Indikace příčin a výpočet pojistného plnění při likvidaci pojistné události

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Indikace příčin a výpočet pojistného plnění při likvidaci pojistné události"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Indikace příčin a výpočet pojistného plnění při likvidaci pojistné události Diplomová práce Autor: Bc. Miloš Müller Finance Vedoucí práce: Ing. Petr Ort, PhD. Praha Duben 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Desné dne 30. dubna 2013 Bc. Miloš Müller 2

3 Poděkování: Děkuji panu Ing. Petru Ortovi, PhD., mému vedoucímu práce, za projevenou pomoc, kterou mi poskytl při psaní této práce. 3

4 Anotace Cílem této práce je uceleně provést problematikou likvidace pojistných událostí a její návazností s celým oborem pojišťovnictví. První dvě části této diplomové práce se zabývají stručnou historií pojišťovnictví a členěním pojistných produktů na trhu. Tyto části jsou úvodem do problematiky pojišťovnictví jako celku. Navazuje samotná identifikace příčin mimořádných událostí, ze kterých mohou následně vznikat události pojistné. Následuje část, která se zabývá metodami stanovení pojistné hodnoty. V dalších částech jsou předvedeny praktické příklady stanovení pojistné částky a výpočet pojistného plnění. Poslední část se zabývá tendencemi budoucího vývoje. Obsah celé této práce, dosaţené výsledky a doporučení jsou shrnuty v závěru. Klíčová slova: pojišťovnictví, pojistná hodnota, pojistná částka, pojistná událost, likvidace pojistné události, pojistné plnění Annotation The aim of this work is carried out comprehensively the issue of claims settlement and its links with the entire field of insurance. The first two parts of this thesis deal with a brief history of insurance and breakdown insurance products on the market. These parts are introduction to the insurance industry as a whole. It builds itself identifying the causes of events, which may subsequently arise events premiums. Followed by a section that deals with the methods of determination of premium value. In the following sections are illustrated by practical examples of the determination and calculation of the amount of insurance indemnity. The last part deals with the trends of future development. The content throughout this work, the results and recommendations are summarized in the conclusion. Key words: insurance, insurance value, the insurance amount, insurer, insured loss events, insurance benefits 4

5 Obsah Úvod Historie pojišťovnictví První počátky pojišťovnictví ve světě Československé a české pojišťovnictví Pojistné produkty na trhu Ţivotní pojištění Rizikové ţivotní pojištění Důchodové pojištění Kapitálové ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění Neţivotní pojištění Neţivotní pojištění osob Pojištění majetku Pojištění odpovědnosti za škody Ostatní typy neţivotního pojištění Indikace příčin pojistných událostí Přírodní (naturogenní) mimořádné události Abiotické mimořádné události Biotické mimořádné události Antropogenní mimořádné události (AMU) Technogenní mimořádné události Sociogenní mimořádné události interní Sociogenní mimořádné události externí Agrogenní mimořádné události Indikace příčin povodní v ČR Příčiny povodní Opatření proti povodním Nejničivější povodně v ČR za uplynulých 20 let Povodeň a veřejné finance Metody stanovení pojistné hodnoty Nová (reprodukční) hodnota Časová hodnota Obecná hodnota Stanovení pojistné hodnoty v praxi Ocenění nemovitosti pro účely pojištění Výpočet pojistného plnění Pojištění obnosová Škodová pojištění Postup při likvidaci pojistné události Výplata pojistného plnění v praxi (totální škoda) Výhled do budoucna Závěr Seznam pouţité literatury Seznam obrázků Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh

6 Úvod Pojištění je zaloţeno na celé řadě vzájemně provázaných jednoduchých principů. Jejich správné pochopení, dodrţení a následné aplikace jsou základem pro všechny pracovníky v oblasti pojišťovnictví, tedy i likvidace pojistných událostí. K výběru tohoto tématu mě vedlo mé předchozí bakalářské studium na Bankovním institutu vysoké škole v oboru oceňování majetku. Tento obor je zaloţen na velmi podobných principech jako likvidace pojistných událostí. Této problematice bych se chtěl i nadále věnovat ve své profesní kariéře. V této práci jsem pouţil metody převáţně analyticko-syntetické, zaloţené na studiu, analýze, srovnání a následném vyhodnocení různých podkladů. Cílem práce je získat komplexní přehled o pojistných rizicích, způsobech jejich likvidace a zaměření se na vyhledání moţných nedostatků v této oblasti s navrţením jejich nápravy. První kapitola této práce se věnuje historii pojišťovnictví ve světě i v České republice, neboť role historie je v pojišťovnictví nezastupitelná i z důvodu prognózování budoucího vývoje a budoucích trendů. Znalost historie přináší celou řadu vstupních informací, které mají zásadní vliv na současné i budoucí pojistné produkty. Bez těchto znalostí by mohly být opomíjeny například rizika, která se vyskytují jen velmi zřídka, ale mohou mít zásadní dopady na pojišťovny, neboť nebudou v pojistně-matematických výpočtech vůbec zohledněny. Druhá část diplomové práce podrobněji popisuje dostupné pojistné produkty na trhu. Tyto produkty jsou nástrojem, který umoţňuje přenést negativní dopady určitých rizik na pojišťovnu. Ta za tuto sluţbu vybírá odpovídající pojistné. Důvod této ochrany je zřejmý, škody plynoucí z realizace některých pojistných rizik můţou být tak vysoké, ţe je individuálně vůbec nelze hradit nebo jen velmi obtíţně. V třetí kapitole je podrobně rozebrána identifikace příčin mimořádných událostí, ze kterých mohou následně vznikat události pojistné. Zde práce definuje jednotlivá rizika, jejich nejčastější příčiny a důsledky. Následně je zaměřena na jednu z váţných přírodních katastrof poslední doby povodeň. Provádí nejen příčinami vzniku, protipovodňovými opatřeními, rozborem nejničivějších povodní za posledních 20 let, ale také jejich dopady na veřejné finance. V následujících dvou částech na sebe navazují metody stanovení pojistné hodnoty a způsoby výpočtu pojistného plnění. Metody stanovení pojistné hodnoty seznamují čtenáře s pojmy nová (reprodukční) hodnota, časová hodnota a obecná hodnota. Na příkladech dvou 6

7 rodinných domů jsou aplikovány výpočty pojistných hodnot na pojistné částky dle ujednaných smluvních podmínek. Při výpočtu pojistného plnění tato část provádí nejprve teorií postupu při likvidaci pojistné události a následují konkrétní příklady pojistné likvidace na objektech zasaţených povodní, na které byly v předchozí části stanoveny pojistné částky. Závěrečná kapitola se snaţí o nastínění budoucího vývoje v pojišťovnictví, jak z pohledu občanů a firem, tak i z pohledu pojišťoven. Snaţí se zachytit budoucí dopady současné hospodářské krize na všechny tři výše uvedené subjekty. 7

8 1. Historie pojišťovnictví Odedávna je člověk suţován strachem z mnoţství rizik, které ho v ţivotě ohroţují. Ve snaze těmto rizikům předcházet a minimalizovat je, se postupně vyvíjelo pojišťovnictví aţ do podoby, jak ho známe dnes. Pojištění nebylo zprvu prováděno na komerční bázi, ale na bázi vzájemnostního pojištění pro uzavřenou skupinu osob (většinou dopravci, obchodníci, řemeslníci). Vznikali různé pojišťovací spolky, které sdruţovaly finanční prostředky. Ty z části kryly následky vzniklých nahodilých událostí jednotlivých členů skupin podle stanov těchto spolků. 1.1 První počátky pojišťovnictví ve světě Úplně první počátky pojišťovnictví lze nalézat jiţ ve starém Egyptě, někdy v dobách 2500 let před naším letopočtem, kdy se uzavíraly společné úmluvy mezi kameníky, o vzájemném krytí výdajů spojených s pohřbem člena cechu. Dále pak vznikala v babylonské říši ujednání o společném krytí ztrát majitelů velbloudích karavan. Okolo roku 1000 před naším letopočtem se ve starověké Indii pojišťovaly úvěry mezi kastou obchodníků. Okolo roku 800 ve fénické říši bylo vymyšleno první dopravní pojištění lodi a převáţeného zboţí. V dobách expanze antického Řecka se sjednávaly dohody o vyplácení dávek pro nemocné a zmrzačené vojáky během války (jistá forma dnešního sociálního pojištění). V období středověku mezi 12. a 14. stoletím spolu s rozvojem řemesel, obchodu a námořní dopravy se objevují nová seskupení (cechy, profesní bratrstva, gildy, ), řada z nich měla centrální pokladnici, ze které se vyplácela podpora během nemoci nebo v případě smrti se přispívalo pozůstalým na řádný a důstojný pohřeb. V druhé polovině 14. století vznikala vzájemná společenství plavců s povinným přístupem. Velká pojistná rizika související s pojištěním lodí a jejich nákladu vedla pojistitele ke snahám spojovat se při pojišťování zvláště nebezpečných rizik, tedy ke snaze rozdělit riziko formou spolupojištění a dále pak i formou zajištění. V dobách novověku, kolem 17. století, byla zaloţena první Generální poţární pokladna v Hamburku (1676), jednalo se o první řádnou pojišťovnu. Následoval vznik komerčních pojišťoven. První byla komerční pojišťovna The Fire Office zaloţena v Londýně (roku 1680). Tato byla zaloţena jako reakce na masivní finanční škody, které zasáhly Anglii po vyhoření jejího hlavního města v roce Dále docházelo k rozmachu pojišťovnictví po 8

9 celé Evropě i po celém světě. Z nejznámějších případů je to zaloţení New Lloyd s Coffe House, námořní pojištění atd. Kvůli vzrůstajícímu zájmu o pojištění a neustále stoupajícím částkám přišly v 19. století úvahy o efektivnějším způsobu členění rizik. Tento tlak vyvrcholil zaloţením první oficiální zajišťovny Kolínská zajišťovací společnost, ta měla na starosti pojištění samotných pojišťoven. 1.2 Československé a české pojišťovnictví V dobách, kdy byly české země součástí habsburské monarchie, byly největším nebezpečím poţáry, ty často přinášely nejen ztrátu majetku, ale zejména v zemědělství i ztrátu pracovních příleţitostí. Průkopnicí v oblasti pojišťovnictví byla v českých zemích v 18. století císařovna Marie Terezie. Ta svými osobními dopisy a patenty podněcovala k zakládání pojišťoven. Jednou z nejvýznamnějších změn bylo zaloţení Fondu na úhradu škod vzniklých poţáry, povodněmi a nepřízní počasí. Základy českého komerčního pojištění lze datovat k roku 1827, kdy byl v Praze zaloţen Císařsko-královský privilegovaný český společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav, později znám pod názvem První česká vzájemná pojišťovna v Praze. Téměř ve stejnou dobu vznikla i v Brně Moravská vzájemná pojišťovna. V druhé polovině 19. století byla zakládána celá řada městských, rolnických a vzájemných pojišťoven. Roku 1972 byla zaloţena První česká zajišťovací banka v Praze. Za největší pojistnou událost lze označit poţár Národního divadla dne , výše této škody dosáhla bezmála zlatých. Po první světové válce a vzniku samostatné Československé republiky přichází nová etapa československého pojišťovnictví. Na trhu kromě českých pojišťoven aktivně působí i pojišťovny zahraniční. Přes útlum v období protektorátu za 2. světové války působilo na českém pojistném trhu přes 700 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních pojišťoven. Tyto pojišťovny byly v roce 1945 dekretem Prezidenta republiky znárodněny. Následně bylo v České republice zřízeno 5 pojišťoven, všechny jako národní podniky. Tyto pojišťovny byly na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 977 sloučeny v jedinou Československou pojišťovnu, národní podnik. Ta působila aţ do roku 1968, kdy byla v souvislosti s novým federativním uspořádáním státu rozdělena na Českou státní pojišťovnu se sídlem v Praze a na Slovenskou šťastnou pojišťovnu se sídlem v Bratislavě. Toto monopolní rozdělení československého pojistného trhu trvalo aţ do počátku 90. let. 9

10 Dne byl přijat zákon č. 185/991 Sb. o Pojišťovnictví, který umoţňoval provozovat pojišťovací činnost na území České republiky subjektům, které splňují podmínky pro tuto činnost. Na základě tohoto zákona začalo provozovat v letech pojišťovací činnost dalších 20 pojišťoven. Počet pojišťoven na našem území postupně narůstal aţ do roku 1997, kdy se začal stabilizovat. Roku 2000 byl odstraněn poslední monopol České pojišťovny, a.s. na zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. V roce 2002 působilo na českém pojistném trhu 42 pojišťoven s licencí Ministerstva financí. K zahájila svou činnost Česká asociace pojišťoven. Jde o zájmové sdruţení komerčních pojišťoven, jejichţ podíl na celkovém předepsaném pojištění za rok 2012 činil 98% a sdruţuje 32 pojišťoven. Posláním této organizace je koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy pojišťoven ve vztahu k orgánům státní správy a dalším osobám i ve vztahu k zahraničí. 10

11 2. Pojistné produkty na trhu Z právního hlediska lze pojistné produkty dělit na veřejná pojištění (povinné smluvní a zákonné) a soukromé (komerční). Z hlediska předmětu pojištění jsou dvěma hlavními oblastmi, do kterých lze pojistné produkty rozdělit, ţivotní a neţivotní pojištění. Tímto druhem členění se zde budeme zabývat podrobněji. Graf 1 Struktura pojistného trhu rok 2011 ţivotní pojištění 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 0,00% Pojištění úrazu nebo nemoci 12,2% Pojištění důchodu 2,6% Pojištění pro případ smrti, dožití a obdobné 31,9% Pojištění spojené s investičním fondem50,8% Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí 2,3% Ostatní 0,2% Zdroj: Výroční zpráva 2011, Česká asociace pojišťoven, vlastní tvorba 11

12 Graf 2 - Struktura pojistného trhu rok 2011 neţivotní pojištění NEŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Pojištění Pojištění odpovědnosti z majetku 24,8% provozu vozidla 25,2% Havarijní pojištění na pozemních dopravních prostředcích 17,9% Všeobecné pojištění odpovědnosti 14,9% Ostatní 17,2% Zdroj: Výroční zpráva 2011, Česká asociace pojišťoven, vlastní tvorba Z předešlých dvou grafů vyplývá, ţe v oblasti ţivotních pojištění je nejvíce vyhledávaným produktem na trhu ţivotní pojištění spojené s investičním fondem. K těmto výsledkům jistě přispívá i strategie pojišťoven významně lépe finančně motivovat pojistné agenty a zprostředkovatele neţ u ostatních pojistných produktů na trhu. V oblasti neţivotního pojištění jsou dvěma nejvíce vyhledávanými produkty pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení a pojištění majetku. Zde je třeba uvést, ţe povinné ručení není pojištěním dobrovolným, ale povinně smluvním a proto neodráţí skutečný zájem a preference občanů. 2.1 Ţivotní pojištění Podstatou a základním posláním ţivotního pojištění je chránit před následky neočekávaného úmrtí pojištěné osoby. Toto pojištění můţe působit také jako investiční či spořící nástroj. Jeho cílem je zajistit, aby osoby blízké (manţelka, děti apod.) v případě úmrtí nezůstaly bez finančních prostředků. Často bývá ţivotní pojištění vyţadováno bankou, především při poskytování hypotečních úvěrů. Banka se tak chrání proti úmrtí klienta. Ţivotní pojištění má mnoho kladných, ale i záporných stránek. 12

13 Klady: Pojistná ochrana Zhodnocení vloţených finančních prostředků Moţnost volby investice Platnost po celém světě Daňové zvýhodnění u pojištění směřujících do důchodového věku Daňové zvýhodnění pro zaměstnavatele Pojištění lze vinkulovat ve prospěch libovolné osoby Vklady do pojištění nejsou předmětem exekuce Zápory: Vyšší náklady pojišťoven sniţují zhodnocení Riziko nízkého nebo nulového zhodnocení při volbě špatné strategie Při ukončení pojištění v prvních letech vysoké finanční ztráty Při doţití není záruka vyplacení zhodnocení Naspořené peníze lze většinou vyuţít aţ po ukončení pojištění Pojišťovna nemusí pojištění poskytnout (např. pro nemoc) Toto pojištění lze rozdělit na tři základní druhy : 1. Pojištění pro případ smrti (rizikové) 2. Pojištění pro případ doţití (většinou důchodové) 3. Pojištění pro případ smrti nebo doţití (kombinované, kapitálové, investiční) Rizikové ţivotní pojištění Rizikové ţivotní pojištění je pojištěním pro případ úmrtí. Pojistnou událostí je úmrtí pojištěného z jakékoliv příčiny v době trvání pojistné smlouvy. Po uplynutí platnosti pojištění bez náhrady zaniká. Tento produkt zcela postrádá spořící sloţku a pojistné nelze odečíst od daňového základu. Hlavním úkolem tohoto pojištění je omezit ekonomické dopady smrti pojištěnce na jeho okolí (rodinu, úvěrující banku atd.). Rizikové pojištění lze sjednat s pevnou pojistnou částkou při potřebě dosáhnout stále stejné pojistné ochrany nebo s klesající pojistnou částkou pro osoby splácející úvěr. 13

