Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie"

Viktor Esterka
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013

2 Mapa půd katastrálního území zobrazující půdy [ 1 ]

3 Charakteristika půd Katastrální území Česká Mez má celkovou rozlohu 33,4 ha. Skupiny půdních typů Na katastrálním území se nachází 3 rozdílné skupiny půdních typů. Skupina mělkých půd (kambizemě, rankery, litozemě) má rozlohu 4,3 ha, tj. 12,9 % území katastru. Skupina oglejených (mramorovaných) půd (pseudogleje) má rozlohu 1,7 ha, tj. 5,1 % území katastru. Skupina kambizemí má rozlohu 24,2 ha, tj. 72,5 % území katastru. Skupina kambizemí je tedy nejrozšířenější skupina půdních typů ve zvoleném katastrálním území. Mělké půdy (kambizemě, rankery, litozemě) se vyskytují na pevných substrátech bez rozlišení. V podorničí od 30 cm jsou silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. Mohou být zrnitostně středně těžké až těžké, ty pak lépe zadržují vodu. Také mohou být s mělkým drnovým horizontem s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15 cm mocným, s nepříznivými vláhovými poměry. Oglejené (mramorované) půdy (pseudogleje) se vyskytují na sprašových hlínách, spraších, svahových (polygenetických) hlínách, opukách, břidlicích, permokarbonu, flyši, jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech, bazických vyvřelinách, žulách, rulách a jiných pevných horninách, na zahliněných štěrkopíscích, terasách, morénách, lehčích i těžších sedimentech limnického tercieru, na slínech, jílech mořského neogenu mohou být s příměsí eolitického materiálu. Lehké až velmi těžké, bez skeletu (nebo jen s příměsí) až středně skeletovité. Mohou být málo vodopropustné. Se sklonem k dočasnému převhlčení nebo zamokření, s vodním režimem závislým na srážkách nebo periodicky zamokřené. Mohou mít velmi nepříjemné fyzikální vlastnosti. Půdy skupiny kambizemí se vyskytují na přemístěných svahovinách karbonátosilikátových hornin, opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, břidlicích, pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, rulách, svorech, fylitech, žulách, na svahovinách sedimentárních hornin (pískovce, permokarbon, flyš), syenitech, granodioritech, ortoruláchlehké až těžké, s různou skeletovitostí. Mohou být s vyšším obsahem grusu. Se dobrou až střední vododržností, ale mohou být i výsušné. Středně hluboké. Klimatický region Na celém katastrálním území se nachází pouze jeden klimatický region: mírně teplý, vlhký (MT4). Sklonitost Na katastrálním území se nachází 2 rozdílné sklonitosti půd. Rovina (0 3 ) má rozlohu 2 ha, tj. 5,9 % území katastru. Převládá zde mírný sklon (3 7 ), který má rozlohu 28,2 ha, tj. 84,4 % území katastru. Expozice svahu se neurčuje. [ 2 ]

Skupina kambizemí má rozlohu 24,2 ha, tj. 72,5 % území katastru. Skupina kambizemí je tedy nejrozšířenější skupina půdních typů ve zvoleném katastrálním území.

4 Skeletovitost Na katastrálním území se nachází 2 rozdílné skeletovitosti půd. Půda slabě skeletovitá má rozlohu 4,3 ha, tj. 12,9 % území katastru. Půda bezskeletovitá až slabě skeletovitá má rozlohu 25,9 ha, tj. 77,5 % území katastru. Půda bezskeletovitá až slabě skeletovitá je tedy nejrozšířenější na území katastru. Hloubka půdy Na katastrálním území se nachází 2 rozdílní hloubky půd. Půda mělká má rozlohu 4,3 ha, tj. 12,9 % území katastru. Půda hluboká, středně hluboká má rozlohu 25,9 ha, tj. 77,5 % katastru. Půda hluboká, středně hluboká je nejrozšířenější na území katastru. Půdní druhy diagram Vzorek 1 písek [ 3 ]

Půda bezskeletovitá až slabě skeletovitá je tedy nejrozšířenější na území katastru. Hloubka půdy Na katastrálním území se nachází 2 rozdílní hloubky půd.

5 Vzorek 2 hlína Vzorek 3 prachovitá hlína [ 4 ]

6 Určení obsahu humusu, ph a kyselosti půdy První vzorek je písek, obsahuje 5,39 % humusu, ph má hodnotu 4,95 a řadí se mezi silně kyselé půdy. Druhý vzorek je hlína, obsahuje 5,12 % humusu, ph má hodnotu 9,32 a řadí se mezi silně alkalické půdy. Třetí vzorek je prachovitá hlína, obsahuje 5,21 % humusu, ph má hodnotu 9,35 a řadí se mezi silně alkalické půdy. [ 5 ]

Druhý vzorek je hlína, obsahuje 5,12 % humusu, ph má hodnotu 9,32 a řadí se mezi silně

Podobné dokumenty

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým