MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE"

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 RENATA DAŇKOVÁ

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Druhová diverzita a početnost ptáků (Aves) zemědělské krajiny okolí Jiříkovic Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. Vypracovala: Renata Daňková Brno 2011

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Druhová diverzita a početnost ptáků (Aves) zemědělské krajiny okolí Jiříkovic vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis....

4 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce prof. RNDr. Zdeňku Laštůvkovi CSc. za ochotu, čas věnovaný konzultacím, cenné rady a připomínky k této práci. Dále bych chtěla poděkovat svému tatínkovi Karlu Daňkovi za pomoc při pozorování ptáků.

5 ABSTRAKT Druhová diverzita a početnost ptáků (Aves) zemědělské krajiny okolí Jiříkovic Bakalářská práce sestává ze dvou částí. První část zahrnuje informace o biologii, ochraně a významu ptáků a jejich ovlivnění zemědělstvím. Druhá část obsahuje vlastní pozorování. Vymezila jsem si liniový transekt v okolí obce Jiříkovice. Transekt byl zvolen tak, aby procházel nejdůležitějšími biotopy, ve kterých se ptáci vyskytují, jako jsou zejména louka, křoviny, zahrada a vesnice. Tyto jednotlivé biotopy byly porovnány z hlediska početnosti druhů i jednotlivých populací ptáků. Během roku bylo zaregistrováno 78 druhů ptáků. Nejvíce bylo pozorováno vrabců domácích (Passer domesticus), vrabců polních (Passer montanus) a holubů domácích (Columba livia f. domestica). Také byli zaznamenáni kalous ušatý (Asio otus) a ledňáček říční (Alcedo atthis). Klíčová slova: ptáci, důležité biotopy, ochrana, zemědělství, hnízdění ABSTRACT Species diversity and abundance of birds (Aves) in the agricultural landscape in the environs of Jiříkovice This bachelor study consists of two parts. The first part contains information about biology, protection, and importance of birds and the impact of agriculture on them. The second part contains own field observations. A line transect was defined near the village Jiříkovice. The transect was running across important habitats in which birds occur, especially across meadows, bushes, gardens, and village. These different biotopes were compared in terms of numbers of species and of their abundance. Even 78 species of birds were registered during the year. The most common of them were house sparrow (Passer domesticus), field sparrow (Passer montanus), domestic pigeon (Columba livia f. domestica). They were also seen long-eared owl (Asio otus) and common kingfisher (Alcedo atthis). Key words: birds, important habitats, protection, agriculture, nidification

6 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Ptáci Biologie ptáků Význam ptáků Ohrožení ptáků Ochrana ptáků Legislativa a organizace Aktivní ochrana ptáků Ptáci a zemědělství Faktory ovlivňující ptáky zemědělské krajiny Významné druhy ptáků jihomoravské zemědělské krajiny Agrocenózy Remízky a skupiny rozptýlené zeleně Vodní plochy a mokřady Zahrady a sady Intravilány obcí METODIKA VÝSLEDKY Lesík Louka Křoviny Sad Pole Stromy u potoka Potok Obec Zahrada Celkové zhodnocení ZÁVĚR PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK... 41

7 1 ÚVOD Po celém světě bylo vždy mnoho lidí, kteří se zabývali pozorováním ptáků. Díky velkému zájmu o tuto skupinu živočichů je dnes velmi dobře prozkoumaná. Ptáci patří mezi živočichy, kteří nás provázejí po celý rok. Jejich zastoupení se během roku pravidelně mění, někteří od nás na zimu odlétají, jiní tu zůstávají a ještě jsou tu skupiny ptáků, kteří sem na zimu přilétají nebo tudy jen táhnou. Ptáci jsou velmi složitou skupinou živočichů např. svou stavbou těla, která je plně přizpůsobena životu ve vzduchu, jejich schopnostmi při stavbě hnízda, vábení samičky či svatebními lety. Lidé stále zkoumají jejich schopnosti orientace při tahu a řadu dalších projevů chování. Evoluce v souladu s ekologickými faktory vedla ke vzniku mnoha různých adaptací. Jednou z nich je adaptace k létání, která ptákům umožňuje rychlý pohyb a velký akční rádius při jejich pohybu v prostoru. I ti ptáci, kteří létají málo nebo špatně nebo schopnost letu ztratili úplně, se alespoň v určitém prostředí dokážou pohybovat rychle. Další významnou adaptaci představuje dokonalá teplokrevnost (endotermie) a také intenzívní látková výměna. Dalším fyziologickým rysem se značným dopadem na ekologii ptáků je úsporné hospodaření s vodou. Jinou významnou adaptací je denní způsob života. Třebaže existují celé řady ptáků aktivních v noci, tak z celkového počtu druhů zahrnují jen nepatrný zlomek (HUDEC, 1994). Každý ptačí druh je velmi zajímavý a jeho životní cyklus velmi složitý, a proto i zkoumání třeba jen jednoho druhu je náročné, ať už si vybereme obyčejného vrabce domácího (Passer domesticus) nebo třeba vzácnějšího ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Tato práce se zabývá celou třídou ptáci (Aves). Především tím, co je ohrožuje, co potřebují pro své přežití a jak je možné je chránit. Ptáci jsou obecně velmi adaptabilní a celkově méně ohroženi lidskými aktivitami než mnohé jiné skupiny živočichů. Výjimkou jsou ptáci zemědělské krajiny, kde byl v posledních desetiletích zaznamenán výrazný úbytek druhů i snížení jejich početnosti. Jsou zde uvedeni ptáci, kteří byli viděni během ročního pozorování a jsou zde také uvedeny jejich životní podmínky. Ptáci, tak jako každá skupina živočichů nebo i rostlin, jsou jedineční a naší povinností je snažit se o jejich ochranu nebo alespoň o co nejnižší míru jejich ohrožení. 7

8 2 CÍL PRÁCE Shromáždit literaturu o ptácích České republiky se zřetelem na druhy zemědělské krajiny; zaměřit se zejména na druhy, jejichž početnost se v posledních desetiletích výrazněji změnila. Pokusit se zjistit konkrétní údaje o výskytu těchto druhů v zájmovém území. Metodou transektů a standardních ornitologických a ekologických metod provést orientační hodnocení avifauny v okolí Jiříkovic. Získané výsledky porovnat s historickými údaji. Celkově vyhodnotit biodiverzitu ptáků území, poukázat na faktory, které působí její pokles, příp. navrhnout možnosti zlepšení situace. 8

9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3. 1 Ptáci Během 19. a začátkem 20. století, v souvislosti s prudkým rozvojem biologických disciplín a také se zvyšováním zájmu odborné i laické veřejnosti o naši přírodu se stále více prosazovaly cílevědomé snahy o účinnou ochranu přírody. Výsledkem těchto snah bylo zejména vytváření přírodních rezervací. Tak v roce 1826 založil na našem území hrabě Chotek jednu z prvních ornitologických rezervací v Evropě. Byla to rezervace o velikosti 70 ha sloužící na ochranu havraní kolonie ve Veltrusech (ČERVENÝ et al., 2004). Díky sympatiím k ptákům lze dnes ornitologii právem pokládat za jednu z nejlépe propracovaných vědních disciplín a to nejen v zoologii, ale v celé biologii. Ptáci svým chováním a také svými projevy pomohli vědcům položit základy tak významných biologických disciplín, jako je ekologie, etologie, biokomunikace a řada dalších podoborů (VESELOVSKÝ et al., 2001). Člověk vytváří svojí činností příznivé podmínky pro některé druhy, pro jiné je tomu ale naopak (NOVÁK, 2009). Vymírání druhů je přirozenou součástí přírodního vývoje, protože úspěch některých druhů nutně musí vést k potlačení jiných. Ptáci se objevili na planetě Zemi před 180 miliony let. Tisíce druhů se vyvinulo, vzkvétalo a potom opět zmizelo. Ale v současné době rychlost, s jakou ptačí druhy vymírají, výrazně převyšuje hodnoty přirozeného vymírání. Tuto vlnu vymírání podnítila činnost člověka a výzkumy dokazují, že její nejdůležitější příčinou je právě ničení životního prostředí, a to zejména tam, kde se vyvinuly specializované druhy ptáků v izolaci od zbytku světa (BURNIE et al., 2008). Ve srovnání s ostatními živočichy mají ptačí druhy poměrně široké ekologické niky. Ptáci jsou značně pohybliví a tak okrsky, které v jednotlivých údobích života obývají, jsou poměrně velké. Největší prostorové omezení přináší ptákům jejich hnízdění. Je to důsledkem vyhraněného způsobu rozmnožování, který vyžaduje kladení vajec na určitá místa a poté péči o vejce a mláďata (HUDEC, 1994) Biologie ptáků Kůže ptáků je suchá a tenká s jedinou, mohutně vyvinutou mazovou žlázou (glandula uropygii), která je umístěná ve svalstvu nad posledním ocasním obratlem. Tukový 9

