KOGNITIVNÌ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE A DIALEKTICKO-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOGNITIVNÌ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE A DIALEKTICKO-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE"

Transkript

1 Pøehledné èlánky PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 1 KOGNITIVNÌ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE A DIALEKTICKO-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE U SUICIDÁLNÍCH PACIENTÙ COGNITIVE-BEHAVIORAL THERAPY AND DIALECTICAL-BEHAVIORAL THERAPY IN SUICIDAL PATIENTS JÁN PRAŠKO 1, MARIE OCISKOVÁ 1,2, DANA KAMARÁDOVÁ 1, KLÁRA LÁTALOVÁ 1, KRISTÝNA VRBOVÁ 1, ZUZANA SEDLÁÈKOVÁ 2, DANIELA JELENOVÁ 1, PETRA HAVLÍKOVÁ 1, BARBORA MAINEROVÁ 1 1 Klinika psychiatrie, Lékaøská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Fakultní nemocnice Olomouc 2 Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzity Palackého v Olomouci SOUHRN Úvod: Suicidalita je závažný celospoleèenský problém. Vzhledem k omezeným farmakoterapeutickým možnostem je role kognitivnì-behaviorální terapie (KBT) a dialekticko-behaviorální terapie (DBT) v léèbì suicidálních pacientù klíèová. Metoda: Pro nalezení èlánkù byly využity vyhledávaèe Web of Science a PubMed, vyhledávání bylo omezeno lety 1990 až Výsledky: Základními psychoterapeutickými technikami v akutní fázi jsou navázání kontaktu, krizová intervence, identifikace stresorù a vytvoøení terapeutického vztahu. Z hlediska KBT je klíèové nauèit pacienta porozumìt stimulùm suicidálního jednání, nauèit ho zvládaní emocí a pomoc pøi hledání dùvodù pro život. DBT je úèinná ve zvládání emoèní lability, která mùže vést až k suicidálnímu jednání. Mezi základní principy DBT patøí tolerance stresu, emoèní regulace a interpersonální efektivita. Závìr: Navzdory èastému využití KBT v léèbì suicidálních pacientù není její úèinnost dosud dostateènì podložena dùkazy z klinických studií. Svùj efekt prokázal nácvik strategie øešení problémù. U pacientù s hranièní poruchou osobnosti se osvìdèila DBT jako úèinný terapeutický postup k léèbì suicidality. Klíèová slova: suicidalita, kognitivnì-behaviorální terapie, krizová intervence, dialekticko-behaviorální terapie SUMMARY Introduction: Suicidality is a serious social problem. There is a limited evidence of pharmacotherapeutic options, therefore cognitive-behavioral therapy (CBT) and dialectical-behavioral therapy (DBT) play the crucial role in treatment of suicidal patients. Method: The search covered databases Web of Science and Pub Med. Search was limited by the years 1990 to Results: Main psychotherapeutic strategies in acute phase are based on intervention; making contact, identification of the stressors and developing of therapeutic relationship. The most important aspects of CBT approach concern teaching the patient how to understand stimulus of suicidal behaviour, how to control emotions and search for the reasons to live. DBT has proven its effectiveness in coping with emotional lability, which can lead to suicidal behaviour. The basic DBT principles include stress tolerance, emotional regulation and interpersonal effectiveness. Conclusion: Despite the frequent use of CBT in the treatment of suicidal patients, the evidence of effectiveness from the studies of this approach is not sufficient enough. Problem solving strategies have been confirmed as effective. DBT proved to be successful in the treatment of suicidality of borderline personality disorder Key words: suicidality, cognitive-behavioral therapy, crisis intervention, dialectical-behavioral therapy Praško J., Ocisková M., Kamarádová D., Látalová K., Vrbová K., Sedláèková Z., Jelenová D., Havlíková P., Mainerová B. Kognitivnìbehaviorální terapie a dialekticko-behaviorální terapie u suicidálních pacientù. Psychiatrie 2014;18(1):

2 PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 1 Úvod Suicidalita je považována za závažný celospoleèenský problém. Dle evropské studie ESEMED je prevalence suicidálních ideací a sebevražedných pokusù 7,8, respektive 1,3 %. Pøítomnost psychického onemocnìní se ukázala být silným rizikovým faktorem (Bernal et al., 2007). Farmakoterapie má pøi léèbì suicidality pouze omezený význam, který spoèívá spíše v prevenci, napø. u pacientù se schizofrenií, bipolární afektivní poruchou a depresí (Filakovic a Eric, 2013). Mezi základní intervence u suicidálních pacientù patøí psychoterapie (APA, 2003; Lönnquist, 2008; Fleischmann et al., 2008; Tarrier et al., 2008; Luoma a Villatte, 2012; Goodman et al., 2012). Kognitivnì-behaviorální terapie (KBT) a její odnož dialekticko-behaviorální terapie (DBT) jsou úèinné v léèbì mnohých duševních poruch s vysokou mírou suicidality a maladaptivních pøíznakù, mezi nìž patøí i bezmoc a beznadìj, charakteristické pro suicidální uvažování a sklony (APA, 2000; DeRubeis et al., 1999; Gloaguen et al., 1998; Davidson, 2008; Gerbasi et al., 2000; Salkovskis et al., 1990; Linehan et al., 1994, 1997). Metodika Èlánky použité v tomto pøehledném èlánku byly vyhledávány pomocí databází PubMed a Web of Science zveøejnìné mezi lety 1990 až Byla použita klíèová slova suicidality, psychotherapy, cognitive behavioral a dialectical behavioral therapy. Do vyhledávání byly zaøazeny èlánky bez ohledu na jazyk, v nìmž byly publikovány. Další stìžejní publikace byly získány procházením citovaných prací u relevantních èlánkù. V PubMed bylo touto cestou nalezeno celkem 74 èlánkù a ve Web of Science 34 èlánkù. Z tìchto textù bylo 57 vyhodnoceno jako dostateènì relevantních pro úèely našeho pøehledu. Hodnocení a konceptualizace pøípadu V rámci KBT je suicidalita chápána jako jeden z pøíznakù komplexnìjší psychické poruchy. Základní postupy se proto zamìøují pøedevším na léèbu pøíèiny. Pokud je však pacient akutnì suicidální, je nutné pøednostnì pracovat s jeho suicidálními úvahami, které mohou vyústit v sebevražedné jednání. Prvním krokem na poèátku terapie je konceptualizace pøípadu. V ní je suicidalita chápána jako problém vycházející z dysfunkèních jádrových schémat (vnitøní pøesvìdèení o sobì a svìtu; napø. jsem neschopný/á) a podmínìných pøedpokladù (kompenzatorní pøesvìdèení umožòující navzdory jádrovým schématùm fungovat; napø. musím vždy vše dìlat bezchybnì, aby si nikdo nevšiml mé neschopnosti). Tato jádrová schémata a podmínìná pøesvìdèení pak stojí za maladaptivními strategiemi, jakými mùže být napø. sebevražedné jednání (Calvert a Palmer, 2003). Pokud chronické suicidální rozlady nebo chování nejsou s pacientem diskutovány od poèátku terapie, zpravidla nevymizí, ale pøetrvávají s kolísající intenzitou, èímž brání øešení dalších problémù. Pøi vyšetøování pacienta je nezbytné vìnovat pozornost nìkolika oblastem: Hodnocení rizika U všech pacientù je dùležité pátrat po suicidálních myšlenkách a chování, zejména však u depresivních pacientù jsou Pøehledné èlánky tyto dotazy naprosto nezbytné. Chronickou suicidalitou mohou trpìt i lidé, kteøí se navenek nejeví depresivnì, s èímž se nìkdy setkáváme u pacientù s hranièní poruchou osobnosti. Terapeut by se mìl vždy pokusit zhodnotit naléhavost rozhodnutí spáchat sebevraždu. K tomu mu mohou pomoci dotazy na pocity beznadìje, hloubku deprese a plánování sebevraždy (Calvert a Palmer, 2003). Otázky na metodu sebevraždy napomáhají rozlišit, nakolik je plán sebevraždy definitivní a nakolik jde o volání o pomoc (které mùže skonèit smrtí) (Witte et al., 2010). Dùležité je i to, zda se jedinec se svým plánem nìkomu svìøil, napsal dopis na rozlouèenou a snažil se uspoøádat své vìci. Neménì významné jsou faktory, které mohou pacienta v suicidálním chování brzdit. Proto je užiteèné se ptát, co stojí proti realizaci sebevraždy. Zpravidla to bývají osoby, na kterých pacientovi záleží a které by nechtìl zklamat nebo zranit, protože jej mají rády a jsou mu oporou. Další protektivní faktory pøedstavují èinnosti, ve kterých vidí nadìji a smysl (Fleischmann et al., 2008). V krizi, kdy jsou pacienti zahlceni svými problémy, rozjitøeni a zaplaveni pocity bezmoci, viny nebo køivdy, obvykle vyhodnocují své životní problémy jako neøešitelné a suicidium vnímají jako jediné východisko. V takových situacích je nezbytné pacienta hospitalizovat a umístit ho do bezpeèného prostøedí (Breslow et al., 1993). Hodnocení rizika suicidia je tedy klíèové pøi rozhodování o zpùsobu terapie pacienta. Motivy suicidia Suicidální pacient má své motivy, kvùli kterým se rozhodl pro sebevraždu. Potøebuje slyšet, že terapeut bere jeho rozhodnutí vážnì, což pacientovi pomáhá zmírnit pocity opuštìnosti. Úkolem terapeuta je upravit rovnováhu pacientových argumentù pro a proti suicidiu ve prospìch dùvodù, proè život zachovat. Pacientovi pomáhá, když si uvìdomí, že rozhodování pro smrt není úplnì svobodnou volbou, ale reakcí na prožívaný stres, kterým byl do suicidálních rozlad vehnán. Aktuálnì nevidí cestu, jak øešit i øešitelné problémy. Ze všeho nejdøíve je tøeba probrat s pacientem dùvody, které pro ukonèení života má, a poté prozkoumat možnosti adaptivního øešení problému. Vìtšina pacientù z poèátku není s to možnosti øešení nahlédnout. Bezmoc, deprese, zahlcující sociální, finanèní a osobní potíže nebo pokusy ovlivnit èi oddìlit se od druhých pøedstavují bìžné problémy, které bývají dùvodem touhy uniknout a zemøít (Calvert a Palmer, 2003). Pøi hledání motivù suicidia napomáhá identifikace negativních automatických myšlenek. Negativní automatické myšlenky lze identifikovat a modifikovat použitím standardních kognitivních technik, jakými jsou metoda dvou sloupcù (pro a proti urèité myšlence), sokratovský dialog nebo záznam automatických myšlenek (Praško et al., 2007). Vytvoøení seznamu problémù a jejich rozdìlení na postupné zvládnutelné kroky pomáhá pacientovi zmírnit pocity zahlcení. Podobnì jako u jiných problémù, terapeut s pacientem zpracovává bludný kruh jeho suicidálních rozlad. Ten jim pomáhá ujasnit si typické spouštìèe, dále myšlenky, které se objevují bezprostøednì po spouštìèích i v prùbìhu rozlady, tìlesné reakce, chování s jeho krátkodobými a dlouhodobými dùsledky a emoce, u kterých je tøeba diferencovat mezi primárními (spojené s myšlenkami, které pøicházejí bezprostøednì po spouštìèi) a sekundárními (které se objevují až v reakci na primární emoce a jsou zpravidla spojené se suicidálními ruminacemi mohou to být myšlenky na únik, pomstu èi myšlenky facilitující sebevražedné chování). 9

