SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V PŘEŠTICÍCH

Transkript

1 140 LET SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V PŘEŠTICÍCH ZALOŽENO 1867

2 - 2 -

3 ÚVODNÍ SLOVO Zdeněk Mráz starosta Sboru dobrovolných hasičů v Přešticích Vážení spoluobčané, hasiči Uplynulo už mnoho let od vzniku našeho sboru, který byl založen před 140 lety v roce 1867, a je jeden z nejstarších v republice. Od počátků jeho založení bylo základním posláním chránit životy, zdraví obyvatel, majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech a při živelných pohromách. Během let se členové sboru podíleli i na kulturním vyžití hraním divadla, pořádáním bálů a zábav. Také nebylo zapomenuto na děti, které si sbor vychovává dodnes jako svoje nástupce. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kteří nám pomáhají a podporují nás v naší činnosti. A samozřejmě chci poděkovat všem hasičům minulým i současným za jejich odvedenou práci, která nebývá lehká a také za to, že věnují veškerý svůj volný čas činnosti pro nás všechny. Historický prapor hasičské župy přeštické z roku

4 Sbor ve dvoře radnice v roce

5 OD HISTORIE PO SOUČASNOST Počátky hasičstva ve světě a u nás Odjakživa byl boj člověka s přírodou a jejími ničivými živly velice nerovný. Živelné pohromy byly nezvladatelné a zvláště oheň si často vybíral svou krutou daň. Sice byl významným pomocníkem člověka při mýcení lesů a ochráncem před dravou zvěří, ale jakmile se ze sluhy stal pán, bylo lidem těžko. Počátkem minulého století měla lidská obydlí doškové střechy a stěny ze dřeva. Svítilo se loučemi, svíčkami nebo pochodněmi, a tak často docházelo k ničivým požárům. Proto panovníci vydávali různá nařízení, jak se při požáru chovat. Jedním z nich byla císařovna Marie Terezie, která roku 1755 vydala Řád hašení ohně. V roce 1875 byl vydán Řád policie požárové, který mimo jiné nařizoval starostům obcí usilovat o zřízení hasičských sborů nebo zavedení služby ponocného. Hlavní zásady tohoto řádu platily až do roku V dávném středověku to nebyl jen oheň, čeho se lid obával. Naším územím se prohnala vojska turecká, švédská, francouzská, německá, husitská a různé hordy žoldnéřů. Ti všichni pálili a drancovali město i okolí tak, že zmizely četné tvrze, kostely a vesnice. Zničeny byly hrady Skála a Roupov, tvrz Pohořko, z vesnic pak Zámosty, Vícov, Střížov, Jesenice, Jircháře, Radlice, Bijávly, Háj, Maškrov, Horůšany, Hůrka, Loupensko, Kočlověves, Lhota u Řeneč, Lomy, Luh, Mstice, Nechy, Tužany, Pohoří, Střítěž, Tunleky, Uhoří, Zádeň a Záhorsko. Jak dokládá historie, ani samotným Přešticím se tažení nevyhnula. Ale konkrétní zprávy se nedochovaly. Podrobnější informace máme až o následujících nejdůležitějších požárech : Tohoto roku byl učiněn první záznam o drancování a vypalování, při němž byli upáleni někteří kněží a měšťané Vypálili husité kladrubský klášter a pobili mnichy. Dále vypálili a pobořili Přeštice a Vícov. Jen majitel Roupova se husitům upsal a tím zachránil sebe i svůj majetek Naše město i hrad Skála byli opět vypáleny a zpustošeny července zuřil ve městě požár, který zničil klášter benediktýnů, radnici, církevní i světský archiv, špitál, část starého kostela a věž se zvony. Požár založily hordy Turků, kteří drancovali a pálili v Písku, Prachaticích, Rakovníku, Žatci, Strašecí a jinde Sotva se město vzpamatovalo z předešlého požáru, hořelo znovu. Naštěstí bylo bezvětří, a tak shořelo jen 12 domů. Aby se město zase vzpamatovalo, povolil císař Rudolf II. městu pořádat čtyři celotýdenní jarmarky a další výhody května vznikl požár v domě Václava Naxery a kvůli větru shořelo 56 domů února hořelo u Františka Hofmaistra na náměstí a shořelo 7 domů července vyhořelo 20 domů, město zchudlo a spělo k úplné zkáze. Přičiněním benediktýnů a okolní šlechty z Příchovic a Chlumčan se město začalo pomalu vzpamatovávat července ve tři hodiny vypukl požár, který se vlivem větru rozšířil během dvou hodin po celém městě a zasáhl i osadu Pohořko Po celý rok hořelo často, ale oheň se naštěstí nikdy nerozšířil září řádil jeden z největších požárů, při němž shořela většina domů i s radnicí. Ještě dlouho se vybíralo na vyhořelé, kteří se sotva zachránili října zaznamenalo město jeden z největších požárů. Oheň vzplanul u Čermáků a vyhořelo 86 domů, 16 stodol, radnice, pivovar a panský dvůr. Situace využil hrabě Schönborn a dvůr od města levně koupil. Peníze však městu nestačily ani na stavbu nové radnice, a tak tu mnoho let chyběla prosince hořelo u Lautnerů. Oheň se přenesl jen na blízká stavení a čtyři stodoly