14 2.1.2 Důchodové pojištění Důchodové pojištění se z velké části podobá kapitálovému ţivotnímu pojištění. Jeho cílem je zajištění standardní ţivotní úrovně v seniorském věku. Po dosaţení stanovené věkové hranice bude oprávněné osobě vyplácena naspořená částka, a to buď ve formě pravidelného důchodu nebo v podobě jednorázového vyplacení naspořené částky. Současnou důchodovou reformou 2013 se podmínky vyplácení naspořených peněz mění. Fondy začnou peníze vyplácet aţ po dosaţení důchodového věku. Půjde o postupně vyplácenou rentu, jednorázová výplata nebude moţná. Tak jako v dosavadním státním systému tedy prodělá člověk, který se doţije nízkého věku. Budoucí důchodce si můţe zvolit, zda půjde o doţivotní rentu, nebo rentu vyplácenou po dobu minimálně 20 let. Lidé si budou moci zvolit k doţivotní penzi výplatu penze pozůstalostní pro svého manţela či manţelku, maximálně však po dobu tří let, případně rentu na dobu určitou. Konkrétní výše renty bude záleţet na úspěšnosti fondu, tedy na zhodnocení investovaných vkladů. V letech 2009, 2010 a 2011 se to stávajícím fondům příliš nedařilo ten nejlepší zaznamenal tříprocentní výnos, ostatní měly ještě niţší. Inflace přitom vloni činila 1,5%. V letošním roce jiţ činí inflace více jak 3,5% Kapitálové ţivotní pojištění Kapitálové ţivotní pojištění představuje kombinaci pojištění pro případ smrti (nebo doţití) a spoření. To znamená, ţe část z placeného pojistného je určena na pokrytí rizika smrti a část je pojišťovnou připisována ve prospěch klienta jako tzv. kapitálová hodnota. Tuto kapitálovou hodnotu pojišťovna investuje a zhodnocuje. V případě smrti klienta je pojišťovna povinna vyplatit jak kapitálovou hodnotu pojištění tak pojistnou částku pro případ smrti. V případě, ţe se klient doţije konce pojištění, vyplatí mu pojišťovna kapitálovou hodnotu pojištění (zisk). Pokud pojistník přestane pojistné platit, část rezervy mu pojišťovna vrátí v podobě odkupného (odbytného) Investiční ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění zahrnuje pojištění pro případ smrti s investováním pojistného do podílových fondů, kde je investiční riziko na straně klienta. Zhodnocení je závislé na zvolené investiční strategii. Investiční ţivotní pojištění přináší zpravidla vyšší zhodnocení finančních 14

15 prostředků, které ale nebývá garantováno. Typickým znakem je moţnost volby z nabídky několika investičních fondů lišících se předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika. Standardem pojištění je moţnost kdykoli změnit poměr finančních prostředků mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředků v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. Rozloţení finančních prostředků mezi vybrané fondy lze v průběhu doby trvání pojištění měnit. V případě smrti je vyplacena nejméně sjednaná pojistná částka, v případě doţití aktuální hodnota fondu. 2.2 Neţivotní pojištění Neţivotní pojištění zahrnuje krytí celé škály pojistných nebezpečí neţivotního charakteru. Mezi neţivotní pojištění patří nejrůznější pojištění osob, majetku a odpovědnosti. Pojištění osob kryje rizika poškození zdraví (úraz, nemoc, invalidita apod.). Pojištění majetku má pomoci překlenout náklady na jeho znovupořízení, kdyţ se s ním něco stane. Podobně pojištění odpovědnosti ušetří peníze klientům za něco, co vlastní neopatrností způsobí někomu jinému Neţivotní pojištění osob Úrazové pojištění Úrazové pojištění zahrnuje výplatu pojistného plnění v případě, ţe v důsledku úrazu dojde k přechodnému nebo trvalému tělesnému poškození nebo smrti pojištěného. Soukromé nemocenské pojištění Nemocenské pojištění poskytované komerčními pojišťovnami se uplatňuje jako doplněk povinného sociálního nemocenského pojištění, a to pro případy, kdy nejsou dané potřeby povinným pojištěním kryty. Typickým pojistným produktem v této oblasti je tzv. pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti. Soukromé zdravotní pojištění Produkty soukromého zdravotního pojištění představují nadstavbu nad veřejným zdravotním pojištěním. Jedná se o produkty určené pro osoby, které nejsou účastny povinného zdravotního pojištění, pro krytí zdravotních rizik v situacích, které nejsou zahrnuty do povinného zdravotního pojištění a o produkty pro krytí nadstandardních doplňkových sluţeb s souvislosti se zdravotní péčí. 15

16 2.2.2 Pojištění majetku Pojištění majetku zahrnuje krytí rizik, jejichţ realizací dochází ke škodám na majetku. Pojištění majetku lze rozdělit na 3 skupiny: 1. Pojištění majetku obyvatelstva (pojištění domácnosti, pojištění budov, havarijní pojištění) 2. Pojištění průmyslových a podnikatelských rizik (ţivelní pojištění, pojištění technická, pojištění proti odcizení, pojištění dopravní) 3. Pojištění zemědělských rizik (pojištění plodin, pojištění hospodářských zvířat) Pojištění odpovědnosti za škody Pojištění odpovědnosti chrání klienty při škodě, kterou způsobí ve svém zaměstnání, povolání nebo v běţném občanském ţivotě. Pojištění odpovědnosti za škody slouţí ke krytí škod, které vznikly třetí osobě činností pojištěného. Můţe být sjednáváno samostatně nebo formou připojištění například k pojištění domácnosti. V zásadě jsou dva druhy pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti za škody v běţném občanském ţivotě a pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání. Vedle nich stojí povinně smluvní pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla povinné ručení. To poskytuje ochranu při ztrátě vzniklé následkem dopravní nehody. Toto pojištění je povinen na základě zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřít kaţdý majitel motorového vozidla pokud jej provozuje na pozemních komunikacích Ostatní typy neţivotního pojištění Pojistit lze téměř vše, vţdy je to jen otázkou peněz a míry rizika. Mezi speciální pojištění patří například: Pojištění přerušení provozu Pojištění zásilek, cenností a peněz při přepravě Pojištění úvěru Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře Pojištění profesní odpovědnosti Pojištění právní ochrany 16

17 3. Indikace příčin pojistných událostí Jednou ze základních podmínek vzniku pojistné události je její nahodilost a tedy i mimořádnost. Mimořádnou událostí myslíme v pojištění takovou událost, která má zpravidla negativní účinek na ţivoty a zdraví lidí, majetek nebo ţivotní prostředí. Můţe se jednat o události jak způsobené činností člověka, tak i samotné přírody. Jak dokazují následující podkapitoly, často bývají mimořádné události zapříčiněné předchozím působením člověka. Tato kapitola poskytuje podrobný rozbor členění mimořádných událostí, jejich stručnou charakteristiku, nejčastější příčiny vzniku a jejich dopady na člověka. Je třeba si uvědomit, ţe mnoho mimořádných událostí není událostmi pojistnými. Pojišťovny tyto události v pojistných podmínkách řadí mezi tzv. výluky z pojištění. Patří sem především většina sociogenních událostí interních a externích. Z těchto výluk následně nemohou vzniknout pojistné události a tedy ani nárok na pojistné plnění. Naopak většina mimořádných událostí, ze kterých mohou vzniknout události pojistné najdeme mezi přírodními abiotickými, biotickými a antropogenními technogenními mimořádnými událostmi. Obrázek 1 Způsob třídění mimořádných událostí včetně příkladů MIMOŘÁDNÁUDÁLOST PŘÍRODNÍ (NEUTROGENNÍ) abiotické (neživá příroda) povodně krupobití sesuvy půdy aj. biotické (živá příroda) epidemie parazité aj. ANTROPOGENNÍ technogenní požáry havárie velké dopravní nehody aj. sociogenní interní terorismus, sabotáže občanské nepokoje, stávky aj. sociogenní extení chemické zbraně, nukleární zbraně, hospodářský útlak aj. agrogenní degradace půd znečištění vodních zdrojů narušení půdní ekologické rovnováhy aj. Zdroj: vlastní zpracování 17

18 3.1 Přírodní (naturogenní) mimořádné události Přírodní mimořádné události nazýváme ţivelní pohromy a přírodní katastrofy. Ţivelní pohroma je definována jako náhle a nečekaně se objevující neštěstí, zkáza, zpustošení či škoda zpravidla velkého rozsahu způsobená ţivlem. Ţivlem se rozumí prudký, neovladatelný přírodní jev či přírodní síla, která má zpravidla velmi zničující účinky. Ţivelní pohroma přináší škody na majetku, přírodě, poškozuje zdraví a často má za následek i smrt lidí. Můţe také způsobit řetězec dalších mimořádných událostí (hladomor, poţáry, výpadky energetických a zásobovacích sítí, nákazy, uvolnění nebezpečných látek, masivní přesuny obyvatelstva apod.). Z těchto důvodů je velmi důleţité získat o ţivelních pohromách co nejvíce informací a znalostí. Druhotným důsledkem například povodní je kontaminace zdrojů pitné vody a nakaţlivé nemoci. Pro sníţení dopadů katastrof a jejich druhotných účinků je nejdůleţitější prevence. Dobrá organizace činností při katastrofě, informovanost a připravenost obyvatelstva a integrovaných záchranných systémů můţe velmi účinně sníţit dopady i zmírnit následky katastrof. Existují dva způsoby ochrany před různými druhy ţivelních pohrom: Aktivní o Povodně - stavba hrází proti povodním, retenční nádrţe, úprava koryt o Zemětřesení zabezpečení stavebních konstrukcí o Sesuvy půdy registrace sesuvných území, zpevňování svahů, odstřelování lavin Pasivní o Včasná evakuace z ohroţených území v případě povodně nebo sopečného výbuch apod. Přírodní mimořádné události lze rozdělit na abiotické mimořádné události a biotické mimořádné přírodní události Abiotické mimořádné události Abiotické mimořádné události jsou ty události, které způsobuje neţivá příroda. Moţnosti zabránit jejich vzniku jsou poměrně dosti omezené, lze je však s vysokou pravděpodobností předvídat a připravit včasná preventivní opatření omezující jejich následky. Zde jsou vybrány jen některé události, které se mohou vyskytnout na území České republiky. 18

19 1. Povodně a záplavy Povodeň je mimořádná událost, při které se následkem dešťů, táním sněhu a ledovců nebo náhlým uvolněním překáţky ve vodním toku tzv. zvláštní povodně (protrţení hráze přehrady, sesuv svahu během dešťů, ) zvětšuje průtok vody a zvyšuje hladiny řek tak, ţe se voda z koryt vylévá a zaplavuje okolní území. Nejčastější příčiny: Přívalové nebo dlouhotrvající deště často podpořené dalšími okolnostmi, zejména rychlým táním sněhu, nepropustným povrchem, zmrzlou půdou nebo nasáklou půdou, nahromaděním ledových ker, příliš nízkou kapacitou kanalizačního systému, velkým mnoţstvím zpevněných ploch a dalšími okolnostmi. Důsledky: Povodně mají za následek ztráty na ţivotech, škody na ţivotním prostředí a majetku a na infrastruktuře s následnými dopady v sektoru podnikání a zaměstnanosti. Další velmi závaţné problémy vznikají z kontaminované vody. 2. Poţáry způsobené přírodními vlivy Poţár je mimořádná událost, ke které dochází vlivem přírodních faktorů zejména v teplých letních měsících. Nejčastější příčiny: Vzniká v přírodě vlivem takových jevů jako je blesk, tlení (samovznícení) nebo výbuchem bahenního plynu. Důsledky: Následkem poţáru lidé přichází o majetek i ţivoty, vlivem lesních poţárů dochází k významným škodám na ţivotním prostředí. V přírodě vznikající poţáry ovlivňují domovy lidí, průmyslové závody, obchody, produktovody atd. 3. Dlouhodobá sucha Sucho je jednou z přírodních katastrof, která vzniká nedostatkem sráţkové vody, podzemní vody nebo jejich kombinací. Nejčastější příčiny: Příčinou vzniku jsou přirozené procesy v atmosféře. Důsledky: Důsledkem jsou masivní rozsáhlé poţáry, popraskání vysušené půdy, ztráty v zemědělské produkci, migrace obyvatelstva a další. 19

20 4. Zemské sesuvy Sesuv je pohyb hornin, zemin, bahna či jiného materiálu po svahu do niţší nadmořské výšky. Nejčastější příčiny: K sesuvům půdy dochází při porušení stability svahu, a to v důsledku přírodních procesů nebo v důsledku lidské činnosti. Spouštěcím mechanismem jsou často dlouhotrvající nebo přívalové deště, případně důlní činnost. Sklon svahu náchylného k sesuvu bývá zpravidla větší neţ 22 stupňů. Za zvláštní druh sesuvu půdy lze povaţovat i sněhovou lavinu. Důsledky: V důsledku uvolněných materiálů dochází k zavalování obydlí, průmyslových a obchodních objektů, k narušení komunikací, k poruchám rozvodů elektrické sítě, produktovodů, zemědělských ploch a lesů a často dochází k nevratné přeměně území na jiný krajinný typ. 5. Sněhové kalamity Vznikají v zimním období nadměrně velkým dlouhotrvajícím sněţením nebo vytvářením závějí. Nejčastější příčiny: Sněhová kalamita můţe vzniknout v důsledku dlouhodobého enormního sněţení. Důsledky: Můţe dojít k vícedennímu přerušení dopravní obsluţnosti území, k přerušení zásobování potravinami a elektrickou energií, k poškození střech budov s následným dalším poškozováním objektů, k poškozování vozidel vahou sněhu, nárůstu mnoţství dopravních nehod a ke zvýšení počtu zraněných osob (následkem uklouznutí na kluzkém povrchu, pádu sněhu a ledu ze střech, vznik lavin na horách apod.). 6. Krupobití Krupobití je jedním z druhů atmosférických sráţek. Jedná se o ledové či sněhové hrudky pokryté vrstvou či několika vrstvami zmrzlé vody dopadající na zemský povrch. Jejich velikost dosahuje od 5 milimetrů aţ do několika centimetrů v průměru. Nejčastější příčiny: Kroupy jsou vytvářeny vlivem silného výstupného proudění vzduchu o rychlostech aţ několika desítek metrů za sekundu uvnitř bouřkových mraků kumulonimbů 1, kde je teplota vzduchu ve vrchních vrstvách troposféry 2 pod bodem mrazu. K cirkulujícím ledovým 1 Bouřkový mrak, který roste do velkých výšek aţ metrů. 2 Troposféra je jednou z atmosférických vrstev 20

21 částicím neseným v silných výstupních vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají kapky přechlazené vody. Tyto částice opakovaně stoupají a klesají tak dlouho, neţ proudy zeslábnou nebo neţ kroupy přesáhnou hmotnost, kterou jsou schopny proudy unést. Pak začíná krupobití. Důsledky: V důsledku krupobití dochází k poškození majetku zejména dopravních prostředků, úrazům a výjimečně i ztrátám na lidských ţivotech. 7. Půdní eroze Eroze je proces odstraňování zemského povrchu působením vnějších činitelů, například vodou, větrem nebo ledovcem. Nejčastější příčiny: K erozi jsou náchylné hlavně půdy ve svahu, bez rostlinného krytu, ale někdy udělá své i člověk, například špatným obděláním půdy, především orbou po spádnici místo po vrstevnici, odlesňováním a kácením větrolamů. Důsledky: Půdní erozí dochází ke ztrátě nejúrodnější vrstvy půdy. Nahrazení této vrstvy je dlouhodobý proces, jeden centimetr orné půdy se vytváří zhruba 10 let. Také dochází k zanášení vodních toků a následně vodních ploch, coţ často zhoršuje následky povodní. 8. Vichřice, větrné poryvy, tornáda Jedná se o dlouhotrvající atmosférický jev na rozsáhlém území (zvláště častý v horských oblastech). Intenzita se udává v metrech za sekundu vichřice od 25 m/s (90 km/h). Poměrně neobvyklým fenoménem je v uplynulých letech četnější výskyt tornád od 50 m/s (180 km/h), které působí na velmi malé ploše a v krátkém časovém období (minuty aţ desítky minut). Tornáda mohou napáchat značné škody (např. v Litovli červen 2004). Nejčastější příčiny: Vzniká vyrovnáváním rozdílů atmosférických tlaků v různých místech zemského vzdušného obalu. Proudění nastává z místa s vyšším tlakem vzduchu do místa s niţším tlakem. Důsledky: Vichřice převrací lehčí předměty, shazuje uvolněné tašky ze střech domů, láme větve stromů a menší stromy. Tyto následky se při zvýšení rychlosti větru zvyšují aţ do vyvracení velkých stromů, ničení střech domů, ničení nezajištěných lehčích staveb, převracení automobilů, ničení nadzemních částí produktovodů a elektrického vedení. Padající části staveb a trosky 21

22 ohroţují lidské zdraví a ţivoty. Nebezpečí spočívá i v moţném dlouhodobém výpadku elektrických sítí, přerušení dopravní infrastruktury apod. 9. Zemětřesení Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry. K vyjádření síly otřesů se pouţívá makroseismická stupnice. Nejčastější příčiny: Je vyvoláno uvolněním napětí například z neustálých pohybů zemských desek podél zlomů. Důsledky: Na ulici se menší zemětřesení obvykle nepozná kvůli provozu na silnicích. Silnější zemětřesení se projeví drnčením oken, opadáváním omítky, pádem nestabilních zdí a komínů, praskáním zdí, porušením dlaţby a asfaltového povrchu a vznikem puklin v zemi. Ve volné přírodě lze rozeznat jen větší zemětřesení. Vytvářejí se malé pukliny v půdě, pak větší pukliny, půda se rozrušuje, vystřikují gejzíry písku, pohybují se balvany, dochází k sesuvům větších svahů, vylévá se voda z vodních nádrţí a řek. Při velkých zemětřeseních lze pozorovat vlnění povrchu. 10. Mlhy Mlha je oblak, leţící bezprostředně nad zemí a výrazně omezující viditelnost na vzdálenost menší neţ 1 km. Nejčastější příčiny: Mlha vzniká následkem kondenzace v přízemní vrstvě vzduchu. Vzniká tehdy, poklesne-li teplota vzduchu na teplotu rosného bodu. Mlhy se velmi často tvoří v místech zasaţených exhalacemi, které vytváří kondenzační centra vhodná pro jejich vznik. Důsledky: Mlha je často příčinou mnoha hromadných automobilových nehod i leteckých neštěstí, které vznikají špatnou viditelností a jejich důsledkem jsou škody na majetku, zranění a oběti na ţivotech. Na silně frekventovaných úsecích dálnic můţe být mlha příčinou aţ 8% smrtelných úrazů. Proto přikládají odborníci na dopravu předvídání tohoto úkazu velký význam. 22