3 Pøehledné èlánky PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 1 Obrázek 1: Pøíklad bludného kruhu suicidálních rozlad a suicidálního jednání Chronické suicidální rozlady Chronické suicidální rozlady se objevují u pacientù s poruchami osobnosti, zejména pak u pacientù s hranièní poruchou osobnosti. Komunikace lidí s poruchou osobnosti se suicidálními rozladami mùže být rùzná a nemá jasné zákonitosti. Od otevøenì vyjádøené touhy se nìkomu svìøit (nejèastìji pacienti se závislou a vyhýbavou poruchou osobnosti) nebo je dávat na odiv (nejèastìji pacienti s emoènì nestabilní, histriónskou, narcistickou a disociální poruchou osobnosti) až po naprostou uzavøenost a mlèenlivost (u pacientù se schizoidní, anankastickou a paranoidní poruchou osobnosti). Každou zmínku o suicidiu je potøebné brát vážnì, dùkladná explorace je nutná. Hodnocení komplikuje fakt, že intenzita suicidálních myšlenek v prùbìhu èasu znaènì kolísá, stejnì jako nutkání akt realizovat. Je to dáno vlivem vnìjších událostí nebo intenzitou pøíznakù komorbidní psychické poruchy (Paris, 2002; Cukrowicz et al., 2010). Postoj k suicidiu bývá nejèastìji ambivalentní, ale mùžeme také pacienta zachytit v období, kdy se svých suicidálních myšlenek obává nebo naopak, když už je pevnì rozhodnut. Nìkdy rozhovor o suicidálních rozladách sleduje jiný skrytý cíl, ale i když máme z rozhovoru tento dojem, musíme výroky o plánování suicidia brát vážnì, protože i manipulativní chování mùže konèit smrtí (Howe, 2013). Zejména u pacientù s emoènì nestabilní poruchou osobnosti je hranice mezi manipulací a vážným rozhodnutím velmi tenká. Jiní lidé s poruchou osobnosti reagují ironicky èi agresivnì, pokud se takto vùbec zajímáme o jejich privátní záležitosti (Wedid et al., 2012). Tìm, kteøí o sebevraždì nemluví, nebo jen v náznacích, je tøeba situaci pojmenovat. Slovní náznaky sebevražedného úmyslu mohou být pøímé nebo nepøímé. Pøímá sdìlení zaznívají ve vìtách typu: Èasto mì napadá, že by bylo lepší se zabít!, nepøímé jsou ménì nápadné: Mùj život nemá budoucnost!, Nemá to cenu!, Takový život je nesnesitelný!. Pokud pacient naznaèuje, že jeho život nemá smysl, zpravidla èeká na pøímou otázku, zda myslí na to, že by tady nebyl. Pokud øekne, že ano, je nutné zeptat se pøímo, zda o suicidiu uvažuje. Ptáme se tedy: Myslíte na sebevraždu? Pro pacienta se touto otázkou mìní situace. Èasto to, o èem mlèel, bylo poprvé pojmenováno. Tento okamžik umožòuje svìøit se. Po ujasnìní situace je tøeba pátrat po suicidálním plánu. Pokud jej nemá, zpravidla nehrozí bezprostøední nebezpeèí. Kognitivnì-behaviorální terapie a krizová intervence u akutnì suicidálního pacienta Pokud pacient pøichází v akutní suicidální krizi, mìl by psychiatr co nejrychleji a nejpøesnìji posoudit situaci a uèinit nezbytné kroky. Psychiatr se však mùže dostat do situace, kdy mu pacient oznámí svùj zámìr suicidovat telefonicky, mailem, poštou, prostøednictvím tøetí osoby nebo jinak, ale osobnì se nedostaví (van den Berg et al., 2011). Úèinnou pomoc však mùže lékaø poskytnout i v rámci telefonické krizové intervence (Gould et al., 2007). K nejlepšímu posouzení situace je nezbytná pøímá komunikace s pacientem, a to co nejdøíve je to možné. Informace o hrozícím suicidiu však mohou podat i rodinní pøíslušníci, kolegové, pøátelé èi kdokoliv jiný. V situacích, kdy pacient není pøítomný, je významnì suicidální a není možné se k nìmu dostat, je nezbytná asistence policie èi jiných složek integrovaného záchranného systému. Pokud je pacient pøivezen do nemocnice policií, velmi èasto pøedchozí suicidální jednání bagatelizuje. Podobnì když jsou pacienti odesláni na psychiatrické oddìlení (napø. z oddìlení 10

4 PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 1 Pøehledné èlánky Obrázek 2: Mapování komplexní situace, která vedla k suicidálnímu pokusu, a její historické koøeny urgentního péèe), èást z nich pøi pøíjmu popírá své suicidální úvahy i suicidální pokus. Proto mohou mít objektivní informace od ambulantního psychiatra, blízkých osob, policie èi dalších zúèastnìných rozhodující význam. Lékaø by pøi intervenci nemìl dávat najevo netrpìlivost, skákat do øeèi, ale respektovat pacientovy pomlky a prodlevy, protože jsou naplnìny jeho ambivalentními úvahami (Mathias et al., 2012). Pokud je pacient podráždìný nebo útoèný, je dùležité si uvìdomit, že tyto emoce a chování patøí k jeho situaci. Proto je nevhodné reagovat komplementárnì. Nìkdy se na poèátku rozhovoru o sebevraždì projeví pacientovy ambivalence, které projikuje do lékaøe. Mùže se zeptat: Myslíte Tabulka 1: Zásady léèby suicidálního pacienta nebo pacienta po suicidálním pokusu Léčit příznaky a základní psychickou poruchu Ptát se na suicidální myšlenky, i když o nich pacient nemluví. Zaměřit se na: Poslední suicidální pokus Anamnézu suicidálních myšlenek a jednání Rodinnou anamnézu suicidií Klíčová výročí (úmrtí dítěte, partnera), pocit, že suicidium povede k opětovnému spojení s touto osobou Objasnit motivy a využít je v léčbě Zjistit význam smrti, suicidia a jejich důsledků (např. jaké reakce očekává pacient od druhých) Pracovat s pacientovou tendencí řešit problémy radikálním způsobem Objasnit nedávné ztráty, včetně potřebných změn souvisejících s terapií Minimalizovat dostupnost prostředků použitelných k suicidiu a dezinhibičních a depresogenně působících látek Pokusit se poskytnout chybějící prvky sociální podpory Při užití farmakoterapie se vyhnout předpisu léků, které jsou při předávkování silně toxické; nepředepisovat léky do zásoby Včas oznámit svou nepřítomnost a povzbudit pacienta, aby pokračoval v sezeních se zastupujícím terapeutem Snažit se pochopit význam suicidálního pokusu pro pacienta, aby bylo možné se pokusit najít vhodnou náhradu 11

