UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA

Transkript

1 UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA MAGISTERSKÉ KOMBINOVANÉ STUDIUM DIPLOMOVÁ PRÁCE Veronika Faltusová Aplikace celostní muzikoterapie v základní škole speciální Praha 2014 Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Lubomír Holzer

2 JAN AMOS KOMENSKY UNIVERSITY PRAGUE MASTER COMBINED STUDIES DIPLOMA THESIS Veronika Faltusová Application of Holistic Music Therapy in Special Elementary School Prague 2014 The diploma Thesis Work Supervisor: PaedDr. Lubomír Holzer

3 Prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a uvádím v seznamu použitých zdrojů. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně. V Praze dne Veronika Faltusová

4 Poděkování Děkuji PaedDr. Lubomíru Holzerovi za odborné vedení práce, cenné rady a osobní podporu, za poskytnutí teoretických vědomostí a praktických dovedností získaných při studiu Celostní muzikoterapie a při zpracování diplomové práce. Děkuji také všem kolegům zainteresovaným do výzkumného šetření za ochotu a poskytnutí potřebných informací.

5 Anotace Diplomová práce se zabývá aplikací Celostní muzikoterapie v základní škole speciální. Charakterizuje vzdělávací programy a mentální retardaci. Podrobně popisuje metodu Celostní muzikoterapie PaedDr. Lubomíra Holzera. Popisuje vytvořený modul muzikoterapie, způsob aplikace Celostní muzikoterapie v základní škole speciální. Provádí výzkumný projekt pomocí kvalitativního výzkumu. Uvádí shrnutí teoretických, empirických a výzkumných poznatků. Klíčové pojmy Celostní muzikoterapie, dotazníkové šetření, individuální vzdělávací plán, mentální retardace, metoda CMLH, případová studie, školní vzdělávací program, základní škola speciální.

6 Annotation The thesis deals with the application of holistic music therapy in special elementary school. It characterizes educational programmes and mental retardation. It describes in detail the Holistic Music Therapy Method of PaedDr. Lubomír Holzer. It examines the established music therapy module as well as the way holistic music therapy is applied in special elementary school. The thesis further implements research project on the basis of qualitative research. It presents the summary of theoretical, empirical and explorative findings. Key words Case study, holistic music therapy, mental retardation, method CMLH, special elementary school, questionnaires, school educational programme, individual educational plan.

7 OBSAH ÚVOD Teoretická část Legislativní rámec vzdělávání žáků s mentální retardací Školní vzdělávací program Individuální vzdělávací plán Mentální retardace Muzikoterapie Muzikoterapie ve speciální pedagogice Celostní muzikoterapie - metoda CMLH Praktická část Aplikace celostní muzikoterapie ve Speciální základní škole Vzdělání muzikoterapeuta Organizace muzikoterapeutického modulu Metodika a dokumentace Muzikoterapeutická místnost a její vybavení Muzikoterapeutické hudební nástroje a zpěv Techniky muzikoterapie Aktivní muzikoterapie Pasivní muzikoterapie Výzkumná část Metodologie výzkumného projektu Případové studie Případová studie Případová studie Případová studie Případová studie Případová studie Dotazníkové šetření Interpretace výsledků výzkumného projektu Shrnutí ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 97

