obce Hladké Životice a Vrchy

Transkript

1 Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Fulnek, obce Hladké Životice a Vrchy na období

2 Obsah: Úvodní slovo 1. Základní charakteristika území Úvod do Komunitního plánování 6 3. Zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb města Fulnek, obcí Hladké Životice a Vrchy na období Organizační struktura Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb v rámci zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb města Fulnek, obcí Hladké Životice a Vrchy Cílové oblasti a pracovní skupiny Pracovní skupina pro seniory a občané s handicapem Přehled zařízení poskytujících sociální služby v dané oblasti SWOT analýza a návrh konkrétních cílů a opatření Pracovní skupina rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením Popis cílové skupiny a jejich potřeb Přehled zařízení poskytujících sociální služby v dané oblasti SWOT analýza a návrh konkrétních cílů a opatření Společné aktivity Finanční zdroje Monitorování, vyhodnocování a aktualizace plánu Závěr Zdroje informací

3 Úvodní slovo Vážení spoluobčané, dostává se vám do rukou dokument z oblasti sociálních služeb, které se v životě dříve či později dotýkají každého z nás. Komunitní plánování sociálních služeb je nástroj, který napomáhá zajišťovat dostupnost sociálních služeb v každé obci. Občané tak mohou využívat komplexní a dostupnou síť služeb, které reagují na jejich potřeby a požadavky. V minulosti byl pro město Fulnek zpracován Komunitní plán v rámci obce s rozšířenou působností. Nyní jsme přistoupili ke zpracování komunitního plánu sami a vlastními silami, kdy se k nám připojily obce Vrchy a Hladké Životice. Příprava a zpracování komunitního plánu trvalo téměř jeden rok. Na přípravě se podílely stanovené pracovní skupiny, a taktéž tento dokument prošel fázemi připomínkového a schvalovacího řízení. Komunitní plán je zpracován na období 3 let, tzn. do roku Jsou v něm zmapovány sociální služby, které využívají naši občané, a jsou zde navrženy potřeby, které vzešly právě od vás občanů/uživatelů, a které nejsou v dané lokalitě naplněny. Dovolte mi, abych závěrem poděkovala všem zúčastněným, kteří se aktivně podíleli na zpracování komunitního plánu. Rovněž bych chtěla vyslovit přání, aby byl komunitní plán naplněn, což bude závislé především na finanční náročnosti. Všem uživatelům sociálních služeb přeji, aby se setkávali s profesionálními, ochotnými a vstřícnými poskytovateli potřebných sociálních služeb. Ing. Radka Krištofová, v.r. starostka města Fulnek

4 1. Základní charakteristika území Město Fulnek leží ve východní části České republiky v Moravskoslezském kraji. Město Fulnek se skládá ze samostatného města Fulneku a dalších 10 místních částí: Děrné, Dolejší Kunčice, Jerlochovice, Jestřabí, Jílovec, Kostelec, Lukavec, Pohořílky, Stachovice, Vlkovice. K vytvoření efektivního systému sociálních služeb ve Fulneku prostřednictvím komunitního plánování byly osloveny místní části s nabídkou nastavení spolupráce a předávání informací o komunitním plánování a o sociálních službách s cílem zajištění kvalitní informovanosti obcí k následnému odpovědnému rozhodnutí o zapojení se do procesu komunitního plánování města Fulnek, obcemi Hladké Životice a Vrchy, uzavřením smlouvy o spolupráci. Této nabídky využilo všech 10 místních částí a to Lukavec, Stachovice, Děrné, Dolejší Kunčice, Jerlochovice, Vlkovice, Jestřabí, Pohořílky, Jílovec, Kostelec a obce Hladké Životice a Vrchy, které se aktivně zapojily do procesu komunitního plánování. Základní demografické údaje města Fulnek a obcí Hladké Životice a Vrchy Počet obyvatel k daného roku celkem Sledováním vývoje počtu obyvatel ve Fulneku lze říci, že postupně klesá celkový počet obyvatel. Struktura jednotlivých věkových kategorií kopíruje stav, který je celorepublikový, to znamená, že dochází ke zvyšování počtu osob v seniorském věku 65 let a výše. Postupně se snižuje i počet obyvatel ve věku let. Co se týká dětí ve věku 0 14 let, je struktura obdobná jako v letech předešlých. Stáří jako celospolečenský jev Stárnutí evropské společnosti dokládá postupné prodlužování délky života, která se za 10 let od roku 1989 zvýšila u žen o 1,7 let a u mužů o 1,9 let. Ženy se dožívají vyššího věku než muži. Stárnutí populace je řešeno již od roku 1982 Mezinárodním akčním plánem pro problematiku stárnutí. V roce 1991 přijalo Valné shromáždění OSN Zásady OSN pro seniory, které stanovilo 18 zásad seskupených do pěti oblastí: a) nezávislost, b) zapojení do společnosti, 4

5 c) péče tzn., zajistit seniorům: užitek z rodinné péče a péče a ochrany společnosti v souladu se systémem kulturních hodnot každé společnosti; přístup ke zdravotní péči, která by jim pomohla udržet nebo nabýt optimální úroveň tělesného, duševního a emočního zdraví a zabránit nebo zpozdit propuknutí nemoci; přístup k sociálním a právnickým službám, které by rozšířily jejich autonomii, ochranu a péči o ně; možnost využívat odpovídající úroveň institucionální péče zajišťující ochranu, rehabilitaci, sociální a duševní stimulaci v humánním a bezpečném prostředí; možnost požívat lidská práva a základní svobodu, až žijí v jakémkoli obydlí, zařízení sociální péče nebo léčebném zařízení, což zahrnuje i respektování jejich důstojnosti, víry, potřeb a soukromí a práv činit rozhodnutí o péči o ně a o kvalitě jejich života. d) seberealizace, e) důstojnost. Stáří jako individuální jev Základem stárnutí je postupná biologická involuce nezvratné povahy, ubývání funkčnosti orgánů. Z biologického hlediska se proto stárnutí projevuje od věku let, z psychologického hlediska se projevy stárnutí posunují do pozdějšího věku. Stáří je posledním ontogenetickým obdobím a tedy také poslední možností, kdy lze aktivně ovlivnit kvalitu života. Nese v sobě pečeť období předcházejících, tj. odpovídá do značné míry stylu života, jakým člověk žil zejména v dospělosti. Obyvatelstvo města Fulnek, obce Hladké Životice a obce Vrchy v letech