5 Pøehledné èlánky si, že nemám právo to udìlat? To potvrdit nemùžeme, protože tím zpravidla posílíme pocity viny, nebo vzbudíme odpor. To, co v suicidální krizi témìø jistì nefunguje, je apel na morálku, zdùrazòování odpovìdnosti èlovìka vùèi blízkým, hodnocení jeho chování a životní filozofie. To vše zvyšuje sebevýèitky a bezmoc pacienta. Pokud ale pacient sám zaène mluvit o své odpovìdnosti k blízkým, je situace jiná. V tomto pøípadì je vhodné podpoøit a ocenit postoje, které jsou namíøeny proti suicidiu. U skupiny pacientù pøesvìdèených o tom, že v životì nikdy nemohli o nièem svobodnì rozhodovat, je pøemýšlení o suicidiu a jeho realizace záležitost, do které si rozhodnì nechtìjí nechat kýmkoliv jiným zasahovat. Pro nì je dùležité slyšet, že rozhodnutí je na nich. Povinností lékaøe je však pacienty chránit a pomoci jim hledat jiné øešení. Další rozhovor je dùležité vést v tom duchu, že rozhodnutí spáchat suicidium je nezvratné, a zda není možné je odložit a uvažovat o alternativních zpùsobech nebo cestách, jak pøekonat zmatek, beznadìj, strach a bezmoc. V dalším kroku je tøeba pomoci pacientovi nalézt realistiètìjší a pozitivnìjší pohled na sebe, posílit jeho sebeúctu, pocit, že nìkam patøí a že je schopen své problémy øešit a ostatní jsou schopni mu v øadì vìcí pomoci. Významným prostøedkem mùže být antisuicidální kontrakt. Pøi nìm terapeut s pacientem sepíší smlouvu, ve které se domlouvají na adaptivním jednání v pøípadì suicidálních myšlenek èi tendencí. První pomoc v krizi spoèívá v poskytnutí krizové intervence, identifikaci stresorù, navázání kontaktu a vytvoøení terapeutického vztahu (Špatenková, 2004; Gould et al., 2007; Praško a Doubek, 2008; de Beurs, 2013). Pomáhající mùže být vnímán jako záchrance, ale také jako nepøítel, se kterým suicidální pacient spolupracovat nechce. Omezení svobody v pøípadì hospitalizace pacient èasto vnímá jako narušení svých práv (Breslow et al., 1993). Své pocity inferiority a nejistoty mùže kompenzovat manifestací nadøazenosti, odmítáním a provokativním chováním k personálu (Meerwijk et al., 2010). Pøi vytváøení terapeutického vztahu pomáhá terapeutùv zájem o pacienta, jeho rodinu, okolnosti vedoucí k sebevražedným myšlenkám a pøijetí jeho emocí (zejména hnìvu). Dùležité je potvrdit pacientovi alespoò èásteènì právo na nezávislost (projevování úcty a respektu, má právo na své pocity, emoce, myšlenky i rozhodnutí) a zároveò dosáhnout objektivního bezpeèí (napø. nedobrovolné pøijetí na oddìlení). Stres vyplývající z psychické poruchy U mladých psychotických pacientù, uzdravených depresivních pacientù nebo lidí s poèínající demencí je èastou potøebou pøehodnocení a ošetøení nedosažených životních cílù. Psychosociální stres Ke snížení stresu vyplývajícího z životní situace pacienta a nedostateènosti sociální sítì je potøebné prodiskutovat jeho životní situaci, sociální podporu a její možné zdroje (Wedid et al., 2012). Èasto pouze samotný rozhovor o aktuální situaci a stresorech pacientovi znaènì uleví (Mathias et al., 2012). Èasto je potøebné probrat ambivalence ve vztazích k blízkým, nìkdy i pøedkùm, kteøí již dávno zemøeli (van Orden et al., 2010). U pacientù, kteøí se trápí ztrátou (blízké osoby, somatického zdraví, spoleèenského postavení apod.), je potøeba akceptovat jejich stesky, umožnit jim o ztrátì mluvit, vyjádøit vlastní emoce a podpoøit hledání smysluplných a realistických cílù do budoucna. Rodina pacienta by mìla PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 1 být pøizvána co nejdøíve, protože se o ni bude pacient dále opírat. Je to dùležité zejména u pacientù s chronickým tìlesným onemocnìním, které pøináší omezení v mobilitì a sociálním fungování. Stres vyplývající z tìlesného onemocnìní a jeho léèby Obtížná je práce s tìlesnì nemocnými, kteøí leží na somatickém oddìlení, jehož péèi potøebují. Pøi snižování rizika sebevraždy u somaticky nemocných je vhodné zamìøit se na: snížení frustrace z tìlesné nemoci a její léèby diskutovat s pacientem jeho obavy z nemoci, bolesti, poškození organismu, diagnostických procedur, obavy z následkù nemoci a ze smrti. snížení obav z pøípadné psychické poruchy vèetnì strachu ze smrti na místì je psychofarmakologická léèba a psychoterapeutické intervence zamìøené na psychickou poruchu. Otázky týkající se strachu ze smrti i otázky, co bude po smrti, je dobré s pacientem diskutovat, pokud o to sám projeví zájem. snížení stresu vyplývajícího z životní situace pacienta terapeut s pacientem rozmlouvá o jeho souèasné životní situaci, problémech v zamìstnání èi ve vztazích. Velmi èasto je potøebné probrat stres v blízkých vztazích a obavy z jejich narušení vlivem nemoci. Èasto se obavy týkají schopnosti fungovat pro rodinu, zmìny role v rodinì nebo sexuální dysfunkce. mobilizaci sociální sítì pomoc blízkých, jejich vstøícnost a pochopení pro pacientovu situaci je pro snížení suicidálních tendencí velmi významná. I pøi nejlepší snaze hodnotit, monitorovat a léèit suicidální pacienty mùže k suicidiu dojít. Smrt pacienta má na psychiatra èasto velký emoèní dopad, vyvolává stres a postihuje profesionální sebedùvìru. Psychiatr mùže hledat podporu u kolegù, vyhledat konzultaci nebo supervizi. Nadøízení, zasaženi obavami o povìst zaøízení nebo ze strachu z reakce rodiny pacienta, mohou v tomto ohledu selhat, protože spíše vyšetøují, zda lékaø neudìlal chybu, a nemyslí na ošetøení jeho vlastní bolesti. Pøitom empatické a validizující ošetøení emoèního dopadu je pro postiženého lékaøe dùležité, aby mohl pøimìøenì ošetøit potøeby pozùstalých a do budoucna bez nadmìrných obav léèit další pacienty se suicidálními tendencemi. Nìkdy mùže být užiteèná konzultace s právníkem. V každém pøípadì je potøebné vést øádné zápisy v dokumentaci. Rozhovor s rodinnými pøíslušníky bývá nároèný. Potøebují zpracovat bolestnou ztrátu a pomoc pøi projevení smutku. Pozùstalí jsou v této dobì sami zranitelní pro rozvoj psychické poruchy èi tìlesného onemocnìní. Krizová KBT intervence u pacientù s poruchou osobnosti Suicidální krize u pacientù s poruchami osobnosti èasto souvisí s krizovou situací v partnerském vztahu nebo v rodinì, zpravidla spojenou se silným vyjadøováním emocí a konflikty. Pacient potøebuje podpoøit, aby mohl situaci ventilovat a postupnì nacházet odstup. Èasto je potøebné probrat ambivalence ve vztazích k blízkým. Reakce okolí je tøeba citlivì posoudit. Blízcí lidé mohou pomáhat, ale mohou také riziko suicidia zvyšovat. Pokud nemocného za jeho tendence zavrhují, vyèítají mu, bagatelizují jeho utrpení, mohou k jeho sebevražedným tendencím pøispìt, protože pacient se cítí nepochopený a sám. Když se chovají bezmocnì, mohou pøispìt k jeho pocitu, že mu není pomoci. 12

6 PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 1 Pøehledné èlánky Tabulka 2: Pøíklad výhod a nevýhod života a smrti (upraveno podle Davidson, 2008) VÝHODY UŽ NEŽÍT VÝHODY ŽÍT (1) Už nebudu nic cítit (1) Získám pomoc pro řešení problémů (2) Zbavím se všech svých problémů (2) Uvidím Kateřininy děti, jak budou vyrůstat. Mají mě rády a jsem pro ně důležitá. (3) Mohu požádat Kateřinu a Jana, aby mi pomohli najít práci. Mohou mi pomoci napsat motivační dopis. (4) Kateřina s Janem mi říkali, že u nich mohu bydlet, když se budu cítit na dně a osamělá. (5) Moje máma bude těžce prožívat, pokud se zabiju. Často cítí, že si jí neříkám o pomoc. I když máme složitý vztah, nikdy jsme doopravdy nemluvily o jejím životě a jejích pocitech a jak vlastně zvládala, když se s ní táta rozvedl. NEVÝHODY UŽ NEŽÍT NEVÝHODY ŽÍT (1) Kateřina a Janík se budou cítit hrozně (1) Budu na sobě muset ještě hodně pracovat (2) Nikdy se nedozvím, zda se můj život nemohl zlepšit (3) Už není cesta zpět Pokud pacient trpí bìhem dekompenzace poruchy osobnosti také aktuální psychickou poruchou, vyžaduje pøimìøenou léèbu podle typu psychické poruchy (deprese, úzkostná porucha). Kognitivnì-behaviorální terapie u chronicky suicidálních pacientù Práce s chronicky suicidálními pacienty je nároèná. Rodiny tìchto pacientù èasto po psychiatrech žádají jejich dlouhodobé umístìní do psychiatrických zaøízení do doby, dokud je to nepøejde. To však není možné a samotná dlouhodobá hospitalizace situaci nevyøeší. Dalším problémem bývá, že pacient prezentuje své suicidální myšlenky velmi èasto a terapeut jim pak mùže vìnovat menší pozornost, než situace vyžaduje. V terapii chronicky suicidálních pacientù má významné místo zpracování bludného kruhu suicidálních rozlad. Jeho pomocí si mùže pacient v bezpeèí terapeutického vztahu uvìdomit jednotlivé komponenty svých suicidálních rozlad a predikovat jejich možné znovuobjevení. V dalším kroku je schopen uvažovat nad tím, jaké strategie lze použít k úspìšnému zvládnutí nastalé suicidální krize. Alternativní adaptivní reakce èasto pøedpokládají pøedchozí nácvik regulace emocí (uèení se silné emoce unést nebo odvést od nich pozornost), nácvik vyjádøení primárních emocí a nácvik komunikaèních dovedností, které s vyjadøováním primárních emocí souvisejí (Praško et al., 2003). Øada pacientù profituje z dialogu o tom, co se dá udìlat, když pøíštì suicidální myšlenky zesílí. Dialog jim pomáhá si ujasnit strategie pomáhající proti bezmoci komu zavolat, kam zajít, s kým to probrat. Je vhodné vytvoøit seznam jednoduchých strategií (neskladovat doma zbyteèné léky èi další prostøedky, kterými by se suicidium dalo realizovat žiletky, alkohol apod.) a napsat si dùležitá telefonní èísla (van der Feltz-Cornelis, 2011; Betz et al., 2013). Pro nìkteré je však velmi obtížné vzdát se tìchto prostøedkù. Pak je potøeba probrat motivy, proè se tìchto prostøedkù vzdát nechtìjí. Dùvody pro život V této technice pacient s terapeutem sepisují seznam výhod a nevýhod, proè být živ, nebo zemøít (viz tabulku 2). Mnoha pacientùm, kteøí mají jen vágní dùvody pro život, mùže pomoci, když se podaøí najít specifické a konkrétní dùvody, proè život stojí za to. Ovšem je to velmi tìžký úkol v dobì, kdy pøevažují v mysli globální dùvody pro nežít. Proto nemá cenu dìlat takový seznam pøímo v krizi, ale je potøeba vyèkat na klidnìjší období. Zpracovaný seznam v sezení je vhodné doplnit o domácí úkol s doplnìním dùvodù proè žít (Davidson, 2008). Tento seznam mùže pacientovi pomoci v pøíštích situacích, kdy se opìt cítí bezmocný a bez nadìje. Další strategií, kterou je možné použít, je vytvoøení seznamu vìcí, které ještì v životì nestihli a chtìli by stihnout, a vìcí, které by ještì chtìli v životì vyøešit (Ellis a Newman, 1996). Tuto strategii je možné použít k odložení suicidálního impulzu, pokud se podaøí v sezení a následnì za domácí úkol vytvoøit smysluplný seznam. Nìkteøí pacienti opakovanì èinili parasuicidální pokusy s cílem ovlivnit chování druhých k nim, získat pozornost a pomoc (Brezo et al., 2008). Vìtšinou se jim to podaøí a suicidální chování je odmìnìno. Pokud se to opakuje, vìtšina peèovatelù se na pacienta zaène zlobit a zaènou jej kritizovat, což bohužel, podobnì jako pomáhání, suicidální chování posiluje, protože se také jedná o pozornost, o kterou pacient stojí. Je dùležité, aby terapeut porozumìl smyslu takového chování a neznaèkoval je jako manipulaci ve špatném slova smyslu. Pro pacienta je dùležité najít jiné strategie, které pomohou získat pozornost a pomoc. Parasuicidální pokus je vhodnìjší somaticky ošetøit a zajistit, aby nedošlo k poškození zdraví 13