8 ÚVOD Dokud jsme to neprožili, zůstává to pouhými slovy. Až to prožijeme, stanou se slova zbytečnými. Slova jsou tu proto, aby nás inspirovala k prožitkům. Cítit znamená prožívat a prostřednictvím této zkušenosti se dál rozvíjet DR. MILTON TRAGER Život každého z nás je od samého počátku hudbou, plnou zvuků, melodií a rytmů. Hudbu vnímáme od početí v lůně matky po celý život až do posledních dnů. Hudba je v nás i okolo nás. Hudba je všudypřítomná. Hudbou vše začalo. Hudba má svou jedinečnou a nekonečnou sílu. Hudba je energie. Dokáže nás emočně naladit, potěšit, rozveselit, dojmout Hudba působí na jednotlivosti a současně v jednotě na celou naši celistvou lidskou bytost. Hudba, která má relaxační, terapeutický a léčebný účinek, se nazývá hudbou muziko-terapeutickou. Některá současná muzikoterapeutická hudba se nápadně podobá hudbě přírodních národů, hudbě, která tu kdysi byla, je, a bude znít. Právě pro její jedinečné účinky se používá v dnešní muzikoterapii. Muzikoterapie se postupně stává nedílnou součástí života intaktní populace jako obohacující zdroj zkvalitnění života. Především se ale stává nezastupitelnou součástí péče o handicapované jedince ve společnosti v oblasti sociální, ve zdravotnictví a zvláště ve školství, především ve školství speciálním. Muzikoterapie je svébytná expresivní terapie. Praktické speciálně pedagogické zkušenosti získané v praxi od roku 1995 ve Speciální základní škole v Ústí nad Orlicí, zájem o muzikoterapii a její studium na FF UP v Olomouci se pro autorku staly určující pro výběr téma diplomové práce. Autorka již od roku 2007 aplikuje metodu Celostní muzikoterapie v základní škole speciální. Dlouhodobě se zabývá začleňováním a aplikací muzikoterapie do edukačního procesu. Dlouhodobě provádí pozorování zaměřené na vliv a působení muzikoterapie na žáky; vliv muzikoterapie na průběh edukačního procesu. Diplomová práce se proto zaměřuje právě na Celostní muzikoterapii a její aplikaci v základní škole speciální; popisem vytvořeného muzikoterapeutického modulu, a ve výzkumné části vlivem muzikoterapie na žáka a edukační proces. Hlavním cílem práce je základně popsat metodu Celostní muzikoterapie PaedDr. Lubomíra Holzera a způsob její aplikace ve výchovně a vzdělávacím procesu 8

9 v základní škole speciální. Dílčím cílem je výzkumným šetřením ověřit opodstatnění aplikace Celostní muzikoterapie v základní škole speciální. Teoretická část diplomové práce stručně charakterizuje rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program pro žáky s mentálním postižením a individuální vzdělávací plán ve vztahu k tématu práce. Stručně popisuje mentální retardaci. Seznamuje s muzikoterapií a podrobněji se zaměřuje na metodu Celostní muzikoterapie PaedDr. Lubomíra Holzera (dále jen metoda CMLH ). Ze zdrojů dostupné odborné literatury shromažďuje informace týkající se dotčených témat. Praktická část se podrobně zaměřuje na aplikaci metody CMLH ve Speciální základní škole, mateřské škole a praktické škole Ústí nad Orlicí. Je to metoda autorkou v praxi ověřená a používaná. Popisuje vytvořený muzikoterapeutický modul a podmínky jeho realizace. Popisuje užité techniky muzikoterapie. Výzkumná část osvětluje metodologii výzkumného projektu kvalitativního výzkumu. Uvádí výzkumnou tezi, formuluje výzkumné otázky. Ověření teze je provedeno pomocí výzkumného projektu, který je realizován zpracováním případových studií žáků a dotazníkovým šetřením. Analyzuje a interpretuje výsledky výzkumného projektu. Závěr práce shrnuje teoretické poznatky, empirické poznání a výsledky výzkumného projektu. Hodnotí splnění cílů diplomové práce. Navrhuje možnosti dalších témat ke zpracování a uplatnění publikované práce. Čtenář by měl po jejím prostudování porozumět tematice muzikoterapie, seznámit se základně s metodou Celostní muzikoterapie PaedDr. Lubomíra Holzera a s její aplikací v základní škole speciální. 9

10 TEORETICKÁ ČÁST LEGISLATIVNÍ RÁMEC VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S MENTÁLNÍ RETARDACÍ, MENTÁLNÍ RETARDACE, MUZIKOTERAPIE 1.1 LEGISLATIVNÍ RÁMEC VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S MENTÁLNÍ RETARDACÍ V souladu s principy kulikulární politiky zakotvené v Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice a v zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání se vzdělávání žáků opírá o kulikulární dokumenty na úrovni státní a školní. Vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se zabývají vyhlášky č. 147/2011 Sb. a vyhláška č. 116/2011 Sb. Státní úroveň představuje Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP) pro jednotlivé obory vzdělávání. RVP je závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP). ŠVP představuje školní úroveň kulikulárních dokumentů. Každá škola si vytváří vlastní ŠVP. Rámcové i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Jsou závazné a pro vzdělávání směrodatné. Žákem nebo studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba se: zdravotním postižením (mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování), zdravotním znevýhodněním (zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání), sociálním znevýhodněním (rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky). (MŠMT, 2002, čl. 1) RVP pro obor vzdělání Základní škola speciální (dále jen RVP ZŠS) Vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení; umožňuje využití podpůrných opatření zohledňujících speciální vzdělávací potřeby žáků; umožňuje upravit vyučovací hodiny podle potřeb žáků; 10

11 stanovuje cíle vzdělávání žáků; specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by mohli žáci dosáhnout na konci vzdělávání; vymezuje vzdělávací obsah (očekávané výstupy a učivo); zařazuje průřezová témata a mnohé další. Vzdělávací proces podle RVP ZŠS se přizpůsobuje úrovni psychického a fyzického rozvoje žáků s těžkým zdravotním postižením. Základní školy speciální poskytují vzdělání žákům s mentální retardací, žákům se souběžným postižením více vadami a žákům s autismem. Žáci dosahují získání základů vzdělání, osvojí si základní vědomosti, dovednosti a návyky. Vzdělávání je rozděleno podle stupně mentálního postižení žáků a specifikováno ve dvou dílech na: Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením Díl I. a Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami Díl II. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením Díl I. Pojednává o pojetí vzdělávání a jeho cílech. Specifikuje klíčové kompetence a následující vzdělávací oblasti: Jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce. Vzhledem k tématu diplomové práce se budeme blíže zabývat vzdělávací oblastí Umění a kultura v oboru Hudební výchova. Vzdělávací oblastí Umění a kultura v oboru Hudební výchova Tato vzdělávací oblast má významný rehabilitační a relaxační charakter. Pomáhá k odreagování, ke koncentraci pozornosti, k překonání únavy. Žáci s mentálním postižením mají předpoklady k osvojení hudebních dovedností a mohou dosahovat velice dobrých výsledků. Hudební výchova vytváří u žáků kladný vztah k hudbě, rozvíjí hudebnost, podporuje emocionální prožití hudby. Hudební činnosti rozvíjejí hudební schopnosti a individuální hudební a pohybové dovednosti. Rytmická cvičení pozitivně ovlivňuje i rozvoj řeči. Vzdělávání vede žáky k: využívání a rozvíjení tvořivých schopností a dovedností, rozvíjení pozitivního vztahu k umění a jeho vnímání, rozvíjení estetického cítění a vnímání prostředí, ke kultivovanému vystupování a získávání sebedůvěry, poznání, že kultura a umění obohacují život člověka, poznávání národní kultury, její duchovní hodnoty a k vědomí, že je třeba ji chránit, seznámení se s kulturou jiných národů a etnik. 11

