ZPRAVODAJ. číslo 11 Obecního úřadu Pravonín

Transkript

1 ZPRAVODAJ číslo 11 Obecního úřadu Pravonín PROSINEC 2005

2 Vyhlášení Vesnice roku 2005 celostátní kolo Dne 31.října 2005 jsme se zúčastnili vyhlášení celostátního kola soutěže o Vesnici roku a předání stuh za krajská kola v Bořeticích - vítězné obci celostátního kola pro rok Vyhlášení probíhalo dle následujícího programu: 9.00hod zahájení hymnou ČR v podání mužáckého sboru Svodničan. Dále následovalo uvítání starosty obce Bořetice a projevy zástupců Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí, hejtmana Jihomoravského kraje a ministra pro místní rozvoj Radko Martínka. Poté zazpíval dětský pěvecký sbor Sboreček ZŠ Bořetice. Jako první byly předány modré stuhy a to zástupcům všech 13 krajů, kteří nastoupili před pódium a modré stuhy jim předal osobně ministr MMR. Stejným způsobem byly předány zelené stuhy a stuhy bílé. Poté následovalo předání zlatých stuh, které předávali opět ministr MMR Radko Martínek, hejtman Jihomoravského kraje, zástupce Spolku pro obnovu venkova a zástupce Svazu měst a obcí. Dalším bodem programu bylo vystoupení sboru Deo Gratis. Poté byly předány hlavní ceny, a to bronzová stuha Šárovcově Lhotě z Hradeckého kraje. Stříbrná stuha byla udělena obci Petřvald z Moravskoslezského kraje a zlatá stuha obci Bořetice z Jihomoravského kraje. Naše obec se umístila na 4. až 13. místě z celkového počtu 263 účastníků. Vítězství v krajském kole pro nás znamená, že se dalších deset let nesmíme zúčastnit této soutěže. Nyní bych chtěl poděkovat všem, kteří aktivně pracují ve spolcích (ženy Pravonín, hasiči Pravonín, hasiči Tisek Buková, hasiči Křížov, Sokol Pravonín, Myslivecké sdružení Buková- Pravonín, Myslivecké sdružení Křížov a rybářský spolek Pravonín), také bych chtěl poděkovat všem občanům, kteří pomáhají s úklidem a sečením veřejných prostor ve všech obcích. Na závěr bych si přál, aby se nám podařilo zde udržet všechny aktivity, které zde pro sebe vyvíjíme a případně je ještě rozšířit. Ještě mi dovolte zveřejnit dopis, který nám přišel jako reakce na naši účast v soutěži Vesnice roku na obecní úřad. Hejný Ladislav, starosta obce Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 2

3 Zprávy ze zastupitelstva Usnesení zastupitelstva Obce Pravonín ze dne Členové zastupitelstva schvalují stavbu kanalizace, a to první etapy (ČOV, kanalizační vedení v Křížovské ulici, v ulici k Tisku a tzv. Jižní město) v hodnotě 14 mil. včetně DPH. Členové zastupitelstva navrhnou do příště 2 členy a 3 náhradníky do výběrové komise pro stavbu kanalizace. (9 pro) Členové zastupitelstva schválili rozpočtové opatření č. 3 (9 pro). Zastupitelstvo schvaluje, že obec uhradí Pile Načeradec (F.Tichý) za pořez dříví částku 5.600,--Kč.(9 pro) Zastupitelstvo rozhodlo, že dotace získané za soutěž Vesnice roku budou v roce 2006 použity na opravu střechy na škole v Křížově, oprava střechy na hasičské zbrojnici v Bukové a na opravu varhan v kostele v Pravoníně. (9 pro) Zastupitelstvo schválilo složení inventurních komisí pro provedení inventury majetku obce k (9 pro) Pozvánka na zastupitelstvo Obecní úřad zve občany na veřejnou schůzi zastupitelstva obce, která se koná dne v 19,30 hodin v budově Obecního úřadu v Pravonín. Společenská rubrika Poděkování Chtěli bychom tímto poděkovat všem, kteří se zasloužili o krásnou oslavu diamantové svatby našich rodičů Libuše a Františka Davidových. Velký dík patří panu starostovi, ing. I. Lejčkové, M. Filipové, J. Havlíkové, O. Hejné, K. Říhovi. Zvlášť chceme poděkovat p. Mirce Ondrákové a všem dětem za dojemné vystoupení. Díky SŽ za krásné dárky. Informace Za celou rodinu Jiří David a Jana Nevšímalová Ordinační hodiny MUDr. Heleny Potančukové v prosinci pouze Vlašim hod, hod pouze Vlašim hod pouze Vlašim hod pouze Vlašim hod pouze Vlašim hod pouze Vlašim hod pouze Vlašim hod pouze Vlašim hod pouze Vlašim hod Pozvánka na výroční schůzi ČSŽ Český svaz žen Pravonín oznamuje svým členkám, že výroční členská schůze se bude konat dne ve hod, v sále školícího střediska. Mateřská školka pro nás připravuje kulturní vystoupení, je zajištěno občerstvení a samozřejmě nám zahraje, jako každý rok, hudební skupina SILUETA. Srdečně Vás zveme! Pozvánka na Silvestr 2005 výbor ČSŽ Pravonín Chtěli bychom vás pozvat na Silvestrovskou zábavu, která se koná od 20,00 hodin. Hraje Unisono Vlašim. Vstupenky jsou v předprodeji v restauraci Na rozcestí. Za myslivecké sdružení Radek Studnička Informace z obecního úřadu Péče a těžba v obecních lesích Obec Pravonín hospodaří na 114 ha lesů, v k.ú. Pravonín 101,041ha, k.ú. Křížov 12,398 ha a v k.ú. Tisek 0,561ha. Dle zákona o lesích musí obec Pravonín jako vlastník, který hospodaří na více jak 50 ha, mít vlastního lesního hospodáře, kterého pro naši obec od roku 1997 vykonává ing. Petr Kunc z Líšna. Obec v lesích neprovádí hospodářskou činnost, provádí pouze práce za účelem údržby a obnovy porostů dle nařízení hospodáře. (Probírky, prořezávky, výsadby, těžby v porostech nad 100 let a další práce potřebné k zajištění porostů.) Obec se snaží též výměru svých lesů navýšit a pokud se objeví soukromý majitel, který sousedí s obecními lesy a má zájem svůj majetek odprodat, zastupitelstvo tyto lesy vykupuje. (Cena nabídky je vždy stanovena po konzultaci s odhadcem a lesním hospodářem.) Dále bych vás rád seznámil s cenami prací, které v obci vykonávají živnostníci, pracovníci na dohodu nebo VPP pracovníci. Přibližování dřeva koněm platíme 85,- Kč až 90,- Kč/m 3, tahání a skládkování traktorem 100,- Kč až 140,- Kč/m 3 (dle vzdálenosti a zda se jedná o probírku či mýtnou těžbu), těžba 80,- Kč až 140,- Kč/m 3 (opět dle toho zda se jedná o mýtnou těžbu nebo o probírku.), prořezávky 4 000,- Kč až 6 000,- Kč/ha (dle stáří a zkamenění porostu),výsadba stromků 2,- Kč až 3,5 Kč /kus ( dle druhu stromku), mazání proti okusu 1 200,- Kč/ha. Ostatní práce vykonávají ve většině případů pracovníci VPP. Nyní něco o prodeji dřeva. Dřevo od nás vykupuje fa Jiří Angelis Pelhřimov a to z 99%, zbývající procento fa Pavla Berana z Bukové a jednotliví občané naší obce a to jako palivo nebo kulatinu na výrobu vazby. Zde uvádíme pro zajímavost, za jakou cenu obec v letošním roce prodávala jednotlivé sortimenty dřeva. Kulatina borovice 1 100,- Kč/m 3, modřín 1 750,- Kč/m 3, smrk B 1 100,- Kč až 1 250,- Kč/m 3, smrk A 1 300,- Kč až 1 500,- Kč, surák modřín, borovice 550,- Kč/m 3, smrk 650,- Kč až 700,- Kč/m 3, KPZ 450,- Kč/m 3, palivo 250,- Kč až 450,- Kč/m 3. Dřevo je dodáváno na jednotlivé pily tak, aby bylo co nejlépe zhodnoceno, ale také s ohledem na platební morálku jednotlivých odběratelů. Před odvezením jednotlivých dodávek je vždy sepsán dodací list, kdy se přejímky vždy zúčastní zástupce obce, a to já osobně, případně člen zastupitelstva Říha Karel a nebo pan Dubina Jiří. Ne všichni odběratelé jsou vybaveni laserovým měřením, ale tam kde je používáno, jsou jednotlivé dodávky hrazeny až na základě tohoto měření. Musím uvést, že odchylku v měření máme většinou nulovou nebo minimální. Pro zajímavost uvádím, že se ještě nikdy nestalo, aby některá pila naměřila víc. Pokud má kdokoliv zájem o podrobnější informace, můžu je každému poskytnout na OÚ nebo při jednání zastupitelstva. Hejný Ladislav, starosta Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 3