6 2. Úvod do komunitního plánování Komunitní plánování (dále jen KP ) umožňuje zpracovávat rozvojové materiály se širokým zapojením veřejnosti pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, regionu a kraje. Komunitní plánování slouží k tomu, aby se dotčené cílové skupiny i široká veřejnost mohly vyjádřit a aktivně zapojit do přípravy podkladů pro strategické rozhodnutí obce. Postupy a metody, používané při komunitním plánování, se obecně nazývají plánování se širokým zapojením veřejnosti. Kromě komunitního plánování sociálních služeb je tento princip užíván také např.: při zpracování rozvojových strategií obcí, měst a mikroregionů, při zpracování a realizaci strategií MA21 (Místní agenda 21 proces a metody, které zastřešují zvyšování kvality veřejné správy a vedou k praktickému uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni), při plánování a realizaci projektů Zdravé město, při plánování a realizaci dalších komunitních projektů. V našich podmínkách se komunitní plánování používá především ve vztahu k Místní Agendě 21. Ve městech, krajích a obcích zapojených do Národní sítě zdravých měst se zpracovávají tzv. plány zdraví. Tyto plány nejsou ničím jiným, než strategickým dokumentem města se širokým zapojením veřejnosti. Je vždy velmi důležité, aby samospráva tyto dokumenty přijala, v případě existence strategického plánu rozvoje města se je pokusila skloubit. Ideální situace samozřejmě je taková, kdy je propojen expertní a komunitní pilíř, tedy strategie strategické plány města jsou zpracovány dle metodiky komunitního plánování. Praxe však ukazuje, že ve většině měst a obcí jsou strategické plány zpracovávány expertně. Pojem komunitní plánování se často zužuje na komunitní plánování sociálních služeb. Na druhé straně i toto je cesta k pochopení principu komunitního plánování a první krok k uvědomění si politické potřeby komunitního plánování. Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů, je otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Charakteristickými znaky komunitního plánování je důraz kladený na: zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, dialog a vyjednávání, dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků. 6

7 Podstatou komunitního plánování sociálních služeb (dále jen KPSS ) a komunitního plánování obecně je partnerství. V případě KPSS pak mezi třemi stranami, tzv. triádou. Zadavatel sociálních služeb Poskytovatel sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Zadavatel Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby za co nejnižší cenu. Poskytovatel Poskytovatelé služby provozují, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet poskytované služby. Jedná se o organizace zřizované obcí, městem, krajem, organizace založené na komerční bázi či neziskové organizace. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatel Uživatelé sociálních služeb jsou lidé v nepříznivé sociální situaci, kterým jsou služby určeny. Uživatelé jsou ti nejdůležitější, jelikož předávají informace o nedostatcích a potřebách v oblasti sociálních služeb. Především oni mohou poskytnout důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Bez jejich účasti nelze hodnotit efektivitu sociálních služeb. Veřejnost Veřejností jsme my všichni v tomto kontextu hovoříme o všech ostatních zájemcích, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu a jeho realizaci. Každý občan je potenciálním uživatelem sociálních služeb. Veřejnost, nezapojená do přímého zpracování komunitního plánu, se podílí na připomínkování v rámci konzultačního procesu a v prvotních zjištěních anketa, dotazníky apod. Výše uvedené subjekty se přímo podílí na zpracování analytické i strategické části KP. Vzhledem k tomu, že KP je v podstatě dohodou mezi uživateli, poskytovateli i zadavateli o zajištění sociálních služeb, je klíčové, aby komunitní plán přijaly instituce garantující jednotlivé aktivity. 7

8 Přínosy komunitního plánování Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování služeb ve městě a místních částech, lze vytvořit systém služeb podle existujících (a předpokládaných) potřeb, v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Na základě průběžného monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování, dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat. Efektivní využití finančních prostředků Předpokládá se, že díky komunitnímu plánu jsou finance vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné (co se týče šíře nabídky služeb, jejich náplně či způsobu poskytování služeb). Zvyšování identifikace veřejnosti s obcí a lepší spolupráce Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu plánování sociálních služeb, se zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Rozhodování je tak zakotveno v širším konsenzu (dohodě) mezi účastníky procesu plánování, u nichž lze předpokládat posílení pocitu sounáležitosti s komunitou. Principy společných setkávání, diskusí, konzultací a spolupráce prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je průběžně informována a má možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případné změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla: je otevřeno pro každého, kdo má zájem se na něm podílet, jednotlivé kroky a aktivity jsou pravidelně zveřejňovány, sociální služby jsou koncipovány na základě transparentního (otevřeného) postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. 8

9 Úspěšný komunitní plán Je třeba si ujasnit, pro jaké oblasti má být KP zpracován. V rámci sociálních služeb lze KP použít při řešení bezbariérovosti, při řešení např. služeb pro tělesně postižené nebo pro komplexní řešení sociální a zdravotní problematiky. Naprosto nezbytné je určit limity co bude komunitní plán řešit. Zároveň zajistit provázanost komunitního plánu se strategickým dokumentem města, regionu či kraje. V ideálním případě vychází strategický plán z komunitního plánu a vzájemně se doplňují. Pro přijetí dokumentu jsou nezbytné jasné, konkrétní výsledky a aktivity, které povedou k realizaci přijatého komunitního plánu. Každý výstup musí obsahovat: hlavní cíl, jeho zdůvodnění, opatření vedoucí k dosažení cíle, charakteristiku opatření, dopad opatření na cílovou skupinu (efekt), aktivity vedoucí k naplnění opatření, zahájení a ukončení činnosti, realizátora, spolupracující subjekty, počet klientů, služeb, finanční náklady a zdroje financování, lidské, materiální a prostorové zdroje. Úskalí komunitního plánování Komunitní plánování je proces, jehož základem je zapojení všech sfér tzv. triády (tj. zadavatelé, poskytovatelé, uživatelé). Jedním z možných úskalí může být vynechání jedné z těchto složek, a to především uživatele, čímž se jedná o plánování sice užitečné, ale ne komunitní. Plán musí vycházet z již realizovaných služeb, proto i zapojení uživatelů jako v podstatě hlavních příjemců služby, je s tímto neodmyslitelně spjato. Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy tohoto dokumentu. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem. Analýza zdrojů v systému sociálních služeb Slouží ke zmapování finančních toků v oblasti sociálních služeb. Zahrnuje zdroje lidské, materiální a finanční. Popisuje finanční zdroje pro poskytování sociálních služeb jak v oblasti obecné, tak krajské a státní, a zároveň soukromých či zahraničních nadací, nadačních fondů či Evropské unie. 9