12 Učivo ve vzdělávacím oboru Hudební výchova: VOKÁLNÍ A INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI zpěv lidových a umělých písní přiměřeného rozsahu, upevňování správných pěveckých návyků; zřetelná výslovnost, správné dýchání, pochopení a interpretace rytmu podle koordinace motorické, zrakové a sluchové, rytmická cvičení a rytmizace říkadel, rytmus a pohyb, hra na tělo, hudební doprovody, hra na jednoduché nástroje; nástroje Orffova instrumentáře, seznámení s hudebními pojmy, nota, notová osnova, hudební klíč. POSLECHOVÉ ČINNOSTI výška, síla, délka tónu, rozpoznávání zvuků vybraných hudebních nástrojů, rozpoznávání tempa a rytmu, zpěvní hlasy, zvuk hudebních nástrojů, melodie a skladby určené dětem, seznámení s významnými hudebními skladateli, poslech písní a skladeb různých hudebních žánrů a vybraných ukázek našich i zahraničních skladatelů a interpretů. HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI pochod podle hudebního doprovodu, hudebně pohybové hry, pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky, pohybový projev podle hudby improvizace, základní taneční kroky jednoduchých tanců, hudebně relaxační techniky, relaxační techniky, muzikoterapie. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami Díl II. Pojednává o pojetí vzdělávání a jeho cílech. Specifikuje klíčové kompetence a následující vzdělávací oblasti: Člověk a komunikace, Člověk a jeho svět, Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce. Vzhledem k tématu diplomové práce se budeme blíže zabývat vzdělávací oblastí Umění a kultura v oboru Hudební výchova. Vzdělávací oblast Umění a kultura v oboru Hudební výchova Má značný rehabilitační a relaxační význam, naplňuje přirozenou potřebu projevit se. Posiluje sebevědomí, rozvíjí estetické cítění tím, že dává prostor pro uplatnění tvořivých schopností a zprostředkování zážitků prostřednictvím vlastní tvorby 12

13 a recepce. Vytváří u žáků kladný vztah k hudbě, rozvíjí jejich hudebnost, podporuje schopnost hudbu emocionálně prožít. Prostřednictvím hudebních činností dochází k rozvíjení sluchu a motoriky žáků, zároveň se podporuje i rozvoj řečových dovedností. Hudební činnosti pomáhají žákům k odreagování napětí, k překonávání únavy, zlepšování nálady a podílejí se na koncentraci pozornosti. Vzdělávání vede žáky k: rozvíjení individuálních schopností při vlastní tvorbě, vnímání a komunikaci, napodobování a rozlišování různých nehudebních a hudebních zvuků, rozlišování vybraných hudebních nástrojů podle zvuku, zvládání hry na tělo a jednoduché rytmické nástroje, soustředění na poslech krátkých skladeb. Učivo ve vzdělávacím oboru Hudební výchova: dechová cvičení, výslovnost, fonační, intonační a melodická cvičení, rytmus vnímání rytmu, posilování rytmu, samostatná rytmizace, rytmizace říkadel, hra na tělo, Orffův instrumentář (bubínek, tamburína, triangl), zpěv jednoduché písně s hudebním doprovodem, poslech říkadla, lidové písně, jednoduché krátké skladby určené dětem, relaxační hudba, hudebně pohybová činnost; pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky; pohyb podle rytmického doprovodu, jednoduché tanečky a rytmická cvičení. (VÚP, 2008) Vzdělávání žáků s těžkým postižením je zakotveno v zákoně č. 472/2011 Sb., ten novelizuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se zabývají vyhlášky č. 147/2011 Sb., ta mění účinnost vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, a vyhláška č. 116/2011 Sb. měnící vyhlášku č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Žáci s těžkým postižením jsou vzděláváni převážně na základní škole speciální, kde se vzdělávají dle Školního vzdělávacího programu, zpracovaného podle Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání základní škola speciální (RVP ZŠS). RVP ZŠS má dva díly podle míry mentálního postižení. Pro vzdělávání žáků s těžkým postižením je důležité vypracování individuálního vzdělávacího plánu. 13

