenství v sociální oblasti, u osamělých zemřelých pacientů zajišťuje záležitosti spojené s úmrtím. 51 Další její činnosti týkající se kompetencí v rámci výkonu ošetřovatelské péče jsou součástí přílohy č. 2. Všeobecná sestra pro sociální práci také poskytuje přehled a kontakty na tato zařízení, informace při podávání žádostí do těchto zařízení, informace o zařízeních pro válečné veterány, napomáhá při vyřízení dávek soc. péče (např. informuje o druzích dávek, kontaktních místech). Poskytuje sdělení v rámci půjčoven a prodejen kompenzačních pomůcek, nabízí kontakty na pečovatelské služby, agentury domácí péče, ubytovny pro občany v nepříznivé životní situaci nebo osobní asistenci, jak postupovat při vypravování pohřbu pro pozůstalé. 52 V případě řešení nepříznivé sociální situace pacienta se zúčastňuje pravidelných měsíčních primářských porad a vizit. Mimo jiné provádí rozhovory s pacienty i rodinami ohledně léčeben dlouhodobě nemocných, domovů pro seniory, přechodných pobytů nebo pečovatelských služeb. Poskytuje sociální služby pro pacienty, ale i rodinné příslušníky. Napomáhá umisťovat pacienty do zařízení následné péče, konkrétně do léčeben dlouhodobě nemocných, hospiců nebo rehabilitačních ústavů a podobně Vlastní šetření. 52 Tamtéž. 53 Tamtéž. 24

25 3.2.1 Vedení spisové dokumentace Spisovou dokumentaci si řídí sama, dle svých možností a kompetencí. Příklady vedení spisové dokumentace uvádím níže. 54 V příloze č. 3 nalezneme sociální kartu pacienta, kde jsou uvedeny jeho osobní údaje, oddělení, na kterém je hospitalizován a jeho klinická diagnóza. Osobní údaje obsahují informace týkající se jména a příjmení, bydliště, data narození, rodné číslo, pojišťovnu, zdravotní stav. Dále jméno a adresu příbuzných - jejich adresu a telefonní kontakt a v poslední řadě také zaměstnavatele a kontakt na něj. Nedílnou součástí je sociální zápis o situaci pacienta, péči o jeho osobu, spolupráce s jinými organizacemi, popřípadě s osobami, včetně zajištění následné péče. Zápis je chronologicky seřazen. 55 V příloze č. 3 nalezneme dokument Plná moc, součástí dokumentu je jméno a příjmení osoby, která plnou moc vydává, dále je v ní zahrnuté oddělení, kde je pacient umístěn, jméno zmocnitele a jeho číslo OP. V plné moci musí být také uvedeno, co je nutné uhradit částka (kolik je třeba zaplatit, kolik peněz bylo přijato a kolik vráceno). Aby byla plná moc kompletní, je potřeba uvést mimo podpisy osoby přebírající, předávající a svědka také datum a podpis jak zplnomocněnce, tak zplnomocnitele. Součástí by mělo být razítko nemocničního zařízení. 56 Jak náročná sociální práce ve VN Brno může být, ukazuje příloha č. 4. Všeobecná sestra pro sociální práci musela v rámci komplexní péče o pacienta navázat spolupráci nejen interní v nemocnici, ale i externí - mimo ni. 57 Příloha č. 5 obsahuje záznamu sociální karty, ve které je uvedeno kromě sociálního šetření také žádost o zasílání důchodů a plná moc, ve které zplnomocňuje pacient sociální sestru k obnovení vyplácení důchodů. Tato příloha také obsahuje vyjádření VN Brno a řízení o pozůstalosti. V uvedené příloze vidíme spolupráci mezi jednotlivými zařízeními a osobami Vlastní šetření. 55 Tamtéž. 56 Tamtéž. 57 Tamtéž. 58 Tamtéž. 25

26 3.3 Sociální péče Sociální služby jsou velmi rozsáhlé služby, které slouží k uspokojení všech speciálních potřeb různé skupině obyvatel. 59 Lze je charakterizovat také jako činnost nebo soubor činností, které se starají o pomoc a podporu osobám takovým způsobem, aby docházelo k sociálnímu začlenění nebo prevenci sociálního vyloučení. 60 Podle zákona č. 108/2006 Sb. rozlišujeme následující tři druhy sociálních služeb, a to: sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. 61 Sociální poradenství můžeme rozdělit dle Matouška O. na základní a odborné. V základním poradenství poskytujeme především informace o postupech, které se týkají otázek ohledně důchodového a nemocenského pojištění, dále informace o sociální pomoci, sociálně-právní ochraně, také zaměstnanosti osobám nacházejícím se v těžké sociální situaci. V případě odborného sociálního poradenství se zaměřujeme na zjištění rozsahu a charakteru špatné sociální situace pomocí specializované odborné činnosti, pomáháme tak zajistit její příčiny vzniku, poskytnout informace osobám při rozhodování a uplatňování forem sociální pomoci. Součástí sociálního poradenství je i terapeutická činnost. 62 Zákon č. 108/2006 Sb. upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci. Má snahu podpořit je takovým způsobem, aby dokázali žít ve svém přirozeném sociálním prostředí. Za cíl má jednotlivce zapojit do obvyklého života ve společnosti. V situaci, kdy osoby pro svůj zdravotní stav nemohou nebo nedokáží naplnit tyto skutečnosti, je nutné jim důstojné prostředí a zacházení kdokoliv má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí. 63 Ke službám sociální péče řadíme osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou péči, průvodcovské a předčitatelské služby, podporu samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby 59 KREBS, Vojtěch. Sociální politika Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. 61 Tamtéž. 62 MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. 26

27 se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení a služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. 64 S procesem poskytování zdravotně-sociální péče úzce souvisí služby ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Tyto služby se poskytují prostřednictvím pobytu osobám, které kvůli jejich zdravotnímu stavu se nedokážou o sebe sami postarat, a proto jim musí pomoci jiná fyzická osoba. Z tohoto důvodu nemohou být propuštěny a to alespoň do té doby, než je jim tato péče zajištěna prostřednictvím pomoci například osoby blízké, jiné fyzické osoby nebo pomocí terénních, ambulantních nebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Činnosti, které jsou zahrnuté v této službě, jsou: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro ni, pomoc při zvládání obvyklých činností v péči o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. 65 Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. 66 Služby, které se poskytují v rámci sociální prevence, jsou: ranná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, azylové domy, domy na půli cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy a sociální rehabilitace Vyhláška 505/2006 Sb., kterou provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. 65 Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. 66 Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. Díl 4, Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. 27

28 Formy sociální péče Zákon č. 108/2006 Sb. uvádí tři formy sociální péče, a to: pobytovou, která je spojená s ubytováním v zařízeních sociálních služeb, ambulantní, kam osoba dochází, je doprovázena nebo dopravována součástí není ubytování a terénní jsou osobě poskytovány v přirozeném sociálním prostředí Zdravotní péče Tato kapitola přináší vhled do zdravotní péče vykonávané v rámci zdravotního systému České republiky. Součástí je také podkapitola věnovaná NZP, kteří jsou součástí praktické části práce. Podle Zákona č. 372/2011 Sb. můžeme zdravotní péči objasnit dvěma způsoby. První způsob definuje zdravotní péči jako soubor činností a opatření, které se provádějí fyzickým osobám, aby bylo možné předejít, odhalit nebo odstranit nemoc, vadu nebo zdravotní stav. Dále se snaží udržet, obnovit nebo zlepšit zdravotní a funkční stav, udržet a prodloužit život a zmírnit jeho utrpení, v neposlední řadě se snaží nabídnout pomoc při reprodukci a porodu a posoudit zdravotní stav. Druhý způsob objasňuje zdravotní péči jako preventivní, diagnostickou, léčebnou, léčebně rehabilitační, ošetřovatelskou nebo jinou zdravotní činnost, která je prováděná zdravotnickými pracovníky. 69 Druhy V případě časové naléhavosti rozlišujeme 4 druhy péče. První z nich je neodkladná zdravotní péče nalezneme ji v přednemocniční a nemocniční péči, kterou poskytuje RZP, Emergency, ARO a jednotky intenzívní péče. Druhou je akutní zdravotní péče, která slouží především k odvrácení nebezpečí před zhoršením zdravotního stavu a komplikací nemoci, udává se cévní onemocnění, orgánové selhání nebo traumatologie. K předposlední řadíme plánovanou zdravotní péči, ta může být chirurgická, ortopedická, intervenční nebo diagnostická a jako poslední z časové 68 Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. 69 Zákon č. 372/2011 Sb. O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 28