7 Pøehledné èlánky nebo života, ale nemìl by být bezprostøednì s pacientem psychoterapeuticky rozebírán. Nìkteøí terapeuti chtìjí po pacientovi, aby v následujícím dni popsal všechny své motivace a to, co se dìlo, ale probírají to s ním až následující den, aby nedošlo k bezprostøednímu posilování. Situace je složitìjší, pokud pacient vtahuje terapeuta do své suicidální krize a telefonuje, že se zrovna pøedávkoval léky. Terapeut v takové situaci musí zjistit dávku lékù a zvážit rizika. Pokud je dávka malá nebo léky nejsou nebezpeèné, je možné pacientovi øíci, že je teï na místì si zajistit lékaøské vyšetøení a doporuèit, kam se obrátit. Pokud ohrožení života vylouèit plnì nelze (vìtšinou), nezbývá než alarmovat okolí, pohotovost nebo policii. Pøesto, že to významnì posílí pacientovo parasuicidální chování, prioritou je bezprostøednì zachránit život a zdraví. Nácvik zvládání impulzù Velmi dùležitým pøístupem umožòujícím lépe zvládat suicidální rozlady je nácvik zvládání impulzù (Praško et al., 2003). Cílem je snížit nutkání reagovat prudce. Nácvik je sice primárnì zamìøen na jiné impulzivní reakce, než na suicidální chování, jako jsou sebepoškozování, impulzivní verbální agrese, opíjení se, rozbíjení vìcí apod., nicménì schopnost kontroly impulzivních reakcí zvyšuje i schopnost kontroly suicidálního impulzu. Intervence má ètyøi fáze: Terapeut s pacientem mapují vzorce pacientových impulzivních reakcí; zamìøují se na spouštìèe, okolnosti, kognitivní aspekty, emoèní reakci, typické chování, dùsledky a modifikující faktory. Je dùležité, aby pacient i terapeut velmi konkrétnì rozumìli tomu, co se dìje bìhem impulzivního èinu. Typické otázky, které je tøeba pacientovi položit, jsou napøíklad: Které situace typicky u vás spouští toto chování? Na co myslíte v takové chvíli? Jak se cítíte pøedtím, v prùbìhu impulzivního èinu a po nìm? Co vám jde hlavou? Co cítíte v tìle? Jak se vám dýchá? Jsou situace, kdy dokážete toto chování lépe kontrolovat, a situace, kdy vám to jde hùøe?. Suicidální pokusy, sebepoškozování, nièení pøedmìtù a jiné sebedestruktivní èiny mohou mít nejrùznìjší motivy snahu potrestat nìkoho nebo sebe sama, uvolnìní silného napìtí, odèinìní pocitù viny, snaha odvést pozornost od více ohrožující situace, upoutat pozornost apod. Ve chvíli, když si jasnìji pacient svoji motivaci (nebo motivace) ujasní, je jednodušší dostat chování pod kontrolu. Zmapování konkrétních událostí pomáhá pacientovi porozumìt, jakým zpùsobem jeho impulzivní reakce souvisejí se zevními okolnostmi i s jeho vnitøní situací. Pacient strukturovaným zpùsobem monitoruje svoje impulzivní reakce po dobu nejménì dvou týdnù. Své záznamy probírá s terapeutem. Výsledkem je vytvoøení seznamu spouštìcích situací a okolností, soupis typických kognicí, dùsledkù a modifikujících faktorù. Nácvik je zamìøen: Zpoèátku na oddálení impulzivní reakce (buï kognitivnì pomocí poèítání, popisu okolností, zmìnou chování pomocí náhradní èinnosti èi pomocí kontroly dechu a relaxace); možností je také nahradit destruktivní chování ménì destruktivním (napø. poøezání se na zápìstí nahradit poèmáráním se tužkou); Na systematickém odvedení pozornosti, které mùže být buï vnitøní, nebo zevní. Pøi vnitøním odvedení pozornosti se pacient uèí, co si má v kritické situaci øíci nacvièuje si myšlenky nesluèitelné s impulzy (napø. Je to nakonec smìšné, budu se radìji smát, než abych se poøezal! ). Pøi zevním odvedení PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 1 pozornosti se pacient snaží zmìnit okolnosti, které jej rozèilují. Napøíklad když se dostane do konfliktu, radìji rychle odejde z místnosti, místo aby v sobì hromadil napìtí, a pak druhého napadl èi sám sebe zranil. Terapeut pomáhá pacientovi s praktickým uplatòováním nacvièených dovedností, probírá s ním jednotlivé situace, které se pacient pokusil zvládnout, a dává mu zpìtnou vazbu, jak je zvládl. Dùležité je pacienta podporovat a oceòovat do té doby, než dokáže své impulzy dostateènì kontrolovat samostatnì. Nácvik snížení pøecitlivìlosti Další metodou, která mùže pomoci snížit suicidalitu, je nácvik snížení pøecitlivìlosti (Praško et al., 2003). Je to intervence zamìøená na zvýšení schopnosti snášet kritiku, nezájem, podezøívavost, žárlivost a jiných komplexních maladaptivních reakcí na mezilidskou situaci. Lidé, kteøí zkreslenì a negativnì vnímají sociální situace, mají tendenci reagovat na nì defenzivnì, agresivnì a u osob s chronickou suicidální tenzí také suicidálnì. Tato strategie snížení pøecitlivìlosti je uèí, jak reagovat na podnìty pøimìøenì, takže se nemusí maladaptivní reakce vùbec objevit. Pøi této intervenci terapeut uèí pacienta a procvièuje s ním pøimìøenìjší zpùsoby vnímání, hodnocení a jednání v interpersonálních situacích (Sperry, 1999). Nácvik snížení pøecitlivìlosti má následující kroky: Zmapování pøecitlivìlých reakcí, které si pacient uvìdomuje: pacient si ujasòuje typické spouštìèe a okolnosti, kdy reaguje pøecitlivìle (zamìøuje se na jednotlivé komponenty mezilidské komunikace, jako jsou slova, mimika, gesta, paralingustické komponenty apod.), všímá si typických kognicí, zejména kognitivních omylù, kterých se pacient dopouští. Mapování informaèních procesù se týká ètyø hlavních komponent: zamìøení pozornosti, zpracování informace, reakce na informaci a zpìtné vazby. Mapování dalších reakcí na sociální situace: které si pacient dosud neuvìdomoval: dùležité je popsat reakce na celou øadu sociálních situací (situace v rodinì, v zamìstnání, s pøáteli, na úøadech, v cizím prostøedí aj.), protože v øadì z nich si pacient svoje zkreslené zpracování informací neuvìdomuje. Nácvik: v této fázi probíhá nácvik pøimìøenému porozumìní sociální situaci, který zpravidla probíhá jako kognitivní restrukturalizace (práce s myšlenkami) nebo jako øešení problémù (jsou vedle sebe stavìny nejrùznìjší alternativy hodnocení situace a pacient se dopracovává k diferencovanému pohledu). K nácviku patøí instrukce, hraní rolí a zpìtná vazba pøes videozáznam. Procvièování: Pacient procvièuje nauèené dovednosti v reálných situacích a pøináší do sezení zápisy, jak dokázal zvládnout situace, na které døíve reagoval pøecitlivìle. Dùkazy z randomizovaných studií o kontrole suicidality jsou však u KBT omezené. Nácvik strategie øešení problémù mùže v následujícím období suicidalitu snížit významnì více než bìžná klinická léèba (Salkovskis et al., 1990). Dialekticko-behaviorální terapie u chronicky suicidálních pacientù Snížení suicidality bylo poprvé výzkumnì potvrzeno u dialekticko-behaviorální terapie (Linehan et al., 1991; Linehan, 1993a,b; Linehan et al., 1993). Dialekticko-behaviorální terapie (DBT) je psychoterapeutický smìr vyvinutý 14

8 PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 1 pùvodnì z KBT, který byl vytvoøený pro potøeby pacientù s emoènì nestabilní poruchou osobnosti. Uplatòuje se zde individuální psychoterapie se skupinovým nácvikem chybìjících dovedností. Tento pøístup kombinuje behaviorální pøístupy s východními psychologickými a spirituálními postupy, jako je mindfulness a akceptace (Linehan, 1993b). DBT uèí pacienta zvládat prudké emoèní reakce, které, pokud by zùstaly neregulovány, mohou vést k impulzivním èinùm, vèetnì suicidálního jednání. Crane et al. (2008) uvádí další typické strategie, jako je nácvik tolerance stresu a interpersonální efektivita. Dalším dùležitým procesem je dialektický proces, ve kterém terapeut uèí pacienta, jak integrovat polární postoje a paradoxy ve svém myšlení a jednání. Na prudké a èasto velmi intenzivní primární emoce navazují emoce sekundární (odvozené), které pøedstavují stud, úzkost nebo vztek pacienta na sebe sama, že si dovolil projevit primární emoci (Praško et al., 2003; Linehan et al., 2007; Brezo et al., 2008). Výsledný emoèní stres a nepohoda je pak dùsledkem zejména sekundárních emocí. Aby pacient neprožíval své sekundární emoce tak nepøíjemnì, je tøeba mu umožnit, aby se mohl vystavit svým primárním emocím v atmosféøe pochopení a tolerance (Fruzzetti a Iverson, 2006; Bishop et al., 2004; Luoma a Villatte, 2012). Pacient je veden k tomu, aby si svou emoèní reakci plnì uvìdomoval. Kroky nácviku regulace emocí jsou následující: Zhodnocení celkové schopnosti pacienta regulovat emoce a s tím spojené dílèí dovednosti (dovednost uvìdomit si své emoce, pojmenovat je, modulovat je a být pøitom soustøedìný na emoèní prožitek). Vytvoøení plánu na zlepšení dovednosti regulovat vlastní emoce. Nácvik mùže probíhat jak individuálnì, tak ve skupinì. Ve skupinì se však nacvièuje lépe, protože je možné emoèní reakce modelovat a získat podporu a zpìtnou vazbu ostatních. Nácvik, modelování a kouèování jednotlivých emocionálních dovedností, jako je urèení a pojmenování emocí, ujasnìní si kontextu, ve kterém vznikají, pochopení dopadu emocí na tìlesné reakce a chování, které je doprovází, vèetnì zrychleného dýchání, napìtí svalstva, postoje, pohybu, mimiky apod. Cvièné vystavení se silným emocím. Pomocí hraní scénky nebo pøedstavou spouštìcí situace lze vyvolat v pacientovi silnou emoci. Pacient je veden k co nejplnìjšímu prožitku a má si pøitom si všímat, co vše se v nìm dìje a jak lze postupnì emoci modulovat. Následnì se uèí, jak ji co nejpøimìøenìji vyjádøit slovy. Úèinnost DBT na sebepoškozující chování byla zkoumána v randomizovaných kontrolovaných studiích. Ve srovnání s bìžným klinickým pøístupem se ukázala být úèinná jak ve snižování frekvence sebepoškození, suicidálních pokusù a míry psychopatologie, tak ve zvyšování sociálního pøizpùsobení a celkového fungování (Linehan et al., 1994; Shearin a Linehan, 1994; Bohus et al., 2000; Verheula et al., 2003; Fruzzetti et al., 2008). Jedním z faktorù zvyšujících sebevražednost je pøítomnost závislosti na návykových látkách (Harned et al., 2012). U pacientù s komorbidním syndromem závislosti na návykových látkách se ovšem tuto souvislost prokázat nepodaøilo (Linehan et al., 1999). V léèbì této komorbidity prokázalo DBT svou úèinnost (Linehan et al., 1999). Všechny studie však byly provádìny na relativnì malých vzorcích pacientù (ménì než 60 probandù) a jejich výsledky mohou být tedy zavádìjící. Závìr Suicidalita je závažné téma, kterému se øada psychiatrù (èasto ze strachu z chybného rozhodnutí) i pacientù vyhýbá. Spíše je na tuto otázku myšleno u pacientù se závažnými duševními poruchami, jakými jsou napø. schizofrenie, deprese èi bipolární afektivní porucha. Suicidální myšlenky èi jednání se mohou objevit i u pacientù ostatních diagnóz. Mnoho suicidálních nemocných je ochotno o sebevražedných myšlenkách mluvit, pokud se jich na nì psychiatr zeptá. Nemocný sám se takových myšlenek èasto obává a v souvislosti s nimi prožívá pocity viny. Úlevu mùže nemocnému pøinést již pøíležitost mluvit o nich. Lékaø by se mìl dotýkat tématu sebevraždy opatrnì a taktnì, teprve až naváže s pacientem terapeutický vztah. První pomoc spoèívá v krizové intervenci, identifikaci stresorù, navázání kontaktu a vytvoøení terapeutického vztahu. Terapeut by se mìl co nejvíce snažit o empatii k pacientovým pocitùm, protože pocit nepochopení mùže postiženého posunout blíže k suicidiu. Pomocí empatie a citlivých otázek mùžeme pacientovi pomoci, aby si správnì uvìdomil vlastní emoce i skryté ambivalence, a tak ho dovést, aby dokázal pojmenovat problémy, které ho tíží. Pøi akutním nebezpeèí suicidia je hospitalizace nezbytná. Jde zejména o pøípady, kdy má nemocný pøipraven jasný plán a prostøedky k realizaci sebevraždy. Pøi úvaze o smìru terapeutické intervence je užiteèné si zmapovat pacientovy motivy. Pøi zjištìní psychické poruchy by se mìl psychoterapeutický pøístup kombinovat s farmakoterapií. LITERATURA Pøehledné èlánky prof. MUDr. Ján Pavlov Praško, CSc. FN Olomouc Klinika psychiatrie I. P. Pavlova Olomouc Do redakce pøišlo: K publikaci pøijato: American Psychiatric Association (APA). Practice guideline for the assessment and treatment of patients with suicidal behaviors. Am J Psychiatry 2003;160 (Suppl):1-60. American Psychiatric Association: Practice guideline for the treatment of patients with major depressive disorder (revision). Am J Psychiatry 2000;157(April suppl):1-45. American Psychiatric Association: Practice guideline for the treatment of patients with borderline personality disorder. Am J Psychiatry 2001; 158(Oct suppl):1-52. Bateman A, Fonagy P. Effectiveness of partial hospitalization in the treatment of borderline personality disorder: a randomized controlled trial. Am J Psychiatry 1999;156: Bernal M, Haro JM, Bernert S, Brugha T, de Graaf R, Bruffaerts R, Lépine JP, de Girolamo G, Vilagut G, Gasquet I, Torres JV, Kovess V, Heider D, Neeleman J, Kessler R, Alonso J. ESEMED/MHEDEA Investigators. Risk factors for suicidality in Europe: results from the ESEMED study. J Affect Disord 2007;101(1-3):

