VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obr: Mezinárdní bchd Analýza nákupních pdmínek a chvání zákazníka ve vybraném městě (bakalářská práce) Autr: Jakub Michálek Veducí práce: Ing. Přemysl Průša, Ph.D. Prhlášení: Prhlašuji, ţe jsem bakalářsku práci vypracval/a samstatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne pdpis studenta

2 Pděkvání: Na tmt místě bych chtěl pděkvat veducímu své bakalářské práce panu Ing. Přemyslu Průšvi, Ph.D. za jeh cenné rady a připmínky.

3 Obsah: Úvd Malbchdní síť a její členění Typlgie malbchdních jedntek Úzce specializvané prdejny Diskntní prdejny Supermarkety Obchdní dmy (plnsrtimentní) Hypermarkety Trţní trendy v malbchdě Sučasný stav malbchdníh trhu Nákupní preference českých dmácnstí Nákupní vybavenst Hradce Králvé Hradec Králvé a jeh histrie Malbchdní jedntky v Hradci Králvé Hypermarkety Obchdní dmy Supermarkety Diskntní prdejny Úzce specializvané prdejny Shrnutí a mapa malbchdní sítě v Hradci Králvé Dtazníkvé šetření Hlavní prdejna Preference hlavní prdejny Frekvence nákupů Uţívání autmbilu při nakupvání Biptraviny Vyuţívání pultvých prdejů Nákup vce a zeleniny Nákup masných výrbků Nákup pečiva Závislsti Vlba hlavní prdejny v závislsti na věku a phlaví Vlba hlavní prdejny v závislsti na mtrizvansti zákazníka Vlba hlavní prdejny v závislsti na frekvenci nákupů Vlba hlavní prdejny v závislsti na bydlišti a veliksti dmácnsti

4 4.7.5 Nakupvání biptravin v závislsti na věku a phlaví Frekvence nákupů v závislsti na věku, bydlišti a veliksti dmácnsti Frekvence nákupů v závislsti na uţívání autmbilu při nákupu Uţívání autmbilu při nákupu v závislsti na typu hlavní prdejny a na bydlišti Uţívání autmbilu při nákupu v závislsti na veliksti dmácnsti a věku38 Závěr Seznam puţité literatury: Seznam tabulek: Seznam grafů: Přílhy:

5 Úvd Nakupvání se stal fenménem mderní dby. Je t činnst, díky které lidé získávají věci ptřebné ke svému ţivtu. Lidé nakupují v místech, které mají pr ně ty nejlepší nákupní pdmínky a napak bchdy vytvářejí takvé nákupní pdmínky, aby u nich nakupval c nejvíce lidí. Cílem práce je analyzvat nákupní pdmínky a chvání sptřebitele ve vybraném městě. Základem pr celu práci je výběr města, které bude zkumán a ppisván. Tímt městem byl zvlen měst Hradec Králvé. Prč právě Hradec Králvé? Je t mé rdné měst a také měst, ve kterém stále bydlím, a prt h znám velmi dbře a i mě samtnéh zajímají výsledky tét práce. Hradec Králvé je věnným městem českých králven a byl zalţen rku 1225 Přemyslem Otakarem I. Rzkládá se na sutku řek Labe a Orlice ve výchdních Čechách. Pčet byvatel se ustálil na zhruba 97 tisících trvale bydlících bčanů. Celkvá rzlha města byla v rce ha. Při vypčítání hustty byvatelstva djdeme k výsledku 896 byvatel na km 2 celéh správníh území. Z th vyplývá velký ptenciál pr bchdní činnsti. Hradec Králvé je znám svým architektnickým vybudváním. Okl centra města je vystavěn vnější městský kruh, tzv. Gčárův, který směruje tranzitní dpravu prjíţdějící městem. Klem tht kruhu a jeh přivaděčů jsu vystavěny všechny velké hypermarkety, disknty, hbbymarkety, malbchdy s nábytkářským, ale i elektrnickým zbţím. D vnitřní zástavby města tak prnikly puze malé sambsluhy a pultvé prdeje a něklik supermarketů. První a druhá kapitla tét práce ppisuje becně malbchdní síť a trţní trendy. Tyt části práce jsu ryze teretické a další části jsu jiţ praktické. Třetí kapitla seznámí čtenáře s bchdní vybavenstí vybranéh města. V práci budu zmíněné puze velké malbchdní řetězce a některé bchdy menších rzměrů, které byly v dtazníkvém šetření respndenty častěji zmíněny. Čtvrtá kapitla se zabývá dtazníkvým šetřením. Jejím cílem je analyzvat chvání zákazníků ve vybrané lkalitě, přesněji, kde nakupují nejčastěji a c je k tmu vede, a srvnat h s becnými trendy v České republice. Metdy, které jsu puţité v tét práci, jsu analýza a dtazníkvé šetření. Analýza byla puţita k ppsání vybavensti malbchdní sítě v Hradci Králvé a dtazníkvým šetřením jsme zjistili chvání zákazníků. Výsledky dtazníkvéh 5

6 šetření byly také dále analyzvány a psluţily k ppsání závislstí mezi jedntlivými dpvěďmi. Závislsti byly testvány puze na základě četnsti dpvědí v jedntlivých skupinách. 6

7 1 Malbchdní síť a její členění Nejprve si vysvětleme, c je t malbchdní síť. Malbchdní síť lze chápat jak uspřádaný subr (systém) prvzních jedntek malbchdu, s jejich vzájemnými vazbami vytvářenými rzdílnstí i příbuznstí srtimentníh a prvzníh zaměření, knkurencí i určitu kperací a krdinací činnstí. 1 Na určitém teritriu tak půsbí vedle sebe prvzní jedntky různých firem a srtimentníh zaměření v pdmínkách knkurenčníh prstředí, které však všechny mají za cíl prdej zbţí knečnému sptřebiteli. 1.1 Typlgie malbchdních jedntek Prvzní jedntky jsu rzřazeny d něklika typů, či druhů prdejen. Tt rzřazení v sbě zahrnuje celu řadu hledisek. Jsu t hlediska strukturní, která lze značit také jak statická, např. srtimentní prfil, frma prdeje, umístění jedntky, velikst jedntky, stavební řešení, a hlediska instrumentální, která lze značit jak dynamické znaky, např. cenvá plitika, kvalita nabízenéh zbţí neb subr nabízených sluţeb. Za hlavní typy jedntek stále malbchdní sítě se tedy pvaţují: specializvané prdejny, úzce specializvané prdejny, smíšené prdejny, bchdní dmy plnsrtimentní, specializvané bchdní dmy, sambsluhy s ptravinami, supermarkety, hypermarkety, specializvané dbrné velkprdejny, 1 PRAŢSKÁ, L. JINDRA, J. & KOL. Obchdní pdnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002, s

8 diskntní prdejny. 2 Tt rzřazení tedy nebere v úvahu puze jedn hledisk, např. velikst, ale i další jak míra specializace a pdbně. Jedntka se tedy zařadí d skupiny pdle th, které hledisk převyšuje ty statní. Dále se budeme zabývat a pdrbně ppíšeme puze úzce specializvané prdejny, bchdní dmy, supermarkety, hypermarkety a disknty, prtţe právě d těcht malbchdních jedntek jsu rzděleny analyzvané prdejny. 1.2 Úzce specializvané prdejny Úzce specializvané prdejny jsu ty nejmenší. Většinu bývají rientvány na neptravinářské zbţí. Jsu t ale i pultvé prdeje s vcem a zeleninu, řeznictví, pekařství apd. Tyt prdejny svji malu velikst (méně neţ 200 m 2 ) a velice úzký srtiment nahrazují vysku dbrnstí bsluhy a také velice hlubkým srtimentem zbţí. Ceny bývají v těcht prdejnách vyšší neţ průměrné, ale je t důsledek vyšší dbrnsti, čast i vyšší kvality zbţí a také na velké skladvací plše (v pměru k prdejní plše). Typickými místy půsbení těcht úzce specializvaných prdejen jsu městská centra či předměstí a také bchdní centra Diskntní prdejny Diskntní prdejny se zaměřují především na prdej rychlbrátkvéh zbţí. Snaţí se sníţit náklady, kde t jen jde, aby mhly prdávat za c nejniţší ceny. Jejich srtiment je velmi mezený a také velmi mělký. Budvy i vybavení bývají velmi jednduché, zbţí se čast prdává přím z palet. Svjí velikstí (velikst prdejní plchy se phybuje v rzmezí m 2 ) nezabírají mnh prstru, a prt jsu velmi hjně zastupeny bzvláště v menších městech, či na krajích velkých měst neb pdél hlavních silničních tahů. 4 2 PRAŢSKÁ, L. JINDRA, J. & KOL. Obchdní pdnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002, s PRAŢSKÁ, L. JINDRA, J. & KOL. Obchdní pdnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002, s PRAŢSKÁ, L. JINDRA, J. & KOL. Obchdní pdnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002, s