4 Koutek historie Milí čtenáři, ti z vás, kdož pravidelně pročítáte tuto rubriku, víte, že jsem v minulém vydání zpravodaje slíbila zveřejnit vznik památníku stojícím vlevo před kostelem v Pravoníně ve stínu vysokých lip a zahaleným štíhlými tújemi. Mnozí z nás okolo něj denně procházíme, ale málokdo o něm ví něco bližšího. Někomu se možná vybaví už jen vzpomínky na lampionové průvody, které se kdysi v květnových dnech k němu konaly. Někteří z vás si povšimnou, že v dnešní době k němu ve významných dnech obec tiše klade kytice s trikolorou. Proč tu ten památník vlastně stojí? Kdo a kdy ho vybudoval a s jakou myšlenkou? Památník založil v roce 1930 Osvětový spolek pro povznesení obce Pravonín. Jako základní kapitál na stavbu pomníku byl použit čistý výtěžek z první hospodářské výstavy, kterou spolek s úspěchem pořádal. Spolek navázal též spojení s kroužkem rodáků Pravonína v Praze, který se připojil k postavení pomníku a hned se k tomu účelu konaly společné přípravy a veřejné sbírky. Dne byl položen základní kámen pro stavbu pomníku padlých ve světové válce. Základní kámen je žulový a byl dovezen 27. července 1930 z Blaníka do Pravonína členy Osvětového spolku. Do základního kamene byl vložen na pergamenovém papíře sepsaný pamětní list tohoto znění: Pamětní spis, vložený do základního kamene pomníku padlým a zemřelým ve světové válce : Tento základní kámen pomníku spoluobčanům, padlým ve světové válce v r kladou do země občané Pravonína u Vlašimě, zamýšlejíce postaviti nad ním důstojný pomník naším padlým. Práce tato se koná péčí Osvětového spolku pro povznesení obce Pravonín a okolí a nákladem spolku tohoto, obce pravonínské, z příspěvků spoluobčanů a následujících korporací: Čtenářskohospodářské besedy, Kampeličky, Selské jízdy, Sokola, Živnostensko-obchodnické středostavovské. Pomníkem tímto uctíváme památku těchto 26 vojínů, kteří se nevrátili mezi nás do svých domovů, zůstavše na různých bojištích světové války: Březina František, Hejný Josef, Jirka Antonín, Kubálek Jindřich, Nevšímal Augustin, Svoboda Antonín, Suchý Vilém, Hanousek František, Jirka František, Král Antonín, Krátký František, Purš Karel, Štekl Eduard, Dufka Antonín, Holešovský Karel, Kotrč Antonín, Koblížek Jan, Polák Kamil, Slabý Karel, Dušek Augustin, Hübsch Oskar, Kotrč Josef, Kolář František, Pejchar Antonín, Slabý Josef, Zimmermann. Všem pak, kteří přežili tuto dobu a dočkali se dob lepších, má býti pomník vzpomínkou na bratry nešťastné. A všemu lidu výstrahou, aby jeho kroky nikdy nevedly po těch cestách, po kterých šlo lidstvo k bojům, v nichž tito nevinní prolili svou krev. Projektantem pomníku je ing.arch. A. Levický z Prahy. Provedenín stavby byla pověřena firma L. Šalda v Praze. Cena samotného pomníku mimo vedlejší práce činila tehdy ,- Kč. Jeho váha je 1,27 tuny. Odhalení pomníku bylo určeno na 24. říjen, avšak neuskutečnilo se, neboť den před tím napadlo spoustu sněhu, takže ani auta nemohla jezdit. Slavnost odhalení byla odložena na jaro příštího roku. Konala se 24. května Obec Pravonín má v plánu provést údržbu na tomto památníku. Dále se počítá s tím, že tyto přerostlé túje budou odstraněny a místo nich bude vysazena nižší okrasná zeleň. Když půjdete kolem, všimněte si prosím, že vlevo od pomníku za tújemi roste ze země tenký a necelý metr vysoký proutek. Je to vzácný strom jinan dvoulaločný (věnovaný od pana Bohumila Hály), který obec letos zasadila právě na tato místa. Prosíme, opatrujte ho všichni s námi. Možná nám vyroste do krásy a pro budoucí generace bude takovou chloubou, jako je pro nás dnes naše krásná kaštanová alej. Mikuláš historie, legenda a tradice Ing.Ivana Lejčková, kronikářka Mikuláš se narodil kolem roku 270 v řeckém Patrasu. Kolem roku 300 se stal biskupem v Myře (Turecko). Brzy poté zde začalo pronásledování křesťanů. I Mikuláš se dostal kolem r.310 do zajetí a byl v žaláři těžce trýzněn. Ještě poznamenán utrpěným mučením vystoupil r.325 na Nicejském koncilu. Více se o jeho životě a působení neví. Je známo už jen přibližně datum biskupova úmrtí: mezi roky 345 a 351. Mikulášovy ostatky jsou uloženy v bazilice sv.mikuláše v jihoitalském městě Bari. Štědrost světce vychází z legendy o obdarování tří dcer zadluženého otce, který se rozhodl prodat své dcery do nevěstince. Když se o tom dozvěděl sv.mikuláš, vhazoval po tři noci otevřeným oknem do ložnice dívek peníze, jimiž jejich otec nejen splatil dluhy, ale něco zbylo i na věno. Z této legendy vychází i typické znázorňování sv.mikuláše se třemi zlatými jablky na knize. Také slavná žákovská legenda nachází často svůj výraz ve výtvarném umění. Podle této historky prý Mikuláš jednou ochránil tři žáky před tím, aby je zlý hostinský, k němuž zašli, nezabil a nenaložil je do soli. Proto je Mikuláš často znázorňován s nakládacím sudem, v němž sedí tři mládenci. V české tradici se mikulášská nadílka odbývala vždy v předvečer světcova svátku. Nejstarší zápisy o tom u nás existují již ve 14.století. V předvečer 6.prosince navštěvuje přívětivý světec převlečený za biskupa s bílými vousy děti a obdarovává je, nebo je kárá pro jejich nezpůsoby. Doprovází jej líbezný anděl a užbrblaný čert. Jarmila Kodedová Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 4