10 výměšek žlázy je buď vylučován samovolně, nebo je aktivně vytlačován zobákem a poté dále roztírán po peří, aby se zabránilo jeho smáčení (ČERVENÝ et al., 2004). Dorostlá péra jsou mrtvými útvary, nadále už nerostoucími a měnícími se nanejvýš mechanickým opotřebováním v důsledku jejich funkce. Tvořena jsou z rohovinové látky, keratinu. Každé jednotlivé péro vězí spodním koncem v tzv. pérovém váčku. Opeření vzniklo patrně hlavně jako tepelný izolátor. Také chrání ptačí kůži před mechanickým poškozením. Zvláště komplikovanou stavbu mají péra skládající letový aparát křídla pro vzlétnutí a let vpřed a ocas pro kormidlování a brzdění. Množství per, které tělo ptáka obklopuje, mu propůjčuje tvar, který klade vzduchu co nejmenší odpor. Nakonec mají péra význam také jako nositelé barev a kresby (BEZZEL, 2006). V souvislosti s velkou pohyblivostí ptáků a tedy nutností dokonalé orientace v prostředí u nich došlo především k rozvoji koncového mozku a mozečku. Hemisféry koncového mozku jsou hladké s poměrně malými čichovými laloky (lobi olfactorii), a naproti tomu zrakové laloky (lobi optici) na středním mozku jsou mohutné. Ptáci mají dokonale vyvinutý zrak i sluch, ostatní smysly jako čich, chuť a hmat hrají obvykle jen podřadnou roli (LAŠTŮVKA et al., 2004). U ptáků přichází vzduch do plic, před vydechnutím prochází systémem vzdušných vaků. Ptačí plíce při vdechu i výdechu nemění svůj objem, jsou nepohyblivé. K výměně plynů dochází u ptáků v průdušinkách s jednovrstevnou výstelkou. Vzduch předává kyslík krvi v plicích a potom pokračuje do zadních (za plícemi ležících) vaků. Ptačí plíce jsou při výměně kyslíku a oxidu uhličitého výkonnější než savčí, proto mohou ptáci létat ve výškách, kde savci již ztrácejí vědomí. Počet vzdušných vaků kolísá mezi sedmi (pěvci) až k dvanácti (bahňáci); všechny zasahují do některých velkých kostí (BURNIE et al., 2008). Zdroje metabolizované energie jsou velmi důležitým poutem, které váže ptáky k určitému prostředí. Z chemického hlediska jsou zdrojem energie ptáků glycidy, především škrob, dále také proteiny a v menší míře tuky. K výživě jsou dále nezbytné i minerální látky, stopové prvky, vitamíny a voda. Mnozí ptáci dovedou syntetizovat v játrech nebo ledvinách vitamín C a tak ho nemusí přijímat v potravě. Intenzívní látková výměna podmiňuje značnou spotřebu potravy, jež ještě stoupá u menších ptáků, kteří mají relativně větší povrch těla, a proto ztrácejí více tepla. Hmotnost sušiny potravy přijaté za den tvoří u dravců a sov 5 8 %, u špačků a drozdů %, u sýkor a pěnic % a u vlaštovek a budníčků, králíčků a střízlíka % hmotnosti jejich těla. Malí hmyzožraví ptáci spotřebují za den přibližně tolik, kolik sami 10

11 váží (HUDEC, 1994). Zažívací orgány jednotlivých skupin ptáků jsou schopny využít z nasbírané potravy jenom určité množství energie. Vrchol představují kolibříci, ale také pěvci, kteří se také živí nektarem. Z potravy tak asimilují % energie. Dravci a sovy získávají ze svaloviny ulovených zvířat % energie. Ptáci, kteří se živí pupeny a mladými výhonky bohatými na bílkoviny, asimilují %, zatímco tráva či starší vegetace dávají organismu jen % energie (VESELOVSKÝ et al., 2001). Všichni ptáci jsou výlučně oviparní, tj. snášejí vejce a ta potom do jejich vylíhnutí obvykle sami zahřívají a později pečují i o vyvíjející se mláďata. Mezi ptáky převládají druhy monogamní, někdy dokonce i s celoživotními svazky (labutě, husy) (LAŠTŮVKA et al., 2004) Význam ptáků Jejich symbolicko-náboženský význam přesahuje až do dnešních dob: holubice jako symbol míru, holubi jako symbol věrnosti, dravci jako symbol síly a hrdosti (HUDEC, 1994). Ptáci hráli podstatnou roli nejen v náboženství, ale také ve vědě a v umění. Ptačí obrazy nacházíme už v pravěkých památkách a řada stylů, kterými pravěcí umělci zvířecí motivy zobrazovali, se zachovala u Austrálců, Indiánů či Eskymáků do dnešní doby (VESELOVSKÝ et al., 2001). V užitečnosti nebo škodlivosti ptáka je nutné zvážit vždy celý soubor podmínek, za jakých se jeho činnost projevuje. S přihlédnutím k etickým aspektům je nutno chránit a podporovat všechny ptáky, kteří lidské činnosti neškodí a nebo jsou v jakékoliv míře užiteční. U ostatních druhů pak je nutno uvažovat míru únosnosti škod a nepodporovat aktivně druhy působící škody nebo druhy, které při přemnožení by mohly škody působit (HUDEC, 1994). Jedním z důkazů, že se nějaký ptačí druh přizpůsobil podmínkám v zemědělsky využívané krajině, je ta skutečnost, že ho člověk zařadil do kategorie škůdce. Několik tuctů ptačích druhů tento status už získalo a jsou to z pochopitelných důvodů především semenožraví ptáci, protože se stali potravními konkurenty člověka (BURNIE et al., 2008). Samostatným problémem je také zabránění střetů letadel s ptáky. K těmto střetům dochází hlavně na letištích i v jejich okolí při startování a přistávání letadel, jejichž rychlost je v současné době taková, že ptáci se jim nemohou vyhnout (HUDEC, 1994). 11

12 K užitečným druhům ptáků patří hlavně druhy s bioregulační a bioindikační funkcí. Přirozených bioregulátorů najdeme mezi ptáky velké množství, jde zejména o druhy hmyzožravé. K těm patří zejména mnozí pěvci, šplhavci, kukačky, lelci a další. Dravci a sovy mohou jako vrcholoví predátoři částečně zpomalit růst početnosti při gradacích hraboše polního i jiných hlodavců. Některé druhy ptáků, zejména změn v jejich výskytu a početnosti, lze využít k monitoringu a také indikaci změn prostředí (LAŠTŮVKA et al., 2004) Ohrožení ptáků Většina druhů je přizpůsobena určitému přírodnímu prostředí a tak nemůže žít jinde. Následkem toho je omezován výskyt i těch nejrozšířenějších druhů ptáků; jak jsou ničena jejich stanoviště, zmenšuje se jejich životní prostředí a stále narůstá počet druhů bezprostředně ohrožených vyhynutím (BURNIE et al., 2008). Na našem území snad největšími proměnami prošlo hnízdní rozšíření mokřadních ptáků po roce 1973 v souvislosti s rozsáhlými vodohospodářskými úpravami dolního Podyjí a Pomoraví a také intenzifikací chovů ryb v rybnících. Jako hnízdící vymizela ostralka štíhlá (Anas acuta), polák malý (Aythya nyroca) a břehouš černoocasý (Limosa limosa). Řada dalších druhů se ocitla na pokraji svého vymizení: koliha velká (Numenius arquata), bekasina otavní (Gallinago gallinago), vodouš rudonohý (Tringa totanus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), lžičák pestrý (Anas clypeata), čírka modrá (Anas querquedula) nebo čírka obecná (Anas crecca). Minimální je početnost dříve hojného bukáčka malého (Ixobrychus minutus) či konipasa lučního (Motacilla flava). Také zhruba na třetinu poklesla populace husy velké (Anser anser) (MACKOVČIN et al., 2008). Již po celá staletí lidé příležitostně i cíleně vysazují cizí druhy živočichů do vzdálených částí světa. Pro ptáky má takovéto míšení světové biodiverzity mimořádně ničivé následky. Možná až 1 500, ale určitě nejméně 150 druhů ptáků je na hranici svého vyhubení a polovinu z těchto případů mají na svědomí zavlečené druhy predátorů (BURNIE et al., 2008). Také tah pro ptáky představuje určitá rizika. Tím nejzávažnějším je jejich lov na tahu a na zimovištích bez ohledu na to, zda jde o drobné pěvce, sluky lesní či velké dravce. Ptáci, kteří jsou v místech svého hnízdění chráněni a nebo je tam jejich lov regulován, jsou tak například v jižní Evropě či Africe nekontrolovatelně stříleni, chytáni do sítí nebo jinak loveni (ČERVENÝ et al., 2004). V zemích s nejvyspělejším 12

13 hospodářstvím ztrácí lov ptáků povětšině svůj význam existenční a stává se rekreací (HUDEC, 1994). V našich končinách se krkavec velký (Corvus corax) dříve vyskytoval běžně, vymizel ale ve druhé polovině 19. století zejména v důsledku intenzivního lovu a také trávení. Přibližně od 70. let minulého století se začal k nám opětovně šířit a v současné době hnízdí téměř na celém území Čech a Moravy (SÝKORA, 2010). Pokud se splní scénáře klimatologů, budou v následujících desetiletích změny podnebí na Zemi tou největší hrozbou, které budou muset čelit ptáci celého světa; ostatně nejen ptáci. Mění se podmínky v jednotlivých klimatických pásech a přirozená prostředí se zmenšují nebo mizí a pro ptáky je stále těžší opatřit si potravu a nalézt místo vhodné k vyhnízdění (BURNE et al., 2008). Výsledky studie mezinárodního týmu vědců, na níž se podílela i Česká společnost ornitologická, ukazují, že ptačí druhy v Evropě, které by měly vlivem změny klimatu ubývat, už ubývají. A naopak druhy, u nichž bioklimatické modely odhadují, že jich bude přibývat, už svou početnost zvyšují. Nově vyvinutý indikátor změny klimatu pak také ukazuje, že vliv změny klimatu na vybrané ptačí druhy přibližně od poloviny 80. let minulého století roste. V pomyslném žebříčku druhů, které by měly být změnou klimatu zasaženy nejvíce, figurují např. bekasina otavní (Gallinago gallinago), čejka chocholatá (Vanellus vanellus) nebo sýkora lužní (Poecile montanus). Nejvíce profitovat by z ní naopak měli např. stehlík obecný (Carduelis carduelis), vlha pestrá (Merops apiaster) nebo hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) (KLVAŇOVÁ, 2009) Ochrana ptáků Legislativa a organizace Jednotlivé státy se snaží ptáky chránit pomocí různých zákonů, vyhlášek, směrnic a mezinárodních úmluv. U nás jsou to tyto: Zákon č. 144/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými, zvláště chráněnými živočichy. 13

