Kopelentovi po druhé soutěži Rallye Cupu ve vedení

Transkript

1 Kopelentovi po druhé soutěži Rallye Cupu ve vedení Autor: Přemysl maevad Budín, :35 Rozhovor a vyhodnocení Nej... fotosoutěže s Ladislavem Kopelentem po MaxSport Pneu Erzetka Rallye na Rokycansku. Uplynulý díl Rallye Cupu se odehrál na Rokycansku, centrem soutěže byly samotné Rokycany. Ladislav a Helena Kopelentovi obsadili v druhém podniku Rallye Cupu druhé místo absolutně (!) a získali 55 bodů do celkového hodnocení Rallye Cupu. Spolu s pětadvaceti body z Němčovic se vyhoupli na první pozici v bodování skupiny A - soudobých vozidel. Za sebou nechávají celé stádo Lancerů... Jak náročná byla příprava na Maxsport Pneu Erzetku Rallye v Rokycanech? Na autě byla vyměněna zadní náprava - auto dostalo novou asfaltovou místo původní tuhé šotolinové. Trochu nastal problém s nastavením geometrie. Náprava byla zhotovena na poslední chvíli, proto se nenašel časový prostor na provozovně Škoda servisu Porsche Plzeň Lochotín, kde ji běžně seřizujeme. Vše vyřešil ředitel naší partnerské firmy Porsche Plzeň Ing. Bohumil Šrámek, která má naštěstí v Plzni ještě jeden Škoda servis - na Borských polích. Ještě jednou díky, bez nastavení podvozku je jízda na RZ hodně nebezpečná. Seznamovací jízdy probíhaly za velmi chladného a proměnlivého počasí, podobné podmínky byly i na předcházející nedokončené smutné Rallye Posázaví. Sobotní ráno v den startu bylo jako vymalované, nebe bez mráčku a svítilo sluníčko. Podiskutoval jsem s několika soutěžními jezdci a spolujezdci. Jeden z nich mi líčil, jak po Telči, kde to nesedlo, se potřebují lépe sžít s autem. To jsme oba netušili, že hned na první RZ auto odloží po několika kotrmelcích na louku. Letos na rozpravě bylo mnohokrát zdůrazněno, že máme jet první vložku v klidu. Asi to všichni neposlouchají, nebo si jsou jistí, že dobře míněné doporučení pořadatelů plní a že jedou přiměřeně, ale opak bývá pravdou. Já jezdím vždy první RZ opatrně a pomalu, je třeba zahřát auto, sebe i přísedícího na provozní teplotu.

2 Co ještě by mohl pořadatel udělat pro to, aby se předešlo nehodám hned na první RZ? Konkrétně v tomto případě začít první vložku včas dle harmonogramu. Jinak to mají spíš ve své moci samotní jezdci, jak se dané situaci přizpůsobí. Na školení začínajících jezdců nám říkali, že máme jet tak, abychom vždy byli schopni auto ovládnout, aby byla rezerva při nastalé jezdecké chybě ke korekci. Bylo mi přes dvacet a sebevědomí mi nechybělo (hoši ho mají v dnešní době podstatně více), a tak jsem posílal auto po intenzivním brždění ještě se zablokovanými koly po nedobrždění do zatáčky dveřmi napřed. To si několikrát kývlo, potom jsem musel podřadit, protože motor spadnul z otáček a neodjíždělo to. Dost často jezdci hovoří o tom, že jeli na plno, to ale musí být splněny pro to všechny podmínky. Naprosto dobrý zdravotní stav, nejen posádky, ale i auta, psychická pohoda, plná soustředěnost a připravenost jezdce i spolujezdce, plně funkční zahřáté správně obuté auto, přesně zpracovaný rozpis, v pravý čas přečtený a jezdcem vnímaný a řídící se jím. Důležité je vědomí toho, že se jede opravdu po zabezpečené a bezpečné trati. Stačí, aby se hned nestartovalo podle harmonogramu do RZ, vychladnou nejen pneu, ale i celé auto, ani na posádku to dobře nepůsobí. Nabízí se i otázka, proč to zdržení, co se děje. To je již celkem dost důvodů nejet na plno. V mém případě nejsou některé podmínky splněny, proto na plno nejezdím nikdy, ani se na to již necítím. Mně nejvíc vyvede z rytmu, když dojedu auto, stačí jenom ho vidět před sebou a mám zkažený celý zbytek vložky. Dojeté auto jede jinou stopu, většinou úplně špatnou, nevím jestli o mně ví, není jisté, když mu budu na nárazníku, jestli mě pustí, brzdí strašně brzo. Diktát vázne, protože ho babi také vidí, chybuji, jsem trochu mimo ideální stopu, v hlavě mám navíc informaci, která zabírá místo a běžně tam na erzetě nepatří. Kluci z červeného Fordu Escort Cosworth, kterého jsem již viděl v Rakové u zrcadla, mi nechali místo za na předjetí, jediný problém byl, že jsem ho předjížděl na šestku v omezovači. Měli technický problém a vložku na to odstoupili. Na Rallye Cupu je výhoda domluvy startovního času při dojíždění, zde to bylo o půlminutu déle, což způsobilo trochu zmatek v časech. Předjíždění pomalejšího auta na vložce jsem zažil již dost, nikdy to není nic příjemného pro oba aktéry. Tuto situaci může nejvíce ovlivnit pořadatel při sestavování startovní listiny, kde zohlední výkonnost jednotlivých jezdců bez

