Výroční zpráva. Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel.

Transkript

1 Výroční zpráva Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel za rok 2003 Národní referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat VÚŽV Uhříněves Praha 10

2 Obsah Plánované aktivity Národního programu v roce 2003 str. 1 Vyhlášení Národního programu 3 Kryokonzervace 6 Mezinárodní aktivity 4 Propagace a veřejná informovanost 5 Testování plemen 10 Financování programu 11 STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘ AZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ Česká červinka 14 Český strakatý skot 16 Přeštické černostrakaté prase 20 Starokladrubský kůň 44 Slezský norik a Českomoravský belgický kůň 45 Huculský kůň 46 Valašská ovce 52 Šumavská ovce 52 Bílá krátkosrstá koza 55 Hnědá. krátkosrstá koza 55 Králíci 58 Nutrie 63 Česká slepice zlatě kropenatá 65 Česká husa 68 Ryby 73 Včela kraňská 78

3 Autoři zprávy Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor Doc. Ing. Karel KOŠVANEC, CSc., Doc.Ing. Ivan MAJZLÍK, CSc.(česká červinka) Ing. František HŘEBEN, Csc. (český strakatý skot) RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc. (přeštické prase) ing. Alena DVOŘÁKOVÁ, Zdena DYKOVÁ (starokladrubský kůň) Ing. Jaroslav JELÍNEK. CSC., Ing. Ivan KARBUSICKÝ (huculský kůň) Ing. Blahoslav POLÍČEK (slezský norik a českomoravský belgický kůň) Dr. Ing. Michal MILERSKI (valašská a šumavská ovce) Ing. Věra MÁTLOVÁ, ING. Richard KONRÁD (bílá a hnědá krátkosrstá koza) Prof. Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, ING. Jan KAPLAN (králíci a nutrie) Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Vlastimil MACHANDER (drůbež) Ing. Martin FLAJŠHANS, CSc. (ryby) Ing. Dalibor TITĚRA, CSc. (včela kraňská) Použité zkratky NP - Národní program RGZ - Rada genetických zdrojů GZ - genetický zdroj ID - inseminační dávka ICAR - International Committee for Animal Recording FAO - Food and Agriculture Organization of the United Nations CBD Convention on Biologiacal Diversity ERFP European Focal Point for Animal Genetic Resources EAAP - European Associacion of Animal production MZe - Ministerstvo zemědělství ČR VÚŽV - Výzkumný ústav živočišné výroby JČU - Jihočeská univezita v Českých Budějovicích ČZU - Česká zemědělská univezita Praha MTD Mezinárodní teestování drůbeže ČMSCH Českomoravská společnost chovatelů ČSCH Český svaz chovatelů ÚŽFG AV - Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR

4 Plánované aktivity Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel v roce Pro rok 2003 byly plánovány následující aktivity: sběr a uskladnění dalších vzorků DNA pro molekulárně genetický popis plemen zařazených do genetických zdrojů pokračování v molekulárně genetických analýzách plemen příprava a kryokonzervace inseminačních dávek koní, kozlů a kanců a jejich uskladnění v kryobance ČMSCH Hradišťko, pokračující kryokonzervace ostatních genetických zdrojů zahájení porovnávacích testů lokálních plemen drůbeže podle doporučených metodik(odolnost vůči stresům produkčního prostředí) pokračování trvalého označování nutrií čipováním reorganizace databanky genetických zdrojů v souladu s požadavkem kompatibility navazujících databází podle požadavků FAO/CBD Intergovernmental Committee on Intelectual Property and Genetic Resources, Traditional Knowledge and Folklore databáze publikací, (virtuální knihovna), archivování fotodokumentace atd. návštěvy v chovech a odborná diskuse s chovateli o potřebách a strategii managementu ochrany a využití genetických zdrojů podle posledních výsledků vědy a výzkumu při zachování integrity těchto plemen prezentace Národního programu (workshop Národních koordinátorů v rámci konference EAAP) v Římě zvyšování informovanosti široké veřejnosti a podchycení veřejného zájmu, zejména u dětí a mládeže, o problematiku ochrany biodiverzity (v souladu s ustanoveními Dohody o biodiverzitě) formou přípravy a poskytování cíleně koncipovaných výukových materiálů (interaktivní publikace, monogragie, video) shromáždění žádostí o podporu udržovatelů genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel a jejich posouzení, návrh finančních sazeb na jednotlivé předměty podpory a projednání v Radě genetických živočišných zdrojů kontroly u vybraných příjemců podpor a u spolupracujících organizací 1

5 zpracování výroční zprávy za rok 2003 o realizaci Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel a její projednání v RGŽ konečné vyúčtování čerpání finančních prostředků na koordinaci a realizaci Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel v roce 2003 zpracování návrhu zásad pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických živočišných zdrojů v roce 2004 Pro zabezpečení koordinace a realizace odborných činností Národního programu byly uzavřeny smlouvy o spolupráci s následujícími subjekty : Český svaz chovatelů Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p., o. z. hřebčín Slatiňany Asociace svazů chovatelů koní ČR Asociace chovatelů huculských koní Česká zemědělská univerzita Praha Rybářské sdružení ČR Jihočeská univerzita České Budějovice Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Vodňany Mezinárodní testování drůbeže, s. p. Ústrašice Sdružení SRAZ - Ekologické centrum Toulcův dvůr 2

6 Plnění aktivit Jednání Rady genetických živočišných zdrojů Během roku 2003 se uskutečnila dvě zasedání Rady, z nich první ( ) byla zaměřena hlavně na zpracování Národní zprávy a zajištění běžných aktivit Národního programu, další ( ) na kontrolu plnění stanovených aktivit, odsouhlasení sazeb dotační podpory za rok Na jednání Rady dne byla projednána výroční zpráva za rok 2003, návrh nových aktivit na rok 2004 a na změny dotačních titulů podle aktuálního stavu chráněných populací. Vyhlášení Národního programu Na rozdíl od ostatních zemí EU, které umožňují podporovat genetické zdroje z prostředků strukturálních fondů unie, bude v ČR jejich ochrana hrazena z národních zdrojů. V září 2003 byl vyhlášen komplexní Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu, zemědělství a lesní hospodářství. V kapitolách ochrany genetických zdrojů zvířat jsou stanovena některá opatření, představující kvalitativní posun v programu. Přesto řada ustanovení programu v části genetických zdrojů zvířat nemá oporu v zákoně, je tedy nutné znovu intervenovat ve věci novely zákona 154/2000 resp. jeho vyhlášky 471/2000 v tomto smyslu. V souvislosti s ustanovením jsou metodiky plemen, schválené Ministerstvem zemědělství, předávány všem jednotlivým účastníkům jako součást rozhodnutí o registraci účastníka Národního programu. Rámec metodik je zpracován na dobu trvání Národního programu ( ) s tím, že podrobné postupy jsou stanoveny pro kratší, dvou tříleté etapy, po jejichž vyhodnocení jsou upřesňovány nebo modifikovány podle stavu a vývoje daného plemene. Metodické postupy vychází ze zásad práce s genetickými zdroji: populace je třeba udržovat se zachováním jejich specifických vlastností a znaků a současně uchovávat nebo vytvářet nejširší možný rozsah genetické diverzity uvnitř daného plemene (řízeným výběrem jedinců a připařováním) populace je nutné přednostně udržovat v podmínkách a produkčních systémech pro ně přirozeným (v případě možnosti takové podmínky pro ně vytvářet) u populací je žádoucí objektivně zjišťovat a popsat jejich specifické a jedinečné vlastnosti 3