14 Směrnice Rady č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků. Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bernská konvence). Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská konvence). Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Washingtonská konvence CITES). Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská konvence) (ČERVENÝ et al., 2004). Také význam různých ekologických nevládních organizací ve světě neustále narůstá. Je tomu tak i v České republice, kde dnes působí několik desítek až stovek občanských sdružení na mezinárodní, národní, regionální nebo pouze místní úrovni (ČERVENÝ et al., 2004). Česká společnost ornitologická (ČSO) je zájmové sdružení založené už v roce 1926, které je v současné době i českým zástupcem v nejvýznamnější mezinárodní nevládní organizaci pro ochranu ptactva Birdlife International. Hlavním cílem ČSO je výzkum a také ochrana ptáků. Díky své široké členské základně 2000 členů je ČSO i důležitým partnerem pro státní správu ve správních řízeních (ČERVENÝ et al., 2004) Aktivní ochrana ptáků Stanoviště (biotop) je přírodní prostředí, ve kterém živočichové nacházejí dostatek potravy a možnost k vyvedení mláďat, dostatek úkrytů, které jim pomáhají přežít. Jen velmi malý počet ptáků žije v mnoha různých prostředích. Stálí ptáci jsou většinou omezeni na jeden určitý typ stanoviště, kdežto tažné druhy žijí v různé roční době ve dvou podobných biotopech, zeměpisně vzdálených (BURNIE et al., 2008). Na jižní Moravě jsou významná shromaždiště a také zimoviště ptáků, vedou tudy důležité tahové cesty, jihomoravské údolní nivy s přilehlými rybničními soustavami jsou častým cílem potulek mokřadních ptáků z jižněji položených pravidelných hnízdišť v Rakousku a Maďarsku (MACKOVČIN et al., 2008). Aktivní ochrana ptáků spočívá zejména v úpravě prostředí podle zásady, čím rozmanitější prostředí, tím více druhů ptáků v něm žije. Vytváření monokulturních prostředí vede k přemnožení jednoho a nebo několika druhů a většinou i ke vzniku škod a nutnosti ochranných opatření (HUDEC, 1994). V dnešní kulturní krajině zůstalo již jen minimum vhodných biotopů pro celou řadu živočichů. Ty, které zbyly, se často 14

15 stávají biologickou pastí, neboť jsou intenzivně propátrávány predátory, jejichž druhové zastoupení a také zejména početní stavy se s ohledem na jejich absolutní ochranu stále zvyšují. Druhy, které byly dříve vzácné, se stávají běžnými, avšak podle zákona jsou stále zařazené jako zvláště chránění živočichové. Proto z vhodných biotopů vymizela celá řada živočichů, kteří se tak stali jejich kořistí (NOVÁK, 2009). Rozmanitost prostředí keře a stromy různého druhu a také typu, travnaté porosty, voda, pole má za následek zvýšení počtu druhů, ale nikoliv počtu jedinců jednoho druhu, a je zpravidla v souladu i s požadavky a estetickým cítěním člověka. Z limitujících prvků pro ptáky je v kulturní krajině nejvíce pociťována ztráta hnízdních příležitostí pro dutinové hnízdiče, nahrazovaných budkami (dřevěnými, dřevobetonovými, v nouzi i plechovými apod.) (HUDEC, 1994). Zmizení rozmanitých potravních zdrojů pro ptáky v kulturní krajině bývá nahrazováno především zimním přikrmováním (HUDEC, 1994). Za krutých zim může zimní přikrmování zejména v městském prostředí, kde jsou zimní zdroje potravy vzácné, zachránit mnoha jedincům život, i přesto že druh jako celek není ohrožen vyhynutím (SPECHT, 2002). Zimní přikrmování sebou přináší také různá rizika. Při nahromadění velkého počtu jedinců se například zvyšuje nebezpečí přenosu nemocí. Především nákaza salmonelou je při vlhkém a mírném počasí nebezpečná a aktuální. Riskantní je i přikrmování na jaře, kdy se již ptáci připravují k hnízdění. Mláďata potřebují hlavně hmyz a není pro ně dobré, když jim rodiče přinášejí snáze dostupné krmivo, které je nabízené na krmítkách (SPECHT, 2002). V případě některých kriticky ohrožených druhů je nezbytné zasáhnout přímo a tak odvrátit bezprostřední hrozbu jejich vyhubení. Zbylé ptáky je nutné přemístit do bezpečné oblasti, a nebo je dokonce chovat a rozmnožovat nějaký čas v zajetí a tak zajistit početnou chovnou základnu (BURNIE et al., 2008). Tažní ptáci jsou zvláště zranitelní lovem a také ničením jejich přirozeného prostředí. Ochrana spočívá v mezinárodních dohodách o regulaci lovu, v zajištění zvláštní ochrany klíčových zdrojů potravy a odpočinkových míst (BURNIE et al., 2008) Ptáci a zemědělství Nejrozsáhlejší krajinnou formací, která v dnešní době pokrývá většinu Evropy, je bezesporu kulturní step (zemědělsky obhospodařovaná krajina). V České republice dnes tvoří přibližně 65 % rozlohy státu (ČERVENÝ et al., 2004). Pro ptačí faunu má tato 15

16 přeměna přírody velmi mnoho negativních následků. Přesto se ale mnoho druhů dokázalo této situaci přizpůsobit a změn i pozitivně využít (BURNIE et al., 2008). Například poměrně novým jevem je zimování hejn holuba doupňáka (Columba oenas) v zemědělsky využívaných oblastech. V jihomoravských polích se v zimě také zdržují početné stavy kání lesních (Buteo buteo) (MACKOVČIN et al., 2008). Čím je vazba živočišného druhu na určitý typ zemědělské krajiny větší, tím citlivěji potom tento druh reaguje na změny ve způsobu využívání zemědělské půdy (ŠARAPATKA et al., 2008) Faktory ovlivňující ptáky zemědělské krajiny Intenzifikace zemědělství spolu se strukturálními změnami krajiny vedla ke značnému oslabení stavů koroptve polní (Perdix perdix), kritickému ohrožení sýčka obecného (Athene noctua) a na Znojemsku se na pokraji úplného vymizení ocitly vzácné druhy stepních ptáků: drop velký (Otis tarda), dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) a linduška úhorní (Anthus campestris) (MACKOVČIN et al., 2008). Podle výsledků BirdLife International byl v letech u více než poloviny ptačích druhů zemědělské krajiny zjištěn úbytek početnosti, jen několik málo druhů, např. husa velká (Anser anser) a holub hřivnáč (Columba palumbus) mělo z intenzifikace zemědělství prospěch (ŠARAPATKA et al., 2008). V Evropě poškodilo intenzivní zemědělství zejména na zemi hnízdící druhy, jako je skřivan polní (Alauda arvensis) a čejka chocholatá (Vanellus vanellus); stejný pokles byl zaznamenán v zemědělských oblastech jiných částí světa (BURNIE et al., 2008). V českých zemích se heterogenita krajiny snížila v důsledku kolektivizace zemědělství v 50. a 60. letech 20. století. Tyto změny v hospodaření vedly k zániku pestré mozaiky polí a travních porostů, z krajiny zmizely remízky, staré úvozové cesty, které byly doprovázené porosty keřů a ovocných stromů, přepásané bylinné plošky a zúžila se také skladba pěstovaných plodin (ŠARAPATKA et al., 2008). Používané insekticidy a herbicidy hubí ptáky tím, že znehodnocují potravu (BURNIE et al., 2008). Při vysokých dávkách může dojít až k otravám, důsledkem kumulace toxických látek v tělech ptáků se snižuje jejich plodnost a nebo se nevytváří dostatečně silná skořápka u vajec (ŠARAPATKA et al., 2008). Pesticidy ovlivňují ptáky především snížením jejich potravní nabídky: přímým odstraněním bezobratlých živočichů užitím insekticidů, 16

17 nepřímým odstraněním bezobratlých živočichů, kteří jsou vázáni na druhy plevelů, které jsou likvidovány herbicidy, odstraněním plevelů za pomoci herbicidů (ŠARAPATKA et al., 2008). Dalším faktorem jsou změny v pěstovaných plodinách. Jedna z významnějších změn v pěstovaných plodinách je nahrazení jarních obilovin za ozimé obiloviny na větších plochách. Tato změna měla negativní vliv na několik ptačích druhů, především na skřivana polního (Alauda arvensis) a čejku chocholatou (Vanellus vanellus), které v jarních obilovinách hnízdily. Další změna je úbytek strnišť v zimních měsících, což snižuje potravní nabídku pro semenožravé druhy ptáků. U nás nastaly významné změny po roce 1989 v souvislosti se změnami ve struktuře zemědělské produkce. Pěstování vojtěšky ustoupilo na úkor jiných plodin (např. kukuřice), což také přispělo k zániku dlouhodobě fungující populace dropa velkého (Otis tarda) na jižní Moravě. Další změnou jsou vysoce produkční odrůdy plodin, které nejsou optimální pro hnízdění ani sběr potravy. Pokud i přesto dojde k zahnízdění, je úspěšné vyvedení mláďat ohrožováno brzkou sklizní (ŠARAPATKA et al., 2008). Těžká zemědělská technika drtí snůšky a širé lány bez jediného keře, stromu a nebo alespoň travnaté meze neumožňují ptákům zahnízdění (BURNIE et al., 2008). Dříve probíhala ruční seč porostů během několika týdnů, čímž se zachovával dostatek vhodných biotopů k vývoji hmyzu a také ke hnízdění ptactva (ŠARAPATKA et al., 2008). Zalesňování zemědělské půdy je podporováno z Programu rozvoje venkova pro období , jejímž cílem je udržitelné využívání lesní půdy. Pro existenci polních druhů ptáků zalesňování není přínosné, protože se tím zmenšuje jejich životní prostor. Platí to především u zalesňování zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. A také proto je jednou z povinností při žádosti o podporu souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí ČR (ŠARAPATKA et al., 2008). Hnojení má za důsledek rychleji se vyvíjející a hustější porost zemědělských plodin, což snižuje hnízdní příležitosti pro ptáky, kteří vyžadují rozhled po krajině, jako jsou skřivan polní (Alauda arvensis) nebo čejka chocholatá (Vanellus vanellus) (ŠARAPATKA et al., 2008). Stejně jako intenzivní zemědělství může přírodě uškodit také lidská nečinnost. Krátkodobě může docházet ke zvýšení biodiverzity prostředí, ale velmi rychle probíhající sukcese promění raně sukcesní stanoviště (důležitá pro některé druhy ptáků 17