6 května zachvátily plameny dům žida Marka Trauera (Žerovická ulice čp. 70). Velmi silný vítr a zmatek umožnily ohni rozšířit se na část náměstí a Pohořko. Celkem shořelo 31 domů ve městě a dalších 25 na Pohořku. Z Trauerova domu se podařilo zachránit služku, která vypověděla, že si žid zapálil stavení sám a ji zavřel do komory. Za to chtěl rozlícený dav žida upálit, čemuž zabránil přítomný hejtman Šédlbauer. Aby žid unikl pomstě lidí, vydával se nějaký čas za blázna Shořely 4 domy května vznikl požár na náměstí. Dobrovolní hasiči však odešli i s hudbou a s většinou občanů města na výlet na Černou skálu. Když byli nad Příchovicemi, uviděli dým a rychle se vrátili se, proto shořely jen 2 domy a stodola Vyhořely 3 domy Hořelo u Wiererů na Pohořku Vyhořela 3 stavení v Třebízského ulici července v devět hodin večer uhodil blesk do věžičky kostela (sanktus), od čehož vzplála celá střecha. Ve městě vypukla velká panika a zděšení. Tehdejší děkan E. V. Řičák sám zvonil na poplach malým zvonkem v hořící věžičce. Hrozila zkáza celému kostelu, avšak 22letý tesař Matěj Volák s nasazením vlastního života zabránil rozšíření ohně na věže se zvony. Samozřejmě byl brzy následován dalšími odvážlivci. Požár musel být vidět široko daleko, protože se k němu ve velmi krátké době sjelo celkem 22 hasičských sborů z okolí Klatov a Plzně a přivoláni byli vojáci z plzeňské posádky. Kolem půlnoci oheň ustával, ale krovy byly zničené. Volák za svůj hrdinský čin dostal od přítomného hraběte Schönborna 200 zlatých Vyhořel přízemní dům V. Staňkovského ve Veleslavínově ulici Za první světové války vyhořely sklady a dílny ve městě, válcový mlýn pana Hřícha včetně zásob obilí a mouky Vyhořel patrový dům M. Jílka. Dále hořelo u Brože a Brčka na Pohořku a u žida na sladovně Hořelo na pile pana Hrubého Hořelo v městském velkostatku. Shořela 1 stodola, 3 mlaty a 2 kůlny. I přes zásah hasičů ze 7 sborů vznikla škoda 300 tisíc. Založení Sboru dobrovolných hasičů v Přešticích Událost v roce 1866, kdy 21. května začalo hořet u žida Marka Trauera v Žerovické ulici čp. 70, pobouřila celé město, a tak městští radní poslali žádost o zřízení hasičského sboru k c. k. úřadům do Vídně. Žádost byla podpořena vlivnými osobami, jako byl hrabě Schönborn a architekt Josef Hlávka, a mnoha církevními hodnostáři. Bylo v ní poukazováno na časté požáry a na úspěchy hasičského sboru ve Velvarech. K žádosti byly také přiloženy stanovy, kterými se měl sbor řídit. V roce 1867 konečně obdrželi městští radní povolení c. k. místodržitelství založit ve městě hasičský sbor na ochranu majetku civilního, církevního a k ochraně proti dalším pohromám. Ihned byla zakoupena ruční stříkačka od firmy J. Lamr z Prahy za 750 zlatých. Firma ji však dodala až , kdy byla slavnostně vysvěcena. Tato stříkačka neměla ještě sání a voda se do ní nalévala plátěnými vědry. Výhodou však bylo, že měla hadice, které vodu dopravily až do bezprostřední blízkosti ohně. Na získání potřebné částky na zakoupení stříkačky se podíleli protektoři sboru, kterými byli jmenováni právě hrabě Karel Schönborn, architekt a stavitel Josef Hlávka a zemský rada Dr. Bedřich Laube, dále město Přeštice a majitelé realit ve městě. K úřednímu schválení stanov sboru došlo díky liknavosti c. k. úřadů až v roce