5 Setkání důchodců První listopadovou sobotu se od hodin konalo v kulturním sále v Pravoníně historicky první setkání občanů v důchodovém věku z celého obvodu obce Pravonín, na které byli všichni pozváni zveřejněnou pozvánkou v zářijovém zpravodaji. Akci organizoval Obecní úřad Pravonín za aktivní spolupráce mladších členek svazu žen. Těší nás, že setkání se zúčastnilo cca 60 lidí, třebaže jsme počítali s ještě větší účastí, zvláště když byla zajištěna doprava tam i zpět. (Dopravu účastníků ze všech obcí pro nás sponzorsky zajišťovala firma Makrofakt s.r.o, které tímto děkujeme. Náš dík patří též panu Jiřímu Vlasákovi, který všechny přespolní přivezl a dle přání i odvezl domů). Po úvodním přivítání všech přítomných následovalo kulturní vystoupení dětí z místní MŠ, které si kromě básniček a roztomilých scének připravily pro účastníky i vlastnoručně vyrobené dárečky. Po skončení oficiální části následovala volná zábava, při které k tanci a poslechu hrála známá hudební skupina Silueta. Během odpoledne bylo přítomným podáváno též menší pohoštění. Smyslem celé akce bylo umožnit setkání našich občanů, kde by si mohli vzájemně popovídat, lehce zatančit a nebo to ještě i pořádně roztočit! Z toho důvodu byla na tento večer vyhlášena oboustranná volenka. Nám pořadatelům se líbilo, že se všichni dobře bavili. Vy všichni zúčastnění, pokud jste byli se zábavou spokojeni, velmi nás to těší. Vaše případné další náměty na druh zábavy pro vás v budoucnu v rámci možností rádi uskutečníme. A příště přijďte na setkání i vy, kteří jste se z různých důvodů tentokrát nezúčastnili. Bez obav a ostychu užívejte všeho, co život nabízí a síly a zdraví dovolí. Těšíme se na Vás. Ing. Ivana Lejčková Výsadba stého kilometru alejí na Podblanicku Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi obnovil během osmi let na Podblanicku 100 kilometrů alejí. V souvislosti s tím proběhla 3. listopadu 2005 v obci Drahňovice slavnostní výsadba stého kilometru za účasti ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka. Každá obec mívala ve svém okolí řadu cest, kolem kterých vysazovali lidé odjakživa aleje stromů. Citlivě krajinářsky umístěné ovocné aleje a aleje lip, javorů, jírovců, dubů a jiných listnáčů dotvářely oku lahodící obraz krajiny. Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi se zabývá obnovou alejí od roku Jednotlivé aleje jsou každoročně pečlivě vybírány ve spolupráci s obcemi Podblanicka a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Společně se zaměřujeme především na rekonstrukci starých a zanikajících alejí a na obnovení alejí již zaniklých. Také v letošním roce bude obnoveno dalších více než 15 km alejí. K výsadbě byly, stejně jako v minulých letech, používány vzrostlejší sazenice, konkurenceschopné v okolním prostředí. U listnáčů byly vybrány sazenice o minimální výšce dva metry, opatřené většinou zemním balem, který umožní stromkům bezproblémové ujmutí a rychlejší růst. U ovocných stromů se vysazují pouze tzv. vysokokmeny, které mají delší životnost oproti dnes v sadovnictví používaným polokmenům a zákrskům a díky výšce nasazení koruny (min. 1,8 m nad zemí) také snadněji odolají poškození zvěří a mají dostatečnou podchodnou a podjezdnou výšku. Důležitou součástí výsadby je i výchovný řez v korunce stromu, který ovlivní její budoucí podobu. V některých případech neznamená obnova aleje pouze ošetření starých stromů a výsadbu nových, ale je spojená i s obnovou samotné cesty a dalších prvků v aleji kapliček, křížků, zídek apod. které k ní neodmyslitelně patří. Typickým příkladem je obnova křížové cesty u Načeradce, kde Obec Načeradec obnovila kapličky v celé délce křížové cesty, a poté členové ČSOP Vlašim ošetřili a vysadili stromy lemující starou křížovou cestu. Do krajiny okolí Načeradce se tak opět vrátil jeden z jejích typických a nejcennějších prvků. Dalším příkladem může být spojení obnovy alejí a vytváření cyklotras u Sedlce Prčice nebo mezi Chotýšany a Křemením. Předseda ČSOP Vlašim Ing. Pavel Pešout k tomu uvádí: Tak, jak se v posledních letech mění přístup lidí k přírodě a ke krajině, ve které žijí, i na Podblanicku jsou tyto změny patrné. Obce v souvislosti s turistickým ruchem mají snahu nabízet co nejhezčí okolí, dnešní zemědělci (na rozdíl od bývalých státních statků) většinou vědí, že půda je jejich obživou a odplavená v potoce jim není nic platná. Díky tomu všemu mají aleje v krajině znovu šanci a spolu s nimi má také šanci krajina stát se opět rozmanitější. Ing. Karel Kříž Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 5

6 Amberg Tohoto dvoudenního výletu se zúčastnilo 25 dětí a 21 dospělých. Trasa výletu vedla přes Tábor, Písek, Strakonice, Klatovy, Domažlice, Horšovský Týn až do Železné Rudy, kde jsme lanovkou vyjeli na horu Pancíř (výška m.n. m). Bohužel, nepřízeň počasí nám nedovolila pokochat se pravděpodobně krásným pohledem na panorama Českého lesa. Na Pancíři jsme navštívili rozhlednu a restauraci. Cestou dolů bylo velmi chladno. Volejbalový turnaj smíšených družstev - Načeradec Dne jsme byli pozváni na tradiční volejbalový turnaj do Načeradce. Pozvání jsme velice rádi přijali, ale s potvrzením naší účasti nám vyvstal problém, že nemáme stejné dresy nebo alespoň trička. Tento problém za nás vyřešil obecní úřad, který nám daroval bílá trička vpředu s obecním znakem a vzadu s potiskem Pravonín. Dovoluji si ještě jednou jménem všech volejbalistů a volejbalistek obecnímu úřadu poděkovat. Kromě našeho týmu se zúčastnila družstva z Čechtic, Mladé Vožice, Senožat, Pacova a Lukavce. Načeradští, jak už bývá u nich dobrým zvykem, postavili družstva dvě. Prezentace proběhla od 8,15 8,30 hod a po zahájení turnaje paní Švecovou a panem Petříkem začala jednotlivá družstva mezi sebou volejbalový boj. Družstva byla rozdělena do dvou skupin. Ve skupině hrál každý s každým, vždy dva zápasy do 20 bodů. Po odehrání základních skupin následoval boj o místo a místo. V Železné Rudě jsme se naobědvali a někteří z nás navštívili muzeum motocyklů. V Přimdě jsme měli ve velkém ubytovacím komplexu zajištěnou večeři i s noclehem. Po večeři měl provozovatel tohoto zařízení pro děti připravenou diskotéku. Druhý den v 8 hod. byla snídaně a hned poté jsme opět vyrazili na trasu. Přes hranice jsme přejeli bez problémů a do německého města Amberg jsme dorazili v 11 hodin. V tomto městě je vyhlášený aquapark s mnoha atrakcemi pro děti i dospělé. Bazén byl objednaný na tři hodiny a moc jsme si ho všichni užili. Na zpáteční cestě nám opět děti, i přes naše protesty, neodpustily návštěvu McDonald's, kde jsme se jen tak tak ukryli před bouřkou a prudkým deštěm. Domů jsme dorazili v 19,30 hod značně unaveni, ale plni pěkných zážitků. Jana Březinová Sportovalo se celý den bez přestávek, bezmála do 19 hod, pak následovalo vyhodnocení, předání diplomů a pohárů za místo. Naše družstvo obsadilo 6. místo, tudíž jsme dostali pouze diplom za účast. Vyhodnocením skončila oficiální část turnaje. Poté následovala večeře a volná zábava. O kulturní vyžití sportovců se postarala hudební skupina Profil, která nás bavila svým širokým repertoárem do pozdních nočních hodin. Na tomto volejbalovém turnaji se našemu smíšenému týmu nepodařilo obhájit některé z předních pozic, ale rádi jsme se zúčastnili a s dalšími sportovními nadšenci strávili velmi příjemný den. Lenka Březinová Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 6

7 Ohlédnutí za vánoční výstavou Nejen pohled z okna, ale i datum v kalendáři napovídá, že se blíží čas vánoc. V neděli už jsme zapálili první svíčku na adventním věnci a ti z vás, co při procházce Pravonínem zavítali do kulturního domu mohli načerpat atmosféru vánoc na vánoční výstavě. Překvapením pro všechny byl hrnčířský kruh, kde si jste si mohli zkusit vyrobit či namalovat hrníček. V sobotu jsme pootevřeli dveře do dílny dráteníků a paní loutkářky, která nabízela dětem jednoduché loutky, které si mohou sami vyrobit. Než jsme mohli otevřít dveře prvním návštěvníkům, bylo třeba napéct 500 perníkových tašek na chaloupku pro děti, snad 30 druhů krásného cukroví, zajistit nákup občerstvení, připravit výzdobu a spoustu další činnosti, do které se zapojila většina žen z naší vesnice. Pak nastal čas, kdy se rozsvítil vánoční stromeček, zavonělo cukroví, františky a zazněly první koledy a návštěvníci mohli vstoupit. Velký úspěch sklidily naše kuchtičky v bílých zástěrkách, které podávaly vánoční cukroví a teplé vafle. Myslím, že výstava se všem líbila a já bych tu chtěla poděkovat všem, kdo se podílel na přípravách i organizaci výstavy a těším se na příští společné akce. H. Ondráková U vchodu nás uvítala perníková tabule a vůně jehličí z vánočních věnečků. Při dalším putování jste mohli nahlédnout do kuchyně našich babiček, na děti čekala ježibaba u perníkové chaloupky a pokud se nebály, mohli si Jeníčkové a Mařenky uloupnout perníček. Vánoce by nebyly vánocemi, kdyby tu nezavoněl punč, který tu děvčata podávala na zahřátí. Procházka výstavou ještě nekončí. Při pohledu na mistry perníkáře se nám tajil dech a nazdobené perníkové stromečky by si každý rád odnesl domů. Mohli jste tu uvidět vánoční vazby, keramiku a krásnou ruční práci v podobě paličkované krajky. Celou místností voněly svíčky z včelího vosku, které si tu mohl každý koupit. Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 7