7 u populací není žádoucí šlechtění na cílené zvyšování produkční výkonnosti, ale na udržení setrvalého rozvoje u všech populací je žádoucí s metodami in vivo používat metody in vitro (kryokonzervaci biologického materiálu v takovém spektru a množství, které umožní zajistit případnou regeneraci nebo znovuvytvoření plemene) populace je žádoucí zmapovat a popsat pomocí molekulárně genetických metod, přednostně podle mezinárodního standardu používaných markerů Metodiky a jejich inovace jsou oponentně projednávány a schvalovány Radou genetických zdrojů. Za rozpracování metodik do příslušných časových a věcných etap zodpovídá garant plemene. Za realizaci metodiky, která je rozhodující podmínkou pro přiznání finanční podpory, odpovídá příslušné chovatelské sdružení, které je subjektem oprávněným k vedení plemenářské evidence podle nebo jiný subjekt (zájmový klub), který se podle svého statutu chovem příslušného plemene zabývá. V roce 2003 byly připraveny a realizovány změny v metodikách ochrany plemen koní, v roce 2004 bude nutné inovovat metodiku u české červinky, české zlaté kropenky a šumavské ovce. Mezinárodní aktivity Národní referenční středisko je členem Evropského regionálního referenčního střediska pro genetické zdroje (ERFP) a svoji činnost prezentuje každoročně na zasedání Evropské asociace pro živočišnou výrobu (EAAP). V roce 2003 se toto jednání uskutečnilo v Římě. Aktivity jednotlivých zemí v oblasti ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat byly vyhodnoceny podle dotazníku a materiálů, které národní koordinátoři zpracovali během května Organizační záležitosti ERFP ČR přispěla v roce 2003 do fondu ERFP , pro rok 2004 je zažádáno o částku k úhradě z prostředků MZe. Příspěvky z roku 2002 byly použity na podporu několika akcí, z nichž se ČR v roce 2003 účastnila projektů : Směrnice pro kryokonzervaci genetických zdrojů v Evropě a výměna současných znalostí a zkušeností s kryokonzervací (Development of guidelines for cryo-preservation of AnGR in Europe and exchange of state of the art knowledge and experiences with cryo-preservation, koordinuje Nizozemsko), Optimalizace tvorby databází genetických zdrojů a využití v nich uložených informací (A study on optimizing the implementation of databases on AnGR and the utilization of their content, koordinuje Řecko) Publikace a sborník z jednání Výročního zasedání EFRP (včetně zpráv jednotlivých členských zemí) v anglickém jazyce jsou k dispozici v knihovně VÚŽV. 4

8 Pracovníci VÚŽV se zúčastnili specializovaných workshopů o genetických zdrojích: Paříž, seminář o zásadách a organizaci kryokonzervace Anglie, zaškolení pracovníků na nové metodiky molekulárně genetických testů (sekvenátor) Domžale, Slovinsko, workshop evropských koordinátorů o inventarizaci národních zdrojů, národních prioritách a strategii jejich uchování, zapojení všech složek (chovatelů, svazů, spotřebitelů, nevládních organizací) do programu Zaragoza, Španělsko - kurs managementu genetických zdrojů a práce s populací Propagace a veřejná informovanost Kromě článků v odborných časopisech byla velká pozornost propagaci genetických zdrojů věnována v rámci výstavy PRAGAAGRO v Letňanech. Ke všem plemenům byly připraveny a volně k dispozici nabízeny aktualizované propagační materiály a ve stánku VÚŽV poskytovány podrobné informace všem zájemcům. Ekologické centrum Toulcův dvůr Expozice národních plemen byla obohacena o jalovičku české červinky, v současné době se z genetických zdrojů na farmě chová hejno českých zlatých kropenek, českých hus, kozy bílé krátkosrsté, valašské ovce, přeštické prase, z plemen králíků český strakáč černý, moravský modrý a český černopesíkatý, dále stádečko huculských koní a šest včelstev. Ve školním roce 2003/2004 byly připraveny dva projekty Čtyři koně ve dvoře pro I. stupeň ZŠ a Noemova archa pro I. a II. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. První projekt realizoval 12 programů, kterých se zúčastnilo 210 dětí, druhý program absolvovalo 8 kolektivů s počtem 132 dětí. Pro děti byly připraveny pracovní materiály, včetně omalovánek pro nejmenší o českých plemenech. Návštěvnost ostatních programů farmy zaměřených na plemena zvířat v roce 2003 přesáhla 3700 dětí (pro mateřské školy Stateček - 51 skupin/ 978 dětí, Jako včelky v úle 11/211, O beránkovi a ovečkách 12/223 a pro základní školy Na statku - 55/1084, Včelí společenstvo 30/537, O beránkovi a ovečkách 19/391, Víme co jíme 15/289). Dalších cca 5000 účastníků přichází na ostatní akce farmy, individuální neorganizované návštěvy se odhadují na cca ročně. 5

9 Publikace Kromě několika příspěvků v chovatelských časopisech byly zpracovány odborné monotematické publikace : Starokladrubský kůň a Katalog hřebců starokladrubských koní Přeštické černostrakaté prase Česká zlatá kropenka, z nichž první tři jsou vydány, čtvrtá se připravuje k vydání. Za podpory svazů chovatelů, EC Toulcův dvůr, Valašského muzea v přírodě a soukromých chovatelů byla připravena nová verze populárně-naučného, propagačního videopořadu pro školy i veřejnost - Ohrožené dědictví II, která se věnuje i dalším zařazeným plemenům a upozorňuje na moderní metodám molekulární genetiky. Pořad byl natočen v české a anglické verzi a současně zpracován i do verze pro počítačovou prezentaci (DVD). Kryokonzervace V roce 2003 byla zajištěna v rámci kooperací se specializovanými pracovišti produkce 375 inseminačních dávek 9 hřebců starokladrubských koní, 50 inseminačních dávek slezského norika 102 inseminačních dávek dvou hřebců huculského koně 50 inseminačních dávek českomoravského belgika 75 embryí českého strakatého skotu, 140 inseminačních dávek od 7 kozlů bílého krátkosrstého plemene, 160 dávek od 8 kozlů hnědého krátkosrstého plemene, 70 inseminačních dávek od 13 kanců přeštického plemene, 200 inseminačních dávek od 10 beranů šumavské ovce. U beranů a kozlů byl vzhledem k terénnímu zpracování hodnocen pouze objem, koncentrace a aktivita spermií, inseminační dávky (pejety 0.5 ml) obsahují x 10 6 aktivních spermií. Aktivita spermií po rozmrazení u 90% vzorků dosahuje 50-60%. 6

