INOVACE V HOSPODÁŘSKÉ PRAXI. Radim Vlček

Transkript

1 INOVACE V HOSPODÁŘSKÉ PRAXI Radim Vlček Mravská vyská škla Olmuc,. p. s. Olmuc 2010

2 Prjekt Aplikvatelný systém dalšíh vzdělávání ve VaV (dále jen APSYS) OP VK č. CZ.1.07/2.3.00/ je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky. Text nepršel jazykvu úpravu. Mravská vyská škla Olmuc,. p. s. Autr: prf. Ing. Radim VLČEK, CSc., dr. h. c. Recenzvali: prf. Dr. Zdeněk SOUČEK, DrSc. Bc. Jsef TESAŘÍK, MBA Olmuc 2010 ISBN

3 Obsah Úvd Pjetí, prcesy a typlgie invací... 6 Cíl C je invace Invační prces Typy a druhy invací Shrnutí kapitly Literatura ke kapitle Objekty invací a invační sítě Cíl Objekty invací Invační sítě Shrnutí kapitly Literatura ke kapitle Kmplexnst invací Cíl Systémvý přístup nástrj kmplexnsti Řízení invací z hlediska vnějších vazeb Řízení invací z hlediska vnitřních vazeb Pravidla kmplexně prváděných invací Shrnutí kapitly Literatura ke kapitle Firemní řízení invací Cíl Management invací Management hdntvých invací Obecná terie managementu hdntvých invací Knstruktivní terie managementu hdntvých invací Aplikační disciplíny managementu hdntvých invací Shrnutí kapitly Literatura ke kapitle Strategie managementu invací Cíl Charakteristika strategií managementu invací Strategie vzniku prduktvých a prcesních invací Strategie uplatňvání dlišné slţitsti invací Strategie stanvení pdnětné invace... 73

4 5.5 Strategie vlby knkurenčníh bje Shrnutí kapitly Literatura ke kapitle Frmy pdpry invací v ČR Cíl Systém invačníh pdnikání v ČR Transfer technlgií Vědecktechnické parky Shrnutí kapitly Literatura ke kapitle Literatura Seznam brázků... 88

5 Úvd Invace stále ještě nejsu v naší hspdářské praxi tím, čím by měly být, tj. masvým, systematicky, kmplexně a trvale uplatňvaným vnitřním faktrem růstu a prsperity eknmických subjektů. Jednu z pdmínek úspěšnéh a efektivníh vyuţívání invací v hspdářské praxi našich pdniků a rganizací je dknale zvládnutá metdlgie jejich kmplexníh a systematickéh uplatňvání. Snahu autra tht studijníh textu je přispět k hlubšímu pznání metdlgie úspěšných invací v hspdářské praxi. K tmu účelu zvlil následující strukturu témat pjednávajících invacích. Text je určen studentům i širké dbrné veřejnsti. Pr dnešní praxi úspěšně prváděných invací jsu velmi uţitečné a stále aktuální vzkazy dnes jiţ klasiků terie a metdlgie invací, kterými jsu J. A. Schumpeter, F. Valenta a P. F. Drucker. Jejich dkazy invátrům dneška jsu stále velmi cenné a inspirující. Prt p zásluze je jim věnván začátek první kapitly tht studijníh textu. Následuje autrův phled na invační prces. Je v něm v pdbě nvé úvdní fáze zaktvena myšlenka, ţe primárním pdnětem pr invace je ptřeba. Charakter a detailní specifikace ptřeb, včetně jejich nsitelů (vnějších a vnitřních zákazníků), jsu klíčvými determinantami pr adekvátní druh (prduktvé, prcesní), slţitst (inkrementální, radikální) a rzměr invace, schpné plně a efektivně uspkjit danu ptřebu. Prt ptřeby musí tvřit první fázi řetězvě prpjených, tří zbývajících fází invačníh prcesu, jak lgickéh metdickéh celku. Úvdní kapitlu uzavírá pragmaticky kncipvaná typlgie invací. Knkrétnější představu tm, čeh knkrétně se prjekty invací týkají, přináší kapitla bjektech invací a invačních sítí (kapitla 2). D tajů anatmie a technlgie elementárních invací, jak základu a stavebníh materiálu budvání kmplexních invačních akcí, čtenáře zavádí třetí kapitla. Její sučástí je také charakteristika nejdůleţitějších principů kmplexníh řešení invací, jak předpkladu úspěšné invační akce. Management hdntvých invací (kapitla 4) můţe být pr některéh z čtenářů nvinku ve výčtu dsud známých managementů, pmcí kterých firmy řídí své invační aktivity. Na základě sbních mnhaletých praktických a teretických zkušenstí se autr rzhdl tent druh managementu invací nabídnut pr jeh vysku efektivnst a mdernst. Předpslední, pátá kapitla je v pdstatě průsečíkem praktickéh uplatnění nvéh pjetí invačníh prcesu (viz kap. 1.2) s managementem hdntvých invací, vyuţitým ve všech zde uváděných strategiích managementu invací. Šestá, závěrečná kapitla velmi stručně seznamuje s některými pdprami invací, kterých se hspdářské praxi dstává jak z úrvně mci výknné (vlády), tak z úrvně řady subjektů, členů Asciace invačníh pdnikání v ČR. Ta první úrveň vytváří nejen pzitivní pdmínky (prinvační klima), ale i prinvační nástrje a pravidla pr úspěšnu a efektivní invační aktivitu v hspdářské sféře. Transfer technlgií je významným fenménem dstraňvání technlgické zastalsti a nástrjem růstu technickrganizační úrvně našich, převáţně pdnikatelských subjektů. Nepřehlédnutelnu, eknmicky důleţitu inkubátrsku a invační funkci mají vědecktechnické parky, jejichţ rzvj je významnu pdpru invací a invačníh pdnikání v ČR. Tat studijní pra se snaţí zachytit rzhdující metdlgické aspekty řízení kmplexních invačních akcí v hspdářské sféře

6 1 Pjetí, prcesy a typlgie invací CÍL P prstudvání kapitly budete umět: definvat a charakterizvat pjem invace z hlediska eknmickéh i pdnikatelskéh, rzlišvat mezi invencí a invací, charakterizvat čtyři hlavní fáze nvě kncipvanéh invačníh prcesu, reprdukvat důleţitst invačních ptřeb vnějších a vnitřních zákazníků pr vznik prduktvých či prcesních invací, vyjmenvat nejdůleţitější druhy, typy a pjetí invací. KLÍČOVÁ SLOVA Invence, invace, invační ptřeba, vnější zákazníci, vnitřní zákazníci, invační prces, prduktvá invace, prcesní invace, abslutní invace, relativní invace, inkrementální invace, radikální invace, uzavřená invace, tevřená invace, klasická invace, hdntvá invace, plynulá invace, disruptivní invace. 1.1 C je invace Etymlgicky lze půvd slva invace dvdit d latinskéh innvati, cţ znamená nvinku, resp. změnu k něčemu nvému. Hned d saméh pčátku se výrazem invace nazývala změna v nejrůznějších blastech lidské činnsti, jak např. ve vjenství, sprtu, kultuře, výrbě apd. Encyklpedie splečenských věd z pčátku třicátých let minuléh stletí definuje invaci takt: Invace je jakákli změna ve splečenské praxi, v jejích reálných i ideálních strukturách. Tak širká charakteristika zahrnuje všechny mţné změny ve splečnsti, technickými nvinkami v pdnicích pčínaje a nástupem nvých nábţenských rituálů knče. S hledem na dbrné zaměření tht textu nás budu zajímat především ty invace, které jsu nsiteli ţáducích změn ve strukturách pdnikatelských jedntek, ale i jiných rganizací hspdářské sféry. Připmeňme si názry na pjetí invací některých vědeckých sbnstí. Za klasickéh přestavitele terie invací je třeba na prvním místě vzpmenut významnéh rakuskéh nárdhspdáře, rdáka z Třešti na Mravě, Jsepha Alise Schumpetera (* ), který d pčátku třicátých let minuléh stletí ţil a vědecky pracval v Rakusku. V rce 1932 dešel d Spjených států amerických, kde aţ d své smrti půsbil jak prfesr na Harvardské univerzitě. Invace se Schumpetervi staly základem a výchdiskem pr zkumání hspdářské dynamiky Jseph Alis Schumpeter - 6 -

