Orientační restaurátorský průzkum v interiéru velkého sálu západního křídla zámku v Litvínově (okr. Most) listopad prosinec 2008

Transkript

1 Orientační restaurátorský průzkum v interiéru velkého sálu západního křídla zámku v Litvínově (okr. Most) listopad prosinec 2008 Vypracoval: Michal Šelemba, DiS, restaurátor Jabloňová Žatec

2 Obsah: str1..i. Lokalizace památky str1.ii. Údaje o památce str1...iii. Údaje o akci str1-2.iv. Stručná historie objektu a popis str2-7..v. Průzkumová zpráva str2..v.1. Průzkumový záměr str2-3...v.2. Provedení průzkumu str3-4...v.3. Výsledek průzkumu a doporučení str vi. Návrh metodiky konzervace a restaurování nalezených maleb str vii. Výhledový finanční rozpočet str11 VIII. Celková cenová rekapitulace str12..ix. Fotografická dokumentace str ix.a) Seznam fotografií str ix.b) Obrazová příloha

3 Orientační restaurátorský průzkum dokumentace I.Lokalizace památky 1. Okres: Chomutov 2. Obec: Litvínov 3. Bližší určení místa: zámek hlavní velký sál, původní dispozice přes dvě patra 4. Název objektu: zámek Litvínov 5. Název památky: interiér sálu II. Údaje o památce 1. Datace: Stol. 2. Sloh: barokní a 19. Století (úprava) 3. Technika: vápenné omítky s povrchovou úpravou, lokálně nástěnná secco malba 4. Rejstříkové číslo: III. Údaje o akci 1. Uživatel: Městský úřad Litvínov 2. Investor: Městský úřad Litvínov 3. Průzkum a dokumentaci provedl: Michal Šelemba,DiS restaurátor Jabloňová 2724, Žatec mobil.tel Počet stran textu: 10str 5. Fotografie provedl: Michal Šelemba,DiS typ media: Digitální fotoaparát: Canon 400D EOS; 10,10 megapixelů tisk: Laserová tiskárna HP Color Laser Jet 2600n papír: hp laser photo paper 8. Termín započetí a ukončení akce: srpen září 2009 Restaurátorská dokumentace byla vypracována podle vyhlášky MK ČSR č.66/88 Sb, kterou se provádí Zákon ČNR č.20/87sb., o státní památkové péči. IV. Stručná historie objektu a popis objektu Pokud se zaměříme alespoň rámcově na historii stavby zámku, lze říci, že již za Jana Josefa Valdštejna stál na místě bývalé tvrze již před rokem 1727 panský dům, který projektoval stavitel Giovanni Domenico Canevalle. Zámek byl do dnešní a tedy barokní podoby přestavěn v letech 1732 až Charakteristický vzhled mu vtiskl architekt František Maxmilián Kaňka. Po zrušení zámecké zahrady byl v roce 1878 založen zámecký park v anglickém stylu o rozloze osmi hektarů. Objekt je čtyřkřídlý s uzavřeným dvorem a dvěma protilehlými přístavky, jednopatrový se vsazeným pavilonem. V zadním průjezdu zámku jsou osazeny čtyři náhrobní kameny pánů z Jahnu, které pocházejí z let 1542, 1558, 1566 a Reliéfní zobrazení postav je provedeno v renesančním slohu. Epitafy pánů z Jahnu patří mezi nejstarší movité památky dokladující existenci Litvínova. V současné době sídlí ve Valdštejnském zámku pobočka muzea v Mostě se stálou expozicí nazvanou Rozpravy s historií Mostecka, otevřenou k 300. Výročí vysvěcení kostela sv. -1-