8 Kapličky a boží muka Naše obec, včetně všech přilehlých osad, je malá, a tak i velikost historických objektů našemu místu odpovídá. Ale máme tu památky, které naši předkové dokázali více či méně udržet do dnešních dob. Určitě každého napadne náš krásný kostelíček, ale zámek ve srdcervoucím stavu by potřeboval okamžitou záchranu. Dnes bych se ale chtěla věnovat drobným stavbičkám, které jsou na mnoha místech v každé z našich vísek. Jsou to drobné sakrální stavbičky, na které v minulosti nikdo nedostával žádné dotace a přece nám je tu předkové zanechali jako dědictví. Některé z nich udržovali několik desítek let a některé i několik století. Všechny by ale zasluhovaly naši pozornost. Vždycky se nacházejí na nějakém výjimečném místě, na křižovatkách a na místech s krásným výhledem. Obecní úřad věnuje pravidelně částky na údržbu a opravy zděných kapliček v jednotlivých osadách. Víte vlastně, kolik jich na území naší obce máme? A víte kolik máme na našem území křížků a božích muk? Je jich mnoho, ale bohužel chátrají a dokonce i ubývají. Když už se nám toto dědictví dochovalo, i my bychom ho měli zachovat dalším generacím. Některých objektů už se ujali jejich patroni dávno a udržují je již mnoho let. Jedním z příkladů je téměř stoletý křížek pod Zabrankou, s kamenným podstavcem z roku 1907, mezi obrovskými lípami a klenicemi. A víte kde jsou Kosovy cesty neboli místo původního rozcestí na staré cestě k Načeradci? Tam se také válel v torzech křížek. Opravu obou křížků, kterou financoval pan Bukáček, provedl pan Bartošek. Bylo nutno slepit a znovu postavit kamenný podstavec.už je to ale zase pár let a křížek znovu chátrá, je zarostlý větvovím památných lip až k zemi. Tolik by potřeboval úklid okolo a prořezání větví! Další krásně opravený litinový křížek, kterému bohužel chybí horní rameno je směrem na Tisek. A víte, kde jsou tyhle lípy s lavičkou a křížkem, s krásným výhledem na Blaník? Ten už má také své patrony. Svého snad služebně nejstaršího patrona má i kaplička U Špejcharu. Že nevíte, kde byl špejchar, který možná pamatoval Marii Terezii? V těchto místech se nachází starý švédský hřbitov z třicetileté války. Ke kapličce vedlo lipové stromořadí, zbylé nádherné lípy tomu napovídají. O kapličku a okolí pečuje pan Hála, který toto místo zbavil skládky, dal do pořádku a dlouhá léta ho udržuje. Chtěla bych vyzvat občany, zvláště ty mladší, abychom se společně zapojili více do údržby těchto míst a zachovali je stejně tak jako naši předkové následujícím generacím. Jaroslava Havlíková Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 8

9 Okresní přebor základních škol v šachu V pondělí 21.listopadu se zúčastnila dvě družstva žáků školy okresního přeboru v šachu, který pořádal DDM Benešov. Naši školu reprezentovali ti nejlepší, kteří vzešli ze školního kola organizovaného p.uč. Janou Švárovou. Vynikajícího výsledku dosáhlo družstvo mladších žáků Martin Deré, Lukáš Filip, Michal Sibal, Lukáš Svoboda, náhradník Richard Studnička. Umístili se na 1.místě, nechali za sebou i výborné šachisty ze ZŠ Vorlina Vlašim. 1. prosince by se měli účastnit krajského kola v Neratovicích. Klobouk dolů před Vámi, kluci!!! Dobře si vedlo také družstvo starších žáků Jana Kučerová, Petr Blažek, Karel Brázda, Jan Svoboda, náhradník Marek Malý, obsadili 6.místo ze 13. Přední místa v šachových turnajích získávají žáci školy již od školního roku 2000/2001, kdy poprvé vyjeli bojovat v královské hře s p.uč. Marií Zhornou. Zásluhu na pěkném letošním výsledku má určitě i pan Petr Blažek, který vedl minulé zimní období šachový kroužek, přilákal více zájemců a zasloužil se o pořízení nových šachovnic. Štěstí ve hře a výborné umístění jistě ovlivnily také naše nové šachové hodiny. Jak jsme k nim přišli? Paní Marie Filipová a Miroslava Ondráková z Pravonína dobře zapůsobily na některé podnikatele a získaly od nich sponzorské dary celkem částku Kč. Pan Vratislav Ondrák, ředitel firmy Makrofakt s.r.o. Pravonín daroval Kč, po Kč věnovali paní Marie Filipová z Pravonína 146, pan Karel Kopecký z Pravonína 151 a pan ing. Jiří Rambousek z Načeradce. Z uvedené částky nám hned zakoupily dvoje krásné šachové hodiny v Klenotnictví Kuklíková Marie Vlašim. Dobře věděly, že jsme si je museli v předešlých letech na okresní soutěže půjčovat. Za zbývající částku nakoupí p. vychovatelky pro děti do družiny pod vánoční stromeček nějakou pěknou stavebnici. Všem Vám touto cestou děkuji. Jana Rozkošná, ředitelka školy Z básnické tvorby našeho rodáka Jiřího Těšínského Poutníče z milionů minulých, současných i budoucích, co světem kráčely, kráčejí a kráčeti budou po Zemi, jež planetou vesmírnou zvou. Milióny šly, jdou a půjdou cestou s osudem spojenou i neznámou cestou skromnou, šťastnou i strastiplnou. Zrodem jako projevem pospolitosti a lásky, plodem budoucí naděje bez nadsázky, zrnem do země zasetým, pro život naší planety. Poutníci pravoňští Vy poutníci pravoňští, co jste v Americe zakotvili, základy rodin položili, rozvoj dalším dali, vám s hrdostí i do nebes sdělujeme: Naše i vaše rodná obec současný tvůrčí život žije, společensky naplňuje, z drobných úspěchů se raduje, na ty větší stále věří, neb jí k tomu historie obce velí. Mnohé návštěvníky kronika obce ponouká, že na zámeckém poutník Richard Wágner pobýval, s dcerami šlechtice rád se míval. I rodák pravoňský Karel Vlasák hudební nástroje rozechvíval, noty do osnovy vkládal, písně o kraji svém skládal, hudbu hradní stráže v Praze dirigoval. Věrnými se stali i naši legionáři, kteří z velkých dálek přijechali, těm, kteří padli, u mohyly pravoňští se skláněji, věnce i obětem druhé války pokládají. Na místě nejvyšším kostelíček stojí, který věrně věřícím i z okolí postaletí při bohoslužbě slouží. V podblanickém kraji, nechť se generacím v rytířském duchu daří. To přejí si všichni rodáci. Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 9