29 naléhavosti uvádí nezbytnou zdravotní péči, která je ve smyslu k zahraničnímu pojištěnci. 70 Podle účelu péče jejího poskytnutí je to péče preventivní, diagnostická, dispenzární, léčebná, posudková, léčebně rehabilitační, ošetřovatelská, paliativní a lékárenská. 71 Formy Podle Dukové jsou poskytovány následující tři formy zdravotní péče. První jsou netržní, které se poskytují prostřednictvím rozpočtu a na podkladě daní. Druhou formu uvádí jako polotržní, tu charakterizuje participací pacienta, dále pak soukromými a veřejnými zdroji a veřejným zdravotním pojištěním. Poslední formou jsou tržní, kdy se jedná o přímé platby pacientem a možnost využití komerčních pojištění, tady ale nepatří veřejné zdroje ze systému financování. 72 Formy zdravotní péče jsou rozděleny také na ambulantní péči, jednodenní péči, lůžkovou péči a zdravotní péči poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Při ambulantní péči není třeba hospitalizace pacienta nebo přijetí na lůžko do zařízení. Poskytuje se buď jako primární, specializovaná nebo stacionární péče. U jednodenní péče je nutný už pobyt pacienta na lůžku po dobu kratší než 24 hodin. Třetí forma lůžková péče se nemůže poskytovat ambulantně, musí být zajištěna v rámci nepřetržitého provozu. Rozděluje se na 4 kategorie, a to: akutní lůžkovou péči intenzivní, akutní lůžkovou péči standardní, lůžkovou péči následnou nebo dlouhodobou. Poslední forma zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta je umožněna návštěvní službou nebo v rámci domácí péče (ošetřovatelská, léčebně rehabilitační nebo paliativní) NZP Dle zákona. 96/2004 Sb. zdravotnické povolání je souhrn činností zdravotní péče zejména ošetřovatelské péče, péče v porodní asistenci, preventivní péče, diagnostické 70 JUREK, František. Veřejné zdravotnictví pro klinickou praxi Zákon č. 372/2011 Sb. O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 72 DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost Zákon č. 372/2011 Sb. O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 29

30 péče, léčebné péče, léčebně rehabilitační péče, neodkladné péče, anesteziologickoresuscitační péče, posudkové péče a dispenzární péče. 74 NZP může vykonávat práci bez indikace, na základě indikace a pod přímým vedením. Při práci bez indikace může sám rozhodnout, jakou činnost vykoná a na základě indikace koná v případě, že mu to naordinuje jiný lékař nebo nadřízený pracovník. 75 Zákon č. 96/ 2004 Sb. stanovuje výkon práce NZP, u kterých je umožněn výkon provádění péče, tyto profese uvádím níže: všeobecná sestra porodní asistentka ergoterapeut radiologický asistent zdravotního laboranta ZSP optometrista ortoptista asistent ochrany a podpory veřejného zdraví ortotik-protetik nutriční terapeut zubní technik dentální hygienista zdravotnický záchranář farmaceutický asistent biomedicínský technik biotechnický asistent radiologický technik adiktolog Zákon č. 96/2004. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Hlava první, 2a). 75 Zákon č. 105/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 30

31 PRAKTICKÁ ČÁST V předchozí části práce jsem se věnovala teoretickému ukotvení. V práci je uveden podrobný popis osobnosti ZSP, jehož role je podstatná pro další empirické zkoumání. V praktické části bakalářské práce je třeba charakterizovat metodologii výzkumného šetření, analyzovat výzkumné vzorky a následně uvést výzkumná šetření. Nyní se budu věnovat popisu použitých metod realizovaných ve výzkumném šetření se zaměřením na definované cíle a výzkumné otázky, volbě designu výzkumu, výzkumného vzorku, metody sběru dat, etické otázky a techniky analýzy kvantitativní dat. 5 Výzkumný problém Výzkumný problém se zaměřuje na poskytnutí pohledu na zkoumanou oblast z pozice NZP jednotlivých oddělení Vojenské nemocnice Brno. Cílem je zjistit a popsat proces poskytování zdravotně-sociálně péče ve VN Brno z hlediska kompetencí a komunikace mezi ZSP a vybranými NZP. Jak je pracovní pozice zdravotní sestry pro sociální oblast přijímána a chápána mezi ostatními NZP, zda dochází ke komunikaci a kooperaci za účelem zkvalitnění služby s cílem individuální a komplexní pomoci jednotlivým pacientům. 6 Dílčí cíle Z pohledu na cíl práce, jsem stanovila následující výzkumné otázky, které jsou v rámci kvantitativního výzkumu středem mého zájmu. Tyto otázky zní následovně: 1) Jaká je náplň práce ZSP podle názoru NZP? 2) Jak dochází ke kontaktu ZSP a pacienta dle NZP? 3) Jak posuzují spolupráci ZSP NZP? 4) Jaká je intervence ZSP v rámci komplexní péči o pacienta? 76 Zákon č. 96/2004. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). 31

32 7 Metoda výzkumu Výzkum byl prováděn formou kvantitativní metody dotazníkového šetření mezi pracovníky VN Brno. (viz. Příloha č. 9) Při realizaci výzkumného šetření 77 jsem vycházela z teoretických postupů Miroslava Dismana a Johna Dewey. Prvotním úkolem byl výběr vzorku a stanovení jeho velikosti. Dotazníkem jsem oslovila jednotlivá oddělení nemocnice dne Po výběru vzorku jsem provedla pilotáž, jejímž úkolem bylo zjistit, zda realizace výzkumu bude možná. Posléze jsem upravila výzkumné otázky a zvolila metodu samovyplňovacího dotazníku. Následovala fáze konstrukce nástrojů pro sběr dat, tzv. předvýzkum za účelem ověření zdali otázky v dotazníku fungují, zda jim respondenti rozuměli a byli ochotni na ně odpovídat. Poté jsem přistoupila k samotnému výzkumu formou osobního předání dotazníků k rukám všeobecné sestry pro sociální práci. Celkem bylo osloveno 60 tazatelů, zpět se mi vrátilo 58 vyplněných dotazníků. Otázky byly rozdělené do několika baterií. Na vyplnění dotazníků měli respondenti lhůtu 5 pracovních dní. Na základně vzniklého souboru dat jsem provedla analýzu. 8 Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvoří zaměstnanci nelékařských zdravotnických povolání jednotlivých oddělení VN Brno. Tato povolání jsou blíže specifikována v teoretické části práce. NZP jsou zpravidla účastni procesu péče o pacienta od jeho samého přijetí až po propuštění z nemocnice. Zároveň úzce spolupracují s lékaři a v jejich povinnostech je i zavčas podchytit případné sociální problémy pacienta. Z oslovených respondentů bylo 46 všeobecných zdravotních sester, 6 staničních sester, 1 vrchní sestra, 1 arteterapeutka a 3 všeobecné sestry u lůžka z oddělení Psychiatrie, ORL, Oční, Neurologie A, Neurologie JIP, Interní oddělení A, Interní oddělení B, Interní oddělení C, Interní oddělení JIP, Chirurgie A, Chirurgie B a Chirurgie JIP. Všichni respondenti byli dopředu seznámeni se skutečností, že jejich odpovědi jsou zcela anonymní. 77 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele

33 9 Místo a realizace výzkumu Toto zařízení se mi stalo námětem práce z důvodu poskytování specifické zdravotní péče pro příslušníky Armády České republiky a i ostatní obyvatelstvo (již výše uvedeno), tímto se prakticky odlišuje od většiny nemocnic. V rámci výkonu stáže jsem se dohodla se všeobecnou sestrou, zda by pro ni bylo přínosné zrealizovat bakalářskou práci na toto téma. Nápad se jí líbil a dohodly jsme se na další spolupráci. Do tohoto procesu jsem začlenila i náměstkyni nelékařských zdravotnických služeb, která mi schválila dotazník. Žádný z problémů se nevyskytl, a proto jsem mohla uskutečnit výzkum. Vojenská nemocnice je příspěvkovou organizací, byla zřízena s účinností od 1. července 1994 v souladu s ustanovením 31 odst. 1 Zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, zřizovací listinou ministr obrany České republiky ze dne 3. června Vojenská nemocnice je právnickou osobou s IČO , která se nezapisuje do obchodního rejstříku a není součástí ozbrojených sil ve smyslu Zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 78 Statutárním orgánem VN Brno je ředitel. Ředitele jmenuje a odvolává z funkce zřizovatel. Zástupci ředitele jsou náměstek ředitele pro léčebně preventivní péči, náměstek ředitele pro ekonomické řízení. 79 (viz. Příloha č. 6) VN Brno je zřízena za účelem poskytování komplexní zdravotní péče v souladu s ustanovením 11 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů příslušníků Armády České republiky a dalším pojištěncům ve spádovém území vymezeném zřizovatelem. VN poskytuje preventivní, diagnostickou, léčebnou a posudkovou zdravotní péči, mimo jiné také poskytuje specializovanou lékárenskou péči ve prospěch nemocničních oddělení, příslušníkům Armády České republiky a ostatnímu obyvatelstvu, zabezpečuje nemocniční oddělení zdravotnickou technikou a činnost v oblasti klinické farmacie. Účastní se výchově vzdělávacích a vědeckovýzkumných činností, a to pregraduální a postgraduální přípravy lékařů a farmaceutů a výuky a pomaturitního studia středního zdravotnického personálu

34 Nabízí také poradenskou a expertizní činnost v oblastech odborné činnosti, provádí vojensko-odborný výcvik a připravuje zaměstnance na konání zábranné pohotovosti státu, také nabízí plnění činů k zabezpečení, uvádí VB Brno do vyšších stupňů bojové a mobilizační pohotovosti. Podílí se rovněž na kontrolní činnosti a úkolech zdravotnického zajištění vojsk podle instrukcí zřizovatele, přepravuje raněné a nemocné. Pomáhá zajištěním úklidových prací v budovách a celém areálu VN, zúčastňuje se přípravy ve stravovacím chodu pro pacienty a zaměstnance VN, udržuje, opravuje a střeží areál VN a snaží se zachovávat, popřípadě opravovat vozidla VN. VN Brno se také podílí na provozování ústavu SPE, domácí péče o vojenské veterány, co jsou poživateli důchodu, který je vyplácený Vojenským úřadem sociálního zabezpečení. V poslední řadě pronajímá nebytové prostory v areálu příspěvkové organizace VN. 80 (více viz. Příloha č. 6) Nemocnice se řídí standardy poskytovaných Spojenou akreditační komisí o. p. s.. Ty obsahují předepsané postupy v oblastech: resortních bezpečnostních cílů; práva pacientů a jejich edukaci; dostupnost a kontinuitu péče; diagnostickou péči; terapeutickou péči; anesteziologickou péči a chirurgickou péči; objednávání, předepisování a podávaní léků a léčiv; hygienu nemocničního prostředí a protiepidemická opatření; řízení a správa; řízení kvality a bezpečí; bezpečí prostředí; informace a komunikace a řízení lidských zdrojů. 81 Ve VN je celkem šest lůžkových oddělení, jedná se o interní oddělení s onkologickým stacionářem a JIP stanicí; chirurgické oddělení s ortopedickým ordinariátem a JIP stanicí (pooperační oddělení); neurologické oddělení s JIP stanicí; psychiatrické oddělení; oční oddělení a ORL oddělení. 82 (viz. Příloha č. 8) VN Brno disponuje s 222 akutními lůžky. V rozložení na jednotlivá oddělení: chirurgie (standard a JIP) 64 lůžek, interna (standard a JIP) 73 lůžek, neurologie (oddělení A a JIP) 26 lůžek, na očním oddělení 14 lůžek, v oddělení ORL 15 lůžek a na psychiatrii 30 lůžek. 83 (viz. Příloha č. 8) 80 VN Brno, Výroční zpráva VN Brno, (přidat do literatury) soubor - Akreditační standardy pro nemocnice platné od VN Brno, Výroční zpráva VN Brno,

35 Podle poskytnutých informací náměstkyně nelékařských zdravotnických služeb VN Brno jsou k dubnu 2016 ve Vojenské nemocnici Brno tato nelékařská povolání: všeobecná sestra, radiologický asistent, zdravotní laborant, nutriční terapeut, zubní technik, dentální hygienistka, farmaceutický asistent, psycholog ve zdravotnictví, klinický psycholog, fyzioterapeut, řidič dopravy nemocných a raněných a sanitář. 10 Analýza dat a interpretace dat Získaná data byla vyhodnocena formou absolutních i relativních četností. Nejprve jsem si zaznamenávala četnost jednotlivých odpovědí respondentů do programu Microsoft Excel a posléze tyto odpovědi shromažďovala do skupin dle podobnosti a analyzovala. V dotazníku jsem použila jak uzavřené otázky, které nabízely eventuální možnost volby, tak otázky otevřené s volnou možností odpovědi. Na následujících stránkách nalezneme čtyři kategorie stanovených dílčích cílů, ve kterých jsou pod přesným zněním zaznamenané otázky a jejich zapracování do tabulek a grafů za celou VN Brno doplněné o slovní hodnocení. 35

36 11 Vyhodnocení sondy Dílčí cíl č. 1: 1) Jaká je náplň práce ZSP podle názoru NZP? Otázka č. 1: Co je podle Vašeho názoru náplní práce ZSP? Tabulka č. 1: Náplň práce ZSP Náplň práce ZSP Počet Preventivní péče 10 Diagnostická péče 1 Rehabilitační péče 2 Ošetřovatelská péče v oblasti uspokojování sociálních potřeb pacienta 54 Jiná péče 6 Náplň práce ZSP 8% 14% 1% 3% Preventivní péče Diagnostická péče 74% Rehabilitační péče Ošetřovatelská péče v oblasti uspokojování sociálních potřeb pacienta Jiná péče Graf č. 1: Náplň práce ZSP Cílem této otázky bylo zmapovat náplň práce ZSP.Podle respondentů je náplní práce především ošetřovatelská péče v oblasti uspokojování sociálních služeb pacienta, 36

37 uvedlo tak 74% dotázaných, což je alespoň ¾ NZP. Poměrně velké rozdíly uvedených odpovědí respondentů vidíme mezi preventivní péčí 14%, jinou péčí 8%, rehabilitační péčí 3% a diagnostickou péčí pouhé 1%. K jiné náplni práce ZSP uvedli respondenti spolupráci s rodinou; řešení nepříznivých sociálních podmínek klienta; následnou péči, edukaci a kontakt s příbuznými; umístění do následné péče mimo nemocnici a detenci. 1 z NZP odpověď na tuto otázku neuvedl. Otázka č. 2: Máte povědomí, co je obsahem sociální dokumentace pacienta? Tabulka č. 2: Povědomí o obsahu sociální dokumentace Povědomí o obsahu sociální dokumentace Počet Mám 37 Nemám 22 Povědomí NP o obsahu sociální dokumentace 37% 63% Mám Nemám Graf č. 2: Povědomí o obsahu sociální dokumentace Cílem této otázky bylo zjistit povědomí NZP o obsahu sociální dokumentace pacienta. Přes polovinu respondentů ví, co obsahuje sociální dokumentace pacienta, přesněji 63%, zbylých 37% uvedlo nevědomost. 37

