Univerzita Pardubice. Dopravní fakulta Jana Pernera

Transkript

1 Univerzia Pardubice Dopravní fakula Jana Pernera Fakory ovlivňující popávku po osobních auomobilech v ČR Bc. Tomáš Mikas Diplomová práce 2011

2

3

4 Prohlašuji: Tuo práci jsem vypracoval samosaně. Veškeré lierární prameny a informace, keré jsem v práci vyuţil, jsou uvedeny v seznamu pouţié lieraury. Byl jsem seznámen s ím, ţe se na moji práci vzahují práva a povinnosi vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., auorský zákon, zejména se skuečnosí, ţe Univerzia Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o uţií éo práce jako školního díla podle 60 ods. 1 auorského zákona, a s ím, ţe pokud dojde k uţií éo práce mnou nebo bude poskynua licence o uţií jinému subjeku, je Univerzia Pardubice oprávněna ode mne poţadova přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, keré na vyvoření díla vynaloţila, a o podle okolnosí aţ do jejich skuečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřísupněním své práce v Univerziní knihovně. V Pardubicích dne Bc. Tomáš Mikas

5 Na omo mísě bych chěl poděkova paní Ing. Kaeřině Pojkarové, Ph.D. za ochou a čas, keré mi věnovala při poskyování informací a rad nezbyných pro zpracování diplomové práce.

6 ANOTACE Práce je zaměřena na zkoumání působení příčinných fakorů na popávku po osobních auomobilech v České republice. Výchozí předpoklady jsou zaloţeny jak na sávající ekonomické eorii, ak i na vlasních úvahách auora. Analyzovaná daa předsavují údaje časových řad, keré jsou pomocí pařičných meod přizpůsobeny pořebám práce. Vzájemné vzahy mezi příčinnými fakory a popávkou jsou zkoumány pomocí vybraných echnik regresní a korelační analýzy. KLÍČOVÁ SLOVA popávka; osobní auomobily; příčinné fakory; časové řady; regresní analýza; korelační analýza TITLE Facors influencing he demand for passenger vehicles in he Czech Republic ANNOTATION The hesis is focused on examinaion of influence of casual facors on he demand for passenger vehicles in he Czech Republic. Iniial presumpions are based on he exising economic heory as well as on he auhor s own speculaion. The analyzed daa represen ime series daa which are adjused o he hesis needs by means of proper mehods. Muual relaions beween he casual facors and demand are examined hrough he use of seleced echniques of regression and correlaion analysis. KEYWORDS demand; passenger vehicles; casual facors; ime series; regression analysis; correlaion analysis

7 Obsah Úvod Charakerisické vlasnosi popávky na rhu osobních auomobilů Obecné vlasnosi popávky Obecné fakory ovlivňující popávku Elasicia popávky a její ypy Specifika popávky po osobních auomobilech Individuální auomobilová doprava v ČR Sručná hisorie auomobilového průmyslu na území dnešní ČR Předchůdci osobních auomobilů Počáky auomobilového průmyslu Období během a po první svěové válce Násup aerodynamiky v leech 1932 aţ Období kolem druhé svěové války Od období sagnace do současnosi Význam individuální auomobilové dopravy v ČR Auomobilový průmysl v ČR Individuální auomobilová doprava v ČR v konexu s osaními druhy osobní dopravy Analýza fakorů ovlivňujících popávku po osobních auomobilech v ČR Získaná vsupní daa Charakerisika časových řad Očišění inervalových časových řad o důsledky kalendářních variací Shrnování údajů u okamţikových časových řad Přísupy k modelování časových řad Tes hypoézy o exisenci sezónnosi Model proporcionální sezónnosi Analýza zkoumaných časových řad Regisrace nových osobních auomobilů Regisrace ojeých osobních auomobilů Spořebielské ceny nových osobních auomobilů Spořebielské ceny ojeých osobních auomobilů... 45

8 3.3.5 Průměrné hrubé měsíční mzdy Poče obyvael Spořebielské ceny pohonných hmo Ekologická daň Vyřazené osobní auomobily Celkový poče osobních auomobilů Modelování fakorů ovlivňujících popávku po osobních auomobilech v ČR Techniky regresní a korelační analýzy Regresní analýza Korelační analýza Modelování ekonomických časových řad Náhodná sloţka časové řady Korelace časových řad Modelování popávky v závislosi na čase Modelování popávky v závislosi na věcně příčinných fakorech Lineární regresní modely zaloţené na průměrných hrubých měsíčních mzdách Vícenásobné lineární regresní modely Závěr Použiá lieraura Seznam abulek Seznam obrázků Seznam zkraek Seznam příloh... 76

9 Úvod Osobní auomobily jsou z hlediska naplňování přepravních pořeb obyvael České republiky jedním z nejvyuţívanějších dopravních prosředků. Zároveň jsou yo dopravní prosředky produkem auomobilového průmyslu, kerý paří mezi nejdůleţiější průmyslová odvěví uzemské ekonomiky. Samoný auomobilový průmysl v současné době v České republice zaměsnává více neţ 100 isíc lidí, ale vzhledem k provázanosi s dalšími odvěvími národního hospodářsví nepřímo ovlivňuje i pracovní mísa v ěcho souvisejících odvěvích. Jelikoţ značné mnoţsví osobních auomobilů vyrobených na našem území směřuje na uzemský rh, domnívám se, ţe domácí popávka po ěcho výrobcích do jisé míry ovlivňuje zaměsnanos a udíţ i hospodářský vývoj České republiky. Trţní popávku po osobních auomobilech přiom ovlivňuje mnoho fakorů. Z ěcho důvodů jsem se rozhodl zabýva se v diplomové práci émaem Fakory ovlivňující popávku po osobních auomobilech v ČR. Práce bude rozdělena do čyř kapiol. V první eoreické kapiole nejprve popíšu obecné vlasnosi popávky, na coţ pak naváţu specifickými vlasnosmi popávky po osobních auomobilech. Základem éo kapioly bude sávající ekonomická eorie a příklady ýkající se fakorů ovlivňujících popávku po osobních auomobilech obsaţené ve vybrané odborné lierauře. Tyo příklady se následně pokusím doplni o své vlasní úvahy ýkající se deerminan popávky po osobních auomobilech. Ve druhé čási práce, kerá bude mí rovněţ eoreický charaker, se budu nejprve zabýva individuální auomobilovou dopravou v České republice. S ohledem na poměrně bohaou hisorii auomobilového průmyslu na našem území věnuji první čás éo kapioly hisorickému vývoji ohoo významného národohospodářského odvěví. Poé zde pařičně odůvodním jak význam individuální auomobilové dopravy v ČR z hlediska naplňování přepravních pořeb obyvael, ak i význam samoného auomobilového průmyslu, kerý naplňování ěcho lidských pořeb umoţňuje. Třeí kapiola bude předsavova analyickou čás práce. V éo čási budou nejprve předsavena daa, se kerými jsem se na základě výchozích eoreických předpokladů rozhodl pracova. Dále zde vymezím meody, ze kerých budu při analýze da vycháze, a poé provedu vlasní zpracování získaných da