10 Kančí ejakulát byl posuzován standardní laboratorní metodou včetně morfologickopatologického hodnocení a posouzení životaschopnosti spermií. Výsledky hodnocení naznačují, že 30% kanců nesplňuje fyziologické předpoklady úspěšné oplozovací schopnosti spermií po rozmrazení inseminační - sperma neobsahuje 50% aktivních spermií. V ověřovacím zapouštění zmrazeným spermatem se dosahuje 30-40% zabřezávání, bez rozdílů mezi intracervikálním a intrauterinním způsobem inseminace. Pejety (0.5ml) obsahují 5 x 10 9 spermií. Pro přípravu inseminačních dávek koní bude nutné uvážit volbu instituce, která bude tuto činnost zajišťovat z hlediska nutné akreditace pro EU a standardního vyšetření kvality a přežitelnosti spermií (inseminace dávkami některých hřebců vyrobenými v r vykazují nulový efekt, příčiny nejsou zcela jasné). ID chladných koní vyrobené v hřebčíně Tlumačov měly rovněž po testech nevyhovující kvalitu a nebyly deponovány. Pro kryokonzervaci semenných dávek ostatních druhů (prasata, králíci, drůbež) stále chybí spolehlivé technické metody a proto se v roce 2003 žádná kryokonzervační aktivita nerealizovala. Stále není vyjasněn legální statut vlastnictví a dispozičních práv k deponovanému kryomateriálu a přes nutnost zvýšit intenzitu odběru dalších inseminačních dávek budou zřejmě do vyřešení tohoto problému tyto aktivity pozastaveny. Ke je tedy v kryobance ČMSCH Hradištko (Národní kryobanka) deponován následující genetický materiál plemen zařazených do Národního programu. Tabulka 1a: Přehled genetického materiálu, kryobanka Hradišťko Plemeno Embrya Inseminační dávky počet počet plemeníků počet dávek český strakatý skot starokladrubský kůň huculský kůň slezský norik českomoravský belgický kůň přeštické prase koza bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá šumavská ovce Genetický materiál ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám konzervace deponován na pracovišti VÚ rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech 7

11 Tabulka 1b: Přehled genetického materiálu, kryobanka Vodňany Druh kapr obecný lín obecný Plemeno / linie Počet Počet Rok mlíčáků dávek konzervace jihočeský lysec BV pohořelický lysec synt. linie C synt. linie C telčský lysec třeboňský šupináč jihočeský kapr šupinatý C lín velkomeziříčský lín hlubocký lín táborský lín modrý lín zlatý sumec hodonínský sumec velký sumec vodňanský albinotický sumec vodňanský jeseter malý čistý druh vyza velká čistý druh Kromě konzervovaných inseminačních dávek a embryí, sloužících jako zásoba pro regeneraci plemen resp. jako materiál využitelný v procesu jejich dalších šlechtění, jsou rozšiřovány i kolekce DNA resp. vzorků krve a tkání pro její izolaci. Hlavní středisko jejich uchování je v genobance VÚŽV, kde se také zajišťuje molekulárně-genetický popis plemen pomocí standardních markerů. Podle plánu bylo zrealizováno preventivní zajištění depozitu genobanky VÚŽV pro případ výpadku el. proudu (CO 2 back-up system). Všechny deponované vzorky jsou evidovány v příslušné databázi, která se dostupně dopracovává do struktury kompatibilní se systémem požadovaným CBD (Clearinghouse Mechanism). Kryokonzervace biologického materiálu ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám konzervace zajištěn a deponován na pracovišti laboratoře genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově K je v genobankách VÚŽV a ÚŽFG AV ČR deponován následující materiál (tabulky 2a, 2b) 8

12 Tabulka 2a: Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka VÚŽV Druh a plemeno Krev Semenné dávky Skot : česká červinka český strakatý skot slovenský strakatý skot 0 11 slovenský pinzgavský skot 0 7 ostatní plemena (holštýn, masný simentál, hereford, jersey, aberdeen angus, charolais) Ovce: šumavská ovce valaška 68 zušlechtěná valaška 85 ostatní plemena (charollais, merinolandschaf, texel, suffolk, merino, oxford down, německá dlouhovlnná, 563 kříženci Kozy: bílá krátkosrstá koza 668 hnědá krátkosrstá koza 200 ostatní plemena 80 Koně: starokladrubský kůň 258 slezský norik 115 českomoravský belgik 99 huculský kůň 140 Drůbež: česká zlatá kropenka 50 ostatní plemena 150 Tabulka 2b: Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka Liběchov Druh Plemeno Druh tkáně Počet vzorků kapr obecný žďárský lysec krev 40 kapr obecný žďárský šupináč krev 41 kapr obecný milevský lysec krev 42 kapr obecný telčský lysec krev 40 kapr obecný mariánskolázeňský šupináč krev 54 Molekulárně genetické analýzy biologického materiálu, konkrétně mikrosatelitní analýzy plemen koní a mapování výskytu genů kódujících mléčný protein u skotu, koz a ovcí jsou průběžně zajištěny v relaci s kapacitními a personálními možnostmi VÚŽV a VÚRH. 9

13 Testování plemen Odlišnosti genetických zdrojů od ostatních plemen resp. jejich specifické znaky a vlastnosti jsou jedním z důvodů jejich ochrany. Proto je nutné získávat informace o těchto znacích, definovat je a uvádět je v popisu genetického zdroje. Organizování objektivních srovnávacích testů je tedy jednou z priorit Národního programu. V roce 2003 pokračovaly testy užitkovosti slepic a hus v podniku Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice s.p. a u několika vhodných chovatelů a také porovnávací testy se srovnatelným genetickým zdrojem slovenských a polských plemen slepic. Výsledky jsou uvedeny v kapitole Drůbež (str. 64). Finanční zajištění Národního programu Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství, kterými se stanovují podmínky pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických zdrojů pro zemědělství v r. 2003, č.j / byly žádosti jednotlivých subjektů podány prostřednictvím příslušných chovatelských svazů a po jejich kontrole postoupeny VÚŽV. Po sumarizaci všech žádostí, jejich kontrole z hlediska oprávněnosti a splnění podmínek uvedených Zásad byly navrženy výše příspěvku na jednotlivé tituly tak, aby byly vyčerpány finanční prostředky určené k přímé podpoře chovu v celkové výši 14 mil. Kč. Tyto prostředky byly projednány a odsouhlaseny na zasedání Rady genetických živočišných zdrojů dne a doporučené žádosti předány na MZe. Aktivity chovatelských sdružení a dalších zúčastněných subjektů, zaměřené zejména na výběr zvířat do genetických zdrojů, zpracování cílených programů připařování, organizace svodů pro hodnocení zvířat, zajištění testace, odběrů vzorků krve a inseminačních dávek, agenda zpracování žádostí chovatelů, byly profinancovány na základě uzavřených smluv, po kontrole splnění jejich podmínek ke dni Výše celkových nákladů programu za rok 2003 a jejich členění je v tabulkách 3, 4 a5. 10