10 3. Zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb sociálních služeb města Funek, obce Hladké Životice a Vrchy na období V rámci zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb byla ustanovena tato pracovní skupina: pracovní skupina senioři a občané s handicapem, pracovní skupina rodina, děti, mládež a sociálně vyloučení. Pracovní skupina senioři a občané s handicapem Zadavatel: František Schindler Ing. Taťána Jakešová Soňa Miková Bc. Dagmar Michlíčková Poskytovatel: Charita Odry ARPZPD, klub Zvoneček Občanská poradna Nový Jičín Uživatel: Eliška Pešlová Václav David Jan Mariánek Mgr. Ivana Lednická Pavla Jurajdová Eliška Konečná Eliška Knězková Marcela Skočková Ladislav Blahuta Bc. Pavel Hanzelka Anna Žitníková Kateřina Šalátová Martina Růčková Libuše Cibulcová Petra Válková Kateřina Pešlová Jiřina Pešlová Jarmila Neumannová místostarosta města Fulnek vedoucí Odboru vnitřních věcí MěÚ Fulnek referentka odboru vnitřních věcí MěÚ Fulnek odbor sociálních věcí MěÚ Odry Věra Kušnierová Mgr. Jindřiška Kopřivová Mgr. Tereza Wiltschová Vrchy Lukavec Fulnek Stachovice Vrchy Fulnek Fulnek Děrné Jerlochovice Fulnek Hladké Životice Vlkovice Stachovice Fulnek Hladké Životice Vrchy Vrchy Fulnek 10

11 Pracovní skupina rodina, děti, mládež a sociálně vyloučení Zadavatel: František Schindler Ing. Taťána Jakešová Soňa Miková Ing. Jitka Tomášová místostarosta města Fulnek vedoucí Odboru vnitřních věcí Fulnek referentka odboru vnitřních věcí MěÚ Fulnek OSPOD Odry Poskytovatel: Charita Odry ARPZPD, klub Zvoneček Občanská poradna Nový Jičín Bc. Petr Kučerka Klára Galetková Mgr. Tereza Wiltschová Uživatel: Kateřina Pešlová Václav David Mgr. Ivana Lednická Libuše Cibulcová Pavla Jurajdová Bc. Pavel Hanzelka Eliška Knězková Petra Válková Marcela Skočková Ladislav Blahuta Anna Žitníková Kateřina Šalátová Martina Růčková Vrchy Lukavec Stachovice Vlkovice Vrchy Fulnek Fulnek Hladké Životice Děrné Jerlochovice Hladké Životice Vlkovice Stachovice Pracovní skupiny se sešly v průběhu zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb 3krát. Ve společné diskuzi zpracovaly SWOT analýzu a navrhly priority v oblasti rozvoje či podpory stávajících sociálních i dalších služeb. Na základě zpracovaných priorit navrhly společné kroky k zajištění zvolených priorit včetně garantů jednotlivých služeb, finanční nákladovosti služby a data předpokládané realizace priority a opatření. Poslání: Plánovat a poskytovat kvalitní sociální služby podle potřeb občanů a ve spolupráci s občany. Vize: Kvalitní a dostupné sociální služby reflektující potřeby všech obyvatel jsou vizitkou vyspělé společnosti. 11

12 4. Organizační struktura Řídící skupina: Ing. Radka Krištofová Jiřina Pešlová Irena Ravčuková Bc. Petr Kučerka Soňa Miková Jarmila Neumannová Mgr. Tereza Wiltschová starostka města Fulnek starostka obce Vrchy starostka obce Hladké Životice ředitel charity Odry referentka odboru vnitřních věcí města Fulnek občanka města Fulnek pracovnice Občanské poradny Nový Jičín Rozšířená triáda Pracovní skupina rodina, děti, mládež a sociálně vyloučení Pracovní skupina senioři a občané s handicapem Základní triáda Řídící skupina Rada města schvaluje ustanovení řídící skupiny, jednací řád Zastupitelstvo města schvaluje zásadní dokument Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Fulnek, obce Hladké Životice a Vrchy 12

13 5. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb v rámci zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb města Fulnek, obce Hladké Životice a Vrchy V rámci zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb byla jako podklad zpracována Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb. Cílem Analýzy bylo zjistit existující sociální služby, jejich využívání cílovými skupinami a spokojenost s nimi, předpoklad využívání nových sociálních služeb či jejich rozšíření. Zajišťování potřeb uživatelů sociálních služeb a veřejnosti je nedílnou součástí Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb. Orientační výstupy z provedené Analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb v rámci zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb. Analýza probíhala formou anketního dotazníku a dále z výstupů z pracovních skupin. Informovanost o procesu komunitního plánování sociálních služeb byla zajištěna prostřednictvím přímých informací při komunikaci s respondenty, a to formou besed, zveřejnění ve zpravodaji, na webových stránkách města nebo přímo na MěÚ. Byly zpracovány anketní lístky, které zahrnovaly otázky týkající se jak současného stavu sociálních služeb ve městě, tak případných budoucích potřeb občanů. Tyto anketní lístky byly rozmístěny např.: u praktických lékařů na území města, podatelně městského úřadu, v Klubu důchodců, na poště, byly předány předsedům osadních výborů, obcím Hladké Životice a Vrchy. Ze zjištěných údajů vyplynulo, že se výstupy z ankety příliš neliší od výstupů jednotlivých pracovních skupin. Rozdíl byl pouze u adolescentních respondentů, kteří uváděli, že by chtěli svůj volný čas více trávit na hřištích, skateboardech a podobných aktivitách. 6. Cílové oblasti a pracovní skupiny Město Fulnek si stanovilo jako hlavní cílové oblasti pro zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb oblast seniorů, osob s handicapem, oblast rodiny a děti a sociálně vyloučených. V rámci těchto cílových oblastí byly vytvořeny pracovní skupiny pro řešení daných problematik. 6.1 Pracovní skupina senioři a občané s handicapem Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc v důsledku stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. 13

