Spojování kožešin. Mimo vynález kožešnického stroje, se ovšem technologické postupy nijak zvlášť nezměnily, velká část práce je stále ruční.

Transkript

1 Kožešnické stehy

2 Spojování kožešin Kožešina byla pravděpodobně prvním oděvem, který začal člověk v pravěku používat. Zpočátku se sešívala zvířecí šlachou, později koženým řemínkem, nakonec nití. Postupně se z pouze praktického využití, stávala z kožešiny také ozdoba. Lemovaly se oděvy, čepice, podšívaly pláště, šily se kožichy, vesty a přikrývky. To vyžadovalo různé technologické postupy a také používání různých druhů stehů. Přesná pravidla a řády dal kožešníkům především vznik cechů. První zmínka o kožešnickém cechu pochází z roku Vrcholu dosáhlo kožešnické řemeslo v 18. a 19. století. Od té doby řemeslo stále upadá. Mimo vynález kožešnického stroje, se ovšem technologické postupy nijak zvlášť nezměnily, velká část práce je stále ruční.

3 pro RUČNÍ ŠITÍ KOŽEŠIN

4 Přední steh Používá se k přistehování (podšívky nebo jiné textilie) na řemen kožešiny. Dbá se na to, aby se při šití nezašila srst. Zadní steh Používá se k přistehování (podšívky nebo jiné textilie) na řemen kožešiny nebo při sešívání kožešin.

5 Kulatý steh Je nejčastěji používaným stehem. Používá se k sešívání dvou kožešin k sobě. Pokud je lícová strana srst, kožešina se složí srstí k sobě. Jehlou se propichují obě vrstvy vždy kolmo ke kožešině, buď k sobě nebo od sebe. Palcem a prostředníkem druhé ruky se stlačuje materiál k sobě, ukazovákem zastrkujeme srst dostatečně hluboko, abychom ji nezašili do švu. Pokud má být lícovou stranou řemen, pak se kožešina složí řemenem k sobě a postupuje stejně, s tím rozdílem, že srst se rozhrnuje a přidržuje ukazovákem a palcem, aby se nepletla do švu.

6 Srážecí steh Používá se jen vyjimečně, tam, kde není možné použít steh kulatý. Uplatňuje se při sešívání kožešin s velmi nízkým vlasem např. tuleňů, koníků. Tyto kožešiny nelze klást kožešinou k sobě, ale okraje se přiloží těsně vedle sebe, tzn. že leží na stole a sešívají se kulatým stehem. Lze použít i u kožešin s příliš hrubým a tvrdým řemenem a u kožešin starých nebo špatně činěných, jejichž řemen má po propíchnutí tendenci se trhat.

7 Polský steh Tento steh se používá v případech, kdy se sesazují k sobě kožešiny tak, že srst v místech spojení se rozděluje a směřuje vzájemně od sebe kde ze strany srsti vzniká tzv. pěšinka. (Např. sešívání středu límce hlavami k sobě.) Steh polský je kombinací stehu kulatého od sebe a k sobě - má vlastnost více stlačovat šitý materiál. Jedenkrát se vpichuje směrem od sebe a dvakrát do stejného místa směrem k sobě. První steh se začne jako steh kulatý, jehla se však vypíchne ve stejném místě, kde začal první steh, dále se vytvoří vodorovně dva malé stehy, tam a zpět, stejné jako u stehu předního a opět jeden steh kulatý, tento postup stále opakuje. (Při správném postupu steh vytváří z obou stran písmeno L. )

8 Steh podrážecí Používá se k přistehování dvou kožešin k sobě uvnitř výrobku, nebo kožešiny a látky středem (například spodního a vrchního límce, střední části lemu k látce a podobně). Při sešívání dvou kožešin ze strany srsti. Kožešina se složí řemenem k sobě a jednou rukou se drží přeložená v místě, kde se šije. Řemen se propichuje u obou kožešin naproti sobě. Při zhotovení jednotlivých stehů se převléká nit přes jehlu, takže se po utažení nitě utvoří na niti smyčka. Délka stehu může být různá, podle potřeby 2 až 5cm. Používají se tlustší a větší jehly a tlustší a pevnější nitě. Pokud je řemen hrubší (například u berana), propichuje se jen částečně, tenký řemen se propichuje jen několik milimetrů, aby nebyl steh z lícové strany vidět.

9 Steh zatahovací Je hned po kulatém stehu nejpoužívanějším. Používá se všude tam, kde se přišívá kožešina k jinému materiálu z lícové strany. Umístění stehů musí být naprosto přesně proti sobě. Stehy umístěné v kožešině musí být souběžné s okrajem řemene přibližně 2mm od jeho okraje. Použití: Přišití límce nebo kožešinové podšívky k látkovému vrchu. Zašití otvoru v kožešinovém výrobku ze strany srsti a pro šití a opravy kožešnických výrobků. Lemování (čepic, plášťů, tunik apod.). Při našívání lemu se postupuje takto: Jeden kraj lemu se přišije kulatým stehem k látce, lem se přehne a pokud je hodně široký, nebo řemen příliš tvrdý, přichytí se ještě středem, stehem podrážecím. Zatahovací steh se začíná vypíchnutím jehly látkou zespod nahoru. Nit je vedena nahoru a zapíchne se z vrchu do kraje kožešiny (tam, kde je srst), asi 8mm dlouhým předním stehem. Jehla se vypíchne v kraji kožešiny nahoru (jehla se tedy opět vytáhne na straně srsti) a nit je vedena zpět dolů do látky. Stehy se jednotlivě neutahují. Když je zhotoveno 4 až 6 stehů, utáhnou se najednou. Palcem se zastrčí okraj řemene dovnitř, aby šev nebyl vidět a udělá se uzlík, aby se stehy nepovolovaly. Stehy musí být vždy kolmé. U správně ušitého švu nejsou zvenčí vidět nitě ani při odhrnutí chlupů. Zatahovací steh není tak pevný, jako kulatý, při přetrhu nitě se snadno páře. Proto je nutné po 10 až 15cm zatahovacího švu udělat na niti uzel, aniž by se nit utrhla nebo přestřihla. Tím se zabrání párání švu v celé jeho dálce. Steh se tvoří obdobně při sešívání otvoru v kožešnickém výrobku, kdy se sešívají k sobě dvě kožešiny.

10 Steh lomený a steh tužící Používá se k našívání tenké látky nebo stužky zespod kožešiny, aby se řemen zpevnil a nevytahoval. Šije se, pokud možno vždy ve směru srsti, barva nitě by měla odpovídat barvě řemene.