3 ohledu na třídu. Ve Volném Poháru mám dle loňského pořadí číslo tři a to mně vyhovuje. Většině soutěžáků vyhovují technické tratě, rokycanská Erzetka byla ale poměrně rychlá. Trať byla hodně rychlá, nebýt na ní několika retardérů, tak bych jel v omezovači v obou směrech od startu až do první vsi možná 1500 metrů, nejrychlejší posádky na TOP Speed dosahovali až 230 km/hod, což je hodně. Já s vysokou maximálkou problém nemám, nám to jede 170 a tím končíme. Toto má pouze dvě řešení: buď delší stálý převod nebo techničtější tratě. Ještě to zkusím příští závod v Radouňi a potom uvidím. S autem jsem jel prvně v Hořovicích, jednu vložku na vodě na Posázaví, tam se mi zdá trať celkem technická, čas byl téměř srovnatelný s nejrychlejší Evo IX. Na to, že jsem tam jel s velkým respektem je to na dvojkolku na vodě dobré a dává to i naději do dalších soutěží. Občas se mi zdá, že auto ovládá mě a ne já auto. Mělo by to být lepší a lepší a až prohlásím, jako již v minulosti několikrát: To auto nejede, tak to bude známka toho, že jsem se s autem sžit a plně ho ovládám. Jaké hodnocení by dostal pořadatel za odvedenou práci? Pořadatel pořádal závod v personálním obsazení, které měl momentálně k dispozici a za daných podmínek. Já tuto problematiku znám i z druhé strany, nejen z pohledu jezdce. Můj mateřský autoklub AMK Plzeň střed, pod kterým jsem začínal s motoristickým sportem pořádal Rallye Plzeň. Začínal jsem jako řadový pořadatel, potom mi byl svěřen žlutý praporek, pak vysílačka atd. Následovala příprava na technického komisaře, táhlo mě to za volant. Nějaké BOASky, potom školení jezdců a první soutěž v oblastech, malý mistrák a federál. Tento služební postup v dnešní době postrádám a určitě by byl ku prospěchu věci. Stěžovat si na pořadatele, že to a ono a tak a tak, to je jednoduché, můžeme být rádi, že někdo pro nás něco pořádá v náš prospěch, má s tím práci a mnoho starostí. Měli bychom pořadateli být nápomocni, respektovat daná pravidla, nepřidělávat mu práci navíc. Není divu, že po několika haváriích není dodržen harmonogram, ruší se RZ, pořadatel řeší věci navíc

