fakulta DOPRAVNÍ SLAVÍ PATNÁCT LET!

Transkript

1 tecnicall Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze I 2008 fakulta DOPRAVNÍ SLAVÍ PATNÁCT LET! Trans it! odhalil talenty aplikovaného výzkumu STRANA 7 Dnešní moderní dopravní prostředek musí eliminovat chyby řidiče STRANA 18 mít mýtné se praze vyplatí Strana 21 Antarktida volá čvut! Strana 24

2 KalendÁŘ akcí Vědecké konference na ČVUT v Praze duben - květen dubna 2008 Doprava, energetika, přírodní zdroje, životní prostředí a hospodářský růst Konference je věnovaná tématu integrace názorů a zhodnocení faktorů, které ovlivňují budoucí hospodářský růst a rozvoj. Kontaktní osoba: Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. riha@fd.cvut.cz Místo konání: Praha, budova Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Webové stránky: dubna 2008 Nanocem Open Meeting Mezinárodní konsorcium je určeno pro širokou odbornou veřejnost. Budou zde prezentovány formou přednášek, posterů a diskusí výzkumy z oblasti chemických, fyzikálních a mechanických vlastností materiálů na bázi cementu. Kontaktní osoba: prof. Ing. Milan Jirásek, DrSc. milan.jirasek@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT Webové stránky: května 2008 Kvantová Praha moderní trendy v kvantové optice a kvantové mechanice Workshop věnovaný nejnovějším výsledkům kvantové informatiky a kvantové optiky. Kontaktní osoba: prof. Ing. Igor Jex, DrSc. Igor.Jex@fjfi.cvut.cz Místo konání: Praha 6, Masarykova kolej Webové stránky: května 2008 Superintegrabilní systémy v klasické a kvantové mechanice Společné jednání fyziků a matematiků, kteří významně přispěli k teorii superintegrabilních systémů a příbuzných oblastí, jako jsou separace proměnných, kvadratické algebry, exaktní a kvaziexaktní řešitelnost a další. Kontaktní osoba: prof. RNDr. Čestmír Burdík, DrSc. burdik@km1.fjfi.cvut.cz Místo konání: Praha 6, Hotel Krystal Webové stránky: 6. května 2008 Chyby a omyly ve smlouvách o dílo Jednodenní seminář pro pracovníky samosprávy a veřejné správy uzavírající smlouvu o dílo. Obsahuje mj. návaznosti smluv o dílo a chyby a omyly, které se ve smlouvách vyskytují. Kontaktní osoba: doc. Ing. Václav Jelen, CSc. jelen@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT Webové stránky: května 2008 Současnost a budoucnost dopravy Mezinárodní vědecká konference u příležitosti 15. výročí založení fakulty. Cílem konference a navazujícího společenského setkání je umožnit předním odborníkům přednést své názory na problémy týkající se jednotlivých tématických okruhů, přispět k bližšímu seznámení s fakultou a vytvořit podmínky pro hlubší spolupráci v oblasti dopravy a telekomunikací. Kontaktní osoba: doc. Ing. Jitka Jírová, CSc. jirova@fd.cvut.cz Místo konání: Praha 6, Masarykova kolej Webové stránky: května 2008 EMTECH Mezinárodní konference představuje příspěvky na téma budoucnost studia technických oborů, rozvoje středoškolského, vysokoškolského vzdělávání a vytváří prostor pro prezentaci výzkumných aktivit a rozvojových záměrů univerzity, prostor pro prezentaci našich i zahraničních vzdělávacích institucí. Kontaktní osoba: Mylada Balounová balouno@fel.cvut.cz Místo konání: Areál ČVUT v Praze Webové stránky: května 2008 POSTER 2008 Tradiční mezinárodní setkání doktorandů i studentů magisterského studia, kteří budou mít opět možnost formou posterových prezentací představit výsledky své tvůrčí práce. Kontaktní osoba: Dr. Libor Husník husnik@fel.cvut.cz Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT Webové stránky: května 2008 Renegenerace bytového fondu Jednodenní seminář určený pro pracovníky správy majetku a inženýringu. Kontaktní osoba: Ing. Dana Měšťanová, CSc. dana.mestanova@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT Webové stránky: Fakulta dopravní ČVUT slaví 15 let! Podrobné informace o Fakultě dopravní, profily ústavů a pracovišť a další informace o mnoha zajímavých projektech: Fakulta dopravní ČVUT slaví 15 let! 2

3 EDITORIAL Preferujeme pojetí dopravy jako systému Vážení čtenáři, u příležitosti 15. výročí založení Fakulty dopravní na půdě ČVUT máte možnost nahlédnout do čísla časopisu TecniCall, které je aktivitám naší fakulty věnováno. V letošním roce je tomu patnáct let, kdy došlo k rozdělení tehdejšího Československa a kdy bylo nutné vytvořit v České republice vysokoškolské vzdělávání v oblasti dopravy. Fakulta dopravní ČVUT (dále FD) preferuje pojetí dopravy jako systému, s důrazem na telematiku jak v železniční, tak také v silniční dopravě. Naše fakulta se dále zabývá logistikou, ekonomikou, dopravní informatikou a disciplínami z oblasti letecké dopravy. Výrazně se věnuje inteligentním dopravním systémům, a to jak v železniční, tak v silniční a letecké dopravě a reaguje přitom na expertní potřeby státní správy i regionálních samospráv. Doprava, telekomunikace a telematika představují komplexně propojený síťový systém, jenž se stává vzhledem k pokračující celosvětové a evropské integraci jedním z rozhodujících faktorů obsah Vědecké konference na ČVUT v Praze Preferujeme pojetí dopravy jako systému V aplikovaném výzkumu to bez kontaktů na průmysl nejde Výzkumné centrum Josefa Božka si drží mezinárodní prestiž Trans IT! odhalil talenty aplikovaného výzkumu Novinky v Kariérním centru Olověný Dušan 2008 Prezident na opětovném otevření jaderného reaktoru ČVUT globálního vývoje a zároveň inspirátorem rozvoje pokročilé vědy, techniky a informatiky. Za dobu své krátké existence dokázala FD ve spolupráci s praxí realizovat mnoho různých projektů. S některými našimi projekty se můžete v tomto časopise seznámit. V současné době si již FD vytvořila dostatečné odborné a vědecké zázemí, využívá synergie s ostatními fakultami ČVUT a začíná se významně uplatňovat v základním i v aplikovaném výzkumu a ve vývoji v kooperaci s průmyslem a státními institucemi. Stala se významným aktivním činitelem evropských a v některých případech i světových výzkumných a vzdělávacích programů. Přejme jí proto všechno nejlepší do dalších let. prof. Ing. Petr Moos, CSc. děkan Fakulty dopravní Alternativní paliva řeší energetickou krizi Vysokorychlostní tratě Dáme vám křídla Dnešní moderní dopravní prostředky musí eliminovat chyby řidiče Doprava ovlivňnuje kvalitu života Bez logistiky to prostě nejde... Mít mýtné se Praze vyplatí Jste v důchodu? Začněte studovat! Mentální a emoční zátěž pod dohledem tecnicall Název TecniCall Číslo 1/2008 Vydavatel, adresa redakce Rektorát ČVUT Zikova Praha 6 IČO: URL tecnicall@cvut.cz Šéfredaktor prof. Ing. František Vejražka, CSc. Editorka Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Odpovědná redaktorka Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz Redakční rada Ing. Marie Kovandová Fakulta stavební ČVUT marie.kovandova@fsv.cvut.cz Mgr. Natálie Šeborová Fakulta elektrotechnická ČVUT seborova@fel.cvut.cz Ing. Libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Libor.Skoda@fjfi.cvut.cz Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. Fakulta dopravní ČVUT riha@fd.cvut.cz Ing. Ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT skopalo@vc.cvut.cz Jan Klepal Masarykův ústav vyšších studií ČVUT klepal@muvs.cvut.cz doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost lejckova@vc.cvut.cz Zdeněk Horák Studentská unie ČVUT z.horak@su.cvut.cz Datum vydání 31. března 2008 Periodicita čtvrtletník Náklad 5000 kusů Cena ZDARMA Evidenční číslo MK ČR E Vysoké školy společně budují vědecko-technický park Orfeus v Institutu intermédií ČVUT plesalo na Žofíně Antarktida volá ČVUT! Hala roku Junior 2008 Jak nejlépe do Hřenska? Autem, autobusem, nebo lodí? Design Marek Prchal Tisk K&A Advertising Veletrh ikariéra 2008 Když jsou akademické instituce pružnější než firmy Škoda auto vyučuje studenty Fakulty dopravní Hybridní řešení elektronického mýtného systému Holky, pozor! Druhý dech průmyslové architektury Josef Danda - drážní architekt Kariérní kurzy na ČVUT v Praze v roce 2008 Fotograf David Neugebauer Foto na titulu Nicolas Raymond Distribuce ČVUT v Praze Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje. 3

