Občanský zákoník a ochrana životního prostředí

Transkript

1 Občanský zákoník a ochrana životního prostředí Prezentace pro seminář konaný dne v EA hotelu Populus v Praze JUDr. Miloš Tuháček, advokát

2 Obsah těch částí semináře, které přednáší JUDr. Miloš Tuháček 2. Osoby, ochrana osobnosti člověka, jednání za právnickou osobu, zastoupení, spolky 3. Věci a práva k nim 4. Živá zvířata 7. Smluvní právo - zemědělský pacht 9. Vztah NOZ a lesního zákona 10. NOZ a myslivost

3 PŘEDMĚT OCHRANY OSOBNOSTI přirozená práva svoboda člověka žít podle svého život zdraví (včetně tělesné a duševní integrity) lidská důstojnost právo žít ve zdravém životním prostředí vážnost a čest (vč. cti občanské, vědecké, akademické, ) soukromí projevy osobní povahy,

4 Přirozená práva člověka 19 NOZ (1) Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany. (2) Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.

5 Kdo disponuje právem uplatnit osobnostní práva? Za života 1) dotčená osoba 2) souvisí-li neoprávněný zásah do osobnosti člověka s jeho činností v právnické osobě, může právo na ochranu jeho osobnosti uplatnit i tato právnická osoba; za jeho života však jen jeho jménem a s jeho souhlasem (není-li člověk schopen projevit vůli pro nepřítomnost nebo pro neschopnost úsudku, není souhlasu třeba). Po smrti člověka 1) osoba jemu blízká 2) právnická osoba (pokud zásah do osobnosti souvisí s její činností v právnické osobě)

6 Čeho se může člověk domáhat při zásahu do ochrany jeho osobnosti? 82 odst. 1 NOZ Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn. Příklad požadavku na upuštění od neoprávněného zásahu: - stažení článku z webu Příklad požadavku na odstranění zásahu: - omluva - peněžitá satisfakce

7 Možnost použití záznamu hovoru fyzických osob jako důkazu v civilním soudním řízení Dosud: záznam je v o. s. ř. uplatnitelný jen se souhlasem fyzické osoby, která byla účastníkem hovoru. Nejvyšší soud nově říká: nahrávka hovoru fyzických osob, ke kterému dochází při výkonu povolání nebo při obchodní či veřejné činnosti, zpravidla nemá charakter projevu osobní povahy důkaz záznamem takového hovoru není v civilním řízení nepřípustný

8 Nález II. ÚS 1774/14-1 ze dne Zásada ochrany slabší strany: Soudy mají především povinnost vzít v úvahu obvyklou důkazní nouzi na straně zaměstnance, jenž se snaží prokázat nezákonný postup zaměstnavatele při rozvázání pracovního poměru. Rozhodující jsou dle ÚS: okolnosti, za jakých byla nahrávka pořízena, význam chráněného zájmu (nutnost poměření chráněných práv a zájmů, které se v případu střetávají) a dále skutečnost, zda měl nositel zájmu vyžadujícího vyšší ochranu k dispozici i jiné možnosti k jeho prosazení, kterými by do soukromí jiné osoby nezasáhl. ÚS považuje za zcela absurdní a krajně formalistické, pokud by v konfliktu obou chráněných zájmů měl převážit zájem na ochraně soukromí svědka, který na nahrávce nepronášel nic osobního.