7 prbíhající v peridicky se pakujících hspdářských cyklech. Významný je Schumpeterův příns v pznání a rzpracvání těsné suvztaţnsti mezi úspěšnými invacemi a mimřádným invačním ziskem. Pdle přístupu k invacím Schumpeter rzlišuje mezi prstým výrbcem a pdnikatelem. Pdnikatel je výrbce či bchdník, který zavádí nvé kmbinace, které mu přinášejí pdnikatelský zisk, jenţ převyšuje nrmální průměrný zisk, dcilvaný prstými, invativně pasivními výrbci a bchdníky. Důrazně upzrňuje, ţe tut vyšší hladinu zisku, tent mimřádný invační zisk, můţe dcilvat a dluhdbě udrţvat puze ten pdnikatel, který znvu a znvu, tedy trvale přichází s dalšími invacemi. Dále připmíná pmíjivst mimřádnéh invačníh zisku, který mizí, kdyţ se aţ dsud nvé výrbky stávají všebecně vyráběnými a prdávanými. Z uvedenéh plyne, ţe v Schumpetervě pjetí jsu jeh nvé kmbinace, které také velmi příhdně nazýval tvůrčími destrukcemi, chápány jak světvě prvtní nvinky, jak tzv. abslutní invace. J. A. Schumpeter také nabízí jednu z prvních klasifikací abslutních invací. Mezi ně pčítá: a) nvý statek, jak pr sptřebitele dsud neznámý výrbek neb výrbek nvé kvality, b) zavedení nvé technlgie, c) tevření nvéh trhu, d) získání nvých survin neb pltvarů, e) nvé rganizační uspřádání, jak např. vytvření mnplníh pstavení apd. Další výraznu vědecku sbnstí v blasti terie invací byl dluhletý prfesr Vyské škly eknmické v Praze, František Valenta (* ). Na rzdíl d Schumpetera pvaţuje Valenta invaci za jakukli změnu ve vnitřní struktuře výrbníh rganismu (Valenta 1969). Manaţerům a pdnikatelům tak připmíná důleţitu, reálnu a sučasně varvnu skutečnst existenci nejen pzitivních, tedy kladných invací, ale i záprných, negativních invací jak důsledků záprné lidské aktivity. Tu je míněn hrubé prušvání racinálníh jednání, např. v pdbě zanedbávání údrţby zařízení neb technlgická nekázeň apd. Krmě th Valenta za invace nepvaţuje jen abslutní nvinky jak Schumpeter, ale kaţdu změnu, která je skutečnu nvinku pr danu knkrétní pdnikatelsku jedntku, d které vstupuje, i kdyţ tat změna je jiţ dávn známá a v jiné pdnikatelské jedntce uplatňvaná. Uznává tedy praktický význam nejen abslutních, ale i relativních invací, schpných přinášet eknmické efekty. Ovšem mimřádný invační zisk je důsledkem jen úspěšných abslutních invací. František Valenta Valenta také rzpracval prblematiku dstupňvané slţitsti invací d tzv. řádů invací, jejichţ rstucí hdnta je významnu příčinu rstucíh ideálníh efektu z invace. Řád invace definuje Valenta (2001) jak jistý rzměr, jenţ invaci charakterizuje, neb-li jde různé vzdálensti, které se nvé výrbky neb jiné faktry výrby či jiné činnsti vzdalují d jejich půvdníh stavu před invací. Řád invace je tedy kategrií rzměru či stupně vývjvéh prcesu. V pslední své publikaci (Valenta 2001, s. 46) charakterizuje její autr, krmě záprných a regeneračních invací, devět řádů pzitivních invací. F. Valenta pjímá invace jak změny v reálné struktuře pdnikvé (firemní) jedntky. Řád invace představuje stupeň, v němţ je reálná struktura změněna. Klasifikace invačních řádů - 7 -

8 krespnduje s výkladem na str. 16. V suvislsti s řády invací je manaţersky a pdnikatelsky zajímavá Valentva představa tzv. rzptylu efektů z pzitivní invace, kteru prezentval jiţ ve své první publikaci (Valenta 1969). Její základní myšlenku je skutečnst, ţe čím vyšší řád má invace, tím větší pzitivní efekt můţe být dsaţen, ale tím větší je také nebezpečí negativníh efektu, jestliţe se nepdaří správně zrealizvat a uvést d ţivta tut invaci. Navíc, velikst negativníh efektu rste s rstucím řádem neúspěšné invace. Pznatek rzptylu efektů z pzitivní invace připmíná dvě pdstatné manaţerské a pdnikatelské zásady. Tu první je nezbytná, dbrně a manaţersky kvalifikvaná dvaha připravvat a řídit invační rzvjvé prcesy firmy invacemi nejvyšších řádů, tzn. radikálními invacemi. Tu druhu je metdický a manaţerský imperativ ve smyslu připravit a důsledně realizvat dpvídající, tzn. adekvátní prces absrpce kvalitativní kmplexní invace, nebli zdařile zavést kmplexní invační akci d ţivta pdnikatelské jedntky. T prt, aby se čekávané kladné efekty z invace skutečně dstavily. Obě Valentvy stěţejní kniţní publikace invacích (Valenta 1969, Valenta 2001) přinášejí ještě celu řadu dalších pznatků invacích. Jde např. studie frekvencí invací, efektů z invací, výrbních rezerv, pravidel efektivně prváděných invací a další. O některých z nich se ještě v tmt studijním textu zmíníme. Vídeňský rdák, tvůrce a zakladatel mderníh managementu, Peter Ferdinand Drucker (* ), byl, c se invací týče, názrvě blízký svému krajanvi, J. A. Schumpetervi. Stručně vyjádřen, Drucker byl th názru, ţe invace jsu funkcí nvých technlgií v pdbě pdnikatelskéh řízení. Ve své stěţejní kniţní publikaci invacích (Drucker 1993) se detailně zabývá sedmi zdrji invačních příleţitstí a pdnikatelskými strategiemi, které zakládají invační aktivity přinášející pdnikatelské úspěchy. Peter Ferdinand Drucker Dsud prvedená stručná charakteristika názrů tří vědeckých sbnstí na prblematiku invací nám dvluje zfrmulvat shrnující stanvisk, které je rganicku jedntu eknmickéh a pdnikatelskéh phledu na invace. V suladu s tím je prt vhdné definvat invaci suběţně z hlediska eknmickéh a pdnikatelskéh takt: Z hlediska eknmickéh je invace rzhdující vnitřní (endgenní) faktr růstu vznikající jak pzitivní změna ve struktuře pdnikatelské jedntky, jeţ má za následek čekávané pzitivní změny v jejím eknmickém, sciálním a eklgickém chvání. Z hlediska pdnikatelskéh představuje invace účinnu dpvěď na vznik pdnikatelských příleţitstí. Je tedy adekvátní reakcí na čast naléhavu existenci eknmických, sciálních, pracvně bezpečnstních a eklgických ptřeb jak výzev uvnitř i vně pdnikatelské jedntky. 1.2 Invační prces Úspěšné invace jsu výsledkem série řídících, marketingvých, vědeckých, - 8 -