4 Rozhovor V aplikovaném výzkumu to bez kontaktů na průmysl nejde. o alternativních palivech a budoucnosti automobilových pohonů hovoříme s prof. Ing. Janem Mackem, DrSc., z ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Váš ústav má specifické postavení na Fakultě strojní v tom, že má největší vazbu na průmysl. Je to tak? Naše Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka má intenzivní vazbu na průmysl na jeho provozu se podílejí i podniky. Spolupráce spočívá v tom, že nám podniky část svého výzkumu zadávají kupují si od nás okamžitě aplikovatelné výsledky nebo výzkum. Jsou mezi nimi výrobci vozidel, výrobci příslušenství a dobré kontakty máme s výrobci turbodmychadel, která jsou dnes potřeba stále víc pro přeplňování motorů. Mezi ně patří PBS Turbo, nebo ČZ Strakonice, a.s., Divize TURBO. Další velký potenciál spolupráce nabízí společnost Honeywell, která založila v Brně vývojové středisko pro turbodmychadla pro vozidlové účely. S kým nejvíce spolupracujete? Na prvním místě z domácích výrobců je jednoznačně Škoda Auto a výrobce motorů firma TE- DOM. Spolupracujeme samozřejmě i s podniky mimo Českou republiku, např. pro VW a Daimler. Některé jmenovat nemohu. Automobilky jsou hodně citlivé a nepřejí si, aby se nahlas říkalo, že pro ně něco děláme, z toho důvodu, aby konkurence netvrdila, že to samy nezvládnou a že si musí u nás objednávat výzkum. Díky profesoru Valáškovi jsme také spoluzakladateli Nadace ČVUT Media Laboratory, která je zaměřena na financování výzkumných aktivit nejnadanějších studentů ČVUT z prostředků průmyslu. V aplikovaném výzkumu to bez kontaktů na průmysl nejde. Průmysl přináší do výzkumu podněty, co se má dělat. Ve vašem centru si prý šlechtíte studenty 4. a 5. ročníků. Je to tak? V některých letech jsme dokonce platili nadějné studenty prostředky z průmyslu. Jejich projekty byly využity i pro studie proveditelnosti pro průmysl. Ve spolupráci s Francií byla na našem ústavu zahájena společná výuka v angličtině. Jedná se o individuální studijní plán dvouleté studium automobilové techniky na ČVUT, francouzské univerzitě ENSIETA nebo nizozemské univerzitě HAN. Studium končí obhajobou diplomové práce dle zvyklostí obou partnerů v průmyslu. Někteří studenti docházejí i do našich podniků, aby získali praxi. Obhajobu dělají buď ve Francii nebo v Holandsku a státnici pro magisterské studium dělají tady, většinou v angličtině. Chtěli bychom tento individuální plán povýšit na obor. Kolik máte v ústavu doktorandů? Můžete se pochlubit nějakými jejich úspěchy? Teď máme 12 doktorandů. Velký úspěch zaznamenal Ing. Dubský, který vyhrál vloni Cenu F1. Pravidelně se zúčastňujeme soutěže zdejší Porsche Engineering Services. Tam se vždy umísťujeme mezi prvními. Náš diplomant z posledního lednového kola skončil na prvním místě a minulý rok byl druhý opět náš absolvent. Poprvé jsme se také účastnili soutěže vypsané firmou Škoda, kde máme absolventa z podzimního kola na druhém místě. Na podzim zahájili naši studenti práce na projektu závodního studentského vozu, aby se příští rok zúčastnili soutěže americké společnosti automobilových inženýrů. Podmínkou je, že na projektu musí dělat pouze studenti, a to včetně řemeslného zpracování. V týmu studentů jsou nejen výrobní inženýři, ale také ekonomové, kteří plánují rozpočtově a shánějí peníze. Není problém udělat 4

5 drahé auto, ale pak ho nikdo neprodá. Zatím je to celé ve stádiu projektu a shánění peněz. Některé firmy nám již poskytují sponzorské dary v podobě naturálií. Jak je to se zájmem studentů o studium ve vašem ústavu? Není to rozhodně špatné, každý si dovede motor nebo auto představit. Už jsem se také setkal s dotazy, jestli je ještě perspektivní dělat se spalovacími motory. Tyto jednostranné dezinformace o budoucnosti automobilních pohonů se objevují třeba v tisku. Na nezájem studentů si nemůžeme stěžovat, ale nedostáváme k nám nejlepší složení. Pokud jsou studenti dostatečně motivovaní a dokáží překousnout tvrdé začátky, pak jsou vynikající. S tím souvisí velká neúspěšnost studentů. Automobilky by udělaly lépe, kdyby neinvestovaly do reklam na hokej, ale do soutěží pro středoškoláky, aby se rozšířilo povědomí, že v tomto oboru lze najít zajímavou práci a dokonce si vydělat peníze. Na čem centrum nyní nejvíce pracuje? Jsou to problémy plynových motorů. Konkrétně se jedná se o spalování zemního plynu, dalších plynů a budoucích podob zemního plynu. U plynů není jednoduché splnit jednoznačně dané podmínky, jako jsou podmínky pro kapalná paliva. Zabýváme se přeplňováním, které znamená zvyšování měrného výkonu motoru. Vždycky, když se zvýší měrný výkon, tak to vede ke zlepšení spotřeby paliva s zlepšení účinnosti. Přeplňování se v průběhu let rozšířilo od největších motorů přes motory nákladních vozidel až na vznětové motory osobních aut a dnes začíná velice úspěšně pronikat i do motorů benzínových. Tam je obrovské pole působnosti, zvlášť u vozidlových motorů, jak vyřešit regulaci, dostatečnou dynamiku a jak zajistit životnost motoru. Toto všechno samozřejmě při velice ostře limitovaných škodlivinách ve výfukových plynech. V centru máme prostřednictvím jedné menší firmy zakázky pro Čínu. Na čínském motoru nyní vyvíjíme úroveň emisí v souvislosti s připravovanou olympiádou. Co si myslíte o alternativních palivech? Alternativní paliva jsou stále jen jakýmsi doplňkem pro řadu svých nevýhodných vlastností. K těm patří hlavně cena. Alternativní paliva jsou dražší než uhlovodíková, a to i přes veškeré stoupání cen v současné době. Další jejich negativní vlastností je životnost motoru a komplikace provázející provoz v zimě. Přechod na alternativní paliva není v nejbližší době možný i z hlediska nároků na mobilitu obyvatel. Provoz se dá omezit na rozumnou míru v metropolích, kde se zvětší využívání hromadné dopravy, ale obecně se nikde na světě nebude vývoj vracet zpátky k tomu, že by lidé byli odkázáni jenom na hromadnou dopravu. Jeden z velkých úkolů našeho výzkumu je, jak vyrobit účinné a poměrně levné auto. Plynová paliva předpokládají, že velký prostor vozidla zaberou zásobníky stlačeného plynu. Co se týče kapalných alternativních paliv, při větších koncentracích kyslíkaté složky mohou nastat problémy se stabilitou. Hodně se mluví o dalších syntetických palivech, k nimž patří i vodík. Všechna tato paliva jsou poměrně drahá. U rostlinných paliv i vodíku se často chybně srovnává výrobní cena s cenou motorové nafty nebo benzinu u pumpy. Nesmíme ale zapomenout, že v této ceně je zahrnuta nemalá cena za infrastrukturu, za distribuci paliva z rafinérie k jednotlivým prodejcům, což je zejména u plynných paliv daleko problematičtější než u kapalných paliv, a za druhé je v ceně obsažena spotřební daň. Je otázka státní politiky, jestli spotřební daň nasadí i na alternativní paliva. Zkušenost zatím ukazuje, že ano. Jaké je tedy podle vás palivo budoucnosti? Dalších minimálně padesát let bude doba uhlovodíkových paliv. Pak není jasné, jak se bude vyvíjet legislativa v souvislosti s emisemi CO 2. Co by bylo velice nadějné, jsou směsi zemního plynu s vodíkem, které neprodukují CO 2. Je to energeticky hustý nosič energie a my jsme schopni během několika let takové motory dotáhnout do velmi rozumné dokonalosti. Pokud se ale v rámci volné konkurence pustí do Evropy vozidla na uhlovodíková paliva z Indie nebo Číny, pak takovýto výrobek nemá cenově šanci. Problém je také menší síť palivových stanic. Menší kufr, větší motor, větší spotřeba, menší dojezd, menší akční rádius to jsou všechno věci rozhodující pro koupi auta, které nikde na světě není malou investicí. připravila Mgr. Andrea Vondráková prof. Ing. Jan Macek, DrSc. Absolvoval Fakultu strojní ČVUT, kterou na konci 90. let vedl jako děkan. V 70. letech se podílel na výzkumu naftových motorů v ČKD Praha. Své aktivity poté rozšířil na oblast plynových zážehových i dvoupalivových motorů. Dodnes spolupracuje s firmami, jako je Škoda Auto, VW, John Deere, Renault, Daimler Chrysler, Mercedes Benz Engineering, Ricardo Consulting Engineers, Gamma Technologies i zahraničními universitami. Je členem SAE International a zasloužil se o členství ČVUT v EARPA (European Automotive Research Partnership Association). 5