9 1.4 Supermarkety Supermarkety jsu velké prdejny se sambsluţným stylem a něklika bsluţnými úseky, například úseky prdeje masa, sýrů, lahůdek či uzenin. Supermarket má vţdy plný ptravinářský srtiment a pdle veliksti prdejní plchy se rzšiřuje i srtiment neptravinářský, ceny v supermarketech jsu průměrné. Prdejní plcha je vţdy nad 400 m 2 a hrní hranice je aţ 2500 m 2, kde uţ začínají hypermarkety. V České republice jsu supermarkety průměrné veliksti m 2. Pčet plţek se phybuje mezi 5000 a druhů zbţí, přičemţ na rzdíl d hypermarketů vţdy musí převaţvat ptravinářské zbţí. Supermarket má mnh míst půsbení. Jedná se centra měst, městská předměstí, ale i supermarkety jak sučásti bchdních dmů, či v blízksti nějakéh dpravníh uzlu Obchdní dmy (plnsrtimentní) Univerzální (plnsrtimentní) bchdní dmy nabízejí velice širký i velice hlubký srtiment zbţí. A t vše tak zvaně pd jednu střechu. Obchdní dmy jsu většinu vícepdlaţní. Jedn pdlaţí většinu zabírá ptravinářské zbţí a ty statní neptravinářské zbţí, pdle veliksti jedntlivých pdlaţí můţe být neptravinářské zbţí dále rzdělen, např. elektr, nábytek, sprtvní ptřeby, apd. Pd jednu střechu se tak bvykle nahrmadí aţ plţek zbţí. Půsbištěm bchdních dmů bývají centra měst a také reginální nákupní centra. Právě půsbení v centrech měst přináší nevýhdu, a sice hrší autmbilvu dstupnst a parkvání. Parkvání je jiţ vyřešen ať uţ pdzemními garáţemi neb parkváním na střeše dmu. Hrší autmbilvu dstupnst napak nahrazuje lepší dstupnst městským hrmadnými dpravními prstředky. Aţ d nástupu hypermarketů a supermarketů byly právě bchdní dmy nejprgresivnějšími bchdními jedntkami, které měly řadu výhd nákup všeh, c byl třeba; širký výběr; nákup pd jednu střechu; dplňkvé sluţby, jak například rychlé bčerstvení. Právě maximální rzsah sluţeb nabírá v pslední dbě na významu. Obzvláště zvyšvání četnsti pskytvání rychléh bčerstvení v pdbě pizzerií, apd. Prdejní plcha jedntlivých bchdních dmů je velmi dlišná, v průměru se však phybuje mezi CIMLER, P. Retail Management. (Přednáška) Praha: VŠE, letní semestr

10 m 2, jde tedy pravdu velké kmplexy. Ceny se kvůli rzsahu pskytvaných sluţeb phybují na průměrné aţ lehce nadprůměrné úrvni Hypermarkety Hypermarkety jsu největším typem malbchdních jedntek. V pdstatě vţdy jsu sučástí nějakéh bchdníh centra neb alespň s bchdy v check-ut zóně, i kdyţ by klidně mhl existvat i bez nich, je t ale pr bě strany velmi výhdné. Rzsah srtimentu dsahuje aţ plţek. Obsahuje kmpletní ptravinářské zbţí a s růstem prdejní plchy hypermarketu přibývá také rzsah neptravinářskéh zbţí. Neptravinářskéh zbţí je, v pměru k ptravinářskému, větší mnţství, avšak na bratu se více pdílí zbţí ptravinářské. Srtiment je tedy velmi širký i hlubký. Sluţby jsu v hypermarketu zastupeny jen lehce, například pultvý prdej čerstvéh zbţí neb platba kartu, cashback apd. C se veliksti hypermarketu týče, tak se rzděluje na dva typy. Malé hypermarkety (Interspar, Kaufland) dispnují rzlhu prdejní plchy mezi 2500 m 2 a 5000 m 2. Výhda je v tm, ţe se phdlně dají umístit blíţe k centrům měst. Napak velké hypermarkety (Hypernva, Tesc, Glbus) dsahují veliksti aţ m 2 a jejich bvyklé umístění je na kraji měst ale i v sídlištních zástavbách. Ceny v hypermarketech jsu průměrné aţ pdprůměrné. 7 6 PRAŢSKÁ, L. JINDRA, J. & KOL. Obchdní pdnikání: Retail management. 2. vyd. Management Press, Praha 2002, s CIMLER, P. Retail Management. (Přednáška) Praha: VŠE, letní semestr

11 2 Trţní trendy v malbchdě V rce 1996 vstupil na český trh první hypermarket a d té dby tent trh prchází velku strukturální refrmu. Temp růstu trţníh pdílu hypermarketů byl nejprve brvské a jiţ v rce 2002 dsáhl trţní pdíl hdnty 50 %, p té se růst zpmalil. Právě v dbě, kdy zpmalily svůj růst hypermarkety, přišly na řadu disknty. Výstavba nvých prdejen se nezastavila ddnes. Napak u supermarketů dchází k určité restrukturalizaci, k přeměně htvých prdejen, k zániku jedntlivých prdejen neb dknce k dchdu celých řetězců (Delvita, Julius Meinl). 8 V psledních letech stále pkračuje strukturální přeměna trhu. Růst pdílu diskntů se ustálil, stejně tak růst pdílu hypermarketů. Nvým trendem se, dle grafu uvedenéh níţe, stává lehké navrácení se k supermarketům na úkr ještě menších prdejen. Největší růstvý ptenciál se nachází v blasti slvení zákazníků přím v prdejně a také další expanze menších prdejen d malých lkalit. Úspěšnst bchdu nyní hlavně závisí na vstřícnsti tht bchdu vzhledem k zákazníkvi. Obchd musí nabídnut správné výrbky rzdílným skupinám lidí. Jinak nakupují maminky s malými dětmi a jinak nakupují studenti. Obchd se také musí přizpůsbit různým příleţitstem k nákupu. Jinak nakupuji na celý týden a jinak jen na večer. 1 - Pdíl v širksrtimentním bchdě TOP % Pdíl v širksrtimentním bchdě TOP 50 80% 60% 40% 20% 0% 16% 32% 39% 43% 49% 51% 51% 52% 51% 54% 54% 54% 33% 32% 23% 28% 27% 25% 22% 21% 18% 15% 17% 21% 16% 22% 14% 15% 16% 19% 20% 21% 21% 21% 14% 9% 9% 7% 7% 8% 8% 7% 10% 8% jiné disknt supermarket hypermarket Zdrj: Pdíl v širksrtimentním bchdě TOP 50, vlastní úpravy 9 8 Magistrát města HK. Malbchdní síť v Hradci Králvé (2007). n-line. dstupné z: staţen Incma Research. TOP50 Českéh bchdu. n-line. graf vlastní úpravy, dstupné z: staţen

12 2.1 Sučasný stav malbchdníh trhu Na prvním místě v měřítku dsaţených trţeb za uplynulý rk 2009 se udrţela skupina Schwarz ČR se svými prdejnami Kaufland a Lidl ČR, které prdaly zbţí svým zákazníkům za necelých 60 miliard Kč, včetně DPH. Důsledkem začlenění prdejen Plus mezi prdejny Penny Market byl vzestup skupiny REWE ČR, která krmě jedntek Penny Market vlastní také prdejny Billa, aţ na druhé míst a mezirční nárůst trţeb deset miliard Kč. V těsném závěsu za skupinu REWE ČR jsu skupiny Tesc Stres ČR a Ahld Czech Republic. Na pátém místě se umístila firma Makr Cash&Carry ČR, která se svými puze 13 prdejnami p celé České republice dsáhla trţeb přes 36 miliard Kč. 2 - TOP 10 Českéh bchdu Zdrj: TOP 10 Českéh bchdu Incma Research. Tiskvá zpráva - TOP10 Českéh bchdu: pkles tržeb a změny v přadí. n-line. dstupné z: staţen

13 2.2 Nákupní preference českých dmácnstí V sučasnsti preferují české dmácnsti hypermarkety. Nejblíbenějším místem pr nákup ptravin se stal pr 43 % dmácnstí a tent vyský pdíl si jiţ delší dbu udrţuje. Napak k přesunu preferencí dšl mezi supermarketem a diskntem. Zatím c supermarket preferval v rce % dmácnstí a nyní se jeh blíbenst sníţila na hdntu klem 16 %, disknt se nyní můţe pyšnit zhruba 23% blíbenstí. Dluhdbě stále klesá bliba malých sambsluţných prdejen a pultvých prdejů. Velkplšné frmáty prdejen tak upřednstňuje více neţ tři čtvrtiny všech českých dmácnstí. 11 Jednu z velkých změn v zákaznickém chvání, která suvisí s nárůstem bliby hypermarketů a velkplšných frmátů prdejen vůbec, je vyuţívání autmbilu. Více neţ plvina českých dmácnstí vyuţívá tht dpravníh prstředku ke svým nákupům. Velká část dmácnstí jezdí na velké nákupy d příměstských center s celu rdinu. Je t takvý mderní celdenní výlet. Na druhu stranu nemtrizvaní zákazníci jsu dkázáni na prdejny v místě svéh bydliště neb na městsku hrmadnu dpravu. Zákazníci se nyní rzhdují na základě pěti parametrů. Hlavním faktrem je kvalita zbţí, která musí dpvídat čekávání zákazníka. Dále pak, zda prdejny nabízí správné spektrum značek, které má zákazník blíbeny. Na třetím místě jsu ceny, které nejsu brány tak, ţe musí být c nejniţší, ale jsu brány v závislsti na kvalitě výrbku. Zákazník také bere v úvahu čas strávený nakupváním a rstucí důraz v rzhdvání nabírá snadnst nákupu. Tedy nakupit, ale nemuset u th mc přemýšlet Incma Research. Tiskvá zpráva: Již 2/3 českých dmácnstí utratí největší část svých výdajů za ptraviny v hypermarketech neb v diskntech. n-line. dstupné z: staţen Magistrát města HK. Malbchdní síť v Hradci Králvé (2007). n-line. dstupné z: staţen

14 3 Nákupní vybavenst Hradce Králvé V tét kapitle je blíţe ppsána histrie Hradce Králvé, která bjasňuje rzmístění retailingvých jedntek p městě. A p té budu představeny všechny bchdy, které mají významný pdíl na hradeckém trhu. 3.1 Hradec Králvé a jeh histrie Pprvé je Hradec Králvé jak sídl uváděn rce 1086, měst je připmínán uţ d rku 1225 v listině českéh krále Přemysla Otakara II. Ve 14. stletí patřil Hradec Králvé k nejvýznamnějším městům v Českém králvství. Přispěl k tmu i fakt, ţe se rku 1306 stal králvským věnným městem. Z tét dby pchází i chrám sv. Ducha, cihlvá gtická trjldní stavba. V 16. stletí měst pršl renesanční přestavbu. Nvu dminantu se stala Bílá věţ, pstavená v letech , ve které je zavěšen druhý největší zvn v České republice Augustin. V letech byl Hradec Králvé na příkaz císaře Jsefa II. přestavěn na pevnst, která vzhledem ke své mhutnsti změnila vzhled nejen celéh města, ale i jeh klí. Přestţe byla pevnst vynikajícím technickým dílem, její vjenský význam nepřetrţitě klesal. Na knci 19. stletí byla p zrušení jsefínské pevnsti vypsána sutěţ na první regulační plán města. Pdmínku byl zalţení nvých částí města s vyuţitím všech vymţenstí mderníh stavitelství. Další aktualizvané plány byly pdkladem pr výstavbu mderníh Hradce Králvé. Stavební činnst ve městě před 1. světvu válku výrazně vlivnil díl Jana Ktěry. Jeh nejvýznamnější stavbu byl muzeum pstavené v letech P vzniku Českslvenské republiky nastává pr měst nvá epcha jeh vývje. Zásluhu starsty Ulricha a jeh splupracvníků se Hradec Králvé rázem dstal na přední míst mezi českslvenskými městy. Přibývaly nvé budvy, kmunikace a celé nvé čtvrti. Pevnstní měst se měnil v Saln republiky. Vůdčí sbnstí architektury ve dvacátých a třicátých letech dvacátéh stletí se architekt Jsef Gčár, ţák dříve zmíněnéh Jana Ktěry. Krmě regulačníh plánu z let 1926 aţ 1928 navrhl Gčár něklik urbanistických subrů a budv, které vstupily d dějin mderní české architektury. V rce 1910 zaplnil prstr vzniklý zbřením věţe Krpáčky mnumentálním schdištěm d kstela Panny Marie, dále vyprjektval řadu budv s riginálně sytu červení reţnéh zdiva. Navrhl také dstavbu a úpravu Masarykva 14

15 náměstí z let 1924 aţ a prstrvé řešení dnešníh Ulrichva náměstí. S nadhledem vyřešený regulační plán umţnil nastupující generaci architektů další realizaci významných bjektů a také výstavbu dnešníh Gčárva kruhu, který bepíná celé nejen histrické centrum města a dvádí tak tranzitní dpravu Malbchdní jedntky v Hradci Králvé Prdejní jedntky budu hdnceny pdle předem zvlených kritérií, kterými jsu tevírací dba, velikst prdejní plchy, velikst parkviště, dstupnst prdejny autem a městsku hrmadnu dpravu. Dále bude uvedena plha prdejní jedntky a další sluţby, které prdejna nabízí. V přílze je k dispzici tabulka, kde jsu prvnány ceny vybraných výrbků. Nejlevnější je hypermarket Kaufland, který prdává 5 výrbků s nejlevnější cenu, řetězec TESCO nabízí 4 výrbky s nejlevnější cenu. Napak disknty Lidl se nenabízí ani jeden výrbek s nejlevnější cenu Hypermarkety V Hradci Králvé jsu zastupeny téměř všechny hypermarkety. Jsu rzmístěné kl Gčárva kruhu a na výpadvkách z města, takţe jsu lehce přístupné jak z centra města, tak i z předměstí a klních měst a vesnic. Všechny hypermarkety jsu lehce dstupné městsku hrmadnu dpravu neb i na kle. Celý hradecký regin je rvinatý a právě tent způsb dpravy je zde velice blíbený. Jediný zástupce hypermarketů, který v Hradci Králvé chybí je Glbus. Ten je však vybudván v Pardubicích na výpadvce směrem na Hradec Králvé, takţe je autem lehce dsaţitelný i pr hradecké byvatele a cesta zabere asi 15 minut navíc. TESCO Březhrad Tesca jsu v Hradci Králvé celkem tři. První z nich je hypermarket umístěný na výpadvce na Pardubice v Obchdní zóně Březhrad, kde jsu krmě Tesca ještě další velké bchdy: ASKO, Elektr Wrld, Giga Sprt, HORNBACH, Makr a další menší bchdy jak např. Takk, Hme Art, Okay, Baťa, atd. Tesc zde také rzšířil své sluţby prvz benzinvé pumpy se zvýhdněnými cenami paliv. Jediné, c tmut místu chybí, je v dnešní dbě tak ppulární fast-fd, neb jiná mţnst 13 LANGEROVÁ, B. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ. 1.vyd. ACR Alfa, s.r.., Agentura prpagace České republiky, nakladatelství, vydavatelství. Praha s. 14 Pzrvání prběhl dne