23 Tabulka 1 Škody způsobené přírodními ţivly v letech Pojistné události celkem v tis. Kč škody z tíhy sněhu škody z povodní vichřice a krupobití Pojistné události celkem v ks škody z tíhy sněhu škody z povodní vichřice a krupobití Zdroj: vlastní úprava Biotické mimořádné události Biotické mimořádné události jsou způsobené ţivou přírodou. Svým charakterem zasahují zejména oblasti potravinářství, zemědělství a zdravotní péče. Zde je uvedeno několik příkladů: 1. Epidemie Epidemií se rozumí takový výskyt infekčního onemocnění, kdy se ve stejné lokalitě a v přibliţně stejném čase zvýší nemocnost tímto onemocněním nad určitou hranici v dané lokalitě a v daném období. Nejčastější příčiny: Vznikají nadměrným rozšířením určitého mikroorganismu nebo biologického druhu nad rámec únosný pro úroveň prostředí. Dochází při ní k přemnoţení, k vytěsňování nebo poškozování ostatních členů biologického společenstva a člověka a tím k narušení stávající biologické rovnováhy. Důsledky: Následkem mohou být závaţná onemocnění člověka nebo velké skupiny lidí s moţnými zdravotními nebo smrtelnými důsledky 2. Přemnoţení přírodních škůdců Nejvýznamnější škůdci způsobují váţné škody v zahradnictví, veřejných zahradách a na zemědělsky pěstovaných kulturách. Některé druhy škůdců mohou dále přenášet rostlinné choroby. 23

24 3. Parazité Parazit (cizopasník) je organismus ţijící na úkor svého hostitele. Jinými slovy parazituje na jiném organismu. Dle odhadů parazité představují aţ čtyři pětiny všech organismů. Kaţdý biologický druh má obvykle alespoň jednoho cizopasníka, a tito cizopasníci mají obvykle své další cizopasníky. Jedním z typických příkladů cizopasníka je v lese nesmírně důleţitý mravenec. Kdyţ se však usídlí v našem domě, stane se z něj parazit, který dokáţe napáchat značné škody na majetku. 4. Rychlé vymírání druhů Za jeden z projevů škodlivého vlivu lidské civilizace se povaţuje vymírání ţivočišných a rostlinných druhů. Nejvíce ohroţují biologickou rozmanitost Země klimatické změny. Rychlé vymírání ţivočišných i rostlinných druhů můţe mít za následek např. znemoţnění prozkoumat jejich vyuţitelnost pro lidské zdraví (výzkum nových léků). Přirozená rychlost vymírání je asi 1 3 druhy za rok, nicméně dnešní rychlost vymírání je sto aţ tisíckrát vyšší a hlavním činitelem způsobujícím vymírání organismů je člověk. 3.2 Antropogenní mimořádné události (AMU) Antropogenní mimořádné události jsou události způsobené činností člověka. Rozlišují se na technogenní, sociogenní interní, sociogenní externí a agrogenní mimořádné události. Z hlediska příčin jejich vzniku je můţeme dělit na úmyslně a neúmyslně způsobené. Na rozdíl od naturogenních mimořádných událostí lze zavedením celé řady opatření sníţit riziko jejich vzniku. Podmínky vzniku a realizace mimořádných událostí jsou ovšem podstatně proměnlivější a dynamičtější. Souvisí s celou řadou faktorů, např. ekonomickou, zahraničně politickou, vojenskou, bezpečnostní a vnitropolitickou situací. Z dlouhodobého hlediska je snaha eliminovat tyto hrozby v rámci udrţitelného rozvoje, tedy dosaţení ekologické, ekonomické a sociální rovnováhy v rámci činnosti lidstva Technogenní mimořádné události Technogenními mimořádnými událostmi rozumíme takové události, které vznikají v souvislosti s provozem průmyslových a technických zařízení, staveb a budov. Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami, radioaktivními materiály a nebezpečnými odpady, včetně jejich přepravy. 24

25 Technogenní mimořádné události ohroţují obecně veškerou infrastrukturu, obyvatelstvo a ţivotní prostředí v jejich okolí. To vyplývá z podstaty infrastruktury a definice technogenních hrozeb. Proto je přijímána celá řada preventivních opatření směřujících k maximálnímu moţnému sníţení pravděpodobností jejich výskytu a omezení případných důsledků. Především se jedná o zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závaţných havárií v platném znění. Tento zákon stanoví systém prevence závaţných havárií pro objekty a zařízení, v nichţ je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem sníţit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závaţných havárií na zdraví a ţivotech lidí, hospodářských zvířat, ţivotním prostředí a majetku, objektech a zařízeních a v jejich okolí. Dále se jedná o zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a její nápravě, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění ve věcech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a další zákony, podzákonné právní normy a technické normy upravující celou řadu činností a aktivit. V tomto ohledu je tato oblast velice dobře pokryta platnými a účinnými právními předpisy a realizací práv a povinností z nich vyplývajících. Z hlediska ochrany obyvatelstva a ţivotního prostředí jde o vytipování a řešení takových hrozeb, které mohou svými důsledky ohrozit jednotlivé sledované oblasti jako celek a přerůst do rozsahu, který by způsobil vznik krizové situace. Zejména se jedná o radiační havárie velkého rozsahu, narušení hrází vodohospodářských děl, technologické havárie spojené s výronem nebo únikem nebezpečných látek, znečištění ţivotního prostředí rozsáhlými haváriemi a dlouhodobé nepříznivé působení člověka na ţivotní prostředí. Tyto události by za určitých podmínek mohly vést k narušení ţivotního prostředí a různých oblastí lidské činnosti ve velkém rozsahu a to aţ do rozsahu krizové situace. Existují tyto typy technogenních událostí: Radiační havárie velkého rozsahu Technologické havárie spojené s výronem nebo únikem nebezpečných látek Havárie v dopravě s výronem toxických látek Rozsáhlé ropné havárie Poţáry Rozsáhlé dopravní havárie v silniční, ţelezniční, letecké, městské a vnitrozemské lodní dopravě a na lanovkách Důlní neštěstí 25

26 Mechanické a statické poruchy staveb a zařízení Mimořádné události v tunelech a jiných podzemních stavbách Technické a technologické havárie poţáry, exploze, destrukce Narušení hrází vodohospodářských děl Znečištění ţivotního prostředí rozsáhlými haváriemi Havárie v dopravě poţáry, exploze, destrukce Nepříznivé působení člověka na ţivotní prostředí (ekologické havárie) smog, skleníkový efekt, ztenčování ozónové vrstvy, toxické a infekční odpady, likvidace ekologické rovnováhy, neodborné pouţívání agrochemikálií, odpady ve vodních tocích apod Sociogenní mimořádné události interní Sociogenní interní hrozby vyplývají z podstaty sloţitosti moderní společnosti, její závislosti na různých systémech a zařízeních, značného počtu obyvatel a jejich koncentrace v aglomeracích. Řada těchto hrozeb zpravidla vzniká jako sekundární důsledek jiných mimořádných událostí značného rozsahu (zejména naturogenních/abiotických, např. narušení dodávek potravin v důsledku povodní, nebo antropogenních/sociogenních externích např. v důsledku válečného konfliktu). Některé jsou závislé na vnějších faktorech a vlivech (zejména sociogenních externích, např. narušení dodávky ropy v důsledku zásadních rozporů mezi Ruskou federací a Ukrajinou, embargo na dodávky plynu apod.), jiné mají samostatný a čistě vnitřní charakter, např. působení toxických odpadů na okolí. Existují tyto typy sociogenních interních událostí: Narušení finančního a devizového hospodářství státu Narušení dodávek ropy a ropných produktů Narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepla Narušení dodávek potravin Narušení dodávek pitné vody Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu Narušení funkčnosti dopravních systémů Narušení funkčnosti informačních systémů a komunikačních vazeb Narušení funkčnosti systémů pro varování a vyrozumění obyvatelstva Totální zhroucení ekonomiky státu 26

27 Migrační vlny a rozsáhlá emigrace ze státu Rozvoj rasové, národnostní a náboţenské nesnášenlivosti Hromadné postiţení osob mimo epidemií Hrozba teroristických akcí, aktivity vnitřního a mezinárodního zločinu a terorismu Závaţné narušení veřejného pořádku, nárůst závaţné majetkové a násilné kriminality, soupeření militantních nebo extrémních politických skupin mezi sebou Ohroţení ţivota a zdraví občanů jiných zemí takového rozsahu, kdy je vyţadována humanitární pomoc nebo nasazení záchranných sil v rámci zahraniční pomoci Ohroţení demokratických základů státu extrémistickými politickými skupinami Psychosociální negativní jevy Záměrné šíření poplašných a nepravdivých zpráv, vyvolávání stavu paniky Záměrné šíření drogových závislostí Působení toxických odpadů na okolí Pouţití zbraní hromadného ničení jaderných, chemických a biologických Decimování a vyhlazování obyvatelstva Vliv přelidnění Sociogenní mimořádné události externí Sociogenní externí události vyplývají z mocenského ekonomického a jiného působení ze strany jiných států. S ohledem na členství České republiky v NATO a ES/EU je většina těchto událostí sníţena. V nejbliţších 10 letech není za současného stavu mezinárodních vztahů a vojenskopolitické situace povaţována rozsáhlejší vojenská konfrontace, která představuje hlavní zdroj většiny sociogenních externích mimořádných událostí, v Evropě za reálnou. To ovšem zdaleka neznamená, ţe tento stav bude zachován i v delší perspektivě. Podle platných právních předpisů a na základě nařízení vlády zpracovává Ministerstvo obrany Plán ochrany České republiky. Existují tyto typy sociogenních externích událostí: Násilné akce subjektů cizí moci spojené s pouţitím vojenských sil a prostředků na území, ke kterému jsou plněni spojenecké závazky nebo je poskytována mezinárodní humanitární pomoc Diverzní činnost spojená s přípravou vojenské agrese nebo v průběhu vojenské agrese Vnější vojenské napadení státu nebo jeho spojenců 27

28 Ohroţení základních demokratických hodnot v takovém rozsahu, ţe je poţadováno nasazení ozbrojených sil pro provedení mezinárodní mírové nebo humanitární operace Hospodářské sankce a hospodářský nátlak Rozsáhlé ekologické havárie, přesahující hranice státu Politický nátlak Přenos hospodářských krizí z důvodů propojení ekonomik Agrogenní mimořádné události Agrogenní mimořádné události vyplývají z nevhodně prováděné lidské činnosti především v oblasti zemědělství a vodního hospodářství. Jedná se o pozvolné negativní změny, které se nevyznačují náhlým a neočekávaným způsobem. Existují tyto typy agrogenních událostí: Eroze půdy Degradace kvality půdy Splavování půd do vodních toků Zhutňování půd z důvodů pouţívání těţké mechanizace Nevhodné pouţívání hnojiv a agrochemikálií Vysychání a znehodnocování vodních zdrojů Monokulturní zemědělská kultura Zhoršení kvality zemědělské produkce vlivem velkoprodukce (rostlinné i ţivočišné) 3.3 Indikace příčin povodní v ČR V této části se budeme podrobněji zabývat jednou z naturogenníh abiotických mimořádných událostí a tou je povodeň. Povodeň je, jak jiţ bylo zmíněno výše, mimořádná událost, kdy se následkem dešťů, táním sněhu a ledovců nebo náhlým uvolněním překáţky ve vodním toku zvětší průtok vody a zvedne hladinu tak, ţe se voda z koryt vylévá a zaplavuje okolní území Příčiny povodní V České republice vnikají povodně z jiných příčin neţ například v jihovýchodní Asii, kde jsou na vině záplav především klimatické změny. V Čechách jsou povodně zapříčiněné 28

29 především táním sněhu či silným deštěm. Zcela rozhodující vliv na ničivou sílu povodně má u nás vodní, lesní a zemědělské hospodaření člověka v krajině. Následkem tohoto špatného hospodaření nejsou jen povodně, ale paradoxně také sucho. Regulacemi vodních toků (napřimování a umělé prohlubování vodních toků, opevňování koryt, protipovodňové valy) dochází k rychlému odvádění povrchové vody z výše poloţené krajiny. Ta poté v niţších polohách způsobí ničivou povodeň. Řekám byla regulacemi odepřena většina míst, kde se dříve přirozeně rozlévaly (zaplavované luţní lesy, mokřadní louky). Navíc byla místa s vyšší hladinou spodní vody na obrovských plochách záměrně odvodněna, zejména během melioračních šílenství 3 v šedesátých a osmdesátých letech předchozího století. Většinu níţin a pahorkatin navíc pokrývá hustá a rozsáhlá síť odvodňovacích příkopů a kanálů. Voda se tak nemůţe vsakovat a být zadrţena v krajině. Místo toho velké oblasti vysychají, a to škodí nejen lidem, ale i rostlinám a zvířatům. A jak se řeší, kdyţ někde dojde voda? Zpravidla zaloţením nových vrtů a dalším nadměrným čerpáním a vysušováním krajiny. Nastanou-li následně povodně, není rovné zredukované koryto ani zdaleka schopné pojmout všechnu vodu, která se korytem valí. Kdyţ se pak voda nemůţe rozlít do lesů a luk, rozlévá se do měst. Většinou má snahu rozlévat se do míst, kde se dříve přirozeně rozlévala, toto území však bylo nezodpovědně zastavěno. Pokud se voda skutečně rozlije, zaplavená území nedokáţou tuto vodu pojmout. Louky byly většinou rozorány a přeměněny na pole, které nedokáţí zadrţet tolik vláhy jako louka. Pole jsou navíc neustále zhutňována čím dál těţší zemědělskou mechanizací. Velmi negativní vliv mělo i odstranění mezí, remízků a pásů dřevin, které zejména na svaţitých pozemcích působily jako přirozené překáţky odtoku vody z krajiny, ale účinně bránily i vodní a větrné erozi půdy. Aby toho ještě nebylo málo, je půdní ţivot dlouhodobě likvidován vysokými dávkami pesticidů a hnojiv. Půda je tak málo prokypřená, chybí jí humus a nedokáţe pojmout vláhu tak jako dříve. Většinu zalesněných území u nás pokrývají lesy smrkové. Správně by se však měly smrky vyskytovat pouze v nejvyšších částech našich hor. Smrkové lesy rostou rychle a poskytují dřevo pro stavby i topení a to je v případě rozhodnutí čím osázet vytěţené plantáţe tím rozhodujícím. Smrkové lesy ale dokáţí pojmout jen zlomek mnoţství vody, jaké by dokázaly zadrţet lesy původní, které se skládaly především z buku a habru, společně s bohatým bylinným patrem a porosty mechu. Dohromady toto původní společenství fungovalo jako 3 velkoplošné odvádění vody z krajiny 29

30 dokonale savá houba, která hodně vody pojmula a později v době sucha ji dokázala dle potřeby poskytnout. Další chybou lesního hospodářství je absence mrtvého dřeva v lesích. Kdyţ někde v lese spadne strom, například vlivem silného větru, je povaţován za něco, co do lesa jiţ nepatří. Přitom tlející biomasa dokáţe rovněţ nasávat vodu podobně jako houba. Mrtvé dřevo pojme i více vody neţ samo váţí. Další savou hmotou jsou mechy (největší absorpční hmotnost má mech rašeliník). I ony dokáţou zadrţet ohromné mnoţství vody. Bohuţel, aby mech přeţil, potřebuje vodu, která se ale smrčinou jen proţene a místo aby se vsákla, způsobí povodeň. Dlouhodobé příčiny záplav souvisí s retenční schopností krajiny. To znamená schopností pojmout nebo podrţet vodu. Všechny tyto skutečnosti jsou všeobecně známy jiţ několik desetiletí. Při jejich řešení je však naprosto nutná spolupráce vodohospodářů, zemědělců, lesníků, obcí a ekologů. Přehled příčin mající za následek ničivé dopady povodní: Odlesňování Odvodňování krajiny Pěstování jehličnatých monokulturních lesů Napřimování a regulace vodních toků Likvidace mokřadů (slepá ramena toků, prameniště, rákosiny, ) Kolaps půdního ţivota Utuţování půdy mechanizací Zlikvidování mezí a rozptýlené zeleně Neodborné zemědělské praxe Stavět velké přehrady či poldry 4 je nedostatečným řešením těchto problémů. Zkušenosti ukázaly, ţe i velké přehrady a rozlehlé poldry mají omezenou kapacitu. Přehrady musí zároveň plnit dvě zcela protichůdné funkce být vypuštěné z důvodu zadrţení vody a zároveň být napuštěné z důvodu výroby elektrické energie, rekreace a chovu ryb. Pokud se nádrţ neprotrhne, tak se voda přes ni převalí nebo je z bezpečnostních důvodů vypuštěna. Výsledek je vţdy ničivý. Například vychvalovaná kaskáda přehrad na Vltavě tak měla na průběh ničivé povodně v Praze jen zcela minimální vliv a nebýt šumavských lesů a rašelinišť, mohla Praha dopadnout ještě daleko hůře. Méně ničivé jsou následky v případě suchého poldru. Je to takový typ nádrţe, který se naplní jen v případě zvýšeného průtoku. Jelikoţ je za normálního stavu prázdný, dokáţe v případě 4 Poldry jsou ohrázované prostory, schopné zadrţet část povodňových průtoků 30

31 potřeby pojmout daleko více vody neţ napuštěná přehrada. Povodeň se nedá s jistotou předpovědět dopředu tak, aby se dala přehrada dostatečně vyprázdnit. Argumenty vodohospodářů rozhodujících mezi oběma moţnostmi, tedy zda účinnějším protipovodňovým opatřením je vytvářet suché poldry nebo stavět přehrady je, ţe přehrada se dá předem vypustit jsou často mylné a záměrně klamavé. Ovšem ani velké suché poldry nejsou tím nejšťastnějším řešením, neboť je daleko lépe dokáţe nahradit síť menších mokřadů po celé ploše povodí, které v celkovém součtu dokáţí zadrţet několikanásobně více vody neţ jeden velký suchý poldr. Navíc z nich voda nakumulovaná během přebytku vody neodteče jako ze suchých poldrů, ale postupně se uvolňuje aţ kdyţ krajina začíná vysychat. Síť mokřadů tak dokáře dotovat minimální průtoky po celé ploše povodí, nikoli jen v nejbliţším okolí velkého suchého poldru Opatření proti povodním Proti povodním se můţeme bránit, jak jsme zde jiţ nastínili, nejen před jejím vypuknutím, ale i během ní a následně téţ zpětnou vazbou. Z časového hlediska můţeme opatření dělit na preventivní, represivní a renovační. Preventivní: Výstavba budov odolávajícím záplavám Výstavba protipovodňových hrází, retenčních nádrţí a kanálů Čištění říčního a přehradního dna Monitorování průtoku vody Výcvik záchranných jednotek Vytvoření a udrţení hlásné protipovodňové sluţby Sledování meteorologických zpráv Příprava úpraven vody Příprava evakuačních plánů, sil a prostředků pro záchranu osob, hospodářských zvířat a majetku Pojištění Represivní: Varování obyvatelstva, vyrozumění IZS Dodatečná výstavba provizorních protipovodňových hrází Odstraňování předmětů a lehkých stavebních objektů z břehů vodních toků při blíţících se záplavách 31