18 otevřené krajiny) v průběhu několika let v hustě zapojené křoviny nebo také v lesní porost (ŠARAPATKA et al., 2008) Významné druhy ptáků jihomoravské zemědělské krajiny Agrocenózy Bažant obecný Phasianus colchicus Linnaeus, 1758 Ve 2. polovině 70. let nastal prudký pokles přičítaný zejména radikálním změnám ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy, především častému používání těžkých a rychlých mechanizačních prostředků na obrovských sjednocených lánech, zasažení potravních řetězců agrochemikáliemi a zdravotním poruchám způsobeným omezením pestrosti stravy (ŠŤASTNÝ, 2009). Jde o běžného obyvatele naší kulturní krajiny (BEZZEL, 2008). Typickým hnízdním prostředím bývají zarostlé břehy řek a krajina, kde se střídají otevřené plochy typu luk a polí s lesíky a pásovou zelení (BEJČEK et al., 2009). Sbírá ze země různé druhy potravy od semen a plodů až po hmyz a ještěrky (ELPHICK et al., 2008). Ani přes další snížení stavů nebyl bažant obecný (Phasianus colchicus) zařazen v novém Červeném seznamu, i když v 80. letech minulého století patřil v navrhovaném Červeném seznamu do kategorie LC druh málo dotčený, s cílem alespoň částečně upozornit na ohrožení zbytku volně žijících populací ve volné přírodě (ŠŤASTNÝ et al., 2009). Koroptev polní Perdix perdix Linnaeus, 1758 Její vysoké stavy klesaly pravidelně po krutých zimách, ale zpravidla se brzy zregenerovaly. Po několika tvrdých zimách v letech se to však nestalo a klesající trend se po r nezastavil, k čemuž jistě napomohlo neuvážené zcelování zemědělských ploch, zavedení rozsáhlých monokultur, likvidace rozptýlené zeleně, užívání pesticidů apod. Rychlému pádu už nezabránil ani dlouholetý zákaz odstřelu. V současné době není koroptev polní (Perdix perdix) příliš hojným druhem, nejpočetnější je v nížinách a teplých pahorkatinách (ŠŤASTNÝ et al., 2009). Vejce zahřívá samice, ale o vylíhlá mláďata pečuje i sameček. Rodinná hejnka se rozpadají až před dalším hnízděním (BEJČEK et al., 2009). Sbírá semena, listí a výhonky ze země, mláďata krmí obvykle hmyzem (ELPHICK et al., 2008). 18

19 V 80. letech byla koroptev polní (Perdix perdix) v Červeném seznamu navržena do kategorie NT druh téměř ohrožený. I když se situace zlepšuje, zůstala v této kategorii i v novém Červeném seznamu (ŠŤASTNÝ et al., 2003). Skřivan polní Alauda arvensis Linnaeus, 1758 V posledních více než 20. letech ( ) je skřivan polní (Alauda arvensis) v ČR podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků ubývajícím druhem s ročním úbytkem 2,33 %. To odpovídá i situaci ve většině zemí západní Evropy, v nichž má pokles úzkou souvislost se silnou intenzifikací zemědělství. Tu nastartovala tzv. Společná zemědělská politika spojená se zvyšováním zemědělské produkce za pomoci vysokých dávek hnojiv, chemických látek, dokonalejších technologií a vzniku rozsáhlých monokultur. Něco podobného postihlo v letech kolektivizace zemědělství i ČR. Na úbytku se určitě podílí i to, že v posledních letech se pěstuje stále více řepky, kukuřice a slunečnice, které skřivanovi polnímu (Alauda arvensis) vzhledem k vysokému vzrůstu neumožňují hnízdění. Svou roli hraje i odstřel v zemích jižní Evropy a severozápadní Africe (ŠŤASTNÝ et al., 2009). Hnízdo si staví na zemi, páry hnízdí dvakrát až třikrát za sezónu (BEJČEK et al., 2009). Slídí v trávě, na holé zemi, živí se semeny, výhonky, zrním i hmyzem (ELPHICK et al., 2008). Špaček obecný Sturnus vulgaris Linnaeus, 1758 Původně žil v listnatých lesích, dnes mu nejlépe vyhovuje zemědělská krajina s loukami, pastvinami, na nichž sbírá svoji potravu. Nesmí to ale být příliš daleko od jeho hnízd, která zakládá v dutých stromech, ptačích budkách, skalních trhlinách a nebo v děrách budov (BEJČEK et al., 2009). Potravou jsou bezobratlí živočichové nebo semena a plody, létající mravenci (ELPHICK et al., 2008).V době zrání ovoce bývají hejna špačků obecných (Sturnus vulgaris) často postrachem sadařů a vinařů (BURNIE et al., 2008). Havran polní Corvus frugilegus Linnaeus, 1758 Od počátku minulého století evropské populace havrana polního (Corvus frugilegus) silně kolísaly v souvislosti se změnami zemědělského využívání krajiny, používáním pesticidů, jedovatých mořidel osiva a v neposlední řadě jako důsledek přímého pronásledování (ŠŤASTNÝ et al., 2009). Vyhledává zemědělsky obhospodařované 19

20 roviny a pahorkatiny s ostrůvky lesa, které mu slouží jako hnízdiště a nebo nocoviště (ČERVENÝ et al., 2004). Hnízdí na vysokých stromech v koloniích, z nichž některé čítají přes 1000 párů (BEJČEK et al., 2009). Potravou mu jsou červi, larvy brouků, semena, zrní a kořínky, které sbírá ze země. Slídí také při okraji cest po velkých druzích hmyzu a obětích silnic (ELPHICK et al., 2008). V navrhovaném Červeném seznamu ptáků ČR z 80. let minulého století (ŠŤASTNÝ et al., 1996) i v aktuálním seznamu na počátku milénia (ŠŤASTNÝ et al., 2003) byl havran polní (Corvus frugilegus) zařazen do kategorie zranitelných druhů VU (ŠŤASTNÝ et al., 2009) Remízky a skupiny rozptýlené zeleně Káně lesní Buteo buteo Linnaeus, 1758 Káně lesní (Buteo buteo) obývá lesy všech druhů od nížin až vysoko do hor. Preferuje i krajinu, kde se střídají lesy s poli, loukami a velkými pasekami, spokojí se také s polními lesíky, někdy i s alejemi stromů a dokonce se solitérními stromy (ŠŤASTNÝ et al., 2009). Samice do hnízda na stromě klade 2 4 vejce (BEJČEK et al., 2009). Potravou jsou hraboši, králíci, brouci, červi a také některé druhy ptáků, často zdechliny (ELPHICK et al., 2008). Poštolka obecná Falco tinnunculus Linnaeus, 1758 Poštolka obecná (Falco tinnunculus) je společně s kání lesní (Buteo buteo) naším nejhojnějším dravcem, v České republice žije po celém území, hojněji se vyskytuje v nižších polohách (ŠŤASTNÝ et al., 2009). Nejvyužívanějším typem prostředí je otevřená krajina s bylinnou a křovinnou vegetací, ve které se vyskytují lesíky a řady vzrostlých stromů. Běžně žije také ve městech, kde hnízdí ve výklencích vyšších budov (BEJČEK et al., 2009). Loví malé savce, hlavně hraboše, po třepotavém visení ve vzduchu, živí se také brouky, ještěrkami, žížalami a malými ptáky (ELPHICK et al., 2008). Hrdlička divoká Streptopelia turtur Linnaeus, 1758 Celkově ubývá tento druh následkem ničení lesů a nadměrného lovu (BURNIE et al., 2008). Má ráda parkovitou krajinu, ve které se střídají lesíky a jiné typy rozptýlené zeleně s volnými plochami, na nichž sbírá svoji potravu. Zahnízdí i v zahradách 20

21 a parcích a na okrajích měst (BEJČEK et al., 2009). Potravou jsou různá semena a výhonky kulturních travin (ELPHICK et al., 2008). Straka obecná Pica pica Linnaeus, 1758 Nejvíce využívá parkovitou krajinu, kde se střídají orané plochy s loukami, polními remízky, stromovými alejemi, porosty dřevin podél řek, potoků, silnic a železnic. Běžně se vyskytuje v blízkosti lidských sídel i v nich, v parcích, hřbitovech a také na zahradách (ŠŤASTNÝ et al., 2009). Hnízdo může mít jak na vysokých stromech, tak i nízko v křovinách nebo na ovocných stromech (BEJČEK et al., 2009). Nad hnízdní kotlinou si staví ochrannou stříšku a jako jediný zástupce ptačí říše hnízdo staví už v průběhu zimy (SÝKORA, 2010). Potrava je hmyz, zrní a také odpadky, v létě se živí vajíčky a ptačími mláďaty (ELPHICK et al., 2008) Vodní plochy a mokřady Kormorán velký Phalacrocorax carbo Linnaeus, 1758 Hojně se vyskytuje na vnitrozemských vodách a na mořském pobřeží, často v menších nebo také ve větších hejnech (BEZZEL, 2008). Hnízdívá zpravidla v koloniích a hnízdo bývá umístěno na stromech při vodě, ale také na skalách a někdy může být dokonce i v rákosí. Na stromech u vody nocuje (JIŘÍK et al., 1996). Loví ryby, a to například na dně žijící platýse a úhoře při dlouhých ponorech z hladiny, při nichž vesluje nohama (ELPHICK et al., 2008). V novém Červeném seznamu (ŠŤASTNÝ et al., 2003) je zařazen do kategorie VU zranitelný druh (ŠŤASTNÝ et al., 2009). Volavka popelavá Ardea cinerea Linnaeus, 1758 Jde o nejhojněji se vyskytující volavku střední Evropy. Postává často na číhané v mělké stojaté vodě, v menších vodních tocích a především na podzim se vyskytuje i na loukách (BEZZEL, 2008). V současnosti bývá méně pronásledována než dříve, takže její stavy i rozšíření vzrůstají (BURNIE et al., 2008). Husté hnízdní kolonie, které běžně obsahují stovky plochých hnízd z větví, bývají obvykle při vrcholcích vysokých stromů (BEJČEK et al., 2009). Potravou jsou ryby, žáby, malí savci a také další kořist (ELPHICK et al., 2008). Zatímco v navrhovaném Červeném seznamu z konce 80. let byla řazena mezi druhy málo dotčené (LC), v novém Červeném seznamu (ŠŤASTNÝ et 21

22 al., 2003) se dostala (s ohledem na neustálé pronásledování) do vyšší kategorie NT téměř ohrožený druh (ŠŤASTNÝ et al., 2009). Husa velká Anser anser Linnaeus, 1758 V Evropě a Asii její rozšíření omezuje nadměrný lov a také intenzivní zemědělství ji vytlačuje výše na sever (BURNIE et al., 2008). Hnízdo, které má v průměru cm buduje samice v příbřežním porostu nebo na ostrůvku vždy tak, aby při sezení měla dobrý výhled a případného vetřelce tak včas zaznamenala (BEJČEK et al., 2009). Škube trávu a výhonky obilí, také vydloubává ze země kořínky a spadlá zrna (ELPHICK et al., 2008). V zimě si hledá potravu na pobřežních bažinách, pastvinách a též na hospodářské půdě (ELPHICK et al., 2008). V Červeném seznamu (ŠŤASTNÝ et al., 2003) je řazena do kategorie EN ohrožený druh (ŠŤASTNÝ et al., 2009). Kachna divoká Anas platyrhynchos Linnaeus, 1758 Nejhojnější a také nejrozšířenější kachna střední Evropy. Na mnoha místech jsou polokrotcí jedinci chováni v parcích i uprostřed měst (BEZZEL, 2008). Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je velmi početná a také je schopna se dobře přizpůsobit blízkosti člověka (BEJČEK et al., 2009). Sbírá malé vodní bezobratlé živočichy, semena, kořínky, výhonky a zrní z mělké vody, hledá také na suché zemi, např. na strništích (ELPHICK et al., 2008). Moták pochop Circus aeruginosus Linnaeus, 1758 Po velkém snížení početnosti v 19. a na počátku 20. století, způsobeném především pronásledováním a také likvidací mokřadů, došlo po roce 1940 k opětovnému šíření a zvyšování početnosti v evropských zemích. V ČR bylo první hnízdění pochopa doloženo v roce 1940, do roku 1950 už moták pochop (Circus aeruginosus) hnízdil na mnoha místech a do roku 1973 byl počet hnízdících párů v tehdejším Československu odhadnut na 50. Zvyšování početnosti neustále pokračovalo, takže v letech byl stav odhadnut na hnízdících párů. V letech to potom bylo už párů (ŠŤASTNÝ et al., 1993) a v období bylo zaznamenáno další navýšení až na párů, což představuje další nárůst o více než 40 % (ŠŤASTNÝ et al., 2009). V době hnízdění využívá rozsáhlé, ale i malé porosty rákosin v rybnících, jezerech a bažinách, občas zahnízdí v obilných polích (HUDEC et al., 2005). Loví nad vodou 22

23 podél břehů, ale také nad otevřenou krajinou včetně polí (BEZZEL, 2008). Už v letech byl moták pochop (Circus aeruginosus) v tehdy navrženém Červeném seznamu zařazen mezi druhy zranitelné (VU), kde zůstal i přes soustavné šíření a zvyšování početnosti i nadále (ŠŤASTNÝ et al., 2003). Ledňáček říční Alcedo atthis Linnaeus, 1758 Nejvíce ho poškozuje regulace toků a také jejich znečišťování (BURNIE et al., 2008).Základním předpokladem pro výskyt ledňáčka říčního (Alcedo atthis) je dosažitelnost čisté vody bohaté na rybky menší než 10 cm, které loví střemhlavým pádem z větví nad vodou. Vyskytuje se na březích pomaleji tekoucích potoků a řek, ale také rybníků a jezer (ŠŤASTNÝ et al., 2009). K hnízdění vyhrabávají oba partneři v písčité nebo hlinité stěně zobákem i nohama až 1 m dlouhou noru, která je rozšířená na konci v hnízdní komůrku (BEJČEK et al., 2009). V 80. letech byl ledňáček říční (Alcedo atthis) navržen v Červeném seznamu do kategorie VU druh zranitelný a ve stejné kategorii zůstal také v novém Červeném seznamu (ŠŤASTNÝ et al., 2003) Zahrady a sady Strakapoud velký Dendrocopos major Linnaeus, 1758 Nejrozšířenější a nejhojnější datlovitý pták ve střední Evropě. Vyskytuje se po celý rok v lesích všech typů, v parcích a zahradách, které mají větší počet stromů a v alejích podél silnic (BEZZEL, 2008). Hnízdní dutiny si tesá do kmenů s měkkým dřevem nebo do míst napadených chorobou dřeva. Vletový otvor má průměr mm (BEZZEL, 2008). Potravou je hmyz a ponravy, také semena a plody (ELPHICK et al., 2008). Kos černý Turdus merula Linnaeus, 1758 Hojný obyvatel parků a zahrad, méně běžný, ale dosti rozšířený také v lesích a keřových porostech (BEZZEL, 2008). Hnízda staví hlavně na keřích a stromech, městští téměř všude: na římsách a výklencích budov, stejně jako například na pověšeném žebříku nebo náhrobním kameni (BEJČEK et al., 2009). Potravou jsou červi, hmyz, pavouci, ovoce a plody (ELPHICK et al., 2008). 23

24 Sýkora koňadra Parus major Linnaeus, 1758 Kromě přirozených stromových dutin se ráda usazuje také v ptačích budkách, obsazuje však i ty nejpodivnější dutiny: zahnízdí v neužívané pumpě, kovové trubce nebo schránce na dopisy (BEJČEK et al., 2009). Potrava je hmyz, semena a ořechy. Často navštěvuje také krmítka (ELPHICK et al., 2009). Pěnkava obecná Fringilla coelebs Linnaeus, 1758 Obývá lesy všech druhů, sady a zahrady (STICHMANNOVÁ-MARNYOVÁ et al., 1997). Hnízdí tam, kde jsou stromy, od lesů až po centra velkých měst (BEJČEK et al., 2009). V létě se živí hmyzem a po zbytek roku semeny, výhonky a plody (ELPHICK et al., 2008). Hýl obecný Pyrrhula pyrrhula Linnaeus, 1758 Vyskytuje se na kvetoucích ovocných stromech, žije na hospodářské půdě s živými ploty, v houštinách, sadech (ELPHICK et al., 2008). Hnízdo staví samice za pomoci samce nepříliš vysoko, obvykle při kmeni hustého smrčku (BEJČEK et al., 2009). Potravou jsou mladé pupeny, semena, plody a výhonky stromů a křovin (ELPHICK et al., 2008). Zvonek zelený Carduelis chloris Linnaeus, 1758 Hojný a značně rozšířený pták, který se vyskytuje celoročně při okrajích lesů, v keřových porostech, parcích a zahradách, často také uprostřed vesnic a měst (BEZZEL, 2008). Zjara, když jsou listnaté dřeviny ještě holé, staví samička hnízdo v jehličinách, při dalším hnízdění už i na listnáčích (BEJČEK et al., 2009). Potravou jsou semena ze stromů a bylin (ELPHICK et al., 2008) Intravilány obcí Holub domácí Columba livia f. domestica Gmelin, 1789 Domestikací holuba skalního (Columba livia) byl vyšlechtěn holub domácí (Columba livia f. domestica), který je jedním z nejúspěšnějších ptáků na světě. Jedinci uprchlí z chovů se vrátili k divokému způsobu života, ale ne do původního přírodního prostředí (BURNIE et al., 2008). 24

25 Potrava je velmi pestrá, tvoří ji zrní, pupeny, mladé rostlinky a plody; ve městech hraje významnou roli také přikrmování. Jednotlivá hejna často mají svá stanoviště s určitým polem působnosti. Hojně hnízdí také na budovách (BEZZEL, 2008). Hrdlička zahradní Streptopelia decaocto Frivaldszky, 1838 V roce 1942 se objevila v Brně a za další 3 roky byla, i když nepříliš početně, osídlena již celá jižní Morava. Do roku 1955 obsadila hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) celou republiku. Do vyšších nadmořských výšek pronikala již pomaleji (ŠŤASTNÝ et al., 2009).V současné době se po celý rok hojně vyskytuje ve městech a také na vesnicích (BEZZEL, 2008). Hnízdí nejen na stromech, ale i ve výklencích budov, na trámech, za okapy, na stožárech atd. Mnohdy si vybírá i netradiční hnízdní materiál, k vidění jsou např. hnízda jen z drátů (BEJČEK et al., 2009). Sbírá ze země zrní, semena a výhonky, často se živí také semeny z ptačích krmítek (ELPHICK et al., 2008). Vlaštovka obecná Hirundo rustica Linnaeus, 1758 Vyhledávají přítomnost člověka. Hnízda většinou budují uvnitř lidských staveb, ve chlévech, v chodbách či průjezdech. Slepují si je z kousků hlíny smíchaných se slinami a mezi ně vkládají stébla trávy (BEJČEK et al., 2009). Slétají nízko nad zem, kde loví do zobáku létavý hmyz, především velké mouchy (ELPHICK et al., 2008). V navrhovaném Červeném seznamu z 80. let 20. století byla řazena do kategorie LC druh málo dotčený. V novém Červeném seznamu zůstala stále ve stejné kategorii (ŠŤASTNÝ et al., 2003). Jiřička obecná Delichon urbicum Linnaeus, 1758 Typický obyvatel kulturní krajiny, především zemědělských stavení. Zasahuje i do okrajových čtvrtí měst (BEZZEL, 2008). Také jiřička obecná (Delichon urbicum) vyhledává při hnízdění blízkost člověka. Hnízda si ale nestaví uvnitř, nýbrž na vnějších stěnách pod střechami a římsami, na balkonech a také v okenních výklencích. Původní hnízdiště na skalách a útesech jsou dnes obsazena jen velmi zřídka, tu a tam se najdou hnízda pod mosty přes řeku. Lepí je spolu oba partneři z kousků hlíny smíšených se slinami. Hnízdo je uzavřeno i svrchu, vede do něj jen malý vletový otvor v horní části (BEJČEK et al., 2009). Lovívá vysoko ve vzduchu hmyz (ELPHICK et al., 2008). V 80. letech minulého století nebyla jiřička obecná (Delichon urbicum) zařazena do Červeného seznamu ohrožených druhů. K tomu došlo až na počátku 21. století, kdy 25