16 stravvání, která uspkjí zákazníky. Prdejní plcha zabírá 9000 m 2 a tevřen je denně d 6:00 24:00. Všechny prdejny bklpují velké parkviště, ze kteréh je 1154 míst určených pr zákazníky hypermarketu. Obchdní zóna je velmi dbře dstupná, jak autem, tak i městku hrmadnu dpravu. Staví zde autbus č. 12, který dále pkračuje městské části Březhrad, neb směrem na Praţské Předměstí, hlavní nádraţí a Slezské předměstí, a také Tesc linka, která je zdarma a jede přím na hlavní nádraţí. 15 TESCO Brněnská Tat pbčka je na další důleţité a frekventvané trase ven z města, a t směrem na Brn. Tent hypermarket je sučástí největšíh krytéh bchdníh centra v Hradci Králvé. Cetrum Futurum nabízí 67 bchdů, 7 restaurací a multikin. Je t míst, kde tráví svůj vlný čas hdně lidí. V celém bchdním centru je zdarma přístup k internetu. Tt Tesc nahradil dřívější Carrefur, pdle kteréh se tmut míst stále takt říká a jehţ název tak sluţí k rzeznání dvu hradeckých hypermarketů Tesc. Prdejní plchu 7000 m 2 je něc menší, neţ první Tesc, ale má prdluţenu tevírací dbu. Otevřen je kaţdý den, nn-stp. Parkviště je vybudván v zastřešených garáţích a také na střeše hypermarketu. Celkem pjme aţ 1230 autmbilů. Dstupnst prdejny autem je pět velmi dbrá i přest, ţe se zde ve špičce tvří klny, které dbčují k bchdnímu centru. Větší výhdu je dstupnst MHD. Hypermarket je blíţe centru a celkem zde staví šest různých linek MHD. Velmi dbře dstupný je i pr zákazníky, kteří chdí na nákup pěšky z Malšvic neb i z Mravskéh předměstí. 16 Hyperalbert Hypermarket Albert se nachází ze všech nejdál d centra města, přest je naprst lehce dstupný autem. Je vybudván v blízksti buducíh sjezdu z dálnice D11 na křiţvatce, která rzvádí dprava směrem na Náchd, Chlumec n. Cidlinu, centrum Hradce Králvé a také p staré silnici na Pardubice, cţ je směrem na nynější pslední exit z dálnice D11 z Hradce Králvé d Prahy. Právě kvůli tét plze sem 15 HM Hradec Králvé, prfil bchdu. n-line. dstupné z: staţen HM Hradec Králvé - Brněnská, prfil bchdu. n-line. dstupné z:

17 přijíţdí více zákazníků z klních vesnic a malých měst, neţ d kteréhkli jinéh hypermarketu. Hypermarket dplňují puze malé bchdy v zóně za pkladnami a rychlé bčerstvení. Pr ptřeby zákazníků je zde také vybudvána benzinvá pumpa se zvýhdněnými cenami při nákupu nad určitu hdntu. Velikstí své prdejní plchy, celkem 8000 m 2 patří mezí ty větší hypermarkety. 17 Otevřen je zde denně d 8:00 22:00. Část brvskéh parkviště, které má kapacitu 730 míst, nyní zabírá pr své bchdní účely autbazar. Slabé míst tht hypermarketu je v dstupnsti MHD. Jezdí sem puze jedna linka městské hrmadné dpravy. 18 Kaufland Hypermarket Kaufland leţí u městskéh Gčárva kruhu v blízksti dalších větších malbchdních jedntek. V tét nákupní zóně se také nachází: prdejna ptřeb pr zahradu Muntfield, elektrsptřebiče Okay, nábytek Jamall, fast fd KFC a McDnald s, benzinvé pumpy OMV a Shell, disknt Penny Market, buv Humanic, Svět kberců a hbby market OBI. Tat zóna je tedy pravdvým lákadlem jednak svjí velikstí, ale hlavně šíří srtimentu. Zákazník zde najde pravdu vše, krmě značkvéh blečení, na t se zaměřují spíše bchdní centra pd jednu střechu. Tent hypermarket je ve městě nejnvější a také jedním z nejmenších. Jeh prdejní plcha zabírá m 2. Hypermarket je v prvzu kaţdý den d 7:00 22:00 a je velmi dbře dstupný autem, ale i pěšky ze Slezskéh předměstí a z centra. Zákazníci cestující MHD mhu vyuţít třech různých linek, které mají zastávku přím před hypermarketem. Parkviště je svjí velikstí úměrné veliksti prdejní plchy, avšak víkendech a pátek dpledne je vţdy plné. Auta pak parkují před jinými bchdy, které jsu vzdálené d 200 metrů d vchdu d bchdu. Mezi zvláštní sluţby, které Kaufland pskytuje, patří mţnst nákupu u pkladny bez sladkstí. 19 Interspar Hypermarket Interspar je sučástí bchdníh centra EurCenter v blízksti Gčárva kruhu na výpadvce směrem na Ostravu. Celý tent kmplex je 17 Zákaznická linka Albert, tel.: , vlán Albert, Naše prdejny. n-line. dstupné z: esults=1&tab=advanced, staţen Zjišťvání infrmací prběhl vlastním pzrváním dne

18 vybudván tak, ţe první nadzemní pdlaţí zaujímá puze parkviště a teprve ve druhém nadzemním pdlaţí je hypermarket. Sučástí bchdníh centra jsu ještě bchdy v zóně za pkladnami, Fitness centrum a rychlé bčerstvení v třetím nadzemním pdlaţí s výhledem na celé centrum a také na přilehlý hbby market Baumax. Svjí velikstí prdejní plchy kl 3500 m 2 se hypermarket řadí mezi ty malé, stejně jak Kaufland. Celý je tevřen d 8:00 21:00, puze v neděli je zavírací dba psunuta jednu hdinu dříve. Velikst parkviště je dstačující, dkáţe pjmut aţ 700 autmbilů. Dstupnst MHD zajišťují stejné tři dpravní linky, které jezdí i d Kauflandu, a stejně dbrá je i dstupnst pěšky ze Slezskéh předměstí Obchdní dmy Jediným typickým bchdním dmem v Hradci Králvé je bchdní dům Tesc. Obchdní dům TESCO Obchdní dům Tesc, nebli Tesc ve městě, je typickým bchdním dmem, které vznikaly na knci dvacátéh stletí. Dříve t byl PRIOR a předtím ještě DOM. Tent bchdní dům se nachází pblíţ hradeckéh vlakvéh nádraţí a je také dstupný skr všemi linkami městské hrmadné dpravy. K tmut bchdnímu dmu byl nedávn přistavěn zcela nvé bchdní centrum Atrium s 42 bchdy 21 a hlavně s dalšími parkvacími místy, kterých je v centru města becně mál. Celkvý pčet parkvacích míst je tedy 422, přičemţ dstupnst autem není ideální, ale také není nijak výrazně špatná. V prvním patře bchdníh dmu je umístěn supermarket s ptravinami a také rychlé bčerstvení ve frmě pizzerie Little Caesars, která je tradiční pizzerií v bchdních dmech Tesc. Ve druhém patře je pak bchd s neptravinářským zbţím. Obě patra jsu prpjena s přiléhajícím bchdním centrem. Celkvá prdejní plcha Tesca tak činí m 2. Otevírací dba je p celý 20 Interspar Hradec Králvé. n-line. dstupné z: staţen Obchdní centrum Atrium. n-line. dstupné z: staţen