10 V poslední kapiole naváţu na analýzu da provedenou ve řeí kapiole. I zde vymezím meodické posupy, keré následně vyuţiju při modelování fakorů ovlivňujících popávku po osobních auomobilech v ČR. Za cíl práce si sanovuji vyvoření jednorovnicových regresních modelů popávky po nových osobních auomobilech, keré by byly vhodným zjednodušeným maemaickým vyjádřením reálného chování rţní popávky v České republice. Vzhledem k náročnosi někerých výpočů vyuţiji v práci příslušné násroje programu MS Excel 2007 a rial verze programu Saisica

11 1 Charakerisické vlasnosi popávky na rhu osobních auomobilů Z ekonomického hlediska jsme ve svěě, ve kerém ţijeme, kaţdodenně obklopováni zv. vzácnými zdroji. Pro yo zdroje je ypické, ţe v kerémkoliv časovém období můţe lidsvo disponova pouze jejich omezeným mnoţsvím. Z ohoo omezení pak vyplývá pořeba efekivní alokace zdrojů. Kaţdá lidská společnos, ať jde o vyspělý průmyslový sá, cenrálně plánovanou ekonomiku nebo izolovanou osrovní společnos, musí řeši ři základní a vzájemně propojené ekonomické problémy. Kaţdá společnos musí urči, jaké komodiy se mají vyrábě, jakým způsobem se vyrobí a pro koho se budou vyrábě. 1 V moderních rţních ekonomikách (resp. smíšených ekonomikách s převaţujícími prvky rţních ekonomik), mezi keré se řadí i česká ekonomika, jsou yo ři ekonomické problémy ýkající se efekivní alokace zdrojů obvykle řešeny prosřednicvím rţního mechanizmu zaloţeného na principu inerakce nabídky a popávky. 1.1 Obecné vlasnosi popávky Popávka spolu s nabídkou předsavují dvě klíčové síly, keré umoţňují rţním ekonomikám správně fungova. Vzájemným působením oiţ do značné míry určují, jaké mnoţsví příslušného saku (výrobku či sluţby) se vyrobí a aké jeho cenu, za kerou bude obchodován. K éo inerakci nabídky a popávky dochází na rhu. Trh je skupina kupujících a prodávajících určiého zboţí nebo sluţby. Skupina kupujících udává popávku po saku a skupina prodávajících udává nabídku daného saku. 2 Ceny, keré jsou na rhu určovány, pak umoţňují alokaci vzácných zdrojů v příslušné ekonomice, jelikoţ mají přímý vliv na mnoţsví nabízeného a popávaného saku. Mezi cenou a popávaným mnoţsvím (mnoţsví, keré jsou kupující ochoni a schopni při dané ceně koupi) příslušného saku exisuje při dodrţení principu ceeris paribus 3 1 SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D. Ekonomie : 18. vydání. Praha : NS Svoboda, Základy ekonomie, s. 7. ISBN MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha : Grada, Trţní síly nabídky a popávky, s. 85. ISBN Pozn.: Teno princip, jinak nazývaný za jinak sejných podmínek znamená, ţe hodnoy všech osaních proměnných, kromě é právě zkoumané proměnné, jsou konsanní

12 konkréní vzah, a o nejen z hlediska všech kupujících, ale i z pohledu jedinců, kdy lze hovoři o zv. individuálních popávkách, z jejichţ sumy pak vyplývá celková neboli rţní popávka po daném saku. Teno vzah mezi cenou ( P ) a popávaným mnoţsvím (Q ) se nazývá popávková funkce, jejímţ grafickým vyjádřením je popávková křivka ( D ). Obr. 1 - Popávková křivka Zdroj: auor Na Obr. 1 je znázorněn ypický příklad popávkové křivky znázorňující rţní popávku po saku popávaném věším mnoţsvím kupujících. Průběh popávkové funkce, kerý je klesající, vychází z ekonomické eorie, konkréně z zv. zákona klesající popávky. Zákon klesající popávky: Pokud se cena určiého zboţí zvýší (za jinak sejných podmínek), mají kupující endenci kupova menší mnoţsví ohoo zboţí. Podobně, klesne-li cena, pak, ceeris paribus, popávané mnoţsví vzrose. 4 Klesající průběh popávkové funkce, kerý vyplývá ze zákona klesající popávky, má dva důvody: subsiuční efek kerý říká, ţe při nárůsu ceny jednoho saku dochází k přesunu čási popávky po omo saku na popávku po subsiučním (náhradním) saku, udíţ popávané mnoţsví původního saku poklesne; důchodový efek kerý říká, ţe při nárůsu ceny u daného saku dochází k poklesu reálného příjmu kupujícího, udíţ si příslušný kupující můţe za svůj příjem koupi menší mnoţsví ohoo saku. 4 SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D. Ekonomie : 18. vydání. Praha : NS Svoboda, Základy nabídky a popávky, s. 47. ISBN