9 Právo žít ve zdravém životním prostředí jako nová součást ochrany osobnosti 81 NOZ: Každá fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejm. života a důstojnosti člověka, zdraví a práva žít ve zdravém životním prostředí (...) souvisí s čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle něhož každý má právo na příznivé životní prostředí toto právo přísluší fyzickým osobám bez rozdílu, nikoliv osobám právnickým otázkou je, zda bude na základě tohoto práva možno např. domoci se zastavení provozu legálně povoleného závodu musí vyřešit soudní praxe

10 Jednání za právnickou osobu Právnická osoba ( PO ) nemá vůli, proto členové orgánu za ni rozhodují a nahrazují její vůli. Za PO jedná: člen statutárního / jiného orgánu, zaměstnanci a opatrovník Člen statutárního orgánu - může navenek zastupovat PO ve všech záležitostech ( 164 NOZ) - každý člen kolektivního statutárního orgánu zastupuje PO samostatně, neurčí-li jinak zakladatelské právní jednání Zaměstnanci - zastupují PO v rozsahu obvyklém vzhledem k zařazení nebo funkci ( 166 NOZ) - ochrana 3. osob rozhodné je, jak se to jeví veřejnosti - omezení vnitřním předpisem má účinky vůči 3. osobě jen tehdy, muselo-li jí to být známo - členové jiných orgánů PO, nezapsaných ve veřejném rejstříku, zastupují PO obdobně jako zaměstnanec Opatrovník PO ( 165 NOZ) jmenován soudem i bez návrhu, když: zájmy člena statutárního orgánu jsou v rozporu se zájmy PO současně není-li jiný člen orgánu schopný PO zastoupit

11 Zastoupení fyzické osoby Kdy? - FO není s ohledem na svou tělesnou nebo duševní poruchu způsobilá činit právní jednání s vlastní právní odpovědností - FO, ač je sama dostatečně vybavena způsobilostmi aktivně vystupovat v právech a povinnostech, tyto způsobilosti nemůže nebo nechce sama z nejrůznějších důvodů realizovat Zastoupení přímé zástupce jedná jménem a na účet zastoupeného např. mandátní (příkazní) smlouva Zastoupení nepřímé zástupce jedná svým jménem, ale pak na základě vnitřního smluvního vztahu je povinen přenést to, co získal, na zastoupeného např. smlouva komisionářská (bazary) Zastoupení není možné v případě: adopce souhlasného prohlášení otcovství závěti (vydědění)

12 Smluvní zastoupení na základě plné moci PM = průkaz existence smluvního zastoupení Smlouva zakládá zastoupení, plná moc jej pak osvědčuje Obsah - kdo koho zastupuje a - rozsah zmocnění (tj. rozsah zástupčího oprávnění) Forma - pokud se zastoupení netýká jen určitého právního jednání, musí být písemná Zastoupení zaniká zejména: vykonáním právního jednání, na které bylo omezeno, odvoláním zmocnění zmocnitelem, výpovědí zmocnění zmocněncem, smrtí zmocněnce nebo zmocnitele nebo zánikem PO jako zmocněnce nebo zmocnitele, pokud nebylo ujednáno něco jiného. V případě zániku smrtí zmocnitele nebo výpovědí zmocněncem učiní zmocněnec ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu. Zmocněnec je povinen po zániku zmocnění vydat vše, co mu zmocnitel propůjčil, popřípadě co pro zmocnitele získal.

13 Spolek dobrovolný svazek členů založený k naplňování jejich společného zájmu dříve označovány jako občanská sdružení" členové spolku neručí za jeho dluhy (výjimka: myslivost, viz jiná část prezentace) podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže, vedlejší ano zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku nikdo nesmí být ke členství nucen 3045 NOZ: Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle tohoto zákona. Sdružení má právo změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo podle jiného zákona. Z tohoto ustanovení vyplývá, že práva spolků (obč. sdruž.) zakotvená v 70 ZOPK zůstávají zachována.