26 byla vzhledem k častému ničení jejich hnízd zařazena do kategorie NT druh téměř ohrožený (ŠŤASTNÝ et al., 2003). Vrabec domácí Passer domesticus Linnaeus, 1758 Je typickým kosmopolitním a synantropním druhem. V západní a střední Evropě jeho stavy silně poklesly (BURNIE et al., 2008).Známý, celoročně hojný pták; žije téměř výhradně ve vesnicích a ve městech, případně také u osaměle stojících domů (BEZZEL, 2008). Hnízdo staví nejčastěji v děrách ve zdech, na střešních trámech, pod taškami a na různých jiných výčnělcích budov, někdy také spřádá kulovité hnízdo ve větvích stromů (BEZZEL, 2008). Potravou jsou semena, ořechy, plody a hmyz (ELPHICK et al., 2008). V aktuálním Červeném seznamu ptáků ČR je vrabec domácí (Passer domesticus) vzhledem k místy silným poklesům početnosti řazen do kategorie málo dotčených druhů LC (ŠŤASTNÝ et al., 2003). Vrabec polní Passer montanus Linnaeus, 1758 V jeho původní domovině, v západní Evropě, jeho stavy povážlivě klesají (BURNIE et al., 2008).Vyskytuje se po celý rok v keřích poblíž vesnic, statků a zemědělsky využívaných objektů, také v zahradách a na vesnici (BEZZEL, 2008). Hnízdí obvykle dále od lidských sídel, ve světlých lesích a také v zemědělské krajině (BEJČEK et al., 2009). Potravou jsou semena, hmyz, pupeny (ELPHICK et al., 2008). V aktuálním Červeném seznamu ptáků je vrabec polní (Passer montanus) řazen do kategorie druhů málo dotčených LC (ŠŤASTNÝ et al., 2003). 26

27 4 METODIKA Pozorování ptáků probíhalo na území obce Jiříkovice. Vymezila jsem si liniový transekt. Transekt byl dlouhý asi 3 km a procházel všemi významnými biotopy zastoupenými v hodnocené krajině a to: louka, potok, lesík, pole, zahrada apod. Transekt zahrnoval část obce a lokalitu Loučky. Pozorování probíhalo jeden rok. Započalo a skončilo Pozorovat jsem chodila každý týden vždy v sobotu. Mým úkolem bylo sledovat druhy a početnost ptáků. Dále jsem si všímala, v jakém biotopu se tito ptáci nacházejí, aby bylo možné jednotlivá prostředí srovnat a zjistit, která jsou druhově nejbohatší. Biotopy jsem si rozdělila na: Lesík Toto prostředí je tvořeno vzrostlými listnatými stromy různých druhů nachází se zde například: lípy, buky, duby, platany, břízy apod. Toto prostředí sestává z několika menších lesíků. Louka Travní porost s lučními rostlinami. Toto prostředí tvoří především jedna louka na konci vymezeného transektu. Křoviny Tento biotop je tvořen hustým porostem keřů, jako je například ptačí zob, které tvoří neproniknutelné prostředí pro větší živočichy. Sad Jedná se o rozsáhlé území téměř podél celého transektu. Rostou zde ovocné stromy jako jsou jabloně, hrušně a další. Některé starší stromy mají již řadu dutin. Pole Toto území je nejrozsáhlejší ze všech vytyčených prostředí. Jedná se o dvě pole podél celého transektu. Jde o typickou kulturní krajinu, kde se pěstuje převážně kukuřice a slunečnice. Stromy u potoka Jde o jednotlivé skupinky vzrostlých listnatých stromů podél potoka. Potok jako biotop jsem si vymezila samostatně. Potok Toto prostředí zahrnuje nejen potok, který protéká přímo obcí, a dále také lokalitou Loučky, ale také prostředí kolem toku. Obec Jde o část obce, která je tvořena samozřejmě budovami a živými ploty podél místní komunikace. Zahrada Toto území tvoří zahrady, jde o biotop v bezprostřední blízkosti člověka. 27

28 5 VÝSLEDKY Výsledky svého pozorování jsem zpracovala do tabulek č. II X. V těchto tabulkách se nachází jednotlivé druhy i počty ptáků, v prostředí, kde byli viděni. Dále jsem vypracovala jednu souhrnnou tabulku č. I. Celkem jsem viděla 78 druhů ptáků. Dle početnosti jednotlivých ptáků, kteří byli viděni, jsou některé druhy na tomto území běžnější a jiné zase vzácnější. Například ledňáček říční (Alcedo atthis) byl za celé pozorování viděn jen jeden a to pouze dvakrát, na rozdíl od vrabce polního (Passer montanus), který byl vídán pravidelně ve větších počtech Lesík V tomto biotopu jsem pozorovala během roku 19 druhů ptáků. Ptáci, kteří se zde objevovali patří většinou k běžným druhům naší krajiny. Mimo ně jsem zde vypozorovala vzácnějšího ostříže lesního (Falco subbuteo) a raroha velkého (Falco cherrug), kterým vyhovuje tento lesní biotop se svými dobře vzrostlými listnatými stromy. Toto prostředí ptákům poskytuje prostor pro jejich hnízdění, úkryt i potravu Louka V tomto prostředí bylo viděno 12 druhů ptáků. Kromě běžných druhů zde byl pozorován sokol stěhovavý (Falco peregrinus), což je náš kriticky ohrožený druh, který byl viděn za celé roční pozorování pouze jednou. Louka jako biotop má malou pestrost z hlediska druhů ptáků. Toto prostředí je vhodné pro ptáky, kteří potřebují otevřenou krajinu. Dále poskytuje ptákům potravu v podobě semínek a hmyzu a prostor pro ptáky hnízdící na zemi. Louka ptákům neposkytuje dostatečný úkryt před predátory Křoviny Bylo zde viděno 23 druhů ptáků a to jak zcela běžných druhů ptáků tak i těch, kteří byli pozorováni pouze v tomto prostředí: bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), lejsek šedý (Muscicapa striata), křivka obecná (Loxia curvirostra), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a pěnice pokřovní (Sylvia curruca). Toto prostředí má vysokou biodiverzitu a je výborným prostředím pro malé druhy ptáků, najdou zde potravu, úkryt i místo pro vyhnízdění. Množství keřů, které tvoří toto prostředí je ponecháno svému růstu a díky tomu, zde mají ptáci klidné prostředí, kde se mohou nerušeně vyskytovat. 28

David Lacina, AOPK ČR

David Lacina, AOPK ČR Ptáci zemědělské krajiny význam, ohrožení, opatření David Lacina, AOPK ČR chřástal a bahňáci chřástal polní Crex crex Celosvětově ohrožený druh stěhovavý louky, (pole) potravou hmyz, bezobratlí, semena

Více

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2013 RENATA DAŇKOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Ptáci (Aves)

Více

VY_52_INOVACE_02.15 1/11 5.2.02.15. Ptačí obři a trpaslíci. Vývoj ptáků

VY_52_INOVACE_02.15 1/11 5.2.02.15. Ptačí obři a trpaslíci. Vývoj ptáků 1/11 5.2.02.15 Ptačí obři a trpaslíci běžci Afrika, J. Amerika, Asie, mohutné tělo, dlouhý krk, malá hlava s plochým zobákem, křídla zakrnělá nelétají, silné nohy rychlý běh, nemá vyvinutý hřeben, prapor

Více

Čejka je malý pták velikosti drozda a v letu říkává "knihy! knihyl" - ale nikdy žádné nečte: ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Čejka je malý pták velikosti drozda a v letu říkává knihy! knihyl - ale nikdy žádné nečte: ZÁKLADNÍ ÚDAJE Pták s českým jménem "čejka" je zaznamenán již v knize "Ortulus phisiologiae" (fyziologář) psané před rokem 1366 mistrem pražské kapituly Bartolomějem z Chlumce, zvaným Claretus (Klaret): Čejka je malý

Více

Břehové porosty a vodní plocha. Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře

Břehové porosty a vodní plocha. Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře Břehové porosty a vodní plocha Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře Zkoumaná plocha nádrže je zbytková jáma lomu Ležáky, dříve lomu Richard, kde probíhala těžba již od roku 1900. Středobod

Více

PRACOVNÍ LIST PTÁCI NAŠÍ ZAHRADY: (starší žáci)

PRACOVNÍ LIST PTÁCI NAŠÍ ZAHRADY: (starší žáci) PRACOVNÍ LIST PTÁCI NAŠÍ ZAHRADY: (starší žáci) Název: Pracovní listy ptáci naší zahrady Autor: Vít Lazecký Stručný popis: Pracovní listy blíže seznamují s ptáky naší zahrady. Správné řešení je přiloženo.