9 technických, rganizačních, finančních, bchdních a jiných činnstí. Pslupnst činnstí suvisejících se vznikem invace nazýváme invační prces. Invace je úspěšně uskutečněná jen tehdy, jestliţe byla uvedena na trh (invace prduktu) neb reálně puţita v prdukčním či řídícím prcesu (invace prcesu). Od kntinuálně prváděných efektivních invací v pdnikatelské jedntce se čekává, ţe budu plnit dvjjediný cíl, kterým je: dstranění neb alespň zmírnění neefektivnstí, zalţení a udrţvání dluhdbéh efektivníh rzvje a růstu pdnikatelské jedntky. Sučástí tvrby invace můţe, ale nemusí vţdy být výzkum a vývj. Z reality praxe víme, ţe existuje řada výzkumně vývjvých aktivit, které si d saméh pčátku nekladly za cíl vyústit v invaci (např. výzkumné prjekty základníh výzkumu). Existuje velká část invací, kterým nutně nemusel a nebude muset předcházet výzkum a vývj, ale jiné frmy tvůrčí aktivity, kterých se zmiňujeme dále. Za lineární mdel invačníh prcesu je pvaţván ten prces přípravy a realizace invace, ve kterém na výzkumně vývjvu část navazuje transfer znalstí, který vyústí ve finální část trţníh neb výrbníh zhdncení invace. Invační prces pdle tét představy prbíhá v suladu se schématem: výzkum vývj výrba užití. Tent mdel je charakteristický převáţně pr invenčně nárčné bry, jak jsu např. farmaceutický, chemický, ale i elektrtechnický, elektrnický a autmbilvý průmysl. Obecně lze knstatvat, ţe se s lineárním mdelem invačníh prcesu s velku pravděpdbnstí setkáme tam, kde vznikají vyšší řády abslutních invací. V psledních dvu dekádách minuléh stletí jsme byli svědky řady pkusů c nejvěrněji zachytit trajektrii vzniku invací, pr kteru je charakteristické vzájemné půsbení mezi tržními příležitstmi, ptenciálem znalstí a kapacitami pdnikatelských jedntek. V tét pdbě jiţ hvříme mdelu řetězvéh prpjení (Kline, S. J.; Rsenberg, N. 1986), ve kterém jiţ nejde jednduchu cestu vpřed, jak u lineárníh mdelu. Mdel řetězvéh prpjení reflektuje realitu praxe, ve které čast z důvdů překnávání nesnází ve vývji invace je nezbytné vracet se zpět k předchzím fázím. T znamená zpětnu vazbu ve všech fázích invačníh prcesu (Gerybadze 2004). V takvém mdelu řetězvéh prpjení se např. rle výzkumu pdstatně mění. Výzkum jiţ není chápán jen jak zdrj bjevných nápadů, ale také jak způsb řešení prblémů v kterékliv fázi prcesu invace. Výzkum je prt dplňkem invace, nikliv její pdmínku. Uvedená změna rle výzkumu je také způsbena tím, ţe mnh výzkumných činnstí je vyvlán nutnstí výzkumnými pstupy a metdami dřešit invační nápady, které vznikly nejrůznějšími frmami tvůrčí aktivity. Výzkum a vývj jak dplněk invace je nejen zdrjem bjevných nápadů, ale také perativní výzkumnu aktivitu dprvázející všechny fáze invačníh prcesu. Dále zbrazený upravený mdel řetězvéh prpjení (viz brázek 1.1) zfrmulval Dvřák (2006). D půvdníh mdelu připjil důleţitu vazbu na marketing, který musí prcházet všemi fázemi invačníh prcesu. T prt, aby nedšl k tmu, ţe v invačním prcesu vytvřený nvý výrbek naknec nenajde svéh zákazníka

10 Upravený mdel řetězvéh prpjení 1 Obrázek 1.1 Autr tht studijníh textu se ve své kniţní publikaci (Vlček 2008) také zabývá prblematiku prvtních pdnětů pr invace. Plemizuje s názry, které zttţňují infrmační zdrje, jak jsu např. kniţní publikace, dbrné časpisy, internet, knference, kngresy, media atd. atd., s prvtními pdněty pr invace. Všechny tyt a další infrmační zdrje jsu nezbytné tím, ţe připravují ţivnu půdu pr invence a následně invace, ale prapůvdními, vskutku prvtními pdněty pr invace nejsu. Na základě praktických zkušenstí a teretickéh pznání dspěl autr k názru, ţe primárním pdnětem pr invace jsu ptřeby. Jde ptřeby eknmických subjektů v rli nejrůznějších skupin vnějších a vnitřních zákazníků a dále pak některých skupin interních a externích stakehlderů, jak adresátů invací, tedy pět v rlích vnitřních a vnějších zákazníků. Vzhledem k tmu, ţe všebecným způsbem, resp. prstředkem či nástrjem uspkjení ptřeb všech právě zmíněných skupin eknmických subjektů jsu invace, můţeme tyt ptřeby pvaţvat za invační ptřeby. Terie a praxe ptvrzují velmi důležitu vazbu mezi charakterem ptřeby a druhem i slžitstí invace, jak nástrjem její saturace. T, zda výsledkem invačníh prcesu budu prduktvé neb prcesní invace a jakéh stupně (řádu) slţitsti tyt invace budu muset být, t vše je determinván tím, jaku ptřebu a kteréh eknmickéh subjektu se bude jednat. Na základě těcht skutečnstí se lze právněně dmnívat, ţe fenmén ptřeby musí být sučástí nvě kncipvanéh mdelu řetězvéh prpjení fází invačníh prcesu. Na brázku 1.2 je schéma takvéh mdelu, který v suladu s br. 1 plně vyuţívá a respektuje zpětnvazební vztahy, zde však mezi nvě frmulvanými fázemi invačníh prcesu. V další části textu uvádíme stručnu charakteristiku čtyř fází invačníh prcesu. 1 DVOŘÁK, J. Management invací,.str

11 Mdel řetězvéh prpjení fází invačníh prcesu Obrázek Charakteristika fází invačníh prcesu 1. fáze Ptřeby 1. fáze Ptřeby celé řady skupin eknmických subjektů jsu prvtními pdněty pr invace. Znalst ptřeb zásadním způsbem vlivňuje druh (prduktvé, prcesní) a slţitst (inkrementální, radikální) invace. Kntext existence ptřeby pak předurčuje také t, zda její saturace prstřednictvím invace bude znamenat dstraňvání neefektivnstí či rzvjvý a růstvý prces, a t vše buď v pdmínkách přímých střetů s knkurencí či vyhnutí se knkurenci vytvřením nvéh trhu. Smyslem a cílem tét první fáze je identifikace eknmickéh subjektu a jeh ptřeby, včetně kntextu její existence, jak klíčvé, vstupní infrmace, která determinuje celý navazující invační prces. K hlavním eknmickým subjektům a jejich ptřebám náleţí: Vnější zákazníci, ke kterým patří cílví (kneční) zákazníci v pdbě individuálních sptřebitelů (B2C) a pdnikatelské jedntky v rli výrbních sptřebitelů a distributrů či distribučních řetězců (B2B). Uspkjvání ptřeb těcht vnějších zákazníků zakládá vznik prduktvých (výrbky, sluţby) invací. Saturace ptřeb vnějších zákazníků prduktvými invacemi představuje v invační a pdnikatelské strategii firmy tlik ptřebný, silný trţní tah. Specifickými eknmickými subjekty, které v invačním prcesu na sebe přebírají rle vnějších zákazníků, jsu dvě skupiny externích stakehlderů, a t představitelé bcí a státu. Ti vůči pdnikatelským jedntkám legálně nárkují uspkjení svých ptřeb usilujících dstranění neb alespň zmírnění eklgických zátěží živtníh prstředí, způsbených neeklgicku výrbní aktivitu firem. Uspkjvání ptřeb těcht externích stakehlderů zakládá vznik převáţně investičně nárčných prcesních invací, jejichţ adresáti jsu představitelé bcí a státu v rli vnějších zákazníků. Vnitřní zákazníci v kaţdé pdnikatelské jedntce jsu reprezentváni čast velmi pčetnu skupinu vlastníků dílčích prcesů, které vytvářejí relativně autnmní, vzájemně prpjené a na sebe navazující husté přediv velmi četných prcesů uvnitř firmy. Respektive jde také představitele, manažery 1. linie řízení prcesně strukturvaných, vzájemně kperujících výrbních jedntek (dílen,