14 Tabulka 3: Přímá podpora chovatelům genetických zdrojů in vivo v roce 2003 Druh stav sazba částka SKOT 1,895,800 česká červinka 117 1,625,800 kráva 70 18,000 1,260,000 jalovice 34 7, ,000 plemeník 2 40,000 80,000 tele 11 2,800 30,800 český strakatý skot 270,000 embrya 90 3, ,000 KOZY 2,314 1,597,185 koza bílá 1, ,985 koza hnědá 470 1, ,000 kozička hnědá ,200 OVCE 2,882 1,136,880 šumavská ovce 874,880 bahnice 2, ,880 valaška ,000 bahnice 130 1, ,000 beran 18 3,000 54,000 PRASE přeštické černostrakaté 371 2,782,000 prasnice 332 6,500 2,158,000 kanec 39 16, ,000 DRŮBEŽ ,000 česká slepice zlatě kropenatá ,200 česká husa ,800 KONĚ 2,728,270 starokladrubský kůň 77 1,240,930 klisny (matky) 51 11, ,055 klisny nové 25 11, ,125 hřebec 1 25,000 25,000 kryo ,750 hucul ,300 klisny (matky)/a 47 7, ,890 klisny (matky)/b 1 6,000 6,000 hřebec 2 23,705 47,410 kryo ,000 českomoravský belgik ,565 klisny (matky) 81 9, ,565 hřebec 1 25,000 25,000 kryo ,000 slezský norik ,475 klisny (matky) 15 9, ,475 kryo ,000 11

15 Tabulka 3 (pokračování): Podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2003 KRÁLÍCI ,455 český strakáč ,569 morav. modrý ,380 český albín ,006 český luštič ,400 morav.bílý hn ,500 černopesíkatý ,500 český červený ,100 NUTRIE ,000 standard ,000 stříbrná ,200 tříbarevná ,800 RYBY 2,788,959 kapr 18 64,440 1,159,920 pstruh duhový 3 130, ,500 pstruh potoční 3 101, ,539 lín 9 50, ,000 sumec 2 69, ,000 jeseter 2 69, ,000 vyza 1 69,000 69,000 síh peleď 1 69,000 69,000 síh maréna 1 69,000 69,000 VČELY ,450 plem.matka a 62 4, ,800 plem.matka b ,200 plem.matka c ,000 plem.matka d ,200 plem.matka e ,250 CELKEM 13,999,999 Tabulka 4 kooperační náklady Odborné aktivity Kooperační smlouvy Český svaz chovatelů Česká zemědělská univerzita Praha Jihočeská Univerzita České Budějovice VÚ včelařský Dol Svaz chovatelů prasat Rybářské sdružení ČR Svaz chovatelů ovcí a koz Národní hřebčín Kladruby Asociace svazů chovatelů koní Asociace chovatelů huculského koně Českomoravská společnost chovatelů JČU - VÚ rybářský a hydrobiologický Vodňany Mezinárodní testace drůbeže Ústrašice Sdružení SRAZ - EC Toulcův dvůr Odběry krve u ovcí ZO ČSCH - svody slepic a husí Celkem 2,

16 Tabulka 5 ostatní náklady programu Koordinace programu - VÚŽV sběr vzorků biologického materiálu, kryokonzervace, provoz genobanky, molekulárně genetické testy, výroba videopořadu, CD a letáků, koordinační a kontrolní činnost Materiál a energie Cestovné Služby Osobní náklady Vnitropodnikové náklady a režie Odpisy Celkem 3, Celkem Národní program 6,

17 STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘ AZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ SKOT Česká červinka V roce 2003 bylo ve čtyřech kontrolovaných chovech celkem 127 jedinců červinek, téměř výhradně chovaných v pastevním systému bez tržní produkce mléka, z nich 70 krav, 34 jalovic a 2 býci, zbytek telata do 6 měsíců. V souladu s připomínkami oponentů metodiky uchování plemene (2001) bylo třeba přehodnotit efekt používané metody převodného křížení ve vztahu k účelu projektu tj. zachování genů původní české červinky. Rada GZ uložila v r vypracovat analýzu celé populace včetně skutečné frekvence výskytu původních českých genů, zajistit vyhodnocení exteriéru všech jedinců chráněné populace (včetně mléčné žlázy, i když se nadále uvažuje s chovem bez tržní produkce mléka), a navrhnout konkrétní a podrobné kroky k řešení situace. Po doplnění rodokmenů bylo zjištěno: V otcovské pozici krav označených jako genetický zdroj české červinky se kromě býků ČESTR vyskytují v současné populaci pouze býci polského původu linie PARKOZS/CYTAT- PO (PO 1,4,5), BRYLANT (BRY 1,2,3,4) PRP (Unikum) a býci německého původu z importu (ANK1). Zakladatel regenerované populace, býk PO1 z roku 1969 je potomkem býka Valcir pravděpodobně polského původu a dojnice neznámého původu. Označení těchto býků kódem L tj. česká červinka je tedy značně pochybné. V pozici otců matek ČESTR krav použitých pro převodné křížení se vyskytují býci červenostrakatého plemene různé provenience, plemene Salers, Angler, Ayrshire, Red holstein. Obsah tzv. původních genů české červinky je u těchto krav tedy rovněž pochybný. Vzhledem těmto skutečnostem a k mimořádné podobnosti fylogenetického původu české červinky s ostatními středoevropskými brachycerními červenými plemeny skotu je nutné spíše konstatovat, že u jedinců zahrnutých do genetického zdroje česká červinka se v současné době jedná v podstatě o českou populaci středoevropské červinky. Schválená metodika chovu ukládá :.. Kontrola užitkovosti bude zásadně prováděna jak z hlediska masné tak mléčné užitkovosti, tj. podle směrnic Svazu chovatelů masného skotu a ICAR. U dotovaných krav je povinná forma kontrola mléčné užitkovosti typu A4. V budoucnu (po navýšení stavů) budou podkladové údaje KU vyhodnoceny se zohledněním vlivu chovatelského prostředí a vyhodnocené údaje budou podkladem pro brakování a výběr jedinců do plemenitby 14

18 Při projednávání metodik v r.2001 bylo akceptováno, aby část populace byla chována bez tržní produkce mléka. Do konce roku 2003 se zatím u této populace neuskutečnilo ani hodnocení exteriéru nebo kontroly mléčné užitkovosti podporovaných zvířat s cílem výběru pro další šlechtění. Z podporovaných krav je necelá polovina zapsána v plemenné knize (PK), a pouze třetina má záznam alespoň o jedné kontrolované laktaci (KU). Z odchovaných býčků byl zatím vybrán do plemenitby a zapsán do plemenné knihy jediný. Tabulka 6: Stavy podporovaných jedinců české červinky krávy jalovice celkem PK KU celkem PK plemenní býci telata farma JČU České Budějovice ČZU Praha Nové Hutě ABATIS celkem podporováno Hlavním problémem zůstává absence strategie dalšího využití a z ní plynoucího návrhu na udržovací šlechtění populace. Dalším z problémů, který brání výměně plemenného materiálu mezi oběma oblastmi ČR, event. rozšíření počtu chovů, je epizootologická stránka chovu (IBR status). Prodej několika jaloviček třem novým zájemcům problém rozšíření chovu neřeší. Navrhované řešení jednoho z odborných garantů JČU České Budějovice - spolupráce se sousedními státy v projektu středoevropského červeného skotu - zatím nevyústila v žádné konkrétní aktivity. Z toho vyplývá, že je nutné učinit zásadní rozhodnutí : Je uvedenou populaci možné považovat za nositele původních genů české červinky? Jestliže ne, má smysl ji dále podporovat? Jestliže ano, je nutné sledovat a hodnotit užitkové znaky (KU + exteriér)? Do konce dubna 2004 se uskutečni jednání Komise VÚŽV pro genetické zdroje, která po podrobné analýze všech dostupných materiálů rozhodne o těchto otázkách. 15