19 týden krmě neděle d 7:00 20:00 a v neděli bchd tevírá hdinu pzději a zavírá dvě hdiny dříve Supermarkety Dříve hjně zastupené supermarkety jiţ ve městě nahradily hypermarkety. V Hradci Králvé dříve půsbili například Delvita, Julius Mainl, Mana. Nyní jsu ve městě supermarkety zastupeny především Alberty, které jsu ve městě čtyři. Albert Tři ze čtyř supermarketů Albert leţí na Mravském předměstí. Je t velké předměstí s mnha panelvými dmy a tedy i s mnha ptenciálními zákazníky. Mţnst rychléh nákupu je tu tedy jistě velku výhdu. Dstupnst pěšky neb městku hrmadnu autbusvu dpravu je prt velmi dbrá, u všech Albertů zastavují čtyři linky. Prvním a zárveň největším supermarketem je Albert v ulici Edvarda Beneše. Prdejní plcha bchdu je zhruba 1000 m 2 a tevřen je zde: p s: 7:00 20:00, ne: 8:00 20:00, cţ je nejdelší tevírací dba ze všech hradeckých Albertů. Tent bchd má i své parkviště, které je hjně vyuţíván residenty, kteří bydlí v přilehlých panelvých dmech. I přest je dstupnst prdejny autem velmi dbrá, parkviště je dstatečně veliké a vţdy je zde vln pr zákazníky. Druhý supermarket je umístěn v ulici Jana Palacha v blízksti vyskšklské kleje. Otevírací dba je zde: p pá: 7:00 20:00, s: 7:00 17:00, ne: 10:00 20:00. Prdejní plcha je trchu menší, zhruba 800 m 2. Velikst parkviště je pět dstatečná a autmbilvá dstupnst je tak také velmi dbrá. Třetí supermarket je vystavěn v ulici Milady Hrákvé v blízksti základní škly a tevřen zde mají: p pá: 7:00 20:00, s: 7:00 18:00, ne: 8:00 14:00. Tat prdejna vyuţívá sídlištníh parkviště, na kterém je většinu něklik míst vlných, svjí prdejní plchu je však nejmenším ze supermarketů, zákazníci nakupují na plše zhruba 600 m 2. Obecně je ale tat prdejna vhdná spíše pr zákazníky, kteří chdí pěšky. Čtvrtá prdejna se nachází na Praţském Předměstí v ulici Fráni Šrámka v těsné blízksti Gčárva kruhu. Dbrá dstupnst je zde zajištěna vlastním parkvištěm pr mtrizvané zákazníky a zastávku MHD. Velmi dbře je prdejna dstupná také pěšky ze sídliště. 22 Obchdní dům Tesc, prfil bchdu. n-line. dstupné z: staţen

20 Otevírací dba je: p st: 7:00 19:00, čt - pá: 7:00 20:00, s:7:00 14:00, ne:14:00 19:00. Prdejní plcha je 800 m 2, čímţ se tent supermarket řadí mezi ty větší Diskntní prdejny V Hradci Králvé začala půsbit jak první disknt prdejna Plus a dluhu dbu byla jediná. Pak ale přišl celrepublikvé rzšiřvání prdejen Lidl, a t se nevyhnul ani Hradci Králvé. Nyní jsu ve městě celkem tři prdejny Lidl a jeden Penny Market, který převzal prvzvnu p Plusu. Penny Market Hradecký Penny Market sídlí v blízksti Gčárva kruhu nedalek výpadvky na Jičín a Náchd. Je umístěn ve stejné bchdní zóně jak hypermarket Kaufland, která nabízí bchdy všeh druhu. Uvnitř Penny Marketu je ještě umístěna pultvá prdejna Nvák MASO-UZENINY. Ve všední dny a v sbtu má Penny Market tevřen d 7:00 d 20:00 a v neděli d 8:00 d 17:00. Prdejní plcha tht diskntu se phybuje klem 800 m 2. Dstupnst autem je velmi dbrá a parkviště je přím před bchdem a je rzsáhlé, prtţe zde parkují i zákazníci dalších bchdů, včetně OBI. Dstupnst MHD uţ není tak dbrá, zastávka je prti statním zkumaným prdejnám celkem dalek a staví zde stejné tři linky jak u Kauflandu a Intersparu plus jedna další. 24 Lidl První dvě prdejny Lidl, které začaly v Hradci Králvé půsbit, jsu umístěny vedle hlavních tras z města směrem na Brn a Ostravu, přitm jsu stále snadn dsaţitelné i pěšky z Mravskéh, ppř. Slezskéh předměstí. Třetí prdejna tevřela svji pbčku teprve nedávn u nvé vystavěnéh autbusvéh nádraţí, které také susedí s vlakvým nádraţím. Tat pbčka také leţí u výpadvky ven z města směrem na Jičín a Náchd. Všechny hradecké prdejny mají tevírací dbu ve všední dny a v sbtu 7:00 aţ 20:00 a v neděli 9:00 aţ 20:00. Jak je pr Lidl typické, všechny prdejny mají i pdbně velku prdejní plchu, zhruba m 2, a také vlastní 23 Otevírací dby jsu dstupné na staţen , prdejní plchy byly zjištěny při vlastním pzrvání, které prběhl Zjišťvání infrmací prběhl vlastním pzrváním dne

21 parkviště, které je dstatečně velké, aby uspkjil všechny zákazníky. Všechny prdejny jsu také velmi dbře dstupné autem. V dstupnsti MHD se však pchpitelně liší. Prdejna, která je umístěna na výpadvce na Ostravu, má svji nejbliţší zastávku vzdálenu asi 300 metrů a jezdí sem pět ty tři linky, které jezdí i ke Kauflandu a Intersparu. Prdejna na výpadvce na Brn má svji zastávku blíţe a staví zde dvě linky, ale s vysku frekvencí spjů. Prdejna u autbusvéh terminálu je na tm, c se týče dstupnsti čímkli, nejlépe. Jsu zde zastávky jak MHD, tak i meziměstských spjů Úzce specializvané prdejny Úzce specializvaných prdejen je v Hradci Králvé velmi mnh. V tét práci jsu uvedeny puze ty, které vyšly z dtazníku jak důleţité a mají v Hradci Králvé dbré jmén. Nvák MASO-UZENINY Řeznictví Nvák MASO-UZENINY má svji pbčku v hradeckém Penny Marketu. Mnh zákazníků navštíví tut prdejnu i bez th, aby šli d samtnéh diskntu. Je t řetězec asi padesáti prdejen, který má pbčky p celé České republice, a t ve většině středně velkých a velkých měst. Otevřen je ve všední dny d 7:00 d 20:00 a v sbtu d 7:00 d 15: Prdejní plcha tét prdejny je velmi malá, d 200 m 2. Velikst parkviště a dstupnst autem i MHD je stejné jak pr výše uvdený Penny Market. 27 Řeznictví a uzenářství Plt a spl. Tat pultvá prdejna je umístěna na Praţském Předměstí nedalek supermarketu Albert. Je t malá prdejna s dluhu tradicí a stálými zákazníky. Prdejná plcha je zhruba stejná, jak je u všech statních řeznictví, takţe klem 200 m 2. Otevřen je zde ve všední den d 7:30 17:30 a v sbtu d 7:30 11:30. Tat prdejna je dbře dstupná hlavně pr zákazníky, kteří chdí pr mas pěšky. Zastávka MHD je přím před prdejnu a zákazníci se tut linku dstanu buď na 25 Zjišťvání infrmací prběhl vlastním pzrváním dne Nvák MASO-UZENINY, pbčka Hradec Králvé. n-line. dstupné z: staţen Zjišťvání infrmací prběhl vlastním pzrváním dne