7 Prvním náčelníkem sboru se stal měšťanosta František Hofmeister, velitelem poštmistr Václav Steidl, jednatelem městský tajemník Gustav Bárta, pokladníkem obchodník Jan Hájek, dohližitelem strojů a nářadí kovář Jan Krásný. Celkem měl sbor při založení 50 členů činných a 15 přispívajících. Na výcviku členů se významně podílel cvičitel Hynek Kámen z Plzně, který byl za svou činnost odměněn stříbrným pohárem. Založením sboru požáry sice neustaly, ale již nikdy se nerozšířily po celém městě díky dobře organizovaným hasebním pracím. Sbor ve službách monarchie ( ) Podmínky pro svoji činnost neměl sbor ve svých počátcích zrovna ideální. Stejně jako ostatní české spolky museli i naši funkcionáři řešit neustálé potíže s c. k. vládou, neboť ministři Bach, Hrbst a pražský místodržící Kotler české hasičské spolky brzdili jak mohli a stále prosazovali důslednou germanizaci. V největším útisku Rakouska - Uherska si přeštičtí hasiči vyhlásili heslo Jeden za všechny, všichni za jednoho. Začali pořádat vycházky s hudbou po okolí, taneční zábavy a jiné akce. Propagovali češství a vlastenectví, nechyběli na žádné oslavě českých buditelů, přispěli na výstavbu Národního divadla. Učitel Rebec skládal a režíroval divadelní představení. Mezi občany v širokém okolí byly tyto hry velmi oblíbené. Dne 5. října 1874 byla na návrh velitele sboru Václava Steidla provedena změna stanov. Na 9. valné hromadě, konané 12. července 1875 se konečně upřesnila činnost hasičů. Došlo k vytištění nových a doplněných stanov, které se dochovaly dodnes. Tyto stanovy mají 33 bodů a podrobně určují práva a povinnosti členů sboru. Přeštičtí hasiči se téhož roku v červenci zúčastnili sjezdu hasičů v Klatovech a o rok později v srpnu též sjezdu v Praze. Sbor se stále potýkal s finančními potížemi i přesto, že sbor získal podporu 300 zlatých od majitele zemského velkostatku v Červeném Poříčí a 100 zlatých od Josefa Hlávky. Dne 26. prosince 1876 bylo přeštickými hasiči sehráno divadelní představení Všichni za jednoho, jeden za všechny, jehož autorem byl opět řídící učitel Josef Rebec. Výdělek této akce činil 52 zlatých a 81 krejcarů. Na 10. valné hromadě byl doplněn výbor o následující funkcionáře: nadlezec a dohližitel náčiní Jan Krásný jmenován vedoucím odboru vodařů, Jan Pacolt pověřen hájením zachráněných věcí, Jan Trázník, Jakub Braun a Josef Rebec zvoleni jako revizoři. V roce 1877 vešel v platnost nový hasičský slib. Po dlouhých diskuzích a průtazích bylo schváleno, aby se sbor stal členem Hasičské jednoty v Praze. V tomto roce se sbor účastnil hašení 4 požárů. Na mimořádné valné hromadě počátkem roku 1879 byl zvolen novým velitelem František Velkoborský ml. Velký význam našemu sboru přinesl den 14. září Tehdy se v Klatovech na radnici sešli zástupci hasičských sborů z Janovic nad Úhlavou, Klatov a Měčína se zástupci sborů: Plánice, Přeštice, Strážov, Žinkovy a Švihov. Výsledkem této porady bylo založení okresní hasičské jednoty (OHJ) Klatovsko-Přeštické (župa č. 5). 30. května 1880 byl zvolen na 1. župní valné hromadě výbor: starosta - Václav Kohl (Klatovy), místopředseda - Václav Steidl (Přeštice), jednatel - Karel Hostaš (Klatovy), členi výboru - Max Čermák (Klatovy), Jan Ambler (Nepomuk) a jiní. Druhá župní valná hromada se konala 18. září 1881 v Přešticích za účasti sedmi zakládajících sborů. V odpoledních hodinách předvedli hasiči požární útok na budovu dnešní radnice. 27. listopadu 1881 se konala 20. valná hromada přeštického sboru. K tomuto datu čítal sbor 102 členů, z toho 2 protektory, 51 přispívajících a 49 činných členů. Sbor vlastnil 2 stříkačky (druhou dostal sbor darem od pojišťovny banky Slávie v Praze), divadelní soubor a hudební těleso. Městská rada uvolnila 400 zlatých na úpravu prostor pro hasičské nářadí. 8. ledna 1882 se konal tradiční hasičský ples a 18. května valná hromada, k jejímuž datu - 7 -