4 archanděla Michaela v Litvínově. (viz oficiální stránky města Litvínova). Velký sál má půdorys čtverce s hladkými stěnami prolomenými na západní a východní stěně čtyřmi okenními otvory s mírně se zužujícími špaletami směrem k okenním otvorům. Při východní straně severní stěny se nachází vstup z předsálí. Fabion spolu s plochým stropem sálu vybíhá z průběžné korunní profilované římsy a tvoří tak stlačený neckovitý tvar. Konstrukce stropu je tvořena dřevěným podbitím s rákosovou armaturou, skrze kterou je prohozena vápenná podkladová omítka stropu. Z celkové dispozice sálu a také na základě historických pramenů, hovořících o druhotných přestavbách zámku, lze konstatovat, že původní sál zasahoval svojí výškou do patra nacházejícím se níže pod sálem což také prokázal restaurátorský průzkum. Průzkum pomocí sond provedených na obvodových zdích (východní a západní stěna) v okenních špaletách identifikoval v nejstarší vrstvě barokní malířskou dekorativní výzdobu navazující v identické vrstvě na dekorativní barokní malbu ve středu stropu sálu (viz. níže restaurátorský průzkum). Nástěnná malba podle stavebního vývoje zámku, měla vzniknout po roce 1732 po přestavbě západního křídla. Během druhotné stavební úpravy došlo tedy k přepatrování sálu a k následné adaptaci na bytovou jednotku ve čtyřicátých letech 20. Století. Během těchto druhotných úprav došlo také k povrchovým úpravám omítkových vrstev na stěnách i stropu. V. Průzkumová zpráva V.1. Průzkumový záměr: Na základě visuelního ohledání prostoru a záznamů v písemných pramenech byl proveden orientační restaurátorský průzkum na stěnách a stropu v interiéru sálu včetně okenních špalet. K základní orientaci v problematice výzdoby sálu posloužil rámcový restaurátorský průzkum ak. mal. Evy Kyškové provedený roku Ta v průzkumové zprávě uvedla: Malba byla provedena po roce 1732, tj. po přestavbě západního křídla zámku. Technika malby je tempera, která již několik desetiletí byla zpráškovatělá. Ve čtyřicátých letech tohoto století při adaptaci sálu na bytovou jednotku, byla pravděpodobně uvolněná malba malíři pokojů před novým nátěrem špachtlí seškrabána. Při sondážním průzkumu z lešení se ukázalo, že pod novou omítkou, která pokrývá větší plochy stropní, je jen nepatrný zbytek původní malby, mechanicky poškozený, jak již bylo řečeno. Místy byla omítka odpadlá až na jádro a spravena sádrou. Oprava této malby by tedy znamenala rekonstrukci celé plochy podle zachovalých pásů, které byly pod novými dutými fabiony. 1 Statigrafické sondy měly za cíl zjistit případný výskyt původních omítkových vrstev a předpokládané malířské výzdoby sálu ve starších vrstvách. Během průzkumu byl učiněn nález ještě starší malířské výzdoby, na základě kterého byl vypracován návrh a metodika případného odkryvu, konzervace a restaurování nástěnné malby. Významné nálezy byly fotograficky zdokumentovány a dostatečně zpracováni v závěrečné restaurátorské zprávě. V.2. Provedení průzkumu: Sondážní průzkum byl proveden mechanickou metodou rest. kladívky a skalpely tak, že zachycuje stratigrafii jednotlivých vrstev nátěrů. Jednotlivé sondy byly provedeny především v místech předpokládané dochované starší malířské výzdoby a to ve středu plochy stropu a také ve fabionu a okenních špaletách jak ve velkém sálu, tak také v okenních špaletách spodního patra, neboť to tvořilo před přebudováním dispozice jediný prostor sálu. 1 Eva Kyšková ak. mal. Průzkum nástropní malby v sále zámku v Litvínově