12 prvzů, divizí apd.) ve firmě. K ptřebám a pţadavkům všech vlastníků vnitrpdnikvých prcesů a prcesně strukturvaných vnitrpdnikvých útvarů jak vnitřních zákazníků patří dstraňvání nedstatků ve včasnsti, kmpletnsti a jaksti předávaných výrbků, pltvarů, služeb a infrmací mezi všemi navazujícími a kperujícími vnitrpdnikvými prcesy (výrbními jedntkami). Sučasně jde trvalý zájem všech vnitřních zákazníků na systematickém růstu a rzvji jim svěřených částí prcesů uvnitř firmy ve prspěch růstu její prsperity jak celku. Uspkjvání ptřeb těcht vnitřních zákazníků ve zřetelné většině případů bere na sebe pdbu prcesních invací. Dále se zde setkáváme s eknmickými subjekty, které ve své pdstatě jak interní stakehldeři přebírají na sebe v invačním prcesu rli vnitřních zákazníků. Máme na mysli převáţně manuálně pracující zaměstnance, kteří nezřídka pciťují ptřebu dstranění fyzicky namáhavé práce, zvýšení její bezpečnsti, dstranění mntónnsti či ptřeby jinéh, právněnéh zlepšení pracvních pdmínek. T ve svých důsledcích vede k růstu prduktivity práce. Uspkjvání ptřeb těcht zaměstnanců je pstavil d rle vnitřních zákazníků jak adresátů či příjemců prcesních invací. Další skupinu interních stakehlderů, kteří se dstávají d rle vnitřních zákazníků, jsu tp manažeři a manažeři střední úrvně řízení. V situaci jejich naléhavé ptřeby dlávat agresivní knkurenci v bji zákazníky se dstávají d rle vnitřních zákazníků, kteří usilují saturaci tét ptřeby prduktvými invacemi, znamenajícími trţní překvapení. Druhu jejich, dramaticky prgresivnější reakcí na ptřebu čelit tlaku knkurence v bji zákazníky, by mhl být vyhnutí se tét knkurenci vytvřením zcela nvých prduktů pr uspkjvání nvých ptřeb na nvých trzích nebli vytvřit tzv. mdrý ceán (viz dále). Tp manažeři a manažeři střední úrvně řízení se v rli vnitřních zákazníků citají také za situace jejich další naléhavé ptřeby dlávat tlakům technlgické a cenvé knkurence. Tent charakter jejich ptřeby je nutí d investičně masivních prcesních invací, přinášejících ptřebný růst technick-rganizační úrvně výrby, sniţvání nákladů, zvyšvání knkurenceschpnsti a v knečném dpadu prsperity firmy. Z dsavadníh výkladu vyplynul, ţe kaţdá identifikvaná ptřeba vnějších a vnitřních zákazníků svým charakterem předurčuje t, zda bude uspkjena prduktvu neb prcesní invací. Charakter a rzměr ptřeby v sbě nese infrmaci tm, jakéh stupně slţitsti, řádu invace, bude muset prjektvaná změna být, aby byl dsaţen maximální saturace dané ptřeby při c nejniţších nárcích na zdrje. Kntext ptřeby iniciuje nutnst vlby způsbu stanvení pdnětné a vyvlaných invací v pdmínkách příméh střetu s knkurencí, resp. při vyhnutí se knkurenci. Tyt závěry první fáze invačníh prcesu jsu klíčvé pr vlbu nejvhdnější, resp. adekvátní frmy (metdy) tvůrčí aktivity. Takvé, která je schpná genervat právě tu míru slţitsti a riginality invence, jeţ je nutná pr pţadvaný řád invace, umţňující plně saturvat zákazníkvu ptřebu. 2. fáze Tvůrčí aktivita 2. fáze Celý invační prces, tvřený čtyřmi řetězvě prpjenými fázemi (viz br. 2), je nepchybně prcesem kreativním. Jestliţe první fázi invačníh prcesu bychm mhli značit za fázi identifikační ve smyslu zjištění ptřeby vnějšíh či vnitřníh

13 zákazníka, která vyţaduje efektivní saturaci prvedenu adekvátní invací, ptm tut druhu fázi můţeme nazvat fází heuristicku. Znamená t, ţe se v tét fázi aktivizuje heuristický ptenciál firmy za účelem zpracvání prjektu buducí invace. Existuje celá řada terií, principů, pstupů a metd, jak vytvářet a vyuţívat heuristický ptenciál pdnikatelské jedntky. Pr ptřeby invační praxe můţe být uţitečné Valentv vnímání tvůrčí aktivity. Zmíněný autr (Valenta 2001) rzlišuje tyt tři pdby tvůrčí aktivity: a) Fantazie, jak snění v pdbě schpnsti představit si, ţe výrbky či sluţby mhu být jiné neţ dsud a ţe mhu vznikat v jiných výrbních prcesech. Výsledkem fantazie jsu náměty jak zatím jen představy, ideje či nespecifikvané a neknkrétní myšlenky na změny prduktů a prcesů. Je t schpnst člvěka snít reálné změně. b) Invence, jak vynalézavst, přinášející reálná a čast jiţ také věřená řešení nvých prduktů a prcesů. Invence mají pdbu jiţ knkrétních a realizvatelných návrhů. Invencí rzumíme reálnu změnu ve struktuře lidskéh pznání. Je t schpnst člvěka vyřešit reálnu změnu. c) Řízení, ve smyslu dhdlání a manaţerské aktivity zajišťující přeměnu invence v invaci. Je t schpnst člvěka, manaţera, zavést d ţivta reálnu změnu (invaci). Jak jsme v první části tét kapitly zmínili, nedílnu sučástí invačníh prcesu je také výzkum a vývj. V tét fázi invačníh prcesu máme na mysli tu část výzkumu a vývje, která je zdrjem bjevnéh nápadu nebli jedním z alternativních metdických nástrjů vynalézavsti při tvrbě knkrétníh prjektu invvanéh prduktu či prcesu. Zde je výzkum a vývj zdrjem invence, jak myšlenkvéh základu buducí invace. Jinak rli výzkumu a vývje chápeme v tm pjetí jeh průřezvéh vyuţití v jedntlivých fázích invačníh prcesu, jak graficky naznačují perativní výzkumné aktivity na br. 2. Autrvy mnhaleté praktické zkušensti s uplatňváním metd managementu hdntvých invací ptvrdily vysku prakticku vyuţitelnst dvu skupin metd tvůrčíh myšlení při hledání námětů a následné tvrbě návrhů hdntvých invací, tedy při vytváření invencí a invací (Vlček 2002, kap a Vlček 2008, kap ). Jde metdy intuitivníh a metdy systematickéh tvůrčíh myšlení. Metdy intuitivníh tvůrčíh myšlení se vyuţívají v úvdní fázi invenčníh prcesu, tzn. při vyhledávání a vytváření zatím jen nápadů, idejí, tedy námětů na řešení prblémů. Za intuici pvaţujeme náhlé pznání ( mám t! ), jak daný prblém řešit, či kamţik dvršení šťastné kmbinace známých pznatků v nvý bjev. Při rganizvaném, zpravidla týmvě prváděném hledání námětů, je vyuţívána tzv. navzená, resp. prvkvaná intuice. Zdrjem nápadů vznikajících na principu navzené intuice je prces psychlgickéh dráţdění a prvkvání myšlenkvých pchdů. Nvé nápady vznikají především na základě prcesů vlné asciace, a t půsbením jejích tří záknů, tj. zákna suvislsti, pdbnsti a kntrastu. Vyské výknnsti, c d pčtu a kvality vytvřených námětů, se při týmvém uplatňvání metd intuitivníh myšlení dsahuje díky těmt zásadám: a) Zásada dlţenéh úsudku nekritizvat! b) Zásada c největšíh pčtu námětů kvantita je nadějí kvality! c) Zásada příznivé psychlgické atmsféry phda, pcit hry,