19 Český strakatý skot Vyhodnocení projektu Uchování genetické rezervy ČESKÝ STRAKATÝ SKOT (ČESTR) a návrh na jeho dočasné utlumení Účel a cíle projektu Účelem projektu bylo realizovat navržený soubor opatření, který by vedl k trvalému uchování genetické rezervy autochtonního plemene českého strakatého skotu. Cílem projektu bylo vytvořit a uchovat rezervu biologického materiálu v rozsahu a skladbě postačující pro potenciální obnovu plemene v případě poklesů stavů žijících zvířat pod kritickou mez nezpůsobilou další autoreprodukce. Za minimální udržitelný rozsah plemene schopný reprodukce v řízeném režimu byl považován stav cca 800 plemenic a plemenných býků rozdělených do třech až pěti liniových skupin. Současné zastoupení původních českých linií v populaci českého strakatého plemene České strakaté plemeno bylo v ČR k s počtem ks nejvíce zastoupeným plemenem, z toho je krav plemene C100 ustájených v stájích. V současnosti však existuje velmi omezený počet krav, které mají ve svém původu jak ze strany otce, tak otce matky býka původních českých linií. V posledních pěti letech ( ) byli vybráni za otce autochtonních linií pouze býci linie MENELÍK, 5 MRAK, BROK a 1 JUNEK. Populace českého strakatého skotu není díky schválenému šlechtitelskému programu uzavřena a proto jsou každoročně k záměrnému připařování v rozsahu % využíváni býci německého a rakouského Fleckvieh a v určitém omezeném množství i býci plemene Montbeliarde. To velmi komplikuje výběr krav dárkyň pro produkci embryí, neboť výskyt původních matek v jednotlivých chovech je v podstatě ojedinělý. To způsobuje velkou časovou a finanční náročnost při realizaci celého projektu, kdy uvolněné finance nepokrývají skutečné náklady. Chovatelé českého strakatého plemene nejsou motivováni k tomu, aby s nějakou perspektivou vytvářeli čistá stáda strakatého plemene pouze z českých linií. Určitá šance pro zvířata této plemenné skladby by existovala zřejmě pouze v systému krav bez tržní produkce mléka. V letech bylo uskladněno a zaevidováno v bance genových zdrojů inseminačních dávek 22 býků osmi původních linií (při zahájení projektu se počítalo s uskladněním inseminačních dávek od býků původních 3 5 linií), u jedenácti vybraných býků bylo zároveň provedeno ve VÚŽV v Uhříněvsi genotypování jednotlivých zvířat (tabulky 7 a 8). Tento stav plně dostačuje pro plné zabezpečení reprodukce pro 800 plemenic, které by byly využity jako základní stádo pro obnovení původního českého strakatého plemene. 16

20 Tabulka 7: kryokonzervovaný materiál ČESTR Linie počet Registry býků Brok 5 BO 787 BO 824 BO 796 BO 837 BO Cesar 1 CSM 342 Hubert 5 HB 185 HB 207 HB 189 HB 228 HB 190 Menelík 2 ME 75 ME 170 Lucián 3 LC 294 LC 296 LC Mrak 4 MKM 220 MKM 240 MKM 231 MKM 242 Fanfan 1 FN Major 1 MOL 177 CELKEM 8 linií 22 býků Tabulka 8: Výsledky genotypování býků ČESTR konzervovaných in vitro Státní registr kcn slcn BCN B-LG bgh bprl BO 821 AA BB A2A2 BB LV AB BO 796 AA BC A2A2 AB LL AA BO 824 BB BC A2A2 AB LV AA BO 787 AB BB A2A2 AB LV AA CSM 342 AB BB A2A2 AB LL AB HB 189 AB BC A2A2 BB LV AB HB 190 AB BC A2A2 AB LV AA HB 207 AB BC A2A2 AA LV AB HB 185 BB BC A2A2 AA LV AA HB 228 AB BC A2A2 AA LV AA ME 75 BB BB A1A2 AB VV AA Vytváření zásoby embryí, jak už bylo zmíněno, bylo přímo závislé na dostatečném množství vhodných dárkyň a proto konečná zásoba neodpovídá plně plánovanému množství. Při současném rychlém vývoji biotechnologií, včetně molekulární genetiky, můžeme konstatovat, že počet 993 uskladněných embryí je dostatečný. Tento počet nám umožňuje v případě potřeby vytvořit stádo v počtu 250 jedinců původních českých linií. Daleko větší význam však má tento genový zdroj jako rezerva pro případné obnovení některých českých linií a jejich využití v šlechtitelském programu. Už teď je totiž zřejmé, že i v populacích evropského fleckvieh dochází k výraznému zúžení linií a tento proces se v budoucnu dotkne i strakatého plemene u nás. 17

21 Výplachy byly provedeny u 114 dárkyň embryí, které pocházely z krajů Jihočeského (7), Východočeského (25), Jihomoravského (81) a Severomoravského (1). U těchto dárkyň je v pozici otce zastoupeno 10 českých linií a 23 býků (tabulka 9). V šesti případech z osmi se tyto linie kryjí s liniemi býků, jejichž inseminační dávky jsou uloženy v genových zdrojích. Počet embryí a inseminačních dávek díky dostatečnému zastoupení linií zaručuje nepříbuznost mezi jednotlivými zvířaty při případném vytváření nového stáda. Navržené opatření: V roce 2004 dočasně zastavit program Uchování genetické rezervy Český strakatý skot a v projektu pokračovat pouze uchováním in vitro. Tabulka 9: Zastoupení českých linií a býků u dárkyň embryí (otcové, otcové matek) Otcové Otcové matek linie státní registr státní státní linie linie otec otec otce registr registr LC 209 LC 116 BROK BO 751 LABAN LB 291 LUCIAN LC 271 BO 799 LB 196 > LC 157 LC 278 BO 826 MAJ MAJ 248 CSM CESAR CSM MAJOR MOL CESAR CSM 338 EBEN EB MRAK MKM 164 > CSM 284 CSM 328 EB 265 PRIMUS PY 519 PR 456 FANFÁN FAN 76 PY 352 > PR 273 PRUT PR 476 FAZOL FZ 70 PRUT PR 544 PR 332 PR 159 FZ 94 PR MRAK MKM 198 MKM 150 FZ 129 PR 159 MKM 150 MKM 40 FZ 118 RAK RAK 74 FRAJER FJ 117 FJ 85 HUBERT HB 188 RAK 72 JUN 520 JUN 319 HB 196 ŠOHAJ ŠJ JUNEK JUN 584 JUN 386 HB 203 ULK ULK 317 JUN 386 HB 186 ULK 296 ULK ULK 354 ULK JUNEK JUN 319 ULK 248 ULK 449 ULK 248 JUN 520 BROK BO 800 BO 734 JUN 386 BO 743 BO 616 KVĚTOUŠ KV 105 LB 222 LB 145 LOM LM 259 LABAN LB 321 LB 223 LM 303 LB 291 LB 175 LM 255 HUBERT HB 206 HB 171 LM 259 PRIMUS PY 438 PY 352 LM 326 KVĚTOUŠ KV 105 KV 86 LUCIAN LC 270 FANFÁN FAN 98 > FAN 72 LC 209 FAN 93 LC 145 EBEN EB 423 EB 331 LC 134 FAZOL FZ 72 FZ 56 18

