závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči"

Transkript

1 závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011

2 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Sociotrendy, 2011 ISBN

3 Obsah Úvod 4 I. odd. Analýza sociodemografického profilu města Třebíč 6 1. Úvod sociodemografické analýzy 7 2. Demografická struktura obyvatelstva 7 3. Orientace obyvatelstva ve složité životní situaci Shrnutí 17 II. odd. Analýza poskytovatelů služeb Charakteristika souboru poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících Cílové skupiny Primární cílová skupina Poskytované sociální služby Plánované změny v poskytování služeb Hodnocení kapacity služeb, čekací doba pro poskytnutí služby Konkrétní zjištění Problémové oblasti Možné podněty pro zlepšení situace v sociálních službách Chybějící služby Odhad spokojenosti klientů se službami Chybějící typy informací Okolnosti ovlivňující poskytování služeb Shrnutí 55 III. odd. Analýzy uživatelů sociálních služeb Charakteristika souboru uživatelů sociálních služeb Popis výzkumného souboru základní demografické údaje Hodnotové hierarchie Konkrétní zjištění Informovanost o sociálních službách Typy využívaných sociálních služeb, spokojenost s jejich dostupností Požadované sociální služby Preference druhů pomoci Placení sociálních služeb strana 154 celkem

4 3. Specifická zjištění Vzdělávací programy Shrnutí 108 IV. odd. SWOT analýza sociálních služeb dle zaměření pracovních skupin SWOT analýza dle zaměření pracovních skupin SWOT analýza cílové skupiny osoby se zdravotním postižením SWOT analýza cílové skupiny senioři SWOT analýza ostatních skupin děti, mládež a rodina, nezaměstnaní, osoby v přechodné sociální krizi, ohrožené závislostí, nepřizpůsobiví občané a etnické menšiny 117 V. odd. Analýzu zdrojů sociálních služeb Lidské zdroje v sociálních službách Údaje o zaměstnancích Spolupráce s dobrovolníky Vzdělávání zaměstnanců sociálních služeb Finanční zdroje Možnosti využití finančních prostředků z různých zdrojů Finanční zdroje poskytovatelů sociálních služeb Materiální zdroje 139 Vymezení vybraných pojmů 142 Tabulková příloha strana 154 celkem

5 Úvod Cílem předloženého dokumentu Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči je prostřednictvím komplexního výzkumu formou pěti dílčích výzkumných zpráv poskytnout zadavateli aktuální informace zejména o potřebách uživatelů a neuživatelů (veřejnosti) sociálních služeb, dále poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících. Výzkumné zprávy jsou součástí předloženého dokumentu, který obsahuje: I. Socio-demografickou analýzu profilu města Třebíč založenou jak na analýze sekundárných dat, pro niž byly využity dostupné statistické údaje týkající se charakteristiky vývoje počtu obyvatel, struktury obyvatelstva, prognózy populačního vývoje, ekonomické aktivity a nezaměstnanosti ve městě, tak na analýze dílčích zjištění získaných z průzkumu potřeb uživatelů a neuživatelů sociálních služeb v Třebíči. II. Analýzu poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících zpracovanou na základě sociologického průzkumu poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících, která mapuje různé druhy poskytovaných sociálních služeb, jejich kapacitu, rovněž chybějící sociální služby z pohledu poskytovatelů služeb v Třebíči vzhledem k aktuálně poskytovaným službám různým cílovým skupinám. III. Analýzu sociálních služeb a služeb souvisejících zpracovanou na základě průzkumu potřeb uživatelů a neuživatelů sociálních služeb ve vztahu k sociálním službám a službám souvisejícím v Třebíči. IV. SWOT analýzy sociálních služeb a služeb souvisejících vypracované dle zaměření pracovních skupin: - Sociální služby pro seniory, - Sociální služby pro občany se zdravotním postižením a dlouhodobě nemocné, - Sociální služby zaměřené na rodinu, děti a mládež, nezaměstnané, osoby v přechodné sociální krizi, ohrožené závislostí, nepřizpůsobivé občany a etnické menšiny. V. Analýzu zdrojů sociálních služeb provedenou na základě průzkumu mezi poskytovateli sociálních služeb a služeb souvisejících o možnostech získávání prostředků pro rozvoj sociálních služeb a se zaměřením na oblasti: - Lidských zdrojů (spolupráce s dobrovolníky, vzdělávání pracovníků v sociální oblasti, poměr pomáhajících a administrativních pracovníků apod.) - Finančních zdrojů v sociální oblasti jak na základě analýzy sekundárních údajů (orientace v možnostech využívání finančních prostředků z různých zdrojů, zejména stručný přehled o možnostech využití finančních prostředků národních i mezinárodních, které jsou určených pro podporu rozvoje sociálních služeb), tak na základě sociologického průzkumu mezi poskytovateli (vlastní zdroje, fundraising, národní zdroje, zdroje ze Strukturálních fondů EU, iniciativ EU apod.) - Materiálních zdrojů vybavení organizací, technické a administrativní zázemí pro zajišťování sociálních služeb apod. 4 strana 154 celkem

6 K řešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních výzkumných technik, v níž je důraz kladen na interakce všech participujících v průběhu výzkumu. Proběhla dvě samostatná terénní výzkumná šetření prostřednictvím respondentů jako zástupců poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících, rovněž uživatelů i neuživatelů (jako potenciálních uživatelů) sociálních služeb a Desk Research. Byly realizovány řízené rozhovory prostřednictvím dotazníkového šetření, které umožňovaly dotázaným osobám, a to uživatelům i neuživatelům sociálních služeb, zvážit zkoumanou problematiku a někteří dotazovaní občané měli možnost vyjádřit se i k okolnostem, které pro ně osobně aktuálně problémové nebyly. Interakce dotázaných a tazatelů měly mj. za následek, že si dotazovaní uvědomovali, že o jejich stanovisko je zájem a mohou tak přispět svým vyjádřením k naplnění cíle, který byl výzkumem realizován. Dokument je členěn do pěti oddílů. V prvním je uvedena sociodemografická analýza profilu města, ve druhém analýza poskytovatelů služeb, následuje analýza uživatelů služeb, dále SWOT analýza dle vymezených pracovních skupin. Pátý oddíl zahrnuje analýzu zdrojů sociálních služeb. Poslední části dokumentu tvoří seznam nejčastěji používaných pojmů a zkratek a tabulková příloha. 5 strana 154 celkem

7 I. oddíl Analýza sociodemografického profilu města Třebíč 6 strana 154 celkem

8 Sociodemografický profil města Třebíč 1. Úvod sociodemografické analýzy Město Třebíč je situováno na území západní Moravy a je jejím důležitým centrem. Jako obec s rozšířenou působností je součástí kraje Vysočina a je zároveň druhým největším městem kraje. Nadmořská výška se zde pohybuje mezi 392 až 503 m n. m. a protéká tudy řeka Jihlava. Třebíč je vzdálená 30 km od krajského města Jihlavy a 56 km od Brna. Město zaujímá 56 km 2, přičemž je rozděleno na 17 katastrálních území. Nové dvory patří mezi části s největším počtem obyvatel, zatímco Řípov či Sokolí zaznamenávají nejmenší počet obyvatel. Nedaleko města byla v roce 1985 postavena jaderná elektrárna Dukovany, což mělo vzhledem k rostoucím pracovním příležitostem významný vliv na nárůst počtu obyvatelstva. Nachází se zde mnoho historických památek. Třebíčská židovská čtvrť a bazilika Sv. Prokopa byly v roce 2003 zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovo náměstí je zároveň jedním z největších v České republice. Historie města začíná založením benediktinského kláštera v roce 1101, v dnešní době na jeho místě stojí zámek. První písemná zmínka o městě se objevila v roce 1277, roku 1335 Třebíč získala městská práva od markraběte Karla. Z této doby také pochází právo na hradby a příkopy. V době svého největšího rozmachu Třebíč patřila spolu s Olomoucí a Brnem ke třem nejvýznamnějším střediskům na Moravě. 2. Demografická struktura obyvatelstva Počet obyvatel Podle údajů z roku 2009 měla Třebíč obyvatel. Počet obyvatel začal výrazně vzrůstat po druhé světové válce, kdy byly vystavovány rodinné domy a později velká panelová sídliště. V současnosti se však trend vývoje počtu obyvatel mění. Vývoj počtu obyvatel mezi roky 2000 až 2009 je znázorněn v grafu 2.1. Odtud je zřejmá jeho klesající tendence. Pokud by vývoj počtu obyvatel měl pokračovat lineárním trendem, úbytek obyvatel by byl strmější, než pokud bychom brali v úvahu trend mocninný. Za předpokladu optimističtějšího mocninného vývoje počtu obyvatel by se situace mohla v příštích letech stabilizovat. Graf 2.1: Vývoj počtu obyvatel od r celkem 1 1 Zdroj: ČSÚ Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9f003c1f75/$file/ pdf>. (Údaje k 1.7.) 7 strana 154 celkem

9 Sociodemografický profil města Třebíč Počet obyvatel dle pohlaví Vývoj počtu mužů a žen během let 2000 až 2009 je znázorněn v grafu 2.2. Graf 2.2 reflektuje klesající trend počtu obyvatelstva, graf 2.3 uvádí vyšší podílové zastoupení žen v populaci Třebíče. Graf 2.2: Vývoj počtu mužů a žen od r Podílové vyjádření zastoupení pohlaví v populaci Třebíče je uvedeno v grafu 2.3 Graf 2.3: Zastoupení pohlaví v populaci Třebíče (N = ) Vývoj počtu obyvatel od r ve věkových skupinách je uveden v grafu 2.4. Je zřejmé, že populace mladších věkových kategorií má klesající tendenci, zatímco počet obyvatel ve věkové struktuře nad 65 let roste. Demografická struktura obyvatel poukazuje na již obecně známou skutečnost, že obyvatelstvo ČR celkově stárne. Je tedy pravděpodobné, že bude potřebné zajistit sociální služby zejména pro tuto cílovou skupinu. 2 Zdroj: ČSÚ Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9f003c1f75/$file/ pdf>. 8 strana 154 celkem

10 Sociodemografický profil města Třebíč Graf 2.4: Vývoj počtu obyvatel ve městě Třebíč ve věkových kohortách od r Počet obyvatel dle věkového rozložení Věkové zastoupení populace Třebíče v podílovém vyjádření je uvedeno v grafu 2.5 pro celou věkovou strukturu. Přibližně osmina obyvatel Třebíče je dětskou a seniorskou populací, tedy ve věku do 14 let a nad 65 let. Necelé tři čtvrtiny obyvatel jsou tou populací, která by měla být potenciálem, na němž by měl být zakotven další rozvoj města. Pokud bychom brali v úvahu populaci produktivního věku (od 15 let do 65 let), poměry se poněkud změní, viz graf 2.6. Necelá šestina obyvatel se objevuje v seniorské populaci, která narůstá a zbylý podíl, více než tři čtvrtiny obyvatel (84 %) by měl přinášet nejen sobě, ale i městu konkrétní pozitiva minimálně ve formě daňových výnosů. Souhlasíme s výrokem uvedeným ve zprávě Analýza potřeb rodin v Olomouckém kraji (2009), že Investice do rodinného zázemí může znamenat podporu kapacit rodičovské, resp. kvalitní produktivní části populace, která efektivnějším působením na pracovním trhu promění vynaložené výdaje v daňové výnosy. Neefektivní podpora podmínek života rodin může přinést negativní důsledky pro budoucí generace a podíl zvýšené migrace do blízkých krajů i mimo naši republiku. 3 Zdroj: ČSÚ Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9f003c1f75/$file/ pdf>. 9 strana 154 celkem

11 Sociodemografický profil města Třebíč Graf 2.5: Podílové věkové zastoupení obyvatel v Třebíči (N = ) 4 Graf 2.6: Podílové věkové zastoupení obyvatel starších 15 let v Třebíči (N = 32780) Počet sňatků Počty uzavřených manželství a jejich vývoj během let jsou znázorněny v grafu 2.7. Většinou se jedná o rodiny s potenciálními dětmi, pro které je nutné zajistit sociální služby. Od roku 2007 má počet uzavřených sňatků klesající tendenci, z čehož lze předpokládat, že počet narozených dětí v manželstvích by mohl mít klesající tendenci. 4 Zdroj: ČSÚ Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9f003c1f75/$file/ pdf>. (Údaje k ) 10 strana 154 celkem

12 Sociodemografický profil města Třebíč Graf 2.7: Vývoj počtu uzavřených sňatků od r Počet rozvodů Počty rozvodů v průběhu let 2000 až 2009 jsou znázorněny v grafu 2.8. Počet rozvozů má vesměs kolísající tendenci. Není bez zajímavosti výrazný úbytek rozvodů v r Tato situace může být způsobena možnými obavami partnerů ze zhoršení ekonomické situace po rozpadu manželství. Graf 2.8: Počty rozvodů od r Míra nezaměstnanosti Na Třebíčsku měla míra nezaměstnanosti klesající tendenci až do roku 2008, kdy za posledních šest let dosáhla svého minima 7,4 %, viz graf 2.9. V letech 2009 a 2010 roční průměrná míra nezaměstnanosti stoupala. Údaje z úřadu práce z května 2010 potvrdily předpokládaná pokles nezaměstnanosti, což bylo především způsobeno začínajícími zemědělskými pracemi, mnoho 5 Zdroj: ČSÚ Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9f003c1f75/$file/ pdf>. 6 Zdroj: ČSÚ Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9f003c1f75/$file/ pdf>. 11 strana 154 celkem

13 Sociodemografický profil města Třebíč nezaměstnaných se uplatnilo také ve stavebnictví. 7 Avšak údaje pro leden 2011 dokládají další zvyšování nezaměstnanosti. K tomuto prudkému nárůstu nezaměstnanosti přispěly zřejmě i prosincové vládní reformy, snížení mezd ve veřejném sektoru, kvůli kterým byly pozastaveny některé pracovní činnosti. 8 Data pro ekonomickou aktivitu z roku 2003 uvádějí, že více než polovina (53 %) populace města Třebíč byla ekonomicky aktivní. 9 Graf 2.9: Průměrná míra nezaměstnanosti od r Zdroj: Třebíčský deník Třebíčsko je v nezaměstnanosti dvacáté. Dostupné z: <http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebicsko-je-v-nezamestnanosti--dvacate html>. 8 Regiony Prudce vzrostla nezaměstnanost. Dostupné z: <http://trebic.regiony24.cz/ prudce-vzrostlanezamestnanost->. 9 Zdroj: ČSÚ. 10 Zdroj: Integrovaný portál MPSV Úřad práce v Třebíči. Dostupné z: <http://portal.mpsv.cz/sz/local/tr_info>. 12 strana 154 celkem

14 Sociodemografický profil města Třebíč 3. Orientace obyvatelstva ve složité životní situaci Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do sociální situace, která je pro něho složitá. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, které se zesilují, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. S ohledem na populační vývoj obyvatel Třebíče je důležité mít informace o tom, jak dalece jsou občané schopni řešit jejich orientace pro případ, že by se ocitli ve složitých životních situacích. Ze zjištění získaného ze sociologického průzkumu potřeb uživatelů a neuživatelů sociálních služeb v Třebíči, který je podrobně analyzován ve třetím oddílu zprávy, byl respondentům položen dotaz, zda vědí, na koho by se mohli při řešení pro ně složité životní situace obrátit. Více než dvě pětiny dotázaných (45,8) rozhodně ví, na koho by se měly při řešení složité životní situace obrátit. S jednoznačnou odpovědí váhá celá desetina dotázaných, spíše nebo rozhodně neví necelá desetina 8,5 % dotázaných. Celkově přibližně pětina občanů by složitou životní situaci řešila s obtížemi. Situace je znázorněna grafem 3.1 a tabulkou 3.1. Graf 3.1: Orientace ve složité životní situaci (N = 306) Tabulka 3.1: Orientace ve složité životní situaci Ví, na koho se obrátit při řešení složité životní situace Abs % Validní % Rozhodně ano ,3 45,8 Spíše ano ,0 35,3 Jak kdy 32 10,4 10,5 Spíše neví 24 7,8 7,8 Rozhodně neví 2 0,6 0,7 Celkem ,0 100,0 Neuvedeno 3 1,0 Celkem ,0 Ve výzkumném souboru byli zastoupeni jak neuživatelé, tak uživatelé sociálních služeb. Navíc uživatelé služeb byli rozděleni dle příslušnosti ke konkrétním cílovým skupinám. Rozlišení orientace ve složité životní situaci podle příslušnosti dotázaných k uživatelům a neuživatelům služeb, také podle příslušnosti dotázaných k jednotlivým cílovým skupinám, je uvedeno v grafech 3.2 a 3.3 a v tabulce 3.2 a strana 154 celkem

15 Sociodemografický profil města Třebíč Graf 3.2 Orientace ve složité životní situaci u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb (%, N = 306) Tabulka 3.2: Orientace ve složité životní situaci u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Celkem Uživatel/ka Neuživatel/ka Ví, na koho se obrátit při řešení složité Rozhodně ví 46,1 % 44,3 % 45,8 % životní situace Spíše ano 35,5 % 34,4 % 35,3 % Jak kdy 9,8 % 13,1 % 10,5 % Spíše neví 7,8 % 8,2 % 7,8 % Rozhodně neví 0,8 % 0,7 % Celkem 100,0 % 100,0 % 100,0 % Graf 3.3 Orientace ve složité životní situaci podle cílových skupin (N = 306) 14 strana 154 celkem

16 Sociodemografický profil města Třebíč Tabulka 3.3: Orientace ve složité životní situaci u cílových skupin Skupiny osob senioři osoby nezaměstnaní rodiny s osoby osoby, s občané veřejnost se ZP dítětem ohrožené rizikovým v krizi v krizi závislostí způsobem života, osoby žijící v Celkem sociálně vyloučených komunitách apod. Ví, na koho se obrátit při řešení složité životní situace Rozhodně 56,8 % 42,7 % 33,3 % 42,9 % 66,7 % 24,5 % 56,9 % 45,8 % ví Spíše ano 31,1 % 40,0 % 33,3 % 28,6 % 33,3 % 38,8 % 80,0 % 31,0 % 35,3 % Jak kdy 12,2 % 16,7 % 19,0 % 30,6 % 3,4 % 10,5 % Spíše neví 17,3 % 16,7 % 9,5 % 4,1 % 8,6 % 7,8 % Rozhodně neví 2,0 % 20,0 % 0,7 % Celkem 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % Index orientace ve složité životní situaci Intenzita orientace ve složité životní situaci u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb a u občanů podle jednotlivých cílových skupin je uvedena a tabulkách 3.4 a 3.5 a v grafu 3.4. Je zprostředkována průměrnými hodnotami získanými z odpovědí respondentů, kteří se k problematice vyjadřovali (odpovědi nevím byly vynechány). Čím menší je průměrná hodnota tohoto indexu, tím lépe je tato orientace vnímaná. Tabulka 3.4: Index orientace ve složité životní situaci u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = rozhodně ví, jak se v situaci orientovat,, 5 = rozhodně neví, jak se v situaci orientovat. Uživatel sociálních služeb N Index orientace Uživatel/ka 245 1,82 Neuživatel/ka 61 1,85 Celkem 306 1,82 15 strana 154 celkem

17 Sociodemografický profil města Třebíč Graf 3.4: Index orientace ve složité životní situaci v cílových skupinách Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = rozhodně ví, jak se v situaci orientovat,, 5 = rozhodně neví, jak se v situaci orientovat. Tabulka 3.5: Index orientace ve složité životní situaci v cílových skupinách Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = rozhodně ví, jak se v situaci orientovat,, 5 = rozhodně neví, jak se v situaci orientovat. N Index orientace Osoby ohrožené závislostí na návykových látkách 12 1,33 Senioři 74 1,55 Veřejnost 58 1,64 Osoby se ZP 75 1,92 Rodiny s dítětem v krizi (např. v rozvodovém řízení) 21 1,95 Nezaměstnaní 12 2,17 Osoby, které vedou rizikový způsob života, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách apod. 49 2,2 Občané v krizi 5 2,6 Celkem 306 1,82 16 strana 154 celkem

18 Sociodemografický profil města Třebíč 4. Shrnutí Demografická struktura obyvatelstva - Město Třebíč je významným centrem na území západní Moravy - V současnosti má vývoj počtu obyvatel klesající tendenci - V populaci Třebíče je vyšší zastoupení žen - Z pohledu vývoje počet obyvatel populace mladších věkových kategorií má klesající tendenci, zatímco počet obyvatel ve věkové struktuře nad 65 let roste - S ohledem na demografickou strukturu populace Třebíče bude potřebné rozšířit sociální služby zejména pro cílovou skupinu senioři Sňatečnost a rozvodovost - Od roku 2007 má počet uzavřených sňatků klesající tendenci, proto i počet dětí narozených v manželstvích může mít klesající tendenci - Počet rozvozů má vesměs kolísající tendenci - Poslední dostupné statistické údaje ukazují úbytek rozvodů - Pokles rozvodovosti může být způsoben možnými obavami partnerů ze zhoršení ekonomické situace Míra nezaměstnanosti - Míra nezaměstnanosti měla klesající tendenci až do roku 2008, kdy za posledních šest let dosáhla svého minima - Údaje z května 2010 poukazovaly na pokles nezaměstnanosti, což bylo především způsobeno začínajícími zemědělskými pracemi, mnoho nezaměstnaných se uplatnilo také ve stavebnictví - Údaje z ledna 2011 dokládají opětovné zvýšení nezaměstnanosti - Dostupné statistické údaje uvádějí, že více než polovina populace města Třebíč je ekonomicky aktivní Orientace obyvatelstva ve složité životní situaci Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do sociální situace, která je pro něho složitá. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, které se zesilují, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. - Necelá polovina dotázaných rozhodně ví, na koho by se měla při řešení složité životní situace obrátit - S jednoznačnou odpovědí váhá celá desetina dotázaných - Celkově přibližně pětina občanů by složitou životní situaci řešila s obtížemi - Ve složité životní situaci se nejlépe orientují osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, nejhůře se orientují osoby v krizi 17 strana 154 celkem

19 II. oddíl Analýza poskytovatelů služeb 18 strana 154 celkem

20 Analýza poskytovatelů služeb 1. Charakteristika souboru poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících Metodologie výzkumu Výzkum mezi poskytovateli sociálních služeb a služeb souvisejících v Třebíči byl realizován v průběhu prosince 2010, ledna a první polovině února Z pohledu typu výzkumu šlo o kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Výzkum byl doplněn o analýzu dokumentů a kvalitativní výzkumné metody (individuální interview a focus group). Cílem šetření bylo zpracovat působnost poskytovatelů podle jednotlivých cílových skupin, zjistit typy sociálních služeb a jejich kapacitu, potřeby stávajících poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících a jaké články péče, přesněji jaké typy sociálních služeb, dle názoru poskytovatelů, pro jednotlivé cílové skupiny chybějí. Pro účast ve výzkumu byli osloveni všichni poskytovatelé sociálních služeb v Třebíči dle seznamu poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících, tj. jednalo se o záměrný vyčerpávající výběr. Respondenty byli vedoucí pracovníci nebo zástupci poskytovatelů. Celkově jsme obdrželi 36 dotazníků. Výsledky jsou zpracovány podle cílových skupin, do kterých byly jednotlivé služby zařazeny dle uvedení poskytovatelů v dotaznících (výpovědi poskytovatelů o primární cílové skupině pro danou službu). Někteří poskytovatelé poskytují sociální služby a služby související více cílovým skupinám. Z tohoto důvodu jsme používali pro analýzu údajů jednak informace o poskytování služeb všem cílovým skupinám (počet služeb, které jsou poskytovány cílovým skupinám) a počet odpovídající pouze volbě jediné cílové skupině, na kterou se poskytovatel zaměřuje nejvíce. Pokud poskytovatel toto neupřesnil, volili jsme pro zařazení možnost širšího vymezení Cílové skupiny Sociální služby jsou poskytovány občanům, kteří mohou být zařazeni do různých cílových skupin. 12 V tabulce 1.1 jsou uvedeny počty služeb a služeb souvisejících v Třebíči, jejichž klienti náleží uvedeným cílovým skupinám. Polovina poskytovatelů (50 %) poskytuje své služby osobám se zdravotním postižením, téměř polovina poskytovatelů (47,2 %) seniorům, více než třetina (38,9 %) osobám sociálně vyloučeným, resp. ohroženým sociálním vyloučením, třetina poskytovatelů cílové skupině děti, mládež, rodina. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce 1.1 a grafu Např. šlo o službu pro zdravotně postižené a seniory, v tomto případě jsme za cílovou skupinu považovali službu pro zdravotně postižené, také služby pro duševně nemocné jsme zařadili do skupiny osob se zdravotním postižením, služby pro NZDM byly zařazeny do cílové skupiny děti, mládež a rodina. Rozlišení bylo důležité pro možnost jednoznačného výpočtu průměrných charakteristik pro jednotlivé cílové skupiny. 12 Příkladem může občan, který je ve věku nad 60 let; může být zařazen do cílové skupiny senior ; Jestliže je ještě zaměstnán, může být chápán jako člen běžné populace - veřejnosti ; pro případ, že má vážné problémy s páteří, může být chápán jako občan se zdravotním postižením, jestliže je Rom, jedná se o cílovou skupinu národnostní menšina. 19 strana 154 celkem

21 Analýza poskytovatelů služeb Tabulka 1.1: Služby poskytované jednotlivým cílovým skupinám (Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více cílových skupin.) Počet % % z počtu zařízení (N = 36) Osoby se zdravotním postižením 18 20,9 % 50,0 % Senioři 17 19,8 % 47,2 % Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením 14 16,3 % 38,9 % Děti, mládež, rodina 12 14,0 % 33,3 % Osoby v krizi 8 9,3 % 22,2 % Jiná skupina 8 9,3 % 22,2 % Osoby žijící v sociálně vyloučených romských komunitách 6 7,0 % 16,7 % Osoby ohrožené návykovým jednáním 2 2,3 % 5,6 % Imigranti 1 1,2 % 2,8 % Celkem ,0 % 238,9 % Graf 1.1: Podíly služeb poskytované cílovým skupinám (N = 36) Upřesnění některých cílových skupin je uvedeno v tabulkách 1.2 až 1.4. Upřesnění cílové skupiny jiná tak, jak to svými slovy uváděli poskytovatelé, je uvedeno seznamem uvedeným v tabulce strana 154 celkem

22 Analýza poskytovatelů služeb Tabulka 1.2: Obsahové upřesnění cílové skupiny jiná poskytovateli služeb Jiná skupina upřesnění Dobrovolníci Ženy na MD, nezaměstnaní Osoby ohrožené domácím násilím Rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postižením, poruchy autistického spektra apod. Osoby s chronickým onemocněním a jejich pečující rodiny Pečující osoby Žáci, studenti, jejich rodiče a učitelé (rodinná mediace) Těžce nemocní, umírající lidé a jejich rodina Upřesnění cílové skupiny osob sociálně vyloučených, resp. ohrožených sociálním vyloučením je uvedeno v tabulce 1.3: Tabulka 1.3: Upřesnění osob sociálně vyloučených, resp. ohrožených sociálním vyloučením Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více cílových skupin. Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením Počet % % z počtu zařízení (N = 36) Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 6 18,8 % 35,3 % Osoby v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení 5 15,6 % 29,4 % Osoby dlouhodobě nezaměstnané 5 15,6 % 29,4 % Osoby bez přístřeší 4 12,5 % 23,5 % Jiná skupina 4 12,5 % 23,5 % Osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby 3 9,4 % 17,6 % Osoby vracející se z ústavní léčby 3 9,4 % 17,6 % Zletilé osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné 2 6,3 % 11,8 % Celkem (počet voleb) ,0 % 188,2 % Tabulka 1.4: Upřesnění osob v krizi Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více cílových skupin. Osoby v krizi upřesnění Počet % % z počtu zařízení (N = 36) Rodiče s dětmi 8 25,0 % 53,3 % Děti 5 15,6 % 33,3 % Dospělí 5 15,6 % 33,3 % Zdravotně postižení 5 15,6 % 33,3 % 21 strana 154 celkem