14 1.1.1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM RVP jsou závazné pro tvorbu ŠVP. Každá škola si vytváří vlastní ŠVP, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání na dané škole. V této práci se seznámíme se ŠVP Speciální základní školy, mateřské školy a praktické školy Ústí nad Orlicí, kde autorka práce působí a kde aplikuje metodu CMLH. Uvedeny budou především ty části ŠVP, které mají vztah k tématu práce. Školní vzdělávací program pro základní školu speciální, č. j. SZS 700/2010 (zkrácená verze) Název školy: Speciální základní škola, mateřská škola a praktická škola Ústí nad Orlicí Vzdělávání v základní škole speciální (dále jen ZŠS) navazuje na výchovu v rodině a na předškolní vzdělávání ve speciální mateřské škole nebo na přípravném stupni základní školy speciální. Vzdělávání je přizpůsobeno žákům se sníženou úrovní rozumových schopností, psychických zvláštností, nedostatečnou úrovní koncentrace pozornosti a nízkou úrovní rozvoje volních vlastností. ZŠS se odlišuje od ZŠ organizačními formami vzdělávání a obsahovým zaměřením výuky. Učivo je redukováno na osvojení základních dovedností v jednotlivých vzdělávacích oblastech a oborech, prakticky zaměřených činností a pracovních dovedností. Základní škola speciální, pro kterou je tento ŠVP tvořen, poskytuje vzdělávání žákům se středním až hlubokým mentálním postižením v kombinaci s tělesnými či smyslovými vadami, vadami řeči nebo v kombinaci s poruchami autistického spektra. V oboru základní škola speciální žáci dosahují stupně vzdělávání základy vzdělání. V souladu se školským zákonem vychází ŠVP naší školy z Rámcového vzdělávacího programu pro základní školu speciální (dále jen RVP ZŠS). Stěžejním cílem základní školy speciální je poskytnout komplexní výchovně vzdělávací péči žákům se speciálními vzdělávacími potřebami - všeobecné základy vzdělání žákům se středním, těžkým, hlubokým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami, PAS. Snažíme se zpřístupnit vzdělávání všem žákům vytvářením vhodných podmínek pro vzdělávání žáků s různým rozsahem postižení, zejména využíváním všech dostupných metodických postupů, způsobů výuky i moderními didaktickými pomůckami. Naše škola využívá i péče osobních asistentů, asistentů pedagoga, ale i asistentů pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním. 14

15 Žákům je poskytována dostatečně široká a odborná komplexní péče s využitím reedukačních a kompenzačních metod, prostřednictvím kterých je umožněno kompenzovat důsledky znevýhodnění žáků. V rámci výchovně vzdělávací činnosti žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami uplatňují pedagogičtí pracovníci i některé metody pedagogické rehabilitace. Jedná se zejména o polohování, stimulaci cíleným polohováním, metody bazální stimulace, cvičení stability, cvičení orofaciální oblasti, dotekovou terapii, míčkovou masáž, cvičení na rehabilitačním míči, stimulaci v míčkovém bazénu, vertikalizace, nácvik lezení a chůze, prvky relaxačních technik, ale i rozvíjení motoriky ruky, nácvik úchopů apod. U žáků s kombinovaným postižením (mentálním postižením a dalším zdravotním postižením tělesným, zrakovým, sluchovým, těžkými vadami řeči a autismem) je třeba uplatňovat při vzdělávání speciálně pedagogické postupy a alternativní metody výuky. Tyto metody nacházejí uplatnění zejména při rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností, zlepšování sociální komunikace, sebeobsluhy a dalších dovedností potřebných k úspěšné integraci do společnosti. Vzdělávání těchto žáků vyžaduje odbornou připravenost pedagogických pracovníků, podnětné a vstřícné školní prostředí a využití všech podpůrných opatření. Ve vyučovacím předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávací obsah je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Základem výuky je vlastní prožitek žáků. Hudební výchova rozvíjí estetické cítění, přispívá ke kultivaci jejich projevu, motivaci, rehabilitaci a relaxaci žáků. Podporuje u žáků kladný vztah k hudbě i hudebním činnostem, rozvíjí u žáků jejich hudebnost a schopnost emocionálního prožívání hudby. Hudební činnosti rozvíjejí sluch i motoriku žáků a tím i podporují a stimulují rozvoj komunikačních dovedností. Hudební činnosti plní také funkce psychoterapeutické - podílejí se na regulaci emocí a napětí; překonání únavy; přispívají k celkové relaxaci žáka; rozvíjejí koncentraci pozornosti. Žáci si podle svých individuálních možností postupně osvojují jednoduché písničky, říkanky, tanečky, učí se vyjadřovat hudbu pohybem. Podporujeme žáky v jejich hudebním vyjadřování, experimentování s hudbou, učení se vnímat ji a porozumět jí. Hudební výchova je realizována ve všech ročnících a má úzkou vazbu ke všem předmětům. Předmět Hudební výchova vyučujeme v ročníku s dotací 2 vyučovací hodiny týdně (z toho 1 vyučovací hodina z disponibilní časové dotace). 15