14 Senior je osoba ve věku stanovené hranice odchodu do důchodu. Věková hranice přechodu z ekonomické činnosti do starobního důchodu má být, vzhledem k prodloužení délky života a relativnímu zlepšení zdravotní péče, posunuta v České republice na 65 let nebo má být alespoň co nejvíce pružná. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislí senioři, seniory čtvrtého věku tj. závislí senioři. V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny starých lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují mimořádné sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, kdož nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo zdravotnímu stavu. Rizikové seniorské skupiny: osoby starší 80 let nejméně 60 % z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost, samostatně žijící osoby jednočlenné domácnosti, izolovaní jedinci prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů), ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku, manželé, z nichž jeden je vážně nemocen nebo invalidní, staří handicapovaní jedinci psychicky i tělesně, staří lidé s nízkým důchodem. V České republice dochází postupně ke stárnutí české populace. V současné době patříme mezi nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské složky a v nejbližších letech se tak staneme jednou z nejstarších evropských zemí podle všech ukazatelů. Podle všech variant projekce bude obyvatelstvo České republiky nadále stárnout a tempo stárnutí se urychlí. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Vlivem stále se vyvíjejícího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví se snižuje počet úmrtí na civilizační choroby, prodlužuje se průměrná délka života a tím přibývá více seniorů, jejichž život však už často není plnohodnotným díky trvalému zdravotnímu postižení. Z tohoto hlediska se prolíná cílová skupina senioři a osoby se zdravotním postižením. Osoby s handicapem Stejně jako zdraví, patří i nemoc a zdravotní postižení k životu. Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotní postižení se rozumí (na rozdíl od nemoci) dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit soustavou promyšlených opatření, na nichž se musí podílet celá společnost. Vyspělé státy proto vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. 14

15 Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při hledání přístupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Způsob, jakým je společnost organizována, vede k tomu, že osoby se zdravotním postižením nemohou plně uplatnit svá základní práva a jsou ze společnosti vyloučeny. Osoby s tělesným postižením V odborné literatuře se považuje za tělesné postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní, emocionální a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, poruchy látkové přeměny, nemoci vycházející z Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, nemoci z alergie, infekční nemoci). Osoby s mentálním postižením Osoby s mentálním postižením jsou osoby rozumově postižené, tj. osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. Revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace a nespecifická mentální retardace. Osoby se zrakovým postižením Defektem u osoby se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového analyzátoru a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí i následné narušení v oblasti sociálních vztahů. Osoby se sluchovým postižením U osob se sluchovým postižením je omezení podle zvuků a omezení dorozumění, závisí na typu a stupni sluchové vady. Stupně sluchových vad: lehká ztráta sluchu, střední ztráta sluchu, středně těžká ztráta sluchu, těžká ztráta sluchu, velmi těžká ztráta sluchu, neslyšící a ohluchlost. Osoby s kombinovaným postižením Jde o kombinace různých druhů, forem a stupňů postižení, z tohoto důvodu je obtížné jej přesně klasifikovat Kombinace mohou být např. tělesného postižení s mentálním, sluchovým nebo zrakovým. 15

16 6.1.1 Přehled zařízení poskytujících sociální služby v dané oblasti Od roku 2013 se z domu pečovatelské služby Ladoňka a z domu na ulici Fučíkova staly bytové domy. Oba jsou ve vlastnictví města Fulneku. Do těchto bytových domů jsou umísťováni žadatelé, a to na základě podané žádosti a stanoviska ošetřujícího lékaře. Pořadník žadatelů je veden na odboru vnitřních věcí. Odbor vnitřních věcí předkládá Radě města Fulnek žádost žadatele o umístění. Rada poté o umístění rozhodne. Kapacita domů je 50 osob a 2 byty jsou bezbariérové. Uživateli jsou převážně senioři a zdravotně postižení občané. Bytový dům Ladoňka Bytový dům na ul. Fučíkové 16

17 NÁZEV ZAŘÍZENÍ: Charita Odry Kontaktní údaje: Adresa: Hranická 162/36, Odry Telefon: , , Internetové stránky: Obecné informace: Zřizovatel: Biskupství Ostravsko-opavské Organizační forma: Evidovaná právnická osoba (církevní organizace) Provozovatel: --- Ředitel organizace: Bc. Petr Kučerka Vedoucí zařízení: --- Pečovatelská služba, pedikúra a manikúra, ošetřovatelská služba, půjčování kompenzačních Druh poskytované služby: pomůcek, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, Denní stacionář, stanice pomoci. Cílová skupina: děti a mládež od let, dospělí a senioři Praktické informace: Charita Odry má svá střediska v Odrách, ve Vítkově, v Budišově n. B. a ve Fulneku Provozní doba: Po Pá So, Ne a svátky dle dohody Kapacita služby: 450 uživatelů Bezbariérovost: --- Uživatelé služby: Děti a mládež od let, dospělí a senioři Počet uživatelů služby/rok: --- Časový rozdíl mezi podáním žádosti a výsledným Do 24 hodin umístěním do zařízení: Cena služby: Dle ceníku viz Počet zaměstnanců: --- Počet dobrovolníků: Dobrovolníci při Tříkrálové sbírce Města Odry, Vítkov, Fulnek a Budišov n. B., Zdroje financování: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Moravskoslezský kraj, vlastní činnost, Tříkrálová sbírka, zdravotní pojišťovny. Podklady dodal Bc. Petr Kučerka. 17