23 Analýza poskytovatelů služeb Jiná skupina 5 15,6 % 33,3 % Senioři 4 12,5 % 26,7 % Celkem ,0 % 213,3 % 1.2 Primární cílová skupina Problém identifikace cílové skupiny klientů, na kterou se konkrétní sociální služba primárně zaměřuje, je spojena s rozhodnutím o jejím výběru, což je mnohdy pro poskytovatele obtížné. Toto zařazení je však důležité kvůli možnostem jednoznačného vyhodnocení získaných údajů. 13 Jestliže budeme brát v úvahu pouze jednu primární cílovou skupinu, na niž se poskytovatelé orientují nejvíce, potom se situace podílově změní. Podílové vyjádření poskytovaných služeb, které jsou poskytovány primárním cílovým skupinám, je uvedeno v grafu 1.2, také v tabulce 1.5. Největší podíl všech služeb (více než čtvrtina, 27,8 %) náleží osobám se zdravotním postižením, dále se jedná o jinou cílovou skupinu, kterou označila více než pětina (22,2 %) poskytovatelů jako skupinu, na niž se orientují nejvíce (jedná se takové klienty, kteří byli z pohledu poskytovatelů obtížně zařaditelní do obvykle používaných cílových skupin). Další podíly odpovídající pětinám poskytovaných služeb (19,4 %) náležely seniorům a cílové skupině děti, mládež, rodina. Cílová skupina osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi byly zastoupeny stejným podílem 5,6 %, pro tyto skupiny je nabízeno v Třebíči relativně nejméně služeb. Zařízení, které by poskytovalo své služby pro imigranty jako pro primární cílovou skupinu, se nevyskytlo. Graf 1.2: Podíly služeb poskytované cílovým skupinám (N = 36) Tabulka 1.5: Počet zařízení (poskytovaných služeb), jejichž klienti náležejí uvedeným primárním cílovým skupinám. Počet % Osoby se zdravotním postižením 10 27,8 Jiná skupina (pečující osoby, dobrovolníci, žáci, studenti, jejich rodiče a učitelé pod.) 8 22,2 13 Zbavíme se sice jistých specifikací, ale výhody jsou v možnostech analytického zpracování a jednoznačných údajů. 22 strana 154 celkem

24 Analýza poskytovatelů služeb Děti, mládež, rodina 7 19,4 Senioři 7 19,4 Osoby v krizi 2 5,6 Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením 2 5,6 Celkem ,0 1.3 Poskytované sociální služby Poskytované služby všem cílovým skupinám jsou uváděny podle pořadí. Poskytovatel mohl uvést jak více sociálních služeb, které jsou poskytovány, tak i více cílových skupin, kterým jsou služby poskytovány. Tabulka 1.6: Sociální služby poskytované všem cílovým skupinám Poskytovatel mohl uvést jak více sociálních služeb, které jsou poskytovány, tak i více cílových skupin. Poskytované sociální služby všem cílovým skupinám Počet % % ze zařízení (N = 36) Sociální poradenství 18 15,70 % 60,00 % Odlehčovací služby 10 8,70 % 33,30 % Pečovatelská služba 10 8,70 % 33,30 % Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 9 7,80 % 30,00 % Denní stacionáře 8 7,00 % 26,70 % Osobní asistence 8 7,00 % 26,70 % Krizová pomoc 7 6,10 % 23,30 % Azylové domy 6 5,20 % 20,00 % Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 6 5,20 % 20,00 % Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 6 5,20 % 20,00 % Raná péče 5 4,30 % 16,70 % Domovy pro seniory 4 3,50 % 13,30 % Sociální rehabilitace 3 2,60 % 10,00 % Domovy pro osoby se zdravotním postižením 2 1,70 % 6,70 % Kontaktní centra 2 1,70 % 6,70 % Nízkoprahová denní centra 2 1,70 % 6,70 % Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 2 1,70 % 6,70 % Terénní programy 2 1,70 % 6,70 % Domovy se zvláštním režimem 1 0,90 % 3,30 % Průvodcovské a předčitatelské služby 1 0,90 % 3,30 % 23 strana 154 celkem

25 Analýza poskytovatelů služeb Sociálně terapeutické dílny 1 0,90 % 3,30 % Telefonická krizová pomoc 1 0,90 % 3,30 % Jiná služba (kombinace více skupin) 1 0,90 % 3,30 % Celkem ,0 % 383,3 % Sociální služby a služby související, které jsou poskytovány různým cílovým skupinám, jsou uvedeny v tabulkách 1.7 až Děti, mládež, rodina Cílové skupině děti, mládež, rodina je poskytováno sociální poradenství, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi třemi zařízeními. Počty a odpovídající procentové údaje služeb jsou uvedeny v tabulce 1.7. Poskytovatelé mohli uvádět jak více služeb, tak i více cílových skupin, proto je celkový součet větší než 100 %. Tabulka 1.7: Sociální služby poskytované cílové skupině děti, mládež, rodina Počet % z celkového počtu voleb (N = 19) % ze zařízení (N = 9) Sociální poradenství 3 15,8 % 33,3 % Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 3 15,8 % 33,3 % Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 3 15,8 % 33,3 % Azylové domy 2 10,5 % 22,2 % Osobní asistence 1 5,3 % 11,1 % Odlehčovací služby 1 5,3 % 11,1 % Kontaktní centra 1 5,3 % 11,1 % Krizová pomoc 1 5,3 % 11,1 % Nízkoprahová denní centra 1 5,3 % 11,1 % Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 1 5,3 % 11,1 % Terénní programy 1 5,3 % 11,1 % Sociální rehabilitace 1 5,3 % 11,1 % Celkem ,0 % 211,1 % Osoby se zdravotním postižením Cílové skupině osoby se zdravotním postižením je poskytováno sociální poradenství šesti zařízeními, pečovatelská služba a denní stacionáře čtyřmi zařízeními, osobní asistence třemi zařízeními. Počty a odpovídající procentové údaje služeb jsou uvedeny v tabulce 1.8. Poskytovatelé mohli uvádět jak více služeb, tak i více cílových skupin, proto je celkový součet větší než 100 %. 24 strana 154 celkem

26 Analýza poskytovatelů služeb Tabulka 1.8: Sociální služby poskytované cílové skupině osoby se zdravotním postižením Počet % z celkového počtu voleb (N = 28) % ze zařízení (N = 16) Sociální poradenství 6 21,4 % 37,5 % Pečovatelská služba 4 14,3 % 25,0 % Denní stacionáře 4 14,3 % 25,0 % Osobní asistence 3 10,7 % 18,8 % Odlehčovací služby 2 7,1 % 12,5 % Raná péče 2 7,1 % 12,5 % Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 2 7,1 % 12,5 % Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 3,6 % 6,3 % Domovy pro seniory 1 3,6 % 6,3 % Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 1 3,6 % 6,3 % Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1 3,6 % 6,3 % Sociálně terapeutické dílny 1 3,6 % 6,3 % Celkem ,0 % 175,0 % Senioři Cílové skupině senioři je poskytováno sociální poradenství a pečovatelská služba čtyřmi zařízeními, čtyřmi zařízeními, osobní asistence, odlehčovací služby, domovy pro seniory a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením třemi zařízeními. Počty a odpovídající procentové údaje služeb jsou uvedeny v tabulce 1.9. Poskytovatelé mohli uvádět jak více služeb, tak i více cílových skupin, proto je celkový součet větší než 100 %. Tabulka 1.9: Služby pro seniory: Počet % z celkového počtu voleb (N = 28) % ze zařízení (N = 15) Sociální poradenství 4 14,3 % 26,7 % Pečovatelská služba 4 14,3 % 26,7 % Osobní asistence 3 10,7 % 20,0 % Odlehčovací služby 3 10,7 % 20,0 % Domovy pro seniory 3 10,7 % 20,0 % Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 3 10,7 % 20,0 % Denní stacionáře 2 7,1 % 13,3 % Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 3,6 % 6,7 % 25 strana 154 celkem

27 Analýza poskytovatelů služeb Domovy se zvláštním režimem 1 3,6 % 6,7 % Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 1 3,6 % 6,7 % Krizová pomoc 1 3,6 % 6,7 % Sociální rehabilitace 1 3,6 % 6,7 % Jiná služba 1 3,6 % 6,7 % Celkem ,0 % 186,7 % Jiná 14 cílová skupina Cílové skupině, která zahrnuje různorodé typy klientů, jsou sociální služby poskytované podle nejpotřebnějších klientů, a to odlehčovací služby, které poskytují čtyři zařízení, raná péče a pečovatelská služba. Výčet poskytovaných služeb je uveden v tabulce Poskytovatelé mohli uvádět jak více služeb, tak i více cílových skupin, proto je celkový součet větší než 100 %. Tabulka 1.10: Služby poskytované pro jiné cílové skupiny Počet % z celkového počtu voleb (N = 20) % ze zařízení (N = 7) Odlehčovací služby 4 20,0 % 57,1 % Raná péče 3 15,0 % 42,9 % Pečovatelská služba 2 10,0 % 28,6 % Sociální poradenství 1 5,0 % 14,3 % Osobní asistence 1 5,0 % 14,3 % Průvodcovské a předčitatelské služby 1 5,0 % 14,3 % Denní stacionáře 1 5,0 % 14,3 % Telefonická krizová pomoc 1 5,0 % 14,3 % Azylové domy 1 5,0 % 14,3 % Nízkoprahová denní centra 1 5,0 % 14,3 % Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1 5,0 % 14,3 % Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1 5,0 % 14,3 % Terénní programy 1 5,0 % 14,3 % Sociální rehabilitace 1 5,0 % 14,3 % Celkem ,0 % 285,7 % 14 Dobrovolníci, ženy na MD, nezaměstnaní, osoby ohrožené domácím násilím, rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postižením, poruchy autistického spektra apod., osoby s chronickým onemocněním a jejich pečující rodiny, pečující osoby, žáci, studenti, jejich rodiče a učitelé (rodinná mediace), těžce nemocní, umírající lidé a jejich rodina. 26 strana 154 celkem

28 Analýza poskytovatelů služeb Osoby v krizi Cílové skupině osoby v krizi je dvěma zařízeními poskytováno sociální poradenství, další služby jsou uvedeny v tabulce Tabulka 1.11: Služby poskytované osoby v krizi Počet % ze zařízení (N = 5) Sociální poradenství 2 40,0 % Azylové domy 1 20,0 % Krizová pomoc 1 20,0 % Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1 20,0 % Celkem 5 100,0 % Osoby ohrožené návykovým jednáním Osobám ohroženým návykovým jednáním jsou poskytovaná kontaktní centra a krizová pomoc. Tabulka 1.12: Služby poskytované pro osoby ohrožené návykovým jednáním Osoby ohrožené návykovým jednáním Počet % ze zařízení (N = 2) Kontaktní centra 1 50,0 % Krizová pomoc 1 50,0 % Celkem 2 100,0 % Imigranti Pro cílovou skupinu imigranti byla uvedena pouze jedna služba - krizová pomoc. 27 strana 154 celkem

29 Analýza poskytovatelů služeb 1.4 Plánované změny v poskytování služeb U více než třetiny služeb bylo uvedeno, že v rámci jejich organizace je rozšiřování služeb plánováno. Zužování služeb uvedeno nebylo ani v jednom případě, viz graf 1.3. Zachování současného stavu plánuje polovina poskytovatelů. Důvody pro rozšiřování a zachování služeb v současné podobě jsou uvedeny v tabulkách 1.14 a Ve více než třetině případů (38,9 %) případů respondenti uvedli, že plánují rozšíření svých služeb a v polovině (47,23 %) případů uvedli, že neplánují změny. Více než desetina (13,9 %) respondentů se k otázce neuměla vyjádřit, resp. se nevyjádřila. Graf 1.3: Plánované změny (N = 36) Pokud poskytovatelé plánují rozšíření svých služeb, jako důvody uvádějí požadavek klientů na rozšíření, samotnou aktivitu zařízení a pokud by měli finanční možnosti pro rozšíření služby. Volné výpovědi poskytovatelů jsou uvedeny v tabulce Tabulka: 1.13: Důvody rozšiřování služeb (volné výpovědi) Důvody rozšiřování služeb Budeme reagovat na poptávku v našich službách, dle požadavků cílové skupiny Služby pro rodinu jsou žádané, otevíráme pobočku našeho mateřského centra v Borovině Větší zájem klientů než nyní zvládáme Odvíjí se od finančních prostředků, špatná dostupnost služeb Kontaktní poradna v Moravských Budějovicích, uvolní se kapacita v Třebíčské poradně Nabídka nových činností Plánujeme rozšíření činnosti dobrovolnického centra na obec Třebíč Restart celoživotní vzdělávání, pokud možno opět zavést soboty Rozšíření aktivizačních služeb Rozšíření až po získání prostoru pro Domov pro matky Třebíč Rozšíření od sociálních lůžek Rozvoj terénní služby Více času na mediaci a možnost hlídání dětí Více volnočasových aktivit pro osoby se sluchovým postižením Zaměření na rozsáhlou depistáž a po vyhodnocení zvážíme další rozšiřování 28 strana 154 celkem

30 Analýza poskytovatelů služeb Tabulka 1.14: Důvody pro neplánování změn (volné výpovědi) Důvody pro neplánování změn K zásadním změnám již došlo v našem zařízení před 2 roky rozšíření sociálních služeb Neplánujeme již zřízena nově půjčovna pomůcek pro zrakově postižené 1.5 Hodnocení kapacity služeb, čekací doba pro poskytnutí služby Kapacita služeb U více než dvou třetin služeb kapacita služby odpovídá poptávce, poskytování služeb je tedy s ohledem na nabídku a poptávku vyvážené. Zároveň u více než poloviny služeb může být služba poskytnuta okamžitě. Kapacita služby odpovídá poptávce u dvou třetin (66,7 %) sledovaných služeb, naopak nabídka převyšuje poptávku pouze u jedné služby (2,8 %, mediační služba 15 ). Poptávka převyšuje nabídku u čtvrtiny poskytovatelů (25 %) a malý podíl poskytovatelů se nevyjádřil (5,6 %), viz graf 1.4. Graf 1.4: Hodnocení kapacity služeb (N = 36) Hodnocení kapacity služeb podle cílových skupin je uvedeno v grafu 1.5. Kapacita služby nejvíce odpovídá poptávce u cílových skupin senioři a osoby se zdravotním postižením (13 vyjádření). Na druhé straně i u těchto cílových skupin se objevil názor, že poptávka převyšuje nabídku. Zvýšený výskyt poptávky je u skupiny senioři a skupiny jiné 16, kam jsou zahrnuti např. dobrovolníci. Pouze v jednom případě u služby jiné, a to u rodinné mediace, bylo uvedeno, že nabídka služby převyšuje poptávku. 15 Jedná se o službu pro rodinnou mediaci, která navazuje na sociální služby. 16 Skupina jiná byla poskytovateli chápána jako: dobrovolníci, kteří v centru pomáhají všem občanům v Třebíči i v sousedství, duševně nemocní, osoby ohrožené domácím násilím, osoby s chronickým onemocněním, pečující osoby, pečující rodiny, těžce nemocní, umírající lidé a jejich rodina a jako navazující služba rodinná mediace. 29 strana 154 celkem

31 Analýza poskytovatelů služeb Graf 1.5: Hodnocení kapacity služeb podle cílových skupin (počty zařízení, která hodnotila kapacitu služeb, N = 34) Čekací doba Čekací doba není žádná u více než poloviny (55,6 %) sledovaných služeb, v malém podílu (2,8 %) se jedná o rozmezí 2 3 dnů. U více než desetiny zařízení je služba poskytnuta do týdne (11,1 %) a u více než pětiny zařízení byla uvedena čekací doba do dvou let (22,2 %), jak je zřejmé z grafu 1.6. Graf 1.6: Obvyklá čekací doba pro poskytnutí služby (%, N = 36) Upřesnění čekací doby pro poskytnutí služby podle příslušnosti klientů k cílovým skupinám je uvedeno v grafu 1.7. Pro všechny cílové skupiny je služba poskytnuta bez čekání. Pokud se jedná o nutnost čekání na službu, jedná se o pobytová zařízení, případně o specializované služby vyžadující objednání klienta. 30 strana 154 celkem

32 Analýza poskytovatelů služeb Pro osoby se zdravotním postižením poskytnutí služby bez čekání uvedlo 12 zařízení a 10 zařízení služeb pro seniory. Na druhé straně čekací doba delší jak dva roky se objevila u 4 zařízení, pro cílovou skupinu senioři, dvakrát u cílových skupin děti, mládež a rodina, osoby se zdravotním postižením a pro osoby sociálně vyloučené (kdy se jedná o ubytovací možnosti), viz graf 1.7. Graf 1.7: Obvyklá čekací doba pro poskytnutí služby podle cílových skupin (N = 35) (Číselné údaje znamenají počty poskytovatelů v cílové skupině poskytující službu v uvedené době) Poznamenáváme, že v době čekání na poskytnutí služby se mezi cílovými skupinami neprokázaly statisticky významné rozdíly. 31 strana 154 celkem

33 Analýza poskytovatelů služeb 2. Konkrétní zjištění 2.1 Problémové oblasti Sociální služby a služby příbuzné se potýkají s celou řadou problémů. Nejproblémovější oblastí se u služeb poskytovaných primárně pro všechny cílové skupiny se jeví oblast finanční. Intenzivní, nebo částečné problémy byly uváděny u více než tří čtvrtin služeb (77,7 %). Nejčastěji byly upřesněné jako nejistota týkající se celkového financování a dotací, které přicházejí pozdě. Dále, ale již s významně nižší frekvencí, následují problémy materiální (nejčastěji popisovány jako problémy s nedostatkem prostoru na poskytování činnosti, nedostatek služebních aut a financí na rekonstrukci budov, případně zastaralé vybavení) a systémové (nejčastěji popisovány jako nejasnosti v zákoně o sociálních službách, nenávaznost legislativy). Konkrétně, jak je zřejmé z grafu 2.1 nejintenzivněji jsou u sledovaných služeb vnímány finanční problémy, jako intenzivní je vnímá 19,4 % respondentů, jako částečné je vnímá 58,3 % respondentů. Následují materiální problémy, které jsou intenzivně pociťovány u 22.2 % respondentů a částečně u 27,8 % respondentů, dále systémové problémy, které vnímá intenzivně nebo částečně intenzivně 38,9 % respondentů. Jako částečné jsou vnímány personální problémy (38,9 %) a problémy se spoluprací s dalšími subjekty (19,4 %). Nejméně jsou pociťovány jiné problémy (8,3 %). Graf 2.1: Problémové oblasti v podílovém vyjádření (N = 36) Konkrétní specifikace pro jednotlivé problémové oblasti tak, jak je formulovali samotní poskytovatelé služeb, jsou uvedeny v tabulkách 2.1 až 2.6. Problémy ve financování lze shrnout: Problematická dotační politika státu, omezení činnosti dané rozpočtem organizací, nedostatek grantů pro některé cílové skupiny a neatraktivnost sociální problematiky pro sponzory. 32 strana 154 celkem

34 Analýza poskytovatelů služeb Tabulka 2.1: Finanční problémy (volné výpovědi) Finanční problémy upřesnění Nedostatečná koncepce financování ze strany poskytovatele dotací, špatná dotační politika státu Jsme nezisková organizace, nejistota financování Činnost závislá na dotacích, dotace chodí pozdě Není zaručena finanční podpora města a kraje Částečné pokrytí nákladů z dotací Nízká dotace MPSV Nemáme investiční prostředky na zakoupení, rekonstrukci nových prostor Větší náklady než terénní služby, z dotací MPSV a plateb nelze náklady pokrýt, cílová skupina senioři není atraktivní pro dárce Nedostatek grantů pro některé cílové skupiny Personální problémy lze shrnout: Nedostatek kvalifikovaných uchazečů, náročnost práce a nízké platy pracovníků. Tabulka 2.2: Personální problémy (volné výpovědi) Personální problémy upřesnění Nedostatek kvalifikovaných uchazečů Nízké platy nutí pracovníky odcházet na lépe placená místa Nový typ služeb časově náročný, neslučitelný s prací řadových pracovníků knihovny Služba pro naplnění standardu vyžaduje větší počet personálu Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Problémy se spoluprací s dalším subjekty lze shrnout: Obtížná komunikace mezi institucemi a obavy z konkurence mezi poskytovateli služeb. Tabulka 2.3: Problémy se spoluprací s dalším subjekty (volné výpovědi) Problémy se spoluprací s dalším subjekty upřesnění Málokdo se dovede vžít do situace osob se zdravotním postižením Nefunguje spolupráce se zařízeními, které poskytují obdobné služby neexistence dohody o vzájemné spolupráci, výměna informací ochrana osobních údajů Obtížná komunikace s ambulantními lékaři a psychiatry Rivalita dlouholetí poskytovatelé Materiální problémy lze shrnout: Chybějící prostory pro činnost (místnosti, budovy), rekonstrukce a obnova stávajícího vybavení (budovy, vnitřní vybavení např. PC), architektonické bariéry v zařízeních, potřeba specifických předmětů pro činnost. 33 strana 154 celkem

35 Analýza poskytovatelů služeb Tabulka 2.4: Materiální problémy (volné výpovědi) Materiální problémy upřesnění Nedostatečné bezbariérové provozy dveře velmi těžké, klika vysoko pro děti i vozíčkáře, chybí zcela zabezpečovací zařízení, řešit rekonstrukci sociálního zařízení a některých oddělení, žádný vchod bezbariérový, knihovna v rekonstrukci Domov pro matky Třebíč v budově městské ubytovny s 90 sociálními byty, nevhodné prostředí pro motivaci uživatelek. Nedostatečné skladové prostory Chybějí vhodné prostory, zázemí Chybějící vhodné prostory sklad zdravotních pomůcek Nedostatek služebních aut pro pečovatelky Nutnost rekonstrukce a výměna oken Pro rozvoj služeb více prostoru, jsme v budově v cizím vlastnictví Se stárnutím populace nutné uvažovat minimálně o rozšíření denního stacionáře Všechny služby nejsou pod jednou střechou, ztížená komunikace Zastaralá PC Tabulka 2.5: Systémové problémy (volné výpovědi) Systémové problémy upřesnění Návaznost a nedořešení legislativy Nejasnosti v zákoně o sociálních službách, chybí problematika denních pobytových služeb, je špatné využívání až zneužívání příspěvků na péči Není jistota financí, nejistota schválení grantů a dotací Nerovnost subjektů poskytujících služby v ČR Práci lékaře v týmu stále komplikuje nedostatečné zakotvení jeho pravomocí v zákoně Rozšířit službu o OSPOD, žádanou krizovou službu pro dítě, hygienický servis ženám na ulici, noclehárnu pro samotné ženy bez domova, nové prostory pro celé rodiny, popřípadě otce s dětmi Nekontroluje se, zda uživatelé služeb využívají našich služeb tak, jak je nasmlouvané Tabulka 2.6: Jiné problémy (volné výpovědi) Systémové problémy upřesnění Informovanost o poskytovaných službách Narůstající administrativa Další problémy lze shrnout: Narůstající administrativa a malá informovanost o poskytovaných službách. 34 strana 154 celkem

36 Analýza poskytovatelů služeb Intenzita problémů Intenzita různých druhů problémů jak u poskytovatelů poskytujících služby všem cílovým skupinám, tak u poskytovatelů poskytujících služby podle jednotlivých cílových skupin, je uvedena v tabulce 2.7 a grafu 2.2. Je zprostředkována průměrnými hodnotami získanými z odpovědí respondentů, kteří se k problematice vyjadřovali (odpovědi nevím a bez odpovědi byly vynechány). Čím menší je průměrná hodnota odpovídajícího problému, tím více je tento problém vnímán jako intenzivní. Finanční problémy jsou vnímány nejintenzivněji (1,94), nejméně jsou vnímány problémy se spoluprací s dalšími subjekty (2,76). Graf 2.2: Hodnocení intenzity problémů Průměrné hodnoty na škále 1 3, kde 1 = intenzivní problém, 3 = problém není. Intenzita finančních problémů je nejsilněji vnímaná u cílové skupiny osob sociálně vyloučených, dále u cílové skupiny děti, mládež, rodina a osoby se zdravotním postižením. Materiální problémy jsou nejsilněji vnímány cílovou skupinou osoby v krizi, jak je uvedeno v tabulce strana 154 celkem

37 Analýza poskytovatelů služeb Tabulka: 2.7: Hodnocení intenzity problémů (celkové výsledky i výsledky za jednotlivé cílové skupiny) Průměrné hodnoty na škále 1 3, kde 1 = intenzivní problém, 3 = problém není. Odpovědi nevím a bez odpovědi byly vyloučeny. Výsledky za celý soubor Výsledky za cílové skupiny N Min Max Celkový průměr za celý soubor Děti, mládež, rodina Osoby se zdravotním postižením Osoby v krizi Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučení m Senioři jiná skupina Finanční problémy Personální problémy Problémy se spoluprací s dalším subjekty Materiální problémy Systémové problémy ,94 1,8 1,9 2 1,5 2 2, ,53 2,29 2, ,4 2, ,76 2,71 2, ,8 2, ,10 2 2, ,4 1, ,38 2,17 2, ,25 2,71 Jiné problémy ,70 3 2,5 2, Možné podněty pro zlepšení situace v sociálních službách Respondenti byli v rámci výzkumu dále dotázáni, zda by, dle jejich názoru, níže uvedené aspekty pomohly zlepšit situaci v oblasti sociálních služeb. Nejčastěji se respondenti přikláněli k názoru, že situaci v oblasti sociálních služeb by pomohly zlepšit aspekty související s financováním dlouhodobé financování sociálních služeb, větší ochota ke sponzorování sociálních služeb a větší spolupráce obcí s poskytovateli. Z grafu 2.3 vyplývá, že zlepšení v oblasti sociálních služeb dle poskytovatelů přinese především dlouhodobé financování sociálních služeb (souhlasí 77,8 %), větší ochota ke sponzorování sociálních služeb (souhlasí 58,3 %) a větší spolupráce obcí s poskytovateli (souhlasí 55,6 % respondentů). Následuje zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů (souhlasí 47,2 % respondentů), větší informovanost o sociálních službách (souhlasí 30,6 % respondentů), větší spolupráce mezi poskytovateli navzájem (souhlasí 16,7 % respondentů), jiné podněty, které byly upřesněny jako zrovnoprávnění poskytovatelů sociálních služeb, úplně zbytečná agenda (souhlasí 13,9 % respondentů), lepší dopravní dostupnost a zvýšení kapacity již existujících služeb (souhlasí 5,6 % respondentů). Nejméně se respondenti přikláněli k názoru, že zlepšení v oblasti sociálních služeb dle poskytovatelů přinese rozšíření nabídky sociálních služeb (souhlasí 2,8 % respondentů). 36 strana 154 celkem

38 Analýza poskytovatelů služeb Graf 2.3: Možné podněty pro zlepšení situace v sociálních službách (N = 36) Intenzita podnětů pro zlepšení situace v sociálních službách Intenzita podnětů pro zlepšení situace v sociálních službách jak u poskytovatelů poskytujících služby všem cílovým skupinám, tak u poskytovatelů poskytujících služby podle jednotlivých cílových skupin, je uvedena v tabulce 2.8 a grafu 2.4. Je zprostředkována průměrnými hodnotami získanými z odpovědí respondentů, kteří se k problematice vyjadřovali (odpovědi nevím a bez odpovědi byly vynechány). Čím menší je průměrná hodnota odpovídajícího podnětu, tím více je tento podnět vnímán jako intenzivní. Nejintenzivněji je pro zlepšení situace vnímáno dlouhodobé financování (celkově 1,13), tento podnět ke zlepšení je vnímán všemi cílovými skupinami. Nejméně je pro zlepšení situace vnímána lepší dopravní dostupnost (2,96). Podrobné třídění pro primární cílové skupiny je uvedeno v tabulce 2.8. Graf 2.4: Intenzita souhlasu s podněty pro zlepšení situace v sociálních službách Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = intenzivní souhlas,, 5 = nesouhlas. 37 strana 154 celkem

39 Analýza poskytovatelů služeb Tabulka 2.8: Možné podněty pro zlepšení situace v sociálních službách průměrné výsledky za celý soubor a za jednotlivé typy služeb Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = rozhodně ano (respondent rozhodně souhlasí, že daný aspekt pomůže zlepšit situaci v oblasti sociálních služeb) a 5 = rozhodně ne (respondent rozhodně nesouhlasí, že daný aspekt pomůže zlepšit situaci v oblasti sociálních služeb). Odpovědi nevím a bez odpovědi byly vyloučeny. Výsledky za celý soubor Výsledky za cílové skupiny N Min Max Celkový průměr za celý soubor Děti, mládež, rodina Osoby se zdravotním postižením Osoby v krizi Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením Senioři jiná skupina Větší informovanost o sociálních službách Lepší dopravní dostupnost Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů Větší ochota ke sponzorování sociálních služeb Rozšíření sortimentu nabídky sociálních služeb Zvýšení kapacity služeb, už existujících služeb Větší spolupráce navzájem mezi poskytovateli sociálních služeb Větší spolupráce obcí s poskytovateli sociálních služeb Dlouhodobé financování sociálních služeb ,85 1,86 1, ,29 1, ,96 2,86 2, ,67 3, ,52 1,57 1, ,43 1, ,52 1,29 1, ,43 1, ,86 2,71 2, , ,52 2,33 2, ,43 2, ,09 1,71 1, , ,42 1,83 1, ,57 1, ,13 1, , strana 154 celkem

40 Analýza poskytovatelů služeb 2.3 Chybějící služby Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro všechny cílové skupiny je podpora samostatného bydlení, chráněné bydlení, odlehčovací služby, domy na půl cesty, krizová pomoc, jiné služby (např. sousedská pomoc osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky), sociálně terapeutické dílny, osobní asistence, sociální poradenství a domovy se zvláštním režimem zmiňované minimálně pěti poskytovateli. Ostatní chybějící služby jsou uvedeny v tabulce 2.9. Tabulka 2.9: Chybějící služby celkem Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet voleb % z celkového počtu voleb (N = 49) % ze zařízení (N = 22) Podpora samostatného bydlení 16 12,1 % 72,7 % Chráněné bydlení 14 10,6 % 63,6 % Odlehčovací služby 11 8,3 % 50,0 % Domy na půl cesty 9 6,8 % 40,9 % Krizová pomoc 9 6,8 % 40,9 % Jiná služba (sousedská pomoc osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky) 8 6,1 % 36,4 % Sociálně terapeutické dílny 7 5,3 % 31,8 % Osobní asistence 6 4,5 % 27,3 % Sociální poradenství 5 3,8 % 22,7 % Domovy se zvláštním režimem 5 3,8 % 22,7 % Intervenční centra 4 3,0 % 18,2 % Noclehárny 4 3,0 % 18,2 % Průvodcovské a předčitatelské služby 3 2,3 % 13,6 % Centra denních služeb 3 2,3 % 13,6 % Azylové domy 3 2,3 % 13,6 % Terénní programy 3 2,3 % 13,6 % Sociální rehabilitace 3 2,3 % 13,6 % Pečovatelská služba 2 1,5 % 9,1 % Tísňová péče 2 1,5 % 9,1 % Týdenní stacionáře 2 1,5 % 9,1 % Domovy pro osoby se zdravotním postižením 2 1,5 % 9,1 % Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 2 1,5 % 9,1 % Služby následné péče 2 1,5 % 9,1 % Terapeutické komunity 2 1,5 % 9,1 % 39 strana 154 celkem

41 Analýza poskytovatelů služeb Domovy pro seniory 1 0,8 % 4,5 % Tlumočnické služby 1 0,8 % 4,5 % Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1 0,8 % 4,5 % Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1 0,8 % 4,5 % Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 1 0,8 % 4,5 % Celkem ,0 % 600,0 % Byla zdůrazněna i domácí hospicová péče, kterou poskytuje oblastní charita Třebíč pro všechny cílové skupiny. Chybějící služby pro cílovou skupinu děti, mládež, rodina Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro cílovou skupinu děti, mládež, rodina byla ze strany poskytovatelů podpora samostatného bydlení. V četnosti následovaly domy na půl cesty, sociální poradenství, osobní asistence, chráněné bydlení, krizová pomoc, intervenční centra. Další chybějící služby jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.10: Chybějící služby pro cílovou skupinu děti, mládež, rodina Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet % z celkového počtu voleb (N = 22) % ze zařízení (N = 9) Podpora samostatného bydlení 4 18,2 % 44,4 % Domy na půl cesty 3 13,6 % 33,3 % Sociální poradenství 2 9,1 % 22,2 % Osobní asistence 2 9,1 % 22,2 % Chráněné bydlení 2 9,1 % 22,2 % Krizová pomoc 2 9,1 % 22,2 % Intervenční centra 2 9,1 % 22,2 % Azylové domy 1 4,5 % 11,1 % Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1 4,5 % 11,1 % Terénní programy 1 4,5 % 11,1 % Sociální rehabilitace 1 4,5 % 11,1 % Jiná služba (sousedská pomoc osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky) 1 4,5 % 11,1 % Celkem ,0 % 244,4 % 40 strana 154 celkem

42 Analýza poskytovatelů služeb Chybějící sociální služby pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením bylo ze strany poskytovatelů chráněné bydlení. V četnosti následovaly odlehčovací služby, podpora samostatného bydlení, sociálně terapeutické dílny. Další chybějící služby jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.11: Chybějící služby pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet voleb % z celkového počtu voleb (N = 49) % ze zařízení (N = 17) Chráněné bydlení 11 22,4 % 64,7 % Odlehčovací služby 6 12,2 % 35,3 % Podpora samostatného bydlení 5 10,2 % 29,4 % Sociálně terapeutické dílny 4 8,2 % 23,5 % Jiná služba (sousedská pomoc osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky) 3 6,1 % 17,6 % Osobní asistence 2 4,1 % 11,8 % Týdenní stacionáře 2 4,1 % 11,8 % Domovy pro osoby se zdravotním postižením 2 4,1 % 11,8 % Domovy se zvláštním režimem 2 4,1 % 11,8 % Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 2 4,1 % 11,8 % Pečovatelská služba 1 2,0 % 5,9 % Tísňová péče 1 2,0 % 5,9 % Průvodcovské a předčitatelské služby 1 2,0 % 5,9 % Centra denních služeb 1 2,0 % 5,9 % Tlumočnické služby 1 2,0 % 5,9 % Domy na půl cesty 1 2,0 % 5,9 % Služby následné péče 1 2,0 % 5,9 % Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 1 2,0 % 5,9 % Terapeutické komunity 1 2,0 % 5,9 % Sociální rehabilitace 1 2,0 % 5,9 % Celkem ,0 % 288,2 % 41 strana 154 celkem

43 Analýza poskytovatelů služeb Chybějící sociální služby pro cílovou skupinu cizinci Dle názoru poskytovatelů chybí centrum pro cizince. Chybějící sociální služby pro cílovou skupinu osoby v krizi Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro cílovou skupinu osoby v krizi bylo ze strany poskytovatelů krizová pomoc. V četnosti následovaly podpora samostatného bydlení, centra denních služeb a další, jak jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.12: Chybějící služby pro cílovou skupinu osoby v krizi Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet % z celkového počtu voleb (N = 13) % ze zařízení (N = 8) Krizová pomoc 4 30,8 % 50,0 % Podpora samostatného bydlení 2 15,4 % 25,0 % Sociální poradenství 1 7,7 % 12,5 % Centra denních služeb 1 7,7 % 12,5 % Azylové domy 1 7,7 % 12,5 % Domy na půl cesty 1 7,7 % 12,5 % Intervenční centra 1 7,7 % 12,5 % Noclehárny 1 7,7 % 12,5 % Jiná služba (sousedská pomoc osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky) 1 7,7 % 12,5 % Celkem ,0 % 244,4 % Chybějící sociální služby pro cílovou skupinu osoby ohrožené sociálním vyloučením Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro cílovou skupinu osoby ohrožené sociálním vyloučením bylo ze strany poskytovatelů domy na půl cesty, sociálně terapeutické dílny, terénní programy a další, jak jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.13: Chybějící služby pro cílovou skupinu osoby ohrožené sociálním vyloučením Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet % z celkového počtu voleb (N = 16) % ze zařízení (N = 7) Domy na půl cesty 2 12,5 % 28,6 % Sociálně terapeutické dílny 2 12,5 % 28,6 % Terénní programy 2 12,5 % 28,6 % Osobní asistence 1 6,3 % 14,3 % 42 strana 154 celkem

44 Analýza poskytovatelů služeb Podpora samostatného bydlení 1 6,3 % 14,3 % Odlehčovací služby 1 6,3 % 14,3 % Centra denních služeb 1 6,3 % 14,3 % Domovy se zvláštním režimem 1 6,3 % 14,3 % Chráněné bydlení 1 6,3 % 14,3 % Krizová pomoc 1 6,3 % 14,3 % Noclehárny 1 6,3 % 14,3 % Služby následné péče 1 6,3 % 14,3 % Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1 6,3 % 14,3 % Celkem ,0 % 228,6 % Chybějící sociální služby pro cílovou skupinu senioři Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro cílovou skupinu senioři bylo ze strany poskytovatelů odlehčovací služby, průvodcovské a předčitatelské služby, domovy se zvláštním režimem, osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, domovy pro seniory a další, viz tabulka Tabulka 2.14: Chybějící služby pro cílovou skupinu senioři Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet % z celkového počtu voleb (N = 14) % ze zařízení (N = 10) Odlehčovací služby 4 28,6 % 40,0 % Průvodcovské a předčitatelské služby 2 14,3 % 20,0 % Domovy se zvláštním režimem 2 14,3 % 20,0 % Osobní asistence 1 7,1 % 10,0 % Pečovatelská služba 1 7,1 % 10,0 % Tísňová péče 1 7,1 % 10,0 % Domovy pro seniory 1 7,1 % 10,0 % Terapeutické komunity 1 7,1 % 10,0 % Jiná služba (sousedská pomoc osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky) 1 7,1 % 10,0 % Celkem ,0 % 140,0 % Poskytovatelé ve svých vyjádřeních uváděli, že považují za důležité, aby vnikly i nové služby, ačkoliv některé z nich není možné zaregistrovat jako sociální služby. Tyto služby jsou uvedeny následujícím výčtem tak, jak je poskytovatelé sami formulovali: - byty pro sociálně slabé, osoby v krizi, startovací byty s omezenou dobou pobytu 43 strana 154 celkem

45 Analýza poskytovatelů služeb - dobrovolnická pomoc osamělým, seniorům, návštěvy domů s pečovatelskou službou, domovů důchodců, - chráněné pracovní dílny, podporované zaměstnání - návazná služba na NZDM, podpora mladých dospělých - paliativní lůžka pro klienty v termálním stádiu nemoci - poskytnutí hygienického servisu ženám bez přístřeší (sprcha, vyprání, čisté oblečení), noclehárna, popř. azylový dům pro samotné ženy - služba pracující s agresory domácího násilí, služba pečující o agresory domácího násilí - služba pro osoby vracející se k výkonu trestu - sociální asistence formou pomoci s výchovou dětí, naplnění volného času, pomoc se školou, doučování - více odlehčovacích lůžek na krátkodobé pobyty, krizová lůžka Uváděli i místo možného vzniku konkrétní chybějící služby: - město Třebíč, městys Okříšky, Náměšť nad Oslavou - oblastní charita Třebíč - součástí nových prostor Domova pro matky Třebíč - město Třebíč Jako možného zřizovatele doporučovali poskytovatelé následující organizace: - Diecézní charita Brno Oblastní charita Třebíč Domov pro matky Třebíč - Dobrovolnické centrum Oblastní charity Třebíč, rozšíření činnosti - Město Třebíč - Nemocnice Třebíč - Oblastní charita Třebíč - STŘED by mohl zaměstnávat asistenty k dětem - Nemocnice v LDN v Moravských Budějovicích, vhodná i v Třebíči pro zřízení sociálních lůžek - Sociální firma - Sociální lůžka v Třebíči 2.4 Odhad spokojenosti klientů se službami Poskytovatelům byla dále položena otázka týkající se odhadu spokojenosti svých klientů s různými charakteristikami služeb z jejich pohledu. Klienti poskytovaných služeb jsou, dle odhadu poskytovatelů, v průměru nejvíce spokojeni s personálem s jeho mezilidskými vztahy, odborností a kvalifikací a dosahem služeb ve městě. Na druhé straně relativně nejnižší spokojenost se ukázala u charakteristik odstranění technických bariér, informovanost o sociálních službách a kapacita zařízení. Z průměrných hodnot uvedených v grafu 2.5 vyplývá, že poskytovatelé odhadují největší spokojenost svých klientů s personálem (odborností a kvalifikací) a mezilidskými vztahy personálu (ochotou a komunikací), průměrná hodnota 1,31. Následuje spokojenost s dosahem ve městě, s provozem služeb, spokojenost s dopravou a s finanční dostupností služby. Charakteristiky služeb s nižší odhadovanou spokojeností jsou kapacita zařízení a informovanost o sociálních službách a nejmenší spokojenost je odhadována s odstraněním technických bariér. 44 strana 154 celkem

46 Analýza poskytovatelů služeb Graf 2.5: Odhad spokojenosti klientů s charakteristikami služeb Průměrné hodnoty na škále 1 5 (známkování, kde 1 = úplná spokojenost a 5 = úplná nespokojenost) Odhad intenzity spokojenosti klientů s charakteristikami služeb s ohledem na výsledky za celkový soubor i výsledky za jednotlivé typy služeb je uveden v tabulce Tabulka 2.15: Odhad spokojenosti klientů s charakteristikami služeb (celkové výsledky i výsledky za jednotlivé typy služeb) Průměrné hodnoty na škále 1 5 (známkování, kde 1 = úplná spokojenost a 5 = úplná nespokojenost) Výsledky za celý soubor Výsledky za cílové skupiny N Min Max Celkový průměr za celý soubor Děti, mládež, rodina Osoby se zdravotním postižením Osoby v krizi Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením Senioři Jiná skupina Spokojenost s finanční dostupností (např. služby nejsou drahé, případně se většinou neplatí) Spokojenost s dopravou (např. v dosahu MHD do 10 min chůze) Spokojenost s dosahem ve městě (např. do 30 min jízdy autobusem/ dopravním prostředkem) Spokojenost s provozem služeb (např. s dostupností časovou, je ,81 1,17 1,89 1,5 1,5 2,83 1, ,69 1,83 1,33 1 1,5 2,5 1, ,53 1,5 1, , ,66 2,17 1,44 1,5 1,5 1,67 1,57 45 strana 154 celkem

47 Analýza poskytovatelů služeb vhodné rozmezí provozní doby) Spokojenost s kapacitou zařízení (je dostatek sociálních a odborných pracovníků, není nutno dlouho čekat, pod.) Spokojenost s odstraněním technických bariér (v zařízeních) Spokojenost s personálem (odborností a kvalifikací) Spokojenost s mezilidskými vztahy personálu (ochotou, komunikací apod.) Spokojenost s informovaností o sociálních službách ,84 1,83 1,38 2 1,5 2,83 1, ,06 2 1, ,83 1, ,31 1,17 1, ,5 1, ,31 1,33 1, ,5 1, ,84 2 1,78 2, , Chybějící typy informací V zájmu lepšího poskytování služeb poskytovatelé formulovali, jaké typy informací jim, z jejich pohledu, chybějí. Volné výpovědi poskytovatelů jsou uvedeny v tabulkách 2.16 až Celkově se jedná o informace týkající se finančních dotací, informace odborného typu a sociálně manažerské informace, jak je podrobně uvedeno v tabulce Tabulka 2.16: Chybějící typy informací (volné výpovědi) Typy Informace o dotacích Chybějící typy informací Dlouhé čekací doby na příděl dotací, dlouhá doba na vyhodnocení grantů Chybí jasné informace o financování v začátku roku, pozdní schvalování dotací Informace o datu přidělení dotací Lepší informace o dotační politice firem Informace o legislativních změnách Informace o legislativních změnách týkajících se ZP náročné si udržet přehled Na začátku roku nevíme, jak budou služby financovány, nevíme, v jakém rozsahu je můžeme poskytovat 46 strana 154 celkem

48 Analýza poskytovatelů služeb Odborné informace Krizová intervence, odborné sociální poradenství Spolupráce s ambulancí léčby bolesti Nové typy kompenzačních pomůcek, nové změny v zákoně Sociálně manažerské informace Co přesně dělají jiná zařízení, která mají v regionu registrovanou stejnou službu, ale klienty odkazují k nám Obtížné získávání informací v obcích okresu Třebíč Odborná školení o změnách v sociálních službách, o nových trendech v péči o postižené O možnosti spolupráce s obecními úřady venkov Sociodemografická data o městě Větší dostupnost informací o možnostech financování projektů z ESF O získávání a využívání finančních prostředků z jiných zdrojů Chybějící typy informací podle těch cílových skupin, jejichž pracovníci se k tématu vyjádřili, jsou uvedeny v tabulkách 2.17 až Tabulka 2.17: Cílová skupina děti, mládež, rodina (volné výpovědi) Chybějící typy informací u cílové skupiny děti, mládež, rodina Informace o legislativních změnách Krizová intervence, odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství, krizová intervence, občanské poradny Tabulka 2.18: Cílová skupina osoby se zdravotním postižením (volné výpovědi) Chybějící typy informací u cílové skupiny osoby se zdravotním postižením Informace o datu přidělení dotací Informace o legislativních změnách týkajících se ZP náročné si udržet přehled Lepší informace o dotační politice firem Nové typy kompenzačních pomůcek, nové změny v zákoně Odborná školení o změnách v sociálních službách, o nových trendech v péči o postižené Tabulka 2.19: Cílová skupina osoby v krizi (volné výpovědi) Chybějící typy informací u cílové skupiny osoby v krizi Co přesně dělají jiná zařízení, která mají v regionu registrovanou stejnou službu, ale klienty odkazují k nám Informace o dotacích 47 strana 154 celkem

49 Analýza poskytovatelů služeb 2.6 Okolnosti ovlivňující poskytování služeb Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb Práci poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících ovlivňuje celá řada okolností. Z faktorů, které poskytovatelé vnímají pro poskytování služeb jako pozitivní, uváděli především faktory související s dobrou spoluprací s ostatními poskytovateli a důležitými institucemi, podporu politiků a zřizovatelů služeb, dostatek financí, spokojenost klientů, zájem klientů, kvalitní personál a vhodné umístění (a prostory) zařízení dobrou dostupnost a další okolnosti. Ty jsou jako výpovědi poskytovatelů uvedeny v tabulce 2,20. Tabulka 2.20: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb (volné výpovědi) Všechny cílové skupiny Dobrá spolupráce se sociálním odborem města Třebíč Dobrá spolupráce s lékařem a rodinou uživatele, prosazování sociálních služeb politiky Dostatečné zajištění financí, kvalitních pracovníků, systém propagace, PR, spolupráce s dalšími organizacemi a dobrovolníky, znalost klientů a potřeb Informovanost, spokojenost klientů Dostatek financí, spolupráce s dalšími subjekty, kvalitní personál, vhodné prostory Spolupráce s obcemi, kvalitní personál, vyhovující prostory Důvěra občanů v serióznost charity Existence zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Jedinečnost služby mediace v kraji Spolupráce s rodinou naplňování stanovený cílů služeb, spokojenost klientů Kvalitní personál poskytující kvalitní péči Možnost spolupráce s ostatními poskytovateli v případě potřeby Možnost zaplatit odborný personál s praxí a zkušenostmi z oboru Partnerství s NNO a dalšími subjekty, dobré jméno, bezplatnost, diskrétnost Podpora ze strany zřizovatele Práce s nemocným a rodinou Snaha zařizovat co nejvíce nadstandardních služeb, vytvoření přátelské atmosféry plné důvěry Spokojenost klientů a rodin, pozitivní zpětná vazba, když se daří práce s ostatními poskytovateli a navazujícími službami Spolupráce s psychiatrickými léčebnami, finanční zajištění, kvalitní pracovníci, podpora organizace Tradice zařízení Umístění ve středu města dobrá dostupnost MHD Vnímání záslužnosti poskytování služeb veřejnosti Získávání finančních prostředků, zájem klientů o nadstandardní služby školení obsluhy PC, kulturní, vzdělávací akce v rámci grantů Zvyšování kvalifikace, rozšiřování znalostí, vytvoření pozitivního pracovního klimatu v organizaci, motivace zaměstnanců 48 strana 154 celkem

50 Analýza poskytovatelů služeb Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb podle cílových skupin jsou uvedeny v tabulkách 2.21 až Tabulka 2.21: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu děti, mládež, rodina (volné výpovědi) Děti, mládež, rodina Dostatečné zajištění financí, kvalitních pracovníků, systém propagace, PR, spolupráce s dalšími organizacemi a dobrovolníky, znalost klientů a potřeb Existence zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Jedinečnost služby mediace v kraji Možnost spolupráce s ostatními poskytovateli v případě potřeby Umístění ve středu města dobrá dostupnost MHD Umístění zařízení blízko centra Získávání finančních prostředků, zájem klientů o nadstandardní služby školení obsluhy PC, kulturní, vzdělávací akce v rámci grantů Tabulka 2.22: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením (volné výpovědi) Osoby se zdravotním postižením Dobrá spolupráce se sociálním odborem města Vzájemnou důvěru klientů a jejich rodičů a opatrovníků, pozitivní náhled veřejnosti Dostatek financí, informovanost, spokojenost klientů Možnost zaplatit odborný personál s praxí a zkušenostmi z oboru Snaha zařizovat co nejvíce nadstandardních služeb, vytvoření přátelské atmosféry plné důvěry Spokojenost našich klientů Spolupráce s jinými poskytovateli sociálních služeb Spolupráce s psychiatrickými léčebnami, finanční zajištění, kvalitní pracovníci, podpora organizace Tabulka 2.23: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu osoby v krizi (volné výpovědi) Osoby v krizi Partnerství s NNO a dalšími subjekty, dobré jméno, bezplatnost, diskrétnost Vnímání záslužnosti poskytování služeb veřejnosti Tabulka 2.24: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením (volné výpovědi) Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením Dostatek financí, spolupráce s dalšími subjekty, kvalitní personál, vhodné prostory Dostatek financí, spolupráce s obcemi, kvalitní personál, vyhovující prostory 49 strana 154 celkem

51 Analýza poskytovatelů služeb Tabulka 2.25: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu senioři (volné výpovědi) Senioři Kvalitní personál poskytující kvalitní péči Práce s nemocným a rodinou Spokojenost klientů a rodin, pozitivní zpětná vazba, když se daří práce s ostatními poskytovateli a navazujícími službami Zájem klientů Zvyšování kvalifikace, rozšiřování znalostí, vytvoření pozitivního pracovního klimatu v organizaci, motivace zaměstnanců Tabulka 2.26: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro jinou cílovou skupinu (volné výpovědi) Jiná skupina Dobrá spolupráce s lékařem a rodinou uživatele, prosazování sociálních služeb politiky Důvěra občanů v serióznost charity Třebíč Když se ve spolupráci s rodinou daří naplňovat stanovený cíl služeb, spokojenost klientů Podpora zřizovatele Pokud se stanou sociální služby prosazovaným politickým tématem Spokojenost uživatelů, přínos služby, spolupráce s některými subjekty Tradice zařízení Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb Z faktorů, které poskytovatelé vnímají pro poskytování služeb jako negativní, uváděli především faktory související s financováním sociálních služeb, které je krátkodobé a nejisté. Poskytovatelé uváděli v této souvislosti také problémy s nedostatkem pracovníků. Volné výpovědi poskytovatelů jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.27: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb (volné výpovědi) Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb Administrativní zátěž Dojíždění do zařízení Prostorové zázemí Krizové zařízení vnímáno jako romské centrum Kromě financí i nedostatek pracovníků Mělo by se více hovořit o umírání doma, prosazovat koncepci domácí hospicové péče Nedostatečná koncepce financování služeb z MPSV a kraje, není zákonná povinnost obcí přispívat na provoz Nedostatek finančních prostředků, nízké hodnocení pracovníků, což může být demotivační Nedostatek financí (pro místní a časovou dostupnost pro jiná místa v kraji Vysočina) 50 strana 154 celkem

52 Analýza poskytovatelů služeb Nedostatek financí, obtížné získávání Nedostatek personálu, nejistá perspektiva financování sociálních služeb Nejistota financování po cca půl roku, než jsou schváleny dotace Nejsme vlastníky prostor, krátkodobé pronájmy, nejsou zdroje k nákupu automobilu k zajištění terénních služeb Nerovnost poskytujících subjektů před zákonem a při získávání finančních prostředků Nízké dotace Předpojatost některých občanů vůči charitě Třebíč z důvodu netolerance jejího křesťanského založení Přílišná byrokracie Špatná spolupráce s lékaři a rodinou uživatele služby Špatné technické zázemí, nedostatečné personální pokrytí Velká vytíženost organizačních pracovníků Zásadní snížení získaných prostředků omezení provozu Špatná propagace služeb nedostatek prostředků Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb podle cílových skupin jsou uvedeny v tabulkách 2.28 až Tabulka 2.28: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu děti, mládež, rodina (volné výpovědi) Děti, mládež, rodina Dojíždění do zařízení Krizové zařízení vnímáno jako romské centrum Kromě financí nedostatek pracovníků Nejsme vlastníky prostor, krátkodobé pronájmy, nejsou zdroje k nákupu automobilu k zajištění terénních služeb Špatné technické zázemí, nedostatečné personální pokrytí Špatná propagace služeb nedostatek prostředků Tabulka 2.29: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením (volné výpovědi) Osoby se zdravotním postižením Nedostatečná koncepce financování služeb z MPSV a kraje, není zákonná povinnost obcí přispívat na provoz Nedostatek financí, obtížné získávání Nerovnost poskytujících subjektů před zákonem a při získávání finančních prostředků Velká vytíženost 51 strana 154 celkem

53 Analýza poskytovatelů služeb Tabulka 2.30: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu osoby v krizi (volné výpovědi) Osoby v krizi Nedostatek finančních prostředků, nízké hodnocení pracovníků Nevhodné prostory, nedostatečné vnímání potřebnosti Tabulka 2.31: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu senioři (volné výpovědi) Senioři Nedostatek personálu, nejistá perspektiva financování sociálních služeb Nejistota financování po cca půl roku, než jsou schváleny dotace Mělo by se více hovořit o umírání doma, prosazovat koncepci domácí hospicové péče Nízké dotace Zásadní snížení získaných prostředků omezení provozu Tabulka 2.32: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb pro jinou cílovou skupinu (volné výpovědi) Jiná skupina Administrativní zátěž Financování sociálních služeb, prostorové zázemí střediska Není zákonná povinnost obcí přispívat na provoz sociálních služeb, nedostatečná koncepce financování z MPSV a kraje Předpojatost některých občanů vůči charitě Třebíč z důvodu netolerance jejího křesťanského založení Přílišná byrokracie Špatná spolupráce s lékaři a rodinou uživatele služby, není zákonná povinnost obcí přispívat na provoz sociálních služeb 52 strana 154 celkem

54 Analýza poskytovatelů služeb Závěrečné připomínky poskytovatelů Poskytovatelé se mohli volně vyjádřit k jakékoliv problematice, např. co by pomohlo jejich službě při vykonávání její činnosti, jaké formy podpory pro realizaci své služby očekávají od města, případně i spádových obcí, jak jsou spokojeni s přístupem od státu, kraje, obcí, veřejnosti apod. Získané volné výpovědi v neupravované podobě jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.33: Připomínky poskytovatelů (volné výpovědi) Připomínky poskytovatelů Dosud nepropracovaný systém návaznosti služeb na služby sociální, viz poskytovaná rodinná mediace, doporučení propojit a provázat alespoň na místní úrovni. Propojení návaznosti služeb mediačních na služby sociální, provázanost informovanosti a financování Trvalou zátěží veškerých středisek Oblastní charity Třebíč je finanční nejistota eventuálně krácení finanční dotací od státu, kraje, města. Atmosféra finanční nejistoty působí tísnivě na všechny pracovníky, velmi komplikuje dlouhodobé plánování rozvoje a zdokonalování služeb, či zakládání nových středisek pomoci potřebným lidem velmi rozličně handicapovaným. Středisko rané péče Třebíč dlouhodobě hledá nové prostory pro svoji činnost. V současné době jsou prostory, které má k dispozici velmi malé, nevyhovující. Úplně chybí prostory pro uložení pomůcek, které středisko využívá. Pro poskytování našich služeb by nám pomohla podpora naší činnosti od Města Třebíč. Byli jsme vyřazeni z Minimální sítě sociálních služeb potřebnosti, protože jsme podle Města duplicitní s Centrem pro zdravotně postižené kraje Vysočina. Tato organizace poskytuje pouze prodej drobných kompenzačních pomůcek (baterie do sluchadel), v případě odborného poradenství odesílají sluchově postižené občany k nám do Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Základní organizace Třebíč. Naše organizace poskytuje: - odborné poradenství pro sluchově postižené - zajišťování kompenzačních pomůcek pro sluchově postižené - drobná údržba sluchadel a pomůcek pro sluchově postižené - zprostředkování oprav sluchadel v opravnách - půjčování sluchadel po dobu opravy klientova sluchadla na základě dohody s ORL lékařem - zprostředkování baterií, akumulátorku, šňůrek, olivek, tvarovek, atd. - zprostředkování příspěvků na kompenzační pomůcky pro sluchově postižené od sociálních referátů - pomoc při zařazení sluchově postižených dětí do všech typů škol - získávání informací o poskytování služeb pro sluchově postižené na mezinárodní úrovni - zajišťování tlumočnických služeb - zprostředkování služeb v oblasti technické, sociální a pracovně právní, logopedie, foniatrie - nově Půjčovna kompenzačních pomůcek pro sluchově postižené - pravidelné členské schůzky vždy třetí úterý v měsíci od 15:00 - informační zpravodaj - účast na organizaci akcí pro veřejnost pořádaných SNN v ČR KO Vysočina (Dětský den, Mikuláš, Dovolená s neslyšícími, aj.) Naše zařízení s počtem klientů 172 je zřizované krajem Vysočina. S Městem Třebíč spolupracujeme pouze u příležitostí společenských událostí. V rámci bulletinu jsme uvedeni v přehledu institucí poskytující sociální služby. Jsme zařazení do komunitního plánování města Třebíče. Třebíčské centrum o. s. není poskytovatel sociálních služeb, nabízíme a realizujeme služby pro rodinu, včetně základního sociálního poradenství, aktivizační služby, služby pro osoby v přechodné krizi (komunitní sezení, arteterapeutická sezení, internetová kavárnička ), dále služby pro seniory a tělesně postižené (nabídka rukodělných aktivit u těchto osob doma či dle přání), dále mezigenerační setkávání, atd. Dále služby pro rodiny se specifickými potřebami (rodiny s dvojčaty a vícerčaty, rodiny s dětmi s celiakií apod.). Ve spolupráci s OSPOD MÚ Třebíč zajišťujeme styk rozvedených rodičů s dětmi. Ve spolupráci s Domovem pro matky v tísni nabízíme účast na akcích zdarma. Pro rodiče na MD a RD a nezaměstnané nabízíme vzdělávací 53 strana 154 celkem

55 Analýza poskytovatelů služeb semináře, kurz y besedy s odborníky. Naše organizace je klasifikovaná jako zařízení prevence sociálního vyloučení rodičů pečující o děti a v roce 2010 jsme získali status Organizace uznaná MPSV na léta pro činnost v oblasti prorodinných aktivit. Jsme členy komunitního plánování, přivítali bychom také koncepci prorodinné politiky. Neustále, při každé příležitosti proklamujeme, že tělesné postižení může kohokoliv postihnout ze dne na den, ať už vlivem nemoci nebo úrazu. Snažíme se pomáhat svým členům zlepšovat jejich životní podmínky a přispívat k tomu, aby navzdory svému tělesnému postižení mohli žít důstojný a bohatý život. Velmi bychom ocenili a zároveň potřebovali pomoci s nalezením vhodného objektu nebo pozemku pro stavbu nového Domova pro matky Třebíč. Tím bychom dosáhli k zajištění důstojného a motivujícího prostředí pro práci s uživateli DMT a také by to umožnilo vznik služeb, které jsou žádány např. Krizové pomoci nebo noclehárny, příp. několika azylových lůžek pro samotné ženy bez domova. Rádi bychom se specializovali na sociálně aktivizační služby v regionu Náměštsko, jednak sousedí s JMK, krátký dojezd + IDS JMK (dobré dopravní spojení s Brnem). Ihned navázat na svépomocné skupiny odlehčovacími službami, spíše dotace od míst, kde je služba poskytována nežli od kraje Vysočina, kde nemáme registraci. Doprava je problém pro pečující rodiny a na delší vzdálenosti se nechtějí vydat, uživatel by byl dlouho bez dozoru, raději uvítají návštěvu v rodině základní poradenství (senioři odlehčovací služby) 54 strana 154 celkem

56 Analýza poskytovatelů služeb 3. Shrnutí Celkově Sociální služby jsou poskytovány občanům, kteří mohou být zařazeni do různých cílových skupin. 17 Polovina poskytovatelů provozuje své služby pro osoby se zdravotním postižením, téměř polovina poskytovatelů seniory, téměř dvě pětiny osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučení, třetina poskytovatelů cílovou skupinu děti, mládež, rodina. U více než třetiny služeb bylo uvedeno, že v rámci jejich organizace je plánováno rozšiřování služeb. Zužování služeb uvedeno nebylo ani v jednom případě. Zachování současného stavu plánuje polovina poskytovatelů. V současnosti jsou poskytovány služby v pořadí od nejčetnějších poskytování sociální poradenství, odlehčovací služby, pečovatelská služba, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, denní stacionáře, osobní asistence, krizová pomoc, azylové domy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, raná péče, domovy pro seniory, sociální rehabilitace, domovy pro osoby se zdravotním postižením, kontaktní centra, nízkoprahová denní centra, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, terénní programy, domovy se zvláštním režimem, průvodcovské a předčitatelské služby, sociálně terapeutické dílny, telefonická krizová pomoc, jiná služba (např. mediační, resp. kombinace více skupin). Problémové oblasti Nejproblémovější oblastí se u služeb poskytovaných primárně pro všechny cílové skupiny se jeví oblast finanční. Intenzivní, nebo částečné problémy byly uváděny u více než tří čtvrtin služeb. Upřesnění problémů dle volného vyjádření poskytovatelů lze shrnout: Problémy ve financování: - Problematická dotační politika státu - Omezení činnosti dané rozpočtem organizací - Nedostatek grantů pro některé cílové skupiny - Neatraktivnost sociální problematiky pro sponzory Personální problémy: - Nedostatek kvalifikovaných uchazečů - Náročnost práce a nízké platy pracovníků Materiální problémy: - Chybějící prostory pro činnost (místnosti, budovy) - Rekonstrukce a obnova stávajícího vybavení (budovy, vnitřní vybavení) - Architektonické bariéry v zařízeních - Potřeba specifických předmětů pro činnost (automobil apod.) Systémové problémy: - Celkově nedořešena legislativa jako nejasnosti v zákoně o sociálních službách, nenávaznost legislativ) 17 Příkladem může občan, který je ve věku nad 60 let; může být zařazen do cílové skupiny senior ; Jestliže je ještě zaměstnán, může být chápán jako člen běžné populace - veřejnosti ; pro případ, že má vážné problémy s páteří, může být chápán jako občan se zdravotním postižením, jestliže je Rom, jedná se o cílovou skupinu národnostní menšina. 55 strana 154 celkem

57 Analýza poskytovatelů služeb - Absence kontrolních mechanismů Zlepšení v oblasti sociálních služeb - Více než tři čtvrtiny poskytovatelů uvádí dlouhodobé financování sociálních služeb - Více než polovina poskytovatelů uvádí větší ochotu ke sponzorování sociálních služeb - Téměř polovina poskytovatelů uvádí zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů - Necelá třetina poskytovatelů uvádí větší informovanost o sociálních službách - Více než desetina poskytovatelů uvádí jiné podněty, které byly upřesněny jako zrovnoprávnění poskytovatelů sociálních služeb, úplně zbytečná agenda - Méně než desetina poskytovatelů uváděla, lepší dopravní dostupnost a zvýšení kapacity již existujících služeb - Nejméně se respondenti přikláněli k názoru, že zlepšení v oblasti sociálních služeb dle poskytovatelů přinese rozšíření nabídky sociálních služeb. Chybějící služby Nejčastěji uváděné chybějící sociálními služby pro všechny cílové skupiny (zmiňované minimálně pěti poskytovateli): - Podpora samostatného bydlení - Chráněné bydlení - Odlehčovací služby - Domy na půl cesty - Krizová pomoc - Jiná služby sousedská pomoc osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky - Sociálně terapeutické dílny - Osobní asistence - Sociální poradenství - Domovy se zvláštním režimem Chybějící typy informací - Informace týkající se dotací - Informace odborného typu - Manažerské informace Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb (dle vyjádření poskytovatelů) - Dobrá spolupráce s ostatními poskytovateli a důležitými institucemi - Podpora politiků a zřizovatelů služeb podpora města - Dostatek financí - Spokojenost klientů a jejich zájem - Kvalitní personál - Vhodné umístění a prostory zařízení dobrá dostupnost Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb - Financování sociálních služeb, které je krátkodobé a nejisté - Nedostatek pracovníků 56 strana 154 celkem

58 III. oddíl Analýzy uživatelů sociálních služeb 57 strana 154 celkem

59 Analýza uživatelů služeb 1. Charakteristika souboru uživatelů sociálních služeb Metodologie výzkumu Výzkumný soubor tvořilo 309 jedinců žijících ve městě Třebíč. Jednalo se jednak o občany, kteří již sociální služby využívali (jako aktuální nebo bývalí klienti různých sociálních organizací či zařízení), jednak o občany, kteří dosud sociální služby nevyužívali. Na základě řízených rozhovorů byli respondenti zařazeni pouze do jedné cílové skupiny, které byly vymezeny jako osoby se zdravotním postižením, senioři, rodiny s dítětem v krizi (např. v rozvodovém řízení), nezaměstnaní, osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, osoby, které vedou rizikový způsob života (např. bez domova, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách), občané v krizi a běžná populace veřejnost. Dotazované osoby mohly spadat do více cílových skupin, např. do skupiny osob se zdravotním postižením a případně běžné populace. Nicméně byla volena vždy pouze jedna cílová skupina podle rozhodnutí respondenta. V zásadě totiž starší lidé jsou vystaveni různým zdravotním omezením a na nich záleží, jak toto svoje zdravotní omezení přijímají a podle toho se také zařazují do konkrétní cílové skupiny. S ohledem na vymezení cíle byl výzkumný soubor získán prostřednictvím stratifikovaného výběrového šetření, pomocí něhož bylo zajištěno optimální rozložení charakteristik a obsahové pokrytí předmětu zkoumání. S jednotlivými občany byly provedeny osobní strukturované rozhovory prostřednictvím tazatelské sítě. Síť tazatelů byla sestavena z osob, jejichž určité osobnostní i profesionální kvality zvýhodňovaly vést řízené rozhovory s ohledem na výzkumný cíl. Pro řešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních postupů. Výzkumným cílem bylo vyhledat potřeby uživatelů sociálních služeb a veřejnosti ve vztahu k sociálním službám a službám souvisejícím v Třebíči. Terénní šetření proběhlo v průběhu ledna a první polovině února Datová struktura obsahovala 309 záznamů a 91 znaků, celkem číselných údajů. Z těchto dat byly odvozeny sekundární kvantitativní údaje, které byly podkladem pro další analytické činnosti. Obsahovému zpracování byly podrobeny i informace verbálního charakteru. 1.1 Popis výzkumného souboru základní demografické údaje Cílové skupiny Výzkumný soubor tvořilo 309 uživatelů sociálních služeb a veřejnosti. Zastoupení dotazovaných v cílových skupinách výzkumného souboru je uvedeno v grafu 1.1 a tabulce 1.1. V grafu 1.2 je uvedeno podílové zastoupení uživatelů a neuživatelů sociálních služeb. 58 strana 154 celkem

60 Analýza uživatelů služeb Graf 1.1: Cílové skupiny výzkumného souboru (N = 309) Tabulka 1.1: Cílové skupiny výzkumného souboru Abs % 1. senioři 77 24,9 2. osoby se ZP 75 24,3 3. nezaměstnaní 12 3,9 4. rodiny s dítětem v krizi, např. v rozvodovém řízení 21 6,8 5. osoby ohrožené závislostí na návykových látkách 12 3,9 6. osoby, které vedou rizikový způsob života, osoby žijící v sociálně 49 15,9 vyloučených komunitách apod. 7. občané v krizi 5 1,6 9. veřejnost 58 18,8 Celkem ,0 Graf 1.2: Uživatelé a neuživatelé sociálních služeb (N = 309) Pohlaví Pohlaví dotázaných bylo ve výzkumném souboru zastoupeno mírně vyšším podílem žen (57,8 %), jak je uvedeno v grafu strana 154 celkem

61 Analýza uživatelů služeb Graf 1.3 Pohlaví (N = 309) Věk Ve třetinovém věkovém rozvrstvení souboru v rozmezí mladších věkových kategorií do 27 let se nacházela téměř čtvrtina dotázaných, v další věkové kategorii se nacházely téměř dvě pětiny dotázaných a v přibližně post produktivním věkovém rozmezí, tj. 61 a více let, se nacházely rovněž přibližně dvě pětiny dotázaných, jak je uvedeno v grafu 1.4. Graf 1.4 Kategorizovaný věk (N = 309) Podrobnější věkové členění je zřejmé z tabulky 1.2 a grafu 1.5. Celkově podíl občanů nacházejících se v produktivním a poproduktivním je přibližně dvě třetiny k jedné třetině ve prospěch obyvatel produktivního věku. Tabulka 1.2: Kategorizovaný věk (N = 309) Abs % let 30 9, let 44 14, let 63 20, let 50 16,2 60 a více let ,5 Celkem ,0 60 strana 154 celkem

62 Analýza uživatelů služeb Graf 1.5: Věkové rozložení (%, N = 309) Rodinný stav Nejčetnější zastoupení ve výzkumném souboru měli vdané respondentky, ženatí respondenti (34 %) a svobodní (33 %). Dále se jednalo o malé podíly rozvedených (14 %) a ovdovělých (18 %). Podíly v rozložení rodinného stavu jsou uvedeny z grafu 1.6. Graf 1.6 Rodinný stav (%, N = 309) Pracovní pozice Pracovní pozice dotázaných je uvedena v tabulce 1.3. Největší podíl dotázaných byli důchodci (i invalidní), jednalo se přibližně o polovinu (51,8 %) respondentů. Více než desetina dotázaných (12,5 %) byla zastoupena nezaměstnanými. Necelou desetinu souboru (8,5 %) tvořily ženy v domácnosti, kam spadaly i ženy na mateřské dovolené. Další skupinu dotázaných tvořili studenti (9,8 %) a zaměstnaní tvořili 14,1 % souboru. Ostatní pracovní pozice byly neupřesněny (1,3 %). Tabulka 1.3 Pracovní pozice Abs % Validní % Zaměstnán/a 43 13,9 14,1 Soukromý podnikatel 6 1,9 2,0 V domácnosti (i mateřská dovolená) 26 8,4 8,5 Nezaměstnaný 38 12,3 12,5 Důchodce (nepracující), invalidní ,1 51,8 Student, učeň, žák 30 9,7 9,8 Ostatní 4 1,3 1,3 61 strana 154 celkem

63 Analýza uživatelů služeb Celkem ,7 100,0 Neuvedeno 4 1,3 Celkem ,0 Vzdělání Co se týká dosaženého vzdělání respondentů, dvě pětiny dotázaných byly vyučeny (bez maturity, 39,5 %), více než čtvrtina dotázaných měla maturitu, čtvrtina dotázaných měla základní vzdělání, případně byla bez vzdělání 18 (24,6 %) a vyšší než středoškolské vzdělání měla téměř desetina dotázaných (7,8 %), viz tabulka 1.4. Tabulka 1.4: Nejvyšší dokončené vzdělání Abs % Základní bez vyučení, případně bez vzdělání 76 24,6 Vyučen (a) bez maturity ,5 Maturita 87 28,2 Vyšší odborná škola 9 2,9 Vysoká škola 15 4,9 Celkem ,0 Materiální zajištění domácností Materiální zajištění domácností, ve kterých respondenti žijí, bylo zjišťováno jako blíže nespecifikované. Šlo o subjektivní pohled dotázaných, který je důležitý pro jejich celkovou životní orientaci. Dá se předpokládat, že spokojení či průměrně spokojení obyvatelé se budou setkávat s menšími problémy a problematickými situacemi než ti, kteří budou subjektivně nespokojeni. Materiální zajištění domácnosti, ve které respondenti žijí, je celkově chápáno více než dvou třetinou dotázaných jako průměrně zajištěné (68,7 %), viz tabulka 1.5 a graf 1.7. Tabulka 1.5: Materiální zajištění domácnosti Abs % Validní % Velmi dobře zajištěni 9 2,9 2,9 Solidně zajištěni 43 13,9 14,0 Průměrně zajištěni ,3 68,7 Špatně zajištěni 12 3,9 3,9 V zásadě chudí 32 10,4 10,4 Celkem ,4 100,0 Neuvedeno 2 0,6 Celkem ,0 18 Poznamenáváme, že se jedná o standardní formulaci, počet jedinců bez vzdělání uváděn není (nebývá zjišťován). Může se jednat např. o osoby s mentálním postižením, které školu nenavštěvují. 62 strana 154 celkem

64 Analýza uživatelů služeb Graf 1.7 Materiální zajištění domácnosti (%, N = 307) Materiální zajištění domácností u uživatelů a neuživatelů služeb Materiální zajištění domácností vyjádřené prostřednictvím vypočítaných indexů materiálního zajištění (jako vážených průměrů odpovídajících hodnocení úrovně zajištění domácnosti u dotázaných) v cílových skupinách je uvedeno v tabulce 1.6 a grafu 1.8. Indexy jsou uspořádány podle velikosti. Z tabulky je zřejmé, že jako relativně nejlépe zajištěné subjektivně chápou sebe senioři a osoby se zdravotním postižením. Nejhůře se cítí být materiálně zajištěni občané v krizi. Hodnocení materiálního zajištění domácností uvnitř všech cílových skupin je uvedeno v grafu 1.8. Tabulka 1.6: Materiální zajištění domácností podle příslušnosti dotázaných k cílové skupině Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = velmi dobře zajištěni,, 5 = v zásadě chudí. Index zajištění Abs Senioři 2,78 77 Osoby se ZP 2,89 75 Veřejnost 2,93 56 Nezaměstnaní 3,00 12 Osoby ohrožené závislostí na návykových látkách 3,00 12 Rodiny s dítětem v krizi, např. V rozvodovém řízení 3,38 21 Osoby, které vedou rizikový způsob života, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách apod. 3,61 49 Občané v krizi 4,40 5 Celkem 3, strana 154 celkem

65 Analýza uživatelů služeb Graf 1.8: Materiální zajištění domácností podle příslušnosti dotázaných k cílové skupině Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = velmi dobře zajištěni,, 5 = v zásadě chudí. Indexy materiálního zajištění vypočítané pro uživatele a neuživatele služeb se pohybují okolo průměrného zajištění (hodnoty 3) a jsou uvedeny v tabulce 1.7, statisticky významné rozdíly mezi uživateli a neuživateli služeb však nebyly prokázány. Co se týká cílových skupin, tam statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými cílovými skupinami prokázány byly. Tabulka 1.7: Materiální zajištění domácností podle uživatelů a neuživatelů sociálních služeb Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = velmi dobře zajištěni,, 5 = v zásadě chudí. Index zajištění Abs Uživatel/ka 3, Neuživatel/ka 3, Hodnotové hierarchie Hodnoty zaujímají zásadní místo v životě člověka. Vymezujeme je jako koncepce individua, které potenciálně reprezentují jeho žádoucí psychické interakce, tedy způsoby, prostředky a cíle jednání. Vědění zvláště o cílových individuálních hodnotových hierarchiích zkoumaných osob má stěžejní důležitost v tom aspektu, že nelze žádný problém správně formulovat, pokud nejsou jasně formulovány i s ním související hodnoty a viditelné příznaky jejich ohrožení. Důležitost jednotlivých hodnot v konkrétním kontextu závisí na jejich hierarchii, která je aktivována ve vztahu k situacím, s nimiž jedinec spojuje konkrétní psychickou interakci. Jako události vnitřního světa osoby jsou hodnoty promítány do vnějšího světa. Proto je lze zjistit nejen z verbálních vyjádření, ale badatel je může odvodit též z viditelných projevů osoby. Avšak slovní vyjádření zůstává podstatným aspektem jejich existence. Hodnoty mohou být identifikované prostřednictvím zjištění úrovně (míry) konkrétní hodnoty u zkoumaných osob. Proto použití různých stupnic a baterií, pomocí nichž na základě výměny významů mezi zkoumanou osobou a badatelem hierarchie hodnot zjišťujeme, ( měříme ), je legitimní. 64 strana 154 celkem

66 Analýza uživatelů služeb Jako baterie zjišťující hodnotové hierarchie dotázaných byla použita skupina položek označujících pro respondenta konkrétní terminální hodnotu. Ze seznamu terminálních hodnot, který je samostatně uveden v tabulce 1.8, volili první, druhou až pátou hodnotu podle pořadí důležitosti. Dotázaní měli možnost dopsat i ty hodnoty, které v seznamu uvedeny nebyly. Pro jednotlivé volby uvádíme hodnoty podle pořadí (včetně identifikačního čísla) ze seznamu všech hodnot v tabulkách 10.1 až Celkovou informaci o hodnotovém systému respondentů můžeme zjistit jednak podle pořadí v první až páté volbě, jednak součtovým znakem. Na prvním místě v prvních třech výběrech byly voleny hodnoty: 1. volba: stabilní a (relativně) dobré zdraví Na dalších místech se jednalo převážně o volbu: mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny a dobří přátelé. Podrobné pořadí je zřejmé z tabulek Tabulka 1.8: Seznam terminálních hodnot Terminální (cílové) hodnoty 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví 2. dobří přátelé 3. mít okolo sebe spokojené lidi (děti, členy rodiny, přátele, vícegenerační soužití apod.) 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství 5. příjemný život v dostatku (uspokojivý životní standard) 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 7. úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky) 8. vlastní majetek 9. radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí 10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších informací) 11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) 12. žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj 13. zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci 14. žít náboženským životem (v církvi apod.) 15. dostatek peněz 16. pocit bezpečí ve svém domově 17. pocit bezpečí mimo domov 18. jiná hodnota V prvním výběru byly voleny hodnoty (v podílu větším než 5 % respondentů): - 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví - 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod spokojený partnerský vztah, dobré manželství 65 strana 154 celkem

67 Analýza uživatelů služeb Tabulka 1.9: Volené hodnoty podle pořadí v prvním výběru Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit první volba Abs % Validní % 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví , mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod ,7 11,7 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství 20 6,5 6,5 2. dobří přátelé 8 2,6 2,6 12. žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj 8 2,6 2,6 15. dostatek peněz 6 1, pocit bezpečí ve svém domově jiná hodnota příjemný život v dostatku 2 0,6 0,7 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 2 0,6 0,7 7. úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky) 2 0,6 0,7 9. radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí 2 0,6 0,7 Celkem ,4 100,0 Vynechané údaje 2 0,6 Celkem ,0 Ve druhém výběru byly voleny hodnoty (v podílu větším než 5 % respondentů): - 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví - 2. dobří přátelé - 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod spokojený partnerský vztah, dobré manželství Tabulka 1.10: Volené hodnoty podle pořadí ve druhém výběru Hodnoty druhá volba: Abs % Validní % 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví 40 12,9 13,0 2. dobří přátelé 82 26,5 26,7 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod ,5 27,7 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství 51 16,5 16,6 5. příjemný život v dostatku 2 0,6 0,7 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 18 5,8 5,9 9. radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí 4 1,3 1,3 10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších informací) 11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) 4 1,3 1,3 2 0,6 0,7 66 strana 154 celkem

68 Analýza uživatelů služeb 12. žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj 2 0,6 0,7 16. pocit bezpečí ve svém domově 15 4,9 4,9 jiná hodnota 2 0,6 0,7 Celkem ,4 100,0 Vynechané údaje 2 0,6 Celkem ,0 Ve třetím výběru byly voleny hodnoty (v podílu větším než 5 % respondentů): - 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství - 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod dobří přátelé pocit bezpečí ve svém domově dostatek peněz - 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný Tabulka 1.11: Volené hodnoty podle pořadí ve třetím výběru Hodnoty třetí volba: Abs % Validní % 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství ,3 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod , dobří přátelé 43 13,9 14,1 16. pocit bezpečí ve svém domově 23 7,4 7,5 15. dostatek peněz 20 6,5 6,6 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 19 6,1 6,2 5. příjemný život v dostatku 15 4,9 4,9 7. úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky) 15 4,9 4,9 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví 12 3,9 3,9 10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších informací) 9 2, radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí 6 1, žít náboženským životem (v církvi apod.) 6 1, vlastní majetek 4 1,3 1,3 12. žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj jiná hodnota pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) 2 0,6 0,7 17. pocit bezpečí mimo domov 2 0,6 0,7 Celkem ,7 100,0 Vynechané údaje 4 1,3 Celkem ,0 67 strana 154 celkem

69 Analýza uživatelů služeb Ve čtvrtém výběru byly voleny hodnoty (v podílu větším než 5 % respondentů): - 5. příjemný život v dostatku pocit bezpečí mimo domov pocit bezpečí ve svém domově - 2. dobří přátelé - 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly - 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod dostatek peněz Tabulka 1.12: Volené hodnoty podle pořadí ve čtvrtém výběru Hodnoty čtvrtá volba: Abs % Validní % 5. příjemný život v dostatku 51 16,5 16,8 17. pocit bezpečí mimo domov ,2 16. pocit bezpečí ve svém domově 29 9,4 9,6 2. dobří přátelé 28 9,1 9,2 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 24 7,8 7,9 11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) 23 7,4 7,6 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. 21 6,8 6,9 15. dostatek peněz 19 6,1 6,3 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství 15 4, radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí 15 4, úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky) 14 4,5 4,6 10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších informací) 10 3,2 3,3 12. žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj 10 3,2 3,3 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví 9 2, vlastní majetek 2 0,6 0,7 14. žít náboženským životem (v církvi apod.) 2 0,6 0,7 Celkem ,1 100,0 Vynechané údaje 6 1,9 Celkem ,0 V pátém výběru byly voleny hodnoty (v podílu větším než 5 % respondentů): - 5. příjemný život v dostatku pocit bezpečí ve svém domově dostatek peněz pocit bezpečí mimo domov pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly 68 strana 154 celkem

70 Analýza uživatelů služeb - 2. dobří přátelé - 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný - 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky) Tabulka 1.13: Volené hodnoty podle pořadí v pátém výběru Hodnoty 5. volba Abs % Validní % 5. příjemný život v dostatku 39 12,6 13,1 16. pocit bezpečí ve svém domově ,4 15. dostatek peněz 29 9,4 9,8 17. pocit bezpečí mimo domov 29 9,4 9,8 11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) 24 7,8 8,1 2. dobří přátelé 23 7,4 7,7 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. 23 7,4 7,7 7. úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky) 16 5,2 5,4 10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších informací) 14 4,5 4,7 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 12 3, žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj 12 3, spokojený partnerský vztah, dobré manželství 10 3,2 3,4 9. radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí 10 3,2 3,4 8. vlastní majetek 7 2,3 2,4 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví 6 1, žít náboženským životem (v církvi apod.) 5 1,6 1,7 13. zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci 2 0,6 0,7 jiná hodnota 2 0,6 0,7 Celkem ,1 100,0 Vynechané údaje 12 3,9 Celkem ,0 Součtový znak volené hodnoty vznikl součtem pěti výše uvedených tabulek (1.9 až 1.13) a má zhuštěnou informaci počet voleb celkem. Celkem bylo realizováno 1519 voleb. Nejčastěji byly voleny služby v podílu větším jak 20 % z validních případů (Součet podílů z validních případů je větší než 100, protože respondenti celkově volili pět hodnot) - Stabilní a (relativně) dobré zdraví - Mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. - Dobří přátelé - Spokojený partnerský vztah, dobré manželství - Příjemný život v dostatku - Pocit bezpečí ve svém domově 69 strana 154 celkem

71 Analýza uživatelů služeb - Dobré zaměstnání, být v něm úspěšný - Dostatek peněz - Pocit bezpečí mimo domov Podrobně viz tabulka Tabulka 1.14: Hodnoty součet voleb podle pořadí Požadované hodnoty v 1. až 5. výběru (celkem 1519 voleb) Celkem 307 respondentů, kteří volili alespoň jednu cílovou hodnotu Abs % % z validních případů 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví ,6 % 91,9 % 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod ,3 % 70,7 % 2. dobří přátelé ,1 % 59,9 % 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství ,0 % 54,4 % 5. příjemný život v dostatku 109 7,2 % 35,5 % 16. pocit bezpečí ve svém domově 104 6,8 % 33,9 % 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 75 4,9 % 24,4 % 15. dostatek peněz 74 4,9 % 24,1 % 17. pocit bezpečí mimo domov 62 4,1 % 20,2 % 11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) 51 3,4 % 16,6 % 7. úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky) 47 3,1 % 15,3 % 9. radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí 37 2,4 % 12,1 % 10. vzdělávat se, vychovávat sebe (získávání nejrůznějších informací) 37 2,4 % 12,1 % 12. žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj 35 2,3 % 11,4 % 14. žít náboženským životem (v církvi apod.) 13 0,9 % 4,2 % 8. vlastní majetek 13 0,9 % 4,2 % 18. jiná hodnota 10 0,7 % 3,3 % 13. zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci 2 0,1 % 0,7 % Celkem ,0 % 494,8 % Můžeme tedy shrnout, že respondenti tradičně kladou na první pozici jako nejdůležitější hodnotu zdraví. Následují hodnoty zaměřené na důležitost spokojenosti s nejbližším okolím, (dobrými přáteli a partnerskými vztahy), na který navazuje příjemný život v dostatku, pocit bezpečí v domově, dále důležitost dobrého zaměstnání včetně úspěchu v zaměstnání a důležitost hodnot orientovaných na zajištění materiálního zabezpečeni rodiny (dostatek peněz) jako tzv. materialistické hodnoty. Následují: pocit bezpečí mimo domov, radost nebo úspěch z práce pro sebe, radost nebo úspěch z práce pro sebe a pro nejbližší okolí a sebevzdělávání. Post materialistické hodnoty (orientace mimo sebestřednost jedince) zůstávají na posledních místech v hierarchii hodnot. Jedná se o duchovní či náboženské hodnoty. Zajímavé je, že hodnota mít vlastní majetek se objevuje jako ne příliš důležitá a není spojována s finančním zajištěním domácnosti, které se objevuje na důležitější pozici v hierarchii hodnot. Důležitost zájmu o politiku, mít úspěch v politické práci je na posledním místě hierarchii součtového znaku. 70 strana 154 celkem