6 PŘEDSTAVUJEME Mgr. Andrea Vondráková Výzkumné centrum Josefa Božka si drží mezinárodní prestiž Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka Fakulty strojní ČVUT vzniklo jako projekt transdisciplinárního výzkumu s přímými průmyslovými aplikacemi. Výzkum a vývoj je zaměřen na zážehové a vznětové spalovací motory pro automobily i těžká vozidla i na vozidla samotná. Centrum je unikátní svým celostním přístupem k řešené problematice i úzkou vazbou mezi simulacemi a experimenty. Výzkum motorů je zaměřen na termodynamiku, vnitřní aerodynamiku, přeplňování s použitím konvenčních i nově se objevujících technologií, snižování a následnou úpravu emisí, inteligentní systémy řízení motorů, dynamiku motorů a pevnost skupin aplikovanou na optimalizaci konstrukce. Centrum dále provádí výzkum a vývoj v oblasti konstrukce vozidlových převodovek a optimalizace přenosu výkonu (mechanický, hydraulický a elektrický přenos), konstrukce odpružení vozidel (včetně aktivních mechatronických prvků a jejich řízení), a pasivní bezpečnosti. Vznik centra vyvolala situace v automobilovém průmyslu, uvedl prof. Ing. Jan Macek, DrSc. České podniky nejsou vždy schopny ekonomicky držet svůj vlastní výzkum a ceny zahraničních výzkumných center nadnárodních koncernů nebo soukromých výzkumných ústavů jsou pro ně také nedostupné. Bez vlastního vývoje ztrácí podnik konkurenceschopnost a stává se pouhou výrobnou, závislou na zakázkách zahraničního prostředníka. Na druhé straně nebyly ani vysoké školy při tehdejší personální i materiální vybavenosti schopny zajistit v oblasti motorů a automobilů kompletní aplikovaný výzkum. Tyto důvody vyvolaly vzájemnou spolupráci vysokých škol a podniků právě v našem centru. Vedle výzkumné a vývojové činnosti centrum zajišťuje ve spolupráci s vysokými školami ENSIETA (Brest, Francie) a HAN University (Arnhem, Nizozemí) dvouletý mezinárodní kurz Master in Automotive Engineering. S automobilovým a motorářským průmyslem je centrum spojeno prostřednictvím Rady centra, ve které jsou zastoupeni výrobci z oboru a zástupci dalších výzkumných a vývojových firem, např. Tatra Kopřivnice, PBS Turbo Velká Bíteš, Zetor Brno, JAWA Divišov, Motorpal Jihlava, ZVVZ Milevsko, BEZ Motory Hradec Králové, TEDOM MOTORY, Lenam Liberec. Výzkumné centrum zveřejňuje pravidelně výsledky své práce ve vlastním recenzovaném časopise MECCA (Middle European Journal for Construction of Cars). Centrum je zapojeno jako partner v několika evropských integrovaných projektech 6. rámcového programu EU (NICE, GREEN a Roads2HYCOM) i 7. rámcového programu (InGAS, VECOM) a je členem European Automotive Research Partners Association (EARPA). Partnery centra jsou firmy, jako je Škoda Auto, Ricardo Prague, TŰV UVMV, Porsche Engineering Services Prague, Mercedes Benz Technology Bohemia, ČZ Strakonice, PBS Turbo a řada dalších. Centrum má širokou mezinárodní spolupráci s Volkswagen AG, Daimler AG, Renault a dalšími výrobci. Více informací o centru najdete na bozek.cvut.cz Experimentální zařízení umožňující stanovit riziko poranění chodce (v tomto případě jeho hlavy) při střetu s automobilem Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz 6

7 aktualita Trans it! odhalil talenty aplikovaného výzkumu Systém řízení letového provozu založený na autonomii letadel, algoritmus pro hledání nepříbuzenských dárců kostní dřeně nebo metoda převodu barevných obrázků na černobílé to jsou některé z výsledků inovativních výzkumů na ČVUT, které byly oceněny v soutěži Trans it! o příspěvek s nejlepším využitím pro praxi. Mgr. michal brnušák Soutěž proběhla v rámci doprovodného programu vědeckého semináře Workshop, jenž představuje výsledky řešení vědeckých projektů na ČVUT. Porota hodnotila přihlášené příspěvky na základě tří kritérií: míry invence, úrovně rozpracování a využitelnosti v praxi. Přítomnost významných zástupců podnikatelské sféry zaručila relevanci výsledků soutěže s ohledem na aplikovatelnost prezentovaných řešení. Ta letos pocházela především z oblasti strojírenství, aplikované fyziky a kybernetiky. První cenu společnosti Apple IMC si odnesl Přemysl Volf z katedry kybernetiky FEL ČVUT za příspěvek o algoritmech pro řízení leteckého provozu, ve kterém popsal zajímavou vizi budoucnosti. Letadla se pohybují zcela autonomně, navzájem si vyměňují data a v okamžiku, kdy hrozí jejich srážka, automatickým protokolem vyjednají změnu trasy. Tento algoritmus je součástí softwarového prototypu Agentfly, který simuluje letecký provoz nad Spojenými státy. S prvním nasazením tohoto systému se počítá u bezpilotních letounů. Nadějí pro pacienty trpící poruchami krvetvorby a některými druhy rakoviny (např. leukémie) je transplantace kostní dřeně. Při hledání nepříbuzenských dárců používá Český registr dárců krvetvorných buněk algoritmus, vyvinutý na katedře kybernetiky FEL ČVUT. Jeho tvůrce, David Steiner, obsadil druhé místo spojené s cenou společnosti Honeywell. Vítěz soutěže Přemysl Volf s předsedou poroty, prorektorem ČVUT Miroslavem Vlčkem Cenu společnosti Ernst & Young za třetí místo si odnesl Michal Platkevič z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT za příspěvek Medipix ve velmi nepříznivých podmínkách. Medipix je detektor vyvíjený v rámci mezinárodní spolupráce partnerů sdružených v laboratoři CERN. Tým vědců, jehož je Michal Platkevič členem, testoval možnosti fungování Medipixu v podmínkách, které panují například uvnitř reaktoru. Platkevičův tým spolupracuje na projektech, v rámci nichž by měly být tyto detektory umístěny do skafandrů kosmonautů NASA. Čtvrté místo obsadili Martina Jalová a Miroslav Jalový z Fakulty strojní ČVUT. Ve svém příspěvku se zabývali vývojem vysokotlakých membránových elementů s vysokou pevností a dále možnostmi jejich aplikace v hydraulických systémech a robotice. Poslední oceněný příspěvek Martina Čadíka z Centra počítačové grafiky na FEL ČVUT nabídl pohled na aktuální problémy počítačové grafiky. Při převodu barevných obrázků na černobílé dochází ke ztrátě důležitých informací, obzvláště pokud původní obrázek obsahuje barevná pole se stejným jasem. Ta jsou pak převedena na stejný stupeň šedi. Metoda, na rozdíl od běžných mechanismů používaných v komerčních programech, pracuje s lokálními přechody mezi barvami a výsledné obrázky jsou pak mnohem věrnější originálu. David Steiner prezentuje příspěvek o algoritmu, který pomáhá transplantologům hledat nepříbuzenské dárce kostní dřeně Mgr. Michal Brnušák brnusak@fel.cvut.cz 7