32 Odstraňování ledových ker a zadrţené sutě Vlastní záchrana osob, hospodářských zvířat a majetku Poskytování základní humanitární pomoci Renovační: Postihování osob při nedodrţování předpisů Dekontaminace zdrojů pitné vody Odstraňování bahna z komunikací a obydlí Monitorování nákazové situace a preventivní hygienická opatření Osazování břehů řek vhodnou vegetací Analýza povodňové situace a úprava protipovodňových opatření Nejničivější povodně v ČR za uplynulých 20 let Ve 20. století, s výjimkou roku 1903 ve Slezsku, české území významnější povodně nezasáhly. Přistoupilo se proto k větším zásahům do krajiny, zastavování území, která právě kvůli opakujícím se katastrofám byla po staletí nezastavěna. Toky se regulovaly a lesy, které vodu zadrţují, z okolí toků mizely. V roce 1997, po desetiletích klidu, vyděsila velkou část území povodeň způsobená dlouhotrvajícími dešti. Voda ničila především povodí řek Moravy a Dyje. Jen o několik let později přišel ničivý ţivel do Čech. Přetrvávající sráţky na začátku srpna 2002 zvedly hladiny řek, vodohospodáři měli naplněnou vltavskou kaskádu z předchozích sráţek, voda zaplavila hlavní město a významnou část středních Čech. Vlna se částečně rozplynula aţ po soutoku s Labem. Kromě Vltavy byla situace kritická i v okolí Berounky, jihočeských řek a Dyje. Od ničivé vlny začalo Česko více vytvářet protipovodňová opatření. Začalo být dbáno na větší spolupráci záchranných sloţek a všech institucí a děl, které mohou být vodou ohroţeny. Začalo se také lépe pracovat s preventivním upouštěním nádrţí, které pak mohou potenciálně více vody zadrţet. Českou republiku zasáhlo v posledních dvaceti letech sedm velice ničivých povodní. Některé oblasti tato katastrofa zasáhla i opakovaně červenec povodeň na Moravě Červencová povodeň roku 1997 měla neočekávaně rychlý a dravý průběh. S obrovskou ničivou silou došlo na horních tocích téměř k totální devastaci koryt vodních toků řek Moravy 32

33 a Odry. Voda dosahovala extrémně vysoké úrovně, plošný rozsah a hloubka rozlivů byly nad všemi dosavadními známými hodnotami. Povodeň, která s sebou valila katastrofálně velké mnoţství splavenin, se svými parametry vymkla moţnostem měření a monitorování. Povodeň prokázala selhání státních orgánů, organizací a institucí. Chyběly protipovodňové plány, zcela selhávaly výstraţné systémy, docházelo k porušování bezpečnostních předpisů a technika byla ve špatném stavu. Jediná instituce, která projevila svou připravenost byla armáda České republiky. Za kladný efekt těchto povodní se dá povaţovat následné vypracování protipovodňových řádů, coţ vedlo ke sníţení následků povodní v následujících letech. Obrázek 2 Troubky, 12. červenec 1997 Zdroj: červenec - východní Čechy Povodeň ve východních Čechách 1998 zasáhla v noci z 22. července na 23. července 1998 přes 30 obcí v okresech Rychnov nad Kněţnou, Náchod a Hradec Králové. Mohutné přívalové deště způsobily povodně hlavně na tocích Bělá, Dědina a Zlatý potok. Hladiny těchto řek stouply aţ o tři metry. 33

34 Obrázek 3 Kounov na Rychnovsku Zdroj: srpen Stoletá voda Povodeň z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Zasáhla téměř celé Česko. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěţším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě přibliţně o 20% větší. Přišla ve dvou vlnách. Příčinou povodní byly nadprůměrné sráţky, které v první sráţkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly jiţ na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první sráţkové vlně zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména Vltavské kaskády. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první sráţkové epizody. Na druhou sráţkovou vlnu však jiţ přehrady nestačily a povodeň bez větších překáţek postupovala směrem do Prahy. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi, došlo aţ v důsledku rozlivů v Polabské níţině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe. V Praze bylo zatopeno 19 stanic metra a v praţské ZOO zahynulo 134 zvířat. Celkem bylo zasaţeno 753 obcí a lidí muselo být evakuováno. 34

35 Obrázek 4 Praha srpen 2002 Zdroj: přelom březen/duben Morava, jižní Čechy V roce 2006 došlo na přelomu března a dubna k povodni na velké části území České republiky a širšího území střední Evropy. Způsobila je kombinace vydatných sráţek a prudkého oteplení, které vedlo k rychlému tání bohaté sněhové pokrývky. Nejhorší situace byla na Dyji a Nových Mlýnech, na povodí řek Labe, Morava a Luţnice. Došlo k zatopení několika sídel, mimo jiné i větších částí měst (Ústí nad Labem, Olomouce, Plané nad Luţnicí či Znojma). Vltava nezpůsobila váţnější škody, protoţe se ji povedlo částečně zregulovat pomocí předem vypuštěných děl Vltavské kaskády, zejména pak Lipna. 35

36 Obrázek 5 Veselí nad Luţnicí, ulice F. Líbala, Zdroj: přelom červen/červenec místní povodně Červnové dlouhotrvající deště přinesly do mnoha míst České republiky zkázonosné povodně. Nejdříve byly ohroţeny jiţní Čechy a později se nebezpečí přesunulo na severní Moravu. Povodně v roce 2009 se staly třetí nejhorší katastrofou v novodobé historii České republiky. Obrázek 6 Bavorov zasaţený povodní Zdroj:

37 2010 květen jarní povodně 2010 srpen letní povodně Českou republiku zasáhly během roku 2010 hned několikeré povodně. Na jaře byly nejváţněji postiţeny především severní Morava a Slezsko, na konci prvního srpnového týdne se vylily vodní toky z břehů na severu Čech. Tam voda znovu zahrozila i koncem září, následky však naštěstí nebyly zdaleka tak váţné jako v srpnu. Obrázek 7 - Ulice Závodí v Kojetíně Zdroj: Obrázek 8 Liberecko srpen

38 Zdroj: Tabulka 2 Statistika povodní počet obětí na životech odhadnuté škody v mld. Kč ,927 73,3 5 5,6 2,5+10 Zdroj: %29, vlastní úprava 3.4 Povodeň a veřejné finance Pro lepší představu dopadů přírodních katastrof na veřejné finance jsou jako modelový příklad v této diplomové práci zpracovány jedny z největších povodní novodobé historie České republiky povodně roku Povodně zasáhly 753 obcí včetně hlavního města Prahy, kde bylo zaplaveno 19 stanic metra, bylo při nich evakuováno osob a vyţádaly si 17 obětí na ţivotech. Výše škod přesáhla 73 miliard korun. Po podrobném rozboru struktury škod a jejich financování, připadá na stát z uvedených 73 miliard financovat přibliţně 37% těchto škod, coţ odpovídá asi 26 miliardám korun. Zbytek škod připadne na pojišťovny, obce, firmy a samotné občany. Zde je dobré si uvědomit, ţe 38

39 i zmíněných 26 miliard od státu připadne v konečném důsledku na občany daňové poplatníky, neboť stát ţádné vlastní peníze nemá. Pomoc státu nepředstavují pouze přímé finanční toky na podporu obnovy poničeného majetku, z veřejných prostředků je hrazena i nezastupitelná pomoc záchranných sloţek, hasičů a policie. Graf 3 Zdroje financování povodňových škod Vláda a zahraniční půjčky vlády 37% Neodstraněné škody 21% Investice podniků a úspory domácností 20% Pojistné plnění 22% Zdroj: KYSILKA, Pavel. Makroekonomické souvislosti veřejných financí po povodni. In: KLAUS, V., B. SOBOTKA, V. TLUSTÝ, V. BARÁK, P. SOBÍŠEK, J. ŠULC, J. VOSTATEK, eds. Povodeň a veřejné finance: sborník textů. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002, s ISSN , vlastní úprava Dopady škod uvedeného rozsahu pro stát z makroekonomického hlediska jsou zanedbatelné. Například dopad 26 miliard korun na růst HDP odpovídá asi 20 bazickým bodům, tedy 0,2 procentního bodu, coţ bez problémů zakryje nepřesnost v měření HDP. Ţádné váţné dopady neměly tyto povodně ani na devizový trh, neboť příliv zahraničního kapitálu plynoucí ze zajištění a oficiální zahraniční pomoci neutralizovala na základě dohody s Ministerstvem financí Česká národní banka. A konečně ani dopady na inflaci nebyly nijak dramatické. Sice došlo k mírnému navýšení cen, zejména u potravin, desinflačně však zde působila niţší domácí poptávka. 39

40 Graf 4 Dopad povodní na jednotlivé sektory ekonomiky Domácnosti 14% Podnikatelský sektor 56% Stát 20% Obce 10% Zdroj: KYSILKA, Pavel. Makroekonomické souvislosti veřejných financí po povodni. In: KLAUS, V., B. SOBOTKA, V. TLUSTÝ, V. BARÁK, P. SOBÍŠEK, J. ŠULC, J. VOSTATEK, eds. Povodeň a veřejné finance: sborník textů. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002, s ISSN , vlastní úprava Dalo by se tak říci, ţe neexistují ţádné skutečné makroekonomické problémy, které by s sebou katastrofa takového rozsahu přinesla a činorodost politiků po kaţdé velké katastrofě není ničím jiným neţ honbou za tisíci potencionálními hlasy voličů. Důsledek povodní ve státním rozpočtu z tohoto pohledu není tedy ničím jiným neţ neplánovaným jednorázovým, krátkodobým výdajem velkého rozsahu. Nejde při tom jen o velikost tohoto výdaje, ale i o průběh ve kterém jsou tyto prostředky vynakládány, jelikoţ se jedná o neodkladný výdaj, se kterým nelze počkat. Hlavním zdrojem pomoci státu by tak měl být státní rozpočet a to především za předpokladu, ţe se jedná o rozpočet přebytkový popřípadě původně vyrovnaný. Schodek rozpočtu vzniklý ke krytí těchto škod by byl jistě omluvitelný. Pokud se jedná o rozpočet jiţ tak vysoce deficitní je třeba hledat zdroje krytí jinde, jelikoţ neustálé zvyšování deficitu roztáčí dluhovou spirálu a neúnosně zatěţuje budoucí dluhovou sluţbu státního rozpočtu. Jedním z vhodných zdrojů krytí těchto škod by mohl být příjem z privatizace státem vlastněných podniků. Protoţe se jedná o jednorázový příjem měl by být tento pouţit na jednorázový výdaj tohoto typu. Bohuţel připravit vhodný projekt a najít vhodného strategického investora je časově náročné v době, kdy je třeba situaci bezodkladně řešit. 40

41 Dalším moţným zdrojem jsou rozpočtové škrty na výdajové straně státního rozpočtu. Tento krok je však mezi politiky velmi neoblíbený a jeho uvedení do praxe naráţí na řadu překáţek. Pokud má být státní rozpočet zatěţován dalšími dluhy, pak by to měly být dluhy plynoucí z půjček Evropské banky. Tyto dluhy mají niţší dluhovou sluţbu neţ deficit státního rozpočtu a především z tohoto důvodu by měly být nabídky mezinárodních půjček upřednostňovány. Dalším moţným zdrojem, ke kterému se vláda často přiklání, je zvýšení daní. Pokud se má jednat o daň uvalenou ke kompenzaci těchto ztrát, mělo by se jednat o daň jednorázovou, přímou a přesně časově vymezenou, která nemá ţádnou souvislost se současným daňovým systémem. Daňová zátěţ na občany je jiţ nyní neúnosně vysoká a její další zvyšování povede ve svém důsledku ke zvyšování daňových úniků a přesunu z legální do nelegální sféry ekonomiky. Asi nejhorším krokem je financování škod po katastrofách pomocí zvyšování nepřímých daní DPH nebo spotřební daně. Zvýšení těchto daní vede k okamţitému zvýšení cen. Lidé kteří jsou poškozeni povodní jsou tak navíc vystaveni rychlému růstu cen. Dalším chybným krokem je zavádění takzvaných milionářských daní jedná se o zvýšení daně z příjmu na všechny příjmy přesahující určitou výši. K zamyšlení nad správností pouţití takové koncepce můţe by i parafráze Miltona Friedmana z knihy Free to Choose: Rozhodne-li se 90% populace, ţe si zvýší daně, aby pomohli zbylým 10% populace, můţe to být rozumné nebo nerozumné, efektivní nebo neefektivní, ale není to v rozporu s principem rovných příleţitostí a svobody. Pokud 80% populace odhlasuje zvýšení daní pro 10% populace s vysokými příjmy, aby tím pomohli 10% populace s nízkými příjmy, je to pokus o dosaţení rovnosti příjmů, který je v přímém rozporu se svobodou. Stát by měl v budoucnosti místo výdajů na Gripeny, Pandury, S-karty, neefektivní počítačové systémy a přebujelou byrokracii vytvářet vyrovnaný rozpočet a financovat náhlé škody ze zvláštních účtů, které by k tomuto účelu vytvářel. 41

42 4. Metody stanovení pojistné hodnoty S pojmem pojistná hodnota se setkáváme nejčastěji v souvislosti s pojištěním majetku. Nejprve si tedy vysvětlíme co tento pojem vlastně znamená. Pojistnou hodnotou se rozumí hodnota pojištěné věci rozhodná pro stanovení pojistné částky. Pojistná částka (horní hranice pojistného plnění) stanovená v pojistné smlouvě by měla minimálně odpovídat vypočtené pojistné hodnotě. Pokud se sjedná pojistná částka majetku niţší neţ pojistná hodnota, dochází k podpojištění předmětu pojištěné věci. V případě pojistné události by pak pojistné plnění nekrylo vzniklou škodu v plné výši. Pouze správně stanovená pojistná částka zaručuje dostatečnou pojistnou ochranu. 5 Pokud je naopak nemovitost pojištěna na příliš vysokou částku, pojišťovna vyplatí nejvýše náhradu škody hodnotu nemovitosti. Odpovědnost za správné stanovení pojistné hodnoty nese vţdy pojistník, pojišťovna můţe provést kontrolu, ale můţe ji provést aţ v době po pojistné události a to je jiţ pro pojistníka pozdě. Při sjednávání pojištění majetku rozlišujeme tři druhy hodnot pojišťovaných věcí, kterými jsou nová (reprodukční) hodnota, časová hodnota a obecná hodnota. 4.1 Nová (reprodukční) hodnota Nová hodnota je částkou, kterou je třeba vynaloţit ke znovupořízení věci či vynaloţit na výrobu věci stejného druhu a kvality (u vybudování novostavby téhoţ druhu, rozsahu a kvality v daném místě včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace). Nová hodnota stavby se pouţívá jako pojistná částka v případě, ţe je pojišťovaná stavba nová, popřípadě prokazatelně zrekonstruovaná, s dobrou údrţbou, kdy její opotřebení nepřesáhne určitý (pojistitelem pevně stanovený) podíl z nové hodnoty. Pojistitel většinou také stanoví maximální stáří budovy, kdy lze ještě stavbu pojistit na novou hodnotu. Podobně se pak postupuje i u dalších věcí. 6 5 HRADEC, M., J. ZÁRYBNICKÁ a V. KŘIVOHLÁVEK, Pojištění a pojišťovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., ISBN: HRADEC, M., J. ZÁRYBNICKÁ a V. KŘIVOHLÁVEK, Pojištění a pojišťovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., ISBN:

43 4.2 Časová hodnota Časová hodnota je novou hodnotou věci, sníţená o částku odpovídající stupni opotřebení či jiného znehodnocení věci. Pouţije se v případě, kdy nelze sjednat pojištění na novou hodnotu, popřípadě kdy pojistník o takový způsob pojištění poţádá Obecná hodnota Obecná hodnota se pro účely stanovení pojistné částky pouţívá při sjednávání pojištění pouze při pojišťování staveb. Obecná hodnota je cenou stavby, za kterou lze obvykle budovu nebo jinou stavbu koupit v daném místě a čase. Obecná hodnota se pouţije tehdy, kdy je poškozená budova či stavba určena ke zbourání anebo je jinak trvale znehodnocena tak, ţe ji nelze uţívat k jejímu účelu Stanovení pojistné hodnoty v praxi 9 Většina pojišťoven v České republice nechává stanovení pojistné hodnoty na samotném klientovi. Zde jsou výroky zaměstnanců jednotlivých pojišťoven, kteří hovoří o stanovení pojistné hodnoty v jejich domovské pojišťovně. Generali pojišťovna Určení adekvátní pojistné částky je především v zájmu samotného klienta, který by měl ze zákona dbát na tržní hodnotu pojištěného majetku, uvedl Jiří Cívka z Generali pojišťovny. Hasičská vzájemná pojišťovna Pojistnou hodnotu si pojistník stanovuje sám, ale pojišťovna si provádí kontrolní výpočet. Pojišťovací zprostředkovatel Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s. provede kontrolní výpočet a tento výpočet se může lišit od návrhu klienta maximálně o +- 25%, uvedl Jan Jonáček z HVP. 7 HRADEC, M., J. ZÁRYBNICKÁ a V. KŘIVOHLÁVEK, Pojištění a pojišťovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., ISBN: HRADEC, M., J. ZÁRYBNICKÁ a V. KŘIVOHLÁVEK, Pojištění a pojišťovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., ISBN: Zdroj:

44 Česká podnikatelská pojišťovna Pojistnou částku stanovuje pojistník a měla by odpovídat pojistné hodnotě věci. Pojistná částka je horní hranicí plnění a měla by odpovídat ceně, za kterou by bylo možno stejnou nebo porovnatelnou novou budovu postavit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení, tj. v nové ceně, uvedla Renata Svobodová z ČPP. AXA pojišťovna Odpovědnost za stanovení pojistné hodnoty samozřejmě nese pojistník, orientační výchozí cena nemovitosti může být stanovena dle aktuálního znaleckého posudku, po odečtení ceny za pozemek, po odečtení ceny za pozemek, v případě jeho absence může být poradce nápomocen. Pro tyto případy mu slouží interní pomůcka pro určování ceny dle materiálů a m 2. Pojistnou hodnotu nemovitosti AXA pojišťovna určuje v okamžiku likvidace pojistné události, nutno poznamenat, že v případě zjištění rozdílu max. 15% ve skutečné hodnotě oproti deklarované pojistné hodnotě, neuplatňujeme institut podpojištění uvedl Marek Zeman z AXA. UNIQA pojišťovna Tato pojišťovna stanovuje minimální hodnotu nemovitosti, kterou si klient můţe navýšit. Pokud žádá o příliš velké navýšení, vyšleme našeho technika na odborné posouzení. Chráníme tím hlavně klienta, protože jde o škodové pojištění, tj. v případě škody dostane klient plnění ve výši skutečně vzniklé škody, sdělila Eva Svobodová z UNIQA pojišťovny. Česká pojišťovna Klientům ČP při sjednání pojištění vysvětlujeme, že by sjednaná pojistná částka měla odpovídat hodnotě pojišťované věci. Klient si samozřejmě může sdělit pojistnou částku vyšší, než tuto doporučenou orientační, ale i nižší pak ho upozorňujeme na riziko podpojištění. V případě pojistné události je součástí likvidačního procesu porovnání pojistné částky (PČ) a pojistné hodnoty(ph). Jejich poměr (PČ:PH) je koeficientem podpojištění uvedl Václav Bálek z ČP. ČSOB pojišťovna Kdy ČSOB pojišťovna kontroluje klientem stanovenou pojistnou částku? Při taxaci pojistné smlouvy a popř. při likvidaci pojistné události, udává Tomáš Hejda z ČSOB pojišťovny. 44

45 VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna V případě totální škody si vždy necháváme vypracovat znalecký posudek, uvádí Jiří Boháč z VV pojišťovny. MAXIMA pojišťovna Pojistnou hodnotu kontrolujeme, pokud k tomu máme v konkrétním případě důvod, sděluje Jan Legner z MAXIMA pojišťovny. Mělo by být ale také samozřejmostí, ţe pojišťovny budou klienta informovat o tom, ţe by měl pojistnou hodnotu pravidelně kontrolovat nebo si sjednat tzv. indexaci pojistné hodnoty ve smlouvě, neboť časem dochází ke změně pojistné hodnoty. 4.5 Ocenění nemovitosti pro účely pojištění V této podkapitole si vypočítáme pojistnou hodnotu dvou typů rodinných domů. Pro účely pojištění pouţijeme novou i časovou hodnotu. V oceňovací vyhlášce 10 je Hlava první nazvaná Oceňování staveb nákladovým způsobem. Cena, která se svým charakterem přibliţuje nové ceně pro pojištění, je označena CN. Ve zmíněné vyhlášce v 5 Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek je uveden vzorec: ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p ZCU - základní cena upravená ZC - základní cena dle přílohy č. 6 K 4 - koeficient vybavení stavby dle přílohy č. 15 K 5 - koeficient polohový dle přílohy č. 14 K i - koeficient změny cen staveb dle přílohy č. 38 K p - koeficient prodejnosti dle přílohy č. 39 Nová cena stavby tedy bude: OP - obestavěný prostor v m 3 CN = ZCU x OP 10 Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška) 45

46 Vzhledem k tomu, ţe nová cena pro pojištění nemovitosti nemá trţní charakter, je třeba ze vzorce vyloučit koeficient K p, který vyjadřuje prodejnost stavby v daném regionu podle obce, počtu obyvatel a katastrálního území. Dále musí být ve vzorci upraven cenový index K i, který vyjadřuje změnu ceny stavby. Pouţijeme index, který vydává ČSÚ. Novou cenu stavby jako pojistné hodnoty si označíme jako CNP, abychom ji odlišili od ceny stavby podle oceňovací vyhlášky. Koeficient změny cen stavby označíme K ip (aktuální cenový index ČSÚ). Po korektuře budou vzorce vypadat následovně: ZCUP = ZC x K 4 x K 5 x K ip CNP = ZCUP x OP Příklad č. 1: Ocenění nového rodinného domu (bez opotřebení), pro stanovení pojistné hodnoty, pojištění na novou cenu. Popis nemovitosti: Samostatně stojící jednopodlaţní, nepodsklepený rodinný dům s vestavěným obytným podkrovím, který byl postaven v roce Objekt je s částečným napojením na inţenýrské sítě v místě (s el. přípojkou zemním vedením, s vodovodní přípojkou z obecního vod. řadu v obci, bez plynové přípojky do objektu RD, s odkanalizováním RD přes vlastní ČOV s biologickým filtrem a vsakovací jímkou v místě dle PD). Objekt je situován na rovném terénu v blízkosti řeky Kamenice v obci Tanvald, katastrální území města Jablonec nad Nisou. Objekt má 2 NP a malý půdní prostor. Dispozice: 1. NP: Hlavní vstup, chodba, schodiště do 2. NP, kuchyň, vstup do vestavěné garáţe, WC, pokoj, pokoj (se vstupem na terasu u RD), koupelna. 2. NP: Schodiště do 1. NP, chodba, 4 x pokoj, 2x koupelna. Základy jsou betonové s provedením řádných izolací proti zemní vlhkosti a vodě, obvodové zdivo je v provedení masivního zdiva zděného (převáţně YTONG), stropy nad 1.NP jsou nespalné konstrukce (košické plechy s dobetonováním), dále však nad 2.NP převáţně dřevěné konstrukce, krov je se střechou sedlovou, střešní krytina z hliníkového plechu na bednění, klempířské konstrukce z plechu pozinkového, vnější povrchové úpravy zateplená fasáda 46

47 s nátěrem hladká, vnitřní omítky štukové a dřevěné obklady, schody jsou betonové s keramickou dlaţbou, dřevěná EURO okna jsou zdvojená, dveře dřevěné plné a prosklené do dřevěných a kovových zárubní, podlahy jsou dřevěné, keramické dlaţby, s povlaky a betony, vytápění je centrálním topením (elektrokotel a kotel na dřevo), elektroinstalace v provedení 220/380 V s jištěním, s rozvodem teplé a studené vody (el. bojler na ohřev TÚV), kanalizace je ve S provedení, kuchyň s el. sporákem a kuchyňskou linkou, vnitřní hygienické vybavení standardní. Objekt je dle zjištění po kolaudaci uţíván od roku Objekt se nachází jako novostavba ve výborném technickém stavu. Charakteristika stavby: Typ budovy: A- nepodsklepená, s jedním nadzemním podlaţím Druh konstrukce: Zděná Polohový koeficient (K 5 ): 0,85 (ostatní obce) Koeficient změny ceny stavby (K i ): 2,031 Podlaţí: 1.NP zastavěná plocha: 12,05 x 8,10 = 97,61 m 2 výška podlaţí: 3,00 m 2.NP zastavěná plocha: 12,05 x 8,10 = 97,61 m 2 výška podlaţí: 2,75 m Obestavěný prostor (OP): Vrchní stavba 97,61 x 3, ,61 x 2,75-12,05 x 0,75 = 552,22m 3 Zastřešení 60,5 x 1,20 = 72,60 m 3 Celkem: 624,82 m 3 Vybavení stavby(k 4 ): 18. bleskosvod chybí 21. instalace plynu chybí Neuvedené položky mají standardní vybavení a neovlivňují výpočet koeficientu K 4. K4 = 1 0,006 0,005 = 0,989 Výpočet ceny objektu: Základní cena za m 3 obestavěného prostoru 2 290,- Kč Koeficienty: Dle nákladů na účel. vyuţití podkroví 1,12 47

48 K 4 koeficient vybavení stavby 0,989 K 5 koeficient polohový 0,85 K ip koeficient změny cen stavby 2,019 Základní cena upravená uvedenými koeficienty: x 1,12 x 0,989 x 0,85 x 2,019 = 4 353, ,16 Kč Cena za celý obestavěný prostor 624,82 m 3 Cena stavby po započtení DPH 15% ,40 Kč ,60 Kč Závěr: Tento rodinný dům pojišťovna pojistí na cenu novou, pojistná částka bude ,- Kč. V následujících letech by měla být pojistníkem pojistná částka sníţena vzhledem k opotřebení nemovitosti, aby nedocházelo k přepojištění. Příklad č. 2: Ocenění staršího rodinného domu pro stanovení pojistné hodnoty, pojištění na cenu novou (neuvažuje se opotřebení) a cenu časovou (s opotřebením). Popis nemovitosti: Samostatně stojící jednopodlaţní, nepodsklepený rodinný dům s vestavěným obytným podkrovím, který byl postaven v roce Objekt je s částečným napojením na inţenýrské sítě v místě (s el. přípojkou nadzemním vedením, s vodovodní přípojkou z obecního vod. řadu v obci, bez plynové přípojky do objektu RD, s odkanalizováním RD přes vlastní ţumpu). Objekt je situován na rovném terénu v blízkosti řeky Kamenice, v obci Tanvald, katastrální území města Jablonec nad Nisou. Objekt má 2 NP a malý půdní prostor. Dispozice: 1.NP: Hlavní vstup, chodba, schodiště do 2. NP, kuchyň, vstup do vestavěné garáţe, WC, pokoj, pokoj (se vstupem na terasu u RD), koupelna. 2.NP: Schodiště do 1. NP, chodba, 4 x pokoj. Základy jsou betonové s izolací proti zemní vlhkosti a vodě, obvodové zdivo je v provedení zdiva zděného (převáţně cihla), stropy nad 1.NP jsou nespalné konstrukce, dále však nad 2.NP převáţně dřevěné konstrukce, krov je se střechou sedlovou, střešní krytina 48

49 z pozinkového plechu na bednění, klempířské konstrukce z plechu pozinkového, vnější povrchové úpravy zateplená fasáda s nátěrem hladká, vnitřní omítky štukové a dřevěné obklady, schody jsou betonové s keramickou dlaţbou, dřevěná okna dvojitá špaletová, dveře dřevěné plné a prosklené do kovových zárubní, podlahy jsou dřevěné, keramické dlaţby, PVC, vytápění je ústřední (kotel na tuhá paliva), elektroinstalace v provedení 220/380 V s jištěním, s rozvodem teplé a studené vody (el. bojler na ohřev TÚV), kanalizace je ve S provedení, kuchyň s el. sporákem a kuchyňskou linkou, vnitřní hygienické vybavení standardní. Objekt je dle zjištění po kolaudaci uţíván od roku Objekt je průběţně udrţován, jeho celkový stav odpovídá stáří. Charakteristika stavby: Typ budovy: A- nepodsklepená, s jedním nadzemním podlaţím Druh konstrukce: Zděná Polohový koeficient (K 5 ): 0,85 (ostatní obce) Koeficient změny ceny stavby (K i ): 2,031 Podlaţí: 1.NP zastavěná plocha: 11,30 x 9,60 = 108,48 m 2 výška podlaţí: 2,85 m 2.NP zastavěná plocha: 11,30 x 9,60 = 108,48 m 2 výška podlaţí: 2,60 m Obestavěný prostor (OP): Vrchní stavba 108,48 x 2, ,48 x 2,60 11,30 x 0,75 = 582,75 m 3 Zastřešení 55 x 0,9 = 49,50 m 3 Celkem: 632,25 m 3 Vybavení stavby(k 4 ): 21. instalace plynu chybí Neuvedené položky mají standardní vybavení a neovlivňují výpočet koeficientu K 4. K4 = 1 0,005 = 0,995 Výpočet ceny objektu: Základní cena za m 3 obestavěného prostoru 2 290,- Kč Koeficienty: Dle nákladů na účel. vyuţití podkroví 1,12 49

50 K 4 koeficient vybavení stavby 0,995 K 5 koeficient polohový 0,85 K ip koeficient změny cen stavby 2,019 Základní cena upravená uvedenými koeficienty: x 1,12 x 0,995 x 0,85 x 2,019 = 4 379, ,57 Kč Cena za celý obestavěný prostor 632,25 m 3 Cena stavby po započtení DPH 15% ,10 Kč ,50 Kč Závěr: Pojištění na cenu novou - pojistná částka činí ,-Kč. Výpočet opotřebení lineární metodou: Ţivotnost rodinného domu se zděnými konstrukcemi je 100 let Stáří oceňovaného RD je 40 let. Vzorec pro výpočet opotřebení: ZA = S/Z ZA opotřebování stavby S stáří stavby ke dni ocenění Z životnost stavby ZA = 40/100 ZA = 40% Opotřebení stavby je 40% ,70 40% = ,30 Kč Závěr: Pojištění na cenu časovou - pojistná částka činí ,-Kč. 50

51 5. Výpočet pojistného plnění V této kapitole se budeme podrobněji zabývat obecnými výpočty pojistného plnění a poté si tyto uplatníme na konkrétních případech rodinných domů postiţených povodní. Pojistné plnění představuje pojišťovnou vyplacené náhrady škod na pojištěném majetku fyzických a právnických osob a výplaty z úrazového, ţivotního a důchodového pojištění, podmínkou výplaty pojistného plnění je realizace nahodilosti, eventuálně i jiné, v ţivotě člověka významné události (např. věková hranice pro odchod do starobního důchodu, rodičovství, atd.). 11 Poskytnout pojistné plnění znamená zaplatit pojištěnému náhradu za škodu vzniklou na jeho pojištěném majetku. V majetkových pojištěních je pravidlem, ţe odškodnění můţe být pouze jediné i kdyby měl majitel uzavřeno několik pojištění na tutéţ věc. Obdobné je, ţe z pojištění je odškodňována pouze skutečná výše škody, i kdyby měl pojištěný sjednanou vyšší pojistnou částku. Pojistné plnění bývá především v podobě peněţní náhrady, ale v některých případech můţe mít i věcnou, naturální podobu (např. lékařské ošetření, poradenská sluţba právníka, poskytnutí opravy vozidla v případě dopravní nehody apod.). Pojistné plnění v peněţní podobě je představováno náhradou škody nebo výplatou pojistného plnění (úrazové, ţivotní, důchodové nemocenské pojištění atd.). Velikost pojistného plnění se určuje na základě pojistných podmínek, zásad likvidace pro jednotlivé druhy pojistných událostí a platných předpisů cenových i právních, podle konstrukce u jednotlivých druhů pojištění. Současně pojem pojistný zájem vymezuje rozsah krytí příslušného rizika pojištěním. Pokud se jedná o pojištění, jehoţ předmětem je krytí tzv. konkrétních potřeb, je účelem tohoto pojištění náhrada vzniklé škody. Pokud se jedná o krytí tzv. abstraktních potřeb, je účelem pojištění výplata pojistného plnění v předem dohodnuté výši. Na základě tohoto vymezení existují formy pojištění pojištění obnosová a pojištění škodová Pojištění obnosová V tomto druhu pojištění je stanovena pojistná částka, která udává absolutní výši pojistného plnění. Při vzniklé pojistné události je vyplaceno pojistné plnění ve výši pojistné částky nebo v rozsahu určitého procenta z pojistné částky. Pojistné plnění není závislé na výši škody, ale 11 DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. Praha: Nakladatelství VŠE, ISBN: DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., ISBN:

52 závisí pouze na předem pevně stanovené výši pojistné částky (ta je stanovena v pojistné smlouvě). Typickým příkladem obnosového pojištění je pojištění osob, doţití, invalidita, smrt nebo pracovní neschopnost. U tohoto pojištění není zákonem stanovena maximální pojistná částka ani počet sjednaných pojištění pro krytí jednoho rizika. pojistné plnění = pojistná částka 5.2 Škodová pojištění U škodových pojištění je pojistné plnění závislé na výši vzniklé škody, přičemţ výše odškodnění je ohraničena vztahem pojistné plnění < = škoda Účelem tohoto pojištění je nahradit vzniklou škodu, nelze tedy získat pojistné plnění vyšší neţ je škoda. Škodové pojištění je typické pro pojištění majetku a pojištění odpovědnosti. V praxi, v případě škody vzniklé na nemovitosti, postupují pojišťovny při výpočtu pojistného plnění dvěma způsoby (po dohodě likvidátora s klientem): stanovením plnění vlastním rozpočtem pojišťovny stanovením plnění na základě předloţených dokladů o úhradě za provedené práce za účelem odstranění škody dodavatelsky odbornou firmou, při opravě dodavatelsky, zašle klient pojišťovně návrh na provedení opravy k posouzení formou poloţkového rozpočtu (výpis poloţek k opravě včetně předpokládaných nákladů na opravu) Ocenění vlastním rozpočtem pojišťovny Provádí se dle oceňovacích listů Cenové soustavy ÚSR. Tato soustava představuje nejpouţívanější a nejvíce aktualizované podklady pro oceňování stavební produkce v České republice. Zahrnuje katalogy popisů a směrných cen stavebních prací, Sborník pořizovacích cen materiálů a další podklady pro rozpočtáře a kalkulanty, které obsahují nejen směrné ceny a popisy stavebních prací, ale také sazby přímých nákladů a další unikátní informace. Databáze Cenové soustavy ÚSR obsahuje více neţ 170 tisíc poloţek stavebních prací a materiálů a dalších důleţitých informací o uţití poloţek, metodice rozpočtování, indexy změn cen, tarify, sazebníky atd. 52

53 Jednou ze součástí Cenové soustavy ÚSR je SW a data POLAR pro oceňování stavebních prací a škod na stavebních objektech v ČR. Obrázek 9 Ukázka z rozpočtového programu Zdroj: Postup při likvidaci pojistné události Postup u likvidace pojistné události se liší u různých druhů pojištění, nicméně některé postupy jsou stejné. Dále si tyto kroky vysvětlíme podrobněji. 1. Přijetí oznámení pojistné události Nahlášení škodní události můţe klient provést telefonicky, on-line prostřednictvím internetu nebo písemně prostřednictvím formulářů dané pojišťovny. 2. Registrace pojistné události Po doručení oznámení o škodě je pověřený pracovník pojišťovny povinen danou pojistnou událost zaregistrovat do provozního systému pojišťovny, přidělit případu číslo a zadat všechny známé údaje o škodě, včetně čísla pojistné smlouvy, ke které se pojistná událost 53

54 váţe. Na základě zaregistrování je klientovi zasláno potvrzení o hlášení pojistné události a její registraci. 3. Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí V tomto kroku je pojistná událost přidělena konkrétnímu likvidátorovi (dle jeho kvalifikace), ten se musí s přiděleným případem seznámit a ověřit, zda se na registrovanou událost pojistná smlouva vztahuje a jaký je rozsah pojištění v době vzniku pojistné události. 4. Zjištění rozsahu škod Pro zjištění rozsahu škod se vyuţívají údaje poskytnuté pojištěným či poškozeným, prohlídka a fotodokumentace. Při prohlídce se popisují poškozené věci a ověřuje se mnoţství a rozsah poškození těchto věcí. Také je třeba zjistit příčinu škody. Dále se ověřuje, zda údaje poskytnuté pojištěným jsou pravdivé a odpovídají skutečnostem zjištěných prohlídkou. 5. Výpočet výše pojistného plnění Poté, kdy má likvidátor všechny potřebné údaje, přistoupí k výpočtu pojistného plnění (výše majetkové újmy). V tomto kroku je téţ povinen postupovat v souladu s pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a příslušnými zákony. 6. Revize Výše pojistného plnění stanovená likvidátorem je před odesláním klientovi zkontrolována revizorem. Ten je povinen prověřit, zda postup likvidátora byl v souladu s pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a příslušnými zákony. 7. Výplata pojistného plnění Po odsouhlasení revizorem je klient písemně informován o výsledku likvidace a pojistné plnění je odesláno sloţenkou na adresu nebo na účet, podle údajů uvedených klientem. 8. Archivace vyřízených pojistných spisů pojistných událostí Po vyřízení pojistné události je spis zaloţen do spisovny vyřízených spisů pro případ dolikvidace Znovuotevření pojistné události 54

55 Výpočet pojistného plnění (majetkové újmy) Podle občanského práva je třeba chápat škodu jako újmu, která byla způsobena v majetkové oblasti poškozeného a kterou lze objektivně vyjádřit v penězích. Výše majetkové újmy (přímá škoda) je tak vysoká, aby byl plně respektován poţadavek navrácení do původního stavu. Z tohoto principu vychází vzorec pro stanovení výše majetkové újmy, kterého lze pouţít pro výpočet výše majetkové újmy na věcech, kde je principiálně opravou moţné dosaţení stavu před poškozením (vše v korunách). VMU = NO + (C 1 C 2 ) VMU NO C 1 C 2 výše majetkové újmy náklady na opravu cena věci před poškozením cena věci po opravě Vzorec respektuje i případné zvýšení nebo sníţení hodnoty (ceny) věci provedenou opravou. Jsou-li po opravě ve významném mnoţství vyuţitelné zbytky, je třeba odečíst cenu vyuţitelných zbytků, upravenou o náklady na jejich vyzískání, úpravu k prodeji a na realizaci (prodej) těchto vyuţitelných zbytků, potom VMU = NO + (C 1 C 2 ) (Z R) Z R cena využitelných zbytků náklady na získání a realizaci využitelných zbytků Je-li poškozená věc neopravitelná nebo jsou-li náklady na opravu větší neţ cena věci před poškozením, tedy NO > C1, pak se jedná o totální (úplnou) škodu a výše majetkové újmy je dána cenou věci před poškozením, upravenou o cenu vyuţitelných zbytků: VMU = C 1 (Z R) Výše majetkové újmy (přímá škoda) logicky nemůţe překročit cenu věci před poškozením C 1. 55

56 Pro znalce plyne z uvedeného následující postup zjištění výše majetkové újmy: shromáţdění podkladů pro zjištění stavu před poškozením stanovení postupu opravy zjištění výše nákladů na opravu (jen náklady související s opravou poškození) výpočet ceny vyuţitelných zbytků a nákladů na jejich získání a realizaci výpočet ceny před poškozením porovnání nákladů na opravu s cenou před poškozením, pokud jsou náklady vyšší, pak se jedná o totální škodu a postupuje se podle vzorce VMU = C1 (Z R) v opačném případě se vypočte cena věci po předpokládané opravě, přitom je třeba uváţit a zohlednit, zda provedená oprava měla skutečně za následek prodlouţení ţivotnosti a tedy zvýšení ceny náklady na opravu se pak upraví o rozdíl ceny před poškozením a ceny po opravě, bude-li cena po opravě vyšší neţ před poškozením, mohlo by se jednat o bezdůvodné obohacení a rozdíl cen se odečte, v opačném případě se rozdíl přičte 14 Příklad č. 3 Dům z příkladu č. 1 kapitoly 4 byl zasažen povodní. Na základě statického rozhodnutí byl dům určen k demolici. Na objektu je totální škoda. Dle šetření likvidátora byla stanovena totální škoda. Po shromáţdění všech dokumentů je třeba vyčíslit výši plnění. Likvidátor vychází z pojistné smlouvy, Všeobecných pojistných podmínek a dodatků. Pojistná částka je smlouvou stanovena na částku ,-Kč, vzhledem k tomu, ţe se jedná o novostavbu, je objekt pojištěn na cenu novou. Vzorec pro výpočet majetkové újmy v případě totální škody je: VMU = C 1 (Z R) VMU výše majetkové újmy C1 cena věci před poškozením Z cena využitelných zbytků R náklady na získání využitelných zbytků 14 Zdroj:

57 VMU = ( ) VMU = Pojistné plnění bude plněno ve výši ,-Kč. V tomto případě má pojištěný povinnost do 3 let po vzniku pojistné události pojištěný dům obnovit. Pokud tak neučiní, je pojišťovna povinna plnit pouze do výše časové ceny postiţené věci, sníţené o cenu zbytků postiţené věci. (Tuto podmínku má ve svých všeobecných pojistných podmínkách, resp. doplňkových pojistných podmínkách většina pojišťoven na území ČR). Příklad č. 4 Dům z příkladu č. 2 kapitoly 4 byl zasažen povodní. Dům je pojištěn na cenu novou, pojistná částka ,-Kč, náklady na opravu ,-Kč. Cena věci před poškozením ,-Kč, opotřebení po opravě sníženo o 5%, cena věci po opravě ,-Kč. Dle šetření likvidátora byla stanovena škoda. Po shromáţdění všech dokumentů je třeba vyčíslit výši plnění. Likvidátor vychází z pojistné smlouvy, Všeobecných pojistných podmínek a dodatků. Pojistná částka je smlouvou stanovena na částku ,-Kč, i přes skutečnost, ţe se jedná o objekt do značné míry opotřebený, je objekt pojištěn na cenu novou. Vzorec pro výpočet majetkové újmy v případě škody je: VMU = NO + (C 1 -C 2 ) VMU NO C1 C2 výše majetkové újmy náklady na opravu cena věci před poškozením cena věci po opravě VMU = ( ) VMU = ,-Kč Pojistné plnění bude plněno ve výši ,-Kč. 57

58 Příklad č. 5 - Dům z příkladu č. 2 kapitoly 4 byl zasažen povodní. Vzhledem ke stáří stavby je objekt pojištěn na cenu časovou, pojistná částka ,-Kč, náklady na opravu ,- Kč. Cena věci před poškozením ,-Kč, cena věci po opravě ,-Kč. Opravou došlo ke zhodnocení věci o 5%. VMU = NO + (C 1 C 2 ) VMU = ( ) VMU = ,-Kč Pojistné plnění bude plněno ve výši ,-Kč. Závěr: Z příkladů 4 a 5 vyplývá, ţe výše pojistného plnění u vzniklé škody nezohledňuje výši pojistné částky. A i přesto, ţe klient, který má objekt pojištěný na cenu novou a tudíţ platí vyšší pojistné, získá pojistné plnění ve stejné výši jako klient, který má objekt pojištěn na cenu časovou a platí niţší pojistné. Výše hrazeného pojistného vychází z pojistné částky. 5.4 Výplata pojistného plnění v praxi (totální škoda) 15 Pokud dojde k totální škodě (nemovitost je zcela zničená nebo určená k demolici), získává klient náhradu škody do výše pojistné částky. Nemusí ale získat celou částku, Pojišťovny velmi často po pojistné události kontrolují hodnotu nemovitosti a pro výplatu plného pojistného plnění v nových cenách si kladou další podmínky. ČSOB pojišťovna Pokud dojde vlivem pojistné události k úplnému zničení předmětu pojištění, pojistitel poskytne pojistné plnění na znovuzřízení předmětu pojištění max. však do výše sjednané pojistné částky, uvádí Tomáš Hejda z ČSOB pojišťovny. Z jeho slov vyplývá, ţe klient musí nemovitost obnovit tj. postavit znovu srovnatelný objekt. UNIQA pojišťovna Neobnoví li klient objekt do 3 let od pojistné události, plníme v časové ceně, upozorňuje Eva Svobodová z UNIQA pojišťovny. 15 Zdroj:

59 Česká pojišťovna Má-li pojišťovna poskytnout plnění z pojištění na novou cenu a pojištěný do 3 let po vzniku pojistné události neprokáže, že pojištěnou věc opravil, příp. místo ní pořídil novou věc, nebo prohlásí, že opravu věci nebo její znovuzřízení nebude provádět, je pojišťovna povinna plnit pouze do výše časové ceny postižené věci, snížené o cenu zbytků postižené věci, stanovují Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb DPPSO 3 České pojišťovny. AXA pojišťovna Pokud pojištění do 3 let od vzniku pojistné události pojistiteli neprokáže, že pojištěnou věc opravil nebo místo ní pořídil novou věc, příp. pojistiteli prohlásí, že nezajistí opravu nebo znovupořízení věci, je pojistitel povinen vyplatit pojistné plnění výlučně do výše časové ceny pojistnou událostí postižené věci snížené o cenu zbytkových částí této věci, uvádějí pojistné podmínky AXA pojišťovny. MAXIMA pojišťovna Výplata pojistného plnění se řídí pojistnými podmínkami, výstavba obdobného objektu na původním místě není podmínkou, sdělil Jan Legner z MAXIMA pojišťovny. Hasičská vzájemná pojišťovna V našich pojistných podmínkách není v současné době žádná podmínka pro výplatu pojistného plnění v případě totální škody, uvedl Jan Jonáček z HVP. 59

60 6. Výhled do budoucna Jedním ze způsobů jak zmírnit důsledky nahodilých událostí je pojištění. Kaţdý občan by se měl při správě svého majetku chovat obezřetně a odpovědně a tedy si ho pojistit. To v budoucnu napomůţe minimalizovat alespoň finanční dopady na postiţené občany. Systém sociální péče státu, která nastupuje v případě, kdy se následkem těchto událostí někteří občané dostávají do velmi obtíţných událostí a nemají prostředky k zabezpečení základních ţivotních potřeb musí v budoucnosti pracovat co nejrychleji, nejefektivněji a způsobem, který znemoţňuje této pomoci zneuţít k vlastnímu obohacení. Nezastupitelnou roli bude i v budoucnu hrát velmi důleţitá úloha prosté lidské solidarity v podobě fyzické, psychické, materiální i finanční pomoci, která by měla být ze strany občanů nadále poskytována v co největší moţné míře a to tak, aby nemohlo docházet ke zneuţívání této pomoci. V současné době občané při pojištění svých, tak zásadních, majetků jako je vlastní domov nedostatečně vyuţívají sluţeb nezávislých odborných poradců. Navíc je běţnou praxí, ţe občan pojistné podmínky vůbec nečte tedy dokud se nic nestane a dá na radu pojistných zprostředkovatelů, makléřů, kteří jsou vedeny při svém doporučení zejména vidinou zisku a ne skutečnými potřebami občanů. Zde je třeba podotknout, ţe by v budoucnosti byla vhodná kompletní analýza pojištění budov. Současným špatným trendem je, ţe si pojistník sám určuje pojistnou hodnotu, popřípadě jí na ţádost pojistníka pojistitel určí bez bliţších informací. Určení pojistné hodnoty je rozhodujícím ukazatelem pro výpočet pojistného a především pro následné pojistné plnění. Takto zásadní údaj by měl vycházet ze zjištění odborníků na základě znaleckých oceňovacích metod. V budoucnosti by se nadále nemělo jednat o jakousi improvizaci mezi pojišťovnou, pojistným makléřem a pojištěným. Pojišťovny se naučily tuto odpovědnost ponechat plně v rukou pojištěnců. Postup pojišťoven dělat jako by tento problém neexistoval, protoţe pojistníci si ho uvědomí aţ v době, kdy má dojít k pojistnému plnění je rozhodně trendem, který se do budoucna musí změnit. Pojišťovny by se měly snaţit o uplatňování jednotných oceňovacích postupů, aby jiţ nadále nemohlo docházet k případům, kdy pojišťovna vyplácí částku pojistného plnění a pojistník vyţaduje jeho několikanásobek. Pokud k takovým externalitám dochází je to signálem, ţe něco není v pořádku. V oblasti korporátního pojištění je situace o něco uspokojivější. Mnoho firem jiţ pochopilo úlohu skutečných odborníků v oblasti oceňování pojištěného majetku a výsledné pojistné podmínky bývají často individualizovány podle potřeb a zájmů firem s přihlédnutí k oborům, ve kterých podnikají. V budoucnu by nemělo docházet k nerespektování podmínek provozu 60

61 pojištěného majetku. Například při pojištění haly by pojišťovna měla více rozlišovat zda se jedná o halu určenou k uskladnění materiálu nebo o halu, ve které probíhá specifická výroba vyţadující čisté bezprašné prostředí. Dalo by se říci, ţe je věcí firmy, aby svůj majetek spravovala správně a tedy si ho i správně pojistila. V případě podpojištění svého majetku ponese přeci následky sám podnikatel. Dopady jsou ale daleko sloţitější. Snahou velkých firem, které nebyly vůbec pojištěny nebo měly svůj majetek špatně pojištěn je hledat zdroje krytí těchto ztrát jinde tedy u státu. Pod hrozbou regionálních katastrof na trhu práce se snaţí o jakýsi lobbying. Stát pak můţe těmto tlakům podlehnout. Tím ovšem vzniká precedens pro další podobně postiţené podniky. Hranice mezi skutečnými potřebami postiţených firem a šikovným lobbyingem se pak velmi těţko identifikuje. V tomto ohledu by měl stát do budoucna nastavit velmi jasné mantinely, aby zúţil manévrovací prostor těchto lobbystů a pomáhal jen tam, kde to má své opodstatněné důvody. Pojišťovna by měla v budoucnu věnovat více odpovídající péče svým klientům, poskytovat jim pouze pravdivé, úplné a včasné informace, aby nedocházelo k narušování křehké a vzácné důvěry mezi klientem a jeho pojišťovnou. K tomu by nepochybně přispělo vyhledávání a motivování skutečných odborníků, kteří by dané problematice rozuměli. V minulosti byla zaznamenána snaha o jakési státem nařízené povinné pojištění budov. Argumentem pro přijetí byl názor, ţe stát se nemůţe spoléhat na to, ţe se občané budou chovat při správě svého majetku odpovědně a pojistí ho. Předkladatelé chtěli jít dokonce tak daleko, ţe by k tomuto účelu byla zaloţena státem vlastněná monopolní pojišťovna, která by toto pojištění spravovala. Tyto plány dokonce počítaly s propojením plateb pojistného s výběrem daně z nemovitosti. Těmto jistě jiţ přeţitým názorům, které by byly zásadním zásahem do práv občanů i trţního prostředí udělala snad jiţ navţdy přítrţ Evropská Unie přijetím směrnice, ve které tyto praktiky označuje za překáţky volného trhu. Česká republika jako člen Evropské Unie je povinna se touto směrnicí řídit. V současné době se zdá, ţe budoucím trendem je stále větší automatizace pojištění prostřednictvím on-line makléřských společností nebo přímo na webových stránkách jednotlivých pojišťoven. Tento trend však s největší pravděpodobností jiţ zmíněnou problematiku nevyřeší. Správným krokem pojišťoven je vytváření a rozšiřování klientských portálů, které fungují na stejných principech jako internetové bankovnictví. Tyto postupy by mohli nadále zrychlovat proces likvidace škod a tedy zkracovat dobu od nahlášení škody po připsání pojistného plnění na účet pojištěného. Dále by tyto portály mohly umoţňovat klientům větší rozšíření náhledu do procesu likvidace jejich pojistných událostí. Nynější 61

62 způsob, kdy se klient dozví pouze o výši pojistného plnění prostřednictvím telefonu a krátkého dopisu od pojišťovny, na důvěryhodnosti výsledné částky nepřidá. Klient by měl mít moţnost nahlédnout do výpočtu a sumarizace likvidovaného majetku bez dalších ţádostí a sloţitých postupů a ujistit se, ţe pojišťovna skutečně zlikvidovala všechen jim nahlášený majetek, popřípadě proč tak neučinila. Pojišťovna by však neměla zapomínat ani na klienty, pro které je komunikace prostřednictvím telefonu nebo internetu nemoţná a jsou odkázáni na jednání přímo u přepáţky. V neposlední řadě je velkým problémem nepřehlednost pojistných podmínek, kdy klient uzavře pojištění, pojišťovna ho odkáţe na všeobecné pojistné podmínky, ty odkazují na dodatkové pojistné podmínky a mohou odkazovat ještě na řadu zákonů. V takto nepřehledném systému se pak klient často nemůţe vyznat a důsledkem bývá, ţe některé ze svých majetků vůbec pojištěny nemá nebo velmi špatně. Pojistný specialista by měl při uzavírání smluv tyto podmínky s klientem projít a vysvětlit mu jejich dopady. Především by se tyto pojistné podmínky měli zpřehlednit a zásadní odstavce by měli být umístěny tak, aby byli nepřehlédnutelné, jasně formulované a ne umístěny někde mezi textem v dodatkových podmínkách velikostí písma číslo 6. V důsledku dopadů hospodářské krize se dá očekávat změna preferencí. Na jedné straně se občané snaţí co nejvíce ušetřit, neutrácet tedy veškerý svůj důchod, a sniţovat mnoţství svých pojistek spolu s výší pojistného. Na straně druhé jakákoli nahodilá skutečnost má na občany mnohem větší finanční dopady neţ v době hospodářského růstu. Lidé se budou více pojišťovat proti jiným rizikům, například pojištění úvěrů z důvodu ztráty zaměstnání. Klienti, kteří mají například uzavřené investiční ţivotní pojištění a byli zvyklí na relativně dobrý výnos si začnou uvědomovat rizika, která jsou s tímto produktem spojena. Mnozí z nich tak mohou být v budoucnu nemile překvapeni, aţ jim v důsledku finanční krize z jejich investičního ţivotního pojištění několikaleté naspořené prostředky začnou ubývat. Záměr pojišťoven získávat finanční prostředky od klientů jejichţ větší část má charakter investiční místo zajišťovací bude nejspíše v důsledku sníţeného zájmu klientů na ústupu. Pojišťovny budou pravděpodobně postupně nuceny přecházet k produktům, které jasně definují rizika a budoucí výnosy namísto produktů, kde investiční riziko nese pouze klient. Pojišťovny by se v budoucnu měly co nejvíce snaţit, aby jejich řízení bylo co nejvíce transparentní a odolné nejen proti pojistným rizikům, ale také proti rizikům spojeným s chováním a moţným selháváním jejich zaměstnanců a obchodních partnerů. Obchodní úspěch pojišťoven bude i v budoucnu záviset na jejich klientech. 62