72 Analýza uživatelů služeb Z výše uvedeného můžeme usoudit, že v případě ohrožení hodnot umístěných v první polovině hierarchie hodnot by respondent dostal do problémových situací. Jediná hodnota, která je závislá na vnějším sociálním prostředí, je dobré zaměstnání, jelikož je klíčovou okolností pro zajištění stability způsobu života občanů v produktivním věku. Pocit bezpečí mimo domov je další hodnotou, která je občany vnímaná jako významná. Roztříděním respondentů na uživatele a neuživatele služeb se získané souhrnné výsledky mírně mění. Neuživatelé považují za důležitější hodnotu dobré zaměstnání, být v něm úspěšný a také zvýznamňují hodnotu sebevzdělávání. Tyto hodnoty jsou u uživatelů služeb na nižších pozicích důležitosti. Podrobně viz grafy 1.9 a 1.10 a tabulka Tyto hodnoty jsou v tabulce zvýrazněny kurzívou tučně. Tabulka 1.15: Hodnoty volené neuživateli a uživateli sociálních služeb podle pořadí součtu voleb (Požadované hodnoty v 1. až 5. výběru, celkem 1519 voleb) Neuživatelé % z validních případů Uživatelé % z validních případů 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví 96,6 % 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví 90,7 % 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství 78,0 % 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. 69,4 % 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. 76,3 % 2. dobří přátelé 60,9 % 2. dobří přátelé 55,9 % 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství 48,8 % 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 40,7 % 5. příjemný život v dostatku 38,7 % 16. pocit bezpečí ve svém domově 27,1 % 16. pocit bezpečí ve svém domově 35,5 % 15. dostatek peněz 23,7 % 15. dostatek peněz 24,2 % 5. příjemný život v dostatku 22,0 % 17. pocit bezpečí mimo domov 23,0 % 10. vzdělávat se, vychovávat sebe (získávání nejrůznějších informací) 15,3 % 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 20,6 % 12. žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj 11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) 13,6 % 11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) 10,2 % 7. úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky) 18,1 % 16,9 % 9. radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí 8,5 % 9. radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí 12,9 % 7. úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky) 8,5 % 10. vzdělávat se, vychovávat sebe (získávání nejrůznějších informací) 11,3 % 17. pocit bezpečí mimo domov 8,5 % 12. žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj 10,9 % 18. jiná hodnota 3,4 % 8. vlastní majetek 4,8 % 14. žít náboženským životem (v církvi apod.) 3,4 % 14. žít náboženským životem (v církvi apod.) 4,4 % 8. vlastní majetek 1,7 % 18. jiná hodnota 3,2 % 13. zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci 0,0 % 13. zajímat se o politiku, mít úspěch v politice 0,8 % 71 strana 154 celkem

73 Analýza uživatelů služeb Graf 1.9: Pořadí hodnot, které byly voleny uživateli sociálních služeb 72 strana 154 celkem

74 Analýza uživatelů služeb Graf 1.10: Pořadí hodnot, které byly voleny neuživateli sociálních služeb 73 strana 154 celkem

75 Analýza uživatelů služeb 2. Konkrétní zjištění 2.1. Informovanost o sociálních službách Dostatek informací o sociálních službách Množství informací o sociálních službách je více než dvěma třetinami dotázaných (68,9 %) chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají, jak je zřejmé z tabulky 2.1 a grafu 2.1. Pouze malý podíl dotázaných (4 %) se vyjádřil, že informace nepotřebuje. Tabulka 2.1: Dostatek informací o poskytovaných sociálních službách Abs % Rozhodně mám 86 27,8 Spíše mám ,1 Jak kdy (někdy ano, někdy nemám) 60 19,4 Spíše nemám 24 7,8 Informace nepotřebuji 12 3,9 Celkem ,0 Graf 2.1: Dostatek informací o poskytovaných sociálních službách (N = 309) Podíly o množství informací o sociálních službách v podskupinách uživatelů a neuživatelů sociálních služeb je uvedeno v grafu strana 154 celkem

76 Analýza uživatelů služeb Graf 2.2: Podskupiny uživatelů a neuživatelů sociálních služeb a dostatek informací o poskytovaných sociálních službách (N = 309) Zdroje informací o sociálních službách Zdroj pro získání první informace o sociálních službách Zdrojem pro získání prvních informací z oblasti sociálních služeb je nejčastěji okruh blízkých osob (rodina, přátelé), a to jak pro uživatele, tak i neuživatele sociálních služeb. Následuje získávání informací od sociálního pracovníka, lékaře, úředníka, od zaměstnavatele nebo školy, také z internetu ve vyšším podílu než je pět procent dotázaných. Celkově je situace znázorněna tabulkou 2.2 a grafem 2.3. Tabulka 2.2: Zdroj pro získání první informace o využívané sociální službě Abs % Od blízkých osob (rodiny, přátel) ,7 Od sociálního pracovníka 53 17,2 Od lékaře 29 9,4 Od úředníka 27 8,7 Ze školy/od zaměstnavatele 21 6,8 Používám Internet 18 5,8 Z jiných zdrojů 10 3,2 Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) 9 2,9 Navštěvuji besedy, přednášky apod. 8 2,6 Z plakátů, letáků apod. 6 1,9 Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.) 4 1,3 Nepamatuji se 8 2,6 75 strana 154 celkem

77 Analýza uživatelů služeb Informace jsem dosud nezískal a nepotřebuji je 12 3,9 Celkem ,0 Graf 2.3: Zdroj pro získání první informace o využívané sociální službě (%, N = 309) Co se týká prvního kontaktu neuživatelů služeb s informacemi o sociálních službách, již bylo uvedeno, že se jedná nejčastěji o informace získané od blízkých osob. Avšak jako další prvotní zdroje informací následují internet a hromadné sdělovací prostředky. Celkově je situace znázorněna grafem 2.4. Graf 2.4: Zdroj pro získání první informace o využívané sociální službě u uživatelů a neuživatelů služeb (N = 309) 76 strana 154 celkem

78 Analýza uživatelů služeb Současný zdroj informací o sociálních službách V současnosti nejčastějším zdrojem pro získání informací z oblasti sociálních služeb je od sociálního pracovníka. Následuje získávání informací z internetu a okruhu blízkých osob (rodiny, přátel) ve vyšším podílu než je dvanáct procent dotázaných. Celkově je situace znázorněna tabulkou 2.3. Tabulka 2.3: Aktuální způsob zajištění informací o sociálních službách Abs % Od sociálního pracovníka ,5 Používám Internet 53 17,2 Od blízkých osob (rodiny, přátel) 38 12,3 Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) 14 4,5 Od úředníka 10 3,2 Od lékaře 8 2,6 Ze školy/od zaměstnavatele 7 2,3 Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.) 4 1,3 Z plakátů, letáků apod. 4 1,3 Z jiných zdrojů 2 0,6 Informace jsem dosud nezískal a nepotřebuji je 13 4,2 Ve způsobu současného zajišťování informací o sociálních službách jsou rozdíly mezi uživateli a neuživateli služeb. Neuživatelé používají nejčastěji internet (dvě pětiny, 41 %), více než čtvrtina získává informace od sociálního pracovníka a necelé desetiny od blízkých osob a z hromadných sdělovacích prostředků. Uživatelé sociálních služeb preferují pro získávání informací o sociálních službách celkem logicky sociálního pracovníka ve více než polovině vyjádření (56,5 %), ve více než desetině se jedná o získání informací od blízkých osob a z internetu, viz graf strana 154 celkem

79 Analýza uživatelů služeb Graf 2.5: Současný způsob zajištění informací o sociálních službách u uživatelů a neuživatelů služeb (N = 309) Nejlepší způsob získávání informací o sociálních službách Téměř dvěma třetinám dotázaných (61,2 %) současný způsob zajišťování informací z oblasti sociálních služeb vyhovuje. Zbytek dotázaných by přivítal změnu ve způsobu zajišťování informací z oblasti sociálních služeb. Nejčastěji (polovina z těch, kteří by chtěli změnu) se jedná o požadavek získávat informace od sociálního pracovníka. V dalších (již ale mnohem menších) podílech se jedná o získávání informací od úředníka, blízkých osob a internetu. Další možnosti jsou zřejmé z tabulky 2.4 a grafu 2.6. Tabulka 2.4: Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb: Abs % Validní % Od sociálního pracovníka 60 19,4 50 Od úředníka 17 5,5 14,2 Od blízkých osob (rodiny, přátel) 9 2,9 7,5 Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) 9 2,9 7,5 Používám internet 9 2,9 7,5 Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.) 5 1,6 4,2 Navštěvuji besedy, přednášky apod. 5 1,6 4,2 Z plakátů, letáků apod. 2 0,6 1,7 Navštěvuji informační centrum 2 0,6 1,7 Informace jsem dosud nezískal a nepotřebuji je 2 0,6 1,7 Celkem ,8 100,0 Současný způsob vyhovuje ,2 Celkem ,0 78 strana 154 celkem

80 Analýza uživatelů služeb Graf 2.6: Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb (%, N = 120) Přibližně polovina z těch, kteří by chtěli změnu, ať se jedná o uživatele či neuživatele sociálních služeb, by preferovali sociálního pracovníka. Neuživatelé by přivítali ve větším podílu než uživatelé služeb (avšak necelou desetinou) odbornou literaturu a internet. Pouze neuživatelé služeb by však akceptovali i letáky a plakáty. Podrobně viz graf strana 154 celkem

81 Analýza uživatelů služeb Graf 2.7: Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb podle uživatelů a neuživatelů sociálních služeb (N = 120) 2.2. Typy využívaných sociálních služeb, spokojenost s jejich dostupností Respondentů jsme se dotazovali na druhy jimi využívaných sociálních služeb. Využívané sociální služby podle četnosti využívání jsou uvedeny v tabulce 2.5. Jedná se zejména o poradenství (sociální, sociálně právní, konzultace apod.), využívání pečovatelské služby (nákupy, dovoz stravy, úklid, praní prádla apod.), azylových domů, denních stacionářů, nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, osobní asistenci, klubovou činnost seniorů v podílech vyšších než 7 %. Využívání ostatních sociálních služeb je uvedeno v tabulce 2.5. Tabulka 2.5: Typy sociálních služeb podle pořadí jejich využití Počet respondentů Výskyt 1. Sociální poradenství ( 37 -základní, odborné) ,1 % 3. Pečovatelská služba ( 40) 76 24,6 % 19. Azylové domy ( 57) 31 10,0 % 9. Denní stacionáře ( 46) 27 8,7 % 25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 26 8,4 % 2. Osobní asistence ( 39) 24 7,8 % 34. Kluby seniorů 24 7,8 % 29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) 20 6,5 % 32. Terénní programy ( 69) 18 5,8 % 26. Noclehárny ( 63) 16 5,2 % 16. Raná péče ( 54) 15 4,9 % 12. Domovy pro seniory ( 49) 12 3,9 % 80 strana 154 celkem

82 Analýza uživatelů služeb 28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 10 3,2 % 33. Sociální rehabilitace ( 70) 10 3,2 % 35. Mateřské centrum 10 3,2 % 21. Kontaktní centra ( 59) 9 2,9 % 24. Nízkoprahová denní centra ( 61) 6 1,9 % 4. Tísňová péče ( 41) 4 1,3 % 17. Telefonická krizová pomoc ( 55) 4 1,3 % 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) 3 1,0 % 7. Odlehčovací služby ( 44) 3 1,0 % 14. Chráněné bydlení ( 51) 3 1,0 % 18. Tlumočnické služby ( 56) 3 1,0 % 8. Centra denních služeb ( 45) 2 0,6 % 15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) 2 0,6 % 22. Krizová pomoc ( 60) 2 0,6 % 30. Sociálně terapeutické dílny ( 67) 2 0,6 % 31. Terapeutické komunity ( 68) 2 0,6 % Využívané sociálních služeb byly hodnoceny indexem spokojenosti, které jsou uvedeny v tabulce 2.6. Index se může pohybovat v rozmezí 1 až 5. (Čím více je hodnota indexu blíže 1, tím více je respondent s odpovídající službou spokojen.) Velikost indexu spokojenosti s konkrétní sociální službou, kterou respondent používá nebo používal, je celkově příznivá, záleží však na typu služby a také na počtu jedinců, kteří službu hodnotili (viz tabulka 2.6). Tabulka 2.6: Využívané sociální služby podle pořadí s jejich spokojeností (1 = největší spokojenost,, 5 = nespokojenost) Počet respondentů Minimum Maximum Index spokojenosti 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) ,00 7. Odlehčovací služby ( 44) ,00 8. Centra denních služeb ( 45) , Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) , Tlumočnické služby ( 56) , Nízkoprahová denní centra ( 61) , Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) , Sociálně terapeutické dílny ( 67) , Sociální rehabilitace ( 70) , Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) , Terénní programy ( 69) , Kluby seniorů ,13 1. Sociální poradenství ( 37 - základní, odborné) ,23 3. Pečovatelská služba ( 40) ,32 81 strana 154 celkem

83 Analýza uživatelů služeb 17. Telefonická krizová pomoc ( 55) , Azylové domy ( 57) ,52 2. Osobní asistence ( 39) , Kontaktní centra ( 59) ,56 9. Denní stacionáře ( 46) , Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) , Raná péče ( 54) ,80 4. Tísňová péče ( 41) , Chráněné bydlení ( 51) , Terapeutické komunity ( 68) , Domovy pro seniory ( 49) , Noclehárny ( 63) , Mateřské centrum , Krizová pomoc ( 60) ,00 Dostupnost sociálních služeb Spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím dotazů na celkovou spokojenost s jednotlivými charakteristikami používaných sociálních služeb (viz tabulka 2.7). Opět byla spokojenost ohodnocena tak, že byla volena známka 1, jestliže byli respondenti s odpovídající charakteristikou služeb velmi spokojeni, známku 5 zatrhli v případě, že byli velmi nespokojeni. Seznam spokojenosti respondentů se všemi charakteristikami sociálních služeb prostřednictvím indexu spokojenosti je uveden v tabulce 2.7. Index spokojenosti je váženým průměrem odpovědí dotázaných. Čím více je hodnota indexu blíže 1, tím je pro respondenta potřeba více uspokojena a služba je pro něho dostupná. Tabulka 2.7: Hodnocení dostupnosti služeb Index spokojenosti s charakteristikami služeb (Čím více je hodnota indexu blíže 1, tím je pro respondenta potřeba více uspokojena a služba je pro něho dostupná.) Charakteristiky sociálních služeb N Minimum Maximum Index spokojenosti 7. spokojenost s personálem (odborností a kvalifikací) ,15 8. spokojenost s mezilidskými vztahy personálu (ochotou, komunikací apod.) 4. spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí provozní doby) , ,38 2. spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze) ,46 5. spokojenost s kapacitou zařízení (je dostatek lůžek, sociálních pracovníků, dalších odborníků apod.) ,56 82 strana 154 celkem

84 Analýza uživatelů služeb 9. spokojenost s informovaností o sociálních službách ,56 1. spokojenost s finanční dostupností (např. služby nejsou drahé, případně se většinou neplatí) 3. spokojenost s dosahem v regionu (do 30 min jízdy autobusem/vlakem) , , spokojenost s jinou charakteristikou ,67 6. spokojenost s odstraněním technických bariér (v zařízeních) ,71 Graf 2.8: Index spokojenosti s používanými službami (Rozmezí 1 až 5; čím menší číslo, tím větší spokojenost) Jestliže porovnáme spokojenost uživatelů služeb s odhady spokojenosti svých klientů realizovaných poskytovateli sociálních služeb (viz druhý oddíl), potom zjišťujeme, že odhady poskytovatelů jsou mírně optimističtější, uživatelé sociálních služeb jsou nepatrně kritičtější, kromě odhadu s dopravní dostupností služeb. Celkově jsou však uživatelé sociálních služeb spokojeni a služby chápou jako kvalitní. Porovnání je uvedeno v grafu 2.9. Graf 2.9: Komparace indexů spokojenosti s používanými službami poskytovatelé a uživatelé služeb (Rozmezí 1 až 5; čím menší číslo, tím větší spokojenost) 83 strana 154 celkem

85 Analýza uživatelů služeb 2.3. Požadované sociální služby Na dotaz, jaké sociální služby by si respondenti přáli, případně na jaké typy služeb se poskytovatelé sociálních služeb mají v budoucnu zaměřit, aby byli respondenti více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Ze seznamu služeb, který jim byl nabídnut a je samostatně uveden v tabulce 2.8, volili první, druhý až třetí typ služby. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které v seznamu uvedeny nebyly. Tabulka 2.8: Typy služeb seznam všech nabízených typů Typy služeb podrobné názvy položek 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce apod. 3. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) 4. Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na mateřské dovolené, případně pro koho? 5. Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových, resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) 7. Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu apod. 8. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. 9. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů 10. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). 11. Na odstraňování technických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách apod. 12. Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) 13. Na podporu pěstounské péče 14. Na možnost bezplatného přístupu k internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené apod. 15. Na rozšíření sociální rehabilitace 16. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) 17. Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby 18. Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 19. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny. 20. Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) 21. Bydlení pro zdravotně postižené 22. Bydlení pro seniory 23. Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi 24. Vybudování/rozšíření azylových domů, resp. bytů pro sociálně slabé občany 84 strana 154 celkem

86 Analýza uživatelů služeb 25. Na podporu dobrovolnictví 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení 27 Na vybudování nějakého centra Pro jednotlivé volby uvádíme samostatně vždy typy služeb podle pořadí (včetně identifikačního čísla) ze seznamu všech nabízených služeb. Ostatní možnosti jsou zřejmé z tabulek. Názvy služeb jsou uvedeny ve zkrácené podobě, podrobně viz tabulka 2.8. Pokud služby získaly totéž pořadí, jsou uvedeny na stejném řádku. V prvním výběru s podílem výskytu vyšším než 5 % byly voleny služby: - 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Bydlení pro seniory Odstraňování architektonických bariér - 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství - 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času - 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) - 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky 2.9. Tabulka 2.9: Typy služeb 1. volba Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit první volba: Abs % Validní % 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 61 19,7 20,5 22. Bydlení pro seniory 33 10,7 11,1 11. Odstraňování architektonických bariér 28 9,1 9,4 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 26 8,4 8,7 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času 23 7,4 7,7 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 20 6,5 6,7 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 17 5,5 5,7 21. Bydlení pro ZP 13 4,2 4,4 7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života 12 3, Na možnost bezplatného přístupu k Internetu 9 2, Zajištění služeb mimo obvyklou dobu 9 2, Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností apod.) 7 2,3 2,3 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince 7 2,3 2,3 23. Byty pro krátkodobé bydlení 6 1, Vybudování azylových domů 6 1, Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 4 1,3 1,3 18. Rozšíření služeb pro ZP 4 1,3 1,3 19. Rozšíření služeb pro seniory 4 1,3 1,3 85 strana 154 celkem

87 Analýza uživatelů služeb 26. Na rozšíření aktivit Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví 2 0,6 0,7 10. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 2 0,6 0,7 15. Na rozšíření sociální rehabilitace 2 0,6 0,7 Celkem ,4 100,0 Vynechané údaje 11 3,6 Celkem ,0 Ve druhém výběru typů služeb s podílem výskytu vyšším než 5 % byly uvedeny služby: - 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby rozšiřující soběstačnost jedince - 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času - 7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Odstraňování architektonických bariér Bydlení pro ZP - 5. Na specifické programy pro rodiny - 9. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví; 22. Bydlení pro seniory Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky 8.2. Tabulka 2.10: Typy služeb 2. volba Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit druhá volba: Abs % Validní % 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 36 11,7 12,3 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince 33 10,7 11,3 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času ,6 7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života 21 6,8 7,2 11. Odstraňování architektonických bariér 18 5,8 6,2 21. Bydlení pro ZP 17 5,5 5,8 5. Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností apod.) 16 5,2 5,5 9. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví 15 4,9 5,1 22. Bydlení pro seniory 15 4,9 5,1 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 10 3,2 3,4 14. Na možnost bezplatného přístupu k Internetu 10 3,2 3,4 15. Na rozšíření sociální rehabilitace 10 3,2 3,4 12. Rozšíření nabídky v možnostech stravování 9 2,9 3,1 10. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 8 2,6 2,7 26. Na rozšíření aktivit 8 2,6 2,7 18. Rozšíření služeb pro ZP 7 2,3 2,4 27. Vybudování centra 7 2,3 2,4 16. Zajištění služeb mimo obvyklou dobu 5 1,6 1,7 86 strana 154 celkem

88 Analýza uživatelů služeb 3. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 4 1,3 1,4 19. Rozšíření služeb pro seniory 4 1,3 1,4 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 2 0,6 0,7 23. Byty pro krátkodobé bydlení 2 0,6 0,7 24. Vybudování azylových domů 2 0,6 0,7 28. Jiné 2 0,6 0,7 Celkem ,5 100,0 Vynechané údaje 17 5,5 Celkem ,0 Ve třetím výběru typů služeb s podílem výskytu vyšším než 5 % byly uvedeny služby: - 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času Služby rozšiřující soběstačnost jedince Bydlení pro seniory Odstraňování architektonických bariér Rozšíření služeb pro seniory; 21. Bydlení pro ZP Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky Tabulka 2.11: Typy služeb 3. volba Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit třetí volba: Abs % Validní % 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času ,8 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince 23 7, Bydlení pro seniory 20 6, Odstraňování architektonických bariér 19 6,1 6,6 19. Rozšíření služeb pro seniory 17 5,5 5,9 21. Bydlení pro ZP 17 5,5 5,9 10. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 15 4,9 5,2 18. Rozšíření služeb pro ZP 14 4,5 4,9 3. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 13 4,2 4,5 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 13 4,2 4,5 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 12 3,9 4,2 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 11 3,6 3,8 16. Zajištění služeb mimo obvyklou dobu 11 3,6 3,8 5. Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností apod.) 9 2,9 3,1 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 9 2,9 3,1 7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života 8 2,6 2,8 28. Jiné 7 2,3 2,4 15. Na rozšíření sociální rehabilitace 6 1,9 2,1 87 strana 154 celkem

89 Analýza uživatelů služeb 9. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví 5 1,6 1,7 14. Na možnost bezplatného přístupu k Internetu 5 1,6 1,7 23. Byty pro krátkodobé bydlení 5 1,6 1,7 24. Vybudování azylových domů 5 1,6 1,7 12. Rozšíření nabídky v možnostech stravování 4 1,3 1,4 13. Na podporu pěstounské péče 4 1,3 1,4 26. Na rozšíření aktivit Celkem ,6 100,0 Vynechané údaje 23 7,4 Celkem ,0 Požadované sociální služby součet voleb Součtový znak požadované sociální služby vznikl součtem tří výše uvedených tabulek (2.9 až 2.11) a má zhuštěnou informaci počet voleb celkem. Celkem bylo realizováno 876 voleb. Nejčastěji byly voleny služby: rozšíření poradenství pro různé oblasti života, rozšíření nabídky pro využití volného času, bydlení pro seniory, odstraňování architektonických bariér, služby rozšiřující soběstačnost jedince, služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, bydlení pro zdravotně postižené, rozšíření informovanosti pro různé oblasti života, na specifické programy pro rodiny, služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) a na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi v podílech vyšších než 10 %. Ostatní volby jsou zřejmé z tabulky 2.12 a grafu Tabulka 2.12: Typy služeb součet voleb podle pořadí Požadované sociální služby v 1. až 3. výběru (celkem 876 voleb) Abs % % z validních případů (N = 298) Požadované služby 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života ,1 % 35,6 % 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času 85 9,7 % 28,5 % 22. Bydlení pro seniory 68 7,8 % 22,8 % 11. Odstraňování architektonických bariér 65 7,4 % 21,8 % 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince 63 7,2 % 21,1 % 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 49 5,6 % 16,4 % 21. Bydlení pro ZP 47 5,4 % 15,8 % 7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života 41 4,7 % 13,8 % 5. Na specifické programy pro rodiny 32 3,7 % 10,7 % 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 32 3,7 % 10,7 % 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 30 3,4 % 10,1 % 10. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 25 2,9 % 8,4 % 16. Zajištění služeb mimo obvyklou dobu 25 2,9 % 8,4 % 18. Rozšíření služeb pro ZP 25 2,9 % 8,4 % 19. Rozšíření služeb pro seniory 25 2,9 % 8,4 % 88 strana 154 celkem

90 Analýza uživatelů služeb 14. Na možnost bezplatného přístupu k Internetu 24 2,7 % 8,1 % 9. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví 22 2,5 % 7,4 % 3. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 21 2,4 % 7,0 % 15. Na rozšíření sociální rehabilitace 18 2,1 % 6,0 % 26. Na rozšíření aktivit 14 1,6 % 4,7 % 12. Rozšíření nabídky v možnostech stravování 13 1,5 % 4,4 % 23. Byty pro krátkodobé bydlení 13 1,5 % 4,4 % 24. Vybudování azylových domů 13 1,5 % 4,4 % 28. Jiné 9 1,0 % 3,0 % 27. Vybudování centra 7 0,8 % 2,3 % 13. Na podporu pěstounské péče 4 0,5 % 1,3 % Celkem ,0 % 294,0 % Graf 2.10: Typy služeb seznam pro výběr služeb (Součet voleb = 876) 89 strana 154 celkem

91 Analýza uživatelů služeb Poznamenáváme, že zastoupení znaku součet voleb uvnitř jednotlivých skupin respondentů a mezi uživateli a neuživateli služeb je uvedeno tabulkami P3 a P4 v příloze. Následující text však dále specifikuje tzv. společensky nejzávažnější typ služby, který je dále analyzován s ohledem na jednotlivé skupiny respondentů, proto třídění součtového znaku podle skupin dále neanalyzujeme. Společensky nejdůležitější sociální služba Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, odpovídali respondenti tak, že ze seznamu služeb uvedených v tabulce 2.8 vybírali pouze sociální službu jedinou. Samozřejmě měli možnost dopsat navíc jakýkoliv další typ, který by požadovali, a nebyl by uveden. Výběrem jedné služby mohou být informace získané v předešlé kapitole (tj. součtem tří voleb respondentů) změněné již s ohledem na zkoumané téma, tedy co považují jednotlivé skupiny za nejdůležitější. Dotázaní však své preference poněkud změnili. Na prvních místech dvou místech bylo voleno bydlení, a to pro seniory a pro zdravotně postižené. Na třetím a čtvrtém místě se jednalo o rozšíření poradenství pro různé oblasti života a o služby rozšiřující soběstačnost jedince. Následovaly požadavky na byty pro krátkodobé bydlení, rozšíření služeb pro seniory, služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, na specifické programy pro rodiny a rozšíření služeb pro zdravotně postižené. Výše uvedené služby byly uváděny v podílu vyšším než 3 % dotázaných. Další údaje jsou obsaženy v tabulce 2.13 a grafu 8.2. Tabulka 2.13: Společensky nejdůležitější sociální služba uspořádání podle největší četnosti Společensky nejdůležitější sociální služba Abs % Validní % 22. Bydlení pro seniory 47 15, Bydlení pro ZP ,8 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 32 10, Služby rozšiřující soběstačnost jedince 24 7,8 9,7 23. Byty pro krátkodobé bydlení 14 4,5 5,7 19. Rozšíření služeb pro seniory 10 3, Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 9 2,9 3,6 5. Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností ) 9 2,9 3,6 18. Rozšíření služeb pro ZP 8 2,6 3,2 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času 7 2,3 2,8 10. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 7 2,3 2,8 11. Odstraňování architektonických bariér 7 2,3 2,8 28. Jiné 7 2,3 2,8 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 5 1, Zajištění služeb mimo obvyklou dobu 5 1, Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 4 1,3 1,6 7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života 4 1,3 1,6 90 strana 154 celkem

92 Analýza uživatelů služeb 27. Vybudování centra 4 1,3 1,6 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 2 0,6 0,8 9. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví 2 0,6 0,8 13. Na podporu pěstounské péče 2 0,6 0,8 15. Na rozšíření sociální rehabilitace 2 0,6 0,8 24. Vybudování azylových domů 2 0,6 0,8 Celkem ,9 100,0 Vynechané údaje 62 20,1 Celkem ,0 Graf 2.11: Společensky nejdůležitější sociální služba (výběr jediné sociální služby, výskyt větší než 3 %, N = 309) Společensky nejdůležitější sociální služby podle specifických skupin Tříděním údajů týkajících se společensky nejdůležitější sociální služby podle příslušností respondentů k uživatelům a neuživatelům služeb, také ke konkrétním cílovým skupinám (uvedeno v tabulce P5 v příloze), byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují. Uživatelé a neuživatelé sociálních služeb Volba společensky nejdůležitější sociální služby je závislá na příslušnosti respondentů k uživatelům a neuživatelům sociálních služeb. Pro současné neuživatele sociálních služeb se jedná o významně vyšší výskyt potřeb: - 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 91 strana 154 celkem