14 ne práce! d) Zásada dčasnéh ptlačení zdravéh úsudku rzlet! e) Zásada vzájemnéh bhacvání návaznst! K hlavním metdám intuitivníh tvůrčíh myšlení patří různě mdifikvané metdy burzy nápadů (Brainstrming Cnference) a metda W. J. J. Grdna. K metdám s rysy intuitivníh způsbu myšlení nutn pčítat také metdu 635 (Brainwriting), metdu nazvanu diskuse 66, metdu kntrlních seznamů, synekticku metdu a další metdy. V metdách systematickéh tvůrčíh myšlení jde vţdy lgický, vědecky rientvaný a čast slţitý myšlenkvý prces pstupnéh vytváření hyptéz s předvídáním účinků, na kterých je zalţen další pstup řešení. Splečným metdickým základem všech těcht nástrjů systematickéh způsbu tvřivsti jsu vědecké metdy pznání, jak jsu analýza, syntéza, abstrakce a zbecnění, knkretizace, indukce a dedukce apd. Z charakteru vlastníh prcesu tvření vyplývá, ţe nejčastější metdicku frmu je syntéza pznatků získaných analýzu a abstrakcí bjektu jak účelvéh systému. K představitelům těcht metd puţívaných v managementu invací patří především metda alternativních dtazů a tzv. elementární vědecké metdy tvůrčíh myšlení. K elementárním vědeckým metdám tvůrčíh myšlení patří především metda analgie, metda prvnávání funkcí, metda prvnávání pdbnstí, metda agregace, metda dimenzvání, metda kinematickéh brácení, metda agregace a dezagregace funkcí a metda kmbinace s interakcí. D skupiny metd systematickéh tvůrčíh myšlení patří také metda matematicklgických mdelů, algritmus vynalézání TRIZ/ARIZ a kmbinace námětů v úplné varianty pmcí tzv. metdy párvých vztahů návrhů (metdy PVN). Případvé studie viz kapitla 3 a 4. V suladu s naším značením tét části invačníh prcesu jak fáze heuristická, vyúsťují všechny v ní prbíhající kreativní aktivity v invenci, která v realitě invační praxe firem nabývá nejrůznějších pdb prjektvé prváděcí dkumentace buducí invace. Odlišnst pdb prváděcích dkumentací má příčinu v dlišném charakteru jedntlivých druhů invací. Prváděcí dkumentace buducí prduktvé invace jsu jiné neţ ty, které dprvázejí vznik prcesních invací. Příčinu různsti je lgicky také rzsah, tzn. velikst a slţitst invace. Jiná bude dprvázet invaci knstrukce stlu, dramaticky dlišná bude prjektvá prváděcí dkumentace kmplexní invace prvzu neb dknce celéh závdu. Všechny uvedené dlišnsti, hned d saméh pčátku invačníh prcesu, předurčují pčty a prfesní strukturu řešitelů, jakţ i frmy a metdy jejich práce. Empirie preferuje vysce prfesinální dčasné týmy. Běţná je také manaţerem invačníh prjektu řízená kperace špičkvých specialistů z příslušných dbrných útvarů firmy (uzavřené invace). Častá je rvněţ splupráce s externími dbrníky, vyskými šklami, výzkumnými pracvišti, ddavateli apd. (tevřené invace). 3. fáze Invace 3. fáze Invační prces dspěl d fáze, ve které se invence mění v invaci, která se zavede d ţivta. Výsledek prduktvé invace vstupí na trh, prcesní invace

15 d prdukčníh prcesu firmy. Teprve tehdy pkládáme invaci za uskutečněnu. Tent prces realizace invace je nesprně vţdy prcesem velmi nárčným, který vedle velké kreativity vyţaduje dslva buldčí důslednst, trpělivst a neústupnst. Tvůrci invence sami realizují jen svji jednduchu inkrementální invaci. Ve většině případů se zúčastňují realizace vlastní invace jiţ jen jak pradci. Dbají na důsledné ddrţvání všeh, c prjektvá prváděcí dkumentace prezentuje a vyţaduje. Velmi čast i malé, pstupně a hlavně ne vţdy bezvýhradně zdůvdněné ústupky realizátrům invace mhu v knečném výsledku znamenat demntáţ její riginality a prgrese, které jsu zabudvané v invenci. Upzrňujeme hned v úvdu tét fáze na zmíněná nebezpečí, která se vţdy zpčátku jeví jak nevinné, pragmaticky zdůvdněné a vlastně nepdstatné úpravy. Ve svém výsledku však přinášejí zmar pzitivníh záměru invence. Realizátry invace jsu ty dbrné subjekty, které jsu svými znalstmi a dvednstmi plně dbrně kmpetentní danu invaci realizvat. U prcesních invací t čast bývají dbrníci z prvzů, d kterých je tat prcesní invace zaváděna. Sučasně však řada dbrných činnstí, někdy i celá invace, bývá realizvána ddavatelsku firmu. U prduktvých invací bývá např. realizace v kmpetenci dbrných útvarů a úseků technickéh ředitele. Veducí manaţer prjektu realizace kaţdé invace musí mít velké kreativní schpnsti. T prt, ţe přeměna invence v invaci je velká, na tvřivst a manaţerské dvednsti nárčná práce. 4. fáze Efekty 4. fáze Pzitivní efekty ve smyslu čekávanéh, kladnéh eknmickéh, sciálníh či eklgickéh chvání jsu lgicky ţáducími důsledky kaţdé úspěšně realizvané a vyuţívané invace. Tat čtvrtá fáze invačníh prcesu svým názvem efekty sděluje skutečnst, ţe jejich existence se dstaví aţ p určité dbě, ptřebné pr splynutí invace s prstředím, d kteréh vstupila. Prt také sučástí invačníh prcesu je, v závislsti na charakteru a druhu invace, nezbytně nutné, tzv. záběhvé bdbí, ve kterém dchází k dlaďvání invace za účelem její harmnizace s prstředím. Nezřídka se ttiţ stává, ţe i pdle prjektvé prváděcí dkumentace přesně realizvaná invace nebude čekávaným způsbem přijata prstředím, d kteréh vstupila. Invace prduktu zůstane pněkud stranu zájmu zákazníků, invace prcesu vytvří prblémy s plynulstí výrbníh tku, způsbí dstávky zařízení neb zmetky ze zpracvávané surviny. Řečen Valentvu (1969) terminlgií, nedšl k adekvátní absrpci pzitivní invace prstředím, d kteréh vstupila. Vznikají finanční ztráty z prdeje, dchází ke sníţení prduktivity výrbní linky. Ptkáváme se s klasickými defekty th, c Valenta (1969) nazval rzptylem efektů z pzitivní invace. Pr vyhdncvání eknmické efektivnsti mnhých kmplexních invací se z důvdů věcné pdbnsti s investicemi puţívají pstupy a metdy technickeknmickéh hdncení investičních akcí. Na základě svých mnhaletých zkušenstí s praxí a terií managementu hdntvých invací dává autr tht dbrnéh textu přednst tzv. funkčnímu a hdntvému přístupu jiţ při tvrbě a následně vyhdncvání efektů invací (viz kap. 4.2 aţ 4.5). Prstřednictvím bu