4 a v časové tísni a následně vznikne zmatek v časech. V Rokycanech nesrovnalosti v časech nakonec pořadatel vyřešil. Pak se nadává na pořadatele, ale chyba je na nás jezdcích, přes upozornění to někteří z nás valí hned na první RZ a to letos bylo všude, kde jsem jel a končí to havárií. Až to všechny obětavé pořadatele přestane s námi bavit, tak budeme vzpomínat u piva v hospodě na dobu, kdy se jezdila rallye. Problém s místem v servisní zóně si vyrobili jezdci sami svou sobeckostí, kdyby každý měl svoji 50 metrovou uličku ke své plachtě, tak by polovina doprovodů stála na hlavní silnici. To je to sebevědomí některých jedinců a zároveň bezohlednost vůči ostatním. Jeden takový mi tam tvrdil, že nebude, jezdit po servisu slalom, že tam byl první. Jemu by obzvlášť nějaká slalomová průprava pomohla, viděl jsem záběry z toho, jak Felicii zapíchnul do příkopu. Jaká je spokojenost s výsledkem? Druhé místo absolutně je hodně dobrý výsledek, vzhledem k rovnější trati jsem to ani nečekal. Několik lidí mi však po dezinformaci na oficiální vývěsce gratulovalo k celkovému vítězství. Hned jsem to uvedl na pravou míru, protože jsem měl přehled o časech soupeřů a celý den jsme zajížděli druhé časy a to pochopitelně na vítězství nestačí. Jednou v minulosti se mi stalo se Škodou 130 RS na cyklistickém oválu na Dynamu v Plzni v rámci stíhací jízdy veteránů, kde jsem vyhrál před formulí Škoda, že na první místo byl omylem pozván poražený jezdec. On dobře věděl, že nevyhrál a cenu převzal, nechtěl ji pořadateli vrátit. Pořadatel posoudil, že přeci nemůže plechové auto porazit formuli a výsledek podle toho změnil domnívajíce se, že je chyba od časoměřičů. Nakonec byl opakovaný ceremoniál, kterého jsem se ke svému údivu účastnil sám a obdržel jsem pohár za nejrychlejší absolvované kolo jako náhradu. Po osazení nového motoru do auta se vedou různé dohady, co je to za motor. Vede se dost vášnivých diskusí na toto téma. Je to blok motoru dle technických pravidel RC z Fabie V. Tento typ má v sérii 44 kw, není nijak převrtávaný, ono by to ani technicky nešlo, má pouze

5 klikovku s vyšším zdvihem, objem je 1600, výkon 225 koní a kroutící moment 200 Nm. O motoru většinou mluví lidé, kteří ho vůbec neviděli, nebo tomu naprosto nerozumí. Ten rozdíl mezi 16V a 20V škodováckým motorem je na první pohled naprosto patrný. Není to ani motor z Golfa ani z Pola, ani z ničeho jiného. Doufám, že to již nyní bude úplně všem naprosto jasné. Naopak mě potěší, když se mi donese k uším, kdy mladý, perspektivní, talentovaný jezdec prohlásí, že jedu pořád velmi dobře na to, že to je šestnáctistovka. V servisu v Rokycanech jsem se dozvěděl, že na autě mám pohon zadní nápravy, jinak není možné, že stačím Evo IX. Musím se přiznat - je tam, je to 4x4 v provedení Combi, jezdí to na naftu a ve Škodovce to pojmenovali Octavia a tahám za tím karavan. Další perličky, že je tam motor Porsche 911 GT3, možná někdo usoudil podle reklamy prodejce Škodovek, jehož logo máme na autě. Že je tam turbo, sedm rychlostí atd. - už si ani všechny ty komentáře nevybavím. Ono se vše musí nějak zdůvodnit, jak je možné, že mám výsledky, když na lajcký pohled nejedu nic moc. Přesto porážím silnější auta, tam prostě něco musí být, co tam být nemá. Až někteří rádoby odborníci budou mít tolik naježděno na RZ, kolik já mám nacouváno, tak to možná pochopí. I když výjimka potvrzuje pravidlo, někdo tomu poznání nedojde bohužel nikdy. Ten mi to zaručeně natře v komentářích a naprosto určitě anonymně, to má větší váhu a snáze se rozepíše. Nyní to podstatné - motor jede výborně a hlavně jsem ještě nedoplnil ani decku oleje, nehřeje se, nekouří, takový motor se povede jednou za čas. V roce 2006 a 2007, to jsem ještě jezdil MMČR, jsem neměl tak dobrý pocit z práce některých tehdejších motorářů, naopak velmi dobře se mi spolupracovalo s Jardou Rajtrem z Čisté u Mladé Boleslavy. Sestřih posádky Ladislav a Helena Kopelentovi od Duda Design: Co bylo důvodem ukončení aktivit v MMČR? Určitě to nebyla nespokojenost s motory, i když v roce 2006 jsem dvakrát nedokončil soutěž pro poruchu motoru a přišel jsem možná proto o vítězství ve třídě - odstupoval jsem z prvního a z druhého místa. Rok na to jsme zvítězili ve třídě A5 i s potížemi s motorem. Jak se říká, je třeba v nejlepším přestat a odejít. Hlavním limitem byly a jsou zdravotní důvody, potom nízká účast jezdců ve třídě A5. Připadal bych si hloupě dokončit soutěž na prvním místě a zároveň být poslední. Letos Hustopeče to jen dokazují, že trend nízkého počtu aut trvá a výsledky, kde ze tří aut na startu jsou dvě v cíli a to na třetím a druhém místě od konce výsledkové listiny. Kdo dnes nejede N4, tak je tam skoro do počtu. Letos by byla již potíž zajíždět 16. a 18. místa a vůbec prosadit se do dvacítky absolutně jako tehdy, a dřít dno výsledkové listiny také nemusím. Dalším důvodem je vysoká finanční náročnost, vzdálené lokality od místa zájmu hlavního partnera, to platí i pro sprinty, jsou skoro všechny na Moravě, kde jsou zase často pěkné tratě. Rád vzpomínám na Barumku, kde bylo jeden rok 36 RZ, tam kdo nejezdí denně do práce po tratích vložek, je prostě v pytli a bez prvotřídního rozpisu tam nemá cenu ani jet. Skoro žádný mediální zájem o nižší třídy, maximálně TOP desítka absolutně. RC a VP je pro začínající jezdce a možná také pro jezdce v soutěžáckém důchodu, jako jsem já. Většina závodů je poblíž, není takový počet ostrých kilometrů, hodně různorodé a početné startovní pole, u Rallye Cupu je dobrá medializace, velká obětavost pořadatelů, je to klidnější, najíždění tratě je jednodušší, jezdci jsou družnější, bohužel závist, ta je všude, někdy se k ní přidá nesoudnost a to je potom možná lepší nejezdit vůbec nic. Jezdit RC začal letos i Jirka Hladík. Loni vyhrál třídu ve sprintech a letos jezdí se špičkovým autem RC. Nápad to byl nejprve náš s Rudou Hubačem, tak mu zase Nej přebral nápad s foto soutěží. Možná by bylo zajímavější, kdybychom oba jeli v A1 se stejnými auty. To se neplánovaně povedlo na prvním letošním podniku v Němčovicích, auta sice shodná, ale já jsem jel již o třídu výš ještě s