93 Analýza uživatelů služeb - 5. Na specifické programy pro rodiny Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví Služby rozšiřující soběstačnost jedince Pro současné uživatele sociálních služeb se jedná o významně vyšší výskyt potřeb: Bydlení pro ZP Bydlení pro seniory Podrobné údaje jsou obsaženy v tabulce 8.6 a grafu Graf 2.12: Společensky nejdůležitější sociální služba podle názoru uživatelů a neuživatelů sociálních služeb (Abs) 92 strana 154 celkem

94 Analýza uživatelů služeb Tabulka 2.14: Společensky nejdůležitější sociální služba podle názoru uživatelů a neuživatelů sociálních služeb Společensky nejdůležitější sociální služba a uživatel sociálních Sig=0,000; CC=0,479 Společensky nejdůležitější sociální služba 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času 3. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 5. Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností ) 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 9. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví Uživatel sociálních služeb Uživatel/ka Neuživatel/ka Celkem Abs % Uživatel sociálních služeb 1,0 % 0,0 % 0,8 % Rezidua 0,7 0,7 Abs % Uživatel sociálních služeb 2,1 % 5,7 % 2,8 % Rezidua 1,4 1,4 Abs % Uživatel sociálních služeb 2,1 % 0,1 % 1,6 % Rezidua 1,1 1,1 Abs % Uživatel sociálních služeb 1,0 % 13,2 % 3,6 % Rezidua 4,2 4,2 Abs % Uživatel sociálních služeb 2,1 % 9,4 % 3,6 % Rezidua 2,5 2,5 Abs % Uživatel sociálních služeb 2,6 % 0,1 % 2,0 % Rezidua 1,2 1,2 Abs % Uživatel sociálních služeb 1,0 % 3,8 % 1,6 % Rezidua 1,4 1,4 Abs % Uživatel sociálních služeb 12,4 % 15,1 % 13,0 % Rezidua 0,5 0,5 Abs % Uživatel sociálních služeb 1,0 %,0 %,8 % Rezidua 0,7 0,7 10. Rozšíření poradenství Abs strana 154 celkem

95 Analýza uživatelů služeb o problémech ohrožujících zdraví 11. Odstraňování architektonických bariér 13. Na podporu pěstounské péče 15. Na rozšíření sociální rehabilitace 16. Zajištění služeb mimo obvyklou dobu 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince 18. Rozšíření služeb pro ZP 19. Rozšíření služeb pro seniory % Uživatel sociálních 1,0 % 9,4 % 2,8 % služeb Rezidua 3,3 3,3 Abs % Uživatel sociálních 2,6 % 3,8 % 2,8 % služeb Rezidua 0,5 0,5 Abs % Uživatel sociálních 1,0 % 0,1 % 0,8 % služeb Rezidua 0,7 0,7 Abs % Uživatel sociálních 1,0 % 0,1 % 0,8 % služeb Rezidua 0,7 0,7 Abs % Uživatel sociálních 2,6 % 0,1 % 2,0 % služeb Rezidua 1,2 1,2 Abs % Uživatel sociálních 7,7 % 17,0 % 9,7 % služeb Rezidua 2,0 2,0 Abs % Uživatel sociálních 3,1 % 3,8 % 3,2 % služeb Rezidua 0,2 0,2 Abs % Uživatel sociálních 5,2 % 0,1 % 4,0 % služeb Rezidua 1,7 1,7 21. Bydlení pro ZP Abs % Uživatel sociálních 16,5 % 3,8 % 13,8 % služeb Rezidua 2,4 2,4 22. Bydlení pro seniory Abs % Uživatel sociálních 24,2 % 0,1 % 19,0 % služeb Rezidua 4,0 4,0 23. Byty pro krátkodobé Abs strana 154 celkem

96 Analýza uživatelů služeb bydlení % Uživatel sociálních služeb 4,1 % 11,3 % 5,7 % Rezidua 2,0 2,0 24. Vybudování azylových domů Abs % Uživatel sociálních 1,0 % 0,1 % 0,8 % služeb Rezidua 0,7 0,7 27. Vybudování centra Abs % Uživatel sociálních služeb 2,1 % 0,1 % 1,6 % Rezidua 1,1 1,1 28. Jiné Abs % Uživatel sociálních služeb 2,6 % 3,8 % 2,8 % Rezidua 0,5 0,5 Abs Celkem % Uživatel sociálních služeb 100,0 % 100,0 % 100,0 % Společensky nejdůležitější sociální služby podle názoru respondentů dle cílových skupin Názor respondentů cílové skupiny děti, mládež, rodina Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny děti, mládež, rodina bylo rozšíření služeb pro zdravotně postižené. Další možnosti jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.15: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny děti, mládež, rodina Počet % z celkového počtu voleb (N = 22) 18. Rozšíření služeb pro ZP 4 25,0 % 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 2 12,5 % 11. Odstraňování architektonických bariér 2 12,5 % 15. Na rozšíření sociální rehabilitace 2 12,5 % 22. Bydlení pro seniory 2 12,5 % 24. Vybudování azylových domů 2 12,5 % 28. Jiné 2 12,5 % 95 strana 154 celkem

97 Analýza uživatelů služeb Názor respondentů cílové skupiny osoby se zdravotním postižením Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny osoby se zdravotním postižením bylo bydlení pro zdravotně postižené. Další služby jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.16: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny osoby se zdravotním postižením Počet voleb % z celkového počtu voleb (N = 49) 21. Bydlení pro ZP 17 33,3 % 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 15 29,4 % 22. Bydlení pro seniory 6 11,8 % 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času 3 5,9 % 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 3 5,9 % 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince 3 5,9 % 16. Zajištění služeb mimo obvyklou dobu 2 3,9 % 19. Rozšíření služeb pro seniory 2 3,9 % Názor respondentů cílové skupiny osoby v krizi Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny osoby v krizi bylo bydlení pro seniory a služby pro osamělého rodiče s dětmi, jak je uvedeno v tabulce Tabulka 2.17: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny osoby v krizi Počet % z celkového počtu voleb (N = 13) Bydlení pro seniory 2 66,7 % Služby pro osamělého rodiče s dětmi 1 33,3 Celkem 3 100,0 % Názor respondentů cílové skupiny osoby s rizikovým způsobem života Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny osoby s rizikovým způsobem života bylo bydlení pro zdravotně postižené. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce strana 154 celkem

98 Analýza uživatelů služeb Tabulka 2.18: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny osoby s rizikovým způsobem života Počet % z celkového počtu voleb (N = 16) 21. Bydlení pro zdravotně postižené 5 13,5 % 28. Jiné 5 13,5 % 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času 4 10,8 % 23. Byty pro krátkodobé bydlení 4 10,8 % 27. Vybudování centra 4 10,8 % 3. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 1 2,7 % 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 3 8,1 % 5. Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností ) 2 5,4 % 7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života 2 5,4 % 10. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 2 5,4 % 13. Na podporu pěstounské péče 2 5,4 % 19. Rozšíření služeb pro seniory 2 5,4 % 22. Bydlení pro seniory 1 2,7 % Celkem ,0 % Názor respondentů cílové skupiny osoby ohrožené závislostí na návykových látkách Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny osoby ohrožené závislostí na návykových látkách jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.19: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny osoby ohrožené závislostí na návykových látkách Počet % z celkového počtu voleb (N = 16) 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 2 20,0 % 3. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 2 20,0 % 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) 2 20,0 % 21. Bydlení pro ZP 2 20,0 % 23. Byty pro krátkodobé bydlení 2 20,0 % Celkem ,0 % 97 strana 154 celkem

99 Analýza uživatelů služeb Názor respondentů cílové skupiny senioři Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny senioři bylo bydlení pro seniory. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.20: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny senioři Počet % z celkového počtu voleb (N = 14) 22. Bydlení pro seniory 36 51,4 % 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince 9 12,9 % 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 6 8,6 % 19. Rozšíření služeb pro seniory 6 8,6 % 21. Bydlení pro ZP 4 5,7 % 5. Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností ) 3 4,3 % 11. Odstraňování architektonických bariér 3 4,3 % 16. Zajištění služeb mimo obvyklou dobu 3 4,3 % Názor respondentů cílové skupiny nezaměstnaní Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny nezaměstnaní jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.21: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny nezaměstnaní Počet % z celkového počtu voleb (N = 14) 9. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví 2 20,0 % 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince 2 20,0 % 18. Rozšíření služeb pro ZP 2 20,0 % 21. Bydlení pro ZP 2 20,0 % 23. Byty pro krátkodobé bydlení 2 20,0 % Celkem ,0 % 98 strana 154 celkem

100 Analýza uživatelů služeb Názor respondentů cílové skupiny veřejnost Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny veřejnost osoby byly služby rozšiřující soběstačnost jedince. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.22: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny veřejnost Počet % z celkového počtu voleb (N = 14) 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince 10 20,0 % 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života 8 16,0 % 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství 7 14,0 % 23. Byty pro krátkodobé bydlení 6 12,0 % 10. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 5 10,0 % 5. Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností ) 4 8,0 % 21. Bydlení pro ZP 4 8,0 % 7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života 2 4,0 % 11. Odstraňování architektonických bariér 2 4,0 % 18. Rozšíření služeb pro ZP 2 4,0 % 2.4. Preference druhů pomoci Potenciální upřednostnění druhu pomoci Pokud by respondenti byli odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než třetina dotázaných (39,8 %) by preferovala domácí péči a bydlení v domě s pečovatelskou službou (35 %). Na třetím místě se jednalo o docházku do denního centra, denního stacionáře. Další možnosti jsou uvedeny v tabulce 2.23 a grafu Tabulka 2.23: Potenciální upřednostnění druhu pomoci Abs % Domácí péče ,8 Dům s pečovatelskou službou ,0 Docházka do denního centra, denního stacionáře 29 9,4 Ústavní péče 23 7,4 Chráněné bydlení 18 5,8 Týdenní pobyty 6 1,9 jiné 2 0,6 Celkem ,0 99 strana 154 celkem

101 Analýza uživatelů služeb Graf 2.13: Potenciální upřednostnění druhu pomoci (%, N = 309) Co se týká rozlišení preference způsobu druhu pomoci pro případ, že by respondenti byli odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, výrazné rozdíly mezi uživateli a neuživateli sociálních služeb jsme nezaznamenali. Obě skupiny by preferovaly nejvíce domácí péči, případně pobyt v domě s pečovatelskou službou. Ústavní péči a týdenní pobyty by preferovali více uživatelé služeb, chráněné bydlení a jiné možnosti (zejména kombinace výše uvedených možností) neuživatelé služeb. Podrobněji viz graf strana 154 celkem

102 Analýza uživatelů služeb Graf 2.14:: Potenciální upřednostnění druhu pomoci podle uživatelů a neuživatelů služeb (N = 309) Současné upřednostnění druhu pomoci Pokud jsou v současnosti dotázaní odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, nejčastěji upřednostňují domácí péči a dům s pečovatelskou službou. Ostatní možnosti jsou zřejmé z tabulky Současné upřednostnění druhu pomoci mezi uživateli a neuživateli služeb je zřejmé z grafu 2.15, kdy neuživatelé uvádějí domácí péči, dům s pečovatelskou službou a ústavní péči, ostatní varianty absentují. Tabulka 2.24: Současné upřednostnění druhu pomoci Vynechané údaje Abs % Validní % Domácí péče 71 23,0 23,7 Dům s pečovatelskou službou 30 9,7 10,0 Docházka do denního centra, denního stacionáře 15 4,9 5,0 Ústavní péče 7 2,3 2,3 Týdenní pobyty 4 1,3 1,3 Chráněné bydlení 2 0,6 0,7 Není odkázán na pomoc druhých ,3 57,0 Celkem ,1 100,0 9 2,9 Celkem ,0 101 strana 154 celkem

103 Analýza uživatelů služeb Graf 2.15: Současné upřednostnění druhu pomoci podle uživatelů a neuživatelů služeb (N = 300) Ve výzkumném souboru se necelá desetina respondentů nacházela v zařízení ústavní péče (27 respondentů). Jako nejčastější důvody pro umístění v zařízení uváděli zdravotní důvody. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce Tabulka 2.27: Důvody pro umístění v zařízení ústavní péče Vynechané údaje Abs % Validní % Zdravotní důvody 20 6,5 6,7 Osamocení 3 1,0 1,0 Řešení bytové situace 2 0,6 0,7 Jiné 2 0,6 0,7 Nežije v zařízení ústavní péče ,7 90,9 Celkem ,4 100,0 11 3,6 Celkem ,0 102 strana 154 celkem

104 Analýza uživatelů služeb 2.5 Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby je patrna z grafů 2.16 až 2.18 a tabulek 2.28 a Druh služeb, za které by se mělo připlácet, záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po jednoduché služby, jako je zajištění nákupu potravin. Téměř třetina všech respondentů (28,9 %) je ochotna připlácet částku do 500,- Kč. Obdobné procento (26,2 %) dotázaných z celého výzkumného souboru není ochotna za sociální služby připlácet žádnou částku. Jako důvody byly uváděny především nedostatek finančních prostředků a skutečnost, že občané platí, resp. platili, celoživotně sociální pojištění. Tabulka 2.28: Ochota připlácet za sociální služby Částka za připlacení služby (za měsíc) Abs % Validní % Kumulativní % méně než 50,- Kč 14 4,5 4,6 4,6 do 100,- Kč 49 15,9 16,1 20,7 do 500,- Kč 88 28,5 28,9 49,7 do 1000,- Kč 29 9,4 9,5 59,2 do 1500,- Kč 24 7,8 7,9 67,1 1500,- Kč a více 19 6,1 6,3 73,4 nejsem ochoten/ochotna připlácet 81 26,2 26,6 100,0 Celkem ,4 100,0 Vynechané údaje 5 1,6 Celkem ,0 Graf 2.16: Ochota připlácet za sociální služby (%, N = 304) 103 strana 154 celkem

105 Analýza uživatelů služeb Ochota respondentů za sociální služby připlácet podle jejich příslušnosti k uživatelům či neuživatelům sociálních služeb je obdobná a je zřejmá z grafu 2.17 a tabulky Uživatelé služeb jsou však ochotni připlatit si vyšší částky. Graf 2.17: Ochota připlácet za sociální služby u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb (%, N = 304) Tabulka 2.29: Ochota připlácet za sociální služby (podílové vyjádření) Uživatel sociálních služeb Uživatel/ka Neuživatel/ka Celkem Částka za připlacení služby méně než 50,- Kč 4,1 % 6,6 % 4,6 % (jakékoliv, nespecifikováno), do 100,- Kč 16,0 % 16,4 % 16,1 % pokud je ochota do 500,- Kč 31,3 % 19,7 % 28,9 % do 1000,- Kč 9,5 % 9,8 % 9,5 % do 1500,- Kč 8,6 % 4,9 % 7,9 % 1500,- Kč a více 6,2 % 6,6 % 6,3 % nejsem ochoten/ochotna 24,3 % 36,1 % 26,6 % připlácet Celkem 100,0 % (N = 243) 100,0 % (N = 61) 100,0 % (N = 304) 104 strana 154 celkem

106 Analýza uživatelů služeb Ochota respondentů za sociální služby připlácet je závislá na jejich příslušnosti k cílovým skupinám a je zřejmá z grafu Neochota připlatit za sociální službu je nejvýraznější u občanů v krizi, u občanů, kteří vedou rizikový způsob života, také u osob ohrožených závislostí na návykových látkách a u veřejnosti. Podílové vyjádření je uvedeno v příloze jako tabulka P6. Graf 2.18: Ochota připlácet za sociální služby podle cílových skupin (%, N = 304) 105 strana 154 celkem

107 Analýza uživatelů služeb 3. Specifická zjištění 3.1 Vzdělávací programy Respondenti byli dotazovaní, zda by uvítali, kdyby poskytovatelé sociálních služeb nabízeli nějaké vzdělávací programy. Respondentům byl nabídnut seznam témat, jejichž potřebnost hodnotili pomocí školní stupnice (1 potřebují, atd. až 5 nepotřebují). Navíc mohli dopsat jakékoliv téma, o které by měli zájem. Tuto možnost převážně nevyužili. Seznam témat uspořádaných podle indexu potřeby je uveden v tabulkách 4.1 a 4.2 (Čím více je hodnota indexu nižší, tím víc je vzdělávací program potřebnější) Tabulka 3.1: Potřebnost vzdělávacích programů témata uspořádaná podle intenzity potřeby Témata vzdělávacích programů N Potřebné Nepotřebné Index potřeby 7. zdravá výživa ,53 3. prevence sociálně nežádoucích jevů ,28 8. dluhová problematika ,35 6. poruchy vývoje dítěte (poruchy řeči, LMD apod.) ,47 2. psychologie dítěte ,56 1. poradenství pro rodičovství a výchovu ,75 4. domácí násilí ,82 5. náhradní rodinná péče ,14 Co se týká rozdělení dotázaných na uživatele a neuživatele sociálních služeb, byly prokázány statisticky významné rozdíly v potřebách vzdělávacích programů a to ve prospěch neuživatelů, kteří vzdělávací programy, kromě témat domácího násilí a zdravé výživy, považují za potřebnější. Graf 3.1: Potřebnost vzdělávacích programů u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = potřebují,, 5 = nepotřebují. 106 strana 154 celkem

108 N Min Max Celkový průměr za celý soubor 1. senioři 2. osoby se ZP 3. nezaměstnaní 4. rodiny s dítětem v krizi, např. v rozvodovém řízení 5. osoby ohrožené závislostí na návykových látkách 6. rizikový způsob života 7. v krizi 8. veřejnost Analýza uživatelů služeb Tabulka 3.2: Potřebnost vzdělávacích programů podle intenzity potřeby a uživatelů a neuživatelů služeb Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = potřebují,, 5 = nepotřebují. Uživatel sociálních služeb Poradenství pro rodičovství a výchovu Psychologie dítěte Prevence sociálně nežádoucích jevů Domácí násilí Náhradní rodinná péče Poruchy vývoje dítěte Zdravá výživa Dluhová problematika Uživatel/ka 3,90 3,77 3,39 3,90 4,23 3,59 2,58 3,52 Neuživatel/ka 3,18 2,80 2,87 3,51 3,76 3,03 2,31 2,71 Celkem 3,75 3,56 3,28 3,82 4,14 3,47 2,53 3,35 Tabulka 3.3: Potřebnost vzdělávacích programů podle intenzity potřeby v cílových skupinách Průměrné hodnoty na škále 1 5, kde 1 = potřebují,, 5 = nepotřebují. Výsledky za celý soubor Výsledky za cílové skupiny Poradenství pro rodičovství a výchovu Psychologie dítěte Prevence sociálně nežádoucích jevů ,75 4,38 3,77 3,33 3,24 2,67 4,23 4,2 3, ,56 4,49 3,84 3,83 2,33 2,33 3,6 3,4 2, ,28 3,16 3,71 3,17 2,81 3,33 3,9 3,4 2,64 Domácí násilí ,82 4,29 3,71 2,83 4,37 3,67 3,98 4,2 3,28 Náhradní rodinná péče Poruchy vývoje dítěte ,14 4,55 4,09 3 4,14 3,83 4,41 5 3, ,47 4,32 3,6 2,67 1,67 3,33 3,74 3,4 2,98 Zdravá výživa ,53 3,07 2,27 2 2,47 3 2,41 4,2 2,16 Dluhová problematika ,35 4,25 3,77 2,5 3,74 4 2,02 2,6 2, strana 154 celkem

109 Analýza uživatelů služeb 4. Shrnutí Dostatek informací o sociálních službách Množství informací o sociálních službách je více než dvěma třetinami dotázaných chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají. Pouze malý podíl dotázaných se vyjádřil, že informace nepotřebuje. Zdroje informací o sociálních službách - Získání prvních informací z oblasti sociálních služeb je nejčastěji z okruhu blízkých osob (rodina, přátelé), a to jak pro uživatele, tak i neuživatele sociálních služeb - Následuje získávání informací od sociálního pracovníka odborného pracovníka (lékaře apod.), úředníka, zaměstnavatele nebo školy, z internetu Ve způsobu současného zajišťování informací o sociálních službách jsou rozdíly mezi uživateli a neuživateli sociálních služeb. - Dvě pětiny neuživatelů sociálních služeb používají nejčastěji internet - Více než čtvrtina neuživatelů sociálních služeb získává informace od sociálního pracovníka - Necelá desetina neuživatelů sociálních služeb získává informace od blízkých osob a z hromadných sdělovacích prostředků. - Více než polovina uživatelů sociálních služeb preferuje pro získávání informací o sociálních službách celkem logicky sociálního pracovníka - Více než desetina uživatelů získává informace od blízkých osob a z internetu Nejlepší způsob získávání informací o sociálních službách - Téměř dvěma třetinám dotázaných současný způsob zajišťování informací z oblasti sociálních služeb vyhovuje - Třetina dotázaných by přivítala změnu ve způsobu zajišťování informací z oblasti sociálních služeb; přibližně polovina z těch, kteří by chtěli změnu, ať se jedná o uživatele či neuživatele sociálních služeb, by preferovala informace od sociálního pracovníka - Neuživatelé by přivítali ve větším podílu než uživatelé služeb (avšak necelou desetinou) odbornou literaturu a internet - Pouze neuživatelé služeb by však akceptovali i letáky a plakáty Typy využívaných sociálních služeb Nejčastěji využívané sociální služby v podílech vyšších než sedminou dotázaných jsou: - Poradenství (sociální, sociálně právní, konzultace apod.) - Pečovatelská služba (nákupy, dovoz stravy, úklid, praní prádla apod.) - Azylové domy - Denní stacionáře - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež - Osobní asistence - Klubová činnost seniorů Respondenti využívali i řadu dalších služeb (např. tísňová péče, telefonická krizová pomoc, průvodcovské a předčitatelské služby, odlehčovací služby, centra denních služeb, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, krizová pomoc apod.), ale v malých podílech. 108 strana 154 celkem

110 Analýza uživatelů služeb Co se týká spokojenosti s využívanými sociálními službami, ze strany uživatelů, je spokojenost celkově příznivá, záleží však na typu služby a také na počtu jedinců, kteří službu hodnotili. Výborné hodnocení (koeficient spokojenosti 1) měly služby: - Průvodcovské a předčitatelské služby - Odlehčovací služby. - Centra denních služeb - Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče - Tlumočnické služby - Nízkoprahová denní centra - Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - Sociálně terapeutické dílny - Sociální rehabilitace V rozmezí hodnocení 1,08 1,8 se jednalo o služby: - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež - Terénní programy - Kluby seniorů - Sociální poradenství - Pečovatelská služba - Telefonická krizová pomoc - Azylové domy - Osobní asistence - Kontaktní centra - Denní stacionáře - Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením - Raná péče V rozmezí hodnocení 2 2,4 se jednalo o služby: - Tísňová péče - Chráněné bydlení - Terapeutické komunity - Domovy pro seniory - Noclehárny - Mateřské centrum 19 Nejhůř byla hodnocena služba Krizová pomoc (hodnocení 4). Dostupnost sociálních služeb Spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím dotazů na celkovou spokojenost s jednotlivými charakteristikami používaných sociálních služeb, které byly známkovány (použita školní stupnice). 19 Poznamenáváme, že mateřské centrum však není sociální službou. 109 strana 154 celkem

111 Analýza uživatelů služeb Pořadí podle nejlepšího hodnocení: - Spokojenost s personálem (odborností a kvalifikací) - Spokojenost s mezilidskými vztahy personálu (ochotou, komunikací apod.) - Spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí provozní doby) - Spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze) - Spokojenost s kapacitou zařízení (je dostatek lůžek, sociálních pracovníků, dalších odborníků apod.) - Spokojenost s informovaností o sociálních službách - Spokojenost s finanční dostupností (např. služby nejsou drahé, případně se většinou neplatí) - Spokojenost s dosahem v regionu - Spokojenost s odstraněním technických bariér (v zařízeních) Požadované sociální služby Požadované sociální služby pro dotázané Na dotaz, jaké sociální služby by si respondenti přáli pro sebe, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli respondenti více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce V součtu všech volených odpovědí se v podílech vyšších než desetinou respondentů jednalo o: - Rozšíření poradenství pro různé oblasti života - Rozšíření nabídky pro využití volného času - Bydlení pro seniory - Odstraňování architektonických bariér - Služby rozšiřující soběstačnost jedince - Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, - Bydlení pro zdravotně postižené - Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života - Na specifické programy pro rodiny, služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) - Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Společensky nejdůležitější sociální služby, požadované sociální služby pro jiné Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, kterou by si přáli i pro ostatní občany, odpovídali respondenti tak, že ze seznamu služeb vybírali pouze sociální službu jedinou. - Na prvních místech dvou místech bylo voleno bydlení, a to pro seniory a pro zdravotně postižené. - Na třetím a čtvrtém místě se jednalo o rozšíření poradenství pro různé oblasti života a o služby rozšiřující soběstačnost jedince. - Následovaly požadavky na byty pro krátkodobé bydlení, rozšíření služeb pro seniory, služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, na specifické programy pro rodiny a rozšíření služeb pro zdravotně postižené. Výše uvedené služby byly uváděny v podílu vyšším než 3 % dotázaných. 110 strana 154 celkem

112 Analýza uživatelů služeb Preference druhů pomoci Potenciální upřednostnění druhu pomoci Pokud by respondenti byli odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než třetina dotázaných by preferovala domácí péči a bydlení v domě s pečovatelskou službou. Dále se jednalo o docházku do denního centra, denního stacionáře. Současné upřednostnění druhu pomoci Pokud jsou v současnosti dotázaní odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, nejčastěji upřednostňují domácí péči a dům s pečovatelskou službou. Rozdíl mezi uživateli a neuživateli služeb je v tom, že neuživatelé uvádějí pouze domácí péči, dům s pečovatelskou službou a ústavní péči, ostatní varianty absentují. Placení sociálních služeb Cílem dotazu na ochotu platit za sociální služby bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Druh služeb, za které by se mělo připlácet, záměrně uváděn nebyl. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po jednoduché služby, jako je zajištění nákupu potravin. Téměř třetina všech respondentů je ochotna připlácet finanční částku do 500,- Kč. Obdobné procento dotázaných z celého výzkumného souboru není ochotna za sociální služby připlácet žádnou částku. Jako důvody byly uváděny především nedostatek finančních prostředků a skutečnost, že občané platí, resp. platili, celoživotně sociální pojištění. Vzdělávací programy Respondenti byli dotazovaní, zda by uvítali, kdyby poskytovatelé sociálních služeb nabízeli nějaké vzdělávací programy. Potřebnost vzdělávacích programů se pohybuje okolo průměrné potřeby. Témata vzdělávacích programů jsou podle potřebnosti (index v rozmezí 2,53 4,14): - Zdravá výživa - Prevence sociálně nežádoucích jevů - Dluhová problematika - Poruchy vývoje dítěte (poruchy řeči, LMD apod.) - Psychologie dítěte - Poradenství pro rodičovství a výchovu - Domácí násilí - Náhradní rodinná péče 111 strana 154 celkem

113 IV. oddíl SWOT analýza sociálních služeb dle zaměření pracovních skupin 112 strana 154 celkem

114 SWOT analýza sociálních služeb 1. SWOT analýza dle zaměření pracovních skupin Předkládané analýzy byly zpracovány pro tyto uvedené cílové skupiny: - Senioři - Občané se zdravotním postižením a dlouhodobě nemocní - Ostatní skupiny děti a mládež a rodina, nezaměstnaní, osoby v přechodné sociální krizi, ohrožené závislostí, nepřizpůsobiví občané a etnické menšiny 1.1 SWOT analýza cílové skupiny osoby se zdravotním postižením Tabulka 1: SWOT analýza cílové skupiny osoby se zdravotním postižením SILNÉ STRÁNKY Lidské zdroje Odborně kvalifikovaný personál s praxí a zkušenostmi z oboru, jež zajišťuje individuální přístup ke klientovi Pracovníci, kteří při výkonu služby vytváří přátelskou atmosféru plnou důvěry nejen ve vztahu poskytovatel služby klient, ale také mezi poskytovatelem služby a rodinou/opatrovníkem klienta Povědomí a informovanost klientů o službě Snaha organizací poskytovat co nejvíce nadstandardních služeb Spokojenost klientů se službami Široká nabídka volnočasových aktivit pro osoby se zdravotním postižením, pořádání ozdravných pobytů a táborů Úspěšná integrace klientů do společnosti Úprava provozní doby dle požadavků klientů Existence návazných služeb na primární sociální služby SLABÉ STRÁNKY Lidské zdroje Velká vytíženost pracovníků administrativní prací a organizačními záležitostmi Ekonomické zdroje Nedostatek finančních zdrojů a jejich obtížné získávání Nutné zvyšování poplatků za služby, jež má ve výsledku vliv na četnost docházení do zařízení Chybějící koncepce pro financování služeb z MPSV a z krajů Institucionální zajištění služeb Nerovnost poskytujících subjektů před zákonem a při získávání finančních prostředků Neexistence zákonné povinnosti obcí přispívat na provoz sociálních zařízení Materiální zdroje Nabídka kompenzačních pomůcek a možnosti jejich vypůjčení Institucionální zajištění služeb Fungující spolupráce s úřady ve městě Fungující spolupráce s jinými poskytovateli sociálních služeb a služeb souvisejících Pozitivní odezva od veřejnosti na práci organizací 113 strana 154 celkem