13 1.1.1 Obecné fakory ovlivňující popávku Vedle ceny příslušného saku exisují ješě další obecné fakory, keré mají vliv na rţní popávku, respekive popávané mnoţsví ohoo saku. Tyo fakory, jinak aké nazývané deerminany popávky, určují umísění popávkové křivky z Obr. 1 vůči zobrazeným osám (cena a popávané mnoţsví) karézské sousavy souřadnic. Mezi nejčasěji uváděné deerminany paří průměrná úroveň příjmů, velikos populace, ceny příbuzných saků, spořebielský vkus a specifické fakory, keré lze charakerizova ako: průměrná úroveň příjmů je klíčovou deerminanou popávky, jelikoţ při neměnných cenách saků mohou popávající v případě nárůsu příjmů nakoupi ceeris paribus více ěcho saků (dochází ak k růsu popávky, popávková křivka se posune doprava) a analogicky při poklesu příjmů mohou ceeris paribus koupi saků méně (dochází ak k poklesu popávky, popávková křivka se posune doleva); velikos populace předsavuje mnoţsví poenciálních kupujících. Popávková křivka se ceeris paribus při nárůsu populace posune doprava, při poklesu doleva; ceny příbuzných saků příbuzné saky jsou dvojího ypu: o subsiuy jsou saky, keré mají podobné vlasnosi, zn. ţe jsou zaměnielné, a udíţ dochází ceeris paribus při změně ceny k přesunu čási popávky mezi ěmio subsiuy. Popávková křivka daného saku se ceeris paribus při zvýšení ceny subsiuu k omuo saku posune doprava, při sníţení doleva; o komplemeny jsou saky, keré se vzájemně doplňují, proo změna ceny jednoho saku vede ceeris paribus ke změně popávky nejen u ohoo saku, ale i ke sejné změně u komplemenů; spořebielský vkus lze chápa jako soubor osobních preferencí kaţdého kupujícího. Teno fakor je oproi osaním zmíněným fakorům hůře kvanifikovaelný, prooţe osobní preference předsavují subjekivní, a udíţ velice obíţně kvanifikovaelné veličiny; specifické fakory do éo kaegorie deerminan popávky spadají všechny fakory, keré jsou určiým způsobem specifické pro daný druh výrobku či sluţby (specifické deerminany popávky po osobních auomobilech spadající do éo kaegorie jsou součásí samosané podkapioly, viz podkap. 1.2)

14 1.1.2 Elasicia popávky a její ypy Předchozí popis rţní popávky a jejích deerminan byl pouze kvaliaivního nikoliv kvaniaivního charakeru. Jednalo se edy pouze o popis změny směru, ve kerém se měnilo popávané mnoţsví nějakého saku, nikoliv o kvanifikaci éo změny. K měření oho, do jaké míry popávka reaguje na změny svých deerminan, pouţívají ekonomové pojmu elasicia. 5 Elasicia, neboli pruţnos popávky edy předsavuje kvaniaivní vyjádření cilivosi popávky po nějakém saku na změnu někeré z jejích deerminan. Obecně lze elasiciu popávky vyjádři pomocí vzorce: E d Q, (1) DE kde: Q procenuelní změna mnoţsví, DE procenuelní změna deerminany. Pro přesnější výpoče elasiciy popávky se pouţívá meoda sředního bodu. Míso výpoču procenuální změny sandardním způsobem (vydělením změny původní hladinou) vypočíává meoda sředního bodu elasiciu vydělením průměrem původní a konečné hladiny. 6 Obecný vzorec pro výpoče elasiciy popávky vycházející z meody sředního bodu edy vypadá ako: E D Q Q DE DE (2) Q1 Q0 / 2 DE1 DE0 / 2 Dolní indexy u veličin s hodnoou 0 předsavují původní a s hodnoou 1 konečné hladiny. Podle absoluní hodnoy koeficienu elasiciy popávky popávka: E D se pak rozlišuje 5 MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha : Grada, Elasicia a její aplikace, s ISBN MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha : Grada, Elasicia a její aplikace, s ISBN

15 elasická E 1 popávka je velmi cilivá na změnu deerminany, jelikoţ D jednoprocenní změna deerminany vyvolá více jak jednoprocenní změnu popávaného mnoţsví; jednokově elasická E 1 popávka je proporcionální, zn. ţe jednoprocenní D změna deerminany vyvolá přesně jednoprocenní změnu popávaného mnoţsví; neelasická 0 E 1 popávka je málo cilivá, prooţe jednoprocenní změna D deerminany vyvolá méně jak jednoprocenní změnu popávaného mnoţsví. Podle oho, o jakou z deerminan popávky se jedná, se rozlišují ři základní ypy elasiciy popávky: cenová elasicia měří procenuální změnu popávaného mnoţsví saku vůči procenuální změně jeho ceny. Na o, zda bude popávka cenově elasická či neelasická má vliv několik fakorů: o nezbyné a luxusní saky nezbyné saky mají endenci mí neelasickou popávku a luxusní saky naopak popávku elasickou; o dosupnos blízkých subsiuů saky s blízkými subsiuy mají endenci mí elasičější popávku, prooţe je pro zákazníky jednodušší přejí z uţívání jednoho saku ke saku jinému; o vymezení rhu úzce vymezené rhy mají endenci mí elasičější popávku neţ rhy, keré jsou vymezeny velmi široce; o časový horizon saky mají endenci mí elasičější popávku v průběhu delšího časového úseku; 7 příjmová (důchodová) elasicia měří procenuální změnu popávaného mnoţsví saku ku procenuální změně příjmů; kříţová elasicia měří procenuální změnu popávaného mnoţsví saku vůči procenuální změně ceny subsiuu, případně komplemenu. 7 MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha : Grada, Elasicia a její aplikace, s ISBN

16 1.2 Specifika popávky po osobních auomobilech Na rhu osobních auomobilů vysupují na sraně popávajících jak fyzické, ak i právnické osoby. Fyzické osoby nakupují auomobily za účelem vlasního soukromého uţií, právnické osoby pro firemní pořeby. Na sraně nabízejících zde vysupují disribuoři, respekive prodejci osobních auomobilů jakoţo konečných produků auomobilového průmyslu. Významným specifikem pro rh osobních auomobilů je, ţe jsou zde nabízeny a popávány zv. předměy dlouhodobé spořeby. Jsou o akové saky, keré se pouţívají po delší dobu, udíţ nedochází k jejich jednorázové spořebě. U předměů dlouhodobé spořeby edy dochází k jejich opakovanému nákupu aţ po delším časovém období (obvykle se jedná o několik le). Na rhu osobních auomobilů (OA) se prodávají a kupují nejen nová vozidla, ale i ojeé auomobily, přičemţ ojeými osobními auomobily jsou zde myšlena vozidla, kerá jsou poprvé zaregisrována v Cenrálním regisru vozidel (CRV), edy se jedná o ojeé OA z dovozu. S ohledem na cíl mé práce se budu zabýva fakory ovlivňujícími popávku po nových OA a ojeá vozidla budu uvaţova pouze jako jednu z moţných vysvělujících proměnných. Při výběru deerminan popávky po osobních auomobilech jsem vycházel čásečně z příkladu v knize Ekonomie od Samuelsona a Nordhause, 8 z čási pak z vlasní úvahy, přičemţ jsem se snaţil voli y nejrelevannější fakory. Mezi fakory ovlivňující popávku po osobních auomobilech jsem edy zařadil yo deerminany: cena je základní deerminanou popávky u keréhokoliv saku, udíţ se mi jeví její zařazení jako opodsaněné; průměrná úroveň příjmů je rovněţ základní deerminanou popávky, přičemţ eno fakor je zde vyjádřen pomocí průměrných hrubých měsíčních mezd; velikos populace je fakor, kerý by skuečně mohl do určié míry ovlivňova popávku po OA, jelikoţ čím věší je populace, ím by měly bý věší i přepravní pořeby lidí, a udíţ by měla bý i věší popávka po OA; 8 SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D. Ekonomie : 18. vydání. Praha : NS Svoboda, Základy nabídky a popávky, s. 49. ISBN