8 činil inventární majetek sboru zlatých. Protektorství po svém zemřelém otci převzal mladý hrabě Karel Schönborn. Sboru bylo poukázáno 100 zlatých za projevení soustrasti na pohřbu manželky Josefa Hlávky. V tomto roce provedl náš sbor veřejné cvičení a zúčastnil se sjezdu ve Švihově. Podílel se také na likvidaci požáru u Růžičků na Drahách, kde vyhořely 3 domy. V roce 1883 sdružovala Klatovsko - Přeštická OHJ osm sborů s 341 členy. V roce 1884 sbor vlastnil již 3 stříkačky a proto jednu starší prodal v dražbě obci Dnešice za 151 zlatých. Za utržené peníze byly zakoupeny 2 voznice na vodu, které sbor nutně potřeboval. (Voznice byl vůz s velkým sudem, sloužící k přepravě vody k místu požáru.) Na žádost široké veřejnosti bylo na valné hromadě 26. dubna 1885 rozhodnuto po čtyřleté přestávce opět uspořádat ples. Ten se konal v lednu Velký zájem přinesl značný výdělek, takže tradice plesů byla obnovena. Dochované stanovy sboru z roku 1875 František SEDLÁČEK zasl. člen a starosta sboru Čeněk LANDOVSKÝ zasl. člen a velitel sboru Josef FODERMAJER jeden ze zakládajících členů

9 1. května 1887 se konala valná hromada, na které bylo usneseno založit ve městě Sokolskou jednotu. František Laštovička spolu s dalšími členy výboru je pověřen náborem cvičenců z řad občanů města a hlavně členů sboru. V roce 1887 měl hasičský sbor 40 činných a 54 přispívajících členů a zúčastnil se likvidace 5 menších požárů. V období však docházelo k velkému úbytku členů sboru, proto byly na valné hromadě dne jmenováni členi, kteří prováděli nábor po městě. 23. června 1889 byl projednán návrh na ustanovení hasičské župy Přeštické byla v Přešticích župa ustanovena. Měla 11 sborů, tedy o tři více než měla župa Klatovsko - Přeštická. Výbor župy Přeštické (č. 58): předseda - Václav Seidl (Přeštice), jednatel - Václav Vrabčík (Lužany), pokladník - Jan Bůžek (Merklín). Při veřejném cvičení 11. července 1889 na budově staré školy pod kostelem spadl z druhého patra zakládající člen sboru Jan Krásný. Při pádu si přerazil obě nohy, zlomil žebra a poranil se na hlavě. Po tomto úrazu nemohl pracovat a proto mu až do jeho smrti (roku 1921) hasičská župa vyplácela úrazovou podporu. V roce 1890 sdružovala župa Přeštická 16 sborů se 774 členy a v roce 1935 měla již 43 hasičských sborů. V roce 1892 byl zakoupen od firmy Smekal z Prahy čtyřkolový hydrofor s 6 metry savic a 150 metry hadic za 1000 zlatých. Při silné bouři dne kolem 21. hodiny udeřil blesk do věže kostela, která okamžitě vzplála. K hašení požáru se ve velmi krátké době sjelo 22 sborů z dalekého okolí včetně vojenské posádky z Plzně. Shořela celá střecha kostela a škoda podle odhadu činila zlatých, ale díky hasičům nepotkala kostel větší zkáza. V tomto roce dále vyhořely 3 domky s doškovými a šindelovými střechami v dnešní Třebízského ulici a stodoly u náměstí. Na 40. valné hromadě v roce 1894 bylo rozhodnuto zakoupit nové stejnokroje francouzského vzoru. Ve dvoře radnice byla dokončena cvičná věž jako leziště pro členy. Sjezdy župy Přeštické se konaly téměř každoročně a to roku 1893 v Pteníně, v Čečovicích (1894), v Letinech, v Roupově, v Oplotě, ve Vřeskovicích, v Otěšicích (18. sjezd), v Přešticích, v Partolticích (1911), v Lužanech a v Újezdě (26. župní sjezd). Na slavnostní valné hromadě byly 11 členům předány pamětní diplomy u příležitosti 30. výročí založení. V roce 1898 se sešli v Nepomuku zástupci sborů z Nepomucka a rozhodli se, že vystoupí z župy Přeštické a založí svoji župu Nepomuckou. Tak se i stalo a na ustanovujícím sjezdu 30. července 1899 byly schváleny stanovy. V roce 1900 dochází k rozporům mezi církevními hodnostáři a sborem a proto valná hromada rozhodla, že se přestane sbor zúčastňovat všech církevních průvodů. V roce 1903 vydala Zemská hasičská jednota nové hasičské stanovy a zavádí jednotný druh stejnokrojů. Ve sboru byla založena pohřební pokladna, do které každý člen musel přispět jednou ročně částkou 2 koruny. Byla také založena sborová knihovna zakoupením Babičky od Boženy Němcové

10 Od roku 1907 dostává sbor na vlastní žádost podporu od Zemské hasičské jednoty na nákup hadic, výzbroje a údržbu strojů a bylo sjednáno pojištění přípřeže u Moravské pojišťovny za roční poplatek 100 korun za jeden pár koní na valné hromadě bylo rozhodnuto zakoupit 60 m látky na ušití nových vycházkových stejnokrojů. Při sboru byl založen hasičský dorost, převážně z dětí členů je zakoupena nová ruční stříkačka se slevou 300 korun jako protihodnotou za jednu starou stříkačku. Na 55. valné hromadě byl zvolen výbor ve složení: starosta F. Velkoborský, náměstek Č. Landovský, pokladník J. Fikrle, velitel M. Homan, jednatel F. Šafařík, dozorce náčiní F. Laštovička, členové výboru : F. Sedláček, A. Špongr, F. Königsmark, V. Mašek, J.Kusenbach, F. Polka, J. Fremr, K. Bultas a F. Kneizl. V roce 1910 vyhořel jednopatrový dům na náměstí u obchodníka Jílka, v roce 1913 hořelo na Pohořku a sbor vyjížděl k požárům i do Oplota a Jína. V roce 1914 mnoho členů sboru rukovalo na vojnu a ostatní hasiči museli dopravovat z nádraží zraněné vojáky do školy, kde byla z rozhodnutí vojenských úřadů zřízena provizorní vojenská nemocnice. Kromě toho sbor zasahoval u požárů v Oplotě a Kucínech. V následujícím roce hasiči likvidovali požár bývalého židovského kostela ve Dnešicích a rozsáhlý požár mlýna p. Hřícha v Přešticích. Od roku 1916 museli hasiči stavět noční bezpečnostní hlídky. Od vzniku Československa ( ) V předvečer 28. října 1919 zapalují hasiči slavnostní vatru a pořádají vlastenecké přednášky pro občany města. V následujícím roce se v Přešticích uskutečnilo župní hasičské školení za obrovského zájmu hasičů ze širokého okolí. V roce 1922 byla zřízena samaritská služba, která poté vyjížděla ke každému požáru sbor obdržel zmotorizovanou stříkačku, kterou předtím objednal u firmy Štěpánek z Kostelce nad Labem za Kč. Na koupi věnoval Sokol 1197,60 Kč, to však nestačilo a proto uspořádal velkou sokolskou slavnost s výdělkem 3600 Kč. I přes peníze od Sokola a některých jednotlivců se sbor na dlouhou dobu značně zadlužil. Pro snížení dluhu jsou zvýšeny členské příspěvky a velitel sboru Č. Landovský sám věnoval ze svého 700 Kč. Na valné hromadě v roce 1922 bylo odsouhlaseno oslovení členů bratře a sestro místo dosavadního oslovení příteli. V roce 1923 byl zakoupen u firmy Partl a Frolík z Č. Budějovic 13ti metrový vysouvací dvoukolový žebřík. Také bylo dohodnuto, že sbor bude zdarma stavět hlídky při promítání a Sokol zdarma propůjčí sál sboru o pouti a posvícení. Sbor zasahoval při požáru na pile p. Hrubého. V roce 1925 byl zvolen nový výbor a funkci velitele převzal E. Pelikán a náměstka A. Kasl. Od roku 1927 je několikrát projednáváno prodat motorizovaný hydrofor a zakoupit automobilovou stříkačku. Nakonec byl návrh přijat a stříkačka byla objednána. Dne 4. listopadu 1928 byla našemu sboru předána starostou města S. Svatošem a ředitelem okresní správní komise panem J. Hodanem nová automobilová stříkačka zakoupená od firmy Stratílek ve Vysokém Mýtě za cenu Kč. I když byla na protiúčet prodána zmotorizovaná ruční stříkačka za Kč a starý hydrofor za 400 Kč, přesto se sbor touto koupí velice zadlužil. Určení zástupci poté chodili vybírat po městě. Bylo vybráno 4408,90 Kč. V roce 1928 se také přestaly používat šavle a začaly se používat hasičské sekerky. V březnu 1929 bylo sboru přiděleno sanitní auto a tak od té doby začal sbor plnit i funkci rychlé zdravotní pomoci se sbor zúčastnil slavnostního otevření sokolovny. Sbor vyjížděl k 6 požárům a pomáhal kropit při asfaltování silnice Plzeň-Klatovy. Dále byl na nádvoří radnice postaven nový sušák na hadice a zaveden vodovod. Při soutěži hasičských stříkaček v Klatovech