16 Cílové zaměření předmětu: rozvíjení individuálních tvůrčích schopností žáka, rozvíjení kladného vztahu k umění a jeho vnímání, utváření estetického cítění a vnímání okolního prostředí, rozvíjení komunikačních dovedností, kultivovaného projevu, rozvíjení schopnosti reprodukovat snadný krátký text, napodobování a rozlišování různých nehudebních a hudebních zvuků, zvládání hudebně pohybových her, hry na tělo, dle možností zvládání hry na jednoduché rytmické nástroje, snaha o rytmizaci skladeb, soustředění na poslech krátkých skladeb a relaxační hudby aj. Hudební výchova se prolíná všemi vyučovanými předměty a je přizpůsobena mentálním schopnostem žáků. Při hudebních činnostech dbáme také na rozvíjení sluchového vnímání a fonematického sluchu, smyslového vnímání, jemné motoriky. Provádíme dechová cvičení, dechovou gymnastiku, nácvik správného dýchání; ale i rytmizaci. Při vyvozování jednotlivých písní využíváme názor (obrázky, konkrétní předměty) a dále jednoduchá říkadla, znázornění písní (pohybově, modelování obsahu, apod.). Žáci si postupně dle svých schopností osvojují různé hudební dovednosti: rytmické, sluchové, pěvecké; poznávají hudební nástroje a objevují relaxaci při hudbě. Hudební výchova se snaží, aby žák vnímal hudbu, porozuměl hudebnímu umění. Žák se učí vnímat hudbu jako svébytný prostředek komunikace. Hudební činnosti rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka a vedou k rozvoji jeho hudebních schopností, které se projevují hudebními dovednostmi. Zpěv by se měl stát přirozenou potřebou pro vyjádření emocí žáka. Formy práce volíme s ohledem na věk žáků a celkovou mentální úroveň. Žáci pracují individuálně nebo ve skupině. Výuka probíhá většinou ve třídách, hudebně nebo muzikoterapeutické místnosti. V letním období může být k výuce využit i školní altán či zahrada školy. Své hudební dovednosti mohou žáci prezentovat na různých školních akcích. Pro výuku využíváme množství zpěvníků a obrazových materiálů, nahrávek na nejrůznějších nosičích. Při výuce používáme širokou škálu hudebních nástrojů (v temperovaném nebo přirozeném ladění; rytmické a perkusní; lidové, etnické aj.). Během školního roku žáci navštěvují různá divadelní, filmová a hudební (taneční) představení. 16

17 Výuka hudební výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka pomocí následujících (výběr) postupů: fyzicky vedeme nebo polohujeme žáka, zařazujeme manipulaci s nástroji, vokalizaci a rytmické vyjadřování pomocí těla; podporujeme schopnost napodobovat různé hudební činnosti žák napodobuje předvedené pohyby a hudební činnosti; snaží se rytmizovat, využíváme hudební a rytmické nástroje k realizaci rituálů pro zahájení činnosti a ukončení hudební činnosti žák se orientuje v časovém úseku, kdy probíhají hudební činnosti, prostřednictvím experimentování se zvuky, tóny, rytmy a poslechu relaxační a muzikoterapeutické hudby uvolňujeme v žákovi napětí žák se snaží překonávat pocity strachu, k uvolňování emočního napětí, celkové relaxaci a harmonizaci, zařazujeme poslechové skladby s různým emočním laděním a spojujeme je s vizuálním nebo motorickým symbolem žák vyjadřuje své pocity, potřeby a nálady různým způsobem (verbálně i neverbálně), pracujeme se žáky v komunikativním kruhu žáci se vzájemně oceňují, povzbuzují, využíváme dechová, rezonanční a rytmicko-pohybová cvičení, zařazujeme i prvky muzikoterapie; zařazujeme hry na tělo, napodobování pohybu s rytmickými prvky; bazální stimulací podporujeme vnímání částí těla žák si uvědomuje vlastní osobu prostřednictvím svého těla, hudebními prostředky zajišťujeme atmosféru bezpečí a jistoty; hudebními činnostmi podporujeme navazování kontaktu s okolím žák navazuje kontakt s okolím a adekvátně reaguje vůči svým spolužákům a učitelům, dbáme na využívání osvojených návyků a hudebních dovedností při hudebních činnostech žák se zapojuje do společnosti (školní akce, vystoupení aj.), prezentuje se při žákovských vystoupeních, zvyšujeme sebedůvěru žáků a motivaci k učení pozitivním hodnocením žák dokáže přiměřeně ohodnotit vykonané činnosti, fyzickým vedením, rozvíjením správného úchopu a manipulaci s hudebními nástroji žák používá hudebními nástroje dle svých možností, uchopuje je a dokáže s nimi účelně manipulovat a další. V příloze A je uveden ŠVP tabulka očekávaných výstupů HV. 17