9 Pøehledné èlánky PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 1 Betz ME, Miller M, Barber C, Miller I, Sullivan AF, Camargo CA Jr, Boudreaux ED. On behalf of the ED-SAFE Investigators: Lethal means restriction for suicide prevention: beliefs and behaviors of emergency department providers. Depress Anxiety 2013 doi: /da [Epub ahead of print] Bishop SR, Lau M, Shapiro S, Carlson L, Anderson ND, Carmody J, Segal ZV, Abbey S, Speca M, Velting D, Devins G. Mindfulness: A proposed operational definition. Clinical Psychology: Science and Practice 2004; 11: Bohus M, Haaf B, Stiglmayr C, Pohl U, Bohme R, Linehan M. Evaluation of inpatient dialectical-behavioral therapy for borderline personality disorder a prospective study. Behav Res Ther 2000;38: Bohus M. Bordeline porucha osobnosti. Vydavate¾stvo F, Trenèín Breslow RE, Klinger BI, Erickson BJ. Crisis hospitalization on a psychiatric emergency service. Gen Hosp Psychiatry 1993;15(5): Brezo J, Paris J, Hébert M, Vitaro F, Tremblay R, Turecki G. Broad and narrow personality traits as markers of one-time and repeated suicide attempts: a population-based study. BMC Psychiatry 2008; 8:15.doi: / X Calvert P, Palmer C. Application of the cognitive therapy model to initial crisis assessment. Int J Ment Health Nurs 2003;12(1): Crane C, Barnhofer T, Duggan DS, Hepburn S, Fennell MV, Williams JMG. Mindfulness-based cognitive therapy and self-discrepancy in recovered depressed patients with a history of depression and suicidality. Cognitive Therapy and Research 2008;32: Cukrowicz K, Smith P, Poindexter E. The effect of participating in suicide research: Does participating in a research protocol on suicide and psychiatric symptoms increase suicidal ideation and attempts? Suicide and Life-Threatening Behavior 2010;40: Davidson K. Cognitive therapy for personality disorder: A guide for clinicians. 2nd ed. Routledge, Taylor and Francis Group, New York de Beurs DP, de Groot MH, de Keijser J, Verwey B, Mokkenstorm J, Twisk JW, van Duijn E, van Hemert AM, Verlinde L, Spijker J, van Luijn B, Vink J, Kerkhof AJ. Improving the application of a practice guideline for the assessment and treatment of suicidal behavior by training the full staff of psychiatric departments via an e-learning supported Trainthe-Trainer program: study protocol for a randomized controlled trial. Trials 2013;14:9. doi: / DeRubeis RJ, Gelfand LA, Tang TZ, Simons AD. Medications versus cognitive behavior therapy for severely depressed outpatients: mega-analysis of four randomized comparisons. Am J Psychiatry 1999;156: Ellis TE, Newman CF. Choosing to live: How to defeat suicide thought cognitive therapy. Oakland, CA. New Harbinger Publications Eynan R, Bergmans Y, Antony J, Cutcliffe JR, Harder HG, Ambreen M, Balderson K, Links PS. The effects of suicide ideation assessments on urges to self-harm and suicide. Crisis 2013; Nov 6: 1-9. [Epub ahead of print]. Filakoviæ P, Eriæ AP. Pharmacotherapy of suicidal behaviour in major depression, schizophrenia and bipolar disorder. Coll Antropol 2013; 37(3): Fleischmann A, Bertolote JM, Wasserman D, de Leo D, Bolhari J, Botegy NJ, Thanh H. Effectiveness of brief intervention and contact for suicide attempters: A randomized controlled trial in five countries. Bull World Health Org 2008;86: Fruzzetti AE, Crook W, Erikson KM, Lee JE, Worrall JM. Emotion regulation. In: In: 0 Donohue WT, Fisher JE (eds). Cognitive behavior therapy: applying empirically supported techniques in your practice. Second Ed. Willey & Sons, 2008; Fruzzetti AE, Iverson KM. Intervening with couples and families to treat emotion dysregulation and psychopathology. In: Snyder DK, Simpson J, Hughes J (eds.): Emotion regulation in couples and families: Pathways to dysfunction and health. Washington, DC: American Psychological Association 2006; Gerbasi JB, Bonnie RJ, Binder RL. Resource document on mandatory outpatient treatment. J Am Acad Psychiatry Law 2000;28: Gloaguen V, Cottraux J, Cucherat M, Blackburn IM. A meta-analysis of the effects of cognitive therapy in depressed patients. J Affect Disord 1998;49: Goodman M, Roiff T, Oakes AH, Paris J. Suicidal risk and management in borderline personality disorder. Curr Psychiatry Rep 2012;14(1): Gould MS, Kalafat J, Harrismunfakh JL, Kleinman M. An evaluation of crisis hotline outcomes. Part 2: Suicidal callers. Suicide Life Threat Behav 2007;37(3): Harned MS, Korslund KE, Foa EB, Linehan MM. Treating PTSD in suicidal and self-injuring women with borderline personality disorder: development and preliminary evaluation of a Dialectic Behavior Therapy Prolonged Exposure Protocol. Behaviour research and therapy 2012;50: Howe E. Five ethical and clinical challenges psychiatrists may face when treating patients with borderline personality disorder who are or may become suicidal. Innov Clin Neurosci 2013;10(1): Lapierre S, Erlangsen A, Waern M, De Leo D, Oyama H, Scocco P, Gallo J, Szanto K, Conwell Y, Draper B, Quinnett P. International Research Group for Suicide among the Elderly: A systematic review of elderly suicide prevention programs.crisis 2011;32(2): Linehan M, Bohus M, Lynch T. Dialectical behavior therapy for pervasive emotion dysregulation: Theoretical and practical underpinnings. In: Gross JJ (ed.): Handbook of emotion regulation. New York: Guilford 2007; Linehan MM, Schmidt H III, Dimeff LA, Craft JC, Kanter J, Comtois KA. Dialectical behavior therapy for patients with borderline personality disorder and drug-dependence. Am J Addict 1999;8: Linehan MM. Behavioral treatments of suicidal behaviors: definitional obfuscation and treatment outcomes. Ann N Y Acad Sci 1997;836: Linehan MM. Tutek DA, Heard HL et al. Interpersonal outcome of cognitive behavioral treatment for chronically suicidal borderline patients. Am J Psychiatry 1994;151: Linehan MM. Cognitive behavioral treatment of borderline personality disorder. New York: Guilford 1993a. Linehan MM. Skills training manual for treating borderline personality disorder. New York: Guilford 1993b. Linehan MM, Armstrong HE, Suarez A et al. Cognitive-behavioral treatment of chronically suicidal borderline patients. Arch. Gen. Psychiatry 1991;48: Linehan MM, Heard H, Armstrong HE. Naturalistic follow-up of a behavioral treatment for chronically parasuicidal borderline patients. Arch Gen Psychiatry 1993;50: Lönnquist J. Drug treatment of suicidal behavior updated facts about effectiveness. AEP Congress, April 9th, Nice, France Luoma JB, Villatte J. Mindfulness in the treatment of suicidal individuals. Cogn Behav Pract 2012;19(2): Mathias CW, Furr RM, Sheftall AH, Hill-Kapturczak N, Crum P, Dougherty DM. What s the harm in asking about suicidal ideation? Suicide Life Treat Behav 2012;42(3): Meerwijk EL, van Meijel B, van den Bout J, Kerkhof A, de Vogel W, Grypdonck M. Development and evaluation of a guideline for nursing care of suicidal patients with schizophrenia. Perspect Psychiatr Care 2010;46(1): Paris J. Chronic suicidality among patients with borderline personality disorder. Psychiatr Serv 2002;53(6): Praško J, Doubek P. Suicidalita. In: Seifertová D, Praško J, Horáèek J, Höschl C (eds.). Postupy v léèbì psychických poruch. Medical Tribune, Amepra 2008; Praško J, Herman E, Horáèek J, Kosová J, Možný P, Pašková B, Preiss M, Šlepecký M. Poruchy osobnosti. Portál Praško J, Možný P, Šlepecký M (eds). Kognitivnì behaviorální terapie psychických poruch. Triton, Praha Salkovskis PM, Atha C, Storer D. Cognitive-behavioural problem solving in the treatment of patients who repeatedly attempt suicide: a controlled trial. Br J Psychiatry 1990;157: Shearin EN, Linnehan MM. Dialectal behaviour therapy for borderline personality disorder: theoretical and empirical foundations. Acta Psychiatr Scand 1994;89(Suppl. 379): Špaténková N et al. Krizová intervence pro praxi.grada Publishing, Praha 2004; Sperry L. Cognitive behavior therapy of DSM-IV personality disorder. Taylor and Francis Group, London