17 ceny příbuzných saků příbuzné saky jsou dvojího ypu: o subsiuy jelikoţ se v případě OA jedná o předměy dlouhodobé spořeby, domnívám se, ţe jejich subsiuem můţe bý pouze jiný yp osobního auomobilu. Vzhledem k omu, ţe se ve své práci zabývám rţní popávkou, domnívám se, ţe pro nové OA jsou subsiuem pouze ojeé OA a naopak; o komplemeny ypickým komplemenem osobních auomobilů jsou pohonné hmoy (PHM); spořebielský vkus eno fakor je u rţní popávky velice problemaické vyjádři, jelikoţ v rţní popávce se odráţí vkus všech popávajících, keří popávají osobní auomobily mnoha různých značek a ypů. Dle mého názoru by však mohly do jisé míry odráţe spořebielský vkus regisrace ojeých OA (vozidla zaregisrovaná do CRV), jelikoţ kupující se rozhoduje na základě vlasních preferencí, jaké vozidlo si koupí (edy i zda o bude nový či ojeý osobní auomobil); specifické fakory do éo kaegorie deerminan popávky jsem se rozhodl s ohledem na dění na uzemském rhu osobních auomobilů zařadi zavedení ekologické daně, keré je plané od 1. ledna 2009 (viz oddíl 3.3.8). Ekologická daň by však měla mí vliv především na popávku po ojeých OA, na nové OA edy spíše nepřímo skrze poče regisrovaných ojeých OA (do CRV). Dále se domnívám, ţe na poče nově regisrovaných (edy nakoupených a následně zaregisrovaných) osobních auomobilů do CRV má vliv i poče OA z ohoo regisru vyřazených (lze o chápa jako obměnu vozového parku obyvael ČR). A vzhledem k omu, ţe se v případě osobních auomobilů jedná o předměy dlouhodobé spořeby, lze aké povaţova za specifickou deerminanu popávky po osobních auomobilech celkový poče OA (míra nasycení rhu by měla mí na popávku po OA určiý vliv)

18 2 Individuální auomobilová doprava v ČR Individuální auomobilová doprava (IAD), jak sám název napovídá, spadá z hlediska dělení osobní dopravy podle jejích druhů do kaegorie individuální dopravy (viz oddíl 2.2.2). Mezi dopravní prosředky vyuţívané v rámci IAD občany České republiky (io předsavují na rhu osobních auomobilů v ČR hlavní rţní sílu na sraně popávky) paří nejrůznější osobní auomobily mnoha značek a ypů, keré předsavují nejen zahraniční, ale i domácí produky auomobilového průmyslu. 2.1 Sručná hisorie auomobilového průmyslu na území dnešní ČR Tao čás práce je zpracována podle knihy Zdeňka Krále Soleí českého auomobilu a je zaměřena především na hisorický vývoj osobních auomobilů. Osobní auomobily mají za sebou jiţ více jak soleou hisorii. Neţ však auomobilový průmysl jak u nás, ak i ve svěě dospěl do dnešní podoby, kdy jej lze povaţova za jedno z nejvýznamnějších odvěví národního (ale i svěového) hospodářsví, musel si své míso na slunci pracně vydobý Předchůdci osobních auomobilů Pojem dnešního auomobilu je spojen hlavně se spalovacím moorem, kerý vskuku umoţnil jeho velký rozvoj. Nicméně nejprve u byl parní sroj. 9 Jedním z prvních, kdo v Evropě udělal významnější krok směřující k dnešním echnicky vyspělým osobním auomobilům, byl významný český vynálezce Josef Boţek. Inspirací mu údajně byla informace o om, jak se jisý Richard Trevihick prohání po Londýně na voze poháněném parním srojem. Kdyţ pak hrabě Buquoy přivezl z Anglie do Prahy rozebraný parní sroj, Boţek dosal příleţios dá se do jeho sesavování s vyuţiím vlasní invence. Po značném úsilí a vynaloţení nemalých finančních prosředků se mu podařilo v roce 1815 zkonsruova vůz podobný kočáru, s parním pohonem a řidielný pomocí řidíek, jenţ byl kráce poé úspěšně předsaven v praţské Sromovce veřejnosi. 9 KRÁL, Zdeněk. Soleí českého auomobilu. Praha : BB/ar, Na začáku byla pára a elekřina, s. 4. ISBN

19 Dalším známějším konsrukérem ehdejší doby byl inţenýr Ludvík Baffrey, jehoţ parní vůz pochází z roku Teno vůz jiţ údajně dosahoval rychlosi cca 15 km/h a byl brzděn pásovou brzdou působící na klikovou hřídel. Mezi předchůdce osobních auomobilů, akových, jaké známe dnes, lze řadi nejen parní vozy, ale i elekromobily, keré v současné době proţívají jisou renesanci. Mezi významné svěové konsrukéry elekromobilů ehdejší doby pařil i Čech Franišek Křiţík, kerý sesrojil posupně ři ypy elekromobilů (první v roce 1895, poháněný 3,7 kw moorem), přičemţ u řeího ypu dokonce zkonsruoval hybridní pohon. Teno vůz jiţ poháněly dva elekromoory o výkonu 2,2 kw, působící kaţdý na jedno zadní kolo, a dále spalovací moor pohánějící dynamo, keré pohánělo akumuláory dodávající proud elekromooru. 10 S konsrukcemi elekromobilů se experimenovalo (a sále ješě experimenuje) i po násupu auomobilů poháněných spalovacím moorem, ale eno yp konsrukce usoupil na několik deseileí spíše do pozadí Počáky auomobilového průmyslu Dějiny auomobilu se začínají psá koncem 19. soleí s příchodem spalovacího mooru nejen ve svěě, ale i u nás. Podle análů jiţ v roce 1889 sesrojili ve srojírnách v Adamově u Brna za pomoci 1,5lirového leţaého čyřdobého jednoválce konsrukéra Siegfrieda Marcuse moorový vůz, kerý byl posléze v roce 1898 vysavený na Průmyslové výsavě ve Vídni. V době, kdy se francouzší a němečí konsrukéři předháněli ve svých vynálezech a kdy v Americe Henry Ford posavil malou pokusnou čyřkolku, se adamovský vůz sekal v meropoli Rakousko-Uherska s kopřivnickým auomobilem Präsiden, jedním z prvních auomobilů svěa. 11 Vedle Kopřivnické vozovky (Nesseldorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaf), jejímţ pracovníkům poslouţil při konsrukci vlasního prvního auomobilu NW Präsiden jako inspirace moorový kočár Benz Phaeon, zakoupený v roce 1897 spolu s paenem ředielem ovárny Hugo Fisherem (en dal na radu svého příele barona Theodora von Liebiega), se v é 10 Pozn.: Franišek Křiţík jiţ ehdy ímo způsobem do jisé míry vyřešil přervávající nejvěší nedosaek elekromobilů, jímţ je kráký akční rádius. 11 KRÁL, Zdeněk. Soleí českého auomobilu. Praha : BB/ar, Generace průkopníků, s. 8. ISBN