6 loňským motorem Byl jsem potěšen výsledkem, kdy jsem byl o 30 sekund rychlejší na zhruba 50 km erzet. Byl to vlastně souboj vítězů tříd z MČR a MMČR, snad jsme oba ostudu neudělali a potvrdili oprávněnost tehdy dosažených výsledků. Co je s Golfem, který loni vyhrál absolutně Kramolín? Golf byl od Míry Fišera, prošel celkovou repasí a začal dojíždět i vyhrávat. Nyní je na prodej, je na mě moc rychlý, má maximální rychlost skoro 200, hůř se ovládá proti Felicii vzhledem ke své větší váze, má těžký motor a špatně se mi s ním zatáčí. Ono těch 400 kubíků na objemu navíc proti 1600 se musí někde projevit. Má špičkový kroutící moment 249 Nm, to je malinko víc než 247 Nm, které uvádí Škoda Motosport u Fábie S2000. Chce to mladého divočáka, který Golfa zkrotí. Plány do budoucna? Dokončit letos VP a RC s nejlepším možným konečným výsledkem- Možná nyní někomu vyrazím dech svou neskromností, myslím výsledek v absolutním pořadí. Optimismus k tomuto cíli nám dává loňské třetí místo ve VP a páté ze dvou vítězně dojetých závodů v RC. Letos to zatím vypadá velmi dobře v RC po dvou odjetých závodech, průběžně vedeme o 11 bodů před loňským přeborníkem, ve VP budeme moudřejší po Radouni. A co bude příští rok se uvidí po sezóně, možná se již nebudu ke spokojenosti ostatních motat ve startovních a výsledkových listinách vůbec. Nějaké zajímavé perličky? Cestou zpátky ze závodů nás předjel na přivaděči od Ejpovic na Plzeň ve stoupání modrý Trabant. Tento typ auta jsem měl tu čest pilotovat někdy v sedmdesátých letech a říkal jsem mu vysavač. Nedávno někdo nazval vysavačem S2000, tento vysavač bych bral všemi deseti. Otázka je jestli bych s ním uměl jezdit. Jel jsem Octavií s karavanem za naší doprovodnou Avií a ta do kopce moc netáhne s autem na vleku za zády. Rychlost byla okolo šedesáti, dravý trabantista nás předjížděl jedním tahem a to dost dlouho, až vytvořil menší kolonu. Potom se silnice přehoupla přes horizont a v