38 Otázka č. 3: Jaké záležitosti řešíte se ZSP? Tabulka č. 3: Znalost NZP v oblasti řešených záležitostí ZSP Znalost NZP v oblasti řešených záležitostí ZSP Počet Detenční řízení 42 Úmrtí 38 Bydlení 23 Finance 23 Následná péče 54 Rodina 17 Kompenzační pomůcky 4 Sociální dávky 15 Sociálně - právní poradenství 18 Veřejná správa 14 Ošacení 38 Úschova pozůstalostí 32 Jiné činnosti 0 Názor NZP na řešené záležitosti ZSP Počet (%) Jiné činnosti Úschova pozůstalostí Ošacení Veřejná správa Sociálně - právní poradenství Sociální dávky Kompenzační pomůcky Rodina Následná péče Finance Bydlení Úmrtí Detenční řízení Graf č. 3: Názor NZP na řešené záležitosti ZSP 38

39 K nejčastěji řešeným záležitostem dle NZP patří následná péče pro dobu po propuštění 94%, detenční řízení uvedlo 74% respondentů, shodně uvedlo 67% dotazovaných odborné sociální poradenství při úmrtí a poskytování potřebného ošacení pacientovi. ZSP dále řeší dle respondentů v 56% úschovu pozůstalostí, ve 40% finanční stránku klienta a oblast bydlení, ve 32% sociálně-právní poradenství, z 30% komunikaci s rodinou, 25% spolupráci s veřejnou správu. Nejméně odpovědí jsem zaznamenala v odpovědi sociální dávky 6%, kompenzační pomůcky 7%. K výkonu jiných činností ZSP se nikdo z respondentů nevyjádřil. Dle vyhodnocení mi na otázku neodpověděli 2 respondenti. Dílčí cíl č. 2: 2) Jak dochází ke kontaktu ZSP a pacienta dle NZP? Otázka č. 4: Na základě jakého podmětu přichází ZSP na Vaše oddělení? Tabulka č. 4: Příchod ZSP na jednotlivá oddělení Příchod ZSP na jednotlivá oddělení Počet Na vyžádání 31 Z vlastní iniciativy 21 Na vyžádání i z vlastní iniciativy 6 39

40 Názor NZP na příchod ZSP na oddělení 10% 36% 54% Na vyžádání Z vlastní iniciativy Na vyžádání i z vlastní iniciativy Graf č. 4: Názor NP na příchod ZSP na oddělení Na tuto otázku odpovědělo celkem 58 respondentů. Nejvíce respondentů uvedlo, tedy 54%, že ZSP přichází na oddělení na jejich vyžádání, 36% dotazovaných uvedlo, že ZSP dochází na jejich oddělení z vlastní iniciativy. Zbylých 10% uvedlo, že ZSP přichází na oddělení jak na vyžádání, tak z vlastní iniciativy - to znamená bez jakéhokoliv impulzu od lékařů nebo jiných zdravotnických pracovníků, kteří potřebují poradenství v oblasti sociální péče. Otázka č. 5: Jak často kontaktujete ZSP? Tabulka č. 5: Kontaktování ZSP NZP Kontaktování ZSP NZP Počet Alespoň 1x denně 18 Alespoň 1x týdně 15 Alespoň 1x měsíčně 8 Alespoň 1x za půl roku 3 Nikdy 1 Jiné 16 40

41 Kontaktování ZSP NP 26% 29% 2% 5% 13% 25% Alespoň 1x denně Alespoň 1x týdně Alespoň 1x měsíčně Alespoň 1x za půl roku Nikdy Jiné Graf č. 5: Kontaktování ZSP NZP Analýza odpovědi: "Jiné" % Bez odpovědi V případě potřeby kontaktuje ZSP staniční ZSP dochází denně sám Vyžaduje-li to pacient Dle potřeby Graf č. 6: Analýza odpovědi: Jiné K této otázce se vyjádřilo celkem 58 NZP a 1 z nich neodpověděl. Otázka se skládá ze dvou částí: první tvoří kontaktování ZSP NZP, kde jsou uvedené odpovědi, z nichž jednou je odpověď: jiné. Tuto odpověď následně rozebírám v dalším grafu, kde jsem se pokusila zachytit 3 kategorie, podle toho, co uvedli respondenti. Kontaktování ZSP NZP alespoň 1x denně uvedlo 29% respondentů. Alespoň 1x týdně kontaktuje ZSP 25% respondentů, alespoň 1x za půl roku ho kontaktuje 5% respondentů a nikdy ho nekontaktují 2% respondentů. K vyhodnocení otázky byla použita Lickertova hodnotící škála. 41

42 V grafu: Analýza odpovědi: jiné uvedlo 26 % dotazovaných kontaktování ZSP a 69% respondentů dle potřeby. V 6% se shodly tyto 3 kategorie: vyžaduje-li to pacient, ZSP dochází denně sám a bez odpovědi. 13% respondentů uvedlo, že v případě potřeby kontaktuje ZSP staniční sestra. Otázka č. 6: Jakým způsobem kontaktujete ZSP? Tabulka č. 6: Kontaktování ZSP NZP Kontaktování ZSP NZP Počet Telefonicky 41 em 5 Osobně 10 Jinak 0 Jakým způsobem kontaktujete ZSP? % Jinak 0 Osobně 17 em 5 Telefonicky 69 Graf č. 7: Kontaktování ZSP NZP ZSP kontaktuje NZP prostřednictvím telefonu 69% respondentů, osobně ho kontaktuje 17% dotazovaných a 5% uvedlo kontakt pomocí u. Odpověď jinak neuvedl žádný z NZP. V hodnotící škále byla uvedena vždy frekvence mezi číslem 1 až 5, kdy 1 nejméně časté a 5 nejvíce časté. Použita byla Lickertova hodnotící škála. 42

43 Otázka č. 7: Kdo ze zdravotnických pracovníků na Vašem oddělení obvykle kontaktuje ZSP za účelem řešení nepříznivé sociální situace pacienta? Tabulka č. 7: NZP, který kontaktuje ZSP za účelem řešení nepříznivé sociální situace pacienta NZP, který kontaktuje ZSP za účelem řešení nepříznivé sociální situace pacienta Počet Sekretářka na oddělení 1 Zdravotní sestra 11 Zastupující sestra sestry staniční 1 Staniční sestra 41 Vrchní sestra 5 Lékař 8 Kontaktování NZP ZSP v případě nepříznivé sociální situace pacienta 7% 12% 2% 16% 2% 61% Sekretářka na oddělení Zdravotní sestra Zastupující sestra sestry staniční Staniční sestra Graf č. 8: NZP, který kontaktuje ZSP za účelem řešení nepříznivé sociální situace pacienta V dotazníku mnohdy uvedli respondenti buď jednoho člověka odpovědného za kontaktování ZSP, nebo dva. Z celkového součtu všech uvedených povolání, mi respondenti nejvíce uvedli v 61% staniční sestru, z 16% zdravotní sestra, 12% lékař, 43

44 7% vrchní sestru, ve shodných hodnotách uvedli NZP zastupující sestru sestry staniční a sekretářku na oddělení 2%. Otázka č. 8: Koho kontaktuje po svém příchodu na oddělení ZSP? Tabulka č. 8: Kontaktování ZSP při příchodu na oddělení Kontaktování ZSP při příchodu na oddělení Počet Staniční sestra 37 Ošetřující lékař 13 Všeobecná zdravotní sestra 26 Vrchní sestra 3 Kontaktování NZP při příchodu na oddělení ZSP 4% 33% 47% 16% Staniční sestra Ošetřující lékař Všeobecná zdravotní sestra Vrchní sestra Graf č. 9: Kontaktování NZP při příchodu na oddělení ZSP Odpovědi jsem rozdělila do uvedených 4 kategorií, podle výskytu uvedených odpovědí. ZSP tedy kontaktuje po svém příchodu na oddělení nejčastěji ve 47% staniční sestru, ve 33% kontaktuje všeobecnou zdravotní sestru, v 16% pak ošetřujícího lékaře a ve 4% vrchní sestru. 44