8 aktualita Novinky v Kariérním centru Kariérní centrum ČVUT, které poskytuje studentům a čerstvým absolventům informace o volných pracovních místech a možnostech praxí, připravilo pro letní semestr druhý ročník programu mentoring a řadu seminářů. Ing. Ilona prausová Při přípravě seminářů jsme se nechali inspirovat tím, co na ČVUT v rámci běžné výuky chybí. Semináře jsou proto zaměřeny zejména na rozvoj dovedností, jako jsou prezentační schopnosti nebo neverbální komunikace. V nabídce je dále připraven pro tento semestr seminář na téma Time management a rovněž seminář věnovaný společenskému chování nazvaný Etiketa, sdělil pracovník Kariérního centra PhDr. Jiří Vích. Minulý rok proběhl první ročník programu mentoring šance pro studenty ověřit si teoretické poznatky v praxi. Mentoring byl něčím novým jak pro studenty, tak pro mentory. O úspěšnosti prvního ročníku vypovídá i fakt, že část studentů spolupracuje jinou formou buď přímo se svým mentorem nebo s jeho kolegy. Studenti dochází do firmy i po skončení mentorshipu, což potvrzuje, že pokračovat v tomto programu má smysl. V březnu byl odstartován druhý ročník mentoringu. Poděkování patří zejména odborníkům a managerům z firem BAEST a SMP CZ, kteří pokračují jako mentoři i letos. Mezi mentorské nováčky patří společnosti GTS Novera, Honeywell Aerospace, EXCON, Hewlett-Packard, Tesco Stores ČR nebo Škoda Auto. Informace o jednotlivých mentorech mají studenti k dispozici na webových stránkách věnovaných tomuto programu Ing. Ilona Prausová prausova@vc.cvut.cz Olověný Dušan 2008 Dne 12. března proběhl již patnáctý ročník soutěže Olověný Dušan o nejlepší semestrální ateliérovou práci studentů Fakulty architektury ČVUT. Spolek posluchačů architektury (SPA), nezisková organizace studentů Fakulty architektury (FA), která Olověného Dušana pořádá, každým rokem zve do poroty odborníky z oblastí architektury a vizuálního umění, aby se společně pokusili najít projekt, který svou kvalitou a invencí přesahuje průměr a otevírá nové postupy a cesty v architektuře. Kromě jednotlivců se nominují i ateliéry, u kterých se hodnotí celková úroveň tvorby, volba témat, koncepčnost a aktuálnost projektů. Letos se předsedou poroty stal architekt Petr Hrůša, který působí jako docent na FA VUT Brno. Porotu doplnili architekti Alena Hýblová, Daniela Polubědovová, Peter Sticzay-Gromski a Ivan Vavřík Projekty nominované na Olověného Dušana 2008 byly veřejnosti prezentovány na výstavě, která probíhala od 12. do 30. března v prostorách La Fabrika v pražských Holešovicích. Alexandra Hroncová Oceněný projekt Daniela Nováka - Protipovodňový val Praha -Troja (ateliér Jana Sedláka a Ivana Hnízdila) Všechny letošní nominované projekty a řadu dalších informací naleznete na Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz 8

9 UDÁLOST Mgr. Andrea Vondráková Prezident na opětovném otevření jaderného reaktoru ČVUT Prezident Václav Klaus se zúčastnil 3. prosince 2007 slavnostního opětovného otevření pracoviště Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (FJFI) se zrekonstruovaným školním jaderným reaktorem typově označeným VR-1, kterému jaderní fyzikové říkají familiárně Vrabec. Vlastní exkurzi reaktoru předcházelo setkání prezidenta se studenty, pedagogy a odborníky z oboru jaderná energetika v posluchárně fakulty. Profesor Karel Matějka, vedoucí katedry jaderných reaktorů FJFI ČVUT, představil historii a současnost reaktoru. Prezident Klaus pohovořil k tématu jaderné energetiky. Prohlásil, že si bez ní nedovede představit vývoj naší země. Podle prezidenta je sen o nekonečném snižování energetické náročnosti nesmyslem a je třeba to říkat nahlas. Klaus podle svých slov považuje za svou povinnost všemi svými silami přispívat k tomu, aby byla zjitřená debata o atomové energii snesena z nebe na zem. Bez energie podle něj nebude další možnost rozvoje ekonomiky. Nedělat nic, to je neakceptovatelná strategie, podpořil Klausovu úvahu o rozvoji jaderné energetiky prof. Matějka. Jsem hluboce přesvědčen, že pro naši zem, která nemá bohaté materiální zdroje, není jiné cesty než jaderná energetika, nebo odsun z výsluní, připojil se k prezidentovi rektor ČVUT prof. Václav Havlíček. Do diskuse s prezidentem se kromě studentů zapojila také např. Ing. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a Ing. Miroslav Fiala, generální ředitel Škoda JS a.s. Při závěrečné prohlídce reaktoru si prezident mohl sám vyzkoušet jeho ovládání. Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz Alexandra Hroncová vysoké školy společně budují vědecko-technický park Středočeský vědecko-technický park je největším současným projektem tří pražských technických univerzit: Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a Vysoké školy chemicko technologické Praha (VŠCHT). Memorandum o porozumění podepsali rektoři všech tří vysokých škol 4. února. Cílem výstavby Parku je vytvořit vědecko-výzkumné vývojové centrum s kvalitní infrastrukturou a schopností plného zapojení do evropského výzkumného prostoru. Vybudován bude v Kladně nebo jeho okolí ve spolupráci se Středočeským krajem. Středočeský vědecko-technický park bude centrem špičkového výzkumu na světové úrovni (Evropské centrum excelence) a jeho přenosem do praxe v rámci spolupráce technologických firem s univerzitou v oblasti vývoje a výzkumu, při zavádění hi-tech vyvíjených na technických univerzitách do praxe. Na snímku zleva: doc. Josef Koubek (VŠCHT), prof. Václav Havlíček (ČVUT) a prof. Jan Hron (ČZU) podepisují Memorandum o porozumění Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz 9

10 REPORTÁŽ Ing. Roman Berka, Ph.D., Mgr. Miloš Vojtěchovský Orfeus v Institutu intermédií Ve dnech února proběhl v Institutu intermédií, experimentálním mezioborovém pracovišti, týmový studentský projekt Orfeus, na kterém se podíleli studenti a pedagogové z ČVUT, FAMU, AVU, Fakulty užitého umění a designu UJEP v Ústí nad Labem a Vysoké školy umělecko-průmyslové. Institut Intermédií (IIM), který zahájil v loňském roce svoji činnost, je laboratoří, zaměřenou na konvergenci současného umění a pokročilých technologií. Ukázku z výsledků pilotního programu Orfeus bylo možné letos poprvé pro veřejnost shlédnout během několikadenní prezentace interaktivní instalace a audiovizuálního doprovodného programu, obohaceného o atraktivní večerní programy. Orfeus proměnil strohý interiér tovární haly H25 v setmělou, tajemnou observatoř anomálních a nečekaných zvukových a světelných jevů. Návštěvník měl v průběhu tří dnů možnost zažít metaforickou reflexi řeckého orfeovského mýtu, vyjádřeného kompozicí pro prostorový zvuk a interaktivní světelnou partiturou. Petr Nikl a hudebníci Irena a Vojtěch Havlovi Celý program uvedla dílna a projekce děl fotografa, filmaře, video-umělce, skladatele a producenta Philla Niblocka z USA. Veřejnost měla možnost seznámit se s multiekranovou projekci videofilmů ze série Pohled na pohyby na lidí při práci. Obrazy promítané na tři plátna jsou doprovázeny hudbou radikálního skladatele, jenž se řadí nejen k význačným spolutvůrcům hudebního minimalismu, ale i k předchůdcům stylu grunge. Další večer byl věnován Petru Niklovi - především projekci jeho filmu Requiem za loutky a improvizovanému představení Svit stínů. Petr Nikl při své improvizaci Forma i obsah zvukově i vizuálně modulovaného prostředí zaznamenávaly chování osob, které se v něm pohybovaly. Prostor v reálném prostředí haly byl navíc ideově propojen s kyberprostorem, navrženým jako 3D vizualizace v zařízení pro virtuální realitu CAVE umístěného v předsálí haly. V zákulisí bylo rušno Hala IIM se však nejprve stala obrovským fotografickým přístrojem a diváci sledovali na zpětné projekci představení dvou improvizujících herců, odehrávající se ve vedlejší místnosti před velikou čočkou reprezentující objektiv fotoaparátu. V pátek 15. února hostila hala zvukovou a obrazovou improvizaci Share, která byla příležitostí pro každého, kdo měl zájem připojit se svým 10