20 době začali ucháze o své míso v nově vznikajícím výrobním odvěví, edy auomobilovém průmyslu, i další firmy a jednolivci. 12 Významnými českými posavami počáků auomobilového průmyslu byli mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klemen, keří společně v roce 1895 zaloţili úspěšnou firmu L&K, jeţ se později sala základem auomobilky Škoda, z hlediska obrau a exporu jedné z nejvýznamnějších českých firem současnosi. Firma L&K se zpočáku zabývala pouze výrobou velocipedů 13 a moocyklů a eprve v roce 1905 přišla se svým prvním osobním auomobilem, L&K voiureou ypu A. O rok později, kdy jiţ měla své pobočky v Praze, Vídni a Londýně a síť zásupců v Německu, Rusku a Iálii, uvedla na rh voiureu B se silnějším moorem a v následujících leech i další vylepšené modely. V pořadí jako řeí se u nás do výroby auomobilů neohroţeně pusila poněkud zapomenuá Praţská ovárna auomobilů Velox. Ačkoliv její hvězda zářila jen kráce, podařilo se jí zkonsruova velice zdařilá moorová vozidla vyráběná v široké paleě od dvoumísného aţ po šesimísný rodinný vůz i lehkou dodávku. Úspěch ěcho vozů byl násoben skuečnosí, ţe později slouţily jako axíky v dalekém carském Perohradě. 14 Počáky českého auomobilismu jsou rovněţ silně spojeny s osobou jiţ zmíněného barona Theodora von Liebiega. Ten se po smri svého oce, kdy se sal majielem jeho exilky, rozhodl vybudova v Liberci vlasní ovárnu na výrobu auomobilů pod značkou RAF (Reichenberger Auomobil Fabrik zaloţena v roce 1907). Po pár úspěšných leech však baronu pod lakem konkurence nezbylo nic jiného, neţ z finančních důvodů přenecha auomobilku svým nejvěším konkurenům, firmě L&K. Další známou auomobilovou značkou, vzešlou z ehdejší doby, je značka Praga. Sránky hisorie značky Praga se začaly psá v roce 1907 po dohodě První Českomoravské ovárny na sroje a firmy Ringhoffer o výrobě auomobilů. Ve vzniklé Praţské ovárně na auomobily bylo vyrobeno několik licenčních vozů Isoa Fraschini, keré ale spíše přispěly k neshodám mezi oběma společnosmi, a ak po odsoupení barona Ringhoffera se První Českomoravská rozhodla vyrábě auomobily sama pod značkou Praga Pozn.: Do roku 1939 u nás údajně bylo vyrobeno na 300 různých osobních vozidel, nesoucích i akové značky, jako byly Myron, Kroboh, Věche, Selka, Gaer, Sar, Šibrava a další. 13 Pozn.: Velociped je označení pro ehdejší jízdní kola. 14 KRÁL, Zdeněk. Soleí českého auomobilu. Praha : BB/ar, Generace průkopníků, s. 16. ISBN KRÁL, Zdeněk. Soleí českého auomobilu. Praha : BB/ar, Generace průkopníků, s. 22. ISBN

21 Konečně nemůţe bý opomenu ani mechanik Josef Waler (zakladael značky Waler), ehdejší výrobce moocyklů a následně i úspěšných říkolek, 16 kerý se ješě před první svěovou válkou rozhodl rovněţ vyrábě auomobily. První kroky v omo směru učinil jiţ v roce 1909, kdy ješě ve svém sarém smíchovském závodě nejprve posavil na zakázku auomobil po vzoru vozu Renaul. O ři roky později se však jiţ pusil do přípravy vozů vlasní konsrukce. Zde je ješě pořeba zmíni, ţe současně se vznikem a rozvojem českomoravského auomobilového průmyslu byly vedle auomobilek nedílně spjay i karosářské firmy, jichţ v první polovině 20. soleí působila na uzemském rhu celá řada. Za zmínku sojí např. firma Carosserie Sodomka z Vysokého Mýa, pařící v leech 1925 aţ 1948 k nejuznávanějším v Evropě Období během a po první svěové válce První svěová válka sice zapříčinila dočasné pozasavení vývoje a výroby osobních auomobilů, po jejím skončení však došlo ke vsupu dalších firem na auomobilovou scénu (např. v roce 1924 vsoupila do auomobilového průmyslu ehdy plzeňská značka Škoda) a aké k důleţiým změnám sávajících auomobilek. Významným krokem se sala například fúze značky L&K s plzeňskou Škodovkou, akţe se v Mladé Boleslavi začaly vyrábě auomobily Škoda s ypickým šípem na chladičích. Kopřivnická ovárna se přejmenovala na Taru a zanedlouho přispěla do auomobilových análů unikání konsrukcí Tary 11. Praţská Praga pokračovala ve výrobě spolehlivých auomobilů pro široké vrsvy, ale i vozů luxusní řídy, přičemţ někeré její modely získávaly vavříny v souěţích elegance, a o nejenom na domácí půdě. Továrna Waler se posupně dopracovala k produkci auomobilů i pro u nejnáročnější klienelu, naopak levné auomobily, nikoli však nekvaliní, začaly vyrábě jiné praţské firmy, Aero či Jawa, jejíţ konsrukér Zdeněk Pilá byl prvním, kdo zkoušel uloţení hnacího agregáu napříč před přední hnanou nápravou. Svého významného uplanění na rhu s kvaliními výrobky se dočkala prosějovská značka Wikov, unikání auomobily vznikly v nedaleké brněnské Československé 16 Pozn.: Tříkolky po dlouhá léa doprovázely vývoj čyřkolých auomobilů, důkazem budiţ dnes jiţ v podsaě kulovní sroj Velorex z Hradce Králové (od roku 1953 do roku 1971 bylo vyrobeno přes ěcho říkolek). 17 Pozn.: Vedle uzemských auomobilek Praga, Škoda, Tara, Aero či Waler byly Sodomkou karosovány vozy ak renomovaných firem jako Bugai, Lancia, Ford, Chevrole či Rolls-Royce