18 Denní stacionář Odry Denní stacionář Odry 18

19 Denní Stacionář Odry Charita Odry 19

20 NÁZEV ZAŘÍZENÍ: DOMOV ODRY, příspěvková organizace Kontaktní údaje: Adresa: Hranická 56, Odry Telefon: Internetové stránky: Obecné informace: Zřizovatel: Moravskoslezský kraj Organizační forma: Příspěvková organizace (právnická osoba) Provozovatel: Domov Odry Ředitel organizace: Miroslava Chodurová Vedoucí zařízení: --- Ústav sociální péče: Druh poskytované služby: 1. Domov pro seniory 2. Domov se zvláštním režimem Cílová skupina: senioři Praktické informace: --- Provozní doba: celoroční Kapacita služby: 1. Domov pro seniory 66 uživatelů 2. Domov se zvláštním režimem 11 uživatelů Bezbariérovost: Ano Uživatelé služby: senioři Počet uživatelů služby/rok: 77 Časový rozdíl mezi podáním žádosti a výsledným Dle naléhavosti 1 3 roky umístěním do zařízení: Počet odmítnutých žadatelů: 9 Strava 3.699,- Kč Cena služby: Ubytování (dle kategorie pokoje) od Kč Kč Počet zaměstnanců: 60 Počet dobrovolníků: 4 stálí, studenti (nepravidelně) Zdroje financování: MPSV, platby uživatelů, sponzoři, Krajský úřad Podklady dodala příspěvková organizace Domov Odry. 20

21 Domov důchodců Odry Domov důchodců Odry 21

22 Effatha Nový Jičín Effatha Nový Jičín 22

23 Následné služby: Název zařízení Adresa Kontaktní informace (telefon) Návštěvní doba Předseda/ Předsedkyně Svaz postižených civilizačními chorobami Fulnek Svaz postižených civilizačními chorobami Fulnek Klub důchodců Fučíkova ul Fulnek Mobil: Út: Jarmila Neumanová Denní stacionář Charita Odry Hranická 162/ Odry Telefon: Mobil: Po Pá: Mgr. Denisa Kaňoková, DiS. Effatha Nový Jičín, sociálně terapeutické dílny Effatha, Slezská diakonie U Jičínky 2007/ Nový Jičín Mobil: mobil: Po Pá: Zuzana Hazan Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR o. s. Klub Zvoneček Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, z. s., Klub Zvoneček Nádražní 695/ Odry Telefon: Mobil: Po, Út, St, Čt: Klára Galetková Občanská poradna Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezské ho kraje, o. s. Detašované pracoviště Nový Jičín Sokolovská Nový Jičín Telefon: Mobil: St: , Mgr. Richard Pešat Osobní asistence Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezské ho kraje, o. s. Detašované pracoviště Nový Jičín Sokolovská Nový Jičín Telefon: Po: , St: , Mgr. Richard Pešat 23

24 Charitní dům blahoslavené Matky Terezy Krajská rada seniorů Moravskoslezské ho kraje Strom Źivota Základní škola speciální a Mateřská škola speciální Charitní dům blahoslavené Matky Terezy Dolní Brána 2075/ Nový Jičín Krajská rada seniorů Moravskoslezské ho kraje U Tiskárny 578/ Ostrava- Přívoz Msgr. Šrámka 1186/16, Nový Jičín; Máchova 619/30, Nový Jičín Nový Jičín, Komenského 64 příspěvková organizace Telefon: Telefon: Telefon: Mobil: Telefon: Marcel Brož Milan Fabián Marie Ryšková PaeDr. Marcela Komendová Speciální škola Nový Jičín 24

25 Občanská poradna Nový Jičín Klub Zvoneček 25

26 Klub Zvoneček Klub důchodců Fulnek 26

27 Charitní dům blahoslavené Matky Terezy Nový Jičín (původně Adra) 27

28 6.1.2 SWOT analýza a návrh konkrétních cílů a opatření SWOT analýza zpracována Pracovní skupinou senioři a zdravotně postižení Silné stránky: Slabé stránky: 1. Charita Odry 2. Klub seniorů Fulnek 3. Klub SPCCH Fulnek 4. Bytové domy ve Fulneku 5. Asociace denních služeb pro děti a mládež se zdravotním postižením Zvoneček 6. Více generační klub Vrchy 7. Spolupráce s městem Fulnek 1. Neexistence denního stacionáře 2. Bezbariérové přístupy 3. Neexistence občanské poradny, nedostačující informovanost veřejnosti web stránky, letáky, katalog sociálních služeb, krizová linka, 4. Rozšíření rehabilitačních služeb 5. Neexistence dobrovolnické služby 6. Rozšíření (zvýšení) kapacity DD, jejich neexistence na území města 7. Neexistence městské policie 8. Nedostatečná spolupráce s osadními výbory 9. Absence terénního sociálního pracovníka 10. Komunikace lékaři, Charita, jiní poskytovatelé soc. služeb Příležitosti: Ohrožení: 1. Granty města (sjednocení podmínek pro soc.služby a jejich financování) 2. Dotace EU, ministerstva 3. Bezbariérová trasa 4. Bezbariérový MěÚ 5. Sponzorství 6. Zřízení denního stacionáře 7. Výstavba pobytového zařízení 8. Zřízení poradny 9. Rozšíření dobrovolnictví 10. Informovanost 11. Využití budov (prostory města) 12. Fulnecký zpravodaj 1. Nedostatek financí 2. Demografický vývoj 3. Nedostatek dobrovolníků 4. Legislativa 5. Nedostatek informací o možnostech, dotačních titulů Navržené priority Pracovní skupiny senioři a zdravotně postižení 1. Občanská poradna (13 bodů) 2. Bezbariérové přístupy (6 bodů) 3. Neexistence dobrovolnické služby (4 body) Neexistence Městské policie (4 body) Absence terénního sociálního pracovníka (4 body) 4. Nedostatečná spolupráce s osadními výbory (3 body) 5. Neexistence denního stacionáře (2 body) 6. Rozšíření rehabilitačních služeb (1 bod) 28