11 Slavnostní převzetí nové automobilové stříkačky v Přešticích v roce 1928 sbor s novou automobilovou stříkačkou v silné konkurenci suverénně zvítězil. Dále byl zvolen nový výbor ve složení: starosta F. Svatoš, náměstek A. Kasl, pokladník V. Mašek, velitel E. Pelikán, jednatel A. Krásný, dozorce náčiní Š. Hrudička, revizoři C. Homan, J. Louda a A. Špongr, samaritáni J. Chmel, K. Freml a E. Tumpach. Pořízením automobilové stříkačky se výrazně zvýšila akceschopnost sboru a například v roce 1930 vyjížděl k 9 požárům v Týnci u Chotěšova, Vlčí, Lužanech, Kucínech, Dnešicích, Radochovech, Dlouhé Louce a v Přešticích je pořízen župní prapor a je uložen ve spolkové místnosti. Ve spolupráci s plzeňským aeroklubem byl uspořádán letecký den. Od Spořitelny města Přeštic jsme v roce 1933 dostali dva cenné papíry v hodnotě Kč, za dobrou práci proti ohni a pro ochranu majetku spoluobčanů. V roce 1934 sbor uspořádal přednášku pro občany města na téma obrana měst proti útokům letadel. Obec začíná přidělovat sboru pravidelnou roční podporu na pohonné hmoty ve výši Kč. Deseti členům, kteří nejčastěji jezdili k požárům, bylo sjednáno úrazové pojištění. Valnou hromadou bylo odhlasováno upsání půjčky ze sborové pokladny na obranu státu ve výši Kč a o tři roky později dalších Kč. V roce 1935 vyjížděl sbor ke 4 požárům, přičemž dva největší požáry vznikly v Žerovicích. Při obou hořely stodoly a obytné domy a při jednom byl náš člen zraněn. Od září roku 1936 byly pod hrozbou válečného konfliktu stavěny hasičské hlídky na okraji města i na věži kostela. Bylo vyhlášeno několik cvičných poplachů a ve městě začala pracovat Civilní protiletecká obrana. V únoru roku 1938 byla na valné hromadě zrušena hasičská župa a vznikla Okresní hasičská jednota. Sbor si pořídil 16 nových pracovních stejnokrojů. Po městě byla uspořádána sbírka na obranu státu, která vynesla Kč. V září uspořádal sbor velký letecký den nad městem se Šumavským aeroklubem. Na valné hromadě je zvolen výbor ve složení : starosta V. Mašek, náměstek C. Homan, velitel E. Pelikán, zástupce velitele A. Kasl, jednatel K. Roček, pokladník J. Kellner, vzdělavatel J. Hodan, zbrojmistr V. Hejl a Š Hrudička, samaritán J. Šobr, revizoři A. Špongr, A. Česal a K. Jílek