10 PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 1 Pøehledné èlánky Swenson CR, Sanderson C, Dulit RA, Linehan MM. The application of dialectical behavior therapy for patients with borderline personality disorder on inpatient units. Psychiatr Q 2001;72: Tarrier N, Taylor K, Gooding P. Cognitive-behavioral interventions to reduce suicide behavior: A systematic review and meta-analysis. Behavioral Modification 2008;32(1): van den Berg N, Grabe HJ, Freyberger HJ, Hoffmann W. A telephone- and text-message based telemedical care concept for patients with mental health disorders--study protocol for a randomized, controlled study design. BMC Psychiatry 2011;11:30. doi: / X van der Feltz-Cornelis CM, Sarchiapone M, Postuvan V, Volker D, Roskar S, Grum AT, Carli V, McDaid D, O Connor R, Maxwell M, Ibelshäuser A, Van Audenhove C, Scheerder G, Sisask M, Gusmão R, Hegerl U. Best practice elements of multilevel suicide prevention strategies: a review of systematic reviews. Crisis 2011;32(6): van Orden KA, Witte TK, Cukrowicz KC, Braithwaite SP, Selby EA, Joiner TE. The interpersonal study of suicide. Psychological Review 2010;117: Verheul R, Van Den Bosch LM, Koeter MW, De Ridder MA, Stijnen T, Van Den Brink. Dialectical behaviour therapy for women with borderline personality disorder: 12-month, randomised clinical trial in The Netherlands. Br J Psychiatry 2003;182: Wedid MM, Silverman MH, Frankenburg FR, Reich DB, Fitzmaurice G, Zanarini MC. Predictors of suicide attempts in patients with borderline personality disorder over 16 years of prospective follow-up. Psychol Medic 2012;22:1-10. Witte TK, Gould MS, Munfakh JL, Kleinman M, Joiner TE Jr, Kalafat J. Assessing suicide risk among callers to crisis hotlines: a confirmatory factor analysis. J Clin Psychol 2010;66(9):

Psychická krize. Pojem krize

Psychická krize. Pojem krize Tento text je určen pouze ke studijním účelům; použité zdroje (a zároveň velmi doporučená literatura): Špatenková,N.a kol.: Krize psychologický a sociologický fenomén, Vodáčková,D.: Krizová intervence,

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ více než populární pojem?

SYNDROM VYHOŘENÍ více než populární pojem? SYNDROM VYHOŘENÍ více než populární pojem? Realizace semináře je hrazena z prostředků OPPA v rámci Projektu podpory rodičů při slaďování pracovního a rodinného života se zaměřením na region Praha 11 Benjaminek

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 6 1 1 Tato práce byla podpoøena

Více

SKUPINOVÁ KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE U PANICKÉ PORUCHY

SKUPINOVÁ KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE U PANICKÉ PORUCHY Left.gif (10785 Midlle.gif (12243 Right.gif (10788 SKUPINOVÁ KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE U PANICKÉ PORUCHY GROUP COGNITIVE BEHAVIORAL THERAPY OF PANIC DISORDER Naďa Soukupová, Ján Praško Psychiatrické

Více

SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE. MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže

SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE. MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže DEFINICE SEBEVRAŽDY Sebevražda je úmyslný, vědomý, proti sobě samému obrácený a život

Více

Katalog otevřených kurzů

Katalog otevřených kurzů 2016 Jeseniova 47 Praha 3 Katalog otevřených kurzů G, z. s. Semináře G GPR1 Syndrom vyhoření GPR2 Psychosomatika aneb jak lze vést léčivý rozhovor GPR3 Moje duševní hygiena a pohoda vs. moji pacienti a

Více

PROGRAM PRACOVNÍ REHABILITACE

PROGRAM PRACOVNÍ REHABILITACE PROGRAM PRACOVNÍ REHABILITACE V RÁMCI PROJEKTU Chráněné a integrační pracoviště ve VFN v Praze - Kateřinská zahrada II., reg. číslo CZ.2.17/2.1.00/35032 Cílová skupina: Klienti Psychiatrické kliniky VFN

Více

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.

Více

Psychosomatické aspekty atopické dermatitidy. Marie Selerová

Psychosomatické aspekty atopické dermatitidy. Marie Selerová Psychosomatické aspekty atopické dermatitidy Marie Selerová Úvod Atopická dermatitida je silně svědivé, většinou chronické zánětlivé kožní onemocnění, převážně dětského věku. Etiopatogeneze AD je multifaktoriální.

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz MUDr. Erika Matìjková ØEŠÍME PARTNERSKÉ PROBLÉMY Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

9,1 styl: KONTROLA (naøizovat a ovládat)

9,1 styl: KONTROLA (naøizovat a ovládat) 9,1 styl: KONTROLA (naøizovat a ovládat) 4 Kapitola Pøehled 9,1 styl pøedstavuje pravý dolní roh møíky (obr. 4-1). Tato osoba 27 projevuje vysoký stupeò zamìøení na výsledky, ale malé zamìøení na lidi.

Více

Zadávací dokumentace k zakázce

Zadávací dokumentace k zakázce Zadávací dokumentace k zakázce Efektivní vzdělávání, osobnostní rozvoj a zvýšení adaptability zaměstnanců EPAVA Olomouc, a.s. a PAPÍRTISK s.r.o. v době hospodářské krize Název zadavatele: EPAVA Olomouc,

Více

BULIMIE Jak bojovat s pøejídáním 3. doplnìné a pøepracované vydání

BULIMIE Jak bojovat s pøejídáním 3. doplnìné a pøepracované vydání PhDr. František David Krch, Ph.D. BULIMIE Jak bojovat s pøejídáním 3. doplnìné a pøepracované vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386

Více

Předčasný porod jako potenciálně traumatizující situace postřehy klinického psychologa Hana Jahnová, Jana Míchalová Fakultní nemocnice Brno

Předčasný porod jako potenciálně traumatizující situace postřehy klinického psychologa Hana Jahnová, Jana Míchalová Fakultní nemocnice Brno Předčasný porod jako potenciálně traumatizující situace postřehy klinického psychologa Hana Jahnová, Jana Míchalová Fakultní nemocnice Brno XIX. Neonatologické setkání XIII. Hanákovy dny 3. - 5. června

Více

PETR MOŽNÝ. Psychiatrická léèebna, Kromìøíž

PETR MOŽNÝ. Psychiatrická léèebna, Kromìøíž Smyslem rubriky je pøinášet nové informace o psychoterapii, zejména nové teoretické pohledy, praktické postupy a zajímavé kazuistiky. MUDr. Ján Praško, CSc. MOTIVAÈNÍ ROZHOVOR MOTIVATIONAL INTERVIEWING

Více

B. SPECIÁLNÍ ČÁST OBSAH

B. SPECIÁLNÍ ČÁST OBSAH . SPEIÁLNÍ ČÁST OSH 1. Detoxifikace 2. Terénní programy 3. Kontaktní a poradenské služby 4. mbulantní léčba 5. Stacionární programy 6. Krátkodobá a střednědobá ústavní léčba 7. Rezidenční péče v terapeutických

Více

PŘEHLED PSYCHOLOGICKÉHO PORADENSTVÍ NA VŠ V ČR. 1. Obecný přehled poskytování psychologického poradenství na VŠ v ČR

PŘEHLED PSYCHOLOGICKÉHO PORADENSTVÍ NA VŠ V ČR. 1. Obecný přehled poskytování psychologického poradenství na VŠ v ČR PŘEHLED PSYCHOLOGICKÉHO PORADENSTVÍ NA VŠ V ČR Předkládaná zpráva přináší výsledky výzkumu mapujícího psychologické poradenství poskytovaného na českých vysokých školách. Jeho cílem bylo zjistit, jaké

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK Mgr. Kateřina Bušková

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK Mgr. Kateřina Bušková CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK Mgr. Kateřina Bušková Vyučovací předmět Anglický jazyk na 2. stupni navazuje na Anglický jazyk z

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc. Jak zvládnout 10 nejobtížnìjších situací manažera Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.:

Více

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII 1 Cíl specializačního vzdělávání... Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání... Učební plán....1 Učební

Více

Sebevraždy trochu jinak. Mgr. Jitka Medřická Vedoucí Pražské linky důvěry

Sebevraždy trochu jinak. Mgr. Jitka Medřická Vedoucí Pražské linky důvěry Sebevraždy trochu jinak Mgr. Jitka Medřická Vedoucí Pražské linky důvěry Universitare psychiatrische Dienste Bern Univerzitní nemocnice Bern, psychiatrická klinika Dr. Thomas Reisch, psychiatr, suicidolog,

Více

Agresivita dětí a jak ji zvládat

Agresivita dětí a jak ji zvládat Agresivita dětí a jak ji zvládat Roman Pešek Národní ústav pro autismus, z.ú. - NAUTIS Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko APLA Agrese Zjevné, pozorovatelné chování Verbální (nadávky) Fyzická

Více

3. Konference fyzioterapie - psychoterapie & roztroušená skleróza

3. Konference fyzioterapie - psychoterapie & roztroušená skleróza 3. Konference fyzioterapie - psychoterapie & roztroušená skleróza 23. ledna 2016 hotel Olšanka, Praha Renáta Malinová psychoterapeutka Centrum pro demyelinizační onemocnění Neurologická klinika 1. LF UK

Více

Jóga v léčbě chronických bolestí zad - bio-psycho-sociální pohled

Jóga v léčbě chronických bolestí zad - bio-psycho-sociální pohled Jóga v léčbě chronických bolestí zad - bio-psycho-sociální pohled Aleš Kubát VN Olomouc Trochu historie George Engel (1977) Potřeba nového medicínského modelu: výzva pro biomedicínu - zohledňovat nejen

Více

SKUPINOVÁ KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE DEPRESE PŘÍNOSY A LIMITY

SKUPINOVÁ KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE DEPRESE PŘÍNOSY A LIMITY Left.gif (10785 Midlle.gif (12243 Right.gif (10788 SKUPINOVÁ KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE DEPRESE PŘÍNOSY A LIMITY GROUP COGNITIVE BEHAVIORAL THERAPY OF DEPRESSION BENEFITS AND LIMITATIONS Monika Vančová,

Více

Úrovně MT praxe. Pomocná k různým cílům v obasti edukace, komunikace a rozvoje osobnosti

Úrovně MT praxe. Pomocná k různým cílům v obasti edukace, komunikace a rozvoje osobnosti MT praxe Úrovně MT praxe Pomocná k různým cílům v obasti edukace, komunikace a rozvoje osobnosti Rozšiřující k posílení výsledků léčebných a terapeutických postupů Intenzivní má významnou roli v terapeutickém

Více

TERMÍN: 7.-8.4.2014 (VS 216) TERMÍN: 21.4.2014 (VS 217) TERMÍN: 12.-13.5.2014 (VS 218) Potřebujete posílit ženskou asertivitu v profesionální roli?