29 6.2 Pracovní skupina rodina a sociálně vyloučení Popis cílové skupiny a jejich potřeb Cílová skupina se týká rodin především se závislými dětmi (na svých rodičích) a problémů, týkajících se rodinného zázemí. Jedná se rovněž o prevenci sociálně patologických jevů v rodinách (drogy, alkohol, nikotin, kriminalita, výchovné problémy, domácí násilí, týrání, zneužívání, zanedbávání apod.). Další skupinou jsou osoby ohrožené sociálním vyloučením. Definice a funkce rodiny: Seskupení muže, ženy a jejich dětí se označuje jako nukleární rodiny a ta je všude na světě považována za základní jednotku solidarity a vzájemné zodpovědnosti. Ve většině kultur je rovněž uznávaná jako legální legitimní sociální jednotky plodící potomky a mající zodpovědnost za jejich výchovu. Rodiny bychom mohli rozdělit jako: funkční rodiny, které jsou schopny dosáhnout úspěšného řešení svých problémů. Existuje zde příznivé emocionální klima, v němž je možnost komunikovat a diskutovat jasně a otevřeně. Tyto rodiny plní zcela své základní funkce. afunkční rodiny, které neplní své základní funkce a jejich fungování je výrazně narušeno. disfunkční rodiny, kde není plněna nebo je nedostatečně, případně nežádoucím způsobem, plněna některá (některé) z jejich základních funkcí, a to v míře vážně ohrožující rodinu jako celek a především vývoj dětí. Jedná se o funkci socializačně výchovnou a funkci citového a sociálního zázemí jednotlivce. Sociální a psychické dopady má ovšem i narušení funkce ekonomicko-zabezpečovací. rizikové rodiny, kdy samy o sobě nemusí být disfunkční, ale podmínky pro plnění rodinných funkcí jsou u nich narušeny. Osoby ohrožené sociálním vyloučením Tuto cílovou skupinu dále dělíme podle důvodu sociálního vyloučení (či potenciálních rizik) na osoby: ohrožené sociálním vyloučením z důvodu nezaměstnanosti, z důvodu nízkopříjmovosti, osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách. 29

30 Lokality, kde hrozí sociální vyloučení Ubytovny Lokalita Název Kapacita Fučíkova Ubytovna Stoklasa Pavel 40 osob Sportovní Tělovýchovná jednota Fulnek 11 osob nám. Komenského Ubytovna Jan Vaněk, s.r.o. 30 osob Říční Samei gastro s.r.o. 4 osoby Jerlochovice Ubytovna města Fulnek 46 osob Složení ubytovaných je různorodé, jsou to lidé s nízkými příjmy, lidé závislí na dávkách hmotné nouze nebo nízkých dávkách důchodového pojištění, ale i pracující s nízkým výdělkem. Příčiny sociálního vyloučení Znevýhodněnými (či ohroženými) skupinami na trhu práce jsou zejména: ženy s malými dětmi, osoby s nízkou kvalifikací, příslušníci romské menšiny, osoby se zdravotním postižním, osoby nad 50 let, osoby do 25 let, osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby, které trpí kumulací několika znevýhodňujících faktorů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace), osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody, osoby závislé na návykových látkách. Zcela odtrženy od trhu práce jsou pak osoby bez přístřeší Společným faktorem je u většiny znevýhodněných skupin úroveň dosaženého vzdělání a dosažené kvalifikace. Dále také nesoulad struktur stávající a požadované kvalifikace (jak uchazečů, tak absolventů škol) a nedostatečná motivace občanů k rekvalifikaci a k profesní mobilitě. Skupiny obyvatel nejvíce ohrožené chudobou v ČR jsou: nezaměstnaní, ostatní ekonomicky neaktivní, neúplné rodiny s nejméně jedním nezaopatřeným dítětem, převážně osamělé, rozvedené či svobodné ženy s dětmi, domácnosti se třemi a více dětmi, 30

31 mladé rodiny s dětmi, závislé zpravidla na jediném příjmu, populace žijící dlouhodobě ze sociálních dávek, přistěhovalci, nelegální imigranti. Popis cílové skupiny nezaměstnaní Za nezaměstnané se podle metodiky Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization ILO) považují všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále tyto tři podmínky: byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku, byly nezaměstnané, hledaly aktivně práci. Míra nezaměstnanosti v okresech v dubnu

32 6.2.2 Přehled zařízení poskytující sociální služby v dané oblasti V Moravskoslezském kraji působí dle adresáře poskytovatelů sociálních služeb celkem 11 subjektů (zařízení), které poskytují samostatnou službu noclehárny a v některých případech také v kombinaci se sociální službou azylový dům. NÁZEV ZAŘÍZENÍ: Kontaktní údaje: Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, z. s., Klub Zvoneček Adresa: Nádražní 695/25, Odry Telefon: , Klub.zvonecek@tiscali.cz Internetové stránky: Obecné informace: Zřizovatel: Organizační forma: Provozovatel: Ředitel organizace: Vedoucí zařízení: Druh poskytované služby: Cílová skupina: Provozní doba: Kapacita služby: Bezbariérovost: Uživatelé služby: Počet uživatelů služby/rok: Cena služby: Počet zaměstnanců: Zdroje financování: Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, o. s., republikový výbor, Karlínské nám. 12, Praha 8, spolek Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, z. s., Klub Zvoneček Galetková Klára, Jiří Saran statutární zástupci Galetková Klára Centrum denních služeb Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Rodiny s dětmi, mládež, mladí lidé Centrum denních služeb: Po Čt Sociálně aktivizační služby: Po Pá Terénní forma: St, Čt Na základě dohody s klientem rodiny, lze službu vykonávat i v jiný den. Centrum denních služeb 24 uživatelů, sociálně aktivizační služby 15 dětí a 15 matek Ano ve všech prostorách Rodiny s dětmi, mládež a mladí lidé s kombinovaným zdravotním postižením Centrum denních služeb: uživatelů/rok soiálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi: 970 uživatelů/rok Na základě dohody s poskytovatelem 4 stálí 10 externistů MPSV, MZ, MŠMT, obce a města, město Fulnek, grant města Oder, nadační účelové projekty, dary sponzorů, členské příspěvky, platby uživatelů za poskytování registrované soc. služby centrum denních služeb (dle zákona) Podklady dodala paní Galetková. 32