14 Zakládání spolku Zakládacím aktem spolku - shoda nejméně tří zakladatelů na stanovách. Obsah stanov: o název a sídlo spolku o účel spolku o práva a povinnosti členů vůči spolku o určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat o určení statutárního orgánu spolku Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku (návrh stanov pak vypracuje svolavatel schůze). Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

15 Povinnosti spolků související s přijetím NOZ Do konce r. 2015: přizpůsobit název (zapsaný/spolek, z. s.) výjimku stanoví již nyní 3042 NOZ, podle kterého změna názvu není povinná pouze tehdy, pokud spolek svůj název užíval dlouhodobě a tento název je pro něj příznačný a zcela nezaměnitelný Do konce roku 2016: přizpůsobit stanovy právní úpravě NOZ zapsat povinné údaje o spolku do spolkového rejstříku (vedou krajské soudy) zapsat pobočné spolky do spolkového rejstříku doposud organizační jednotky založit dokumenty do Sbírky listin Aktuality změna názvu spolků vládou schválen záměr, aby v rámci připravované novely občanského zákoníku, byla tato povinnost zrušena X k projednání do poslanecké sněmovny předložena teprve v prosinci 2015 (sněmovní tisk č. 642/0) a její předpokládaná účinnost je teprve k týká se jen spolků vzniklých do

16 Věci a práva k nim - Rozhrady ( NOZ) - Nezbytné cesty ( NOZ) - Právo stavby - Omezení vlastnického práva, vyvlastnění

17 ROZHRADY - přirozené nebo umělé vyznačení hranic pozemku - například: ploty, zdi, meze, strouhy Slouží k: - určení hranice - ochraně vlastnictví - zamezení poškození či užívání pozemku souseda (např. kvůli útěku zvěře) Obvykle jsou společné. Je-li celá rozhrada na pozemku jednoho vlastníka, je vlastníkem rozhrady vlastník tohoto pozemku. Jsou-li rozhrady dvojité, každá patří jinému vlastníkovi, udržuje každý tu svou. Nelze-li vlastníka zjistit, uplatní se režim spočívající ve společné správě rozhrady vlastníci jsou povinni opravovat ji společně, na společné náklady.

18 Povinnost oplotit pozemek Obecně je na vůli vlastníka či uživatele pozemku, zda se rozhodne tak učinit. Výjimky: - povinnost pozemek oplotit je nařízena soudem - povinnost oplocení je stanovena veřejným právem Návrh soudu může podat: - především vlastník sousedního pozemku, - vlastník vzdálenějšího pozemku, pokud prokáže, že je to nutné k nerušenému výkonu jeho vlastnického práva. Je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení veřejného užívání lesa (ne u lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře). V rozhodnutí musí soud uvést: - z čeho má být plot zhotoven, - jeho rozměry. Uložit povinnost oplotit pozemek bude možné, pokud po žalobci nebude možno spravedlivě žádat, aby oplotil sám svůj pozemek.

19 Problém nejasné hranice 1) Hranice je mezi sousedy subjektivně sporná, ale objektivně lze po provedeném dokazování její průběh určit, soud může za pomoci znalce, příp. dalším dokazováním zjistit, kudy hranice vedou. Zpravidla postačí vytyčit hranice pozemků podle údajů v katastru. 2) Hranici již zjistit nelze, je třeba žalovat na její stanovení ; tato žaloba se opírá o 1028 NOZ; př. pozemky ve zjednodušené evidenci, pozemky, jejichž hranice nebyla určena či se ztratí podklady. Postup: - soud především zjišťuje poslední pokojnou držbu (pokojná držba je stav, který tu alespoň chvíli byl a nikdo mu neodporoval) zjistí-li ji, určí hranice v souladu s ní - X nelze-li takový stav zjistit rozhodnout podle slušného uvážení (přihlédne k pravděpodobnému právnímu stavu, k poloze pozemků, k jejich rozloze apod.) - klasický případ nesporného řízení soudy by neměly účastníky nutit, aby navrhli, kde má hranice vést

20 NEZBYTNÉ CESTY - souvisí s právem vlastníka nemovitosti na dostatečný přístup a spojení nemovitých věcí s veřejnou komunikací Kdy o právu cesty může rozhodovat soud? 1) chybí přístup a 2) vlastníci sousedních nemovitých věcí se nedohodnou Podmínky zřízení nezbytné cesty soudem 1) náhrada vlastníkovi pozemku 2) minimalizace zásahů do práv vlastníka pozemku Zrušení nezbytné cesty - pominula příčina, pro kterou byla nezbytná cesta zřízena (např. pozemek bude dodatečně spojen s veřejnou komunikací)