12 Po okupaci Německem byly zaváděny nové normy ve výzbroji, výstroji i při výcviku. Bylo nařízeno provádět výcvik v bojových podmínkách na obranu města před nálety, ale bylo zakázáno provádět jakékoliv schůze. Poslední valná hromada se konala 3. března 1940 pod dohledem okupačních úřadů a bez zápisu. Jednatel sboru rezignoval a okupačními úřady byl jmenován jednatelem městský tajemník J. Bakule v časných ranních hodinách bylo 11 členů s velitelem povoláno na přímý rozkaz starosty města Dr. Čermáka do Dobřan, které byly značně poničeny náletem. Jednotka byla uvolněna až po 3 dnech, kdy byli zasahující členové již značně vyčerpáni. Při tomto mylném bombardování Škodových závodů zemřelo v Dobřanech, tehdy přejmenovaných na Wiesengrund, celkem 195 lidí a bylo poškozeno nebo úplně zničeno 550 domů. Během války jsme vyjížděli celkem k 8 požárům, dále bylo vyhlášeno celkem 234 leteckých poplachů, proběhlo 198 praktických cvičení a 124 technických a teoretických porad. Dále sbor zasahoval u zřícených vojenských letounů u Štíhlova a za řekou u Přeštic. V noci byli velitel sboru E. Pelikán a jeho zástupce A. Kasl zatčeni gestapem a odvezeni do Klatov a odtud byli oba převezeni do koncentračního tábora v Terezíně, odkud se vrátili až po osvobození. Poválečné období ( ) První poválečná schůze se uskutečnila 18. září 1945, na které byla převzata trofejní přenosná motorová stříkačka. Svých funkcí se znovu ujali starosta V. Mašek, velitel E. Pelikán a jeho zástupce A. Kasl, cvičitel J. Šobr, pokladník J. Kellner, zbrojmistr J. Paleček a jednatelem byl zvolen nový člen J. Zdvořák. V roce 1946 jsme vyjížděli k požáru skladiště vodáků v Brance, stohu u Dlouhé Louky a k rozsáhlému požáru budov v Červeném Poříčí, kde jsme kromě vlastního zásahu přispěli pohořelým částkou 1000 Kč z pokladny sboru. Národní výbor nám dal k dispozici volné prostory na radnici, které byly upraveny na šatnu. Od Americké armády jsme dostali darem 2 přenosné stříkačky. Sbor byl rozšířen o 23 nových mladých členů, z toho 8 žen. Na výroční valné hromadě v roce 1947 byl do výboru doplněn F. Mareš jako zástupce starosty. Toho roku bylo zřízeno družstvo žen a dorostu. Sbor během roku vyjížděl celkem k 8 požárům (les na Vysoké a u Vlčí, stoh na Bořích, továrna Singer v Klatovech, sklep u p.šefka, aj.). Sbor se také zúčastnil okrskových cvičení v Oplotě, Strýčkovicích, v Otěšicích a v Nepomuku. V době od postihly město veliké povodně a tak byly drženy nepřetržité služby, v nichž se vystřídalo celkem 51 členů, kteří odpracovali při záchranných pracích 210 hodin. Čerpala se voda ze zatopených sklepů, studní a různých nádrží. V roce 1948 čítal sbor 94 mužů a 8 žen. Sbor měl k dispozici: automobilovou stříkačku Škoda 505, dopravní vozidlo HORCH, které nám v předchozím roce přidělil fond Národní obnovy, dvě přenosné stříkačky PS 8 (od Americké armády), ruční stříkačku, berlovku pro strážní službu, posunovací žebřík 14 m, 7 žebříků hákových, 1 opěrací a m hadic B-C. V únoru 1949 byl zvolen za předsedu sboru F. Mareš, který již celý minulý rok zastupoval V. Maška. Zástupcem předsedy byl zvolen J. Štych, velitelem A. Kasl, zástupcem velitele J. Šobr, jednatelem J. Polka, pokladníkem J. Kellner, vzdělavatel E. Pelikán, zbrojmistr Š. Hrudička a zpravodajem samarity J. Zdvořák. Během roku převzal funkci velitele J. Šobr, protože A. Kasl se stal velitelem I. obvodu. Během roku 1950 vyjížděl sbor k 6 požárům (např. 3 x obilí u Lužan, požár lesa u Kucín). Dále sbor provedl 4 zájezdy: do Blovic, do Klatov, do Horšic, do Prahy. Novým zástupcem velitele zvolen byl J. Ziegler, zapisovatelem J. Šlais

13 Na počátku padesátých let jsme byli v rámci reorganizace hasičstva přejmenováni na požární sbor. Novým zákonem 60/1950 Sb. byly stanoveny nové povinnosti pro členy a také tresty za jejich nesplnění. Do funkce velitele byl v roce 1951 jmenován J. Brada. V roce 1952 byl velitel kvůli špatnému stavu výzbroje a zejména dopravního vozu Horch osobně žádat v Praze na Ministerstvu o nový automobil, za což byl vedením města odvolán. Jeho funkci převzal K. Königsmark. V tomto roce byl veškerý samaritský materiál převeden Červenému kříži. V následujícím roce zemřel prezident republiky K. Gottwald a na jeho pohřeb v Praze byla z našeho sboru vyslána delegace s věncem. Dále bylo započato s budováním požárních hlídek ve městě. Na konci roku byla sboru konečně přidělena nová automobilová stříkačka AS 16 Praga RN. V roce 1954 byla provedena částečná změna ve výboru: místopředseda J. Šobr, zástupce J. Paleček, jednatel J. Ziegler, pokladník F. Štych a organizační referent J. Štych. 11. a 12. července 1954 postihla naše město velká povodeň a naši členové se po dva dny účastnili záchranných prací. Na podzim nám byla Národním výborem přislíbena parcela pro výstavbu nové zbrojnice V druhé polovině padesátých let byla stále intenzivněji projednávána výstavba nové zbrojnice v prostoru pod Hotelem, avšak stále bezvýsledně. Rovněž výstavba tolik potřebné požární nádrže v části průmyslových závodů za tratí byla zatím v nedohlednu. V roce 1957 byly do výboru zvoleni tito funkcionáři: předseda F. Mareš, velitel J. Ziegler, osvětář J. Šobr, hospodář F. Štych, jednatel J. Stehlík, výcvikář K. Königsmark zbrojmistr a preventista J. Štych. Dopravní vůz Horch byl rozebrán a odprodán. Místo něj jsme obdrželi nový dopravní automobil DVS 8 Tatra 805 s přívěsnou stříkačkou DS 16, která byla v majetku CO. Výjezdové vozy byly vybaveny kyslíkovými dýchacími přístroji. Sbor se zúčastnil soutěže okresního kola v Dobřanech a okrskového cvičení v Horní Lukavici. V roce 1958 se stále více projevoval Automobilová stříkačka AS 16 PRAGA RN Dopravní automobil DVS 8 TATRA 805 nedostatek řidičů požárních vozidel, zejména v pracovní době. Na výroční valné hromadě se jako řidiči v případě nouze přihlásili i předseda a tajemník Národního výboru. Během roku jsme vyjížděli ke 3 požárům. O rok později byl po předchozí kritice za nečinnost odvolán velitel J. Ziegler a jeho funkci znovu převzal K. Königsmark. Výroční valná hromada byla přerušena zvukem