22 hlavní nádraţí a dále na Slezské předměstí, neb směrem k velkému Tescu Březhrad. Dstupnst autem je btíţnější, hlavně c se týče parkvání. Prdejna nemá vyhrazená ţádná parkvací místa pr své zákazníky. Ti se tak musí splehnut na parkvání v přilehlé ulici. 28 Bazalka Bi Bazalka Bi je prdejna a jídelna, která se zabývá alternativními směry stravvání. 29 Prdejna je umístěna v centru města v blízksti Ulrichva náměstí. Ve všední dny má tevřen d 7:30 d 18:00 a v sbtu d 8:00 d 11:30. Prdejní plcha činí lehce přes 200 m 2, plus venkvní psezení. Prdejna je dbře dstupná MHD, z Ulrichva náměstí vedu linky d všech hradeckých předměstí i d centra. Při cestě autem se musí zákazník pět splehnut na parkvání v přilehlých ulicích a musí pčítat s malým pplatkem za parkvání, většinu klem 10 krun za hdinu Shrnutí a mapa malbchdní sítě v Hradci Králvé Malbchdní síť prdejen s ptravinami je dstatečná. Velké hypermarkety jsu rzmístěny rvnměrně p bvdu města a jsu i dstupné z přilehlých předměstí. Uvnitř předměstí jsu vţdy supermarkety neb menší sambsluhy, které jsu vţdy k dispzici pr rychlý nákup základních ptravin. C se týče nvých prdejních jedntek, tak je mţnst výstavby další diskntů na krajích města, centrum je jiţ nasycené. Na níţe uvedené mapě jsu vybrazeny všechny zmíněné malbchdní jedntky. Červeně jsu značeny hypermarkety, zeleně supermarkety, mdře diskntní jedntky a ţlutě pultvé prdeje. 28 Zjišťvání infrmací prběhl vlastním pzrváním dne Bazalka Bi. n-line. dstupné z: staţen Zjišťvání infrmací prběhl vlastním pzrváním dne

23 1 - Mapa malbchdní sítě v Hradci Králvé 31 Zdrj: vlastní úpravy 31 1) Tesc Březhrad; 2) Tesc Brněnská; 3) Interspar; 4) Kaufland; 5) Hypernva; 6) Makr; 7) Obchdní dům Tesc; 8) Albert F. Šrámka; 9) Albert E. Beneše; 10) Albert J. Palacha; 11) Albert M. Hrákvé 12) Lidl Brněnská; 13) Lidl V. Nejedléh; 14) Lidl A. Dvřáka; 15) Penny Market 16) Nvák MASO-UZENINY; 17) Řeznictví a uzenářství Plt; 18) Bazalka Bi 23

24 4 Dtazníkvé šetření Samtné dtazníkvé šetření byl zaměřen na chvání zákazníků v Hradci Králvé. Lidé dpvídali na tázky hledně nakupvání ptravinářskéh zbţí, frekvence jejich nákupů, neb jestli puţívají pr své nákupy autmbil. Celkem dtazník bsahval šestnáct tázek a je k dispzici v přílze. Šetření prběhl v ulicích města Hradce Králvé ve dvu fázích. V první fázi, která prběhla během dvu dnů na knci únra, dpvěděl na dtazník 159 respndentů. Druhá fáze prběhla veliknčních prázdninách, a t dpvěděl dalších 143. Celkem tedy dpvěděl 302 respndentů. Respndenti byli vybíráni záměrně a vţdy dpvídali za celu dmácnst. Zastupení phlaví při dtazníkvém šetření byl velmi vyrvnané, 152 muţů a 150 ţen. C se týče věkvých skupin, které dpvídaly na dtazník, tak nejvíc respndentů byl zařazen d skupiny méně neţ 30 let, přesně 182 respndentů (60 %). Shdně byly zastupeny skupiny a let, v kaţdé skupině dpvěděl 42 respndentů (14 %). Zbytek respndentů, tedy 38 (12 %), náleţí d skupiny 61 let a více. 4.1 Hlavní prdejna Otázka na hlavní prdejnu, tedy kde zákazník nakupuje nejčastěji, byla hned na prvním místě. V tét tázce vybíral respndent typ prdejny, tedy zda nakupuje v hypermarketu, supermarketu, diskntu, či nějakém pultvém prdeji. Hned v další tázce měl mţnst svji dpvěď upřesnit. 2 - Hlavní prdejna Zdrj: vlastní výzkum 24

25 V hypermarketech nakupují dvě třetiny respndentů, z nichţ 32 % nakupuje v Tescu Futurum, 21 % v Intersparu, 19 % v Kauflandu, 14 % v Hyperalbertu, 10 % v Tescu Březhrad, 3 % v Makru a 1 % respndentů djíţdí za nákupy d pardubickéh Glbusu. 3 - Hypermarkety Zdrj: vlastní výzkum Supermarkety nejvíce navštěvuje 30 % dtázaných, z nichţ 54 % vlí raději Albert a 44 % supermarket v bchdním dmě Tesc. Něklik zákazníků preferuje supermarket Enap v Malšvicích. Tat preference je dána lkalitu, rychlstí nákupu a kvalitu a čerstvstí zbţí. Diskntní prdejny preferuje 5 % ze všech dtázaných, cţ je 16 respndentů. Osm z nich vlí pr své nákupy Lidl, dva méně dtázaných preferuje Penny Market a dva respndenti jezdí na nákupy d Terna, které je z diskntů na hradeckém trhu nejdéle a je umístěn na výpadvce na Ostravu. Jeden respndent preferuje nákupy v malých pultvých prdejnách. Zákazníka k tmu vede lkalita prdejny, rychlst nákupu a snadná rientace v prdejně. 4.2 Preference hlavní prdejny Jak ptvrdil výzkum Shpping Mnitr 2009/2010, rzhdujícím faktrem výběru prdejny je samzřejmě stále lkalita, ale již na druhé míst se vyhupla value fr mney, tedy hdnta, kteru nakupující za své peníze dstávají. Výrazně psílil prvek akčních nákupů, napak stagnují celkvě nízké ceny a pklesl význam celkvé šíře srtimentu Incma Research. Tiskvé zprávy - Krize vlivňuje nákupní chvání ppulace a letákvu kmunikaci bchdních řetězců kde se zastaví slevvá spirála?. n-line. dstupné z: staţen

26 C mtivuje zákazníka, aby nakupil ve své hlavní prdejně, byla jediná tázka s více mţnými dpvěďmi. Respndenti měli na výběr z mţnstí: lkalita, širká nabídka srtimentu, cena, tevírací dba, dstupnst autem a mţnst parkvání, dstupnst městskými hrmadnými dpravními prstředky, rychlst nákupu, snadná rientace v prdejně, rychlst bsluhy u pkladen neb kvalita a čerstvst zbţí. Hlavním faktrem pr výběr hlavní prdejny zákazníků je lkalita prdejny. Necelé tři čtvrtiny respndentů zvlily jak jeden z faktrů, které vlivňují výběr jejich hlavní prdejny, lkalitu. Plvina respndentů vybírá také pdle šíře nabídky srtimentu. Okl čtyřiceti prcent respndentů také zvaţuje cenu zbţí, dstupnst prdejny autem a mţnst parkingu a tevírací dbu prdejny. Třetinvé zastupení při rzhdvání mají také faktry kvality a čerstvsti zbţí, rychlst nákupu a snadné rientace v prdejně. Nejméně zákazníci zvaţují dstupnst prdejny městsku hrmadnu dpravu a rychlst bsluhy u pkladen. 4 - Preference zákazníků Zdrj: vlastní výzkum 26