10 Pro volný čas Krmítka pro ptáky Všimli jste si, že kromě nového hřišťátka pro děti nám v Pravoníně přibylo pár nových krmítek pro ptáky? Všechny jsou dílem pana Františka Davida a velice půvabně dokreslují přírodu kolem nás. Jedno krmítko také stojí před poštou a bylo zde umístěno už před letošní zimou. Věřte, že trvalo dost dlouho než si ptáčci do něj zvykli za potravou létat. Zamysleme se tedy nad tím, zda by nestálo za to, až půjdeme v zimě po vsi na procházku občas do některého krmítka přihodit něco ptáčkům na přilepšenou. Naučme své děti, aby i ony do krmítek potravu dávaly. Jako nejvhodnější krmivo jsou semena slunečnice či řepky, méně vhodná je vánočka, nevhodná houska, kvůli droždí a soli. Určitě jim dáme dobrý příklad do života a navíc jim pomůžeme získat kladný vztah k přírodě. Co můžeme nasypat do krmítek? Jana Lapáčková Na jaře krmíme ptactvo pro potomstvo a v zimě pro udržení života. Nejvhodnější potravou jsou olejnatá semena - slunečnice, len, mák a řepka. Vhodné jsou také rozdrcené ořechy, bobule chvojky, zeravu, javoru, ptačího zobu a nepohrdnou ani rakytníkem, hlohem a bodláky. Do krmítek nesypte strouhanku z kvasnicových těst. Tuky a loje nesmí být soleny. Při vycházce do přírody můžeme pro ptactvo nasbírat šípky, jeřabiny nebo hlohyni. Vhodným krmením je výmlat z obilí, pohanky, prosa a řepky. Ze zahrady jsou vhodná semena dýně a patizonu nebo hrách a drcené fazole. Za tuto službu se vám ptáčci na jaře odmění veselým zpěvem. Tipy na výlet- Jemniště Hana Ondráková Zámek Jemniště se nachází při cestě mezi Vlašimí a Benešovem, kousek za odbočkou na Postupice. Z Pravonína je to cca 20 km. Jeho historie je velmi bohatá. První zpráva pochází z roku Na panství v Jemništi se vystřídalo mnoho majitelů, nejznámější je ovšem rod Šternberků a ti ho získali roku Po roce 1945 byl zámek vyvlastněn a stal se majetkem státu. Do rukou Šternberků se zámek s velkostatkem navrátil roku Současným majitelem Jemniště je hrabě Jiří Šternberk, který se svou rodinou obývá levé křídlo zámku. Zámek je elegantní patrovou stavbou, průčelí je situováno k benešovské cestě. Dominuje mu štít s balkonem, který zvýrazňuje vstup do zámku. Romantická stavba, hojně využívaná pro svatby, je obklopena rozsáhlým anglickým parkem a nově upraveným nádvořím. Ústřední prostorou zámku je taneční sál prostupující oběma patry. Zámek je přístupný téměř po celý rok a prohlídka trvá 45 minut. Otevírací doba: duben a květen soboty, neděle a svátky 9,00-16,30 červen denně mimo pondělí 9,00-17,00 červenec a srpen denně mimo pondělí 9,00-18,00 září denně mimo pondělí 9,00-17,00 říjen soboty, neděle a svátky 9,00-17,00 listopad březen jen na objednávku Kromě běžných prohlídek zámeckého areálu tu o letních prázdninách probíhá Divadelní léto a na své si přijdou děti i dospělí. Konají se zde i různé koncerty vážné i populární hudby. Na prosinec, tedy na sváteční předvánoční čas, připravili na zámku Jemniště celkem čtyři adventní koncerty. Poslední z nich se koná v zámecké konírně a hrát bude kytarový virtuos Lubomír Dočkal. Začátek koncertu je v 15,30 hodin, vstupné dospělí 90,- korun, děti do 15 let 50,- korun. Po skončení koncertu je možné navštívit expozici zámku za poloviční vstupné nebo posedět v kavárně a navštívit výstavu zdobených perníků Kristýny Szekérové. Zámek Jemniště je skutečně jedním z mála zámků, kde se kulturnímu dění věnuje opravdu velká pozornost. Možná by stálo za to se tam ve volném čase vypravit. Pranostiky Jana Lapáčková Jaké zimy v prosinci taková tepla v červnu. Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky. Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu. Hana Ondráková Pohádka k zamyšlení Kdysi dávno svolala zvířata sněm Liška se zeptala veverky: Co pro tebe znamenají Vánoce? Veverka odpověděla: Pro mne Vánoce znamenají krásný stromeček ozdobený spoustou svíček a cukrovím, které mám tak ráda. Liška se připojila se svou představou: Pro mne samozřejmě nesmí chybět voňavá pečená husička. Bez pečínky by to opravdové Vánoce nebyly. Do řeči se jim vložil medvěd: Vánočka! O Vánocích musím mít obrovskou sladkou vánočku! Slyšet se dala také straka: Podle mne jsou o Vánocích nejdůležitější krásné a zářící šperky. O Vánocích se má všechno třpytit. Pozadu nechtěl zůstat ani vůl: Vánoce dělá Vánocemi teprve šampaňské. Já bych ho vypil klidně dvě lahve! A osel, který to už nevydržel, se rychle zmocnil slova: Vole zbláznil ses? Vždyť na Vánocích je nejdůležitější Ježíšek. Copak jsi na to zapomněl? Vůl se zastyděl, sklopil hlavu a zabučel: A vědí to vůbec lidé? Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 10

11 Fotbalový podzim Fotbalový podzim v Pravoníně skončil posledním a dobře, že po delší době i vítězným zápasem dorostenců s Kostelcem u Křížku. O začátku letošní sezóny a všech problémech, které jsme museli celkově řešit, bylo psáno už v minulém zpravodaji a není třeba je opět rozebírat. Fotbalisté A mužstva vstoupili do soutěže s přebudovaným mužstvem a s novými tvářemi. Základní kostru mužstva tvoří naši odchovanci,kteří skončili v dorostu a naplňuje se tak postupně dlouhodobý záměr klubu. Dále kádr posilují dle potřeby zkušenější hráči a pravidelně jsou do hry zapojováni 2 až 3 mladí hráči současného dorostu. Po podzimu 6. místo v tabulce je zklamáním a určitě netěší ani značně nevyrovnané výkony v jednotlivých zápasech. Možná je to dáno hodně nízkým věkovým průměrem,který se nejčastěji pohyboval kolem 22 let a nezkušeností. Ale co je jisté, že bojovnost a vůle mužstva po vítězství byla v některých zápasech hodně za očekáváním. Stejně tak byly zklamáním i individuální výkony u hráčů, kteří by měli být oporami mužstva za všech okolností. Celkově by se dala situace glosovat: Jednotlivě možná dobří muzikanti, ale nevyladěný orchestr navíc bez dirigenta. Na druhé straně za zmínku určitě stojí, že v mužstvu máme nejlepšího střelce okresních soutěží Lukáše Klejnu, který vstřelil v podzimní části soutěže 21 gólů. III.třída odd. B TABULKA Rk. Tým Záp Skóre Body (Prav) 1. Zdislavice : ( 9) 2. Postupice : ( 9) 3. Ratměřice : ( 4) 4. CHotýšany : ( 2) 5. Velíš : ( 5) 6. Pravonín : ( 2) 7. Tichonice : ( -2) 8. Popovice : ( -4) 9. Křivsoudov : ( -3) 10. Kondrac B : ( -4) 11. Libouň : ( -5) 12. Libež : (-10) 13. Kamberk : (-11) 14. Bílkovice B : 37 7 (-11) B mužstvo doznalo v kádru také několika změn a s pomocí hráčů, kteří startovali střídavě i v A mužstvu, se výkony zkvalitnily a přinesly i dobré výsledky. Celkově se mužstvo stabilizovalo i díky jednotnému vedení v čele s Karlem Filipem. IV.třída odd. D TABULKA Rk. Tým Záp Skóre Body (Prav) 1. D.Kralovice A : ( 13) 2. Miřetice B : ( 6) 3. Tr.Štěpánov : ( 5) 4. Vracovice : ( 5) 5. Kladruby : ( 0) 6. Nesper.Lhota : ( 0) 7. Lev Načeradec : ( -1) 8. Louňovice p.bl. A : ( -4) 9. Keblov : ( -2) 10. Pravonín B : ( 0) 11. Křivsoudov B : ( -2) 12. Hulice : 39 9 ( -9) 13. Čechtice B : 59 0 (-21) Dorost zahájil proti předchozímu roku jako úplně jiný tým s novými hráči, kteří sbírají zkušenosti.nechyběla bojovnost a většinou ani nasazení, ale malá gólová produktivita z poměrně velkého množství šancí byla hlavním důvodem, proč bylo tak málo úspěšných výsledků. Krajská 1. A třída je náročná soutěž a v letošním ročníku jsme věděli, co nás čeká, takže považujeme, vzhledem k možnostem, odehranou podzimní část za celkově dobře zvládnutou. I.A třída dorostu D Rk. Tým TABULKA Záp Skóre Body (Prav) 1. Votice : 7 39 ( 21) 2. U.Janovice : ( 6) 3. Benešov B : ( 4) 4. Stř. Skalice : ( 4) 5. Prčice : ( 4) 6. Bečváry : ( 6) 7. Sázava : ( -6) 8. Nespeky : ( -6) 9. Pravonín : ( -4) 10. Maršovice : ( -4) 11. D.Kralovice : ( -6) 12. Říčany : ( -7) 13. Kostelec u Kř : (-10) 14. SK Kostelec : 77 1 (-17) Žáci na hostování ve Vracovicích tvoří základ družstva, ale celkově široký kádr vede k malému uplatnění některých našich hráčů, což nás vede už nyní k úvahám, jak lépe řešit příští sezónu tak, aby mohli hrát opravdu všichni naši kmenoví hráči. Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 11