45 Dílčí cíl č. 3: 3) Jak posuzují spolupráci ZSP NZP? Otázka č. 9: Máte osobní pracovní zkušenost s osobou ZSP ve Vaší nemocnici? Tabulka č. 9: Osobní pracovní zkušenost se ZSP Osobní pracovní zkušenost se ZSP Počet Ano 53 Ne 6 Osobní pracovní zkušenost s osobností ZSP 10% 90% Ano Ne Graf č. 10: Osobní pracovní zkušenost se ZSP V této otázce jsem zjišťovala, zda mají pracovníci osobní zkušenost s osobou ZSP, 90% z nich zkušenost se ZPS uvádějí, pouze 10% respondentů uvedlo, že žádné pracovní zkušenosti se ZPS nemají. 45

46 Otázka č. 10: Jak hodnotíte důležitost profese ZSP ve Vaší nemocnici? Tabulka č. 10: Důležitost profese ZSP ve VN Brno Důležitost profese ZSP ve VN Brno Počet Důležitá 33 Méně důležitá 12 Neutrální 6 Více nedůležitá 6 Nedůležitá 2 Důležitost profese ZSP ve VN Brno 10% 3% 10% 20% 57% Důležitá Méně důležitá Neutrální Více nedůležitá Nedůležitá Graf č. 11: Důležitost profese ZSP ve VN Brno Cílem otázky bylo zjistit, jak důležitou vnímají NZP profesi ZSP, nejvíce respondentů uvedlo důležitost 57%, méně důležitě chápe povolání ZSP 20%, v odpovědi neutrální a více nedůležité uvedlo 10% dotazovaných a jako nedůležitou roli uvedlo 3% dotazovaných. Respondenti zaznamenávali odpovědi v kategorii od 1 (nejlepší) až 5 (nejhorší). Použita byla Lickertova hodnotící škála. 46

47 Dílčí cíl č. 4: 4) Jaká je intervence ZSP v rámci komplexní péči o pacienta? Otázka č. 11: Měl by být podle Vašeho názoru ZSP účasten procesu propuštění pacienta? Tabulka č. 11: Spolupráce ZSP při propouštění pacienta z nemocnice Spolupráce ZSP při propouštění pacienta z nemocnice Počet Ano, vždy 2 V případech nepříznivé sociální situace 48 Neměl 9 Účast ZSP při procesu propuštění pacienta 15% 3% 81% Ano, vždy V případech nepříznivé sociální situace Neměl Graf č. 12: Účast ZSP při procesu propuštění pacienta NZP uvedli, že při procesu propuštění by měl být ZSP účasten v 81% jen v případech nepříznivé sociální situace, neměl by být účasten v 16% a vždy by měl být účasten v 3%. 47

48 Otázka č. 12: Vnímáte ZSP jako součást ošetřovatelského týmu? Tabulka č. 12: ZSP jako součást ošetřovatelského týmu ZSP jako součást ošetřovatelského týmu Počet Ano 57 Ne 2 ZSP jako součást ošetřovatelského týmu 3% 97% Ano Ne Graf č. 13: ZSP jako součást ošetřovatelského týmu Cílem této otázky bylo zjistit, zda je ZSP opravdu brán jako součást ošetřovatelského týmu. 97% respondentů ZSP bere jako součást pracovního týmu, 3% NZP ho tak nevnímá. 48

49 Otázka č. 13: Účastní se ZSP lékařských vizit nebo jiných porad na Vašem oddělení? Tabulka č. 13: Názor NZP na účast ZSP lékařských vizit nebo jiných porad na oddělení Názor NZP na účast ZSP lékařských vizit nebo jiných porad na oddělení Počet Zúčastní se 1 Nezúčastní se 57 Názor NZP na účast ZSP při lékařských nebo jiných poradách na oddělení 2% 98% Zúčastní se Nezúčastní se Graf č. 14: Názor NZP na účast ZSP při lékařských nebo jiných poradách na oddělení Clem otázky bylo zjistit, zda se ZSP zúčastní vizit nebo jiných porad v nemocnici, 98% respondentů uvedlo, že se ZSP nezúčastní a 2% dotazovaných uvedlo, že se zúčastní. Otázka byla sestavena tak, aby v případě souhlasu respondenti dále odpověděli na otázku č. 14: Kdo nebo co rozhoduje o jeho přítomnosti a v případě nesouhlasu uvedli důvod jeho nepřítomnosti (otázka č. 15). Tyto odpovědi nalezneme v následujících stranách. 49

50 Otázka č. 14: Kdo nebo co rozhoduje o přítomnosti ZSP při lékařských vizitách nebo poradách na Vašem oddělení? Tabulka č. 14: Rozhodnutí o přítomnosti ZSP při lékařských vizitách nebo poradách na oddělení Uvedené výpovědi Počet Nevím 3 Ne 2 Lékař 2 Na pracovišti nemají tyto zkušenosti 1 Není většinou potřeba 1 Dle potřeby klienta, lékaře nebo sestry 1 Kdo nebo co rozhoduje o účasti ZSP při vizitách nebo poradách % Není většinou potřeba Lékař Nevím Graf č. 15: Kdo nebo co rozhoduje o účasti ZSP při vizitách nebo poradách Na otázku odpovídali zpravidla respondenti, kteří uvedli v otázce č. 11 odpověď, že se ZSP účastní lékařských vizit nebo jiných porad na oddělení. Na otázku jsem získala odpověď od 10 dotazovaných. Shodně uvedlo 10% respondentů, že ZSP se účastní vizit nebo porad dle potřeby klienta, lékaře nebo sestry, také byly zaznamenané odpovědi, že ZSP není potřeba a že na pracovišti tyto zkušenosti nemají. 20% dotazovaných uvedlo lékaře a odpověď ne. Tuto odpověď přičítám k tomu důvodu, že si špatně přečetli zadání v otázce č. 11 a myslí si, že ZSP se lékařských vizit nebo porad na oddělení nezúčastní. 50

51 Otázka č. 15: Uveďte, prosím, důvod nepřítomnosti ZSP při lékařských vizitách nebo poradách na Vašem oddělení: Tabulka č. 15: Důvod nepřítomnosti ZSP při lékařských vizitách nebo poradách na jejich odděleních Důvody Počet ZSP je informován 1 ZSP není zapotřebí 18 ZSP kontaktuje staniční sestra 2 Není zavedeno v nemocnici 9 Nevím 12 Režimová opatření 1 ZSP není součástí oddělení 2 ZSP je zaneprázdněný 2 Důvod nepřítomnosti ZSP při lékařských vizitách nebo poradách Počet (%) ZSP je zaneprázdněný ZSP není součástí oddělení Režimová opatření Nevím Není zavedeno v nemocnici ZSP kontaktuje staniční sestra ZSP není zapotřebí ZSP je informován Graf č. 16: Důvod nepřítomnosti ZSP při lékařských vizitách nebo poradách Odpovědi respondentů jsem rozdělila do uvedených kategorií uvedených výše, 38% respondentů odpovědělo, že ZSP není zapotřebí. 19% z celkového počtu respondentů uvedlo, že to není zavedeno. Pouhé 4% uvedli, že ZSP je zaneprázdněný, není součástí oddělení a kontakt probíhá prostřednictvím staniční sestry. Zbývající 51