22 Zbrojovce a. s., kde se jako první na svěě začaly sériově vyrábě auomobily poháněné dvoudobými moory. 18 Období po první svěové válce bylo edy pro české auomobily rozhodně obdobím plodným, a svým způsobem bylo i předzvěsí nasupující éry aerodynamických auomobilů Násup aerodynamiky v leech 1932 až 1939 Snahy o sniţování aerodynamického odporu u auomobilů se objevovaly jiţ v prvopočácích auomobilismu. Tyo snahy však byly zpočáku spíše inuiivního rázu. Vědecké poznaky o omo fyzikálním jevu se začaly uplaňova aţ ve řicáých leech 20. soleí. Obloukovié splývavé vary, dlouhé přední kapoy, zakryá kola, zapušěné svělomey, proáhlé zádě s plouvemi, o byly nejčasější průvodní znaky auomobilů vznikajících v průběhu řicáých le v linii dekoraivního uměleckého sylu ar deco, k němuţ se přidaly i snahy o naplnění ehdy známých principů aerodynamiky. Nuno říci, ţe právě na omo poli hrály české auomobily značnou roli. Sačí vzpomenou pověsnou Taru 77 s moderní proudnicovou karoserií, první sériově vyráběný aerodynamický auomobil na svěě, po níţ následovala Tara 87 pařící ve svěě spolu s Tarou 603 k nejuznávanějším českým auomobilům. 19 Řada aerodynamických auomobilů u nás vznikala mimo jiné aké díky ehdy velice populárnímu závodu 1000 mil československých, pro kerý někeré auomobilky vyráběly speciální omuo účelu přizpůsobené závodní vozy Období kolem druhé svěové války S příchodem druhé svěové války došlo u uzemského auomobilového průmyslu k několika změnám. Například brněnská Zbrojovka v roce 1936 zcela zasavila výrobu auomobilů, firma Waler ukončila výrobu o rok později. Mladoboleslavská Škoda se naopak po roce 1936 definiivně usadila na prvním mísě v ţebříčku vyrobených auomobilů před auomobilky Tara a Praga. 18 KRÁL, Zdeněk. Soleí českého auomobilu. Praha : BB/ar, Poválečné období, s. 38. ISBN KRÁL, Zdeněk. Soleí českého auomobilu. Praha : BB/ar, Násup aerodynamiky, s ISBN Pozn.: Osaně závody a různé rychlosní a jiné souěţe byly průvodním prvkem, kerý doprovázel vývoj osobních auomobilů jak u nás, ak i ve svěě prakicky od jeho hisorických počáků

23 Druhá svěová válka samozřejmě narušila další výrobu a vývoj našeho auomobilového průmyslu. V někerých ovárnách byla kvůli přechodu na zbrojní výrobu zasavena produkce auomobilů úplně, někde byla velice omezena. Po jejím skončení se věšina auomobilek musela sloţiě vzpamaováva z neblahých následků války, coţ se olik neýkalo nákladních vozů, na jejichţ výrobu se z důvodu plánovaného hospodářsví přeorienovala praţská Praga, později i Tara Kopřivnice. Jawa naopak přešla na výrobu moocyklů, pařících ovšem po určiou dobu do svěové exrařídy. 21 Po válce byla mladoboleslavská Škoda přejmenována na AZNP Mladá Boleslav. V roce 1948 byla znárodněna karosárna Sodomka a vznikl ak národní podnik Karosa. 22 V omo roce aké spařil svělo svěa dosi pozoruhodný vůz, Škoda VOS (vládní osobní vůz), na jehoţ vývoji a výrobě se podílely společně auomobilky Škoda (ehdy AZNP Mladá Boleslav), Praga a Tara, a aké karosárna ve Vysokém Mýě. V roce 1951 byla na základě rozhodnuí minisersva průmyslu ukončena výroba osobních vozů v Taře Kopřivnice, kerá se měla od éo chvíle specializova na výrobu nákladních vozů. Too opaření lze povaţova za ukázku jisého zmaku v cenralizovaném plánování, neboť zanedlouho po omo rozhodnuí přišel jiný miniserský poţadavek ýkající se vývoje auomobilu, kerý by měl reprezenova Československo v kaegorii vyšší sřední řídy. Teno poţadavek byl realizován v podobě legendární Tary 603. V roce 1959 přivedla mladoboleslavská auomobilka na svě dva nejen doma, ale i v zahraničí populární vozy, a o Škodu Ocavii a Škodu Felicii (a byla vyváţena např. i do Ameriky či na Nový Zéland) Od období sagnace do současnosi V roce 1964 uvedla ehdejší AZNP Mladá Boleslav na rh auomobil s označením Škoda 1000 MB, kerý započal pěadvace le rvající éru mladoboleslavských vozů s moory vzadu. Teno yp byl bohuţel na dlouhá léa posledním mladoboleslavským vozem majícím v zahraničí jisou presiţ. Ve svěě se oiţ začala prosazova koncepce umísění mooru vpředu, kerá však neměla aţ do příchodu vozu Škoda Favori 136 L v ehdejších zdejších poměrech míso. 21 KRÁL, Zdeněk. Soleí českého auomobilu. Praha : BB/ar, Násup aerodynamiky, s ISBN V roce 1999 se sal podnik Karosa součásí celoevropského holdingu Irisbus a v roce 2007 byl podnik Karosa přejmenován na Iveco Czech Republic