12 OP starší žáci -odd. C Rk. Tým TABULKA Záp Skóre Body (Prav) 1. Zdislavice : 8 22 ( 10) 2. D.Kralovice : 6 20 ( 8) 3. Divišov : ( 8) 4. Čechtice : ( -2) 5. Vracovice : ( -4) 6. Velíš : ( -8) 7. Kamberk : ( -5) 8. Miřetice : 43 9 ( 0) 9. Libež : 38 6 ( -6) 10. Spartak Vlašim : 33 5 ( -7) Přípravka si vede v náročné soutěžní v konkurenci např. s Benešovem, Vlašimí, Voticemi, velmi dobře a v náročné soutěži se spolupráce a spojení s Blaníkem Načeradec z tohoto pohledu jeví jako úspěšné. Nevýhodou je opět široký kádr, kde ne všichni naši žáčci hrají plně vytíženi. Drobným problémem Pohled do fotbalové historie v Pravoníně je i někdy váznoucí organizace ze strany partnerského klubu při řešení tréninků a obsazení funkce druhého trenéra. Zatím se však díky obětavé práci M. Filipa daří problémy ve prospěch obou klubů a hlavně hráčů přípravky včas a úspěšně řešit. OP přípravka TABULKA Rk. Tým Záp Skóre Body (Prav) 1. Benešov : 4 27 ( 12) 2. Čerčany : ( 12) 3. Týnec n/sáz : ( 3) 4. Votice : ( 3) 5. FC Vlašim : ( 3) 6. Bl. Načeradec : ( 1) 7. Benešov B : 47 9 ( -3) 8. Úročnice : 67 6 ( -9) 9. Mezno : 47 4 (-11) 10. Neveklov : 90 0 (-12) Vratislav Ondrák Historie není jen něco, co dávno bylo, ale platí, že je důležitou součástí pro běh našeho života a ovlivňuje zásadně i naší budoucnost. Její nezaměnitelnou součástí je i vzácná vzpomínka na lidi, kteří ji mnohdy velmi pracně vytvářeli a díky tomu nám zanechali dědictví, na které je možné dnes navázat. To platí obecně a proto i my se snažíme o pohled do minulosti tentokrát pravonínského fotbalu. Přejeme všem čtenářům příjemné vzpomínání na časy minulé. Tyto řádky a fotografie nejsou přesným historickým přehledem, ale slouží i jako výzva pro všechny, kdo si ještě začátky a ranný čas fotbalu v Pravoníně pamatují. Součástí je také prosba směřovaná ke všem, kdo si vzpomenou a třeba i přinesou, kromě vzpomínek a vyprávění i nějaké foto nebo jiný materiál z minulosti pravonínského fotbalu. My, jako současné vedení fotbalu v Pravoníně jsme si uvědomili, hlavně při organizaci akce rodáci, v roce 2002, že na tak bohatou historii fotbalu není dostatek podkladů a zachovaných materiálů. Věříme, že se s Vaší pomocí podaří fotbalovou historii Pravonína rekonstruovat a následně uložit do obecních kronik pro budoucí generace. Neberte prosím všechny uvedené údaje jako neměnná tvrzení, ale naopak vezměte je jako impulz. Pomozte nám je opravit a případně doplnit. Rádi se s Vámi setkáme a zpracujeme Vaše cenné informace. Předem se omlouváme také za to, pokud neuvedeme vůbec a nebo chybně nějaké jméno někoho, kdo významně promluvil do historie pravonínské kopané. I tady velmi rádi zařídíme nápravu, pokud dostaneme správnou informaci. V roce 1919 byl založen Sokol Pravonín, a to na základě iniciativy hlavně tehdejšího učitele místní školy pana Vojtěcha Alferyho. To bylo zároveň i impulzem pro vznik fotbalových počátků v Pravoníně. Dvacátá léta 20.století První dochované záznamy se váží k roku Hraje se na hřišti, kde se říká do dnes v Pijavkách. Jména která zazněla při hovorech s pamětníky a obličeje, které na nás hledí ze zažloutlých fotografií, jsou: Bratři Filípkové a Hybšové, pánové Antonín a Václav Svobodovi, Jaroslav a Oto Hrubešové, Kohout Bohumil, Kotrč Bohuslav, Beran Josef, Slabý Karel, Bartoška Jan, Studnička František, z Načeradce pak pánové Wurm a Kudrna a další. K zápasům se běžně mužstvo přepravovalo na kolech, takže o fyzickou přípravu bylo jaksi automaticky postaráno. Tradiční shromažďovací místo na návsi před odjezdem k zápasům. Kdo má u sebe registračky a kdo veze dresy, to nevíme. Ale určitě byli, na rozdíl od dneška, na místě všichni včas. Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 12

13 Horní řada zleva: Hrubeš Jaroslav, Kohout Bohumil, Studnička František, Kotrč Bohumil, Beran Josef, Slabý Karel, Svoboda Václav, Hrubeš Otto Dolní řada zleva: Wurm Josef, Svoboda Antonín, Kudrna Jan Třicátá léta Dle obecních pramenů byl zakoupen v roce 1933 pozemek na hřiště na místě dnešního nového hřbitova s úhlem sklonu hrací plochy, který by asi dnešní Maradony pořádně vyděsil. Šatny hráčů i rozhodčích byly v hostinci pana Těšínského, odkud se museli všichni přesunovat úvozem kolem Babinských na hřiště. Umístnění hráčských kabin v hostinci, to by bylo naopak možná dnes snem některých našich fotbalistů. Jména hráčů z té doby, kteří vybíhali na fotbalový trávník: pánové Beran Josef, Hrubeš Oto, Dubina Štěpán, Kosík Augustin, Pospíšil Josef, Březina Ladislav, Beran František, Martínek František, Vesecký Josef, Slabý Josef a další. Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 13

14 Horní řada zleva: Beran Josef, Vesecký Josef, Hrubeš Otto,???, Beran František, Dubina Štěpán, Pospíšil Josef,???, trenér Hodáň Josef Dolní řada zleva: Březina Ladislav, Kosík Augustin (brankář), Martínek František Čtyřicátá léta - válečná Fotbal se hrál v Pravonín nepřetržitě. Soutěž v rámci tehdejšího členění na župy byla na vysoké úrovni, srovnatelná přibližně s dnešní 1 A třídou. Už několik let má fotbalový klub svojí vlajku i znak. U hřiště je stožár, na kterém vlaje modrý prapor s bílým znakem V uprostřed. Můžeme se domnívat, že véčko bylo zvoleno jako všeobecný symbol pro vítězství. Stejné barvy a znaky mají i dresy hráčů. Na každém zápase byly velké návštěvy a pravidelně se ozývaly vtipné popěvky místních fanynek, které obsahovaly často jména oblíbených hráčů a určitě fotbalisty hnaly k dobrým výkonů. S úsměvem nás napadá otázka: Kdo ví, jestli právě v Pravoníně toto nebylo základem pro dnešní bojové chorály fanoušků v ochozech stadiónů 21.století. V této době hráli: Slabý Jaroslav, Josef Hohl, Mareš Karel st., Mrkva Karel, Hejný Josef, Turek Antonín, Novák Josef, Kotrč Bohumil, Dušek Antonín, Studnička Karel, Vesecký Josef, Slabý Josef, Hrubeš František, Studnička Štěpán, z Čechtic potom Mareš Antonín a bratři Lapáčkové Horní řada zleva: Vesecký Josef, Slabý Josef, Kotrč Bohumil, Mareš Karel, Slabý Karel, Hejný Josef. Dolní řada: Heřmánek, Dušek Antonín, Slabý Jaroslav, Hrubeš František, Studnička Karel Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 14

15 Padesátá léta Hřiště už bylo na současném místě, ale jeho orientace na délku byla směrem na Bukovou.Co se tehdy dělo s míčem, když zadul pověstný a i dnes známý vítr od západu, si můžeme celkem dobře představit. Hráči, kteří tehdy hájili barvy klubu: František Doubek, Jaroslav Hrubeš, Ladislav Filip (lesník), Slabý Jiří, Slabý Bohumil, Slabý Karel, Ladislav Doškář, Ant. Doškář, Vlasák Jaroslav, Král Antonín, Král František, Král Ladislav, Doubek Václav. Horní řada zleva: Mareš Antonín, Lapáček I., Hohl Josef, Studnička Karel,???, Turek Antonín Dolní řada: Mareš Karel, Novák Josef, Slabý Jaroslav, Lapáček II., Mrkva Karel A ještě další jedenáctka z té doby. Horní řada zleva: Špoula Josef, Studnička Štěpán, Slabý Josef, Hrubeš František, Slabý Karel, Slunečko Josef Dolní řada zleva: Vlasák Karel, Hejný Josef, Slabý Jaroslav, Dvořák Josef, Vesecký Josef Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 15