TERMÍN: 7.-8.4.2014 (VS 216) TERMÍN: 21.4.2014 (VS 217) TERMÍN: 12.-13.5.2014 (VS 218) Potřebujete posílit ženskou asertivitu v profesionální roli? MENTTORY Katalog otevřených kurzů 2014 Diversity Management * Komunikační dovednosti* Manažerské dovednosti * Telefonické dovednosti Menttory, Hájkova 1676/6, Praha 3 www.menttory.cz / e-mail: info@menttory.cz

Více

Magnetismus 6-8. Authors: Kristína Žoldošová. years. Vědní oblast: Člověk a příroda / Fyzika

Magnetismus 6-8. Authors: Kristína Žoldošová. years. Vědní oblast: Člověk a příroda / Fyzika 6-8 years Vědní oblast: Člověk a příroda / Fyzika Cílové koncepty: magnetické vlastnosti různých materiálů, intenzita magnetického pole Věkové zaměření žáků:: 6-8 letí žáci Délka trvání aktivity: 3x45

Více

ZŠ a MŠ Staňkovice. Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016. Základní a mateřská škola Staňkovice, okres Louny

ZŠ a MŠ Staňkovice. Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016. Základní a mateřská škola Staňkovice, okres Louny ZŠ a MŠ Staňkovice Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016 Název zařízení: Základní a mateřská škola Staňkovice, okres Louny Adresa: Postoloprtská 100, Staňkovice 439 49 Telefon: 415 721

Více

ŠKOLNÍ ROK 2015-2016

ŠKOLNÍ ROK 2015-2016 Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 320 215 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŠKOLNÍ ROK 2015-2016 Název

Více

Příloha č. 1 - Podrobná specifikace předmětu plnění veřejné zakázky

Příloha č. 1 - Podrobná specifikace předmětu plnění veřejné zakázky Příloha č. 1 - Podrobná specifikace předmětu plnění veřejné zakázky Zadavatel v Zadávací dokumentaci k veřejné zakázce Vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb v Jihočeském a Plzeňském kraji požaduje,

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

S doc. MUDr. Martinem Vališem, Ph.D.

S doc. MUDr. Martinem Vališem, Ph.D. Převzato z časopisu PARKINSON č. 46 S doc. MUDr. Martinem Vališem, Ph.D. hovořila Zdislava Freund Už je to deset let, co jsem se strachem poprvé vkročila do extrapyramidové poradny Neurologické kliniky

Více

Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče, Velké Meziříčí K Rakůvkám 1, Středisko výchovné péče Velké Meziříčí

Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče, Velké Meziříčí K Rakůvkám 1, Středisko výchovné péče Velké Meziříčí Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče, Velké Meziříčí, K Rakůvkám 1, tel., fax.: 566 523 132, e-mail: velmez@vuvm.cz Středisko výchovné péče Velké Meziříčí Náměstí 79/3,

Více

STANDARD č.10 Pečovatelská služba OASA Opava o.p.s. Pečovatelská služba OASA Opava

STANDARD č.10 Pečovatelská služba OASA Opava o.p.s. Pečovatelská služba OASA Opava Pečovatelská služba OASA Opava Provozovatel: Sídlo: Raduň, Poštovní 239, 74761, IČ 26839857, Spisová značka: O 181 vedená u rejstříkového soudu v Ostravě Číslo registrované sociální služby: 3941485 Standard

Více

MEVPIS VODŇANY Otevřené kurzy jaro 2016

MEVPIS VODŇANY Otevřené kurzy jaro 2016 MEVPIS VODŇANY Otevřené kurzy jaro 2016 12.2. TIME MANAGEMENT Jak na osobní efektivitu, výkonnost, úspěšnost. Jak si dnes i dlouhodobě udržovat výkon i přehled, směr i osobní pohodu. Jak zvládat množství

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Interpersonální komunikace - N832018 Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Obsah: Anotace:

Více

Fáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení

Fáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení Paměť Paměť Funkce umožňující uchování zkušenosti, informace o okolním světě i sobě samém a o vztahu k okolnímu světu Nemá vlastní obsah je spojena s dalšími psychickými procesy (poznávacími či emotivně

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015 S účinností od 1.9.2014 Základní údaje Název a adresa školy : Základní škola pro zrakově postižené Nám. Míru 19, 120 00 Praha 2 Ředitelka školy:

Více

Výběr z nových knih 6/2009 psychologie

Výběr z nových knih 6/2009 psychologie Výběr z nových knih 6/2009 psychologie 1. Asertivitou proti stresu / Ján Praško, Hana Prašková Praha : Grada, 2007 -- 277 s. ;. -- čeština. ISBN 978-80-247-1697-8 (brož.) Sign.: II 106962V1 asertivita

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Knihu vìnuji všem lidem s autismem a jejich rodièùm, pøed kterými hluboce smekám. Perchta Kazi Pátá MÉ DÍTÌ MÁ AUTISMUS PØÍBÌH POKRAÈUJE Vydala Grada

Více

KONCEPCE MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU

KONCEPCE MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU Základní škola, Znojmo, náměstí Republiky 9 KONCEPCE MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU Školní rok 2015/2016 Vypracovala: Mgr. Kamila Sobotková MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) Školní rok: 2015/2016

Více

Cíl: Osvojení si základních znalostí z oboru psychologie osobnosti a posílení schopností umožňujících efektivně se orientovat v mezilidských vztazích.

Cíl: Osvojení si základních znalostí z oboru psychologie osobnosti a posílení schopností umožňujících efektivně se orientovat v mezilidských vztazích. METODICKÝ LIST Předmět Typ studia Semestr Způsob zakončení Přednášející Psychologie mezilidských vztahů (B-PMV) Kombinované studium 6. semestr zápočet PhDr. Jiří Němec Název tématického celku: Psychologie

Více

Psychologie ve sportu. Kateřina Kantová M.A. et M.A.

Psychologie ve sportu. Kateřina Kantová M.A. et M.A. Psychologie ve sportu Kateřina Kantová M.A. et M.A. Basketbalová legenda Kareem Abdul-Jabbal řekl: Vaše mysl je to, co ovládá vše ostatní. A Novak Djokovic to doplnil: Mezi top 100 hráči světa, není tak

Více

Vzdělávací institut Středočeského kraje. Projekt Profesním vzděláváním ke kvalitě termínový kalendář projektových kurzů... 8

Vzdělávací institut Středočeského kraje. Projekt Profesním vzděláváním ke kvalitě termínový kalendář projektových kurzů... 8 Obsah Obsah Obsah... 3 Úvod... 5 Jak pracovat s katalogem... 6 Profesním vzděláváním ke kvalitě... 7 Projekt Profesním vzděláváním ke kvalitě termínový kalendář projektových kurzů... 8 Projekt Profesním

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Tøi metody výkladu pro všechny typy otázek

Tøi metody výkladu pro všechny typy otázek Tøi metody výkladu pro všechny typy otázek V této knize naleznete tøi výkladové metody, které vám pomohou zodpovìdìt všechny otázky, jež jsou obecnì kartám kladeny. K tomuto úèelu existují pro každou kartu

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

ŽENA A STRES. Tajemství štěstí. Zn. HNED! Str. 6. Snadné recepty na štěstí a spokojenost. Kdy nám slouží a kdy škodí Str. 1.

ŽENA A STRES. Tajemství štěstí. Zn. HNED! Str. 6. Snadné recepty na štěstí a spokojenost. Kdy nám slouží a kdy škodí Str. 1. ŽENA A STRES Číslo 1; prosinec 2011 Dobrý sluha; špatný pán STRES Kdy nám slouží a kdy škodí Str. 1 Asi se zcvoknu Kdy uţ je na čase navštívit psychiatra Str. 2 Pasti, pasti, pastičky Jaké boudy si na

Více

Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1

Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1 Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1 doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. Cíle Cílem této kapitoly je seznámit vás se základními principy v oblasti narušené komunikační schopnosti

Více

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ ZKUŠENOST V PROCESU UČENÍ STUDENTŮ UČITELSTVÍ IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ Anotace Článek je zaměřen na analýzu širších souvislostí využívání zkušeností v procesu učení. Za tímto účelem bylo realizováno

Více

METODIKA PODPORY STARTOVACÍHO ZAMĚSTNÁNÍ PRO OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY (VTOS)/VÝKON VAZBY (VV)

METODIKA PODPORY STARTOVACÍHO ZAMĚSTNÁNÍ PRO OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY (VTOS)/VÝKON VAZBY (VV) METODIKA PODPORY STARTOVACÍHO ZAMĚSTNÁNÍ PRO OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY (VTOS)/VÝKON VAZBY (VV) v období realizace projektu Příprava a podpora vstupu na trh práce pro bývalé uživatele

Více

Zdravé klima ve škole komunikační situace a jejich aspekty

Zdravé klima ve škole komunikační situace a jejich aspekty komunikační situace a jejich aspekty Vzdělávání pro celou sborovnu nebo část dané střední školy Mgr. Karel Opravil opravil.karel@seznam.cz Financováno z projektu Cesta rozvoje středních škol v JmK č. CZ.1.07/1.3.10/02.0041

Více

Výběr z nových knih 11/2015 psychologie

Výběr z nových knih 11/2015 psychologie Výběr z nových knih 11/2015 psychologie 1. Antropoložka na Marsu : podivuhodné a výjimečné životy geniálních a psychicky odlišných osobností / Oliver Sacks ; z anglického originálu An anthropologist on

Více

Věstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH: 1. Minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality

Věstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH: 1. Minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality Věstník Ročník 2015 MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 16 Vydáno: 26. ŘÍJNA 2015 Cena: 74 Kč OBSAH: 1. Minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných

Více

Burn-out syndrom - syndrom vyprahlosti, vyhoření. MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Burn-out syndrom - syndrom vyprahlosti, vyhoření. MUDr. Radkin Honzák, CSc. Burn-out syndrom - syndrom vyprahlosti, vyhoření MUDr. Radkin Honzák, CSc. Motivace k našemu povolání a) Touha po penězích b) Touha po blahoslavení c) Lidská blbost vznešeně nazývaná altruismus H.J. Freudenberger,

Více

Humanae vitae odvážné slovo církve. Rozhovor s pøedsedou Èeské biskupské konference, olomouckým arcibiskupem Mons.