Více

RYBY. Nejpočetnější skupina obratlovců. Studenokrevní. Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé)

RYBY. Nejpočetnější skupina obratlovců. Studenokrevní. Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé) Přírodopis VII. RYBY Nejpočetnější skupina obratlovců Studenokrevní Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé) Dýchání - žábrami (kryté skřelemi), O2 rozpuštěný ve vodě Tělo kryto kůží - šupiny Plynový

Více

Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH

Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH TEXT: DANA ADAMOVÁ, FOTO: MATYÁŠ ADAM Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH Již od roku 2009 probíhá na školách dlouhodobý program Zvyšování hnízdních možností ptáků

Více

Středoškolská odborná činnost 2009/2010. Význam antipredačního chování ptáků na krmítku

Středoškolská odborná činnost 2009/2010. Význam antipredačního chování ptáků na krmítku Středoškolská odborná činnost 2009/2010 Obor 08 Ochrana a tvorba životního prostředí Význam antipredačního chování ptáků na krmítku Autor: Ročník studia: Vít Kubelka 7. E Rok: 2010 Název a adresa školy:

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606

Více

Petr Machacek - zamecky rybnik.qxd :45 Page 3 Příroda Příroda 3

Petr Machacek - zamecky rybnik.qxd :45 Page 3 Příroda Příroda 3 Příroda 3 Petr Macháček Zámecký rybník Příroda Zámecký rybník v Lednici je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky. Známá je kolonie volavek a kvakošů, která je trvale obsazena již od roku

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

Ornitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně

Ornitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně Ornitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně Materiál a metodika Pro zprávu jsem použil data z celkem 4 kontrol lokality, které proběhly 10.6.09 a 7.7.09 v ranních hodinách a 9.7.09 a 13.7.09 v

Více

Metodika pro učitele Ptačí svět SŠ

Metodika pro učitele Ptačí svět SŠ Metodika pro učitele Ptačí svět SŠ Základní charakteristika výukového programu: Popis: Program je určen k zopakování učiva k probranému tématu Ptáci. Žáci pracují s tabletem uvnitř a také venku v okolí

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

V LESE ŽIVOČICHOVÉ AZ KVÍZ

V LESE ŽIVOČICHOVÉ AZ KVÍZ V LESE ŽIVOČICHOVÉ AZ KVÍZ Zahrej si AZ kvíz. Pod každým písmem je schovaná otázka. Pokud na ni odpovíš správně, můžeš si vymalovat políčko barvou, jakou si zvolíš. Pokud odpovíš správně, může na otázku

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_027

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

METODIKA ORNITOLOGICKÉHO PRŮZKUMU PRO ZÁMĚRY VÝSTAVBY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

METODIKA ORNITOLOGICKÉHO PRŮZKUMU PRO ZÁMĚRY VÝSTAVBY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN METODIKA ORNITOLOGICKÉHO PRŮZKUMU PRO ZÁMĚRY VÝSTAVBY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN Studie pro Ministerstvo životního prostředí ČR Česká společnost ornitologická BirdLife Czech Republic Praha 2009 Zpracovali: Mgr.

Více

Život ve vodě a u vody

Život ve vodě a u vody Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.28 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AUSTRÁLIE A OCEÁNIE. 7. přednáška Biogeografie

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AUSTRÁLIE A OCEÁNIE. 7. přednáška Biogeografie REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AUSTRÁLIE A OCEÁNIE 7. přednáška Biogeografie Obecná charakteristika Svérázné rostlinstvo a zvířena převládají starobylé druhy, které se jinde ve světě vyskytují velmi vzácně příčinou

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Týniště Předmět ochrany a jeho popis Hlavním předmětem ochrany je populace kuňky

Více

Praktické zkušenosti z kontrol

Praktické zkušenosti z kontrol Praktické zkušenosti z kontrol podmíněnosti nosti v roce 2009 (SMR 1, SMR 5) 5 Mgr. Zdeněk k Papoušek Česká inspekce životního prostřed edí Odbor ochrany přírodyp Legislativní podklady SMR 1, SMR 5 Směrnice

Více

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny 32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,

Více

ÚPRAVY POLNÍCH BIOTOPŮ

ÚPRAVY POLNÍCH BIOTOPŮ ÚPRAVY POLNÍCH BIOTOPŮ Ivo MÜHLHANSL (MS Borovina, Vidonín, tel: 605 223 601), Ing. Václav HLAVÁČ (AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod), František HAVLÁT (MS Vlkov u Velké Bíteše, tel: 603 982 931, tel.fax:

Více

VY_52_INOVACE_02.10 1/5 5.2.02.10 Ptáci stavba těla, chování Ptáci opeření vládci vzduchu

VY_52_INOVACE_02.10 1/5 5.2.02.10 Ptáci stavba těla, chování Ptáci opeření vládci vzduchu 1/5 5.2.02.10 Ptáci opeření vládci vzduchu Cíl objasnit vznik a vývoj ptáků - chápat vývojové zdokonalení stavby těla, přizpůsobení k letu - popsat vnější a vnitřní stavbu těla - zařadit podle znaků ptáky

Více

stupeň ohrožení Silně ohrožený

stupeň ohrožení Silně ohrožený Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum

Více

Egg size in birds of southern Bohemia: an analysis of Rudolf Prázný s collection. Velikost vajec u ptáků jižních Čech: analýza sbírky Rudolfa Prázného

Egg size in birds of southern Bohemia: an analysis of Rudolf Prázný s collection. Velikost vajec u ptáků jižních Čech: analýza sbírky Rudolfa Prázného Egg size in birds of southern Bohemia: an analysis of Rudolf Prázný s collection Velikost vajec u ptáků jižních Čech: analýza sbírky Rudolfa Prázného Jiří Mlíkovský Department of Zoology, National Museum,

Více

strunatci Chordata: obratlovci Vertebrata ptáci - Aves vrubozobí (Anseriformes)

strunatci Chordata: obratlovci Vertebrata ptáci - Aves vrubozobí (Anseriformes) 1 vrubozobí (Anseriformes) husa polní čínská husa husa velká kachna divoká pižmovka polák velký čírka modrá čírka obecná polák chocholačka Schématicky zakreslete detail zobáku a nohu kachny. Určete pohlaví

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Přírodopis 7. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák 1. Zoologie chápe, proč obratlovce řadíme

Více

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková Vydra říční Český nadační fond pro vydru Projekt "Osvětou a vzděláváním od konfliktu k toleranci" EHP fondů Podpořen v rámci prioritní oblasti: Ochrana životního

Více

OBSAH. resortní předpisy. 7. dodatek č. 1 k Přílohám Směrnice MŽP č. 5/2009

OBSAH. resortní předpisy. 7. dodatek č. 1 k Přílohám Směrnice MŽP č. 5/2009 ROČNÍK xix červenec 2009 ČÁSTKA 7 OBSAH resortní předpisy 7. Dodatek č. 1 k Přílohám Směrnice MŽP č. 5/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Programu

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

PEXESO HRÁDECKÁ ZVÍŘENA NA DVORKU, NA LOUCE, NA POLI, V LESE A VE VODĚ

PEXESO HRÁDECKÁ ZVÍŘENA NA DVORKU, NA LOUCE, NA POLI, V LESE A VE VODĚ 1. bažant obecný (Phasianus colchicus) 2. červenka obecná (Erithacus rubecula) 3. čáp bílý (Ciconia ciconia) 4. datel černý (Dryocopus martius) P E X E S O HRÁDECKÁ ZVÍŘENA NA DVORKU, NA LOUCE, NA POLI,

Více

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo.

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo. Živočišná říše Živočišná říše Živočišná říše je obrovská. Skládá se z pěti skupin obratlovců, zvaných savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby. Kromě nich však existuje velké množství živočichů, které

Více

v jihozápadních Čechách

v jihozápadních Čechách Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 60 minut INFORMACE K TÉMATU: EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Více

Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo

Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo Identifikace školy, obec: Třídní kolektiv: 1. Velkým tématem prvního kola soutěže bude hmyz. Abyste věděli, jak se hmyz pozná, doplňte následující slova nebo slovní

Více

Vážení milovníci přírody, milé děti,

Vážení milovníci přírody, milé děti, Vážení milovníci přírody, milé děti, obdrželi jste brožurku Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním s názvem Hmyz. Jsme mezinárodní organizace, která působí na území České republiky, Polské

Více

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1

Více

e-věstník 01 /2013 Správy CHKO Pálava a KS Brno Agentury ochrany přírody a krajiny ČR 11. března 2013 Úvodem

e-věstník 01 /2013 Správy CHKO Pálava a KS Brno Agentury ochrany přírody a krajiny ČR 11. března 2013 Úvodem Úvodem Vážení čtenáři, dostáváte do rukou první číslo našeho elektronického věstníku. Rádi bychom touto cestou oslovili zejména ty, kteří v Chráněné krajinné oblasti Pálava žijí, hospodaří, přispívají

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá Potraviny a lidé Ing. Lenka Skoupá Člověk lovec + sběrač Člověk pastevec Člověk usazený zemědělec Zemědělská velkovýroba Historie lidské výživy Velikost lidské populace byla vždy přímo úměrná dosažitelnosti

Více

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden Zemědělské systémy I. 1.-6. týden prof. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab garant předmětu FAPPZ, 1. patro, č.dv. 143 soukup@af.czu.cz Zemědělské systémy I.

Více

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015.

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015. Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015. Tento dokument obsahuje seznam zajímavých přírodních lokalit, které je možno lokalizovat v katastru města Strakonice v souvislosti s

Více

MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009

MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Myslivecká a veterinární legislativa, škody způsobené černou zvěří SBORNÍK REFERÁTŮ 13. listopadu 2009 zasedací místnost

Více

PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY

PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY Školní rok 2012/2013 Přednášky ve školách Přednášky k regionální výchově, biologii nebo ekologické výchově v délce 1 až 2 vyučovací hodiny, doplněno jednoduchými soutěžemi o

Více

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Informační list č. 2/2010 Únor 2010 Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Biodiverzita, tj. rozmanitost jednotlivých druhů rostlin a živočichů a jejich vazby na okolní prostředí

Více

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský

Více

CROSS COMPLIANCE. Zákonné požadavky na hospodaření SMRs (1, 5, 6, 7, 8)

CROSS COMPLIANCE. Zákonné požadavky na hospodaření SMRs (1, 5, 6, 7, 8) CROSS COMPLIANCE Zákonné požadavky na hospodaření SMRs (1, 5, 6, 7, 8) Ing. Pavel Stonawský pavel.stonawsky@seznam.cz akreditovaný poradce č. 079/2004 Krnov 24. 11. 2010 Zákonné požadavky na hospodaření,

Více

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_017 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Ekosystém II- prezentace Vyučovací předmět:

Více

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO Jan Losík červenec 2012 2 Zpracovatel: Mgr.