5 Popis základní stratigrafie sond: Strop: Sondy provedené na stropě sálu prokázaly přítomnost několika vrstev malířské výzdoby ve starších vrstvách. Pod sávající povrchovou úpravou provedenou vápenným nátěrem tónovaným do okrového tonu, se nachází několik vápenných a hlinkových nátěrů. Pod nimi byla prokázána souvislejší malířská vrstva s dekorem zvířecích figur, jak prokázala sonda v severovýchodní části stropu. Samotný dekor je zasazen do průběžného pásu, který původně obíhal po celém obvodu stropu sálu. Technika malby dle vizuelního ohledání vykazuje suchý charakter povrchu a proto se nejspíše jedná o temperu pojenou klihem. Tato technika nástěnné malby převažuje v interiérech historických staveb až od konce 18. století s příchodem klasicismu a následných historizujících slohů. Další provedené sondy v téže vrstvě ovšem prokázaly úplné poškození této výmalby. Z toho je zřejmé, že nálezová situace stavu dochování této malířské výzdoby je velmi špatná v důsledku druhotných stavebních úprav. Sondy provedené v centrální partii stropu prokázaly v nejstarší vrstvě barokní dekorativní nástěnnou malbu provedenou v technice frescco-secco. Nástěnná malba je provedena na jednovrstvé vápenné omítce hrubozrnného charakteru. Samotná barevná vrstva je částečně propojena s podkladem. Modelace jednotlivých rokajových ornamentů je provedena v technice secco. Na základě technologického způsobu provedení a stylové formální analýzy ornamentů lze konstatovat, že se jedná o nástěnnou malbu provedenou po roce Tato barokní výmalba pak navazuje na nálezy v okenních špaletách identifikovaných v sondách provedených o patro níže na východní stěně. Stěny a okenní špalety: Na stěnách bylo pomocí sond prokázáno, že druhotné zásahy do povrchů poškodily a z větší části odstranily starší barokní povrchy, které lze ovšem vysledovat lokálně v některých partiích stěn. Nejzajímavější nálezy byly učiněny v okenních špaletách východní stěny v patře pod sálem, kde byly v nejstarší barokní vrstvě identifikovány malované rokajové dekory tónované do zeleného barevného odstínu a které svým charakterem navazují na nález barokní malby provedené na stropě velkého sálu. Barevná polychromie byla identifikována také na profilované římse a ve fabionu. V.3. Výsledek průzkumu a závěrečné doporučení: Interiér: Na základě dostupných informací z písemných pramenů a z výsledků zjištěných orientačním restaurátorským průzkumem je evidentní, že se v nejstarší vrstvě statigrafie nachází barokní vrstva v některých partiích povrchově pojednaná nástěnnou malbou malovaných rokají a to především na stropě a následně také v okenních špaletách. Jak již bylo uvedeno v této průzkumové zprávě, barokní nástěnná malba byla provedena v technice frescosecco a na základě formální stylové analýzy ji můžeme zařadit do stavební etapy po roce V mladší stratigrafické vrstvě pak byla identifikována dekorativní secco malba tempera pojená nejspíše klihem. Tato vrstva pochází z úprav, které zde proběhly později na konci 18. či během 19. století. Tuto vrstvu chybně identifikovala a zařadila ak. mal. Kyšková jako barokní. Nicméně na základě technologického provedení a stylové analýzy musíme malbu zařadit až do mladšího období v 19. století. Její stav dochování dle nálezové situace je velmi fragmentární. -3-

6 Mladší stratigrafie vrstev provedených na vrstvě z 19. Století obsahuje několik hlinkových a vápenných nátěrů včetně stávající povrchové úpravy. Doporučení: Na základě provedeného orientačního restaurátorského průzkumu lze doporučit případný odkryv, konzervaci a komplexní restaurování nejstarší vrstvy s barokní dekorativní výmalbou. Nelze vyloučit, že při komplexním odkryvu dojde ještě k zajímavým nálezům. Ostatní plochy stěn, kde byla prokázána pouze monochromní barevnost, můžou být rekonstruovány pouhým malířským způsobem, který bude respektovat původní barokní barevnost. Jednotlivé opakující se chybějící části dekorů je možné v rámci uceleného vzhledu doplnit a rekonstruovat dle dochovaných originálních částí. Před započetím restaurátorského zásahu je nejprve nutné provést veškeré hrubé stavební práce a úpravy tak, aby se maximálně eliminovalo prašné prostředí. Dále bude nutné při celkové rekonstrukci omítkových vrstev respektovat povrch historických omítek a jejich strukturu a řemeslné zpracování včetně povrchových nátěrů, které by mělo bát přizpůsobeno dobovým přístupům. Tato doporučení a všechny další kroky spadají pod konečné závazné stanovisko kompetentního zástupce NPÚ. Vypracoval: v Žatci dne restaurátor Šelemba Michal, DiS -4-