16 těcht metdických a kriteriálních přístupů vznikají hdntvé invace. Jejich uplatnění přináší tzv. hdntvý dvjefekt, který znamená, ţe kaţdá úspěšně realizvaná hdntvá invace maximalizuje hdntu pr zákazníka při sučasném růstu hdnty firmy (Vlček 2008). Maximalizuje hdntu th zákazníka, jehţ ptřebu daná hdntvá invace saturuje. Hvříme primárním efektu pr zákazníka (becně kteréhkliv viz 1. fáze) jak eknmickéh subjektu strany pptávky (vnímán trţním principem). Sučasný růst hdnty firmy je zřetelným efektem eknmickéh subjektu strany nabídky. Hdntvé invace jsu nsiteli principu a strategie win win v invačních aktivitách eknmických subjektů. 1.3 Typy a druhy invací Pr terii a praxi, nejen managementu invací, je důleţitá znalst jedntlivých typů invací, jak představitelů těch druhů invací, jeţ vznikly jejich členěním z celé řady hledisek. Uvedeme něklik známých, ale i méně známých hledisek, jeţ pdmínily vznik následujících druhů invací a jejich typů Hledisk pslupnsti přerůstání elementární invace v kmplexní invační akci a) pdnětná elementární invace prvtní invace vybranéh elementárníh prvku pdnikatelské jedntky, která vyvlává a zahajuje celý navazující řetěz invací (vyvlaných invací) statních elementárních prvků, b) vyvlaná elementární invace pdnětnu elementární invací inicivaná vynucená invace u druhéh a dalších elementárních prvků pdnikatelské jedntky. Pdnětné invace splu s vyvlanými invacemi vytvářejí shluk invací, který představuje základ a jádr kmplexní invační akce Hledisk skupin a řádů invací Pdle stupně slţitsti lze deset řádů pzitivních invací rzčlenit d tří známých skupin racinalizačních, inkrementálních (přírůstkvých) a radikálních invací takt: a) Racinalizační invace 0. řád: regenerace prstá bnva prvků pdnikatelské jedntky, 1. řád: intenzita zvýšení intenzity vyuţívání prvků pdnikatelské jedntky, 2. řád: rerganizace pzitivní změny časvéh a prstrvéh uspřádání prvků pdnikatelské jedntky

17 b) Inkrementální (přírůstkvé) invace 3. řád: změna kvanta zvětšení (zmenšení) pčtu prvků pdnikatelské jedntky, 4. řád: kvalitativní adaptace přizpůsbení se jedněch prvků druhým (např. zvýšení technlgičnsti knstrukce), 5. řád: nvá varianta změna jedné či něklika funkcí prvku pdnikatelské jedntky, 6. řád: nvá generace změna všech funkcí prvku pdnikatelské jedntky. c) Radikální invace 7. řád: nvý druh změna kncepce prvku pdnikatelské jedntky, 8. řád: nvý rd změna principu prvku pdnikatelské jedntky, 9. řád: nvý kmen nvý přístup k přírdě (důsledky mikrtechnlgií, nantechnlgií) Hledisk míry relativníh pjetí invace Míra riginality invence zakládá tyt druhy invací a jejich typy: a) akceptace prsté převzetí známéh řešení beze změny, b) aplikace přizpůsbení známéh řešení jak vzru, c) adaptace přetvření známéh řešení jak vzru, d) abslutní invace vytvření zcela nvéh řešení, světvý riginál. Všechny tyt druhy invací (akceptace, aplikace, adaptace a abslutní invace) mhu sučasně být invacemi kteréhkli řádu invací Hledisk pţadavků Českéh statistickéh úřadu (Ve vazbě na druhé vydání Osl manuálu) a) Prduktvé invace b) Prcesní invace nvé neb významně zlepšené výrbky neb sluţby, cţ znamená nvé neb významné zlepšení jejich funkcí, technických specifikací, kmpnent a materiálů, uţivatelské vstřícnsti a sftwaru. nvé neb významně zlepšené prcesy výrby neb ddavatelské metdy, nvé neb významné změny techniky a zařízení neb sftwaru. c) Marketingvé invace nvé marketingvé metdy, významné změny designu prduktu neb jeh balení,

18 významné změny umístění prduktu na trhu, jeh pdpry či stanvení ceny. d) Organizační invace nvé rganizační metdy v pdnikvých bchdních praktikách, nvé rganizační metdy v rganizaci pracvníh místa neb v externích vztazích Hledisk účasti subjektů na tvrbě invace a) Uzavřené invace (bry úzkstlivě chráněné prti knkurenci) invace plně pd kntrlu invující firmy, jen nápady vlastních zaměstnanců firmy, výlučně interní cesty zavedení invace na trh, důsledná chrana duševníh vlastnictví. b) Otevřené invace (synergické efekty, invační sítě) invace jsu výsledkem nejen interních, ale i externích nápadů, jak interní, tak i externí cesty zavedení invace na trh (d výrbníh prcesu) Hledisk strategie a taktiky získání trhu a) Plynulé, zásadní invace (častá strategie dluhletéh hlavníh hráče na trhu) plynulými, zásadními invacemi se systematicky zvyšuje dknalst prduktů pr aţ dsud lajální, nárčné zákazníky, nestandardní nápady knkurence (disruptivní invace) jsu dsavadním hlavním hráčem na trhu přehlíţeny, pţděná a neúspěšná reakce na aktivity firem s disruptivními invacemi. b) Disruptivní (rzklnické) invace invvané prdukty nejsu tak dknalé, jak z plynulých, zásadních invací, nabízejí nvé, jiné výhdy (jednduchst, uţivatelská přívětivst, niţší cena apd.), určeny pr nvé neb méně nárčné zákazníky, časem vládnu i nárčné trhy bsazené firmami, které aplikují plynulé, zásadní invace

19 1.3.7 Hledisk metdlgie vzniku invace a) Klasické (tradiční) invace bjektem je samtná existenční (hmtná či nehmtná) stránka prduktu, prcesu, rganizační struktury aj., metdickými nástrji jsu, vedle převaţujícíh empirickéh přístupu, dnes jiţ klasické metdy analýzy a syntézy a mnhačetné, empirií pdlţené metdické pstupy s desítkami analytických metd a technik tvůrčíh řešení prblémů, cílem je buď zaměření na sniţvání nákladů, neb na dlišení se. Suběţné dsaţení bu efektů bývá vítaným, ne vţdy prvplánvě zamýšleným přínsem klasických invací, z hlediska řádů invací je filzfie metdickéh pstupu klasických (tradičních) invací zalţena na zdknalvání pstupujícím d 3. řádu směrem k 9. řádu invací. b) Hdntvé invace bjektem je samtná pdstata, základ, resp. zdrj hdnty pr zákazníka, tzn., ţe t jsu: bjekt, např. prdukt jak subr funkcí, zkušensti ze spluvytváření hdnty se zákazníkem, zdrje (celkvé náklady) na uspkjení dsaţené míry saturace zákazníkvy ptřeby, základními metdickými nástrji jsu funkční a hdntvý přístup, cílem je dsaţení hdntvéh dvjefektu v pdbě maximalizace hdnty pr zákazníka při sučasném růstu hdnty firmy, z hlediska řádů invací je filzfie metdlgie hdntvých invací zalţena na pstupu d 9. řádu směrem ke 3. řádu invací Hledisk dvu dlišných uplatnění hdntvých invací (hdntvé invace pr vedení dvu dlišných strategií knkurenčníh bje) a) Hdntvé invace stávajících bjektů (prduktů), které vytvářejí invvané bjekty (prdukty), jeţ: mhu být svým prvedením třeba aţ principiálně jiné, nvé, ale jsu funkčně ttţné (identické), neb srvnatelné (substituty) s bjekty (prdukty) před hdntvu invací, neuspkjují nvé, jiné ptřeby, nevytvářejí nvé trhy, ani nvé zákazníky. Tyt hdntvé invace maximalizují STÁVAJÍCÍ hdntu pr zákazníka, čímţ se stávají efektivním a účinným nástrjem vedení strategie přímých střetů s knkurencí (rudé ceány)