33 6.2.3 SWOT analýza a návrh konkrétních cílů a opatření SWOT analýza zpracována pracovní skupinou rodina a sociálně vyloučení Silné stránky: Slabé stránky: 1. Organizace pracující v oblasti volného času dětí a mládeže TO TOUHY 2. Svoz dětí se zdravotním postižením do speciálních zařízení v Novém Jičíně 3. Klub Zvoneček: existence sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, centra denních služeb pro děti, mládež a mladé lidi se zdravotním postižením 4. Existence hasičského záchranného sboru 5. Existence sportovního klubu Asociace sport pro všechny 6. Existence dětského domu Loreta 7. Existence školských zařízení 8. Existence dětských hřišť 9. Spolupráce s MěÚ Fulnek 10. Klub důchodců Fulnek 11. Existence knihovny na vesnici 12. Vznik volnočasových aktivit (posilovací stroje Hladké Životice) 13. Vznik bezpečnostních přechodů (Jerlochovice, Vlkovice) 14. Základní umělecká škola Fulnek 1. Nedostatečná komunikace s MěÚ Odry 2. Neexistence Nízkoprahového zařízení 3. Nedostatek vedoucích pracovníků 4. Ztráta státních institucí (neexistence středního školství, FÚ, ÚP) 5. Nedostatek dozoru PČR 6. Nedostatečný dozor na dětských hřištích 7. Neexistence Městské policie 8. Absence asistenta v prevenci kriminality 9. Nedostatek pracovních příležitostí 10. Neexistence azylového domu pro osoby nepřizpůsobivé 11. Špatný vliv rodiny ze sociálně slabých rodin 12. Neexistence terénního sociálního pracovníka 13. Absence romského aktivisty 14. Romská problematika: neexistence sdružení pro Romy 15. Omezení financí ze strany státu i města 16. Legislativa 17. Narušení klidové zóny v centru náměstí 18. Neexistence sociálního bydlení pro sociálně slabé 19. Velké množství hracích automatů ve městě 20. Absence odborného poradenství 21. Alkohol, cigarety a návykové látky Příležitosti: Ohrožení: 1. Podpora neziskových organizací Zvoneček 2. Možnosti využití účelových dotací z MPSV 3. Existence budov ve Fulneku pro využití v sociálních službách 4. Finanční prostředky z fondů EU a další možné finanční zdroje 5. Možnosti využití existujících romských organizací 1. Nedostatek finančních prostředků 2. Nezájem společnosti 3. Neexistence kanceláře Úřad práce a Občanské poradny ve Fulneku, omezení fungování Finančního úřadu 33

34 Navržené priority pracovní skupiny rodina a sociálně vyloučení 1. Neexistence Městské policie (9 bodů) 2. Neexistence terénního pracovníka (7 bodů) 3. Absence odborného poradenství (5 bodů) 4. Alkohol, cigarety a návykový látky (3 body) Nedostatek pracovních příležitostí (3 body) 5. Nedostatek dozoru PČR (2 body) Absence Romského aktivisty (2 body) Neexistence sociálního bydlení pro sociálně slabé (2 body) 6. Špatný vliv rodiny ze sociálně slabých rodin (1 bod) Narušení klidové zóny v centru náměstí (1 bod) PRIORITY: Řídící skupina na svém jednání dne 2. prosince 2015 rozhodla o prioritách navržených pracovními skupinami a to v pořadí: Priorita č. 1 Zajištění bezbariérových přístupů Charakteristika: Zajištění bezbariérových přístupů není sociální službou podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu osob imobilních je nezbytné tuto situaci řešit. Bezbariérové trasy ocení také osoby vedoucí kočárek. Zdůvodnění: Stále se zvyšující počet imobilních občanů ve Fulneku a místních částí, kteří mají problémy překonávat bariéry ve městě i přilehlých obcích, je nezbytné danou situaci řešit. Jedná se především o osoby používající vozík pro invalidy (v současné době se jedná zhruba o 22 osob), berle, chodítka, osoby s postižením zraku, sluchy a v neposlední řadě pro maminky s kočárky. Na základě podkladů úřadu práce a místních lékařů, byl zjištěn nárůst lidí s různým handicapem. Strategické cíle: Zajištění bezbariérových přístupů na veřejně přístupných místech a do veřejných prostorů. 34

35 PRIORITA č.1 Zajištění bezbariérových přístupů Zajištění zpřístupnění především veřejných budov a prostranství Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady V rámci národního rozvojového programu Mobilita pro všechny je zpracovávána projektová dokumentace na bezbariérovou trasu od fotbalového hřiště ve Fulneku po místní hřbitov. Dále k zajištění bezbariérových přístupů a užívání objektů MěÚ Fulnek a ZŠ TGM Fulnek. V rámci této trasy budou upraveny nájezdy a sjezdy z chodníků a přechody pro chodce. V budově MěÚ a ZŠ TGM bude provedena vestavba výtahu a plošiny včetně souvisejících stavebních úprav. město Fulnek Rok 2014 až 2015 zajištění projektové dokumentace Rok realizace Město Fulnek Dotační tituly dle výzev Předpoklad Kč Stavební úpravy v řešeném území města Nová Zlepšení pohybu imobilních občanů městem Zlepšení přístupů imobilních občanů do veřejných budov Zlepšení pohybu osob s dětmi v kočárcích Priorita č. 2 Zřízení Občanské poradny Charakteristika: Cílem je pomoci lidem, kteří se dostali do nepříznivé sociální situace a nedokáží ji už řešit vlastními silami. Činnost Občanské poradny je zaměřena na poradenství v oblasti sociálních dávek, sociální pomoci, pojištění, pracovně právních vztahů, zaměstnanosti, bydlení, rodiny, mezilidských vztahů, majetkoprávních vztahů, náhrady škody, finanční a rozpočtové problematiky, zdravotní problematiky, občanského soudního řízení, veřejné správy, ekologie a životního prostředí, školství a vzdělávání, ochrany spotřebitele a právní pomoci. Posláním této poradny je bezplatně podporovat uživatele prostřednictvím kvalifikovaného sociálního pracovníka v tom, aby znali svá práva a povinnosti, uměli účinně vyjádřit své potřeby a byli schopni řešit svou nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Cílem je informovaný uživatel, který ví, jaké má možnosti řešení své nepříznivé sociální situace, je v ní zorientován a aktivně se na jejím řešení podílí. 35