63 Sloţitost některých pojistných produktů povede v případě odchylky nebo opomenutí některé skutečnosti, která nemusí být na první pohled tak zásadní, i v budoucnosti k značným ztrátám dopadajícím na klienty. V rámci větší spokojenosti klientů by se pojišťovny měly snaţit o poskytování pravdivých a včasných informací a to z vlastní iniciativy, tedy dříve neţ se klient rozhodne hledat k pojištění alternativu. 63

64 Závěr Tato práce provedla čtenáře celou problematikou pojišťovnictví od samotných počátků tohoto oboru přes způsob a moţnosti ochrany před pojistnými riziky po samotný proces likvidace pojistných událostí. Obecně lze konstatovat, ţe nabídka pojistných produktů na trhu je dostatečná, problém spíše spočívá ve způsobu distribuce těchto produktů směrem ke klientům. Distribuční kanály, které v současnosti zajišťují prodej pojistných produktů nejsou zcela vyhovující. Zprostředkovatelé, kteří pracují na bázi provize, mají moţnost i příleţitost zásadním způsobem ovlivňovat rozhodnutí klienta. Tento motiv však můţe být v přímém rozporu s nejlepšími zájmy jak klientů, tak i samotných pojišťoven. Příkladem takového poškozování je, jak tato práce dokládá, zbytečné navyšování pojistných částek, ze kterého plyne vyšší pojistné a vyšší provize zprostředkovatelů. Druhým významným distribučním kanálem je bezesporu internet. Ten většinou nabízí vcelku přehledně zpracované pojistné produkty, mnohdy i všeobecné a dodatkové podmínky. Nedostatkem ovšem je, ţe pojišťovny na svých webových stránkách neuvádí ani orientační rámcové ceníky řazené v tabulkách, ani on-line kalkulátory, které by jistě pomohly pojistníkům v lepší orientaci mezi nabídkami jednotlivých pojišťoven. Výjimku tvoří pouze cestovní pojištění a povinné ručení. Argumentem pojišťoven je, ţe většina pojistných smluv je tzv. šitá na míru a bylo by poměrně náročné vytvářet přesný a přehledný klíč ke kalkulaci pojistného. Pojišťovna klienta odkáţe na konkrétního specialistu. To však do značné míry omezuje porovnání mezi jednotlivými pojišťovnami, neboť tito specialisté zastupují jen určitou část trhu. Na tuto oblast by se pojišťovny měly v budoucnu více zaměřit. Dále tato práce umoţnila nahlédnout do problematiky identifikace příčin pojistných událostí. Tato oblast je na území České republiky velice dobře zmapována. Nejničivější přírodní katastrofy, které se na našem území vyskytují jsou povodně. Jejich frekvence v posledních 20 letech roste. I přes dosaţené znalosti o povodních nejsou lidé ochotni respektovat závěr odborných prací týkajících se protipovodňových opatření. Při povodních dochází v převaţující míře k pojistným událostem vztahujícím se k neţivotnímu pojištění. Lze konstatovat, ţe riziko povodní a záplav je dnes jiţ dostatečně kryto. Pojištěnost budov na toto riziko přesahuje 90 %. Z makroekonomického hlediska lze v souvislosti s povodněmi prohlásit, ţe se neprojevilo ţádné selhání trhu a tak není nutné, aby stát vynakládal další prostředky na jeho suplování. 64

65 Za zásadní problém tato práce povaţuje stanovení výše pojistného plnění v relaci k hodnotě majetku před pojistnou událostí. Této problematiky se týká část zabývající se stanovením pojistných částek. Na první pohled se můţe zdát, ţe stanovení tohoto ukazatele pro majetková pojištění nepřináší ţádné komplikace. Předloţená práce však tento názor vyvrací. Prokazuje, jak zásadní význam má správné pochopení a aplikace těchto metod na celý pojistný průběh. Výše pojistné hodnoty a tedy i maximální výše pojistného plnění závisí na pojistníkovi. Ten si často dostatečně neuvědomuje rozhodující vliv určení správné hodnoty pojištěného majetku jiţ při uzavírání pojistné smlouvy a rizika, která mu špatný odhad pojistné částky přináší. Klienti se většinou řídí obecným doporučením pracovníků pojišťoven, které však ne vţdy dostatečně zohledňuje skutečné stavy a hodnoty jejich majetků. Často se také vůbec nedozví, dokud nedojde k pojistné události, ţe pokud nesoulad mezi pojistnou částkou a pojistnou hodnotou přesáhne tolerované rozpětí % pojištěný objekt se vystavuje buď nebezpečí podpojištění, spočívající ve sníţení pojistného plnění v případě škody nebo přepojištění, které plnění škody nezvýší, zato zcela zbytečně zvyšuje hrazené pojistné. Je velice špatným současným trendem, ţe výpočet tohoto rozhodujícího ukazatele se většinou neprovádí na základě znaleckých a objektivních metod, ale jde v něm často pouze o improvizaci mezi pojišťovnou a pojištěným. Pojišťovny tomuto faktoru nepřikládají dostatečnou váhu a zodpovědnost za stanovení pojistné částky nechávají zcela na pojistnících. Ze strany pojišťovny by měl být pojistníkům vysvětlen rozdíl mezi novou (reprodukční) a časovou hodnotou. Pojišťovny skutečná hodnota majetku zajímá aţ v okamţiku likvidace pojistní události. Tato praxe se však pravděpodobně v nejbliţší době nezmění. Jistou formou obrany pojistníků by tak mohlo být v širší míře vyuţívání sluţeb nezávislých odborných poradců ještě před uzavřením pojistných smluv. Ti by měli být schopni poskytnout fundované a skutečně nezávislé rady z oblasti pojistných produktů a s nimi spojených rizik. Mnohem vyšší kvality dosahují pojistné podmínky ve vztahu k pojištění majetku firem. Firmy si často nezávislé odborníky z oblasti oceňování majetku a pojišťovnictví najímají, výsledkem pak jsou individuálně řešené smlouvy podle konkrétních potřeb a zájmů firem. Pojišťovny by měly sami vychovávat a zaměstnávat skutečné specialisty, kteří by se v dané problematice dobře vyznali. Z iniciativy pojišťoven by mělo vycházet, aby skutečná hodnota majetku klientů odpovídala pojistné částce a v určitých časových intervalech kontrolovat a upravovat po dohodě s klienty její výši a s tím samozřejmě i výši hrazeného pojistného. Poslední část této diplomové práce, mimo to, ţe potvrzuje a rozvíjí předchozí kapitoly, se zabývá dopady světové finanční, resp. hospodářské krize na oblast pojišťovnictví. Jak dokládá 65

66 tato část, lze následkem krize očekávat změnu struktury nabízených pojistných produktů. Pojišťovna se tak bude muset více řídit poţadavky spotřebitelů především v oblasti spořících a investičních produktů. Pojišťovny by měli do budoucna vytvářet více transparentních pojistných produktů s jasně definovanými riziky a výnosy. Hlavním přínosem této práce je uceleně provést čtenáře celou problematikou příčin a likvidace pojistných událostí a poukázat na nesprávné ocenění majetku při uzavírání pojistných smluv. Domnívám se, ţe bylo dosaţeno splnění cíle práce. 66

67 Seznam pouţité literatury Tištěné monografie 1. CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika teorie a praxe. 2.vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., ISBN CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie. Praha: Oeconomia, ISBN DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie. Praha: Profesional Publishing, ISBN DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., ISBN HRADEC, M., J. ZÁRYBNICKÁ a V. KŘIVOHLÁVEK, Pojištění a pojišťovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., ISBN KLAUS, V., P. KYSILKA, B. SOBOTKA, V. TLUSTÝ, V. BARÁK, P. SOBÍŠEK, J. ŠULC, J. VOSTATEK, a další autoři. Povodeň a veřejné finance: sborník textů. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, ISSN NĚMEČEK, Alojz a Jiří JANATA. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Praha: C. H. Beck, ISBN ORT, Petr. Oceňování nemovitostí na tržních principech. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., ISBN ORT, Petr. Moderní metody oceňování nemovitostí na tržních principech. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., ISBN SLAVÍK, Ladislav a Martin NERUDA. Voda v krajině. Ústí nad Labem: Fakulta ţivotního prostředí UJEP Ústí nad Labem, ISBN Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů VPPMO 2005 Dostupné z www

68 6. _poj_zprostredkovatele/index.html https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/23907/mod_resource/content/1/p%c5%99edn% C3%A1%C5%A1ka%20- %20Politika%20zaji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD%20environment%C3%A1ln%C 3%AD%20bezpe%C4%8Dnosti%20II.pdf Legislativní prameny 1. Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška). 2. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 3. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 68

69 Seznam obrázků Obrázek 1 Způsob třídění mimořádných událostí včetně příkladů Obrázek 2 Troubky, 12. červenec Obrázek 3 Kounov na Rychnovsku Obrázek 4 Praha srpen Obrázek 5 Veselí nad Luţnicí, ulice F. Líbala, Obrázek 6 Bavorov zasaţený povodní Obrázek 7 - Ulice Závodí v Kojetíně Obrázek 8 Liberecko srpen Obrázek 9 Ukázka z rozpočtového programu

70 Seznam grafů Graf 1 Struktura pojistného trhu rok 2011 ţivotní pojištění Graf 2 - Struktura pojistného trhu rok 2011 neţivotní pojištění Graf 3 Zdroje financování povodňových škod Graf 4 Dopad povodní na jednotlivé sektory ekonomiky

71 Seznam tabulek Tabulka 1 Škody způsobené přírodními ţivly v letech Tabulka 2 Statistika povodní

72 Seznam příloh Příloha 1 Základní pojmy Příloha 2 Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení a základní ceny za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru Příloha 3 Koeficient polohový K Příloha 4 Objemové podíly konstrukcí a vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků (příloha č. 15 k vyhlášce 3/2008 Sb.)

73 Přílohy Příloha 1 Základní pojmy 16 Časová cena Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, přičemţ se přihlíţí ke stupni opotřebení. Likvidace pojistné události Soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události, který zahrnuje šetření nutné ke zjištění povinností pojišťovny plnit a rozsahu této povinnosti a stanovení výše pojistného plnění. Nahodilá skutečnost Skutečnost, která je moţná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku. Neţivotní pojištění Oblast pojištění zahrnující krytí tzv. neţivotních pojistných nebezpečí tzn. majetková, odpovědnostní pojistná nebezpečí, pojištění finančních ztrát. Obnosové pojištění Pojištění, pro které je charakteristické, ţe výše pojistného plnění je předem dohodnuta, tzn. velikost pojistného plnění se neodvíjí od velikosti škody, ale od předem dojednané výše obnosu (pojistné částky). Podpojištění Situace, kdy pojistná částka dohodnutá v pojistné smlouvě je niţší, neţ je pojistná hodnota pojištěného majetku. Velikost pojistného plnění při vzniku pojistné události bude s ohledem na míru podpojištění niţší. Pojistitel Specializovaná instituce, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost. Pojistná částka Částka, která je dohodnuta v pojistné smlouvě a která udává buď přímo velikost pojistného plnění (u obnosových pojištění), nebo horní hranici velikosti pojistného plnění (u škodových pojištění). Pojistná hodnota Nejvyšší moţná majetková újma, která můţe v důsledku pojistné události nastat. Pojistná smlouva Právní dokument vytvořený písemnou formou, na základě kterého vzniká a trvá konkrétní pojištění. Pojistná smlouva je sjednávána mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistník se zavazuje hradit pojistné, pojistitel poskytnou pojistnou ochranu, tedy v případě vzniku přesně definované pojistné události uhradit vzniklé ztráty. Pojistná událost Nahodilá skutečnost vymezená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. 16 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., ISBN

74 Pojistné Cena pojištění. Struktura ceny pojištění = netto pojistné + kalkulované správní náklady + kalkulovaný zisk. Pojistné nebezpečí Moţná příčina vzniku pojistné události. Pojistné plnění Peněţní částka vyplacená pojistitelem po vzniku pojistné události. U obnosových pojištění jde o výplatu pojistného plnění (vyplývá ze sjednané pojistné částky), u škodových pojištění jde o úhradu vzniklé škody. Pojistné podmínky Právní úprava pojistného produktu, kterou zpracovává pojistitel. Všeobecné pojistné podmínky jsou zpracovány pro jednotlivé pojistné produkty, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky upravují specifické podmínky pro jednotlivé případy. Pojistné riziko Míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. Pojistník Osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a která platí pojistné. Pojistný produkt Konkrétní druh pojištění zaměřený na krytí vymezeného rizika (souboru rizik). Pojištění Specifická finanční kategorie, jejíţ podstata spočívá v peněţním krytí důsledků nahodilosti prostřednictvím tvorby konkrétní rezervy pojistnou metodou (do rezervy přispívají všichni účastníci rizikového kolektivu v závislosti ne velikosti rizika a rezerva je pouţita ve prospěch těch účastníku, u kterých došlo k nahodilé události a výše plnění se odvíjí od velikosti důsledků nahodilé události). Pojištění majetku Pojištění zaměřené na krytí důsledků při zničení, poškození či ztrátě majetku. Pojištění odpovědnosti za škody Pojištění kryjící škody, které vznikly v důsledku nahodilé události poškozeným, za které je pojištěný odpovědný na základě právních předpisů. Pojišťovací zprostředkovatel Právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, tedy provádí zejména činnosti směřující ke sjednání pojistných smluv. Pojišťovna Specializovaná instituce, která má povolení k provozování pojišťovací činnosti. Pojišťovna můţe být podle zaměření: universální, ţivotní, neţivotní, podle právní formy: akciová, druţstevní (vzájemnostní), státní. Poškozený Osoba, která utrpěla škodu na majetku, ţivotě nebo zdraví, za níţ podle platných právních předpisů odpovídá někdo jiný, které je vyplaceno pojistné plnění na vzniklé pojistné události pojištění z odpovědnosti za škody. Provize Odměna pojišťovacímu zprostředkovateli za sjednání pojistné smlouvy. 74

75 Riziko V pojišťovnictví moţnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle a to s určitou pravděpodobností (měřitelná nejistota). Škodní událost Skutečnost, ze které vzniká škoda a která by mohla být důvodem vzniku pojistné události. Výluky z pojištění Věci nebo rizika, které jsou vyňaty z pojistného krytí. Škody n nich či jimi způsobené pojišťovna nebude hradit. Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví Odborná činnost spočívající v předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv, provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv, pomoc při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Ţivotní pojištění Oblast pojištění zaměřená prvotně na krytí dvou událostí smrt a doţití. Z praktického pohledu bývá ke krytí těchto dvou událostí přičleňováno krytí navazujících neţivotních rizik( úraz, nemoc, invalidita apod.). 75

76 Příloha 2 Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení a základní ceny za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru 76

77 77

78 Příloha 3 Koeficient polohový K 5

79 Příloha 4 Objemové podíly konstrukcí a vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků (příloha č. 15 k vyhlášce 3/2008 Sb.) 79

Základní dělení mimořádných událostí

Základní dělení mimořádných událostí Základní dělení mimořádných událostí Mimořádná událost Krizová situace Základní dělení mimořádných událostí Základní dělení přírodních mimořádných událostí Základní dělení antropogenních mimořádných události

Více

Pojišťovnictví. Bc. Alena Kozubová

Pojišťovnictví. Bc. Alena Kozubová Pojišťovnictví Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví Pojišťovna Pojišťovna je právnická osoba, která má licenci k pojišťovací činnosti. Její základní kapitál je min. 500

Více

Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D.

Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. --- Základy bezpečnostní politiky --- Základy bezpečnostní politiky --- Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. Sjednocení terminologie 1) Nebezpečí 2) Ohrožení x hrozba 3) Riziko Nebezpečí Nebezpečí

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

Praktická stránka přípravy města na adaptaci. (příklad -Hradec Králové)

Praktická stránka přípravy města na adaptaci. (příklad -Hradec Králové) Praktická stránka přípravy města na adaptaci a Evropské fondy (příklad -Hradec Králové) doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., Mgr. Michael Pondělíček, Ph.D. Vysoká škola regionálního rozvoje Typy

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro PŘÍLOHA 13 Počet listů : 4 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ STŘÍBRO Obec / město Zdroj mimořádné

Více

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro PŘÍLOHA 7 Počet listů : 4 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NEPOK Čísl o Obec / město Zdroj

Více

Odvětví pojištění - přehled. Petr Mrkývka

Odvětví pojištění - přehled. Petr Mrkývka Odvětví pojištění - přehled Petr Mrkývka Odvětví pojištění Odvětví životních pojištění Odvětví neživotních pojištění viz příloha zákona o pojišťovnictví Odvětví životních pojištění Životní pojištění I

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle POJIŠŤOVNICTVÍ

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle POJIŠŤOVNICTVÍ E-učebnice Ekonomika snadno a rychle POJIŠŤOVNICTVÍ - ekonomický obor řešící minimalizaci rizik ekonomických i neekonomických činností člověka - stránky pojištění: etická stránka (= princip solidarity)

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví

Bankovnictví a pojišťovnictví Bankovnictví a pojišťovnictví JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha Provozovat na území České republiky

Více

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 1. Plán krizové připravenosti je: 1) plánem krizových opatření obcí nebo právnických a podnikajících fyzických osob, kterým to uložil příslušný zpracovatel

Více

POJIŠŤOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

POJIŠŤOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková POJIŠŤOVNICTVÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SUŠICE

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SUŠICE PŘÍLOHA 14 Počet listů : 5 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SUŠICE Obec / město Zdroj mimořádné

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.

KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02. KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje

Více

POJIŠŤOVNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY DRUHY POJIŠTĚNÍ

POJIŠŤOVNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY DRUHY POJIŠTĚNÍ POJIŠŤOVNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY DRUHY POJIŠTĚNÍ STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

POJIŠTĚNÍ. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

POJIŠTĚNÍ. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace

Více

Ing. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita

Ing. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita Právní aspekty podnikání pojišťoven Druhy pojištění Sociální pojištění Zdravotní pojištění Komerční pojištění Penzijní připojištění Účel pojištění Zmírnit nebo odstranit nepříznivé důsledky nahodilých

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Pojištění. www.pracespenezi.cz. Rozeznáváme několik druhů POJIŠTĚNÍ :

Pojištění. www.pracespenezi.cz. Rozeznáváme několik druhů POJIŠTĚNÍ : Pojištění Rozeznáváme několik druhů POJIŠTĚNÍ : 1. rizikové pojištění jeho obsahem je pojištění určitého rizika ( úrazu, smrti) pokud nedojde k pojistné události, pojistitel pojištěnému na konci pojištění

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Dohledový benchmark č. 3/2012

Dohledový benchmark č. 3/2012 Dohledový benchmark č. 3/2012 Nákladovost produktu životního pojištění Informace o odkupném I. Nákladovost produktu životního pojištění z pohledu pojistníka Smyslem informování o nákladovosti produktu

Více

Pojištění odpovědnosti za škodu II.

Pojištění odpovědnosti za škodu II. Pojištění odpovědnosti za škodu II. Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání Povinná smluvní pojištění odpovědnosti za škodu z provozu pozemních vozidel

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Talisman. Skutečná ochrana vašeho dítěte

Talisman. Skutečná ochrana vašeho dítěte Talisman Skutečná ochrana vašeho dítěte Talisman Skutečná ochrana vašeho dítěte Každý chce svým dětem dát to nejlepší, naučit je všechno důležité a potřebné, vybavit je do života a především je dostatečně

Více

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro PŘÍLOHA 3 Počet listů : 4 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HORAŽĎOVICE Obec / město Zdroj

Více

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

Více

Pojištění dopravců a zasílatelů. Inovované flotilové pojištění

Pojištění dopravců a zasílatelů. Inovované flotilové pojištění Pojištění dopravců a zasílatelů Inovované flotilové pojištění Dopravci a zasílatelé Se zvyšujícími se objemy a hodnotami přepravovaného zboží dochází k nárůstu dopravních rizik, kterým jsou provozovatelé

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - ÚVOD DO STUDIA PŘEDMĚTU, CÍLE VÝUKY, ZÁKLADNÍ POJMY, ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ NORMY mjr. Ing. Jan KYSELÁK, Ph.D., tel.: +420 973 44 3918, e-mail: jan.kyselak@unob.cz Operační

Více

Pojištění odpovědnosti za škodu/ újmu

Pojištění odpovědnosti za škodu/ újmu Pojištění odpovědnosti za škodu/ újmu Předmětem pojištění je vznik odpovědnosti pojištěného/povinnost pojištěného nahradit (+spolupojištěné osoby) za škodu/ újmu za kterou odpovídá dle právní předpisů

Více

POVODNĚ V ČR Finanční a ekonomické aspekty

POVODNĚ V ČR Finanční a ekonomické aspekty Protipovodňové vzdělávací a výzkumné centrum CZ.1.07./2.4.00/17.0040 POVODNĚ V ČR Finanční a ekonomické aspekty Ing. Lenka Furová KVE ESF MU 1 O ČEM TO DNES BUDE? Co jsou povodně, jak vznikají, co způsobují

Více

Pojištění majetku aneb jak to správně nastavit

Pojištění majetku aneb jak to správně nastavit Asociace finančních poradců České republiky, spolek Tento krátký e- book je určen pro všechny, kteří mají nějaký majetek, chtějí ho mít správně pojištěný a chtějí mít základní přehled o tom, na jaká rizika

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Je to nejzákladnější pojistný druh v pojištění majetku, pojišťující rizika a škody, která můžou vzniknout na majetku movitém či nemovitém.

Je to nejzákladnější pojistný druh v pojištění majetku, pojišťující rizika a škody, která můžou vzniknout na majetku movitém či nemovitém. Živelní pojištění Obecná problematika Je to nejzákladnější pojistný druh v pojištění majetku, pojišťující rizika a škody, která můžou vzniknout na majetku movitém či nemovitém. Živelní pojištěni se sjednává

Více

Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013

Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013 Ekonomické a sociální dopady povodní v červnu 2013 Pavla Štěpánková Praha, 16. 10. 2014 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111, Pobočka

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

předmětu POJIŠŤOVNICTVÍ 1

předmětu POJIŠŤOVNICTVÍ 1 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tematického celku: Úvod do pojišťovnictví a význam pojišťovnictví v odvětví ekonomiky Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je seznámit

Více

KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN VÝČET A HODNOCENÍ MOŽNÝCH KRIZOVÝCH RIZIK NA ÚZEMÍ ORP HORŠOVSKÝ TÝN ANALÝZA

KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN VÝČET A HODNOCENÍ MOŽNÝCH KRIZOVÝCH RIZIK NA ÚZEMÍ ORP HORŠOVSKÝ TÝN ANALÝZA KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN 3. VÝČET A HODNOCENÍ MOŽNÝCH KRIZOVÝCH RIZIK NA ÚZEMÍ ORP HORŠOVSKÝ TÝN ANALÝZA VZNIKU MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ A Z TOHO VYPLÝVAJÍCÍCH OHROŽENÍ území obce s rozšířenou HORŠOVSKÝ

Více

Pojištění. HOR_62_INOVACE_8.ZSV.35.notebook. September 04, 2013

Pojištění. HOR_62_INOVACE_8.ZSV.35.notebook. September 04, 2013 Pojištění HOR_62_INOVACE_8.ZSV.35 Mgr. Jana Horná 8. ročník ( VI/2 EU OPVK) 5. 6. 2013 Základy společenský věd 8. ročník; Pojištění. 1 Výukový materiál je připraven pro 8. ročník s využitím interaktivní

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Úrazové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Úrazové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ( 365-393) zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost

Více

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro

Více

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Ing. Rudolf Zelinka Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor provozuschopnosti oddělení životního prostředí e-mail:

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-3270-11/PO-OV-2014 Praha 8. ledna 2014 Počet listů: 6 S c h v a l u j i : Generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu KAPITOLA 1: MANAGEMENT A KRIZOVÝ MANAGEMENT 1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu Krizový management patří do skupiny prediktivního projektového managementu 4. Je to soubor specifických přístupů,

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 EKONOMIKA. Ing. Ivana Frantesová

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 EKONOMIKA. Ing. Ivana Frantesová Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 EKONOMIKA Ing. Ivana Frantesová 1 Pojistný trh a jeho subjekty III/2 VY_32_INOVACE_29 2 Název školy Registrační číslo

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Nabídka pojištění Společenství vlastníků jednotek pro dům Rezidence Tulipán, Praha 9

Nabídka pojištění Společenství vlastníků jednotek pro dům Rezidence Tulipán, Praha 9 Nabídka pojištění Společenství vlastníků jednotek pro dům Rezidence Tulipán, Praha 9 Předkládá: RENOMIA, a. s. Pobočka Praha Vlkova 46 130 00 Praha tel.: 221 421 750 fax: 222 720 855 e-mail: jana.voleska@renomia.cz

Více

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.

Více

Metodické listy pro soustředění kombinovaného studia předmětu

Metodické listy pro soustředění kombinovaného studia předmětu Metodické listy pro soustředění kombinovaného studia předmětu POJIŠTĚNÍ OBČANSKÝCH RIZIK PFO Metodické listy pro I.semestr 1. Charakteristika pojištění a přehled pojistných odvětví, sdružené formy pojištění.

Více

Důchodové připojištění. Bc. Alena Kozubová

Důchodové připojištění. Bc. Alena Kozubová Důchodové připojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem Penzijní připojištění Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí

Více

Pojistný trh, subjekty a produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Leden 2011

Pojistný trh, subjekty a produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Leden 2011 Pojistný trh, subjekty a produkty Univerzita Třetího věku Hradec Králové Leden 2011 Subjekty pojistného trhu Velké (kompozitní) pojišťovny nabízející všechny hlavní pojistné produkty životního i neživotního

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

STATISTICKÉ INFORMACE O UDÁLOSTECH v Moravskoslezském kraji za ROK 2004. rok 2003

STATISTICKÉ INFORMACE O UDÁLOSTECH v Moravskoslezském kraji za ROK 2004. rok 2003 STATISTICKÉ INFORMACE O UDÁLOSTECH v Moravskoslezském kraji za ROK 24 I. UDÁLOSTI EVIDOVANÉ U HZS MSK V roce 24 bylo u HZS MSK *1) evidováno celkem 17 337 událostí *2), což je o 136 událostí více než za

Více

Informační podpora. TRINS, Databáze nebezpečných látek. MV generální ředitelství HZS ČR Školní a výcvikové zařízení HZS ČR.

Informační podpora. TRINS, Databáze nebezpečných látek. MV generální ředitelství HZS ČR Školní a výcvikové zařízení HZS ČR. MV generální ředitelství HZS ČR Školní a výcvikové zařízení HZS ČR www.medistyl.info Informační podpora TRINS, Databáze nebezpečných látek Vlastimil Svoboda www.medistyl.info TRINS Transportní a informační

Více

Představení společnosti

Představení společnosti Pojištění je nejlepší prevence... Představení společnosti www.zfpmakler.cz O společnosti Makléřská společnost ZFP Makléř, s.r.o. je specialistou na zprostředkování neživotního pojištění průmyslových a

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 Varianta:0 1. Kolik existuje stupňů povodňové aktivity a jak se nazývají: 1) dva stupně, 1. stupeň značí voda stoupá, 2. stupeň značí voda klesá 2) čtyři stupně,

Více

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI TEORETICKÉ OTÁZKY STAV v konkrétních podmínkách umožňuje plnění stanovených funkcí a jejich rozvoj v zájmu člověka a společnosti párové termíny STAV NEBEZPEČÍ protikladný stav SYSTÉM společenský, přírodní,

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

Věra Keselicová. Prosinec 2011

Věra Keselicová. Prosinec 2011 VY_62_INOVACE_VK11 Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Věra Keselicová Prosinec 2011 8.

Více

Pojistná matematika 1 KMA/POM1

Pojistná matematika 1 KMA/POM1 Pojistná matematika 1 KMA/POM1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz web: http://aix-slx.upol.cz/~pavlacka (informace + podkladové materiály) Konzultační

Více

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu Kratochvílová D., Hendrych T., Krömer A., Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,

Více

Místní provozní bezpečnostní předpis (MPBP)

Místní provozní bezpečnostní předpis (MPBP) Místní provozní bezpečnostní předpis (MPBP) Soubor požadavků a pracovních postupů pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) Elektrické spotřebiče jmenovité napětí nepřesahuje 250 V u

Více

Výpočet pojistného v životním pojištění. Adam Krajíček

Výpočet pojistného v životním pojištění. Adam Krajíček Výpočet pojistného v životním pojištění Adam Krajíček Dělení životního pojištění pojištění riziková - jedná se o pojištění, u kterých se předem neví, zda dojde k pojistné události a následně výplatě pojistného

Více

Zákon č. 59/2006 Sb. ze dne 2. února 2006

Zákon č. 59/2006 Sb. ze dne 2. února 2006 Zákon č. 59/2006 Sb. ze dne 2. února 2006 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky Ústí nad Labem 4/2014 Ing. Jaromír Vachta Účel a působnost

Více

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová Penzijní fondy a důchodová reforma Kristýna Nevolová Penzijní fond Právnická osoba (a.s.), sídlo ČR Provozuje penzijní připojištění Hodnota základního kapitálu PF: 50 000 000 Kč Musí s majetkem hospodařit

Více

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká Moderní žena myslí na budoucnost Jan Diviš Kateřina Dalecká Na úvod pár zajímavých statistik Data z r. 2004 Naděje dožití věk Muži Ženy 30 43,66 49,67 40 34,21 39,92 50 25,32 30,51 60 17,59 21,64 - střední

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

Prezentace vysvětluje žákům základní ekonomické pojmy FINANČNÍ GRAMOTNOST orientace na finančním trhu ČR

Prezentace vysvětluje žákům základní ekonomické pojmy FINANČNÍ GRAMOTNOST orientace na finančním trhu ČR Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_05 Název materiálu: SPOŘENÍ NA STÁŘÍ Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům základní ekonomické pojmy Očekávaný výstup:

Více

EXKLUZIVNÍ NABÍDKA PRO TANEČNÍ KONZERVATOŘ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

EXKLUZIVNÍ NABÍDKA PRO TANEČNÍ KONZERVATOŘ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY EXKLUZIVNÍ NABÍDKA PRO TANEČNÍ KONZERVATOŘ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Kdo jsme 100% akcií skupiny ERGO největší zajišťovna na světě působí ve 150 zemích 184 miliard kapitálové vklady 2,56 mld zisk v roce 2009

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Zpracování bezpečnostní dokumentace vybrané obce

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Zpracování bezpečnostní dokumentace vybrané obce Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inţenýrství Katedra poţární ochrany a ochrany obyvatelstva Zpracování bezpečnostní dokumentace vybrané obce Student: Vedoucí bakalářské

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Název tématického celku: Geneze pojištění jako způsobu zmírnění či eliminace finančních následků nepříznivé nahodilé události Cíl: Objasnit

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor Datum 15. 9. 2013 Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze,

Více

Pojištění a jeho optimalizace webinář. Jan Mareš 25. 6. 2014

Pojištění a jeho optimalizace webinář. Jan Mareš 25. 6. 2014 Pojištění a jeho optimalizace webinář Jan Mareš 25. 6. 2014 O čem to dnes bude? I. K čemu je pojištění? II. Něco z historie III. Jaké jsou druhy životního pojištění IV. Jak si můžeme pojištění koupit K

Více

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí 17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí Změna: 123/1998 Sb. Změna: 100/2001 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, vycházejíc ze skutečnosti, že člověk

Více

N_SSPo Sociální a soukromé pojištění

N_SSPo Sociální a soukromé pojištění pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Název tematického celku: Metody sociálního zabezpečení Cíl tématického celku: Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí

Více

Pojištění transportu > Pojištění přepravy > Pojištění lodí a letadel

Pojištění transportu > Pojištění přepravy > Pojištění lodí a letadel Kdo jsme? INSIA pro své klienty poskytuje kompletní služby na klíč > vypracování analýzy stávajících pojištění > výběr a doporučení nejvhodnějšího pojistitele > zajistíme uzavření pojistných smluv za výhodných

Více

Systémové řešení nepojistitelných rizik. Hana Bártová Karel Hanzlík

Systémové řešení nepojistitelných rizik. Hana Bártová Karel Hanzlík Systémové řešení nepojistitelných rizik Hana Bártová Karel Hanzlík Projekt Systémové řešení nepojistitelných rizik byl podpořen Nadačním fondem pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví Obsah obhajoby význam

Více

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ Ing. Petra Najmanová pracoviště chemické služby, odbor IZS a výkonu služby, MV-GŘ HZS ČR Seminář Znečištění podzemních a povrchových vod riziko

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Pojištění osob Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_39_13 Tématický celek: Rodina a finance Autor: Mgr. Drahomíra Kozáková

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Úvod do problematiky. 1. Kořeny a teoretické základy moderního sociálního a soukromého pojištění. 2. Metody sociálního a

Více

Právní předpisy vydané v roce 2008, jejichž platnost se vztahuje k UP a k jejím organizačním složkám

Právní předpisy vydané v roce 2008, jejichž platnost se vztahuje k UP a k jejím organizačním složkám Právní předpisy vydané v roce 2008, jejichž platnost se vztahuje k UP a k jejím organizačním složkám 1) Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Nabývá účinnosti 30.04.2008.

Více

Pracovní list. Workshop: Finanční trh, finanční produkty

Pracovní list. Workshop: Finanční trh, finanční produkty Pracovní list Workshop: Finanční trh, finanční produkty Úkol č. 1 Osobní půjčka Doplňte v následující tabulce kolik zaplatíte za úvěr celkem (vč. úroků) při jednotlivých RPSN. Současně porovnejte, zda

Více

Zásady ochrany obyvatelstva před hrozícím nebezpečím v zařízeních poskytujících sociální služby

Zásady ochrany obyvatelstva před hrozícím nebezpečím v zařízeních poskytujících sociální služby Zásady ochrany obyvatelstva před hrozícím nebezpečím v zařízeních poskytujících sociální služby Kateřina Blažková 1 Zásady ochrany obyvatelstva před Z hrozícím nebezpečím v zařízeních poskytujících sociální

Více

POJISTNÁ SMLOUVA. pojištění pro případ úrazu číslo: 0011-304-083 Náhrada PS č.: 0000-792-083. čl. 1 Smluvní strany

POJISTNÁ SMLOUVA. pojištění pro případ úrazu číslo: 0011-304-083 Náhrada PS č.: 0000-792-083. čl. 1 Smluvní strany POJISTNÁ SMLOUVA pojištění pro případ úrazu číslo: 0011-304-083 Náhrada PS č.: 0000-792-083 čl. 1 Smluvní strany 1. Pojistitel Hasičská vzájemná pojišťovna a.s. sídlo: Římská 2135/45, 120 00 Praha 2, Česká

Více

Plán školení členů Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Třebechovice pod Orebem organizační jednotky Města Třebechovice p.o.

Plán školení členů Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Třebechovice pod Orebem organizační jednotky Města Třebechovice p.o. Plán školení členů Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Třebechovice pod Orebem organizační jednotky Města Třebechovice p.o. na rok 2012 _ 27.01. Bezpečnost práce členů JSDH při výkonu služby /pátek/

Více

BĚŽNĚ PLACENÁ KAPITÁLOVÁ POJIŠTĚNÍ

BĚŽNĚ PLACENÁ KAPITÁLOVÁ POJIŠTĚNÍ BĚŽNĚ PLACENÁ KAPITÁLOVÁ POJIŠTĚNÍ Allianz pojišťovna a.s.... 2 Credit Suisse Life&Pension a.s... 3 Česká pojišťovna a.s..... 4 ČSOB pojišťovna a.s... 5 ING organizační složka... 6 Generali pojišťovna...

Více

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013 MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné

Více