16 Šedesátá léta Hřiště je otočeno po délce směrem k Blaníku, tak jak ho známe z dnešní doby. Na něj nejčastěji vybíhali tito hráči: Kohout Josef, Říha Karel, Cimburek Miloslav, Miroslav Vlasák, Doubek Václav, Filip Drahoslav, Filip Josef, Kosík Josef, Málek Bohumil, Jiří a Zdeněk Studničkové, Kapek Bohumil, Maršoun Jaroslav, Kaprálek Karel (z Vlašimi), Vrána Antonín (z Bukové), Půta Karel, Nevšímal Míla, Tomek Miroslav, Holeček Antonín, Hrbek Josef, Mička Josef, Hejný Josef, Hejný Jiří, Štětina Jiří. Významně se pro fotbalové dění v té době angažoval jako funkcionář pan Kozel Miroslav, který se již dříve uplatnil jako brankář. Mužstvo bylo účastníkem okresní III. třídy. V roce 1967 bylo založeno družstvo žáků a snad se dá i říci, že to byl prvopočátek mládežnické kopané v Pravoníně. Při vzpomínce na začátky v této kategorii se objeví často usměv. Dnešním klukům, obutým do špičkových kopaček světových značek, těžko vyprávět, že v oněch dobách se tu a tam stalo, že hráč nastoupil v polobotkách, které nosil třeba do školy. Nebo, že ještě i v té době měl míč zvláštní šev spojený koženými tkanicemi, který při hlavičkování dokázal hráči způsobit i pořádné šrámy. Sedmdesátá léta Další hráči, kteří postupně přicházeli k předchozí garnituře: Kozel Josef., Mareš Karel mladší, Hoch Miloslav, Novák Miroslav, Kubálek, Studnička František, Kubálek Stanislav (Nakvasovice), Sedlák Zdeněk (Zdislavice), Dojáček Jaromír, Filip Bohumil, David Jiří, Bartoška Jan, Drábek Jan (Malovidy), Antonín Volšický (Křížov), Husák Jaroslav. V dalším období potom Telecký Jiří, Houda František, Kudyn Milan. Do sestav se postupně dostávali mladí hráči, kteří pak v následujících letech tvořili základ pro účast mužstva v okresním přeboru Vlasák Jaroslav, Jindrák Milan, Jindrák Vítězslav, Ondrák Vratislav, Ondrák Zdeněk, Dubina Jiří, Dubina Milan, Hejný Zdeněk, Hejný Jaroslav, Filip Karel, Havlík Jiří, Havlík Miloslav. Z těchto let je nezapomenutelné hromadné cestování k zápasům ve starém poválečném autobuse typu RNA, kde nesměla nikdy chybět konev s vodou na doplňování stále netěsného chladiče. Často byl toužebně vyhlížen rybník nebo potok, když voda v konvi došla a soupeřovo hřiště bylo ještě daleko. Později jsme jezdili už s novějším autobusem RT. I k němu se váže mnoho zajímavého a často i dobrodružného. Za všechny příběhy například cestování k zápasu do Dolních Kralovic. Stalo se, že přední sklo při jízdě bylo poškozeno tak, že jsme ho museli odstranit a pokračovat s vynuceným a vydatným větráním zepředu. Jelikož k události došlo v závěru podzimu a počasí bylo značně sychravé, následkem toho bylo, že jsme v hraném utkání jaksi nerozmrzli, podali hodně studený výkon a soupeř nás snadno porazil. V tehdejších letech náš klub pořádal pravidelně každý rok na začátku jarní sezóny v okolí uznávaný Podblanický turnaj. Tady se mužstvo většinou vypjalo k maximálnímu výkonu a často jsme poráželi soupeře z vyšších soutěží. Významným krokem byla v roce stavba kabin, které brigádně vybudovali hráči a funkcionáři klubu. A mužstvo hrálo OS III. třídu, B mužstvo IV.třídu. V té době už také, kromě žáků, hrál ve druhé polovině sedmdesátých let některé soutěžní ročníky i dorost. Po vyhraném turnaji v roce 1974 Horní řada zleva: Bartošek Jan, Filip Drahoslav, David Jiří, Filip Bohumil, Šimánek Jiří, Filip Josef, Ondrák Vratislav, Novák Miroslav,Vlasák Jaroslav, Kozel Miroslav-rozhodčí Dolní řada: Husák Jaroslav, Houda František, Jindrák Milan, Telecký Jiří, Hoch Vlastimil, Říha Karel. Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 16

17 Foto z roku 1976 dorost Horní řada zleva: Ondrák Zdeněk, Vlasák Jaroslav, Hejný Jaroslav, Dubina Milan, Hejný Zdeněk, Jindrák Vítězslav Dolní řada: Filip Karel, Havlík Miloslav, Kadeřábek Miroslav, Špoula Jan, Dubina Jaroslav. Při pohledu na tuto bez mála 30 let starou fotku z minulého století, nám to nedá a musíme zmínit, že ještě dnes aktivně hrají Ondrák Z.,Vlasák J., Dubina M., Filip K. Pokud jste dočetli a doprohlíželi až sem, také Vás překvapilo, kdo všechno hrál v Pravoníně fotbal? Pokud jste se už zbavili údivu, pokračujme procházkou fotbalových dějin dál. Osmdesátá léta Hráči další generace, kteří už významně nakukovali do fotbalu koncem sedmdesátých let, postupně omlazovali kádr: Dubina Jaroslav, Špoula Jan, Studnička Zdeněk ml., Hejný Ladislav, Antonín Filip, Duda Jiří, Hrabánek Zdeněk, Frauenterka Stanislav, Doškář Jiří, Musil Pavel. Z vlašimského dorostu přišli Král Miloš (brankář), Ajgrman František a Ajgrman Ladislav, Štěpánek Miroslav, Svoboda Jindřich, Smítka Jaroslav, Procházka Ladislav, Hrdinka Karel, Slach Jiří a Višňar Jaroslav. Ze starších hráčů to potom byli Skála Josef, Němeček Jan, Hroch Jindřich a František Kahoun. Bylo provedeno první oplocení hřiště a vybudovány zábrany za brankami. K zásadní změně ve vybavenosti sportoviště došlo v roce 1987, a to stavbou nových kabin. Zásadní pomoc poskytlo JZD Pravonín a řízení stavby se obětavě a následně i nekompromisně ujal Jiří Lhoták. Kabiny byly díky tomu postaveny v rekordním čase a to mezi dubnem až srpnem V těchto letech se střídavě hrála III. třída a OP - II.třída. Dorost se pokoušel v roce 1988 o postup do okresního přeboru, ale úspěch unikl o pověstný vlásek. Foto z roku 1983 Horní řada zleva: Hejný Jaroslav - trenér, Studnička Zdeněk, Slach Jiří, Hejný Zdeněk, Jindrák Milan, Dubina Milan Dolní řada: Ondrák Vratislav, Štěpánek Miroslav, Lukeš Ivan, Procházka Ladislav, Skála Josef, Havlík Jiří. Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 17

18 Devadesátá léta V dospělých se začínají ještě více prosazovat odchovanci z našeho dorostu Filip Miloš, Březina Jindřich, Kozel Petr, Švec Jaroslav, Špoula Jan, Dubina Pavel a hráči odjinud, jako například Pavel Vilímovský, brankář Veselka Petr, Fišer Gregor a další. Základem byli zkušení hráči z předchozího období. Začínáme také systematičtější práci s mládeží. Je snaha držet přípravku, žáky, dorost. Hraje se střídavě OS III.tř. a OP II třída. Mládež hraje okresní soutěže. Trenéři v té době byli Tramba Pavel a Ondrák V.. Mužstvo bylo poskládané až na brankáře, pouze z odchovanců. Hrálo velmi kvalitní fotbal a ve II.třídě v okrese Benešov drželo po dva soutěžní ročníky čelní místa v tabulce. Výborně hráli všichni, ale za zmínku stojí určitě výkony asi jednoho z největších talentů pravonínské kopané Jaroslava Vlasáka jako tvůrce hry a v té době vynikajícího střelce Petra Kozla. S velkou nadsázkou si dovolíme následující srovnání. Tak jako Bohemians Praha kdysi vyrazili na slavný zájezd do Austrálie, odkud si pak přivezli známý znak klokana, tak i fotbalový klub v Pravoníně v létě 1998 uskutečnil významný výjezd mládežnických družstev do Švýcarska. Sice jsme si žádný znak nepřivezli, ale zápasy s tamními mužstvy jsou určitě pro všechny účastníky významnou vzpomínkou na celý život. Horní řada zleva: Dubina Milan, Studnička Zdeněk, Filip Miloš, Kozel Petr, Březina Jindřich, Švec Jaroslav, Píša Josef, Vilímovský Pavel, Duda Jiří-trenér Dolní řada zleva: Bělohlávek Josef - zdravotník, Vinduška Míla, Dojáček Libor, Vlasák Jaroslav, Fišer Gregor, Babický Michal, Dluhoš Zdeněk, Ondrák Zdeněk Zkuste se podívat na pravonínské mladé fotbalisty pod švýcarskými Alpami v srpnu 1998 a vraťme se letmo k fotce mužstva na kolech z 30 let. Hezký posun v čase a prostoru, že? Foto ze Švýcarska Horní řada zleva: Hejný Ladislav - trenér, Vlasák David, Lukeš Ondra, Kartounek František, Novák Petr, Ondrák Pavel, Suk, Tichý, Říha Karel - vedoucí mužstva. Dolní řada zleva: Hoch Michal, Ondrák Zdeněk, Pavelka Petr, Formánek Jakub, Ondrák Vratislav, Michal Rambousek, Zhorný Tomáš. Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 18