27 4.3 Frekvence nákupů Příliš se nemění pčet navštívených řetězců, zat zřetelně vzrstla frekvence návštěv. Hlavním hybatelem vývje jsu návštěvy prdejny právě z důvdu nákupu zbží ve slevě. Většině řetězců všem díky tmu pklesla průměrná velikst nákupníh kše. 33 Frekvence nákupů v hlavní prdejně respndentů ukazuje, klik zbţí zákazníci nakupují. Čím vyšší frekvence, tím menší bjem nákupu. Skr plvina respndentů prvádí tak zvané týdenní nákupy. Přesně jedna čtvrtina zákazníků nakupuje dvakrát týdně, 18 % zákazníků nakupuje třikrát a 13 % respndentů dpvěděl, ţe nakupují 4x a vícekrát. 5 - Frekvence nákupů Zdrj: vlastní výzkum 4.4 Uţívání autmbilu při nakupvání Na tázku, zda puţívají zákazníci ke svému nákupu autmbil, byl na výběr z pěti mţnstí. Necelá plvina, přesně 44 % dtázaných dpvěděl, ţe vţdy nakupuje s pmcí autmbilu. Vyuţívají tak kmfrtu vlnéh parkvání a tak mhu jet za svým nákupem větší vzdálenst a mají tedy i větší výběr prdejen, které jsu pr ně snadn dsaţitelné. Celstátní výsledky mtrizvansti zákazníka 33 Incma Research. Tiskvé zprávy - Krize vlivňuje nákupní chvání ppulace a letákvu kmunikaci bchdních řetězců kde se zastaví slevvá spirála?. n-line. dstupné z: staţen

28 vychází pdbně. Pdle průzkumu splečnsti INCOMA Research puţívá autmbil k nakupvání 51 % zákazníků Mtrizvanst zákazníků Zdrj: vlastní výzkum 4.5 Biptraviny Nakupvání biptravin se stal fenménem dnešní dby. Mnh lidí je chtn bětvat vyšší cenu ptravin za jejich lepší půvd. Všechny velké bchdy mají ve svém ddělení s vcem a zeleninu i malý kutek s biptravinami, kde si mhu zákazníci vybrat. Sptřeba biptravin ve světě i v České republice nepřestává stupat, jen dynamika růstu se vzhledem k eknmické situaci mírně zpmalila. Obrat českých výrbců generických, nevyprfilvaných značek biptravin stagnuje. Emtivní značky, efektivně sdělující své hdnty, ale dále rstu, stejně tak jak prdeje zbží pcházející z Fair trade, lkálních (bi)ptravin, biksmetiky a bitextilu. 35 V centru Hradce Králvé mhu zákazníci zajít i d specializvané prdejny, která nabízí nejen prdej biptravin, ale i rychlé bčerstvení připravvané právě z tét zdravé výţivy. V našem dtazníku uvedl puze 17 % zákazníků, ţe nenakupuje biptraviny vůbec. Napak 62 % dtázaných nakupuje biptraviny ve 34 Magistrát města HK. Malbchdní síť v Hradci Králvé (2007). Změny v chvání sptřebitelů, Aktualizace malbchdní sítě v Hradci Králvé. n-line. dstupné z: staţen Incma Research. Tiskvé zprávy - Bi Summit 2010 ukázal cestu vpřed pr udržitelné a etické pdnikání. n-line. dstupné z: staţen

29 své hlavní prdejně a 21 % chdí nakupvat d speciálníh bchdu se zdravu výţivu Bazalka Bi. 7 - Nákup biptravin Zdrj: vlastní výzkum 4.6 Vyuţívání pultvých prdejů Navštěvvání malých prdejen k rychlému nákupu základních ptravin je i v dnešní dbě hypermarketů dst vyuţíván. Hlavní mtivací zákazníků je v tmt případě rychlst nákupu a také výhdná lkalita dané prdejny, např. při cestě z práce dmů. Častý je také případ, kdy zákazníci jdu záměrně d malé prdejny kvůli kvalitnějšímu zbţí, neţ jaké nabízejí hypermarkety Nákup vce a zeleniny Nákup vce a zeleniny v pultvých prdejích je nyní převálcván velkými řetězci. Dle dpvědí nakupuje vce a zeleniny ve své hlavní prdejně 85 % respndentů. Další 4 % dtazvaných navíc jezdí nakupvat tent druh zbţí d jinéh velkéh řetězce. Pultvé prdejny tak navštěvuje puze desetina zákazníků. Za zmínku ještě stjí, ţe i v dnešní dbě se ve velkměstě najdu i tací, kteří si pěstují vce a zeleninu na své zahrádce. 29

30 8 - Nákup vce a zeleniny Zdrj: vlastní výzkum Nákup masných výrbků Na tázku nakupvání masných výrbků měli respndenti na výběr puze mţnsti, ţe masné výrbky nakupují ve své hlavní prdejně, ţe masné výrbky nenakupují, aneb mhli sami napsat jinu dpvěď. Více neţ dvě třetiny respndentů si pnechává kmfrt nakupvání pd jednu střechu a nakupuje tedy masné výrbky ve své hlavní prdejně. Dalších 14 % zákazníků dpvěděl, ţe mas nakupuje v masně a dále tut dpvěď nespecifikvali. Celkem 6 % dpvídajících napsal, ţe chdí pr masné výrbky d Řeznictví a uzenářství Plt na Praţském Předměstí, 3 % respndentů nakupuje v pultvé prdejně Nvák MASO-UZENINY a 3 % jezdí pr mas d Makra. Zbylých 6 % dtázaných uvedl, ţe masné výrbky nenakupují vůbec. 9 - Nákup masných výrbků Zdrj: vlastní výzkum 30

31 4.6.3 Nákup pečiva Pečiv je rychlbrátkvý srtiment zbţí, který lidé nakupují častěji neţ jiné výrbky. Také prt častěji vyuţívají sluţeb malých prdejen a bzvláště specializvaných pekáren s pultvým prdejem. Z dtazníku vyplynul, ţe dvacet prcent dtázaných nakupuje pečiv právě v pultvých prdejnách a 80 % zákazníků je nakupuje ve své hlavní prdejně. 4.7 Závislsti Tat část je zaměřena na zkumání závislstí mezi určitu dpvědí v dtazníku a skupinu dpvídajících. Závislsti nebyly testvány pmcí statistických testů, ale byly puze měřeny pdle četnsti vzhledem k jedntlivým skupinám. Pr lepší představu jsu znázrněny pmcí grafů Vlba hlavní prdejny v závislsti na věku a phlaví Závislst mezi vlbu hlavní prdejny a phlavím respndentů je velmi slabá. Obě phlaví vlí všechny typy prdejen s přibliţně stejnu četnstí. Avšak závislst mezi vlbu hlavní prdejny a věkem respndentů je větší. Z grafu je vidět, ţe skupina respndentů s věkem mezi 46 a 60 lety nakupuje mnh častěji v hypermarketu neţ jiné věkvé skupiny a také ţe v diskntu nakupuje nejstarší skupina dtázaných častěji neţ jiné věkvé skupiny Vlba prdejny v závislsti na věku 100,00% 50,00% 0,00% 80,95% 63,33% 57,14% 55,56% 4,44% 32,22% 4,76% 38,10% 4,76% 14,29% 11,11% 33,33% Méně než 30 let let a více Disknt (Lidl, Penny Market, jiné) Hypermarketu (Tesc, Hyperalbert, Kaufland, Interspar, Makr) Supermarketu (Albert, Tesc OD, jiné) Zdrj: vlastní výzkum V grafu jsme abstrahvali d mţnsti pultvý prdej, prtţe tat dpvěď má velmi nízké zastupení a narušvala by přehlednst grafu. 31