24 Růs prodeje osobních auomobilů v Československu začal v sedmdesáých leech sagnova. Paradoxně přiom na prknech konsrukérů vznikala řada zajímavých prooypů, jmenova lze například Škodu ypového označení 720 s karoserií od Giurgiara a moorem OHC, kerá se zdála mimořádně slibnou. Bohuţel se ehdy, pro ochranu ruských ţigulíků, yo nové modely nedosaly do výroby. Došlo o ak daleko, ţe se produkce v polovině osmdesáých le dokonce sníţila. 23 Kopřivnická auomobilka meziím v roce 1973 předsavila vůz vyšší řídy Taru 613, pokračovaele legendární Tary 603. V roce 1996 pak přišla se svým posledním osobním auomobilem, luxusní Tarou 700. Mladoboleslavská auomobilka ve vývoji značně zaosávala, a o i přeso, ţe uvedla na rh například v uzemsku poměrně oblíbené vozy Škoda 105/120/130, keré se však sále drţely koncepce umísění mooru vzadu. Zvra přišel aţ pár le před revolucí, kdy bylo rozhodnuo o vývoji nového vozu. Tak se za pomoci ialské karosárny Berone zrodil v roce 1987 Favori, kerý mladoboleslavskou auomobilku zachránil na poslední chvíli a Škoda zůsala jedinou značkou ze socialisických zemí vyrábějící vlasní auomobil. O dva roky později přišla revoluce a s ím i změna reţimu, kerý přivedl auomobilku Škoda pod křídla silného německého koncernu Volkswagen. To ji posupně s novými modely Felicia, Ocavia, Fabia a Superb přineslo znovu získanou image i perspekivu a Škoda Mladá Boleslav se posupně sala nejrenabilnějším českým podnikem. Bohuţel oo období naopak znamenalo konec výroby kdysi pověsných osobních auomobilů značky Tara. 24 Je edy vidě, ţe uzemský auomobilový průmysl má za sebou bohaou hisorii a předsavuje v současné době významnou součás národního hospodářsví České republiky, coţ bude aké doloţeno někerými vybranými ukazaeli v následující podkapiole. 2.2 Význam individuální auomobilové dopravy v ČR Moţnos vyuţíva individuální auomobilové dopravy k naplňování přepravních pořeb osob nejen v ČR, ale i ve svěě v akovém rozsahu, v jakém je dnes vyuţívána, je umoţněna 23 KRÁL, Zdeněk. Soleí českého auomobilu. Praha : BB/ar, Od sagnace k prosperiě, s ISBN KRÁL, Zdeněk. Soleí českého auomobilu. Praha : BB/ar, Od sagnace k prosperiě, s ISBN

25 kromě relaivně husé silniční síě především díky značně rozvinuému auomobilovému průmyslu Auomobilový průmysl v ČR Auomobilový průmysl předsavuje odvěví národního hospodářsví, keré se zabývá vývojem, výrobou, markeingem a prodejem silničních vozidel. 25 Do ohoo odvěví paří všechny auomobilky 26, včeně jejich dodavaelů (např. firma Rober Bosch GmbH), ale aké firmy zabývající se výrobou moocyklů či přípojných vozidel. S auomobilovým průmyslem je provázán především ěţební, hunický, srojírenský, elekroechnický a chemický průmysl. Too odvěví se řadí z hlediska členění podle zpracování vyráběných saků do kaegorie Zpracovaelský průmysl. Zpracovaelský průmysl v ČR se kupříkladu v roce 2010 podílel na vorbě Hrubé přidané hodnoy v základních cenách (a spolu s Daněmi z produků a Doacemi na produky voří HDP v kupních cenách) cca z 24 %. 27 Vlasní auomobilový průmysl pak v ČR předsavuje významné průmyslové odvěví hned z několika hledisek. Auomobilový průmysl paří mezi nejdůleţiější průmyslová odvěví v České republice. Produkuje více neţ 20 procen objemu výroby a více neţ 20 procen českého exporu. 28 Samoný auomobilový průmysl v ČR zaměsnává více neţ 100 isíc lidí. 29 Jak jiţ bylo zmíněno, jsou na něj však navázána i další odvěví národního hospodářsví, udíţ auomobilový průmysl má nepřímý vliv i na pracovní mísa v ěcho souvisejících odvěvích. V současné době mezi hlavní výrobce moorových vozidel v ČR, keří jsou aké členy Sdruţení auomobilového průmyslu (SAP), paří: Agados, s.r.o. přívěsy a návěsy pro osobní a uţiková vozidla; 25 Pozn.: Vedle osobních auomobilů (M1) paří mezi silniční vozidla aké lehká uţiková vozidla (N1), nákladní auomobily (N2 + N3), auobusy (M2 + M3), moocykly a mopedy (L), ale aké přípojná vozidla (O1 aţ O4). 26 Pozn.: Auomobilky jsou srojírenské výrobní podniky, ve kerých se vyrábí auomobily (osobní i nákladní). 27 Český saisický úřad ČSÚ [online]. c2011, akualizováno [ci ]. Hrubý domácí produk - Časové řady ukazaelů čvrleních účů ČSÚ. Dosupné z WWW: <hp://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_cr>. 28 CzechInves [online]. c [ci ]. Auomobilový průmysl. Dosupné z WWW: <hp:// 29 OICA [online]. c2007 [ci ]. OICA» Auo Jobs. Dosupné z WWW: <hp://oica.ne/caegory/economic-conribuions/auo-jobs/>

26 Avia Ashok Leyland Moors, s.r.o. nákladní auomobily o celkové hmonosi 6 aţ 9 un; Ekobus, a.s. ekologické auobusy s plynovým pohonem; Hyundai Moor Manufacuring Czech, s.r.o. osobní auomobily; Iveco Czech Republic, a.s. auobusy; Jawa Moo, s.r.o. moocykly, jejich díly a doplňky; Panav, a.s. přívěsy, návěsy, přepravníky, násavby; Sor Libchavy, s.r.o. auobusy sřední kaegorie; Škoda Auo, a.s. osobní auomobily; Tara, a.s. nákladní auomobily s vyšší průchodnosí, ahače; Toyoa Peugeo Ciroën Auomobile Czech, s.r.o. osobní auomobily Individuální auomobilová doprava v ČR v konexu s osaními druhy osobní dopravy V souvislosi s významem auomobilového průmyslu České republiky je pořeba ješě zmíni význam individuální auomobilové dopravy jakoţo druhu osobní dopravy slouţícího k naplňování přepravních pořeb osob, a o v konexu s osaními druhy dopravy. Exisuje více způsobů, jak děli osobní dopravu. Pro pořeby mé práce shledávám nejvhodnějším způsob, kdy je osobní doprava rozdělena do dvou základních kaegorií, a yo pak na jednolivé druhy dopravy následujícím způsobem: hromadná osobní doprava je charakerisická ím, ţe je vyuţívána věším počem osob (cesujících) bez pořeby vzájemné dohody ěcho osob na počáku a cíli jejich přepravy a do éo kaegorie paří: o ţelezniční pro přepravu věšího poču osob jak na kraší (příměsská doprava), ak i na delší vzdálenosi (obvykle vysokorychlosní doprava); o hromadná silniční (auobusová) pro přepravu menšího poču osob zejména na kráké a sřední vzdálenosi (především příměsská doprava); o leecká pro přepravu menšího aţ sředního poču osob na delší aţ velmi dlouhé vzdálenosi (jako je mezikoninenální doprava);