11 Představení Svit stínu s hudebním doprovodem manželů Havlových akustickým nebo jiným projevem do propletené sítě hudby, zvuků, atmosfér a ruchů v prostoru. Značka Share vznikla v New Yorku jako platforma pro sdílení zvukových nahrávek a hudební a obrazovou improvizaci. Během Share IIM proběhlo organické zapojení paralelní improvizace pro spoluhráče v Bratislavě, Bruselu, Praze a Tokiu ve skladbě We don t Play Guitar pro distribuovaný síťový kytarový ansámbl (projekt sdružení The Society of Algorithm). Rekvizity Petra Nikla Akce Share se 15. února v rámci projektu Orfeus účastnilo kolem patnácti hudebníků a vizuálních umělců s nejrůznějšími hudebními i nehudebními nástroji a zdroji zvuku. Camera Obscura Sobota 16. února byla zakončena vystoupením dvojice Koberce, záclony z Brna, audiovizuálním představením se zvukovými a obrazovými variacemi. Ing. Roman Berka, Ph.D. berka@fel.cvut.czt Mgr. Miloš Vojtěchovský milos.vojtechovsky@famu.cz 11

12 událost ČVUT plesalo na Žofíně Zuzana Norisová, Orchestr Karla Vlacha, 4 TET a skupina Čechomor ti všichni vystoupili na druhém reprezentačním plese ČVUT, který se konal 1. března v paláci Žofín. Myšlenka znovu pořádat celoškolské plesy vznikla v loňském roce, kdy ČVUT slavilo 300 let svého vzniku. Mgr. Andrea Vondráková Moderátorkou večera byla herečka Tereza Kostková, která přivítala všech 1100 přítomných hostů a vyzvala rektora ČVUT prof. Václava Havlíčka, aby ples zahájil. Se symbolickým otevřením pomohli rektorovi plyšoví lvi, maskoti ČVUT. Rektor poděkoval partnerům, kteří ples finančně podpořili. Z Hlavních partnerů to byly LMC, Billa, ABB, Kapsch Telematic Services, ČEPS a Rohde and Schwarz Praha. Partnery plesu se staly společnosti SMP CZ, Robert Bosch, Hochtief CZ, VCES, Sekyra Group a OHL ŽS. Mediálním partnerem plesu byl Český rozhlas. Velký sál zaplavila hudba Orchestru Karla Vlacha doprovázený zpěvem Zuzany Norisové a Juraje Bernátha. Velké nadšení hostů plesu vzbudil 4 TET Jiřího Korna. Své vystoupení ukončili osobitým pojetím hymny České republiky. Před půlnocí bylo vylosováno deset výherců, kteří si domů odnášeli TOP ceny tomboly, mezi nimiž kralovalo domácí kino v hodnotě Kč. Zajímavé byly i další ceny, jako např. certifikát na výběr střechy Tondach, lázeňský pobyt pro dvě osoby, čistička vzduchu od firmy Daikin Airconditioning ČR a řada dalších. Půlnočním překvapením pro hosty plesu bylo vystoupení skupiny Čechomor. Třetí reprezentační ples ČVUT se uskuteční 21. února Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz veletrh ikariéra března se konal 14. ročník Mezinárodního veletrhu pracovních příležitostí ikariéra Veletrh pořádala studentská organizace IAESTE (International Association for the Exchange of Students for Technical Experience) ve spolupráce s ČVUT v Praze. Akce probíhala v prostorách fakult elektrotechnické, strojní a stavební ČVUT v Dejvicích pod záštitou rektora ČVUT prof. Ing. Václava Havlíčka, CSc. ing. ilona prausová Slavnostní zahájení veletrhu proběhlo v konferenčním centru Fakulty strojní ČVUT. Úvodní slova pronesli zástupci IAESTE a rektor ČVUT. V letošním roce se veletrhu zúčastnilo 110 firem, což bylo opět o něco více než v loňském roce. Kromě prezentací na stáncích se v průběhu dne konaly přednášky vybraných společností. Součástí doprovodného programu byla pro studenty připravena mimo jiné i anketa ve spolupráci se serverem ikariéra.cz o hodnotné ceny. PR manažer IAESTE při ČVUT Jakub Weberschinke uvedl: Hlavním posláním veletrhu bylo seznámit studenty se současným trhem práce a zprostředkovat jim kontakt s firmami v technicky zaměřených odvětvích. Veletrh ikariéra deklaroval, že studenti z IAESTE mají již dlouholetou zkušenost s organizováním veletrhu a oprávněně sklidili za jeho letošní přípravu pochvalu, jak ze strany zúčastněných firem, tak od studentů, kterým byl veletrh především určen. Ing. Ilona Prausová prausova@vc.cvut.cz 12

13 PŘEDSTAVUJEME MGR. MICHAL BRNUŠÁK Když jsou akademické instituce pružnější než firmy Doc. Ing. Petr Horáček, CSc., je vedoucím Oddělení automatického řízení Centra aplikované kybernetiky, které sdružuje špičkové výzkumné kapacity několika předních technických fakult v ČR, výzkumných ústavů AV ČR a drobné inovativní firmy, které pomáhají s vývojem a komercializací jejich výsledků. Jak byste představil Centrum aplikované kybernetiky? Jak název napovídá, hlavní posláním tohoto centra je aplikovaný výzkum v oblasti kybernetiky. Centrum je to proto, že pracuje na oblastech, které jsou různým zúčastněným institucím společné. Koncentrace výzkumných a vývojových kapacit pak pomáhá dosáhnout lepších výsledků a v kratším čase. Můžete přiblížit, jak centrum funguje po praktické stránce? V mém oddělení pracují akademičtí pracovníci, studenti a doktorandi ČVUT (FEL, FS), ZČU v Plzni a UTB ve Zlíně. Doktorandi zde pracují na svém Ph.D. a zároveň jsou placeni jako výzkumníci, jak je to běžné na západních univerzitách. Kromě nich je tu celá řada studentů, kteří placeni nejsou, ale pracují na bakalářských a diplomových pracích, které se váží k projektům Centra. jsme si know-how, abychom tyto úkoly dokázali řešit v celé šíři. V roce 2005 si centrum vybrala z řady potenciálních řešitelů společnost ČEPS. ČEPS dnes svého rozhodnutí nelituje, neboť jsme velmi flexibilní a naše finanční nároky v porovnání s velkými společnostmi nejsou tak vysoké, což je dáno tím, že metodická část řešení je veřejná, publikovaná na konferencích a v odborných časopisech. Náklady na veřejnou část řešení hradíme částečně z veřejných prostředků. Jak jste získali důvěru průmyslu? V okamžiku, kdy jsme své služby nabízeli našim dnešním průmyslovým partnerům, jsme rozhodně nepatřili ke specialistům. Za dva roky se však ukázalo, že jsme velice flexibilní. Pružnost spočívá v tom, že když je třeba projekt modifikovat, dokážeme se přizpůsobit. Smlouvu s neúplným zadáním řešitelské firmy nerady podepisují, neboť si nedokáží naplánovat zdroje a pracovní sílu. My takové situace naopak vyhledáváme, během řešení projektu se podílíme na úpravě zadání a děláme řadu věcí i nad rámec smlouvy. Jaké jsou vaše plány do budoucna? Spolupracujeme s ČEPS a ERÚ, ale v energetice je řada dalších subjektů, které bychom rádi oslovili. Náš model je totiž velmi zajímavý i pro výrobce elektřiny. Kolik takových studentů máte? V mé pracovní skupině jich pracuje pět. Zájemců je ale daleko víc, než kolik bychom mohli akceptovat, takže si máme z čeho vybírat. Jak si vysvětlujete takový zájem? Pracujeme na tématech, která jsou atraktivní, a na výsledky jejich řešení někdo čeká. To je velký rozdíl od čistého akademického výzkumu, kde jsou jistě také velice atraktivní témata, ale s aplikovatelností se počítá zpravidla v delším časovém horizontu. Čím se v centru zabýváte konkrétně vy? Jsem vedoucím pracovní skupiny, která se věnuje modelování, simulaci, řízení a rozhodování v sítích. Spolupracujeme s Českou přenosovou soustavou (ČEPS, a.s.), která má na starosti provoz sítě vysokého napětí v ČR a její stabilitu, a dále s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), který zodpovídá za hladký běh volného trhu s energiemi v ČR. Jak jste se k této spolupráci dostali? Naše algoritmy byly aplikovatelné na určitý druh úloh, které se v elektroenergetice vyskytují. Rozšířili doc. Ing. Petr Horáček, CSc. Mgr. Michal Brnušák brnusak@fel.cvut.cz 13