21 Náhrada vlastníkovi pozemku za zřízení nezbytné cesty. Přiměřená jistota Dvě formy náhrady: - tzv. úplata za zřízení nezbytné cesty; při spoluužívání cizí soukromé cesty promítne soud do výše úplaty i částku, kterou bude nutné zvýšeně vynakládat na údržbu cesty - tzv. odčinění újmy, která bude teprve specifikována soudní praxí Přiměřená jistota, tj. plnění garantující ošetření možného vzniku škody: - vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne přiměřenou jistotu vlastníkovi zatíženého pozemku - má být přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku

22 PRÁVO STAVBY Stavby nacházející se na pozemku a pevně spojené se zemí patří dle NOZ neoddělitelně k tomuto pozemku. Kdy přichází v úvahu zřízení práva stavby? třetí osoba bude chtít zřídit na cizím pozemku stavbu, neboť např. nemá na koupi pozemku zároveň bude chtít zabránit tomu, aby se stavba stala součástí pozemku, na němž je zřízena a který je ve vlastnictví jiné osoby NOZ ukládá vlastníkovi pozemku a stavebníkovi vzájemné předkupní právo. Právo stavby lze zřídit - i ke stávající stavbě (půjde např. o rekonstrukci existující stavby a její další užívání) - vždy však musí jít o stavbu celou, neboť právo stavby není možné zřídit pouze k části stavby (například k jednomu podlaží) - i ve stadiu, kdy neexistuje územní rozhodnutí nebo stavební povolení Se stavbou zatíženou právem stavby: - nelze samostatně nakládat (právo stavby jako takové ale převést a zatížit lze) - není možno ji samostatně např. prodat, darovat, zřídit k ní právo - stavba se stává (pouhou) součástí institutu práva stavby

23 Nabytí práva stavby ( 1243 NOZ) - smlouvou - vzniká zápisem do veřejného seznamu (katastru nemovitostí) - vydržením - stanoví-li tak zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci také podléhá zápisu do veř. rejstříku Smlouva o zřízení práva stavby (smlouva o právu stavby) - obligatorně písemná forma - právo stavby nevznikne automaticky uzavřením samotné smlouvy, ale až zápisem práva stavby do katastru nemovitostí jako veřejného seznamu - právo stavby nelze omezit rozvazovací podmínkou; byla-li rozvazovací podmínka ujednána, nepřihlíží se k ní Obligatorní náležitosti: a) projev vůle vlastníka pozemku zřídit na svém pozemku právo stavby, b) označení dotčeného pozemku (pozemků), c) vymezení stavby (budoucí nebo již existující), d) vymezení doby trvání práva stavby a e) stanovení výše úplaty (event. stanovení bezplatnosti zřízení práva stavby). Fakultativní náležitosti: - závazek provést stavbu podle určitých, předem stanovených stavebně-technických a kvalitativních parametrů - závazek provést stavbu do určité, předem stanovené doby - povinnost získat veškerá veřejnoprávní povolení - povinnost pojistit stavbu - právo vlastníka pozemku předem schvalovat určitá faktická nebo právní jednání stavebníka

24 Doba trvání práva stavby nesmí být zřízeno na více než 99 let poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno, musí být patrný z veřejného seznamu (katastru nemovitostí) nabyl-li stavebník právo stavby vydržením, nabývá je na dobu 40 let jsou-li pro to spravedlivé důvody, může soud dobu, na kterou je právo stavby nabyté v důsledku vydržení zřízeno, k návrhu dotčené strany (tj. stavebníka nebo vlastníka pozemku) zkrátit nebo prodloužit vymezeni doby trvání je podstatnou náležitostí smlouvy o zřízení práva stavby - v případě stanovení doby trvání delší, než je stanoveno, by mělo něco takového za následek neplatnost smlouvy