32 4.7.2 Vlba hlavní prdejny v závislsti na mtrizvansti zákazníka Návštěva diskntu je ve velké míře závislá na mtrizvansti zákazníka, prtţe celé tři čtvrtiny těch, kteří v diskntu nakupují, puţívají ke svým nákupům vţdy autmbil. Také plvina zákazníků hypermarketů jezdí na nákupy vţdy autmbilem, ale druhá plvina je napak rvnměrně rzdělena d zbývajících dpvědí. Napak při nákupech v supermarketech vyuţívají zákazníci autmbil méně. Necelá plvina nepuţívá autmbil vůbec a další čtvrtina jen zřídka Vlba prdejny v závislsti na mtrizvansti zákazníka 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 75,00% 52,08% 36,96% 23,91% 16,67% 11,46% 12,50% 21,74% 7,29% 12,50% 8,70% 12,50% 8,70% An, vždy An, většinu Asi tak půl na půl Zřídka Vůbec Disknt (Lidl, Penny Market, jiné) Hypermarketu (Tesc, Hyperalbert, Kaufland, Interspar, Makr) Supermarketu (Albert, Tesc OD, jiné) Zdrj: vlastní výzkum Vlba hlavní prdejny v závislsti na frekvenci nákupů Graf vlby hlavní prdejny v závislsti na frekvenci nákupů ukázal převaţující trend jednh velkéh nákupu za týden a pak případné dkupvání čerstvéh zbţí v menších prdejnách lkálníh významu. Jediná výjimka z tht trendu se ukázala u návštěvníků supermarketů. Puze jedna třetina nakupuje ve svém supermarketu jen jednu a pčet respndentů nakupujících vícekrát neţ čtyřikrát za týden je dknce vyšší neţ pčet těch, kteří nakupují právě čtyřikrát. Graf udává prcentuální pčet respndentů, kteří patří d dané věkvé skupiny. 37 V grafu jsme abstrahvali d mţnsti pultvý prdej, prtţe tat dpvěď má velmi nízké zastupení a narušvala by přehlednst grafu. Graf udává prcentuální pčet respndentů, kteří nakupují ve stejném typu prdejny. 32

33 12 - Vlba prdejny v závislsti na frekvenci nákupů 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 62,50% 46,88% 34,78% 30,21% 25,00% 19,57% 19,57% 12,50% 15,22% 10,87% 17,71% 3,13% 2,08% Jednu Dvakrát Třikrát Čtyřikrát Vícekrát Disknt (Lidl, Penny Market, jiné) Hypermarketu (Tesc, Hyperalbert, Kaufland, Interspar, Makr) Supermarketu (Albert, Tesc OD, jiné) Zdrj: vlastní výzkum Vlba hlavní prdejny v závislsti na bydlišti a veliksti dmácnsti Graf vlby hlavní prdejny v závislsti na bydlišti byl vypčítán trchu jiným způsbem neţ statní grafy. Tent graf ukazuje klik prcent respndentů, kteří bydlí v určité části města, nakupuje v určitém druhu malbchdní jedntky. Ve všech případech lidé nejvíce nakupují v hypermarketech, ale například respndenti z Mravskéh předměstí, kde jsu tři supermarkety Albert, navštěvují tyt supermarkety skr stejně čast jak hypermarkety. Pkud by se pčítal pčet návštěv jak takvý, supermarkety by dknce byly před hypermarkety, prtţe jejich frekvence nákupů týdně je mnhem vyšší neţ u hypermarketů. Pdbný případ nám vyšel i u byvatel Praţskéh Předměstí, kde je zase umístěn čtvrtý hradecký supermarket Albert. Napak tmu byl v městské části Slezské předměstí. Tam ţádný supermarket umístěn není, puze disknty Lidl a Penny Market. Graf závislsti ukázal, ţe nikd ze Slezskéh předměstí nenakupuje v supermarketu, ale 15 % byvatel nakupuje v diskntu. A byvatelé, kteří d města za nákupy djíţdějí, také nakupují častěji v diskntu neţ v supermarketu. Tat závislst je však dána hlavně umístěním diskntů na krajích měst prti supermarketům, které jsu uvnitř zástavby předměstí. 38 Graf udává prcentuální pčet respndentů, kteří nakupují ve stejném typu prdejny. 33

34 13 - Vlba prdejny v závislsti na bydlišti 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 57,89% 42,11% 73,68% 5,26% 21,05% 52,17% 45,65% 2,17% 62,07% 37,93% 85,00% 70,59% 15,00% 17,65% 11,76% Hradec Králvé - centrum Hradec Králvé - Malšvice Hradec Králvé - Mravské předměstí Hradec Králvé - Pražské předměstí Hradec Králvé - Slezské předměstí mim měst Disknt (Lidl, Penny Market, jiné) Hypermarketu (Tesc, Hyperalbert, Kaufland, Interspar, Makr) Supermarketu (Albert, Tesc OD, jiné) Zdrj: vlastní výzkum 39 Závislst vlby prdejny na veliksti dmácnsti je velmi slabá, aţ dá se říct ţádná. Všechny veliksti dmácnstí nakupují převáţně v hypermarketu, pak s plviční četnstí v supermarketu a některé nakupují také v diskntu. Jediná dchylka d tht výsledku byla zaznamenána u veliksti dmácnsti 5 a více, kde pčet dmácnstí, které nakupují v supermarketech, se téměř rvnal pčtu dmácnstí, které nakupují v hypermarketech Nakupvání biptravin v závislsti na věku a phlaví Z následujícíh grafu je patrné, ţe biptraviny nakupují nejméně staří lidé. U tét věkvé kategrie je zajímavé, ţe vybraní respndenti muţi nakupují biptraviny ve své hlavní prdejně a ţeny napak ve specializvané prdejně Bazalka Bi. Lidé ve středním věku nakupují biptraviny něc více neţ mladí lidé. Ve věkvé kategrii let nám vyšla pět stejná zajímavst, ţe v bchdě Bazalka Bi nakupují puze ţeny. Prt zde existuje pměrně silná závislst mezi phlavím a nakupváním v bchdě Bazalka Bi. 39 Graf udává prcentuální pčet respndentů, kteří patří d dané kategrie. 34

35 14 - Nakupvání biptravin v závislsti na věku a phlaví 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 87,50% 80,00% 65,38% 71,43% 51,28% 57,14% 55,56% 50,00% 35,71% 17,31% 28,21% 22,22% 25,00% 28,57% 20,00% 20,51% 7,14% 12,50% Muž Žena Muž Žena Muž Žena Muž Žena Méně než 30 let let a více Nenakupuji Obchd Bazalka Ve své hlavní prdejně Zdrj: vlastní výzkum Frekvence nákupů v závislsti na věku, bydlišti a veliksti dmácnsti V našem dtazníku byla zjištěna jen velmi slabá závislst frekvence nákupů na jakémkli jiném faktru. Nakupvání jednu týdně převládl ve všech mţných skupinách byvatel rzdělených pdle věku, bydliště či veliksti dmácnstí. Byl zjištěn puze něklik zajímavstí. U mladých lidí s věkem pd 30 let jsu frekvence nakupvání jednu, dvakrát a třikrát více vyrvnané neţ u statních věkvých skupin. Muţi v tét věkvé skupině dknce nakupují stejně čast jednu jak třikrát týdně. Na druhu stranu u starých lidí s věkem nad 60 let nakupuje puze jednu týdně nejvyšší prcent lidí prti statním skupinám. Prcentuálně nejvíce respndentů, kteří nakupují dvakrát týdně, je také v tét nejstarší věkvé skupině. T je dán tím, ţe u starých lidí nedpvěděl ani jeden respndent, ţe by nakupval čtyřikrát neb vícekrát týdně. Při rzdělení respndentů pdle jejich bydliště byl zjištěn, ţe také největší prcent dpvídajících ve všech skupinách nakupuje jen jednu týdně. Puze lidé z blastí Hradec Králvé centrum a Hradec Králvé Malšvice mají četnst dpvědí jednu a dvakrát týdně vyrvnané. Pkud bychm ještě rzdělili byvatele Malšvic pdle phlaví, dšli bychm k závěru, ţe ţeny nakupují mnhem častěji dvakrát týdně neţ jednu. Při rzdělení skupiny respndentů bydlících mim 40 Graf udává prcentuální pčet respndentů, kteří patří d dané kategrie. 35