14 téma Ing. Pavel Hrubeš, Ph.D. Škoda auto vyučuje studenty fakulty dopravní Pro studenty Fakulty dopravní ČVUT (FD) je kromě získání konkrétních teoretických poznatků nutné navázat kontakt s podnikovou praxí. O to usiluje projekt Inovace magisterského studijního oboru Inženýrská informatika v dopravě a spojích v kontextu potřeb automobilového průmyslu, který je zaměřen na zkvalitnění vzdělávání absolventů tak, aby jejich kvalifikace více odpovídala skutečným požadavkům průmyslových podniků a zvýšila se tak jejich zaměstnatelnost na trhu práce. Partnerem projektu je společnost Škoda Auto a.s., přičemž vlastní realizace výukového programu probíhá v atraktivních prostorách partnera v Mladé Boleslavi. Na realizaci tohoto výukového programu se podílejí vyučující a vědečtí pracovníci FD společně s odborníky ze Škodovky. Cílovou skupinou projektu jsou studenti FD s trvalým pobytem mimo Prahu, u kterých se předpokládá zájem o uplatnění ve svém domovském regionu. Projekt studentům nabízí realizaci v odborných pracovištích partnera s možnostmi získání vysoce odborných znalostí a know-how z oblastí požadovaných průmyslovými podniky v České republice. Programu se se zúčastnilo téměř 90 studentů. Nyní probíhají návštěvy laboratoří zkušebny kovových a nekovových materiálů v rámci předmětu Spolehlivostní inženýrství a bezpečnost systémů. V letním semestru probíhá výuka povinně volitelných předmětů Metody řízení kvality ve fázi vývoje výrobku a Návrh a vyhodnocení experimentů v procesech vývoje a řízení kvality vozidel. Probíhají dílčí konzultace ke studentským projektům Metody zajištění kvality výrobku v předvýrobní etapě, Interakce člověk vozidlo a Družicová navigace a její využití v dopravě. Studenti se v rámci výuky seznamují s metodami, Pro studenty je propojení výuky s praxí tím nejcennějšm jako jsou Quality Function Deployment (QFD), Design for Manufacturing, Assembly and Service (DFMAS) a Failure Mode and Effects Analysis (FMEA), používanými nejen v automobilovém průmyslu. Při výuce je aplikují na konkrétních vozových dílech a součástech pod vedením odborníka odpovědného za jejich nasazení při vývoji vozů. Nedílnou součástí těchto metod jsou návrhy, přípravy a hodnocení experimentálních měření vzhledem k životnímu cyklu vozu a jeho součástí. Díky odborným a praktickým možnostem partnera a vlastní realizace v prostorách Škoda Auto je hodnocení aktivit projektu z řad studentů výborné. Možnost seznámit se s konkrétními metodami a přístupy řešení dílčích úkolů společnosti Škoda Auto při předvýrobní etapě vozu a rovněž tak s konkrétními případy řešení, vidí jako velmi cennou a zajímavou zkušenost. prof. Ing. Pavel Ing. Karel Hrubeš, Matějka, Ph.D. CSc. hrubes@fd.cvut.cz Autor 14

15 téma doc. dr. Ing. Miroslav Svítek Hybridní řešení elektronického mýtného systému Na návrhu technického, organizačního a ekonomického řešení hybridního systému elektronického mýtného pro ČR se podílí Fakulta dopravní ČVUT. Na Fakultě dopravní ČVUT vznikl v roce 2007 expertní tým ministra dopravy Aleše Řebíčka, který si dal za cíl navrhnout technické, ekonomické a organizační řešení propojení stávajícího mikrovlnného a budoucího satelitního systému mýtného pro ČR. Tento mýtný systém byl označen jako hybridní. Expertní tým Fakulty dopravní tak má možnost koncepčně ovlivňovat další vývoj dopravní telematiky pro celou dálniční síť ČR. Podepsaná rámcová smlouva umožní další rozvoj oboru dopravní telematiky na ČVUT včetně vytvoření certifikačních laboratoří pro zajištění vzájemné propojitelnosti a spolupráce různých telematických modulů aplikovaných v rámci dálniční sítě ČR. Dochází tak k praktickému zhodnocení dlouhodobé činnosti pracovníků Fakulty dopravní v oblasti dopravní telematiky, které v budoucnu ušetří státu mnoho peněz. Principem hybridního systému je kombinace stávající mikrovlnné technologie (DSRC), která komunikuje s bránami, a technologie satelitní, jež identifikuje pozici vozidla. Chystaný satelitní systém bude využívat k identifikaci polohy vozidla na mýtném úseku technologii GPS, přičemž tyto informace předá dále prostřednictvím technologie GSM. Navržená architektura hybridního řešení elektronického mýtného má řadu výhod. Umožňuje například zachovat existující centrální systém i systém dohledu, které budou pracovat jak s údaji z pevných (fixních) bran, tak i s informacemi z bran virtuálních, získaných pomocí satelitní lokalizace GPS. V lednu 2008 se v Praze konalo jednání zhruba 40 delegátů ze 14 zemí světa, kde bylo hybridní řešení systému elektronického mýta prezentováno. S přihlédnutím k vývoji dané problematiky v EU se odpovědní odborníci rozhodli toto řešení akceptovat a jeho dílčí součásti standardizovat. Zároveň byla 14. března slavnostně podepsána rámcová smlouva o spolupráci mezi ČVUT, Fakultou dopravní a Ředitelstvím silnic a dálnic na odbornou a konzultační činnost spojenou se zaváděním hybridního systému mýtného a dalších s mýtem souvisejících telematických aplikací. Systémový návrh hybridního řešení elektronického mýtného doc. Svítek prezentuje navrženou architekturu hybridního systému elektronického mýtného doc. Dr. Ing. Miroslav Svítek svitek@fd.cvut.cz 15

16 téma Prof. Ing. Bedřich Duchoň, CSc. ALTERNATIVNÍ PALIVA řeší energetickou krizi Substituce fosilních paliv se stává pro EU i pro ČR a evropské země vážným problémem. Pro substituci hovoří tři faktory, které mohou zavádění alternativních paliv podpořit: spolehlivost dodávek (logistika), soběstačnost národního hospodářství a aspekty působící na životní prostředí. Užití zemního plynu a ropy ovlivňuje podstatný růst cen, růst změn životního prostředí, které mohou být ovlivňovány užíváním fosilních paliv jako dominujícího primárního energetického zdroje, bezpečnostní rizika a krizové situace. Energetickým problémem pak zůstává to, čím tato fosilní paliva nahradit tak, aby relativně dostačující objem těchto paliv byl nahrazen jinými palivy s odpovídajícím zajištěním energetických potřeb. Zájem o alternativní možnosti se objevuje vždy při delším trvání energetických krizí. To se potvrdilo i v roce 1973, kdy začal vzrůstat zájem o možnosti náhrady klasických zdrojů jak v energetice, tak v dopravních systémech. Už v 80. letech minulého století se začalo uvažovat o metanu jako vhodném palivu pro budoucnost, které mělo překlenout dobu potřebnou k nasazení jiných než klasických paliv. Lze konstatovat, že dnes je v provozu asi pět až sedm milionů motorů na zkapalněný plyn (LNG) a asi motorů na stlačený zemní plyn (CNG). Zemní plyn představuje ve střednědobém horizontu přijatelný zdroj, ovšem nutno zvažovat bezpečnost a spolehlivost jeho dodávek. V Kalifornii a Japonsku, kde se uvažovalo o nasazení elektromobilů, se dnes počty pohybují v řádech stovek tisíc. Jinou alternativou je využití biomasy k produkci biopaliv. Tam, kde je levná výroba etanolu, lze toto palivo užít k přímému spálení buď samotné nebo ve směsi s benzinem nebo naftou (pro naftu spíše esterifikací zpracovaný řepkový olej). Mezi biologická paliva lze zařadit i bioplyn, který lze zatím více využívat energeticky v domácnostech, ale bylo by jej možno po úpravách použít i jako motorové palivo. Fotovoltaické články lze technicky využít v dopravním a energetickém systému. Sluneční elektrárny umožňují centrální výrobu elektrické energie a tu pak lze využít pro elektrický pohon. Nákladové relace jsou nevýhodné. Elektřinu lze centrálně získat i z dalších alternativních zdrojů jako je vítr a voda. Elektromobil by byl pro životní prostředí z hlediska provozu vítaným nejen z hlediska emisí, ale i z hlediska havárií (nehrozí požár nebo exploze). Neobnovitelné zdroje jsou koncentrovanou formou sluneční energie, v obnovitelných zdrojích sluneční energie je rozptýlenou formou. Proto je přesun od fosilních paliv k alternativním substitutům finančně nákladný. Máme-li splnit bezpečnostní nebo ekologické požadavky, vždy musíme počítat s vysokými náklady. Ty se vyskytnou jak u první, tak u druhé generace biopaliv. Vyplývají z vysoké energetické náročnosti výroby a distribuce. Ekonomika se může zlepšit u 2. generace využitím lignocelulózových zdrojů, zejména odpadů z papírenských výrob a dalších méně hodnotných zdrojů biomasy. Spotřeba a náhrada současných motorových paliv nemůže být zabezpečena využitím zemědělské produkce zemědělská půda zajišťuje potravinářské a nepotravinářské potřeby. Výjimku může poskytnout bioetanol vyrobený z lignocelulózy, případně i vodík získaný zplyňováním dřevní hmoty. Z hlediska nároků na primární zdroje lze doporučit diverzifikaci paliv obecně a alternativních paliv zvláště, zejména orientaci na jejich lokální využívání, neboť alternativní paliva stále představují místní zdroje energie. Konzervace energie je další vcelku jistý způsob snižování měrných spotřeb energie a spolu s technickým vývojem technologií s vyššími účinnostmi představuje významný energetický zdroj. Podstatný růst cen ropy a zemního plynu může ovlivnit přesun finančních zdrojů do výzkumu a vývoje alternativních paliv. Velcí výrobci, petrochemický průmysl, výrobci automobilů a ostatní investoři by měli část prostředků vkládat do tohoto výzkumu. Zlepšit spalovací proces přesunem k palivům, kde se změní poměr uhlíku k vodíku ve prospěch většího podílu vodíku. prof. Ing. Bedřich Duchoň, CSc. duchon@fd.cvut.cz 16