20 b) Hdntvé invace, které vytvářejí nvé bjekty (prdukty), jeţ: jsu zcela jiné, nvé, funkčně dlišné (neidentické) neb nesrvnatelné s dsud vyráběnými a prdávanými bjekty (prdukty), uspkjují nvé, jiné ptřeby, vytvářejí nvé trhy pr nvé zákazníky. Tyt hdntvé invace maximalizují NOVOU hdntu pr zákazníka, čímţ se stávají efektivním a účinným nástrjem zakládání a vedení strategie vyhnutí se knkurenci vytvřením nvéh trţníh prstru (mdré ceány). SHRNUTÍ KAPITOLY Z eknmickéh hlediska je invace rzhdující vnitřní (endgenní) faktr růstu vznikající jak pzitivní změna ve struktuře pdnikatelské jedntky, jeţ má za následek čekávané pzitivní změny v jejím eknmickém, sciálním a eklgickém chvání. Sučasně z pdnikatelskéh hlediska představuje účinnu dpvěď na vznik pdnikatelských příleţitstí. Je tedy adekvátní reakcí na čast naléhavu existenci eknmických, sciálních, pracvně bezpečnstních a eklgických ptřeb jak výzev uvnitř i vně pdnikatelské jedntky. Primárním pdnětem pr vznik invací jsu ptřeby vnějších a vnitřních zákazníků. Druh a charakter těcht ptřeb vyţaduje svji saturaci adekvátním druhem a slţitstí invací. Invační prces je tvřen pslupnstí řetězvéh prpjení čtyř fází, kterými jsu: ptřeby, tvůrčí aktivita, invace a efekty. Pr ptřeby nejen terie, ale především praxe managementu invací je důleţitá znalst jedntlivých typů invací jak představitelů těch druhů invací, jeţ vznikly jejich členěním z celé řady hledisek. Pr praxi je patrně nejuţitečnější znalst rzdílů mezi abslutními a relativními invacemi, c jsu prduktvé a c prcesní invace, jaké jsu rzdíly mezi uzavřenými a tevřenými invacemi, mezi plynulými a disruptivními invacemi, mezi klasickými a hdntvými invacemi a v čem se d sebe liší racinalizační, inkrementální a radikální invace. ÚKOLY 1. Charakterizujte a na příkladu z praxe demnstrujte rzdíl mezi abslutní a relativní invací. 2. C je primárním pdnětem pr invace a uveďte dva či tři příklady z praxe. 3. Stručně charakterizujte jedntlivé fáze invačníh prcesu. 4. Vyjádřete svůj názr na výhdy a nevýhdy uzavřených a tevřených invací

21 LITERATURA KE KAPITOLE Základní literatura: [1] DRUCKER, P. F. Invace a pdnikavst: Praxe a principy. Praha: Management Press, ISBN [2] DVOŘÁK, J. Management invací. Praha: Vyská škla manaţerské infrmatiky a eknmiky, ISBN [3] VLČEK, R. Hdnta pr zákazníka. Praha: Management Press, ISBN [4] VLČEK, R. Management hdntvých invací. Praha: Management Press, ISBN Dpručená literatura: [5] GERYBADZE, A. Technlgie und Innvatinsmanagement. München: Verlag Vahlen, ISBN [6] VALENTA, F. Tvůrčí aktivita invace efekty. Praha: Svbda, ISBN [7] VALENTA, F. Invace v manažerské praxi. Praha: Velryba, ISBN

22 2 Objekty invací a invační sítě CÍL P prstudvání tét kapitly budete umět: rzlišit a vyjmenvat jedntlivé bjekty kmplexních invací, reprdukvat, které prvky pdnikatelské jedntky se stávají bjekty elementárních invací, definvat invační sítě, rzlišvat dva druhy invačních sítí, vyjmenvat výhdy i mţné nevýhdy invačních sítí. KLÍČOVÁ SLOVA Objekty invací, hmtně energetické prcesy, výrbní prvky, invační sítě. 2.1 Objekty invací Náš zájem systémvu dekmpzici a deskripci pdnikatelských jedntek má velmi praktický důvd. Pdnikatelská jedntka jak celek jen zřídka bývá bjektem kmplexní invace. Prt vyuţíváme systémvéh přístupu k rzčlenění pdnikatelské jedntky na takvé její části a prvky, které se jedntlivě, neb v jejich nezbytných systémvých vazbách, stávají bjekty kmplexních invací. Nebli, na dané pdnikatelské jedntce jak riginálu definujeme (vymezujeme) systém jak invující se (zdknalující se) bjekt. A tak se v praxi setkáváme s invačními prjekty jedntlivých výrbků či sluţeb, strjů, survin, pracvišť, dílen, prvzů, závdů neb jejich hlavních, vedlejších, pmcných či jen bsluţných prcesů atd. atd. V pdstatě nám tedy jde systémvé a systematické vymezení bjektů, které se v pdnikatelské jedntce nejčastěji pdrbují kmplexním invacím. Systém (jak celek) je rzlţen (dekmpnván) na niţší části subsystémy (viz brázek 2.1)

23 Příklad systému Obrázek 2.1 SYSTÉM S SUBSYSTÉM 1 SS1 SUBSYSTÉM 2 SS2 V duchu námi uznávanéh a respektvanéh vnímání prcesní uspřádansti a rganizvansti pdnikatelské jedntky zaměřené na zákazníka, lze při prvním hrubém rzlišení její vnitřní struktury rzpznat a jak její subsystémy identifikvat dva druhy prcesů, kterými jsu: 1) Subsystém hmtně energetických prcesů, ve kterém se bezprstředně uskutečňuje výrba prduktů určených pr vnější zákazníky. Dále zde prbíhají bsluţné, hmtně energetické prcesy, které svými výrbky a sluţbami přispívají k tvrbě prduktů hlavních, vedlejších a pmcných výrb, nebli sluţí k uspkjvání vnitřních zákazníků. 2) Subsystém rganizačně řídících prcesů, který představuje velmi bhaté a strukturvané řídící, rganizační a administrativně správní prcesy, zajišťující fungvání pdniku jak rganické jednty prcesů tvrby a prdeje hdnt pr zákazníky. Ve své reálné pdbě existuje rganická jednta, prvázanst a pdmíněnst bu výše uvedených druhů prcesů jak subsystémů pdniku. Z tét vzájemné pdmíněnsti bu prcesních subsystémů lze dvdit, ţe existenčně rzhdujícím, tzn. určujícím pr t, jak se bude pdnik či firma jak celek dluhdbě rzvíjet, jsu invační prcesy a aktivity th subsystému, ve kterém dchází k bezprstřední tvrbě prduktů, tj. subsystém hmtně energetických prcesů. Ačkliv je subsystém rganizačně řídících prcesů d jisté míry relativně nezávislým subsystémem, je knec knců determinván rzsahem, charakterem, pvahu a strukturu hmtně energetických prcesů. Z naznačené závislsti rganizačně řídícíh subsystému na hmtně energetickém subsystému plyne také t, ţe nejen dluhdbé, strategicky pjaté rzvjvé tendence pdniku jak systému, ale i jeh taktickperativní invační chvání by se měl ve vzájemných vazbách bu subsystémů dvíjet d invačníh chvání hmtně energetických prcesů. S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnstem lze knstatvat, ţe v rzvji bu subsystémů, s priritu invační aktivity ve hmtně energetických prcesech, budeme v našem pjetí spatřvat jádr a výchdisk managementu invací prdukční funkce firmy. Prt tmut pjetí budeme převáţně věnvat naši další pzrnst. Na takt nvě definvané úrvni systémvé třídy budeme chápat hmtně