22 Podporované chovy české červinky 19

23 Přeštické černostrakaté plemeno prasat Stav populace Genetický zdroj přeštického černostrakatého plemene prasat (PC) se chová v 10 stádech 9 zemědělských podniků, dva chovy chtějí chov ukončit. V případě skutečného zrušení chovů lze dohodnout zvýšení stavu prasnic v jiných chovech pro dodržení plánovaného počtu zvířat v populaci GZ. V průměru bylo chováno v jednom stádě 4,2 kanců a 36 prasnic, na jeden chov bylo odchováno (s testem vlastní užitkovosti) 80,4 a klasifikováno 27,1 prasniček a odchováno 3,7 a klasifikováno 1,9 kanečků. Plemenné jádro prasnic tvoří zhruba 70 % z počtu prasnic populace PC. Tabulka 10: Počet kanců a prasnic v jednotlivých chovech v roce 2003 Podnik Chov Počet kanců Počet prasnic Lukrena a.s. Libákovice 5 30 Předenice 4 47 ZD Merklín Buková 4 32 Žihelský statek a.s. V.C. Hať 3 31 ZD Dřevec Kožlany Černíkovice 2 26 ZD Hvozd Dražeň 3 28 Kralovická zemědělská a.s. Výrov 5 30 ZD Mladotice Mladotice 4 47 RESPO Tachov s.r.o. Částkov 6 43 Bouzovská zemědělská a.s. Bouzov 3 18 Celkem Tabulka 11: Počet prasnic plemenného jádra a produkce plemenných zvířat v roce 2003 Chov Prasnice Produkce prasniček Produkce kanečků PJ Odchov VU Klas. TKZ Odchov VU Klas. TKZ Libákovice Předenice Buková V.C. Hať Černíkovice Dražeň Výrov Mladotice Částkov Bouzov Celkem

24 Tabulka 12: Charakteristika chovů PC GZ za rok 2003 Chovy Počet Pořadí vrhu (věková struktura) Počet vrhů prasnic PJ 1. a až a další za život Libákovice 23 8,7 47,8 43,5 5,22 Předenice 33 24,2 39,4 36,4 4,61 Buková 18 11,1 50,0 38,9 4,61 V.C. Hať 26 23,1 26,9 50,0 5,42 Černíkovice 26 34,6 65,4-2,92 Dražeň 19 31,6 47,4 21,1 3,79 Výrov 21 9,5 66,7 23,8 4,76 Mladotice 35 11,5 42,9 45,7 4,91 Částkov 33 12,1 48,5 39,4 5,24 Bouzov ,0 9,33 Celkem průměr ,1 46,8 35,0 4,71 Užitkovost prasnic plemenného jádra (průměrný počet živě narozených a dochovaných selat na jeden vrh, hmotnost vrhu v 21 dnech věku selat, mezidobí) a jejich potomstva v polním testu (průměrný denní přírůstek v gramech, od narození do ukončení polního testu v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti u kanečků a na 90 kg u prasniček, podíl libového masa LM v % v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti a průměrná výška hřbetního tuku v cm v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti) je v tabulce 13. Užitkovost ze staničního testu (průměrný denní přírůstek od 30 kg do 100 kg živé hmotnosti, spotřeba metabolizovatelné energie v MJ na 1 kg přírůstku, podíl hlavních masitých částí z jatečné půlky HMČ, průměrná výška hřbetního tuku v cm, vše u 10 zvířat, je v tabulce14. Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra (počet vrhů, podíl prasnic na 1. vrhu ze základního stáda, podíl čistokrevných vrhů z celkového počtu vrhů a zabřezávání) v jednotlivých chovech a u celé populace PC GZ jsou uvedeny v tabulce 15. Tabulka 13: Užitkovost prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva v jednotlivých chovech v roce 2003 Chovy Počet selat Hmotn. Přírůstek LM v % Výška tuku Mezidobí živě Dochov vrhu pras. kan. pras. kan. pras. kan. Libákovice 11,8 9,1 58,1 162, ,4 63,7 1,29 0,68 Předenice 10,6 8,7 55,0 165, ,9 59,5 1,01 1,10 Buková 10,2 8,8 62,6 156, ,4 59,2 1,17 1,07 V.C. Hať 10,4 9,4 62,0 153, ,0 60,0 1,08 1,06 Černíkovice 10,8 10,2-158, ,0-1,08 - Dražeň 10,3 9,6 56,6 178, ,4 61,5 0,92 0,92 Výrov 13,1 10,9 59,2 171, ,7 58,5 1,05 1,24 Mladotice 11,1 10,2 58,3 162, ,1 58,2 0,99 1,24 Částkov 11,2 10,2-153, ,8 59,0 1,13 1,13 Bouzov 10,8 10,2-165, ,5 60,6 0,70 0,99 Průměr 11,0 9,7 58,6 161, ,5 59,8 1,07 1,07 21

25 Tabulka 14: Užitkovost ze staničního testu PC GZ v letech 1998 až 2002 Roky Počet skupin Počet otců Přírůstek Spotřeba HMČ Výška tuku ,9 49,08 2, ,9 48,79 2, ,1 49,46 2, ,9 48,82 2, ,2 48,42 2, ,3 50,12 2,20 Tabulka 15: Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra v jednotlivých chovech v roce 2003 Chovy Počet 1.vrhů Čisto. Zabřezávání vrhů v % vrhů celk. % přír. % ins. % Libákovice 62 3,2 59, , ,0 - - Předenice 95 10,5 75, , ,9 - - Buková 60 10,0 81, , , ,2 V.C. Hať 68 16,2 80, , , ,6 Černíkovice 38 15,8 52, , , ,0 Dražeň 39 12,8 82, , , ,1 Výrov 53 1,9 69, , , ,5 Mladotice 88 5,7 55, , , ,8 Částkov 101 6,9 74, , , ,4 Bouzov 41-78, , ,4 9 71,4 Celkem průměr 645 8,2 70, , , ,5 Počet kanců působících v jednotlivých chovech a zastoupení kanců v genealogických liniích popisují tabulky 16 a 17. Tabulka 16: Seznam kanců PC GZ k v jednotlivých chovech Chov Kanec Počet Libákovice Amperor 21, Mason 10, 16, Sokolík 282, Sudet 36 5 Předenice Matěj 122, Mason 15, Pirát 14, Pirátek Buková Apolón 224, Mason 12, Matěj 125, Sáčko V.C. Hať Mason 5, 13, Sokolík 285, 3 Černíkovice Sokolík 284, Wiskont 12 2 Dražeň Apolón 225, 228, Wiskont 17 3 Výrov Apolón 227, Matěj 121, 123, Sokolík 283, Sudet 37 5 Mladotice Mason 14, Sáčko 143, 145, Wiskont 15 4 Částkov Apolón 226, Matěj 126, 127, Sokolík 288, Sudet 39, Wiskont 16 6 Bouzov Pirátek 240, Sokolík 287, Sted Celkem 39 22