36 Zdůvodnění: Nejbližší Občanská poradna se nachází v Novém Jičíně a Odrách, což je pro potenciální klienty časově i finančně náročné. Ze statistiky vychází, že většina klientů, kteří se obrací se žádostí o pomoc na MěÚ Fulnek, jsou buď starší, špatně se pohybující lidé nebo lidé závislí na sociálních dávkách, pro které je velmi obtížné se do Nového Jičína dopravit. Samotný fakt, že by klienti měli kvůli radě či pomoci cestovat až do Nového Jičína vede k tomu, že na pomoc rezignují. V mnoha případech dochází k tomu, že jejich problémy (dluhy, zdravotní problémy, závislosti) jim nakonec nikdo nepomáhá řešit. Strategické cíle: Předcházení krizové situace občanů. Předcházení krizové situace PRIORITA č. 2 Zřízení Občanské poradny Popis opatření Zajištění bezplatného a anonymního sociálního poradenství v místě bydliště. Nejbližší Občanská poradna se nachází v Novém Jičíně a Odrách. Zajištění této sociální služby handicapovaným občanům a občanům sociálně slabým. Město Fulnek Realizátor Obec Hladké Životice Obec Vrchy Zahájení činnosti Předpoklad červen 2016 Zdroje financování Finanční náročnost Rozpočet města Fulnek Rozpočet obce Hladké Životice Rozpočet obce Vrchy Sponzorské dary Dotační tituly Předpoklad Kč/rok Indikátor Nová nebo stávající služba Dopady Zřízení Občanské poradny Nová Dostupná bezplatná sociální služba pro občany. Odborná pomoc při řešení různých krizových situací občanů. 36

37 Priorita č. 3 Zřízení Městské policie Charakteristika: Zřízením městské policie má město Fulnek možnost přímo ovlivňovat a zabezpečovat poklidný chod a život na svém území, tedy zabezpečovat ochranu veřejného pořádku. Policie ČR se zaměří na závažné formy společensky nebezpečného chování. Zdůvodnění: Při vycházení z podkladů práce byly zjištěny ve vysoké míře právní delikty, kterým by bylo možné zabránit nebo alespoň zmírnit jejich velikost zřízením Městské policie. Strategické cíle: Zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku města a místních částí. PRIORITA č. 3 Zřízení Městské policie Popis opatření Realizátor Zřízením městské policie by město mělo možnost přímo ovlivňovat a zabezpečovat poklidný chod a život na svém území, tedy zabezpečovat ochranu veřejného pořádku, majetku občanů, dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce, hlídat kamerový systém ve městě, zabezpečit plynulost provozu na pozemních komunikacích, odchyt psů, apod. Město Fulnek Zahájení činnosti Předpoklad 2017 Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady Rozpočet města Fulneku Vstupní investice Kč Provozní náklady Kč Kč Zřízením městské policie by vzniklo partnerství s Policií ČR a složkami IZS. Policie ČR by se mohla zaměřit na závažnější a specifické oblasti vnitřní bezpečnosti. Další zaměření městské policie je v oblasti prevence kriminality, páchání přestupků, výtržností a vandalství. Nová Zajištění veřejného pořádku města a bezpečnosti občanů. 37

38 7. Společné aktivity Kromě výše navržených priorit a opatření vedoucích k jejich naplnění se členové pracovních skupin dohodli na tzv. společných aktivitách, zejména na informovanosti a podpoře procesu plánování sociálních služeb ve městě. Propagace a informovanost katalog sociálních služeb, předávání informací o sociálních službách prostřednictvím jednotlivých poskytovatelů. Podpora procesu komunitního plánování setkávání pracovních skupin minimálně 2x ročně, průběžné mapování v sociální oblasti. 8. Finanční zdroje Zdroje financování uvedené v prioritách komunitního plánu jsou pouze rámcovým vodítkem pro zajištění financování sociálních služeb, neboť jednotlivé dotační tituly či nadační příspěvky se mění jak v průběhu jednotlivých let, tak i v průběhu roku. Financování sociálních služeb však nebude závislé pouze na externích finančních zdrojích, tyto aktivity budou financovány také z rozpočtu města Fulnek a obcí Hladké Životice a Vrchy. 9. Monitorování, vyhodnocování, aktualizace plánu Monitorování a vyhodnocování realizace Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb je naprosto nezbytnou součástí plánu především ve vztahu ke zjištění efektivnosti a potřebnosti naplánovaných priorit a opatření a to především ve vztahu k cílové skupině uživatelů. Monitorování a vyhodnocování probíhá zpravidla 2x ročně na monitorovacích schůzkách v rámci pracovních skupin. Jsou vyhodnoceny jednotlivé nastavené indikátory výstupů u každé priority a opatření, je vyhodnocován akční plán a jsou připravovány případné úpravy komunitního plánu. Pravidelná aktualizace plánu zajišťuje usměrňování aktivit na základě skutečných potřeb cílové skupiny uživatelů. Pro nastavení skutečných potřeb je rovněž nezbytné provádět průběžnou analýzu sociálních potřeb, která prokáže potřebnost služeb stávajících či nových. 38

39 10. Závěr Při zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb vycházeli zpracovatelé společně se zástupci města Fulnek a členy pracovních skupin, jak z existujících dokumentů, a to především z Koncepce sociálních služeb v Moravskoslezském kraji a Strategického plánu rozvoje města Fulnek, tak ze zpracovaných analýz. Jednání v pracovních skupinách probíhalo na základě otevřené spolupráce a komunikace metodami obvyklými při zpracování strategických dokumentů, tedy brainstorming při zpracování SWOT, výběr priorit a návrh opatření. Zpracovatelé rovněž brali v úvahu možnosti finančních zdrojů pro jednotlivé navrhované aktivity a existující služby podobného charakteru ve městě Fulnek a místních částech tak, aby nedocházelo k regionálním duplicitám. Komunitní plán sociálních služeb je výchozím dokumentem pro realizaci aktivit zohledňujících potřeby občanů města z hlediska zajištění sociálních služeb. 11. Zdroje Při zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb byly výchozími dokumenty: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, Koncepce sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, Strategický plán rozvoje města Fulnek, Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb v rámci zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb města Fulneku, obcí Hladké Źivotice a Vrchy, Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní znění), ve znění pozdějších předpisů, Městský úřad Fulnek, odbor vnitřních věcí matrika, Dokumenty a zprávy z Charity Odry. 39