Humanae vitae odvážné slovo církve. Rozhovor s pøedsedou Èeské biskupské konference, olomouckým arcibiskupem Mons. ROZHOVOR Humanae vitae odvážné slovo církve Rozhovor s pøedsedou Èeské biskupské konference, olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem Snad žádný církevní dokument nevyvolal tak živou diskusi jako

Více

VČASNÁ DETEKCE A INTERVENCE U PROBLÉMŮ S NÁVYK OVÝMI LÁTKAMI

VČASNÁ DETEKCE A INTERVENCE U PROBLÉMŮ S NÁVYK OVÝMI LÁTKAMI VČASNÁ DETEKCE A INTERVENCE U PROBLÉMŮ S NÁVYK OVÝMI LÁTKAMI Konference Primární prevence rizikového chování III Praha, 27. listopadu 2006 MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Obsah Pojmy, význam, angažované

Více

Obsah. Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33

Obsah. Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33 Mládněte jídlem i po 50! Obsah Úvod 7 Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33 Proč stárneme? 34 Co víme o stárnutí 35 Teorie příčin stárnutí 44 Hormony

Více

PSYCHOHYGIENA. Duševní hygiena Soubor preventivních zásad, jejichž dodržování napomáhá duševnímu a tělesnému zdravíčlověka

PSYCHOHYGIENA. Duševní hygiena Soubor preventivních zásad, jejichž dodržování napomáhá duševnímu a tělesnému zdravíčlověka PSYCHOHYGIENA Duševní hygiena Soubor preventivních zásad, jejichž dodržování napomáhá duševnímu a tělesnému zdravíčlověka Obecné zásady: Tělesné životospráva, spánek, odpočinek, výživa, cvičení, Duševní

Více

Mediálně komunikační vzdělávání

Mediálně komunikační vzdělávání Mediálně komunikační vzdělávání Základní osnova kurzu Mediálně komunikačního vzdělávání bude pokrývat zejména níže uvedená témata, způsoby vzdělávání a okruhy. Ze zpětné vazby účastníků manažerského a

Více

Vondřich I.: Potlačení ekzému kortikoidní terapií (KAZUISTIKA 4/2010)

Vondřich I.: Potlačení ekzému kortikoidní terapií (KAZUISTIKA 4/2010) Vondřich I.: Potlačení ekzému kortikoidní terapií (KAZUISTIKA 4/2010) VONDŘICH I.: POTLAČENÍ EKZÉMU KORTIKOIDNÍ TERAPIÍ KASUISTIKA Z POHLEDU LÉKAŘE, PSYCHOSOM, 2010;8(4), s. 249-252 Souhrn: Rád bych se

Více

Implementace inkluzívního hodnocení

Implementace inkluzívního hodnocení Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 0 4 5 (elektronická (tištěná

Více

Základní škola speciální Lanškroun, Olbrachtova 206 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLY. Mgr. Radim Vetchý, ředitel školy

Základní škola speciální Lanškroun, Olbrachtova 206 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLY. Mgr. Radim Vetchý, ředitel školy Základní škola speciální Lanškroun, Olbrachtova 206 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: ZŠspecLa 146/2012 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 03. 09. 2012 Směrnice nabývá platnosti ode dne: 03. 09.

Více

ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY

ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY ANDREA SCHELLEOVÁ Právnická fakulta Masarykovy univerzity Abstract in original language Článek se zaobírá problematikou elektronizace veřejné správy s důrazem na elektronické

Více

Alkohol a řízení. Mgr. Lenka Vaňková

Alkohol a řízení. Mgr. Lenka Vaňková Alkohol a řízení Mgr. Lenka Vaňková Užívání alkoholu v ČR Problém s alkoholem udává 25% mužů a 10% žen (www.alkoholik.cz) Statistiky z března roku 2010 udávají 550 000 závislých na alkoholu (Nešpor, 2011)

Více

Návrh koncepce neurorehabilitačního centra

Návrh koncepce neurorehabilitačního centra SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS P 10, 2006 Michal Černík, Petra Navrátilová, Lubomír Vašina Návrh koncepce neurorehabilitačního

Více

Příloha č. 1 Specifikace školení Soft Skills Podmínky a pravidla školení

Příloha č. 1 Specifikace školení Soft Skills Podmínky a pravidla školení Příloha č. 1 Specifikace školení Soft Skills Podmínky a pravidla školení 1. Každého semináře se v rámci modulu 1 12 bude účastnit 18 osob. Semináře v rámci modulu č. 13 se bude účastnit 10 osob. Účast

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období ročník: Člověk a zdraví Výchova ke zdraví 3. období 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. respektuje přijatá

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Studijní materiál SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ DOVEDNOSTI

Studijní materiál SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ DOVEDNOSTI Rozvoj klíčových kompetencí pedagogů s důrazem na pozitivní přístup k práci i k životu CZ.1.07/1.3.48/02.0044 Studijní materiál ke kurzu SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ DOVEDNOSTI Tento projekt je spolufinancován

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Preventivní program prevence šikany

Preventivní program prevence šikany Preventivní program prevence šikany ( jako součást Minimálního preventivního programu ZŠ Obříství, zpracován dle metodického pokynu Č. j. MŠMT 24246/2008-6) ZŠ Obříství V Obříství 30. 9. 2015 Vypracovala:

Více

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Obor: Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby (navazující magisterské studium) Milé studentky, milí studenti, na následujících

Více

KLÍČOVÉ DOVEDNOSTI PRO ZAMĚSTNÁNÍ V SEKTORU SLUŽEB

KLÍČOVÉ DOVEDNOSTI PRO ZAMĚSTNÁNÍ V SEKTORU SLUŽEB KLÍČOVÉ DOVEDNOSTI PRO ZAMĚSTNÁNÍ V SEKTORU SLUŽEB Lekce 0: Úvod Školicí modul vytvořený v rámci projektu KEYROMA: Rozvoj klíčových kompetencí romských žen v oblasti sociálních dovedností s cílem zvýšení

Více

Pro Hané. Kniha vyšla díky laskavé podpoøe firem. doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA 100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O KREVNÍM TLAKU

Pro Hané. Kniha vyšla díky laskavé podpoøe firem. doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA 100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O KREVNÍM TLAKU Podìkování Dìkuji všem, kteøí byli nápomocni pøi vzniku této knihy pacientùm za zvídavé dotazy, rodinì, že to se mnou vydržela, a dceøi Markétce, která pomohla pøevést doktorštinu do èeštiny. Autorka Kniha

Více

TEST ÚROVNĚ NEZÁVISLOSTI

TEST ÚROVNĚ NEZÁVISLOSTI TEST ÚROVNĚ NEZÁVISLOSTI Využitelný pro měření kompetence: vedení lidí, flexibilita Forma: papír - tužka Čas na administraci: max. 10 min. Časový limit: ne Vyhodnocení: ručně cca 10 minut jeden testovaný

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Praktik a psychosomatika. MUDr. Michaela Ročňová Ordinace praktického lékaře pro dospělé Šestajovice u Prahy

Praktik a psychosomatika. MUDr. Michaela Ročňová Ordinace praktického lékaře pro dospělé Šestajovice u Prahy Praktik a psychosomatika MUDr. Michaela Ročňová Ordinace praktického lékaře pro dospělé Šestajovice u Prahy Psychosomatika u praktika Pro koho je? Pro které lékaře? Pro které pacienty? Specifika psychosomatiky

Více

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. DATUM VZNIKU: Prosinec 2012 Luboš Nergl, Andrea Skokanová

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. DATUM VZNIKU: Prosinec 2012 Luboš Nergl, Andrea Skokanová NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_3B_07_Motivace Seminář z

Více

Linka důvěry zpráva vedoucí linky důvěry

Linka důvěry zpráva vedoucí linky důvěry Linka důvěry zpráva vedoucí linky důvěry Personální obsazení linky důvěry v r.2001: interní zaměstnanci: vedoucí linky důvěry: Mgr.Eva Bicanová, psycholog sociální pracovnice linky důvěry: Anna Přecechtělová

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Katedra finančního práva a národního hospodářství. Osobní management. Sebepoznání

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Katedra finančního práva a národního hospodářství. Osobní management. Sebepoznání Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Sebepoznání Zpracoval: Dušan Hlavatý, 348467 Datum zadání práce: 13. 4. 2011 Datum odevzdání:

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Poskytovatel: Česká společnost pro duševní zdraví pobočka Praha (ČSDZ)

Poskytovatel: Česká společnost pro duševní zdraví pobočka Praha (ČSDZ) 1 Poskytovatel: Česká společnost pro duševní zdraví pobočka Praha (ČSDZ) Popis realizace poskytované služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 66 služba Sociálně aktivizační služby pro

Více

Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu

Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu výborná práce obsahově i formálně. Hodnocení A+ Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu

Více

Základní principy Evidence-Based. Practice praxe založená na dkazech

Základní principy Evidence-Based. Practice praxe založená na dkazech Základní principy Evidence-Based Practice praxe založená na dkazech Darja Jarošová Ústav ošetovatelství a porodní asistence Fakulta zdravotnických studií Ostravská univerzita Definice EBP EBP je vdomé,

Více

Oddíl 9: Tipy na otázky při monitorovací návštěvě

Oddíl 9: Tipy na otázky při monitorovací návštěvě Toolkit ITHACA 70 Oddíl 9: Tipy na otázky při monitorovací návštěvě Část 1 Detaily o instituci Jméno, adresa, telefonní číslo navštívené instituce Jméno ředitele E-mail ředitele Typ instituce (nemocnice,

Více

Chráněné bydlení. modely sociálních služeb pro OsOby s duševním OnemOCněním pro OkRes karlovy VaRy

Chráněné bydlení. modely sociálních služeb pro OsOby s duševním OnemOCněním pro OkRes karlovy VaRy modely sociálních služeb pro OsOby s duševním OnemOCněním pro OkRes karlovy VaRy 5 Chráněné bydlení Publikace je financována z Individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 8 5 6 U k á z k a k n i h y

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Ochrana práv a chráněných zájmů Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ2 Datum vypracování: 12. 12. 2014,

Více

Interní předpis 1: Dětské krizové centrum, o.s. 1

Interní předpis 1: Dětské krizové centrum, o.s. 1 Obsah Obsah... 1 1. Poslání služby telefonické krizové pomoci Dětského krizového centra, o. s. v Praze... 2 1.1. Cílová skupina... 2 1.2. Provozní doba... 3 1.3. Činnosti poskytované služby... 4 1.4. Rozsah

Více

NÁRODNÍ PLÁN. ehealth je zásadním předpokladem pro udržitelnost. Motto: a rozvoj českého zdravotnictví

NÁRODNÍ PLÁN. ehealth je zásadním předpokladem pro udržitelnost. Motto: a rozvoj českého zdravotnictví NÁRODNÍ PLÁN ROZVOJE ehealth Motto: ehealth je zásadním předpokladem pro udržitelnost a rozvoj českého zdravotnictví České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha

Více

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM. Odborná praxe na Katedře sociální práce FSE UJEP Ústí n. L. příručka pro studenty.

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM. Odborná praxe na Katedře sociální práce FSE UJEP Ústí n. L. příručka pro studenty. UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM Odborná praxe na Katedře sociální práce FSE UJEP Ústí n. L. příručka pro studenty Radka Michelová Tato příručka vznikla v rámci realizace projektu INUL Inovace

Více