52 2% dotazovaných uvedli nepřítomnost ZSP v důsledku režimových opatření a jeho neinformaci. Ve stejném počtu byla zaznamenána i nevědomost, proč se tak nekoná. Otázka č. 16: Považujete za užitečné, z hlediska komplexní péče o pacienta aby se ZSP účastnil primářských vizit? Tabulka č. 16: Užitečnost ZSP na účasti primářských vizit z hlediska komplexní péče o pacienta Užitečnost ZSP na účasti primářských vizit z hlediska komplexní péče o pacienta Počet Rozhodně ano 3 Spíše ano 11 Spíše ne 40 Rozhodně ne 6 Užitečnost ZSP na účasti primářských vizit z hlediska komplexní péče o pacienta 10% 5% 19% 68% Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Graf č. 17: Užitečnost ZSP na účasti primářských vizit z hlediska komplexní péče o pacienta Ve výše uvedeném grafu 78% dotazovaných uvedlo, že účast ZSP na vizitách z aspektu komplexní péče o pacienta není nutná. Zbývajících 24% respondentů zastává názor, že by bylo užitečné, kdyby se ZSP účastnil vizit z hlediska komplexní péče o pacienta. Použita byla Lickertova hodnotící škála. 52

53 Otázka č. 17: Potřebujete za potřebné, z hlediska komplexní péče o pacienta, aby se ZSP zúčastnil pravidelně primářských porad? Tabulka č. 17: Potřebnost ZSP při účasti na primářských poradách Potřebnost ZSP při účasti na primářských poradách Počet Ano, pravidelně 2 Ano, ve vybraných případech 18 Ne 30 Nevím 8 Potřebnost ZSP při účasti na primářských poradách 14% 3% 31% 52% Ano, pravidelně Ano, ve vybraných případech Ne Nevím Graf č. 18: Potřebnost ZSP při účastni na primářských poradách Respondenti se shodli ve 3% v pravidelných účastech ZSP při participaci na pravidelných primářských poradách. Nepovažuje to za potřebné 52% NZP. Ve vybraných případech se shodlo 31% dotazovaných. Odpověď nevím uvedlo 14% respondentů. Použita byla Lickertova hodnotící škála. 53

54 Otázka č. 18: Přijali jste pacienta v nepříznivé životní situaci (např. člověka bez domova, bez osoby blízké, podezření na domácí násilí, aj.) na oddělení. Jak se bude proces zdravotně-sociální péče odvíjet dál? Určete, prosím, dle Vás odpovídající postup. Tabulka č. 18: Proces péče ve VN Brno - intervence NZP Proces péče ve VN Brno - intervence NZP (při souhrnu všech oddělení) Postup péče (průměr) Přijetí pacienta do nemocnice 1 Vyšetření lékařem 2,2 Zpracování ošetřovatelského plánu 3,7 Vlastní léčení 4,1 Provedení sociálního šetření a sepsání sociální anamnézy 4,4 Kontaktování ZSP 5,3 Intervence ZSP 6,3 Zajištění následné péče 7,5 Propuštění pacienta z nemocnice 8,8 Tabulka č. 19: Zhodnocení zodpovězení otázky č. 17 Respondenti Počet Odpovědělo 58 Neodpovědělo 2 Tato otázka měla za úkol zjistit proces zdravotně-sociální péče a jeho intervenci jak ZSP tak celého ošetřovatelského týmu. Odpovědi byly přehledně zaznamenané a pak převedené do kontingenční tabulky. Tam se vypočítal průměr z jednotlivě volených odpovědí respondentů a poté byly uvedené hodnoty zaokrouhlené. Výsledky výzkumu můžeme nalézt v tabulce č. 17, kdy proces péče o pacienta začíná dle NZP přijetím pacienta do nemocnice a následuje vyšetřením lékaře, zpracováním ošetřovatelského plánu, vlastním léčením, provedením sociálního šetření a sepsání sociální anamnézy, pokračuje kontaktováním ZSP, jeho intervencí, zajištění následné péče a končí propuštěním pacienta z nemocnice. 54

55 Dle této analýzy jsou vidět velké nesrovnalosti a nevědomosti NZP, protože nejsou do tohoto procesu zainteresováni ani řádně proškoleni. 12 Diskuze Dotazníkové šetření obsahovalo 20 otázek, odpovědi sloužily ke stanovení hlavního cíle, který jsem podpořila čtyřmi dílčími otázkami. Anonymního šetření se zúčastnilo 59 NZP VN Brno. V úvodu praktické části byly stanoveny tyto dílčí otázky, zde je uvádím pro shrnutí: 1) Jaká je náplň práce ZSP podle názoru NZP? 2) Jak dochází ke kontaktu ZSP a pacienta dle NZP? 3) Jak posuzují spolupráci ZSP NZP? 4) Jaká je intervence ZSP v rámci komplexní péči o pacienta? Na základě výzkumného šetření byly získány poznatky, které mohou být následně interpretovány, v návaznosti na ně jsou učiněny návrhy na řešení. V literatuře jsem vyhledávala zajímavé srovnání s mým výzkumem v této oblasti, avšak literární zdroje jsou velmi nedostačující. Dílčí cíle tedy hodnotím dle vlastního uvážení, především dle vlastních zkušeností ve VN Brno z pohledu výkonu ZSP. V souvislosti s dílčími cíli, může být také učiněna odpověď na hlavní výzkumnou otázku. 1) Jaká je náplň práce ZSP podle názoru NZP? Abych dokázala zhodnotit tento dílčí cíl, k vyhodnocení jsem použila otázky č. 1-3, které jsou uvedené výše v textu. Dílčí cíl byl splněn jen částečně a nelze jej hodnotit jako jednoznačnou shodu v jednotlivých odpovědích NZP. Respondenti často uvedli jen jednu část práce, kterou ZSP doopravdy vykonává. Přičemž jeho okruh činnosti je mnohem širší, což vyplývá z jeho přiložené náplně práce viz příloha č. 2. Očekávala jsem, že NZP budou odpovídat v širším kontextu a práci NZP budou vnímat komplexní. Podrobným popisem činností ZSP jsem se také zaobírala v teoretické části práce. 55

56 V oblasti vedení spisové dokumentace jsem také očekávala více znalostí od NZP,a proto povědomí NZP o náplni práce ZSP hodnotím jako nedostačující a doporučila bych provést v této oblasti školení, kde NZP budou informováni více o funkci ZSP a celkově o pojmech ze sociální práce. 2) Jak dochází ke kontaktu ZSP a pacienta dle NZP? Tento dílčí cíl se mi podařilo částečně naplnit, odpovědi jsem vyhodnotila pomocí otázek č Jednotliví NZP se nedokázali jednoznačně shodnout na příchodu ZSP na oddělení. Z hlediska kontaktování ZSP NZP, nemají určeného přímého vedoucího, na koho se mají obrátit. Překvapil mě fakt, že někdo kontaktuje sekretářku na oddělení z hlediska zajištění sociální péče o pacienta, přičemž ta k tomu není v žádném případě kompetentní. Myslím, že tomuto problému by se dalo předejít prostřednictvím 2 klíčových pracovníků, kteří by mohli být zvoleni na jednotlivých odděleních. Ti by mohli mít tyto záležitosti na starost. V případě, kdy by se ZSP dostavil k nim na oddělení, měli by úkolem ji informovat o nových pacientech a skutečnostech, které je nutné prošetřit nebo vyřešit. V oblasti kontaktování ZSP disponují NZP s patřičnými znalostmi. Jsem ráda, že využívají nejvíce osobního a telefonického kontaktu. Ten je snadným, rychlým a jim dostupným prostředkem komunikace v případě řešení sociální situace pacienta. ZSP kontaktují i em, tímto dochází k přesnějšímu přenosu informací. Zdravá komunikace je mezi pracovníky velmi důležitá, je to účelný nástroj k řešení jednotlivých případů u pacientů. 3) Jak posuzují spolupráci ZSP NZP? Posouzení spolupráce ZSP nelékařskými pracovníky jsem zhodnotila pomocí otázky č. 9-10, dílčí cíl byl naplněn. Dle odpovědí respondentů jsem vyhodnotila, že NZP mají se ZSP velké zkušenosti a vnímají jeho práci jako velmi důležitou, zaznamenala jsem však i odpovědi zastávající neutrální postoj. Dle mého názoru je však poskytování sociální péče o pacienta stejně 56