19 Rok 2000 Do dospělého fotbalu naplno vstupuje další generace hráčů, kteří byli vychováváni od přípravky Hoch Michal, Ondrák Zdeněk, Ondrák Vratislav, Ondrák Pavel, Vlasák David, nebo ti, kteří přišli ještě v mládežnických kategoriích jako Babický Michal nebo Klejna Lukáš a další, kteří jsou vidět na další fotografii z pozdější doby. V tomto období se postupně buduje a zkvalitňuje hřiště a jeho zázemí. Dorost dosáhl v soutěži v roce 2004, historického úspěchu postupem do 1A tř krajské soutěže. Je to výsledek dlouhodobé a usilovné práce s mládeží a potvrzením, že se tato práce i ve skromných venkovských fotbalových poměrech vyplácí. A jak popisuje úspěch obecní kronika Pravonína? V roce 2004 byly dosaženy v oblasti pravonínského sportu ojedinělé a historické úspěchy. Události o to radostnější, že se to podařilo v kategorii mládeže a na základě dlouhodobé práce v Sokole Pravonín. Naši dorostenci dosáhli na všechny vrcholné mety, které mohli vůbec získat. S převahou obsadili první místo v okresním přeboru dorostu v ročníku 2003/2004 a postoupili do Středočeské krajské 1 A třídy. Svoji suverenitu potvrdili i konečným vítězstvím ve finále okresního poháru, když porazili Chocerady. V podzimní části krajské soutěže úspěšnost pokračovala a naši dorostenci obsadili v tabulce první místo. Za nimi skončili například Benešov B, T. Štěpánov, Sedlec-Prčice, Kostelec n. Černými Lesy, tedy mládežnické celky z daleko větších míst, než je Pravonín. Konečné 2. místo v soutěži ročníku 2004/2005 jen těsně za Sedlcem (K.Hora) je opravdu historickým úspěchem. Není určitě náhoda, že hráči a funkcionáři, kteří se o úspěchy zasloužili, mají často jména, která v historii pravonínského fotbalu už zazněla. Ve vedení týmu pracovali Miloš Filip, Hlaváč Bohumil, Ondrák Vratislav st., Duda Jiří, Bělohlávek Josef, Žůrek Pavel st., Hejný Ladislav st. Na hřišti v utkáních nejčastěji nastupovali: Veselý Lukáš, Jelínek Tomáš, Hrubeš Jaroslav ml., Hrubeš Vítězslav, Jelínek Jiří, Babický Tomáš, Žůrek Pavel ml., Studnička Richard, Hejný Ladislav ml., Kamarýt Ladislav, Lang Martin, Kučera Stanislav, Sladkovský Ota, Vonderka Filip, Kučera Lukáš, Novák Jan. Horní řada zleva: Filip Miloš, Žůrek Pavel st., Jelínek Josef, Novák Jan,Vítek Lukáš, Kučera Stanislav, Jelínek Tomáš, Veselý Roman, Hrubeš Jaroslav, Kučera Lukáš, Hlaváč Bohumil, Ondrák Vratislav Dolní řada: Veselý Lukáš, Studnička Richard, Babický Tomáš, Lejček Jakub, Žůrek Pavel ml., Hejný Ladislav ml., Kamarýt Ladislav, Lang Martin A jak dál v pravonínském fotbale? Otázka pro současnou generaci. Co říkáte, je na co navazovat? My si myslíme, že určitě ano. Krásné Vánoce a šťastný celý nový rok 2006 Vám všem přejeme za všechny fotbalisty a členy Sokola Pravonín. Za Sokol Pravonín: Ondrák Vratislav tel , Říha Karel tel , Za pamětníky: Vlasák Jaroslav, Hejný Václav, Březina Josef, David František, Hejný Antonín Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 19

20 Vážení a milí! Jistě jste si všimli, že se k nám neodvratně přiblížila zima. Po krásném, barevném podzimu nastává období krátkého dne a dlouhých nocí. Jak říkali naši předci: Sněhu napadlo tolik, že nestačíme pěšiny prohrnovat a mrazy jsou tak velké, že by voda dobytku v chlévě zamrzla. Ale není vše tak zlé, jak se nám zdá. Pohled na naši zasněženou vesničku je tak krásný, že až u srdce zahřeje, mráz zase všechny škůdce a bacily spálí a ze sněhu bude tolik potřebná vláha pro nás i přírodu. A ještě další klad má zima. Jak říkali u nás doma, jsou dlouhé večery, kdy se všichni schází doma. Za dob našich dědů a babiček, možná 40. léta minulého století, se po chalupách scházeli příbuzní a sousedé a vyprávěli si zážitky a příběhy svoje i ty po generace převyprávěné. Dnes tohle povídání nahradila technika kina, videa, televize, počítače Ale já mám to štěstí, že mám kolem sebe lidi, kteří hodně pamatují a umí vyprávět o svém dětství. Dnes se možná naše děti pousmějí, ale třeba jim v paměti něco zůstane a budou dál vyprávět svým dětem třeba o tom, jak tenkrát napadlo tolik sněhu, že rodiče museli dětem cestu do školy prošlapávat nebo jak nám teta vyprávěla, že se všichni scházeli na návsi a společně rokovali nad tím, jestli se mají do školy vydat. Nakonec nezvítězila chuť po studiu, ale představa zážitků, které je čekaly na zasněžených cestách. Jistě jsou mezi námi pamětníci nejlepší sáňkařské dráhy v ulici, kde nepřítelem byl každý, kdo si dovolil popel na cestu vysypat. Teta dál vypráví plna zážitků, jaké to bylo o vánocích, když se promrzlé na kost vracely z klouzačky a celým domem voněla vanilka, v kamnech praskal oheň a my děti se těšily na čaj, který v čase svátečním i dětem voněl punčem. Ráno jsme museli vstávat do kostela a přesto, že se nám z peřin moc nechtělo, plni zážitků ze Štědrého večera jsme se těšili na ostatní kamarády, abychom se s nimi podělili o radost z dárků. A víte co dostali? Pletené ponožky a rukavice. Všichni si je museli půjčit, protože takové do té doby nikdy neviděli. Vánoční stromeček zdobila jablíčka, hnětynky a ořechy. Zamrzlý rybník byl plný dětí, a když někdo brusle neměl, vůbec nevadilo, protože kamarád mu určitě jednu půjčil. A proč vám to vlastně všechno povídám? Určitě mezi vámi koluje hodně takových příběhů a zážitků, o které byste se možná chtěli s námi podělit. Můžeme tak společně pootevřít dveře do nedávné minulosti a na chvíli se pozastavit v dnešní uspěchané době. Hezké vánoce a hodně krásných večerů v kruhu svých blízkých. H. Ondráková Vážení spoluobčané! Již druhým rokem jsme se Vám snažili přiblížit život a činnost v naší vesnici na stránkách našeho časopisu. Jeho prostřednictvím jste se mohli dovědět o činnosti obecního úřadu, svazu žen, informace ze školky a třeba také o tom, jak se dařilo našim fotbalistům na hřišti. Myslím, že největší událostí byla účast naší obce v letošním ročníku Vesnice roku, kde jsme obstáli, dle našeho názoru na jedničku. Škoda jen, že se nám nepodařilo zabodovat i celostátním kole, kde jsme zůstali pod stupni vítězů. Doufáme, že časopis je pro Vás zdrojem informací i příjemným zpestřením volného času. Při této příležitosti bych Vás chtěla, jménem redakční rady, požádat o Vaší spolupráci na další tvorbě těchto stránek. Budeme rádi za Vaše příspěvky, nápady i kritické připomínky, které by mohly zlepšit a obohatit jeho obsah. Jistě by se mezi Vámi našli i Ti, co napíší působivé vyprávění z dětství, příběhy ze života našich babiček nebo zážitky ze školních lavic. Redakční rada Vám předem děkuje a přeje krásné a spokojené Vánoce. Zpravodaj Obecního úřadu Pravonín číslo 11 ze dne Redakční rada: Lenka Březinová, Jaroslava Havlíková, Ladislav Hejný, Jarmila Kodedová, Ing. Ivana Lejčková, Hana Ondráková, Miroslava Ondráková, Karel Říha, František Studnička. Kontakt: , nebo zpravodaj@pravonin.cz. Zpravodaj č. 11, prosinec 2005, str. 20