115 SWOT analýza sociálních služeb PŘÍLEŽITOSTI Lidské zdroje Podpora pro rozšiřování sociálních služeb jako jsou osobní asistence, pečovatelská služba, průvodcovské a předčitatelské služby, tlumočnické služby Podpora pro poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Podpora sousedské pomoci osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky Podpora pro vznik terapeutické komunity Podpora sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením Podpora pro vznik odlehčovacích služeb a služeb navazujících na sociální služby Podpora projektů služeb následné péče Zajištění sociální rehabilitace zdravotně postižených Možnost využití tísňové péče OHROŽENÍ Lidské zdroje Nízké mzdy pracovníků v sociálních službách Izolace zdravotně postižených občanů Ekonomické zdroje Finanční nejistota při získávání dotací Materiální zdroje Vysoké ceny kompenzačních pomůcek Institucionální zajištění služeb Neinformovanost veřejnosti o problémech občanů se zdravotním postižením Absence bezbariérových přístupů do nejrůznějších institucí Absence zapojení širší rodiny do podporování jejich zdravotně postiženého člena Materiální zdroje Podpora pro zřízení chráněného bydlení a samostatného bydlení Podpora pro zřízení sociálně terapeutické dílny Podpora pro existenci týdenního stacionáře, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů se zvláštním režimem a domů na půl cesty Podpora fungování centra denních služeb Podpora pro půjčovnu kompenzačních pomůcek, propagace půjčovny Zajištění indukčních smyček ve veřejných místnostech Možnost finanční dotace pro nákup kompenzačních pomůcek Podpora pro vznik služby transport autem Institucionální zajištění služeb Neustálý kontakt s veřejností, propagace služeb a podporování veřejnosti k integraci Zvýšení povědomí veřejnosti o zdravotním postižení 114 strana 154 celkem

116 SWOT analýza sociálních služeb 1.2 SWOT analýza cílové skupiny senioři Tabulka 2: SWOT analýza cílové skupiny senioři SILNÉ STRÁNKY Lidské zdroje Kvalitní, profesionální personál poskytující kvalitní péči Pracovníci jsou při své práci v kontaktu nejen s nemocným, ale i s jeho rodinou Pozitivní zpětná vazba od klientů a jejich rodin Úspěšná spolupráce s ostatními poskytovateli služeb pro seniory a navazujícími službami Subjekty pozorují zájem ze strany klientů Neustále zvyšování kvalifikace pracovníků, rozšiřování znalostí Daří se vytvořit pozitivní pracovní klima v organizaci a motivovat zaměstnance Nepřetržitý provoz zařízení Služby jsou často uskutečňovány v domácím prostředí SLABÉ STRÁNKY Lidské zdroje Nedostatek personálu, služby tedy nemohou být poskytnuty všem zájemcům o ně Ekonomické zdroje Platba za služby a mnohdy jejich vyšší cena Subjekty nemají jistotu v získání finančních prostředků na sociální služby, jež jsou pokrývány zejména z dotací Nízké částky získávané z dotací na činnost organizací Materiální zdroje PŘÍLEŽITOSTI Existence katalogu poskytovatelů sociálních služeb Možnost výpůjčky kompenzačních pomůcek Lidské zdroje Podpora pro rozšiřování sociálních služeb jako jsou osobní asistence, pečovatelská služba, průvodcovské a předčitatelské služby Podpora sousedské pomoci osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky Podpora pro vznik terapeutické komunity Možnost využití tísňové péče Podpora osvěty a rozvoje kontaktu s veřejností Podpora projektů na vzájemně trávený čas seniorů s ostatními generacemi Zvýšení informovanosti veřejnosti o službách Podpora dobrovolnické pomoci dobrovolníci docházející za osamělými OHROŽENÍ Lidské zdroje Tendence demografické struktury obyvatel směrem ke snižování populace obyvatel v produktivním věku a zvyšování populace v poproduktivním věku Ekonomické zdroje Zásadní snížení získaných prostředků, které by vedlo k omezení provozu Ztráta finančních zdrojů pro zajištění institucí pro seniory Institucionální zajištění služeb Nezájem veřejnosti o cílovou skupinu Nevědomost veřejnosti v oblasti nemocí stáří Obtížná dostupnost některých míst 115 strana 154 celkem

117 SWOT analýza sociálních služeb seniory, do domů s pečovatelskou službou a domovů důchodců Podpora sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a pro seniory a osoby se zdravotním postižením ve specifických lokalitách Podpora projektu odlehčovací služby pro rodiny pečující o seniory Zapojení širší rodiny do systému péče o seniora seniory (obchod, lékař) Stagnace v rozvoji institucí pečujících o seniory Ekonomické zdroje Pochopení smyslu sociálních služeb veřejností a její nutnosti službu hradit Dotační programy pro sociálně slabé, jež nemohou na službu dosáhnout svými prostředky Materiální zdroje Podpora vzniku domova pro seniory Rozšíření zdravotnických zařízení o paliativní lůžka pro klienty v termálním stádiu nemoci Podpora pro zřízení hospice Nabídka finanční podpory pro zajištění kompenzačních pomůcek 116 strana 154 celkem

118 SWOT analýza sociálních služeb 1.3 SWOT analýza ostatních skupin děti, mládež a rodina, nezaměstnaní, osoby v přechodné sociální krizi, ohrožené závislostí, nepřizpůsobiví občané a etnické menšiny Tabulka 3: SWOT analýza ostatních skupin děti, mládež a rodina, nezaměstnaní, osoby v přechodné sociální krizi, ohrožené závislostí, nepřizpůsobiví občany a etnické menšiny SILNÉ STRÁNKY Lidské zdroje Široká nabídka kulturních a vzdělávací akce v rámci poskytnutých grantů Síť kvalitních pracovníků, kteří znají své klienty a dokážou správně rozpoznat jejich potřeby a pracují diskrétně Individuální přístup ke klientovi, respekt ke klientovi a řešení problémů bez předsudků vůči klientovi Zavedený systém propagace, PR Navázaná spolupráce s dalšími organizacemi a dobrovolníky Zájem klientů o nadstandardní služby jako jsou např. školení obsluhy PC Vnímání záslužnosti poskytování služeb veřejnosti Kvalitní personál Fungování takových zařízení, kde se mohou lidé se stejným osudem scházet a sdílet se, vyměňovat své zkušenosti a smysluplně trávit svůj volný čas Existence nízkoprahového klubu pro děti a mládež Existence zařízení poskytující poradenství Přítomnost organizací zajišťujících prevenční akce na školách, supervizi v oblasti vzdělávání Spolupráce se subjekty poskytující navazující služby na síť sociálních služeb Místní a časová přístupnost služby rodinné mediace Aktivity vedoucí ke zvyšování rodičovských kompetencí a vzdělávání rodičů, začlenění dětí do kolektivu Možnost získání kontaktu na odborníky Nabídka aktivit vedoucí k mezigeneračnímu setkávání a udržení hodnot rodiny Existence kontaktního centra, kde se mohou setkávat nezaměstnaní Důvěra občanů v činnost sociálních SLABÉ STRÁNKY Lidské zdroje Nemožnost uspokojit všechny zájemce o službu kvůli nedostatku pracovníků Pracovníci sociálních služeb bez odpovídající kvalifikace Institucionální zajištění služeb Obtížná dostupnost některých zařízení a dlouhé dojíždění do nich Předsudky vůči krizovému zařízení, které je vnímáno jako romské centrum Nedostatek finančních zdrojů pro činnosti organizací Nedostatek prostor pro činnost organizací a obtížené shánění vhodných prostor pro konání pravidelných akcí Nevhodné zázemí a špatný technický stav zázemí krizového centra Absence osobního automobilu pro zajištění terénních služeb Špatná propagace aktivit Nízké finanční ohodnocení pracovníků, které může být demotivační 117 strana 154 celkem

119 SWOT analýza sociálních služeb zařízení, zejména činnost Oblastní charity Třebíč Ekonomické zdroje Bezplatné užívání vybraných služeb Úspěšné získávání finančních prostředků Materiální zdroje Umístění některých zařízení ve středu města v oblasti dostupné MHD Možnost využívat pro činnost sociálních služeb vyhovující prostory Nabídka zázemí pro klienty Institucionální zajištění služeb PŘÍLEŽITOSTI Existence zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Jedinečnost služby mediace v kraji Možnost spolupráce s ostatními poskytovateli v případě potřeby Partnerství s NNO a dalšími subjekty Dobré jméno poskytovatelů sociálních služeb Podpora sociálních služeb ze strany politické reprezentace Lidské zdroje Podpora sousedské pomoci osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky Podpora projektů krizové pomoci Podpora organizací zabývajících se sociálním poradenstvím Podpora rozvoje terénních služeb Podpora projektu odlehčovací služby Podpora pro rozšiřování sociálních služeb jako jsou osobní asistence a sociální asistence např. formou pomoci s výchovou dětí, naplnění volného času, pomoc se školou, doučování Rozvoj subjektů poskytující služby následné péče Podpora sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Podpora příležitostí k setkávání osob opačného pohlaví s možností navázání partnerského vztahu mimo cílovou skupinu OHROŽENÍ Lidské zdroje Zvyšování závislosti klientů na službě Vysoká míra nezaměstnanosti v regionu Ztráta motivace pro hledání práce Vysoký podíl nezaměstnaných ve věku let Ekonomické zdroje Finanční nejistota v oblasti obecních, krajských a státních dotací Ztráta životního standardu rodin související s nemožností nalézt zaměstnání Institucionální zajištění služeb Nevyhovující dopravní propojení sítě sociálních služeb Rušení pracovních míst Nadměrná administrativní a byrokratická práce 118 strana 154 celkem

120 SWOT analýza sociálních služeb Podpora při organizování společenských a kulturních akcí pro klienty Vzít do úvahy možnost nepřetržitého provozu některých zařízení Navázání spolupráce s odborníky, vytvoření katalogu kontaktů na ně Klást důraz na propagaci služeb jednotlivých subjektů Zvýšení komunikace mezi různými organizace, koordinace uskutečňovaných aktivit Podpora pro vznik služby pracující s agresory domácího násilí Podpora pro vznik služby pro osoby vracející se z výkonu trestu Podpora klientů v jejich rozhodnutích Nabídka veřejně prospěšných prací Podpora žen vracejících se do zaměstnání po mateřské dovolené Ekonomické zdroje Efektivní využívání získaných finančních prostředků Snaha o získání finančních prostředků na podporu a pomoc nezaměstnaným Organizace motivačních kurzů, praxí v podnicích pro nezaměstnané Materiální zdroje Podpora pro zřízení chráněného a samostatného bydlení Podpora pro zřízení bytů pro sociálně slabé, osoby v krizi, startovacích bytů s omezenou dobou pobytu Podpora pro zřízení sociálně terapeutické dílny Podpora pro existenci domovů se zvláštním režimem a domů na půl cesty, azylové domy, nocleháren pro lidi bez přístřeší Podpora zřízení centra pro cizince Zajištění lepšího vybavení organizací Zajištění vhodného zázemí pro činnost subjektů a prostor pro akce jimi konanými Podpora fungování intervenčních center Zajištění samostatné budovy pro matky s dětmi Podpora pro chráněné pracovní dílny a vznik podporovaného zaměstnání 119 strana 154 celkem

121 SWOT analýza sociálních služeb Rozšíření služeb hygienického servisu ženám bez domova Rozšíření služeb krizových center a zajištění více odlehčovacích lůžek na krátkodobé pobyty Institucionální zajištění služeb Zjednodušení sociálního systému, jeho přiblížení veřejnosti Uznání rodičovské práce společností jako rovnoprávné s jinou prací Propracování systému návaznosti služeb na služby sociální a vyhodnocení propojení a spolupráce subjektů v rámci informovanosti veřejnosti a získávání financí Podpora aktivní politiky zaměstnanosti Zavedená tradice některých organizací Osvěta v oblasti umírání doma Podpora rozšíření služeb domácí hospicové péče 120 strana 154 celkem

122 V. oddíl Analýza zdrojů sociálních služeb 121 strana 154 celkem

123 Analýza zdrojů sociálních služeb 1. Lidské zdroje v sociálních službách Termín lidské zdroje v zásadě vznikl překladem anglického termínu Human Resources. Označuje užší nebo širší vymezení podmínek vedoucích k maximálnímu využití člověka, které směřují k vyšší kvalitě života jednotlivce nebo ke zvýšení pracovního výkonu. V nejširším významu se jedná o souhrn vzdělávacích, sociálních, kulturních apod. podmínek. Řízení lidských zdrojů je nepostradatelným článkem v sociální práci, neboť kvalitní pracovník je jedním z faktorů úspěšně poskytnuté služby. Cílem poskytovatelů sociálních služeb je tedy zajistit dostatek pracovníků, kteří budou mít vhodnou kvalifikaci a motivaci pro práci a jejichž kvalifikace bude průběžně zvyšována na nejrůznějších vzdělávacích seminářích a kurzech. Další možností je spolupráce s dobrovolníky, jejichž vhodnou formací je v budoucnu možné získat nové kvalitní pracovníky. Pro pracovníky v sociální oblasti je důležitá kvalitní supervize a zajištění jejího pravidelného uskutečňování. Při získávání lidských zdrojů je vhodné myslet na poměr pomáhajících (odborných) a administrativních pracovníků (provozní personál). Administrativní pracovníci mají zajišťovat chod organizace a umožnit pomáhajícím pracovníkům plně vykonávat jejich úkol. 1.1 Údaje o zaměstnancích Počet pracovníků V zařízeních poskytovatelů služeb pracuje průměrně u sledovaných služeb 28,79 20 pracovníků. Na plný pracovní úvazek pracuje 14.1 pracovníků, na zkrácený úvazek průměrně 9,76 pracovníků, viz Tabulka 1.1. Tabulka 1.1: Průměrný počet pracovníků v zařízení poskytovatelů Počet organizací (počet těch, kteří odpověděli) Min Max Celkový průměr za celý soubor Průměrný počet pracovníků v organizaci ,79 Plný úvazek průměrný počet pracovníků ,41 Zkrácený úvazek průměrný počet pracovníků Práce mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) průměrný počet pracovníků , ,43 Struktura pracovních úvazků ve třídění podle primárních cílových skupin je uveden v souhrnné tabulce 1.2. Největší průměrný počet pracovníků náleží cílové skupině s jiným 21 obsahovým vymezením. 20 Poznamenáváme, že se jedná o matematický údaj, nikoliv o nějaké dělení jedinců. 21 Dobrovolníci, ženy na MD, nezaměstnaní, osoby ohrožené domácím násilím, rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postižením, poruchy autistického spektra apod., osoby s chronickým onemocněním a jejich pečující rodiny, pečující osoby, žáci, studenti, jejich rodiče a učitelé (rodinná mediace), těžce nemocní, umírající lidé a jejich rodina. 122 strana 154 celkem

124 Analýza zdrojů sociálních služeb Tabulka 1.2: Průměrný počet pracovníků v zařízení poskytovatelů podle primárních cílových skupin Primární cílová skupina Počet organizací (počet těch, kteří odpověděli) Průměrný počet všech pracovníků Průměrný počet pracovníků pracujících na plný úvazek Průměrný počet pracovníků pracujících na zkrácený úvazek Průměrný počet pracovníků pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Děti, mládež, rodina 7 11,14 7,86 3,29 8,50 Osoby se zdravotním postižením 9 11,11 2,89 8,11 1,00 Osoby v krizi 2 7,50 4,50 3,00 5,00 Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením 2 5,00 2,50 1,50 2,00 Senioři 7 45,71 30,17 6,17 5,25 Jiná skupina ,14 26,75 23,75 22,13 Celkový průměr 34 28,79 14,41 9,76 9,43 Odborný personál Průměrné počty pracovníků odborných profesí jsou uvedeny v tabulce 1.3, obsahují údaje za všechny poskytovatele. Tabulka 1.3: Průměrný počet odborného personálu v zařízeních sociálních služeb a služeb souvisejících N (počet zařízení) Průměrný počet pracovníků v zařízeních Lékař 4 1,50 Psycholog 12 3,08 Speciální pedagog 9 2,67 Pedagog 5 8,60 Vychovatel 7 2,86 Zdravotní sestra/bratr 8 13,88 Ošetřovatel 3 20,00 Pracovníci v přímé péči (sanitář) 2 22,50 Pečovatel 8 16,88 Sociální pracovník 28 4,71 Terapeut 5 2,60 Rehabilitační pracovník 4 1,50 Terénní pracovník 7 2,14 Právník 0 neuvedeno Jiné 8 4,00 22 Viz poznámka 22. Z důvodů rozmanitosti skupiny jsou odpovídající údaje vysoké. 123 strana 154 celkem

125 Analýza zdrojů sociálních služeb Průměrný počet pracovníků odborného personálu v zařízeních podle primárních cílových skupin je uveden v tabulkách 1.4 a 1.5. Tabulka 1.4: Průměrný počet odborného personálu v zařízeních sociálních služeb a služeb souvisejících podle primárních cílových skupin primární cílová skupina lékař psycholog, mediátor, supervizor speciální pedagog pedagog, lektor vychovatel Děti, mládež, rodina 3,50 3,67 10,00 3,00 Osoby se zdravotním postižením 1,00 1,00 2,00 Senioři 3,00 1,00 4,00 Jiná skupina 1,00 3,50 2,75 11,00 2,67 Celkový průměr 1,50 3,08 2,67 8,60 2,86 Tabulka 1.5: Průměrný počet odborného personálu v zařízeních sociálních služeb a služeb souvisejících podle primárních cílových skupin primární cílová skupina Děti, mládež, rodina Osoby se zdravotním postižením zdravotní sestra/bratr ošetřovatel sanitář pečovatel sociální pracovník 7,00 terapeut rehabilitační pracovník terénní pracovník Jiné profese 9,00 7,00 7,00 2,57 1,00 2,00 3,00 1,00 Osoby v krizi 4,50 Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením 4,50 Senioři 15,25 26,50 22,50 13,33 1,50 1,00 1,00 1,00 1,50 Jiná skupina 23 16,00 27,00 8,43 3,67 2,20 6,75 Celkový průměr 13,88 20,00 22,50 16,88 4,71 2,60 1,50 2,14 4,00 Celkové údaje o počtu pracovníků v jednotlivých odborných profesích jsou uvedeny v tabulce 1.6. Tabulka 1.6: Odborný personál počet celkem počet počet počet Lékař 6 Zdravotní sestra/bratr 111 Terapeut 13 Psycholog 27 Ošetřovatel 60 Rehabilitační 6 23 Dobrovolníci, ženy na MD, nezaměstnaní, osoby ohrožené domácím násilím, rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postižením, poruchy autistického spektra apod., osoby s chronickým onemocněním a jejich pečující rodiny, pečující osoby, žáci, studenti, jejich rodiče a učitelé (rodinná mediace), těžce nemocní, umírající lidé a jejich rodina. Z důvodů rozmanitosti skupiny jsou odpovídající údaje vysoké. 124 strana 154 celkem

126 Analýza zdrojů sociálních služeb pracovník Speciální pedagog 24 Sanitář 45 Terénní pracovník 15 Pedagog 43 Pečovatel 54 Právník 0 Vychovatel 20 Sociální pracovník 132 Jiné (supervize 32 Provozní personál Průměrné počty pracovníků provozního personálu jsou uvedeny v tabulce 1.7, tabulka obsahuje údaje za všechny poskytovatele. Tabulka 1.7: Průměrný počet pracovníků provozního personálu N (počet zařízení) Průměrný počet pracovníků v zařízeních Vedoucí pracovník, manažer 25 1,64 Administrativní pracovník 14 2,50 Pomocný personál 7 11,57 Stravovací provoz 5 7,60 Jiný, web 9 2,22 Průměrný počet pracovníků provozního personálu v zařízeních podle primárních cílových skupin je uveden v tabulkách 1.8 a 1.9. Tabulka 1.8: Průměrný počet provozního personálu v zařízeních sociálních služeb a služeb souvisejících podle primárních cílových skupin primární cílová skupina vedoucí pracovník, manažer administrativní pracovník pomocný personál stravovací provoz jiný, web Děti, mládež, rodina 3,00 1,00 2,00 Osoby se zdravotním postižením 1,20 1,25 6,67 2,00 1,50 Osoby v krizi 1,00 Osoby sociálně vyloučené resp. 1,00 ohrožené sociálním vyloučením Senioři 1,17 1,75 23,50 9,00 3,50 jiná skupina 2,14 6,67 7,00 2,00 Celkem 1,64 2,50 11,57 7,60 2,22 Celkové údaje o počtu pracovníků v jednotlivých provozních profesích jsou uvedeny v tabulce strana 154 celkem

127 Analýza zdrojů sociálních služeb Tabulka 1.9: Počet pracovníků provozního personálu počet počet 1. Vedoucí pracovník, manažer Stravovací provoz Administrativní pracovník jiný (web) Pomocný personál Spolupráce s dobrovolníky Více než polovina poskytovatelů (52,8 %) uvedla, že spolupracuje s dobrovolníky, viz graf 1.1. Pokud bereme v úvahu všechny poskytovatele, potom průměrný počet dobrovolníků je celkově 5,81. Graf 1.1: Spolupráce s dobrovolníky (N = 36) Nevětší průměrný počet dobrovolníků připadá na primární cílovou skupinu jiná a následuje cílová skupina děti, mládež, rodina s průměrným počtem deseti dobrovolníků, viz tabulka Tabulka 1.10: Průměrný počet dobrovolníků podle primárních cílových skupin N (počet zařízení) Průměrný počet pracovníků v zařízeních Děti, mládež, rodina 7 10,14 Osoby se zdravotním postižením 10 2,00 Osoby v krizi 2 2,00 Senioři 7 1,71 jiná skupina 8 12,75 Celkem 36 5,81 Zkušenost poskytovatelů s dobrovolníky je různorodá. Není bez zajímavosti, že největší podíl, více než třetina poskytovatelů (27,8 %), má s dobrovolníky negativní zkušenost a čtvrtina se ke zkušenostem s dobrovolníky staví váhavě, někdy jsou zkušenosti dobré, jindy nikoliv. Ostatní možnosti jsou zřejmé z grafu strana 154 celkem

128 Analýza zdrojů sociálních služeb Graf 1.2: Zkušenost poskytovatelů s dobrovolníky (N = 36) Rozšíření spolupráce s dobrovolníky plánují více než dvě třetiny poskytovatelů, téměř čtvrtina neví. Více než desetina rozšíření spolupráce neplánuje, viz graf 1.3. Graf 1.3: Rozšíření spolupráce s dobrovolníky (N = 34) Důvody nerozšiřování spolupráce s dobrovolníky byly formulovány: - Nemáme na to čas a kapacity - Poskytujeme specializované odborné poradenství - Stačí, jak máme nastaveno 1.3 Vzdělávání zaměstnanců sociálních služeb Problematika vzdělávání zaměstnanců služeb byla zjišťována dotazem na pořádání vzdělávacích seminářů, kurzů, školení apod. Nejčastěji se jedná o vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím kurzů, Ostatní varianty jsou uvedeny v grafu 1.3 a tabulce Respondenti měli možnost uvést i všechny vzdělávací varianty, proto součet procent je větší než strana 154 celkem

129 Analýza zdrojů sociálních služeb Graf 1.4: Druhy vzdělávání zaměstnanců (% ze zařízení, N = 36) Tabulka 1.11: Vzdělávání (souhrn všech vzdělávacích možností) Počet % z celkového počtu voleb (N = 143) % ze zařízení (N = 36) semináře 27 18,9 % 75,0 % kurzy 30 21,0 % 83,3 % školení 27 18,9 % 75,0 % konference 22 15,4 % 61,1 % jiné 4 2,8 % 11,1 % neprobíhá 33 23,1 % 91,7 % Celkem ,0 % 397,2 % Upřesnění vzdělávacích aktivit v cílových skupinách je uvedeno v v grafu 1.5. Odpovídající počty vzdělávacích aktivit podle cílových skupin jsou uvedeny v tabulce strana 154 celkem

130 Analýza zdrojů sociálních služeb Graf 1.5: Druhy vzdělávacích aktivit podle primárních cílových skupin (Abs) Tabulka 1.12: Počty vzdělávacích aktivit v zařízeních sociálních služeb podle cílových skupin semináře kurzy školení konference jiné neprobíhá Děti, mládež, rodina Osoby se zdravotním postižením Osoby žijící v sociálně vyloučených romských komunitách Imigranti Osoby v krizi Osoby ohrožené návykovým jednáním Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením Senioři Jiná skupina Četnost vzdělávacích aktivit je uvedena v grafu 1.6. V největších podílech se jedná o pořádání seminářů jednou za půl roku a konferencí jednou za rok. 129 strana 154 celkem

131 Analýza zdrojů sociálních služeb Graf 1.6: Četnost pořádání vzdělávacích aktivit (N = 36) Více než tři čtvrtiny zařízení (80,6 %) uskutečňují pravidelné supervize. Pouze šestina poskytovatelů (16,7 %) supervize nepořádá, viz graf 1.7. Četnosti realizovaných supervizí jsou uvedeny v tabulce Graf 1.7: Pořádání supervizí (N = 36) Tabulka 1.13: Upřesnění pořádání supervizí četnosti dle volných výpovědí Pořádání supervizí Počet 1x měsíčně, zvlášť individuální a týmová 5 1x za 2 měsíce 8 1x za 6 týdnů 1 1x za čtvrt roku 6 5x ročně 1 3x ročně 1 2x ročně 4 1x za rok 1 neuvedeno strana 154 celkem

132 Analýza zdrojů sociálních služeb 2. Finanční zdroje 2.1 Možnosti využití finančních prostředků z různých zdrojů Financování provozu organizací a jejich aktivit je možné z řady zdrojů. Mohou to být jednak vlastní zdroje, kam lze zařadit např. poplatky za služby od uživatelů služeb, sponzorské dary či výnos z reklamy, nebo také přepočet dobrovolnické služby a jednak zdroje další. Národní zdroje kraje, ministerstva, nadace Mezi tzv. národní zdroje mohou patřit finance od obcí či krajů nebo na nejvyšší úrovni lze čerpat finance ze státních zdrojů, především formou dotací ze státního rozpočtu poskytovanou prostřednictvím zejména MPSV ČR. Často je zisk financí realizován jako neinvestiční dotace nabízená v rámci jednotlivých programů. Kraje a ministerstva Dotační výběrová řízení pro poskytovatele sociálních služeb vypisují: - Městský či obecní úřad - Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se jednak o podporu služeb, které mají regionální a místní charakter, dále program pro sociální služby, které mají celostátní či nadregionální charakter. - Ministerstvo vnitra ČR, Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR a to na aktivity preventivního charakteru, zejména pro prevenci kriminality mládeže, protidrogovou prevenci apod. - Ministerstvo zdravotnictví ČR v oblasti protidrogové politiky - Žadateli mohou být kromě neziskových organizací také státní organizace, územní samosprávné celky a jimi zřízené příspěvkové organizace, jiné právnické a fyzické osoby. Nadace a nadační fondy Další zdroje financí jsou pak nalézány u nejrůznějších nadací a nadačních fondů národních i mezinárodních. V České republice přes 360 nadací, které finančně podporují různorodé oblasti a aktivity ve všech regionech. Jejich činnost se řídí Zákonem o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 sbírky v platném znění. Další finanční zdroje Organizacím zajišťují finance i prostředky z úřadů práce (v rámci podpory aktivní politiky zaměstnanosti) a zdravotních pojišťoven z jejich fondů za poskytování zdravotní péče v sociální službě. Strukturální fondy EU a Evropský sociální fond Organizace působící v sociální sféře mají možnost využívat i finanční zdroje ze strukturálních fondů EU, v letech pak zejména v rámci tematických operačních programů (např. OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost), které jsou financovány z Evropského sociálního fondu, a z regionálních operačních programů. V případě Třebíče z ROP NUTS II Jihovýchod. 131 strana 154 celkem