Více

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. kriticky ohrožení (1) 5.5.2010. bukač velký (Botaurus stellaris)

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. kriticky ohrožení (1) 5.5.2010. bukač velký (Botaurus stellaris) Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů Zvláště chráněné druhy ptáků ČR 1 kriticky ohrožené druhy Jan Fechtner Aktualizováno 2009, pro studijní účely dostupné na: www.xxx.cz Upozornění Tento

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa

Speciální ZŠ a MŠ Adresa Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny

Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Martin Neruda, Jana Říhová Ambrožová, Iva Machová, Karel Kubát, Ladislava Filipová, Michal Holec, Diana Holcová Název projektu: DOPADY

Více

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. /2008 Sb. Požadavky na krmení handicapovaných zvířat:

Příloha č. 1 k vyhlášce č. /2008 Sb. Požadavky na krmení handicapovaných zvířat: Příloha č. 1 k vyhlášce č. /2008 Sb. Požadavky na krmení handicapovaných zvířat: 1. Pro dravé ptáky a sovy je vhodné toto krmení a) celá usmrcená krmná zvířata vhodného druhu, b) maso jatečných zvířat,

Více

Vlastivěda 4. ročník Vzdělávací obsah

Vlastivěda 4. ročník Vzdělávací obsah Vlastivěda 4. ročník Časový Září Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Místo, kde žijeme Škola a život ve škole Naše škola Orientace ve školní budově, okolí školy Chování a

Více

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně

Více

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Soubor biochemických a fyziologických procesů, kterými organismus přijímá a využívá látky z vnějšího prostředí Nežijeme, abychom jedli, ale jíme,

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

NA LOUCE živo ichové- bezobratlí ela medonosná melák zemní

NA LOUCE živo ichové- bezobratlí ela medonosná melák zemní NA LOUCE živočichové- bezobratlí Na loukách se vyskytují převážně zástupci ze světa hmyzu. Všimneme si včel a čmeláků, ale nektarem a pylem se živí daleko větší množství bezobratlých motýli a mnohé druhy

Více

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Víte, že? Orel skalní. Ptáci

Víte, že? Orel skalní. Ptáci Orel skalní Délka těla: 80 až 95 cm Rozpětí křídel: 195 až 230 cm Orel skalní patří k největším ptákům dravcům vůbec. Nejčastěji ho můžete zahlédnout letícího. Orel představuje velmi elegantního letce,

Více

Hmyz * * * * * * tři páry nožek = 6 nožek vyrůstají vždy zespodu hrudi křídla, pokud jsou, tak vyrůstají vždy nahoře z hrudi * * *

Hmyz * * * * * * tři páry nožek = 6 nožek vyrůstají vždy zespodu hrudi křídla, pokud jsou, tak vyrůstají vždy nahoře z hrudi * * * Hmyz * * * toto je pomoc pro ty, kdo byli vybráni do soutěže Poznej a chraň- téma všechno lítá co má i nemá peří Není nutné se naučit všechno!! Prostě se bavte a zajímejte, prohlédněte si to, co vás zajímá...

Více

TEORETICKÁ ČÁST test. 4. Podtrhni 3 kořenové poloparazity: ochmet, světlík, černýš, kokotice, jmelí, raflézie, kokrhel, podbílek

TEORETICKÁ ČÁST test. 4. Podtrhni 3 kořenové poloparazity: ochmet, světlík, černýš, kokotice, jmelí, raflézie, kokrhel, podbílek TEORETICKÁ ČÁST test 1. Vyber příklad mimeze: a) delfín podobající se tvarem těla rybě b) skunk produkující v ohrožení páchnoucí výměšek c) strašilka napodobující větvičku d) kuňka s výrazně zbarvenou

Více

Kontrola a čištění budek na LS Nové Město na Moravě 2011

Kontrola a čištění budek na LS Nové Město na Moravě 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Kontrola a čištění budek na LS Nové Město na Moravě 2011 Vojtěch Kodet, Vojtěch Mrlík,

Více

Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae)

Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae) Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae) COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ zobák zrohovatělý pouze na špičce, báze je měkká a krytá na horní čelisti kožovitým ozobím COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ

Více

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Obsah Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)... 1 Obsah... 1 Historie... 1 Zoologické zařazení... 2 Rozšíření... 2 Legislativa... 3 Zoologie... 4 Ekologie...

Více

UPOZORNENÍ VLASTNÍKÚ POZEMKÚ VEREJNÁ VYHLÁŠKA

UPOZORNENÍ VLASTNÍKÚ POZEMKÚ VEREJNÁ VYHLÁŠKA - KrajskýúradLibereckéhokraje Odborrozvojevenkova,zemedelstvía životníhoprostredí \\\Liberec~ý ~ kraj Liberec 28. brezna 2008 C. j. KULK/18273/2008 Vyrizuje: Ing. Habrda Tel.: 485 226 392 UPOZORNENÍ VLASTNÍKÚ

Více

VY_32_INOVACE_13_SÝKORA KOŇADRA_26

VY_32_INOVACE_13_SÝKORA KOŇADRA_26 VY_32_INOVACE_13_SÝKORA KOŇADRA_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Sborník muzea Karlovarského kraje 19 (2011) 345. Pavel Řepa

Sborník muzea Karlovarského kraje 19 (2011) 345. Pavel Řepa Sborník muzea Karlovarského kraje 19 (2011) 345 Měkkozobí (Columbiformes) Tachovska Pavel Řepa ÚVOD Řád měkkozobých (Columbiformes) je v ČR zastoupen nepočetně, pouze čtyřmi domácími a jedním zavlečeným

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy

Více

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci - masožravci - noční ptáci - oči směřují dopředu, blízko u sebe, okolo očí tzv. závoj (= uspořádání peří) - hlavu otočí až o 270 o - zahnutý zobák - ostré drápy - vratiprst - lov za soumraku a v noci -

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0018

CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výzkumný projekt 2014 Prof. Ing. E. Kula, CSc. Řešitel Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vývojový cyklus: 57-7, A, A, 7/9+9,

Více

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů 326/2004 Sb. ZÁKON ze dne 29. dubna 2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákonů č. 626/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 131/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 189/2008

Více

Dopady změny klimatu na ekosystémové slu žbya adaptace ve městech a sídlech

Dopady změny klimatu na ekosystémové slu žbya adaptace ve městech a sídlech Dopady změny klimatu na ekosystémové slu žbya adaptace ve městech a sídlech David Vačkář Centrum výzkumu globální změny AV ČR Centrum pro otázky životního prostředí UK Teze prezentace Města a sídla jsou

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Více

DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY

DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY MILESTONE 03 ŽIVOT V PŮDĚ within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!" DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY Ivana Plíšková Brno, December 2014 LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta. Diplomová práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta. Diplomová práce Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Diverzita městské avifauny a její dlouhodobé změny Diplomová práce Vedoucí práce:

Více

strunatci Chordata: obratlovci Vertebrata ptáci - Aves vrubozobí (Anseriformes)

strunatci Chordata: obratlovci Vertebrata ptáci - Aves vrubozobí (Anseriformes) 71 vrubozobí (Anseriformes) husa polní čínská husa husa velká kachna divoká pižmovka polák velký čírka modrá čírka obecná polák chocholačka Schématicky zakreslete detail zobáku a nohu kachny. Určete pohlaví

Více

Brhlík lesný (Sitta europaea)

Brhlík lesný (Sitta europaea) Brhlík lesný (Sitta europaea) listnaté a zmiešané lesy záhrady, mestské parky POČET NA SLOVENSKU 700 000 1 000 000 brhlíkovité semienka bylín/stromov mláďatá - hmyz v bútľavých stromoch, búdkach čiastočné

Více

Bobří poradenství jako prevence konfliktů

Bobří poradenství jako prevence konfliktů Bobří poradenství jako prevence konfliktů Vlastimil Kostkan vlastimil.kostkan@conbios.eu Proč bobr v Evropě téměř vyhynul: (potvrzené předpoklady a realita ) Lov pro kožešinu, maso a žlázy (tzv. bobří

Více

VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů. při použití přípravků na ochranu rostlin,

VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů. při použití přípravků na ochranu rostlin, Strana 4114 Sbírka zákonů č. 327 / 2012 327 VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin Ministerstvo zemědělství

Více

327/2012 Sb. VYHLÁŠKA

327/2012 Sb. VYHLÁŠKA 327/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin Ministerstvo zemědělství stanoví podle 88 odst.

Více

Soubor map: Historické a současné rozšíření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) tribu Carabini v České republice

Soubor map: Historické a současné rozšíření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) tribu Carabini v České republice Soubor map: Historické a současné rozšíření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) tribu Carabini v České republice Obsah: Carabini Soubor map rozšíření druhu Calosoma auropunctatum (Herbst, 1784)

Více

Tematický plán učiva BIOLOGIE

Tematický plán učiva BIOLOGIE Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Oceňování zásob vlastní výroby Valuation of inventories of own production Markéta Běhounková Plzeň 2014 Čestné prohlášení Prohlašuji,

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond

Více

o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin

o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin 327/2004 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 30. dubna 2004 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin ve znění vyhlášky č.

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava. Rozhodnutí

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava. Rozhodnutí KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX01CVUA1* Čj: MSK 55698/2014 Sp. zn.: ŽPZ/11805/2014/Řon 246.2 A10 Vyřizuje: RNDr. Lenka Řondíková

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.10.Bi.Nahosemenne_ rostliny Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření:

Více