18 1.1.2 INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN U žáků s kombinovaným postižením (mentálním postižením a dalším zdravotním postižením tělesným, zrakovým, sluchovým, těžkými vadami řeči a autismem) je třeba uplatňovat speciálně pedagogické postupy a alternativní metody výuky. Pro tyto žáky se vypracovává, na základě žádosti jejich zákonných zástupců a doporučení poradenského zařízení, individuální vzdělávací plán (dále jen IVP), který je vytvořen na podkladu ŠVP. IVP je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb každého jednotlivého žáka. IVP vypracovává třídní učitel nebo učitel vyučovacího předmětu, pro který IVP s ohledem na speciální vzdělávací potřeby žáka upravuje organizaci nebo obsah vzdělávání žáka, ve spolupráci s poradenským zařízením, tj. speciálně pedagogickým centrem nebo pedagogicko-psychologickou poradnou nebo střediskem výchovné péče, případně ve spolupráci s výchovným poradcem, školním speciálním pedagogem, školním psychologem a zákonným zástupcem žáka a se spoluúčastí žáka v případě jeho zletilosti. Kopie zpracovaného IVP je zaslána příslušnému poradenskému zařízení. (VÚP, 2008, příloha 1) IVP obsahuje všechny důležité údaje potřebné ke specifikaci individuálního přístupu, například: a) údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi, b) údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení a klasifikace, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek, absolutoria. (VÚP, 2008, příloha 1) Součástí navržených postupů a metod může být i zařazení muzikoterapie a muzikoterapeutických postupů do výuky. Muzikoterapie se obvykle zařazuje do vyučování u žáků se souběžným duševním onemocněním; tělesným a smyslovým postižením; u žáků se specifickými vývojovými poruchami učení a chování; s poruchou komunikace aj. V IVP se specifikuje četnost zařazení muzikoterapie do vyučování, doporučená časová dotace, muzikoterapeutické techniky, hudební nástroje a další pomůcky. Plán rovněž specifikuje případnou modifikaci učiva v předmětech především Hudební výchovy, Řečové výchovy aj. Individuální vzdělávací plán je definován ve vyhlášce č. 73/2005, o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných ve znění pozdějších předpisů v 6. 18