7 moment, kdy Trabanta chtěl Martin s Avií předjet zpátky, mu došla nafta, a tak ho tlačil nárazníkem Avie jedoucí setrvačností bez běžícího motoru až k první pumpě pod kopcem. Za absolutní druhé místo byla cena motorový olej Mogul 5W-50 Extreme sport. Četl jsem nějakou recenzi, že byly prováděny testy věhlasných zahraničních ladičů motorů, že je dobrý a je používán jedním soutěžákem v S2000. Tak dobrý motor zase nemám, zatím se spokojil s Mobilem nebo Castrolem. Možná tomu jezdci nějaký mnou používaný olej zůstal z dřívějšího závodění, než přešel na ten lepší Mogul a třeba by ho jako pro něj nepotřebný mohl vyměnit za vyhraný olej Mogul. Na polní cestě mezi Rakovou a Nevidem byl poblíž trati beton, hlásím při najíždění opravu do rozpisu ohledně betonu. Babi však rezolutně prohlásila, že nějaký beton mimo trať psát nebude, že pojedu po silnici a vadit mi proto nemůže. Namítal jsem, napiš ho, abych o něm věděl a jel pomalu, na to mi řekla, celou trať jedeš stejně pomalu a ještě budeš kvůli betonu zpomalovat. Mně šlo jenom o to, abych o něm věděl, kde přesně je. To, že tam někde je - to povědomí - jsem již měl. Ptal jsem se i jiných jezdců, jestli si beton zaknihovali do rozpisu, spíš ne než ano, což také bylo patrné ze zrušení první RZ pro havárii v daném místě. Při prvním průjezdu si říkám v duchu pro sebe, tady je někde ten beton a najednou slyším i zpravodajství o něm do sluchátek. Nakonec ho babi Helena napsala i přečetla, ale to musí být okolo toho vždycky tolik řečí Po vyhodnocení Erzetky bylo losování výhry sad pneu zn. Maxsport. Bavili jsme se s Martinem Šiklem a říkám mu, co když ho vylosují, budou-li mít na ten jeho autobus vůbec rozměr pneu? On mi na to řekl, že se jich vzdá a dá mi je, v tu chvíli hlaholí od losovacího osudí jedenáctka a ta tady je, tak si pro ně jdi, říká někdo z okolo stojících. Tak jsem šel, jako kdyby to přivolal. Na stránkách WMR se k soutěži vyjádřil i místní traktorista sedlající Zetor, podle něj jezdíme po té polní cestě mezi Rakovou a Nevidem pomalu a brzdíme moc brzo před zatáčkou. Protože jsem byl jmenován, tak vše přehodnotím a slibuji, že zrychlím a budu brzdit dál. V tom traktoru na těch vysokých kolech ty díry na té polňačce asi jezdec ani nevnímá a v té rychlosti, kterou dosahuje, skoro nikde ani brzdit nemusí a nebo ten brzdný bod má hodně blízko před zatáčkou a tou bude asi jenom brána do místního JZD. Domnívá se, že v autě mám sedm rychlostí, to soudí asi podle svého stroje, kde má ještě mimo mnoha rychlostí redukci do pomala na šotolinové pole a do rychla na asfalt. Nedej bože, aby do příštího závodu osedlal nejmodernější traktor, ten jezdí až padesátkou, to by nás všechny posekal, jako tu trávu před Nevidem, kterou vítr navál na silnici. Jednou mi jeden závodník říkal, kecáš v těch rozhovorech kraviny. Musíš říct: všichni jeli dobře a rychle, že sám nevíš proč jsi se umístil, že je to náhoda, všechny pochval. Z náhody se stalo kdysi pravidlo. Všechny chválím za odvahu sednout do soutěžního auta a předvést co v nich třímá. Zvláštní poděkování divákům, kteří si najdou čas a podporují nás všechny u trati, pořadateli za jeho trpělivost a obětavost, fotografům a kameramanům za záznam pěkných i horších chvil na trati. Hlavně všem těm kdo naše průjezdy jejich obcemi povolí a strpí. A nejvíc těm kdo to všechno platí a to jsou sponzoři a partneři. Nějak tak jsi to myslel? A teď už k samotné fotosoutěži o Nej... fotku Ladislava Kopelenta z akce. Celkem se sešlo 28 fotografií od 7 autorů, z nichž pak "odborná" porota ve složení Ladislav Kopelent a Rudolf Hubač vybrala ty nejlepší, respektive ty nejvíce jejich očím lahodící. A tady je jejich verdikt.

8 1. místo - Jan Šnábl 2. místo - Irena Študantová

9 3. místo - Tomáš Wanka Partnerem fotosoutěže je Nej... Motochema Hubač, která věnovala ceny do soutěže. Autoři nejlepších tří fotek dostanou dárkové poukázky na nákup v Motochemě Hubač, na konci roku pak budou vybrány nejlepší tři fotky celkově a jejich autoři obdrží další hodnotné ceny. Výhercům gratulujeme!