57 tak důležité jako poskytování samotné zdravotní péče, protože se jedná o komplexní propojení sociální práce se zdravotní péčí. V tomto smyslu bych navrhovala zapojit více ZSP do činností prováděných na jednotlivých odděleních. Mohl by se účastnit více ranních vizit a tím by se mohla zkvalitnit péče o pacienty. Navíc věřím tomu, že se najdou i pacienti, kteří si sami o pomoc nedokážou nebo neumějí říct. Mnoho pacientů, kteří se v důsledku své nemoci dostali do nepříznivé životní situace a do péče jiných osob v nemocnici, jistě uvítají možnost využít nezávisle sociálního poradenství a pomoc od odborného pracovníka. 4) Jaká je intervence ZSP v rámci komplexní péči o pacienta? Cíl byl vyhodnocen otázkami č a k jeho splnění došlo pouze částečně. Domnívala jsem se, že ZSP NZP nebudou brát jako součást multidisciplinárního týmu, překvapil mě ale výsledek, kdy téměř všichni NZP se vyjádřili, že ZSP do úzkého týmu pracovníků patří. Z vlastních zkušeností v čase výkonu odborné stáže z rozhovoru se všeobecnou sestrou pro sociální práci vyplynulo, že ona se osobně nepovažuje za plnohodnotnou součást pracovního týmu. Má pocit, že s ní NZP jednají s odstupem. Co se informovanosti NZP o účasti ZSP na poradách a vizitách na jednotlivých oddělení týče, velmi těžko se mi dedukovalo jejich povědomí o této skutečnosti. Většina z NZP hodnotí osobu a roli ZSP jako osobu pracovně zaneprázdněnou, která však není součástí oddělení. Hodně z pracovníků nechápalo, proč ZSP se tohoto procesu nezúčastňuje. Domnívám se, že tato neznalost plyne především z nezavedeného řádného systému v nemocnici a toho, že vlastně NZP funguje jak na poli zdravotní sestry, tak i na poli sociální sestry. V procesu propuštění pacienta se nadpoloviční většina NZP vždy shoduje, že by měl být ZSP součástí. Jakým způsobem to tak ve skutečnosti opravdu je, není bohužel měřitelné a děje se tak dle potřeby pacienta nebo lékaře. Na základě těchto všech uvedených informací výše se domnívám, že intervence ZSP v rámci komplexní péče o pacienta z hlediska informovanosti nelékařských zdravotnických pracovníků je velmi nedostatečná. ZSP by již v dnešní době měl být součástí oddělení a součástí ošetřovatelského týmu o pacienta. V návaznosti na toto 57

58 zjištění musím zdůraznit, že VN Brno disponuje s 222 akutními lůžky, a proto kapacitně jeden ZSP není dostačující. V souvislosti na tuto skutečnost bych doporučovala přijmout do hlavního pracovního poměru alespoň dva ZSP a ti by mohli mít rozdělené úseky. Jejich práce by byla především zaměřena primárně na výkon sociální práci. Z následujících dílčích cílů byla vyhodnocena hlavní výzkumná otázka: Jakým způsobem probíhá proces poskytování zdravotně-sociální péče ve VN Brno z hlediska kompetencí a komunikace mezi zdravotně-sociálním pracovníkem a vybranými nelékařskými pracovníky Při procesu poskytování zdravotně-sociální péče o pacienta je důležitá spolupráce mezi všeobecnou sestrou pro sociální práci, všemi nelékařskými pracovníky, rodinou, jeho blízkými a organizacemi, které se na tomto procesu dále podílejí. Proces péče o pacienta se z hlediska pohledu NZP v závislosti na poskytování zdravotně-sociální péče liší. Z obecného hlediska v otázce procesu péče o pacienta probíhá proces zdravotně-sociální péče dle NZP přijetím pacienta do nemocnice a následuje vyšetřením lékaře, zpracováním ošetřovatelského plánu, vlastním léčením, provedením sociálního šetření a sepsání sociální anamnézy, pokračuje kontaktováním ZSP, jeho intervencí, zajištění následné péče a končí propuštěním pacienta z nemocnice. V podrobnějším zpracování, dle uvedení NZP všeobecná sestra pro sociální práci přichází na jednotlivá oddělení VN Brno každý den z vlastní iniciativy. Pracovnici je však možné kontaktovat i na vyžádání prostřednictvím telefonu, u nebo osobním setkáním v průběhu celého dne, kdy je zpravidla ve své kanceláři. První kontakt dle NZP mezi sociální sestrou a pacientem probíhá za přítomnosti ošetřujícího lékaře, staniční sestry, vrchní sestry nebo nelékařského pracovníka. V případě nahlášení nového pacienta, musí všeobecná sestra pro sociální práci přijít na příslušné oddělení a zjistit potřebné informace, aby mohla vykonat sociální šetření (může jej však provádět i sama). Po provedení tohoto úkonu založí sociální kartu pacienta a napíše sociální šetření. Její následující činnosti jsou individuální (záleží na situaci pacienta, ve které se nachází). 58

59 Z názoru nelékařských pracovníků dále vyplývá, že ZSP by neměl mít přístup ke všem sdíleným informacím. Informace poskytují ZSP NZP, ale mnoho informací si musí spíše ZSP zjistit sám, dle svých možností a schopností. Zjišťuje je tak prostřednictvím různých organizací, spolupráce s rodinou a příbuznými a přes další kompetentní osoby. Na základě provedeného dotazníkového šetření je zřejmé, že zdravotně-sociální proces není v nemocnici vnímán důležitě. Je jisté, že pokud se nezmění přístup a pohled nelékařských zdravotnických pracovníků na sociální práci a roli ZSP v nemocnici, nenastanou tak změny v kvalitnější komplexní péči o pacienta. Tato fakta považuji za hlavní a důležitá. Také považuji za nutné, aby v péči o pacienta měla sociální sestra přístup k dokumentaci, ke sdíleným informacím od spolupracovníků. Pracovní tým by měl povědomí o její náplni práce a také možnosti ovlivnění situace v řešení jednotlivých případů v nejlepším zájmu pacienta. V kontinuitě vyplývá, že ve výkonu zdravotně-sociální práce ve VN Brno je náročné podávat zpětnou vazbu NZP. Z názoru NZP zpětnou vazbu ZSP poskytuje. Tyto informace by měly být vždy v zájmu ošetřujícího lékaře a ZSP. 59

60 13 Závěr Bakalářská práce je zaměřená na osobu zdravotně-sociálního pracovníka ve Vojenské nemocnici Brno a jeho roli v procesu podílení se na poskytování zdravotně-sociální péče z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků. V teoretické části práce objasňuji základní pojmy v oblasti sociální práce, vymezuji pevné definice pojmů, zabývám se také zdravotní sférou, ve které definuji osobu zdravotně-sociálního pracovníka a jeho přínos v oblasti zdravotně-sociální. Uvádím zde příklad, jak funguje zdravotně sociální pracovník ve VN v praxi a jeho roli v oblasti poskytování zdravotně sociální péče. Popisuji také proces poskytování zdravotněsociální péče. V závěru práce vymezuji funkci nelékařských zdravotnických pracovníků ve Vojenské nemocnici Brno, kteří byli součástí výzkumného šetření. V empirické části práce jsem se zaměřila jak na Vojenskou nemocnici Brno, kde jsem se zabývala jak charakteristikou organizace, tak analýzou jejího procesu poskytování zdravotně-sociální péče pomocí kvantitativního výzkumu. Cíl práce byl naplněn, avšak vnímám zde určité nedostatky. Na základě informací bylo potvrzeno, že ve Vojenské nemocnici Brno nedochází v plné míře k prolínají sociální a zdravotní péče. Nejsou tak využity veškeré prostředky, znalosti a metody, kterými disponuje zdravotně-sociální pracovník. Vojenská nemocnice Brno má kapacitu 222 akutních lůžek a pouze jednoho zdravotně-sociálního pracovníka nebo-li všeobecnou sestru pro sociální práci. V její náplni práce je povinnost vykonávat zároveň dvě povoláni. Proces zdravotně-sociální práce v rámci komplexní péče o pacienta je náročný na koordinaci a komunikaci multidisciplinárního týmu pracovníků. Včasná intervence zdravotně-sociálního pracovníka, týmu lékařů ve spolupráci s organizacemi, rodinou, příbuznými a jinými účastníky, kteří se podílejí na procesu zdravotně-sociální péče, považuji za velmi důležitou a nutnou k zabezpečení následné péče o pacienta. 60