24 energetické prcesy pdniku či firmy jak systém, ve kterém půjde řízení invací. Pdnikatelská jedntka jak systém hmtně energetických prcesů je však jak celek stále ještě příliš slţitým bjektem na racinální řízení přípravy, zpracvání a realizaci kmplexních invačních akcí. Prt v závislsti na praktických ptřebách managementu invací je uţitečné pdnik jak hmtně energetický systém chápat ze dvu základních hledisek, a t z hlediska prcesníh a z hlediska bjektvě prcesníh Prcesní hledisk Hmtně energetický prces pdniku se z prcesníh hlediska člení na: Hlavní prcesy, ve kterých vznikají výrbky či sluţby, naplňující hlavní pdnikatelský záměr firmy. Výstupy z těcht prcesů jsu určené pr vnější zákazníky. Vedlejší prcesy, které zajišťují výrbu přidruţených, resp. dplňkvých výrbků a sluţeb. Ty bvykle z kapacitních důvdů (vyuţití výrbníh zařízení, pracvních sil, dpadvéh materiálu a survin apd.), jak efektivní řešení svých prvzních ptřeb, nabízí výrbky vnějším zákazníkům v pdbě dalších, dplňkvých prduktů. Je vhdné sučasně usilvat t, aby tyt dplňkvé prdukty měly kmplementární charakter k hlavním prduktům. Pmcné prcesy prdukují výrbky a sluţby, které jsu určeny k zajištění efektivníh chdu hlavních a vedlejších prcesů. Jde např. výrbu nářadí, slévárenských mdelů, údrţbářsku a pravárensku činnst, výrbu a distribuci všech druhů energie apd. Výrbky a sluţby pmcných prcesů jsu jen výjimečně určeny i pr ddávky mim pdnik. Adresáty výstupů z pmcných prcesů jsu převáţně tedy jen vnitřní zákazníci, výjimečně zákazníci vnější. Obsluţné prcesy vytvářejí ptřebné pdmínky pr nerušený a efektivní průběh hlavních, vedlejších a pmcných prcesů. Patří sem veškeré netechnlgické prcesy, především pak prcesy pdnikvé lgistiky, prcesy kntrly jaksti atd. Odběrateli prduktů bsluţných prcesů jsu vnitřní zákazníci. Objektem invací se můţe stát kterýkliv ze čtyř uvedených prcesů neb jejich části, vymezené z prduktvéh neb prstrvéh hlediska. Vedle uvedenéh výrbně prdukčníh hlediska dekmpzice pdnikatelské jedntky na jedntlivé prcesy v ní prbíhající, existují i hlediska jiná, která daný pdnikatelský bjekt dekmpnují na takvé prcesy, jakými např. jsu průběh zakázek pdnikem, příjem a uskladnění materiálu, vývj nvých výrbků, průběh reklamačních (zákaznických) prav, apd. Objektem invací se můţe stát kterýkli funkčně vymezený prces, např. příjem a uskladnění materiálu apd

25 2.1.2 Objektvě prcesní hledisk Jiţ z názvu tht hlediska je zřejmá zcela jednznačná, i v tét klasifikaci přetrvávající dminance prcesníh phledu na strukturu pdniku, jak hmtně energetickéh systému. Z bjektvě prcesníh hlediska se pdnikatelská jedntka skládá z hierarchicky uspřádaných, d sebe vlţených, výrbních jedntek, jak vyrábějících subsystémů. Klasické schéma takvé uspřádansti nám představuje pdnik, resp. pdnikvé seskupení např. ve frmě hldingu, jak frmálně nejvyšší řád výrbních, resp. pdnikatelských jedntek. Znamená t, ţe z bjektvě prcesníh hlediska se pdniky, resp. hldingy skládají ze závdů, divizí, prvzů, dílen a pracvišť jak hierarchicky sestupně uspřádaných výrbních jedntek. Jak bude z dalšíh výkladu zřejmé, pdnikatelsku jedntku je jenm ta výrbní jedntka, která na trhu půsbí jak samstatný trţní subjekt. Tyt všechny výrbní, resp. pdnikatelské jedntky, kterými jsu pracviště, dílny, prvzy, divize, závdy, pdniky a event. hldingy, nejsu chápány jak místně vymezené a bsahvě definvané útvary či bjekty. Všechny pdnikatelské, resp. výrbní jedntky jsu chápány výlučně jak tky práce, jak prcesy, které v nich prbíhají. Objektem invací při bjektvě prcesním hledisku systémvéh vnímání pdnikatelských jedntek jsu vedle pracvišť nejčastěji prcesy prbíhající v dílnách, prvzech, divizích či v závdech. Na nejvyšší rzlišvací úrvni systémvéh členění pdnikatelské jedntky, jak prcesně definvanéh hmtně energetickéh systému, se nacházejí jeh jedntlivé výrbní prvky jak hmtné, lidské a vazbvé či interakční prvtní elementy výrbních prcesů. Ke hmtný prvkům, jejichţ invace zakládají vznik čekávaných efektů, patří: P pracvní prstředky, tedy strje, nástrje, zařízení, inventář atd.; S surviny, resp. pracvní předměty jak materiál, pmcné látky, pltvary atd. Pdbnu rli invačníh fenménu v managementu invací má lidský prvek, kterým je: Kv kvalifikace pracvní síly, ale také i její bilgické, fyzilgické, psychlgické a scilgické aspekty. Knečně t jsu prvky vazbvé či vztahvé pvahy, jejichţ zdařilé invace jsu zdrjem efektů. Patří k nim: K prdukt, tzn. výrbek ve smyslu knstrukčníh či kmpnentníh řešení neb sluţba; T technlgie jak technlgický princip ve smyslu metdy přeměny jedné frmy uţitku (S surviny) v druhu (K prdukt); E energie v pdbě všech frem vzájemnéh energetickéh půsbení prvků ve vnitřní struktuře výrbní jedntky; O rganizace a řízení hmtně energetických prcesů. Kmplexní invace v pdnikatelské jedntce se vţdy skládají z metdicky rganizvaných shluků pdnětných a vyvlaných elementárních invací jejich

26 jedntlivých výrbních prvků. 2.2 Invační sítě Invační sítě, někdy také nazývané invační eksystémy, jsu dhdami splupráci vytvářená seskupení (sítě) eknmických subjektů strany nabídky, nvěji dplňvaná samtnými zákazníky, jak představiteli strany pptávky. Účelem těcht síťvých seskupení je efektivní zvládání stále nárčnějších pţadavků na takvé invační aktivity, které budu přinášet maximální hdnty pr zákazníky a růst hdnty firem v pdmínkách rstucí glbalizace. Invační sítě jsu strategickými frmami splupráce pdniků (firem), jsu vhdné pr získávání pznatků a učení. Typlgie invačních sítí 2 : knsrcium, knsrcium pr vývj nvé technlgie, dvětvvé fórum, klastry zahrnují (gegraficky kncentrvané) seskupení prpjených dvětví, klastrvá iniciativa je charakterizvána jak rganizvaný výkn pdprujících knkurenceschpnst klastrů v reginu, technlgická platfrma, rzvj ddavatelskéh řetězce. V závislsti na převaţujícím zastupení eknmických subjektů vytvářejících invační sítě, lze hvřit těcht dvu jejich pdbách: 1) Invační sítě eknmických subjektů strany nabídky V tmt zatím výrazně častějším případě jde účelvá integrační seskupení pdnikatelských jedntek s jejich ddavateli, distribučními firmami a někdy i knkurenty. Významnu rli jak důleţitý zdrj infrmací a znalstí zde hrají výzkumné ústavy a vývjvá pracviště, vyské škly, technlgické parky, invační inkubátry, patentvé úřady, knzultační a pradenská pracviště, reklamní firmy, média a další. Své pdstatnění v invačních sítích nacházejí finanční ústavy a také dbrné rgány reginální a místní správy. 2) Invační sítě eknmických subjektů strany nabídky a pptávky Zatím svým způsbem avantgardní kncepty spluvytváření jedinečné hdnty se zákazníkem zakládají první brysy nvých invačních sítí, ve kterých významné pstavení začínají mít zákazníci, jak jeden z dminantních subjektů v prcesu spluvytváření jedinečné, maximální hdnty se zákazníkem. K důleţitým aktérům těcht invačních sítí pstupně budu patřit nejrůznější splečenství 2 RYDVALOVÁ, P. Výkladvý slvník invací