7 VI. Návrh metodiky konzervace a restaurování nalezený nástěnných maleb: Jak už bylo uvedeno v kapitole V.3. je nutné, aby před restaurátorským zásahem byly provedeny a ukončeny hrubé stavební práce. Odkryv a restaurování nástěnné malby bude probíhat pod dohledem kompetentního zástupce NPÚ. VI.I. Etapa VI.I./1. Odkryv,dočištění a zajištění ohrožených partií malby Postupný mechanický odkryv dle statigrafie orientačního restaurátorského průzkumu na nejstarší vrstvu ( barokní ) s nástěnnou malbou. Odkryv bude proveden mechanicky skalpelem a speciálním restaurátorským kladívkem. Postup odkryvu bude od nejvyšších partií. Během odkryvu budou zajištěna lokálně problematická místa předpokládaného narušení barevné vrstvy malby (např. konsolidant akrylátová disperze Primal AC33 či Funcosil 100). Po odkryvu a zajištění bude provedeno dočištění povrchu barevné vrstvy malby dle potřeby mechanickou metodou skelným vláknem či mokrou metodou dest. vodou či jiným prostředkem ( to bude upřesněno po odkryvu malby. VI.I./2. Vstupní průzkum Po dočištění bude proveden průzkum stavu dochování včetně odběrů vzorků k mikrochemickým analýzám. VI.I./2.1. Zdokumentování stavu dochování malby s podkladovou omítkou VI.I./2.2.Grafická dokumentace zakreslení jednotlivých druhů poškození a ztrát v barevné vrstvě malby. VI.I./2.3. Odběr vzorků k mikrochemickým analýzám 2.3.a) Analýza na důkaz přítomnosti a obsahu vodorozpustných solí v omítkách 2.3.b) Analýza na identifikaci případných mikrobiologických organismů (plísně,houby) 2.3.c) Analýza na identifikaci pojiv 2.3.d) Analýza stratigrafie nábrusy 2.3.e) Analýza obsahového složení omítek Granulometrie Odběry vzorků by měly být provedeny na několika místech dle analytických potřeb. I.Etapa bude dostatečně zdokumentována v rest. zprávě dle stanovené ust. 10 vyhl. Č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči. Na základě výstupů a zjištění vstupního restaurátorského průzkumu bude upřesněna metodika následné konzervace a restaurování. Výsledné určení a závazné stanovisko spadá pod kompetenci pověřeného zástupce NPÚ. V následující části jsou ve stručnosti a předběžně stanoveny jednotlivé kroky zásahu. VI.II.Etapa VI.II./1.Odstranění případného mikrobiologického napadení - dle expertýzy z laboratoře: např Lautercid aplikace nástřikem a následné odstranění skalpelem Fungisan ochranný nástřik (prevence) VI.II./2.Odstranění nevhodných vysprávek a úprav z předcházejících zásahů odstranění tmelů na cementové bázi a všech nevhodných vysprávek, jejichž povrch a složení neodpovídají složení a charakteru zpracování originálních historických -5-

8 omítek všech druhotně vsazených kovových či dřevěných úchytů a článků VI.II./3. Opětné lokální zajištění barevné vrstvy malby v místech defektů, kde hrozí ztráty materiálu. VI.II/4. Odsolování (snížení koncentrace vodorozpustných solí v omítkách a zdivu) - obklady Arbocelu 1000 (delší vlákna lepší aplikace ve větších plochách) - obklady napuštěné dest. vodou případně uhličitanem amonným - odsolovací zábaly budou aplikovány přímo i na odhalené podkladové zdivo včetně - míst - po odstranění druhotných omítek (vysprávky) - na některých místech bude moci být použita tzv. florentská metoda hydroxidem barnatým dle potřeby - odebrání a analýzy vzorků po odsolení zjištění míry úspěšnosti zábalů VI.II./5. Zajištění a konsolidace barevné vrstvy malby včetně prosycení a zajištění podkladové omítky.( konsolidanty organokřemičitany nebo akrylátové disperze bude upřesněno na základě zjištění po odkryvu) VI.II./6. Injektáž dutin a trhlin Terrako nsektem nebo Ledanem TB (na bázi vulkanických příměsí vysoká stabilita a odolnost vůči agresivním povětrnostním vlivům. VI.II./7. Tmelení defektů tmelení vápennými tmely VI.II./7.1.Tmelení defektů v místech, kde byly vyjmuty staré vysprávky, nebo byla malba povrchově poškozena. Přizpůsobení struktury povrchu tmelu originálnímu povrchu. Doplnění chybějících partií štuků. VI.II./7.2. Nanesení podkladového pačoku ( šepsu ) dle potřeby ve vztahu k originálu. VI.II./8. Závěrečné retuše metoda nápodobivé retuše VI.II./8.2.Pigmenty pojené Primalem AC33 nebo organokřemičitanem či jiným pojivem míra retuší a rekonstrukcí bude konzultována s kompetentním zástupcem NPÚ. Pozn.: Všechny práce a jejich metodika v rámci restaurátorského zásahu budou konzultovány a podléhají závaznému stanovisku a vyjádření kompetentního zástupce NPÚ. Restaurování může být z důvodů finančních rozděleno do několika etap, dle dohody a potřeby investora (viz Výhledový finanční rozpočet na str7-11 ). Vypracoval: v Žatci dne restaurátor Šelemba Michal, DiS