26 Tabulka 17: Seznam kanců PC GZ k podle genealogických linií Linie Registr kance Počet Amperor ARR 21 1 Apolón APN 224, 227, , Mason MSN 12, 13, 14, 15, 16, 5, 10 7 Matěj MEJ 122, 123, 125, , Pirát PTT 14 1 Pirátek PIT Sáčko SC 143, 144, Sokolík SOK 282, 285, 287, , Sted STD Sudet SDE SUD 37, Viskont VSN u.č Wiskont WSN 15, 16, Celkem 39 Užitkovost v chovech přeštického černostrakatého plemene prasat (od roku 1998 do roku 2002), která je charakterizována čtyřmi znaky reprodukce, jedním znakem výkrmnosti a dvěma znaky jatečné hodnoty, byla popsána ve zprávě Hodnocení chovu přeštického černostrakatého plemene prasat jako genetického zdroje (PC GZ) do roku 2002 určené chovatelům v jednotlivých šlechtitelských chovech, Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a Českomoravské plemenářské unii, a.s. Z analýzy velikostí chovů, úrovně užitkovosti, věkové struktury prasnic plemenného jádra, využívání inseminace a hybridizace v jednotlivých chovech atd., lze vysledovat dva základní přístupy (strategie) k chovu PC GZ. Za prvé je to strategie s minimální ekonomickou zátěží, k zajištění přežití stáda, někdy i za cenu, že se nedodržují pokyny dané Metodikou. Projevuje se tím, že se minimalizují počty kanců a prasnic plemenného jádra a počty odchovávaných plemenných zvířat, zvláště kanců, maximalizuje se dlouhověkost prasnic, využívají se výhody stabilizační selekce a ve velké míře se používá hybridizace. Tato strategie v zásadě nevybočuje od koncepce uchování plemen hospodářských zvířat chovaných jako genetický zdroj, avšak s ohledem na ostatní chovy zahrnuté v celé populaci genetického zdroje, narušuje připařovací systém a omezuje selekci plemenných zvířat. Za druhé je to strategie s cílem produkce a prodeje plemenných či chovných zvířat (prasniček) a zapojení chovů do hybridizačních programů. I když zájem o prasničky PC plemena v rozmnožovacích chovech v posledních letech výrazně klesal, ukazuje se, že chov kříženek s plemenem PC přetrvává. Zřejmě se využívá jejich skromnost a nenáročnost v určitých technologiích chovu, dobrá reprodukční schopnost a pod. V tomto případě by bylo vhodné uvažovat např. o západočeském hybridizačním programu s využitím PC plemena. 23

27 Kromě toho, že PC GZ bude sloužit jako genetický živočišný zdroj ve šlechtění prasat, může již v současné době splňovat funkci kontrolní populace, která umožní vyhodnocení dlouhodobých trendů působení prostředí a plemenářských opatření pro posouzení účinnosti selekce v produkčních systémech chovu prasat. Podporované chovy přeštického prasete 24

28 KONĚ Použité zkratky plemen : STKL - starokladrubský kůň Č MB - č eskomoravský belgický kůň SN -. Slezský norik Jedním z požadavků kvalitativního vývoje programu ochrany plemen koní je zařazování jedinců do genetického zdroje podle předpokládaného podílu tzv. původních genů plemen. Těmi se rozumí geny samčích i samičích předků, které lze vzhledem k jejich pozici v rodokmenech posuzovaných aktuálních jedinců považovat za zakladatele plemene a kteří zásadním způsobem ovlivnili vývoj plemene, linií a rodin. Tímto způsobem jsou zcela jednoznačně a transparentně stanoveni konkrétní jedinci (hřebci a klisny) kteří jsou označeni za 100% nositele tzv. původních genů. V prosinci 2003 bylo po dvouletých konzultacích se zástupci PK všech plemen dohodnuto, že metodický postup bude sjednocen následujícím způsobem: Určeni původních zakladatelů nositelů 100% genů linií a rodin Stanovení podílu jejich genů u každého chovaného jedince v populaci Jedinci zařazení do šlechtitelského jádra plemene (tj. nukleus) musí mít nad 50% původních genů a odpovídat daným exteriérovým požadavkům a výkonnostním zkouškám Vypracovány alternativní připařovací plány tak, aby se nesnižovalo % původních genů, a aby se vyrovnávala frekvence jednotlivých linií v populaci Hřebce s nižším podílem genů lze použít v případě ohrožení linie, nebo v případě manifestace žádoucího znaku (korekční připařování) s podmínkou připáření na klisnu s tak vysokým podílem původních genů, aby potomek měl nad 50% Původová analýza plemen uskutečněná během roku 2000 definovala jako zakladatele - nositele původních genů v období let celkem 160 hřebců u plemen ČMB a 82 hřebců u plemene SN. Stejným způsobem bylo v roce 2003 definováno 12 hřebců STKL narozených v období Zároveň byly vygenerovány rozrody rodin a určeny klisny - zakladatelky těchto rodin, jakožto nositelky 100% původních genů. Propočtem celé aktuální populace bylo zjištěno, že podíl původních genů dosahuje 53,2-62,9% u hřebců ČMB resp. SN a 46,1-44,9% u klisen ČMB resp. SN. U koní STKL dosahuje průměrný podíl původních genů u klisen 55,4-63,9% a 57,7-70,2% u hřebců. Pro všechna plemena potom byli jmenovitě vyznačeni jedinci, kteří jsou zařazeni do nukleu. 43

29 Starokladrubský kůň Stav populace V genetickém zdroji je k zařazeno 160 klisen zemského chovu (ZCH) a 140 klisen z chovu Národního hřebčína Kladruby (NHK), plemenných hřebců je 18 v zemském chovu a 25 v NH Kladruby. Mimo genetický zdroj je evidováno dalších 109 starších koní. V zemském chovu působí celkem 103 chovatelů, z toho tři větší chovy nad 20 koní a pět chovů s počtem 5 koní. Věková struktura populace je následující: Tabulka 18: Populace starokladrubských koní Kategorie bělouši vraníci celkem NHK ZCH celkem NHK ZCH celkem NHK ZCH celkem Starší koně Plemenní hřebci Klisny mimo GZ Klisny GZ Odchov Odchov Odchov Odchov Odchov Odchov Odchov Celkem Počet hříbat narozených v zemském chovu se od roku 1993 zvyšují, díky zařazení klisen zemského chovu do genetického zdroje (41-53 narozených hříbat ročně v letech , v letech potom hříbat ročně). Ze 109 klisen připuštěných v roce 2002 se v roce 2003 narodilo 66 hříbat, tj. 60% úspěšnost, připuštěno bylo 127 klisen, z toho 34 inseminací. Za účelem klasifikace a výběru nových zvířat do genetického zdroje byly uspořádány dvoje výkonnostní zkoušky, kterých se zúčastnili 4 hřebci a 34 klisen, z nich vyhovělo požadavkům výkonnosti 31 klisen a všichni hřebci, z nichž Romke Capriolona III-17 a Romke Rosinanta V-II byli vybráni do genetických zdrojů a v chovu budou působit pod čísly Romke Capriolona VII s.v. resp. Romke Rosinanta VIII s.v. 44