133 Analýza zdrojů sociálních služeb Podrobněji 24 v rámci cíle Konvergence jsou připraveny programy určené pro celé území ČR většinou s výjimkou hlavního města Prahy. Jedná se o: - 8 tematických operačních programů (OP), které jsou specificky zaměřeny na dané téma, - 7 regionálních operačních programům (ROP), jejichž cílem je zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. V rámci cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti je v rámci Evropské územní spolupráce k dispozici 9 programů, z nichž neuvádíme ty, které s ohledem na umístění města Třebíče (lokalita není v blízkosti hranic) význam nemají. Jedná se o: - Operační program Meziregionální spolupráce, jenž je společný pro všechny členské státy EU a také Norsko a Švýcarsko, - Operační program Nadnárodní spolupráce, pro nějž je EU rozdělena do několika zón, přičemž Česká republika sdílí operační program s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny. Z tematicky zaměřených operačních programů uvádíme zejména - Integrovaný operační program je zaměřený na řešení regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj: zejména zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik. - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost se týká snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, také na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, na zvyšování kvality veřejné správy a na mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Z regionálních operačních programů uvádíme zejména Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, který je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se kromě jiného, na zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Z programů evropské územní spolupráce uvádíme Operační program Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko je určen pro české kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina, z rakouské strany jde o regiony Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel a město Vídeň. Operační program Meziregionální spolupráce je společný pro všechny členské státy EU, Norsko a Švýcarsko. 24 Např. Programů je relativně mnoho a podmínky jednotlivých výzev se mění. 132 strana 154 celkem

134 Analýza zdrojů sociálních služeb 2.2 Finanční zdroje poskytovatelů sociálních služeb Poskytovatelé sociálních služeb mají dostatek vědomostí o zdrojích finančních prostředků pro využívání v sociálních službách. Jedná se jak o finanční zdroje získané z města a kraje, tak i EU a z dalších zdrojů (fondy, dary apod.). Byli požádáni, aby uvedli, z jakých zdrojů získávají finance pro provoz své organizace a odhadli podíl (procento). Podíly z celkového objemu financování sociálních služeb ve zkoumaných organizacích jsou uvedeny v tabulce 2.2 a grafu 2.8. Nezjišťovali jsme tedy informovanost o možnostech získávání finančních prostředků, ale jaký odhad finančních prostředků z konkrétních zdrojů. Největší průměrný podíl (procento) financí z celkového objemu rozpočtu organizací pro jejich provoz je z fondů EU a iniciativ EU, na dalším místě se jedná o dotace od státu a úřadu práce. Finanční zdroje jsou uvedeny v tabulce 2.1. Tabulka 2.1: Pořadí zdrojů podle největšího průměrného podílu finanční částky z celkového objemu finančních prostředků N Min Max (%) Celkové průměrné % za poskytovatele, kteří údaj uvedli Fondy EU a iniciativy EU ,95 Dotace od státu ,91 Úřad práce Uživatelé sociálních služeb ,83 Kraj ,15 Město ,57 Jiné vlastní činnost ,3 Fondy zdravotních pojišťoven Sbírky ,63 Nadační fondy ,78 Sponzorské dary ,44 Reklama , strana 154 celkem

135 Analýza zdrojů sociálních služeb Graf 2.1: Průměrné % financí pro provoz služeb Poskytovatelé získávají pro své služby finanční prostředky nejčastěji od státu, z krajského úřadu, města, uživatelů sociálních služeb a zdrojů, které jsou uvedeny podle pořadí v tabulce 2.2 níže. Tabulka 2.2: Pořadí zdrojů získání dotací podle nejčetnějšího počtu poskytovatelů N Min Max (%) Dotace od státu Kraj Město Uživatelé sociálních služeb Jiné vlastní činnost Sponzorské dary Sbírky Fondy EU a iniciativy EU Fondy zdravotních pojišťoven Nadační fondy Reklama Úřad práce strana 154 celkem

136 Analýza zdrojů sociálních služeb Graf 2.2: Pořadí zdrojů získání dotací podle nejčetnějšího počtu poskytovatelů Pokud budeme brát v úvahu zdroje financování pro provoz organizace jako celek (jedná se o dvanáct položek), potom můžeme zjistit, jaký podíl ze všech finančních zdrojů (uvedených v tabulce 2.3 a grafu 2.2) náleží jednotlivým zdrojům financování sociálních služeb v Třebíči. Tyto podíly jsou uvedeny v grafu 2.3. Odtud je zřejmé, že necelá třetina zdrojů (30,7 %) pochází průměrně ze zdrojů z EU a iniciativ EU, necelou pětinou se jedná o dotace od státu (18,5 %), vice než desetinou (13,5 %) se podílí na financování sociálních služeb úřad práce a podílem 12,6 % průměrně přispívají na provoz v zásadě uživatelé sociálních služeb. Ostatní zdroje se podílejí na financování sociálních služeb méně než desetinou (kraj, město, vlastní činnost organizace, fondy zdravotních pojišťoven, sbírky apod.). Graf 2.3: Průměrné podíly finančních zdrojů získaných dotací na provoz služeb (N = 12) Průměrné podíly dotací z jednotlivých finančních zdrojů v cílových skupinách jsou zřejmé z tabulek 2.3 a strana 154 celkem

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Projekt Podpora střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Prostějově Realizátor projektu: Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. Jeseník a partner projektu: Magistrát města Prostějova (CZ.1.04/3.1.03/78.00053)

Více

Vážení a milí spoluobčané,

Vážení a milí spoluobčané, Vážení a milí spoluobčané, každý z nás se může dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc, každému mohou dojít síly či možnosti, jak se postarat sám o sebe nebo o své blízké. Jako vámi zvolení zástupci

Více

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany Tato akce je spolufinancována Plzeňským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu grantové schéma Podpora sociální integrace v Plzeňském kraji. Analýza poskytovatelů sociálních

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce malého rozsahu Vytvoření analytických podkladů pro plánování sociálních služeb v území obcí s rozšířenou působností Hořice, Dvůr Králové nad Labem, Trutnov a Nová

Více

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA STRUČNÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NOVÉM

Více

Analýza poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb

Analýza poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb města Tábora Analýza poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb Březen 2011 Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Poděbrady a okolí, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

Stručné shrnutí výsledků

Stručné shrnutí výsledků Stručné shrnutí výsledků Průzkum identifikující spokojenost klientů s prací analytiků agentury CzechInvest 2011 V letošním roce provedla agentura CzechInvest průzkum identifikující spokojenost žadatelů

Více

ZJIŠŤOVÁNÍ POTŘEB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ZE STRANY VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ MĚSTA PŘÍBOR

ZJIŠŤOVÁNÍ POTŘEB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ZE STRANY VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ MĚSTA PŘÍBOR ZJIŠŤOVÁNÍ POTŘEB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ZE STRANY VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ MĚSTA PŘÍBOR Objednatel: Město Příbor, Náměstí Sigmunda Freuda 19, Příbor 742 58 Poskytovatel:

Více

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU 5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU 5.1 Přehled použitých metod a jejich základní charakteristiky 5.1.1 Základní metody výzkumu Ze základních metod výzkumu byly použity:

Více

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Štěpánkovice 2014-2017

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Štěpánkovice 2014-2017 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Štěpánkovice 2014-2017 Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

Více

Pracovní skupina č. 2 Sociální oblast a školství

Pracovní skupina č. 2 Sociální oblast a školství Pracovní skupina č. 2 Sociální oblast a školství SWOT analýza Sociální oblast a školství Silné stránky široká nabídka mimoškolních aktivit (4 body) lepší vybavení ve školách (3 body) dostatek míst ve školách

Více

PŘEHLED VŠECH CÍLŮ A OPATŘENÍ

PŘEHLED VŠECH CÍLŮ A OPATŘENÍ PŘEHLED VŠECH CÍLŮ A OPATŘENÍ 1. RODINA, DÍTĚ A MLÁDEŽ Cíl: 1.1.Udržení a rozvoj stávajících služeb opatření 1.1.1. Udržení a rozvoj Rodinného centra Sedmikráska 1.1.2. Udržení a rozvoj Sociálního centra

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM 2013 Společný evropský indikátor A.1 Objednatel: Statutární město Hradec Králové Československé armády 408 502 00 Hradec Králové Vypracoval: AUGUR Consulting

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Metodika měření a hodnocení sociálních služeb a jejich sledování prostřednictvím aplikace on-line katalogu

Metodika měření a hodnocení sociálních služeb a jejich sledování prostřednictvím aplikace on-line katalogu Metodika měření a hodnocení sociálních služeb a jejich sledování prostřednictvím aplikace on-line katalogu A s i s t e n č n í c e n t r u m a. s. S p o r t o v n í 3 3 0 2 4 3 4 0 1 M o s t 1 7. 1 2.

Více

MOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTAČNÍCH PROSTŘEDKŮ MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY V OPERAČNÍM PROGRAMU ZAMĚSTNANOST (OP Z) (aktuální verze OP Z schválená 6.5.

MOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTAČNÍCH PROSTŘEDKŮ MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY V OPERAČNÍM PROGRAMU ZAMĚSTNANOST (OP Z) (aktuální verze OP Z schválená 6.5. MOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTAČNÍCH PROSTŘEDKŮ MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY V OPERAČNÍM PROGRAMU ZAMĚSTNANOST (OP Z) (aktuální verze OP Z schválená 6.5.2015) V rámci MAS Lednicko-valtický areál, z.s je identifikována 1

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje 2006 Mgr. Josef Slovák náměstek hejtmana Zlínského kraje pro oblast školství, mládež a sport Vážené dámy, vážení pánové, po třech

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

NÁVRH PRIORIT ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI PRO OBDOBÍ 2009 2011

NÁVRH PRIORIT ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI PRO OBDOBÍ 2009 2011 NÁVRH PRIORIT ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI PRO OBDOBÍ 2009 2011 Tento materiál byl zpracován za finanční podpory EU a státního rozpočtu ČR v rámci projektu Podpora vytváření krajských

Více

VÝSTUPY Z REGIONÁLNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU KOMUNITNÍCH SLUŽEB ÚSTÍ NAD LABEM (RISK) DATA ZA ROK 2012

VÝSTUPY Z REGIONÁLNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU KOMUNITNÍCH SLUŽEB ÚSTÍ NAD LABEM (RISK) DATA ZA ROK 2012 VÝSTUPY Z REGIONÁLNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU KOMUNITNÍCH SLUŽEB ÚSTÍ NAD LABEM (RISK) DATA ZA ROK 0 www.socialni-sluzby-usti.cz Zpracoval: Oddělení podpory školství, kultury, sportu a sociálních služeb

Více

Koncepce vzdělávání v energetice

Koncepce vzdělávání v energetice Koncepce vzdělávání v energetice Zpráva z analytické činnosti Datum: 26. 11. 2015 Zakázka zpracována pro: Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 Identifikační údaje zpracovatele:

Více

Strategie plnění rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR

Strategie plnění rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR Strategie plnění rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR FAKTOR 1 - Podporované zaměstnávání dostupné lidem z celé ČR Kritérium 1.1: Podporované zaměstnávání bude poskytováno v minimálně 53 okresech ČR.

Více

Naše společnost 2005

Naše společnost 2005 Naše společnost 2005 aktuální informace o české společnosti 1 Bulin Centra pro výzkum veřejného mínění. Vydává Sociologický ústav Akademie věd České republiky. OBSAH První rok členství České republiky

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ EVROPSKÉ SÍTĚ NA PODPORU PODNIKÁNÍ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE 2009 ÚVODEM

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ EVROPSKÉ SÍTĚ NA PODPORU PODNIKÁNÍ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE 2009 ÚVODEM ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ EVROPSKÉ SÍTĚ NA PODPORU PODNIKÁNÍ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE 2009 ÚVODEM Síť Enterprise Europe Network (EEN) působí v České republice

Více

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT Kaňovice. Institut komunitního rozvoje INKOR

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT Kaňovice. Institut komunitního rozvoje INKOR ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT Kaňovice Institut komunitního rozvoje INKOR 1. Základní informace Obec Kaňovice se nachází 7 km severně od Frýdku-Místku směr Šenov. Obec

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 210 310 584 E-mail: lucie.cerna@soc.cas.cz Občané o důchodovém systému listopad 2015 Technické

Více

Postoje českých občanů k manželství a rodině prosinec 2013

Postoje českých občanů k manželství a rodině prosinec 2013 ov1010 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 80 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině

Více

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006 Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006 Pro Krajský úřad Libereckého kraje zpracoval Masarykova univerzita v Brně Centrum regionálního rozvoje červen 2006 Autorský kolektiv Ing, Martin Šauer

Více

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT Řepiště Institut komunitního rozvoje 1. Základní informace Obec Řepiště je na spojnici mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem, má tedy dobrou

Více

Podpora znevýhodněných při volbě povolání a přechodu na trh práce

Podpora znevýhodněných při volbě povolání a přechodu na trh práce Národní konference projektu VIP Kariéra II - KP Podpora znevýhodněných při volbě povolání a přechodu na trh práce Ing. Jana Trhlíková 19. 4. 2011, 0lomouc VIP KARIÉRA-II DATA A INFORMACE Jaká data obsahuje

Více

CO POVAŽUJE ČESKÁ VEŘEJNOST ZA NEBEZPEČÍ PRO NAŠI ZEMI?

CO POVAŽUJE ČESKÁ VEŘEJNOST ZA NEBEZPEČÍ PRO NAŠI ZEMI? INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/15 vydáno dne 15. 1. 15 CO POVAŽUJE ČESKÁ VEŘEJNOST ZA NEBEZPEČÍ PRO NAŠI ZEMI? V souvislosti s aktuálním vývojem v Evropě se mezi českými občany dále posilují obavy z

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

4. Komunitní plán sociálních služeb Olomouce na období let 2016-2019. (návrh po jednání RMO 6. 10. 2015)

4. Komunitní plán sociálních služeb Olomouce na období let 2016-2019. (návrh po jednání RMO 6. 10. 2015) 4. Komunitní plán sociálních služeb Olomouce na období let 2016-2019 (návrh po jednání RMO 6. 10. 2015) 1 Obsah Obsah... 2 1. Komunitní plánování sociálních služeb... 3 2. Vybrané sociodemografické údaje

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Výzkumná zpráva. Potøeby zadavatelù sociálních služeb na Kyjovsku

Výzkumná zpráva. Potøeby zadavatelù sociálních služeb na Kyjovsku Výzkumná zpráva Potøeby zadavatelù sociálních služeb na Kyjovsku 09/2009 Potřeby zadavatelů sociálních sluţeb na Kyjovsku OBSAH ÚVOD 2 I. odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledkŧ

Více

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy Výstup projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Hlavní partner: Partneři: Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy Autoři: Kateřina Brožová, Barbora Úlehlová Editace:

Více

Aktualizovaný Komunitní plán rozvoje sociální oblasti města Uherský Brod na rok 2008-2009

Aktualizovaný Komunitní plán rozvoje sociální oblasti města Uherský Brod na rok 2008-2009 Společný regionální operační program EVROPSKÁ UNIE MĚSTO UHERSKÝ BROD Aktualizovaný Komunitní plán rozvoje sociální oblasti města Uherský Brod na rok 2008-2009 Projekt Komunitní plánování sociálních služeb

Více

Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - veřejnost

Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - veřejnost Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - veřejnost Závěrečná zpráva pro Státní ústav pro kontrolu léčiv Prosinec 2015 Obsah Hlavní zjištění 3 Realizátor projektu 5 Parametry projektu 6 Struktura vzorku

Více

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012 Tisková zpráva June 19, 2012 Sandra Lades GfK Verein press Tel. +49 911 395 3606 sandra.lades@gfk-verein.org Ronald Frank GfK Verein studies Tel. +49 911 395 3004 ronald.frank@gfk-verein.org Evropany nejvíce

Více

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU Studie UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU Pavel Tilinger, Karel Kovář Úvod do problematiky Úspěšnost vysoké školy je v současnosti možné

Více

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel:

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel: Projekt Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Stod, Horšovský Týn a Domažlice je podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního

Více

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU Pracovní podklad na PS 13.1.2016 šetření NNO PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU Úvod Pro tvorbu strategického plánu rozvoje města Opočna je nezbytné získat názory, podněty a připomínky všech aktérů, subjektů

Více

Koncepce rodinné politiky Jihomoravského kraje na období 2015-2019

Koncepce rodinné politiky Jihomoravského kraje na období 2015-2019 Koncepce rodinné politiky Jihomoravského kraje na období 2015-2019 listopad 2014 Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 Obecná část... 3 1. Preambule / Prohlášení o podpoře rodinné politiky... 3 2. Současná situace

Více

Názory MSP na daňovou reformu

Názory MSP na daňovou reformu Názory MSP na daňovou reformu Závěrečná zpráva z výzkumu pro AMSP ČR Zvýšení minimální mzdy Zrušení daňové podpory stravenek a podpory podnikového stravování Zrušení daňové výhody při zaměstnávání zdravotně

Více

ČESKÁ REPUBLIKA A FLASH EUROBAROMETER 248

ČESKÁ REPUBLIKA A FLASH EUROBAROMETER 248 ČESKÁ REPUBLIKA A FLASH EUROBAROMETER 248 Jedním z nejaktuálnějších a zároveň velmi varovných příkladů mezinárodního srovnání chování v kyberprostoru mezi Českou republikou a jinými zeměmi Evropské unie

Více

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,

Více

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 12 Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561657 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Statutární město Ostrava Magistrát Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Monitorování bezdomovců Ostrava 2007

Statutární město Ostrava Magistrát Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Monitorování bezdomovců Ostrava 2007 Statutární město Ostrava Magistrát Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Monitorování bezdomovců Ostrava 2007 Realizátoři projektu: Magistrát města Ostravy Městská policie Ostrava Centrum sociálních služeb

Více

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Zpracovala: Mgr. Pavla Šimoňáková Ing. Dana Diváková Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6 702 00 Ostrava www.ikor.cz Obsah dokumentu 1. Úvod

Více

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024 Strategie území správního obvodu ORP Havlíčkův Brod v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a administrativní podpora obcí Dokument je zpracován na

Více

KOMUNITNÍ PLÁN MĚSTA AŠE

KOMUNITNÍ PLÁN MĚSTA AŠE Komunitní plánování KOMUNITNÍ PLÁN MĚSTA AŠE 2014-2018 Obsah: Obsah komunitního plánu.. str. 1. Úvodní slovo starosty. str. 2. Komunitní plánování výklad pojmů str. 3. 8. Sociodemografická data kraje.

Více

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE 1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA Pořizovatel: Zhotovitel: Městský úřad Hustopeče

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant

Více

STÁRNUTÍ POPULACE A OPTIMALIZACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

STÁRNUTÍ POPULACE A OPTIMALIZACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB STÁRNUTÍ POPULACE A OPTIMALIZACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Ladislav Průša Abstract V souvislosti se stárnutím populace je potřeba věnovat pozornost m.j. problematice zabezpečení optimálních forem péče o seniory

Více

Autorský tým: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Bc. Andrea Hrušková Ing. Ivana Foldynová Bc. Iveta Čípková Mgr. Bc. Ivana Kouřilová Ing.

Autorský tým: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Bc. Andrea Hrušková Ing. Ivana Foldynová Bc. Iveta Čípková Mgr. Bc. Ivana Kouřilová Ing. Tato studie byla vytvořena v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb města Blansko ve spolupráci Centra pro podporu komunitního plánování Blansko a partnera projektu společnosti ACCENDO Centrum

Více

Názory na přestavbu teplického Prioru. obyvatelé Teplic starší 18 let včetně

Názory na přestavbu teplického Prioru. obyvatelé Teplic starší 18 let včetně NÁZORY NA PŘESTAVBU TEPLICKÉHO PRIORU ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VÝZKUMU Název výzkumu: Realizátor: Zpracovala: Typ výzkumu: Výzkumný nástroj: Cílová skupina: Názory na přestavbu teplického Prioru PRO POLIS Teplice,

Více

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje na období 2012 2015

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje na období 2012 2015 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje na období 2012 2015 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje na období 2012 2015 byl zpracován v rámci individuálního

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 Ministerstvo práce a sociálních vě cí Č eské republiky III. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 VERZE ÚNOR 2007 OBSAH OBSAH... 2 1. ÚVOD... 4 2. ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE

Více

Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Vyhodnocení etapy zima 2006/2007

Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Vyhodnocení etapy zima 2006/2007 Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava Vyhodnocení etapy zima 2006/2007 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí Parametry projektu Monitoring

Více

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka Témata z oblasti světové politiky se v sociologických šetřeních či průzkumech veřejného mínění neobjevují příliš často, ačkoli

Více

ANALÝZA SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 10. Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci střední Čechy

ANALÝZA SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 10. Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci střední Čechy ANALÝZA SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 10 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci střední Čechy Červen 2013 Obsah 1. Základní informace o šetření o poskytovaných

Více

Mgr. Martin Mazanec absolvent sociologie a filmové vědy na FF UP v Olomouci.

Mgr. Martin Mazanec absolvent sociologie a filmové vědy na FF UP v Olomouci. Průzkumy potřebnosti sociálních služeb mezi populacemi zadavatelů a poskytovatelů ve spádové oblasti města Břeclav (obce s rozšířenou působností) byly zpracovány obecně prospěšnou společností Komunitní

Více

PŘEDSTAVENÍ A METODOLOGIE SYSTÉMU. verze_aro1

PŘEDSTAVENÍ A METODOLOGIE SYSTÉMU. verze_aro1 PŘEDSTAVENÍ A METODOLOGIE SYSTÉMU verze_aro1 LISTOPAD 2010 OBSAH 1. Představení systému ARO.. 2 2. Metodologie systému ARO..3 3. Oblasti ARO, ukazatele a jejich specifikace. 4 3.1 Ekonomická oblast. 4

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova ANALÝZA SWOT Zadavatel: Zpracovatel: Město Trutnov Berman Group s.r.o. Datum: rok 2015 Strategický plán rozvoje města Trutnova 2 Analýza SWOT Dne 8. července 2015 proběhlo jednání pracovní skupiny zaměřená

Více

Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné ČR a SR

Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné ČR a SR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné

Více

Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina. Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava

Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina. Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava Definice společenské odpovědnosti firem I Společenská odpovědnost firem je

Více

Hlavní město Praha 2005-6 AKTUÁLNÍ OTÁZKY

Hlavní město Praha 2005-6 AKTUÁLNÍ OTÁZKY STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3 Hlavní město Praha 2005-6 AKTUÁLNÍ OTÁZKY Závěrečná zpráva z kvantitativního výzkumu STEM pro Magistrát hl. m. Prahy Praha, červen 2006

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

Dotazníkové šetření Územní identita a občanská společnost v okresech Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Litoměřice

Dotazníkové šetření Územní identita a občanská společnost v okresech Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Litoměřice Závěrečná zpráva Dotazníkové šetření Územní identita a občanská společnost v okresech Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Litoměřice Zadavatel Ústecká komunitní nadace Kontaktní osoba Petr Veselý Zpracovatel

Více

ALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU

ALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU ALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU Halina Starzyczná, Pavlína Pellešová, Beata Blechová Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Email: starzyczna@opf.slu.cz,

Více

Akč ní plá n sočiá lní čh služ eb Blánsko pro rok 2016. Prováděcí část

Akč ní plá n sočiá lní čh služ eb Blánsko pro rok 2016. Prováděcí část kč ní plá n sočiá lní čh služ eb Blánsko pro rok 2016 Prováděcí část 3. Komunitního plánu sociálních služeb 2013-2016 kční plán sociálních služeb byl schválen usnesením č. 14 na 27. schůzi Rady města konané

Více

Q1 2012. Manpower Index trhu práce Česká republika

Q1 2012. Manpower Index trhu práce Česká republika Q1 212 Manpower Index trhu práce Česká republika Výsledky průzkumu 1. čtvrtletí 212 Manpower Index trhu práce Česká republika Obsah Q1/12 Index trhu práce v České republice 1 Regionální porovnání Porovnání

Více

Hodnocení ekonomické situace domácností a vybraných sociálních podmínek v ČR

Hodnocení ekonomické situace domácností a vybraných sociálních podmínek v ČR eu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Hodnocení ekonomické situace domácností a vybraných sociálních

Více

DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012

DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR odbor sociálních služeb a sociální práce DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012 K REALIZACI ČINNOSTÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA OBECNÍCH ÚŘADECH TYPU II., TYPU III., ÚJEZDNÍCH A KRAJSKÝCH

Více

Sociologický průzkum problematiky kultury v Ostravě Odborná veřejnost

Sociologický průzkum problematiky kultury v Ostravě Odborná veřejnost Sociologický průzkum problematiky kultury v Ostravě Odborná veřejnost Výsledky empirického šetření provedeného v březnu 2008 Praha, červen 2008 OBSAH 1. Úvodní informace... 1 1.1. Cíle... 1 1.2. Předmět

Více

Dotazníkové šetření B - souhrnný výsledek za ORP

Dotazníkové šetření B - souhrnný výsledek za ORP Dotazníkové šetření B - souhrnný výsledek za ORP Název ORP Moravská Třebová Počet odpovědí Podpora meziobecní spolupráce, reg. číslo: CZ../../B. . V čem spatřujete největší výhody spolupráce mezi obcemi?

Více

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství 3. Rozvodovost 3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství Počet rozvodů se v čase zvyšoval, nejvyšší hodnota byla dosažena v roce V roce 196 připadalo na sto sňatků 16,7 rozvodů, v

Více

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení.

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení. 3 Rozvodovost V roce bylo rozvedeno 28 113 manželství, 3 což bylo o 2,7 tisíce méně než v roce 2010. Od roku 1989 jde o nejvyšší meziroční pokles počtu rozvodů s výjimkou roku 1999, kdy se roční počet

Více

Monitorovací zpráva o plnění Akčního plánu Střednědobého plánu sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Hlučínsko za rok 2012

Monitorovací zpráva o plnění Akčního plánu Střednědobého plánu sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Hlučínsko za rok 2012 Monitorovací zpráva o plnění Akčního plánu Střednědobého plánu sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Hlučínsko za rok 2012 Listopad 2012 OBECNÉ CÍLE Cíl 1: USILOVAT O DOSTATEČNOU INFORMOVANOST.

Více

Koncepce řízení školy/školského zařízení na dobu 6 let

Koncepce řízení školy/školského zařízení na dobu 6 let Koncepce řízení školy/školského zařízení na dobu 6 let Úvod Než jsem se pustil do práce na této koncepci, stále jsem si připomínal, že musí obsahovat/zohledňovat představy, potřeby či požadavky pracovníků

Více

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009-2013

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009-2013 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009-2013 Aktualizované vydání včetně Dodatku č. 1 schváleného v září 2011 Vážení občané, v roce 2009

Více

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ PREAMBULE A STRUČNÉ SHRNUTÍ. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ PREAMBULE A STRUČNÉ SHRNUTÍ. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ PREAMBULE A STRUČNÉ SHRNUTÍ Zadavatel: Zpracovatel: Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem Datum zpracování: prosinec 2013

Více

Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Tanvald

Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Tanvald Zpráva z území o průběhu efektivní meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Tanvald Téma: Administrativní podpora obcí Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím

Více

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na Horšovskotýnsku a Holýšovsku

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na Horšovskotýnsku a Holýšovsku Analýza poskytovatelů sociálních služeb na Horšovskotýnsku a Holýšovsku Pracovní verze, srpen 2011 Text neprošel jazykovou korekturou. Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy Obsah 1. Předmět

Více

Příloha 9 Vyhodnocení dotazníků mezi občany

Příloha 9 Vyhodnocení dotazníků mezi občany S t r a t e g i e C L L D 2 1 4 Příloha 9 Vyhodnocení dotazníků mezi občany Dotazník ke Strategii komunitně vedeného místního rozvoje MAS Hrubý Jeseník na léta 14 - Dotazníkové šetření probíhalo v letech

Více

Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ... 53 KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ...

Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ... 53 KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ... Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2006/2007 ÚVOD 4 Obsah 1 STAV A VÝVOJ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY... 5 1.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SÍTI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ...

Více

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Moravskoslezský kraj Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor sociálních věcí Obsah 1. Základní demografická charakteristika

Více

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Úvod Česká republika prošla v období mezi roky 1997 a 2005 mnoha změnami ve sféře politické i ekonomické. V

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Světové šetření o zdraví (11. díl) Vstřícnost zdravotnického systému - úvod

Světové šetření o zdraví (11. díl) Vstřícnost zdravotnického systému - úvod Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11.5.2004 31 Světové šetření o zdraví (11. díl) Vstřícnost zdravotnického systému - úvod Zlepšování zdraví obyvatel

Více

SPOKOJENOST OBČANŮ SE SLUŢBAMI POSKYTOVANÝMI KRAJSKÝM ÚŘADEM KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

SPOKOJENOST OBČANŮ SE SLUŢBAMI POSKYTOVANÝMI KRAJSKÝM ÚŘADEM KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE SPOKOJENOST OBČANŮ SE SLUŢBAMI POSKYTOVANÝMI KRAJSKÝM ÚŘADEM KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZÁVĚREČNÁ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Objednavatel: Královéhradecký kraj zastoupený Bc. Lubomírem Francem, hejtmanem Dodavatel:

Více

Oblast 1.5 Ekonomika

Oblast 1.5 Ekonomika Oblast 1.5 Ekonomika 1.5.1 Struktura ekonomických subjektů Vývoj počtu ekonomických subjektů na daném území je jedním z ukazatelů ekonomické aktivity. Mezi těmito subjekty jsou zahrnuty nejen soukromé

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SHRNUTÍ DEMOGRAFIE BYDLENÍ REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ OBCHOD SPORT A REKREACE KULTURA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNICTVÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHOD

Více