17 téma vysokorychlostní tratě Ing. Jaroslav Opava, CSc. Hlavním důvodem pro výstavbu vysokorychlostních tratí (VRT), vytvářejících dopravní systém s rychlostí až 360 km/h, je snaha zamezit perspektivním nedozírným a mnohdy nevratným národohospodářským a civilizačním škodám, které jsou dány obavami z úplného vyčerpání kapacity silničních a dálničních komunikací a letového prostoru, dále z trvalého nárůstu kongescí na silničních a dálničních komunikacích a vysokého výskytu dopravních nehod. Neméně závažné je neustálé, bezpečnost ohrožující, poškozování povrchových vrstev jízdní dráhy dané vysokým kolovým zatížením nákladních automobilových souprav. V neposlední řadě je oprávněná obava z vysokého ekologického zatížení daného exhalacemi pohonných systémů dopravních prostředků a jejich hlukem. Kritickým ohrožením je trvale neudržitelný nárůst spotřeby přírodních neobnovitelných zdrojů energie pro pohonné systémy dopravních prostředků. VRT je rovnocennou alternativou pro tradiční dopravní obory, a proto se Fakulta dopravní zabývá v rámci projektově orientovaného studia alternativním návrhem řešení VRT v České republice. Ing. Jaroslav Opava, CSc. opava@fd.cvut.cz dáme vám křídla Ing. Vladimír Němec, Ph.D. Ústav letecké dopravy je specializované pracoviště při FD ČVUT v Praze. Zabezpečuje výuku v rámci několika studijních oborů a vědecký výzkum v oblastech zvyšování bezpečnosti a kvality v civilním letectví, výchovy pilotů, techniků údržby letadel a dalších specialistů civilního letectví. Ústav získal od Úřadu pro civilní letectví ČR certifikaci na teoretickou výuku profesionálních pilotů a zajišťování výuky, kurzů a zkoušek pro techniky údržby letadel podle evropských předpisů. Aby byla zajištěna kvalita kurzů a výuky, která je předmětem pravidelných interních i externích auditů, je zapotřebí stále mít na paměti dynamický rozvoj letecké dopravy a aktivně se na něm podílet. Ústav letecké dopravy participuje hned na několika výzkumných projektech. Jedním z nejvýznamnějších projektů, které byly v posední době úspěšně ukončeny, byl projekt Výzkum faktorů ovlivňujících provozní technologičnost konstrukčních skupin a systémů letadla. Jeho stěžejní část byla založena na sledování poruchovosti a spolehlivosti letadlových celků na letounech a jejich vztah k četnosti a rozsahu prohlídek. Projekt vycházející z teorie spolehlivosti letecké dopravy přinesl náhled na implementaci nové legislativy do problematiky údržby letecké techniky a upozornil na některé negativní vlivy určitých metod. Zřetelným přínosem je určení optimálních postupů pro zabezpečení letové způsobilosti při zachování legislativních požadavků. Další významnou částí tohoto projektu je implementace Programu ochrany proti korozi. Ing. Vladimír Němec, Ph.D. nemec@fd.cvut.cz 17

18 Rozhovor Dnešní moderní dopravní prostředek musí eliminovat chyby řidiče Ing. Jiří First, zástupce vedoucího Ústavu dopravní techniky Fakulty dopravní ČVUT, hovoří o bezpečnosti dopravních prostředků, crash testech a naději na přežití Váš Ústav se orientuje na techniku dopravy. Co si pod tím pojmem má čtenář představit? Technikou rozumíme všechny dopravní prostředky. Od nejjednodušších, kterými mohou být jízdní kola, až po velmi komplikované, kterými jsou letadla. Obecně lze říci, že čím je doprava rychlejší nebo objemnější, tím je dopravní prostředek komplikovanější. Dopravní prostředky nejsou autonomními objekty a nemohly by existovat samostatně, respektive nemohly by sloužit dopravě bez existence dopravní infrastruktury, zjednodušeně řečeno vozovek, kolejnic, přístavů a letišť. Nemohly by vykonávat spolehlivě dopravu bez kvalitního řízení celého systému, tedy bez informatiky. Z tohoto hlediska se Ústav dopravní techniky jeví jako součást poměrně složitého systému dopravy. Kdysi někdo přirovnal dopravu ke krevnímu toku ve složitém systému těla. Ten si nedovedeme představit bez prostředků, cesty a řízení. Jsou dopravní prostředky dokonalé nebo je na nich možno ještě něco zlepšit? Jsou dokonalé tak, jak stačí do svých konstrukcí pojmout výsledky vědy. Celý systém dopravy se dynamicky rozvíjí, to co by mohlo být považováno v minulosti za dokonalé, je v současnosti stěží postačující a v budoucností bude nedokonalé. Kdybychom nahlédli do statistik minulých let, určitě bychom zjistili, že se na vozovkách, kolejích nebo ve vzduchu pohybovaly prostředky, které byly málo spolehlivé, obsluhovány byly početnými posádkami, například nákladní automobil měl standardně kromě řidiče i závozníka, spotřebovávaly mnoho energie, emitovaly do prostředí mnoho škodlivin. V dobách olovnatého benzínu ukládal litrový motor za 100 km do přírody asi 8 g kysličníku olova a při kolizích decimovaly jak vlastní posádku, tak ostatní účastníky dopravních nehod. To se postupně mění. Věda se zaměřila na nejpalčivější problémy dopravy a ty řeší přednostně. Dopravní prostředky se postupně stávají inteligentními a v mnoha oblastech přebírají odpovědnost za jejich uživatele. Dnešní moderní dopravní prostředek musí dokonce eliminovat případné chyby, kterých se řidič dopouští, a je v tom směru dokonce spolehlivější než člověk. Očekává se, že tento směr bude v budoucnosti stále více prohlubován. Co je dnes největší problém dopravy? Doprava má problémů mnoho, nicméně mezi ty hlavní patří energie, ekologie a bezpečnost. Energetická náročnost dopravy je obrovská. Těžiště pozemní dopravy se stále víc přesouvá na silnice. Každý se chce dopravit na jakékoliv místo na světě, aniž by musel přestupovat a aniž by se zdržoval čekáním na hromadnou dopravu. Silniční dopravní prostředky používají ke svému pohonu převážně spalovací motory, které jsou co do účinnosti přeměny energie jedním z nejhorších agregátů. Jenom asi 30 % energie obsažené v naftě nebo benzinu je přeměněna na dopravu. Ostatní je nenávratně ztracena. Ekologický problém silniční dopravy je rovněž aktuální. Dopravní prostředky emitují energie, které nikdo nechce a které poškozují zdraví a přírodu. To ale není zdaleka jediný ekologický problém. Motorová vozidla kromě toho hlučí, vibrují, svítí, elektromagneticky září a ještě víří nečistoty. A to nezdůrazňuji, že vozovky zabírají stále víc prostoru na zemi, která zanedlouho může být malá. A samotná bezpečnost dopravy? Stačí otevřít noviny nebo jiné informační medium. Přes 1200 mrtvých na českých silnicích každý rok mluví za vše. 18