14 sirény, která nás volala k úmyslně založenému požáru do Borov. Tam jsme potom vyjížděli ještě dvakrát k sobotním úmyslně založeným požárům. V roce 1960 se konal v Praze II. celostátní sjezd ČSPO, kterého se zúčastnil i náš člen J. Zdvořák. Sbor měl v tomto roce celkem 91 členů a za celý rok zasahoval pouze u 1 požáru v Přešticích V roce 1961 odstoupil z funkce dlouholetý předseda F. Mareš a jeho funkci převzal J. Šobr. Od léta byla poplachová siréna spouštěna z telefonní ústředny na poště, což zkrátilo dobu výjezdu a tím zvýšilo akceschopnost sboru. Zároveň byla siréna vyměněna za výkonnější. Během roku jsme vyjížděli k několika menším požárům v okolí; mimo jiné také v prosinci k požáru stohu státního statku v Přešticích za 24 C mrazu, kde došlo k zamrznutí dopravního vedení. Na výroční valné hromadě byl zvolen výbor ve složení: předseda J. Šobr, velitel K. Königsmark, jednatel J. Zdvořák, hospodář J. Černý st., preventista J. Paleček, vedoucí mládeže J. Stehlík, mat. technický referent V. Freisleben a strojníci V. Šlajs a V. Hejl. V roce 1962 sbor pomáhal při likvidaci požáru lesního porostu u Ptenína a Radkovic a obilí u Lužan a Žerovic. V červenci 1964 jsme konečně převzali od vojáků z Líní starší cisternu ASC 16 Praga RN. Ta byla velmi poruchová a vzhledem k nedostatečnému vytápění garáží z ní musela být přes zimu vypuštěna voda. Během tohoto roku jsme vyjížděli ke 13 vesměs menším požárům. Na konci roku měl sbor 86 mužů a 5 žen. Na valné hromadě převzal funkci mater. technického referenta J. Zdvořák a do funkce jednatele byl zvolen J. Urban. V roce 1965 bylo 17 členů zbaveno členství ve sboru pro nezájem o práci. K výstavbě nové Cisternová automobilová stříkačka ASC 16 PRAGA RN zbrojnice stále nedošlo, což na výroční valné hromadě kritizovali i přítomní zástupci podniků a závodů v Přešticích, kteří ochotně nabízeli pomoc při výstavbě. Kromě toho byli zástupci města kritizováni za blokování jediného výjezdu ze zbrojnice ve dvoře radnice svými soukromými i služebními vozy a složeným stavebním materiálem. Během roku jsme vyjížděli pouze k jednomu čerpání vody, požár nebyl žádný. Na výroční valné hromadě převzal funkci preventisty J. Brada. V roce 1966 byla v areálu STS konečně vybudována velkokapacitní požární nádrž, která bude v případě požáru sloužit pro všechny průmyslové podniky v části města za tratí. V srpnu prezentoval předseda Národního výboru plán na výstavbu nové zbrojnice v Mlýnské ulici. Na výroční valné hromadě byl zvolen výbor ve složení: předseda J. Šobr, velitel K. Königsmark, preventista J. Kasl, jednatel J. Brunát, materiálně-technický referent J. Zdvořák, hospodář J. Černý st., referent CO M. Půta, vedoucí mládeže J. Stehlík, organizační referent V. Šlajs, kulturní referent J. Spolwind, vedoucí strojníků J. Krs. Sbor v tomto roce zasahoval u 3 požárů (2x pole u Žerovic a rodinný dům v Přešticích) Rok byl ve znamení oslav 100. výročí založení sboru. Vlastní oslavy proběhly v červnu a byly zahájeny ojedinělým divadelním představením hry Lucerna, které bylo poté pro velký zájem veřejnosti 2x opakováno. Po slavnostní schůzi došlo k dlouho očekávanému předání nové