30 Slezský norik a českomoravský belgický kůň Vývoj populace Z tabulky 19 je patrné, že počty ČMB mírně stoupají, naopak u SN nastal po vyrovnaných letech značný pokles. Tabulka 19: populace genetického zdroje českomoravského belgického koně (ČMB) a slezského norika(sn) Rok Počet hřebců GZ ČMB Počet klisen GZ ČMB Počet chovatelů 205 Počet hřebců GZ SN Počet klisen GZ SN Počet chovatelů 125 Výkonnostní zkoušky klisen probíhaly společně pro obě plemena, resp. pro všechna 3 uznaná plemena chladnokrevných koní na 12 místech v republice. Po výkonnostních zkouškách bylo do GZ zařazeno 12 klisen slezského norika a 30 klisen českomoravského belgického koně. Počet nově zařazených klisen u slezského norika není vzhledem k potřebám obnovy stáda dostatečný. Výkonnostní zkoušky hřebců se konaly na závěr 60 denního testu v Tlumačově, absolvoval je 1 slezský norik a 3 českomoravští belgici. Do dalšího testu byli zařazeni 3 hřebci ČMB, 2 norici a 6 hřebců SN. Problémy v chovu Podle ústřední evidence (2003) je v ČR chladnokrevných koní. Počty koní pracujících v lesním hospodářství nejsou od roku 1990 oficiálně sledovány, v roce 1996 se uvádělo ještě koní. Učební obory specializované na chov a využití koní zanikly již před padesáti lety, technika vytlačuje koňskou i lidskou pracovní sílu i z těžko přístupných a chráněných oblastí. Produkční funkce lesa je prioritní, dlouhodobá stabilita krajiny a životně důležité nevýrobní funkce lesa nejsou brány v úvahu. Má tedy vůbec smysl podporovat chov a využití chladnokrevných koní? Rekreační nebo terapeutické využití chladnokrevníků je sezónní, krátkodobé, a je nutné je chápat pouze jako doplněk jejich hlavního určení, a tím je práce v lese 45

31 (zemědělství). Na rozdíl od pracovního využití nenutí rekreační aktivity koně plně využívat geneticky fixované vlohy, nedochází k jejich rozvoji ale k postupnému oslabení. Cesta maximalizace zisků z rekreačního ježdění je cestou postupné degradace plemene. Jedinou cestou k zachování kvalitní, zdravé a silné populace je zajištění dostatku pracovních příležitostí pro práci s koněm. Jednou z cest by mohla být změna dotační politiky tak, aby motivovala vlastníky lesů a majitele koní ke snaze o vzájemně prospěšnou spolupráci. Pracovní využití chladnokrevníka nepřinese pouze jeho zachování jako biologického druhu a zmenšení dopadů mechanizované těžby na lesní ekosystémy, ale dopomůže i k návratu významu a postavení venkovských regionů a jejich stabilitě. Huculský kůň Stav populace V souvislosti se zpřísněním požadavků na chráněnou populaci byly v roce 2003 přehodnoceny klisny a vyřazeny ty, které svou genovou skladbou neodpovídaly. Nově byly zařazeny pouze klisny po výkonnostních zkouškách typu A, tj. 13 ze 35 klisen nově zařazovaných do plemenné knihy. V aktuální populaci genetického zdroje je tedy 156 klisen, z nich jen 48 se v roce 2003 ohřebilo. Nízká reprodukční aktivita je dána neuspokojivou odbytovou situací podpora ze státní dotace není zjevně zcela dostačujícím podnětem. Plemenných hřebců je 26, z toho dva nově zařazení 2879 Goral Borek a 939 Prislop Argel, nepříbuzní se současnou aktivní populací klisen. Zejména druhý z nich je pozitivním přínosem pro rozšíření genové základny, protože jde o u nás téměř nezastoupenou rumunskou genealogickou linii. Současná samičí populace je tvořena potomky 41 plemeníků čtyř základních hřebčích genealogických linií, z toho v hlavním oddílu PK je zařazeno 122 (78,2%) klisen, v PK 34 tj. 21,8% klisen., 72 klisen (tj. 45,1%) má vykonány výkonnostní zkoušky podle pravidel platných pro genetický zdroj. Struktura populace klisen je následující: Tabulka 20: Počty zařazených klisen do GZ huculského koně podle let Rok zařazení klisen Počet klisen % zastoupení klisen , , , , , před rokem ,6 Celkem ,00 46

32 Podíl původních huculských genů v aktuální vybrané populaci klisen se zvýšil, stoupl počet klisen se 100% původních huculských genů (počítáno ze 4. generace předků) : Tabulka 21: Podíl huculských genů v populaci klisen Podíl genů % Počet klisen % zastoupení klisen ,3 96,9 11 5,9 93, ,6 90,6 13 9,6 87, ,0 84,4 6 2,2 81,3 10 1,5 Koncentrace chovu Chov huculských klisen v GZ je stále značně atomizován, což sebou nese některá negativa, v poslední době jsme však svědky postupného zvyšování koncentrace v několika rozhodujících chovech. Podíl chovů s jednou až dvěma klisnami poklesl, tvoří necelých 52% populace, více než 30% pak je chováno ve třech rozhodujících větších chovech. Tabulka 22: Koncentrace chovu huculského koně Chov - lokalita Počet klisen % podíl v populaci Farma Hucul -Janova Hora 21 13,5 TJ Aster Zmrzlík 16 10,2 Farma Olšovka - Březí u Nepomuku 12 7,7 Farma Dubová Hora 10 6,4 Klein - H. Slavkov 7 4,5 Vopravil Cunkov 5 3,2 Krecbach - Adršpach 4 2,5 Ostatní 1 až 2 klisny Celkem ,00 Plánované aktivity Výkonnostní zkoušky v roce 2003 proběhly na čtyřech místech republiky, všichni zúčastnění koně se podrobili testu úrovně "A". Pro potřeby molekulárních genetických rozborů a izolaci DNA bylo odevzdáno do genobanky VÚŽV celkem 64 vzorků hřebců a klisen z nejdůležitějších chovů huculského koně. Do banky spermatu bylo předáno 102 inseminačních dávek, od hřebců 796 Gurgul vítkovický a 901 Hroby VIII-14 Dragan. Větší počet dávek se nepodařilo připravit z důvodu pozdního vyjasnění technických a finančních podmínek. 47