61 Použitá literatura Monografické zdroje 1) ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální péče: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, ISBN ) BRŮHA, Dominik a Eva PROŠKOVÁ. Zdravotnická povolání. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, ISBN ) DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 372 s. ISBN ) DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN s ) HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Ilustrace Karel Nepraš. Praha: Portál, ISBN ) HAUKE, Marcela. Pečovatelská služba a individuální plánování: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN ) HAUKE, Marcela. Pečovatelská služba a individuální plánování: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN ) CHLOUPKOVÁ, Soňa. Jednání se zájemcem o službu sociální péče od A do Z. Vyd. 1. Praha: Grada, ISBN ) JUREK, František. Veřejné zdravotnictví pro klinickou praxi. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, ISBN ) KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 6., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, ISBN ) KUZNÍKOVÁ, Iva a Věra MALÍK HOLASOVÁ. O sociální práci pro management zdravotnických organizací ) KUZNÍKOVÁ, Iva. Sociální práce ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN ) LACA, Slavomír. Dialóg pomáhajúcich profesii [i.e. profesií] v kontexte sociálnej práce. 1. vyd. Brno: Institut mezioborových studií, ISBN ) MATOUŠEK, Oldřich, KŘIŠŤAN, Alois (ed.). Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, ISBN

62 15) MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, ISBN ) MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, ISBN ) MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 3. Praha: Portál, ISBN ) MÜHLPACHR, Pavel. Sociální práce. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN ) Porter, R. Největší dobrodiní lidstva. Přeložil Jaroslav Hořejší. Praha: Prostor, 2001, 807 s. ISBN Elektronické zdroje 1) Akreditační standardy pro nemocnice platné od [online], cit. [ ] Dostupné na 2) Basic documents ; including amendments adopted up to 31st May th ed. Geneva: World Health Organization, [online], cit. [ ] Dostupné na: en.pdf. %20V%C5%A0PJ/Teorie%20soci%C3%A1ln%C3%AD%20pr%C3%A1ce%2 0-%20Jana%20Novotn%C3%A1.pdf 3) Melanie Zajacová [online], cit. [ ] Dostupné na 4) NOVOTNÁ, Jana [online], cit. [ ], Dostupné na 5) VN Brno, Výroční zpráva VN Brno, ) Vojenská nemocnice Brno [online], cit. [ ] Dostupné na 62

63 Zákony 1) Vyhláška č. 55/2011 Sb., Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. In: Sbírka zákonů České republiky. Zde dne , částka 20. Dostupná také z 2) Vyhláška č.505/2006 Sb., kterou provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Ze dne , částka 164. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupná také z 3) Zákon č. 105/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. Ze dne , částka 40. Dostupný také z 4) Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. Ze dne , částka 37. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupný také z 5) Zákon č. 372/2011 Sb. O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Ze dne , částka 131. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupný také z 6) Zákon č. 96/2004, Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). In: Sbírka zákonů České republiky. Ze dne , částka 30. Dostupný také z 63

64 Seznam použitých zkratek VN Brno Vojenská nemocnice Brno VN..Vojenská nemocnice NZP. Nelékařský zdravotnický pracovník ZSP... Zdravotně-sociální pracovník SP...Sociální pracovník ORL... Otorhinolaryngologie JIP..... Jednotka intenzivní péče o.p.s... občanské poradenské středisko t. j to je 64

65 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Náplň práce ZSP 36 Tabulka č. 2: Povědomí o obsahu sociální dokumentace 37 Tabulka č. 3: Znalost NZP v oblasti řešených záležitostí ZSP 38 Tabulka č. 4: Příchod ZSP na jednotlivá oddělení 39 Tabulka č. 5: Kontaktování ZSP NZP 40 Tabulka č. 6: Kontaktování ZSP NZP 42 Tabulka č. 7: NZP, který kontaktuje ZSP za účelem řešení nepříznivé sociální situace pacienta 43 Tabulka č. 8: Kontaktování ZSP při příchodu na oddělení 44 Tabulka č. 9: Osobní pracovní zkušenost se ZSP 45 Tabulka č. 10: Důležitost profese ZSP ve VN Brno 46 Tabulka č. 11: Spolupráce ZSP při propouštění pacienta z nemocnice 47 Tabulka č. 12: ZSP jako součást ošetřovatelského týmu 48 Tabulka č. 13: Názor NZP na účast ZSP lékařských vizit nebo jiných porad na oddělení 49 Tabulka č. 14: Rozhodnutí o přítomnosti ZSP při lékařských vizitách nebo poradách na oddělení 50 Tabulka č. 15: Důvod nepřítomnosti ZSP při lékařských vizitách nebo poradách na jejich odděleních 51 Tabulka č. 16: Užitečnost ZSP na účasti primářských vizit z hlediska komplexní péče o pacienta 52 Tabulka č. 17: Potřebnost ZSP při účasti na primářských poradách 53 Tabulka č. 18: Proces péče ve VN Brno - intervence NZP 54 Tabulka č. 19: Zhodnocení zodpovězení otázky č

66 Seznam grafů Graf č. 1: Náplň práce ZSP 36 Graf č. 2: Povědomí o obsahu sociální dokumentace 37 Graf č. 3: Názor NZP na řešené záležitosti ZSP 38 Graf č. 4: Názor NP na příchod ZSP na oddělení 40 Graf č. 5: Kontaktování ZSP NZP 41 Graf č. 6: Analýza odpovědi: Jiné 41 Graf č. 7: Kontaktování ZSP NZP 42 Graf č. 8: NZP, který kontaktuje ZSP za účelem řešení nepříznivé sociální situace pacienta 43 Graf č. 9: Kontaktování NZP při příchodu na oddělení ZSP 44 Graf č. 10: Osobní pracovní zkušenost se ZSP 45 Graf č. 11: Důležitost profese ZSP ve VN Brno 46 Graf č. 12: Účast ZSP při procesu propuštění pacienta 47 Graf č. 13: ZSP jako součást ošetřovatelského týmu 48 Graf č. 14: Názor NZP na účast ZSP při lékařských nebo jiných poradách na oddělení 49 Graf č. 15: Kdo nebo co rozhoduje o účasti ZSP při vizitách nebo poradách 50 Graf č. 16: Důvod nepřítomnosti ZSP při lékařských vizitách nebo poradách 51 Graf č. 17: Užitečnost ZSP na účasti primářských vizit z hlediska komplexní péče o pacienta 52 Graf č. 18: Potřebnost ZSP při účastni na primářských poradách 53 66

67 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Sociální práce jako multidisciplinární obor 14 Obrázek č. 2.: Propojení spolupráce sociální práce ve zdravotnictví 18 67

68 Seznam příloh Příloha č. 1: Etický kodex společnosti sociálních pracovníků ČR. Příloha č. 2: Náplň práce všeobecné sestry pro sociální práci Příloha č. 3: Vzor karty pacienta - Sociální šetření a plná moc Příloha č. 4: Vzor karty pacienta - Sociální šetření Příloha č. 5: Vzor karty pacienta - Sociální šetření, Žádost o zasílání důchodů, plná moc, Vyjádření VN Brno, Řízení o pozůstalosti Příloha č. 6 : Organizační struktura nemocnice Příloha č. 7: Odborná oddělení Příloha č. 8: Lůžková oddělení Příloha č. 9: Dotazník 68

69 Příloha č. 1: Etický kodex společnosti sociálních pracovníků ČR 69

70 70

71 71

72 72

73 73