27 o vodní v ČR pouze vnirozemská vodní doprava (vyuţívána spíše na rekreační plavby); o měsská (MHD) územně ohraničená doprava pro hromadnou přepravu osob na území příslušné obce (kraší vzdálenosi); o a další např. ozubnicové a lanové dráhy či nekonvenční druhy dopravy (pohyblivé chodníky, kabinková doprava ad.); individuální osobní doprava je z hlediska naplňování přepravních pořeb cesujících charakerisická vysokým supněm nezávislosi a udíţ i nepravidelnosi (záleţí na dohodě cesujících, odkud, kam, kdy a jakým způsobem proběhne jejich přeprava) a do éo kaegorie paří: o auomobilová (IAD) předsavuje významný subsiu hromadné dopravy (viz dále); o axisluţba je povaţována za subsiu hromadné dopravy, především pro MHD; o moocyklisická je alernaivou k auomobilové dopravě v případě přepravy jedné či dvou osob; o cyklisická je alernaivou k MHD, případně doplňkem k osaním druhům hromadné dopravy; o pěší je doplňkem prakicky ke všem druhům dopravy; o saická předsavuje vyuţívání parkovacích či odsavných ploch pro dopravní prosředky. Jak jiţ bylo zmíněno, individuální auomobilová doprava předsavuje v České republice významný subsiu hromadné dopravy, a o jak z hlediska poču přepravených osob, ak i z hlediska přepravních výkonů. V Tab. 1 abulce jsou znázorněny počy přepravených osob podle jednolivých druhů dopravy a jejich souhrnné hodnoy dle jednolivých le 2005 aţ 2009 (Ročenka dopravy pro rok 2010 v době psaní éo práce nebyla vydána). Z éo abulky je parný významný podíl individuální auomobilové dopravy na celkovém poču přepravených cesujících ve všech sledovaných leech. Kupříkladu v roce 2009 činil poče přepravených cesujících v rámci IAD cca mil. osob z celkového poču 5 043,2 mil. osob. Zde je však pořeba upozorni na o,

28 ţe v případě IAD se na rozdíl od osaních druhů dopravy jedná pouze o odborný odhad, jelikoţ v současné době zřejmě neexisuje ekonomicky efekivní způsob, jak hodnou ohoo ukazaele měři. Nejmenší hodnou kvaniaivního ukazaele přeprava cesujících pak má vnirozemská vodní doprava (např. v roce 2009 bylo přepraveno 1,2 mil. osob), přičemţ v případě ohoo druhu dopravy se jedná převáţně o rekreační přepravu osob. Tab. 1 - Přeprava cesujících jednolivými druhy dopravy Přeprava cesujících (mil. osob) Ţelezniční doprava 180,3 183,0 184,2 177,4 165,0 Auobusová doprava 388,3 387,7 375,0 376,9 367,6 Leecká doprava 6,3 6,7 7,0 7,2 7,4 Vnirozemská vodní doprava 1,1 1,1 1,1 0,9 1,2 Měsská hromadná doprava 2 268, , , , ,0 Individuální auomobilová doprava 2 130, , , , ,0 Přeprava cesujících celkem 4 974, , , , ,2 Zdroj: Ročenka dopravy 2009 Pro názornos jsou graficky zobrazeny podíly sledovaných druhů dopravy z hlediska přepravy cesujících na následujícím obrázku, kde yo podíly vycházejí z vypočených průměrných hodno jednolivých ukazaelů ve sledovaném období le 2005 aţ Obr. 2 - Průměrné podíly jednolivých druhů dopravy na přepravě cesujících v leech 2005 aţ 2009 Železniční Auobusová doprava doprava 3,53% 7,53% Individuální auomobilová doprava 43,69% Měsská hromadná doprava 45,09% Leecká doprava 0,14% Vnirozemská vodní doprava 0,02% Zdroj: Ročenka dopravy 2009, vlasní výpoče Z Obr. 2 je parný podíl individuální auomobilové dopravy na celkovém poču přepravených cesujících, jehoţ průměrná hodnoa v leech 2005 aţ 2009 činila 43,69 %. Z éo hodnoy usuzuji (za předpokladu, ţe odborný odhad odpovídá do značné míry skuečnosi), ţe IAD je významným subsiuem hromadné osobní dopravy

29 Druhým zmiňovaným kvaniaivním ukazaelem osobní dopravy je přepravní výkon. Přepravní výkony podle jednolivých druhů dopravy a jejich souhrnné hodnoy dle jednolivých le 2005 aţ 2009 jsou znázorněny v Tab. 2. Z éo abulky je parný markanní rozdíl mezi individuální auomobilovou dopravou a osaními druhy dopravy. Například v roce 2009 přesavoval přepravní výkon IAD cca mil. osobokilomerů z celkového poču ,9 mil. oskm. I v omo případě se však u IAD jedná pouze o odborný odhad. Tab. 2 - Přepravní výkony podle jednolivých druhů dopravy Přepravní výkony (mil. oskm) Ţelezniční doprava 6 666, , , , ,2 Auobusová doprava 8 607, , , , ,6 Leecká doprava 9 735, , , , ,5 Vnirozemská vodní doprava 18,1 12,8 12,8 17,3 10,5 Měsská hromadná doprava , , , , ,1 Individuální auomobilová doprava , , , , ,0 Přeprava cesujících celkem , , , , ,9 Zdroj: Ročenka dopravy 2009 V Obr. 3 jsou zobrazeny podíly sledovaných druhů dopravy z hlediska přepravních výkonů, kde yo podíly, sejně jako v případě přepravy cesujících, vycházejí z vypočených průměrných hodno jednolivých ukazaelů ve sledovaném období le 2005 aţ Obr. 3 - Průměrné podíly jednolivých druhů dopravy na přepravních výkonech v leech 2005 aţ 2009 Železniční doprava 6,01% Auobusová doprava 8,27% Leecká doprava 9,34% Vnirozemská vodní doprava 0,01% Individuální auomobilová doprava 63,03% Měsská hromadná doprava 13,34% Zdroj: Ročenka dopravy 2009, vlasní výpoče I zde je parný značný podíl IAD na celkovém poču přepravních výkonů, jehoţ průměrná hodnoa v leech 2005 aţ 2009 činila 63,03 %. Z éo hodnoy rovněţ usuzuji (za předpokladu, ţe odborný odhad odpovídá do značné míry skuečnosi), ţe IAD je skuečně významným subsiuem hromadné osobní dopravy