19 Muzikoterapie je ukotvena v primárním kulikulárním dokumentu v RVP a je obsažena ve ŠVP. V IVP by měla být co nejpodrobněji a nejkonkrétněji specifikována. Muzikoterapie je nedílnou součástí kulikulární dokumentace a tím následně i nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. 1.2 MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace představuje výrazně sníženou úroveň inteligence. (Švarcová, 2003, s. 29) Mentální retardace je vrozený stav, který se vyznačuje omezením rozumových schopností a adaptivních schopností (Čadilová, 2007, s. 26) World Health Organization WHO definuje mentální retardaci v Mezinárodní klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů MKN 10 takto: MENTÁLNÍ RETARDACE (F70 F79) Stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje který je charakterizován zvláště porušením dovedností projevujícím se během vývojového období postihujícím všechny složky inteligence to je poznávací řečové motorické a sociální schopnosti. Retardace se může vyskytnout bez nebo současně s jinými somatickými nebo duševními poruchami. Stupeň mentální retardace se obvykle měří standardizovanými testy inteligence. Může to být ovšem nahrazeno škálami které určují stupeň sociální adaptace v určitém prostředí. Taková měření škálami určují jen přibližně stupeň mentální retardace. Diagnóza bude též záviset na všeobecných intelektových funkcích jak je určí školený diagnostik. Intelektuální schopnosti a sociální přizpůsobivost se mohou měnit v průběhu času a i snížené hodnoty se mohou zlepšovat cvičením a rehabilitací. Diagnóza má odpovídat současnému stavu duševních funkcí. (WHO, 2013, s.189) V psychologii označujeme rozumové schopnosti pojmem inteligence. Rozlišujeme různé druhy inteligence. Za základní je považována abstraktní inteligence projevuje se při verbálních a symbolických operacích; mechanická inteligence schopnost operování s předměty; sociální inteligence - schopnost komunikovat s lidmi. Mentálně retardovaný jedinec nemá přiměřeně a úplně rozvinuty mentální schopnosti. Poznávací, řečové, pohybové a sociální dovednosti jsou oproti průměru výrazně sníženy. Lidé s mentální retardací mají potíže s adaptací a flexibilitou myšlení. Adaptativními schopnostmi rozumíme schopnost člověka jednat samostatně na úrovni 19

20 svého věku a v rámci dané kulturní normy. Mentální retardace také přináší behaviorální, sociální i emocionální problémy. Odhaduje se, že přítomnost mentální retardace v populaci je 3%. Nedostatečnost mentálních funkcí - snížení úrovně rozumových schopností je zapříčiněna mnoha způsoby, některé nám nejsou zcela známé. A podle jejich příčiny se jedná o záležitost trvalého rázu, nebo o opoždění vývoje. Etiologie mentální retardace je velmi rozmanitá a to nejen vzhledem k vlivům ohrožující růst plodu v období prenatálním, ale také i k řadě dalších onemocnění, úrazů, infekcí, biologických faktorů či defektů působících v období perinatálním a postnatálním. Neméně významné jsou také příčiny hereditární dědičné, poruchy chromozomální a metabolické. (Švarcová, 2003) Černá definuje mentální retardaci takto: mentální retardace je snížená schopnost charakterizovaná výraznými omezeními v intelektových funkcích a také v adaptačním chování, což se projevuje ve schopnosti myslet v abstraktních pojmech a v sociálních a praktických dovednostech. Dále stanovuje pět předpokladů pro aplikaci definice: 1. Snížení aktuálního fungování musí být posuzováno v souvislosti se společenským prostředím typickým pro daný věk a kulturu jedince. 2. Bere v úvahu kulturní a jazykovou rozmanitost a také individuální rozdíly v komunikaci, vnímání, pohybových možnostech a v chování. 3. U každého jedince se vedle omezení často vyskytují i silné stránky. 4. Smyslem zjišťování limitů je vypracování systému potřebné podpory. 5. S vhodnou individuální podporou dojde po určité době k celkovému zlepšení kvality života člověka s mentální retardací (Černá, 2008, s. 80) Míra úrovně mentální retardace je různá. Tato úroveň se dá změřit a dále klasifikovat. Nejznámější je klasifikace podle Wechslera, který používá inteligenční kvocient, zavedený W. Sternem. Kvocient vyjadřuje vztah mezi dosaženým výkonem v úlohách odpovídající určitému vývojovému stupni - mentálnímu věku a mezi chronologickým věkem. Význam stanovení inteligenčního kvocientu - IQ spočívá v tom, že informuje o celkové rozumové úrovni jedince, úrovni inteligence. Stanovení výše IQ je výsledkem dlouhodobého procesu diagnostiky, využívající širokou škálu testových metod. Diagnostika musí brát v úvahu všechny systémy ovlivňující vývoj dítěte. Na základě stanovené diagnózy je možné zvolit nejvhodnější výchovné a vzdělávací postupy, ovlivňovat podmínky života a dosahovat tak příznivých změn ve vývoji 20