19 Zastavme se tedy u bezpečnosti. Jsou silniční prostředky bezpečné? Záleží na tom, o kterých se hovoří a v jakém smyslu. Pokud jde o aktivní bezpečnost, tj. o schopnost vozidla zabránit dopravní nehodě, pak jsou vozidla dostatečně bezpečná, lépe řečeno tak bezpečná, jak to úroveň vědy dovoluje. Přesto ale dopravní nehody vznikají. Je to hlavně tím, že sebedokonalejší vozidlo nedokáže napravit chybu řidiče nebo vliv nestandardního prostředí. Už byla zmínka o tom, že vozidla jsou stále chytřejší. Jejich inteligence ale stále nedokáže napravit všechna selhání lidské nebo systémové. Inteligentní vozidla a inteligentní dopravní systémy, to je směr, který přímo vyzývá vědce k činnosti. Naše fakulta v tom hraje určitou roli. Pokud jde o druhou skupinu bezpečnosti, která se pojmenovala přívlastkem pasivní, tedy schopnost vozidla zmírnit nebo zcela eliminovat následky dopravní nehody, pak musíme rozlišovat, o jaká vozidla jde. Obecně lze soudit, že osobní automobily jsou v tom směru nejdále a motocykly na začátku. Ze statistik počtů nehod a jejich nejtěžších následků vyplývá, že účastníci dopravních nehod automobilů mají naději na přežití 99,2 99,8 %, zatímco motocyklisté jenom 95,1 99,0 % a chodci ještě menší. To je rovněž výzva k řešení. Je známo, že váš ústav a Fakulta dopravní provádí výzkum pasivní bezpečnosti. Jak jste na tuto myšlenku přišli? V prvé řadě je bezpečnost jedním z hlavních problémů dopravy, a to tak palčivých, že si nelze další rozvoj dopravy představit bez jejího řešení. V druhé řadě si nedovedu představit vhodnější místo, kde by bylo možno problém integrovaně řešit, nežli je Fakulta dopravní. Místem pro integrované řešení mám na mysli pracoviště, které řeší problém v souvislostech Bezpečnost účastníků dopravních nehod, pokud stále hovoříme o pasivní bezpečnosti, není možné řešit a zkoumat odděleně. Týká se totiž nejen dopravních prostředků, ale i dopravní infrastruktury, mechaniky a zejména biomechaniky, informatiky a řízené dopravy, má svoje právní i ekonomické aspekty. Je tedy syntézou oborů, které se na Fakultě dopravní učí. V tom je toto pracoviště jedinečné. Přes třicet let jsem pracoval v Ústavu pro výzkum motorových vozidel, kde jsem se zabýval experimentální činností v motorismu. Někteří mí kolegové, kteří na fakultě působili nebo působí, pracovali v oblastech, které mají vztah k naší současné činnosti. Bylo by škoda to nezúročit. Jak probíhá výzkum pasivní bezpečnosti? Projekty, jejichž náplní je výzkum pasivní bezpečnosti, mají svou strukturu. Dominantní roli v této struktuře hraje poznání dopravní nehody. Ta je jakýmsi spouštěcím aktem prvků pasivní bezpečnosti ve vozidle. Poznat a definovat děj dopravní nehody není však jednoduché. Každá nehoda je unikátní, nedá se zcela věrně napodobit ani popsat. Neznáme všechny faktory, které nehodu ovlivnily. Jdeme tedy jinou cestou. Předpokládáme, že některé faktory ovlivní následek nehody jen málo a některé silněji. Tento předpoklad hypotézu musíme ale ověřit a potvrdit nebo vyvrátit. K tomu vedou dvě cesty. Buďto dopravní nehodu provedeme, nebo ji budeme simulovat na počítači. Nejlepší je jít oběma cestami. Rozumím tomu dobře, že bouráte se skutečnými vozidly? Ano, provádíme crash testy, abychom získali co nejvíce poznatků o dopravních nehodách. Při nich kolidují vozidla mezi sebou nebo s předměty infrastruktury. Ve vozidlech jsou lidé nahrazeni figurínami, ve kterých jsou snímače veličin jako je zrychlení nebo síla a tyto veličiny jsou výchozí pro určení následků nehody, tedy míry zranění nebo přežití. Tyto veličiny také poslouží jako vstupní hodnoty pro počítačovou simulaci. Mohlo by se zdát, že v této oblasti nepřinášíme nic nového. Crash testy provádí dnes kdekdo, dokonce si je objednávají i novináři a výsledky popularizují. My se však snažíme už existující znalostní bázi rozšiřovat. Týká-li se výzkum osobních automobilů, rozšiřujeme znalosti o netypické případy, jakými mohou být např. těhotné ženy nebo okrajové skupiny účastníků. To se může týkat rozměrů, hmotnosti, nebo věku. Týká-li se výzkum jiných vozidel, než osobních automobilů, je pole působnosti ještě otevřenější. Zahájili jsme výzkum nehod motocyklů. Jsme jednou z mála institucí v Evropě vůbec, které provádějí crash testy jednostopých vozidel. První výsledky jsme už zveřejnili. připravil Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. Ing. Jiří First Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, od roku 2002 působí na Fakultě dopravní jako odborný asistent a zástupce vedoucího Ústavu dopravní techniky. Od roku 1965 působil ve zkušebnictví a vývoji zejména jednostopých motorových vozidel. Odborně je zaměřen do oblasti konstrukce a legislativy silničních vozidel, aktivní a pasivní bezpečnosti a ekonomiky a ekologie provozu silničních vozidel. 19

20 téma prof. Ing. Bedřich Duchoň, CSc. Doprava ovlivňuje kvalitu života Výzkum pracovníků Ústavu ekonomiky a řízení v dopravě a telekomunikacích FD ČVUT je zaměřen na široké spektrum problémů, které jsou spojeny především s udržitelným vývojem dopravních systémů, s vlivem těchto systémů na životní prostředí, ekonomickým hodnocením dopravních a logistických systémů a ekonomickým hodnocením zavádění alternativních paliv v dopravě. Výzkum ústavu se zaměřuje na kvantitativní modelování v oblasti dopravních systémů. Při řešení se vychází z předpokladu zvyšování kvality života, pro kterou musí dopravní systém zajistit svoji udržitelnost, musí být zajištěno vhodné prostorové uspořádání oblastí a musí být zajištěno kvalitní životní prostředí. Proto se práce zaměřují na měřitelnost a hodnocení hluku a na dopravní nehody jako dva podstatné faktory negativních externalit dopravy. Další etapy výzkumných prací se zaměřily a dále zaměřují na vztahy dopravy, ekonomického růstu a rozvoje regionu, na uplatnění železniční dopravy v rámci konkurence s jinými druhy dopravy, ale i ve formě spolupráce v podobě intermodální dopravy. V této souvislosti byla zkoumána i zatím opomíjená vysokorychlostní železnice. V neposlední řadě je rozvíjen výzkum v oblasti energetických aspektů dopravy a souvislostí se životním prostředím. Řada výstupů je poskytována pro praktickou aplikaci prostřednictvím Ministerstva dopravy ČR, vydáváním příruček, ve kterých se modelová řešení a kvantifikační vztahy přibližují pracovníkům praxe. prof. Ing. Bedřich Duchoň, CSc. duchon@fd.cvut.cz Zaměření Ústavu řízení dopravních procesů a logistiky FD ČVUT se orientuje na vytváření a rozvoj teorie dopravy na širším ekonomickém prostředí, které tvoří logistické systémy. Technologie dopravy je pak v činnosti ústavu chápána jako základní článek technologické reality: teorie dopravy technologie a řízení dopravních procesů logistika. doc. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc. Bez logistiky to prostě nejde Ústav chce především výchovávat odborníky pro výzkum, projektování a implementaci logistických systémů, pro oblast teorie dopravy na úrovni magisterského a doktorského studia. Poradenským a projekčním firmám ústav nabízí kvalifikované konzultanty při projektování a implementaci dopravních, přepravních a logistických systémů. Ústav spolupracuje s tuzemskými i zahraničními vysokými školami a vědecko-výzkumnými pracovišti formou stáží, společných projektů, účastí na mezinárodních grantech a výměnou studentů a pedagogů. Studenti mají širokou nabídku projektů, ze kterých si vyberou svoje zaměření, z něhož pak vyplývá i téma bakalářské a diplomové práce i uplatnění studentů v praxi (dopravní firmy, projekční ústavy, správní a řídící orgány a další). Ústav navázal úzkou odbornou spolupráci, např. s Ministerstvem dopravy ČR, ČD, Správou železniční dopravní cesty, Dopravním podnikem hl. m. Prahy nebo ČSA. doc. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc. pastor@fd.cvut.cz 20