25 Zánik práva stavby - stavba se stává součástí pozemku - není-li dohodnuto jinak, má vlastník stavby nárok na náhradu od vlastníka pozemku - dochází k zániku zatížení (např. zástavního práva, věcných břemen), která vázla na právu stavby (právo stavby je považováno za nemovitou věc) - nedochází k zániku práva nájmu (pachtu) stavby - strany mohou sjednat, že při ukončení musí stavebník stavbu na své náklady odstranit, event. může být sjednáno právo vlastníka pozemku rozhodnout, zda má být stavba odstraněna či nikoliv Zánikem stavby - právo stavby nezaniká (a je tak možné stavbu obnovit) - zanikne ovšem zpravidla nájem či pacht

26 Vyvlastnění a omezení vlastnického práva Kdy lze dle 1038 vlastnické právo omezit, nebo věc vyvlastnit? - existence veřejného zájmu - tento veřejný zájem nelze uspokojit jinak - musí existovat zákon, který omezení/vyvlastnění umožňuje Náhrada za vyvlastnění dle 1039 NOZ - NOZ na rozdíl od občanského zákoníku z roku 1964 Sb. výslovně uvádí, že vlastníkovi náleží plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek dotčen - postup při vyvlastnění a náhrada za něj jsou upraveny v zákoně č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

27 Živé zvíře v NOZ zvíře má zvláštní význam a hodnotu jako smysly nadaný živý tvor zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze zvíře je chápáno jako živá bytost schopná vnímat bolest mrtvé zvíře a jeho části jsou ale věcí (x lidské tělo) slovní spojení neodporuje jejich povaze : např. u psa lpícího na svém pánovi by odporovalo jeho povaze, kdyby se měl stát předmětem zástavního práva tím by bylo vystaven stresu a emočnímu strádání živé zvíře není subjektem práv, ale je předmětem majetkových práv (vlastnictví, držby, dědictví, koupě, prodeje aj.). nový přístup ke zvířatům má svůj odraz v náhradě škody hradí se např. výdaje na operaci zvířete, ke kterému má majitel emoční vztah, byť je dražší, než finanční hodnota samotného zvířete

28 Smluvní právo - zemědělský pacht Smlouvy o nájmu lesa uzavřené před Nájemce pachtýř a náhrada podle 58 odst. 2 ZOPK, 11 odst. 3 a 36 lesního zákona

29 Pacht kde má nájemce právo věc užívat, se pachtovní smlouvou zakládá pachtýři právo věc i požívat předmětem pachtu může být jen věc plodivá, plodonosná, přinášející výnos pachtýř vlastní prací nebo jinou činností obhospodařuje věc tak, aby přinášela plody nebo užitky (výnos) a tento výnos si přivlastňuje pachtýř je povinen o věc pečovat jako řádný hospodář pachtýř nese veškeré náklady, bez nichž by se plodu a užitku nedosáhlo (to zahrnuje i péči o inventář, jeho údržbu a obnovování, resp. modernizaci, se zřetelem k technickému pokroku) pachtýř povinen jen k běžné údržbě a běžným opravám vyskytnou-li se na věci vady, které pachtýř nezpůsobil nebo k jejichž odstranění není povinen, stíhá povinnost k odstranění vad propachtovatele Pachtovné může být stanoveno: 1. pevnou částkou 2. pohyblivou částkou v závislosti na výnosu pachtu (může být splácen naturálně, ale i peněžně) Ukončení pachtu: 1. dohodou, 2. je-li pacht ujednán na určitou dobu, končí uplynutím ujednané doby

30 Zápis pachtu do veřejného seznamu Zapisuje pachtýř: - na žádost vlastníka nebo - s jeho souhlasem Jde-li o katastr nemovitostí, evidují se podle vyhlášky č. 378/2013 Sb. tyto údaje: a) údaje o zatížené nemovitosti, b) údaje o nájemci nebo pachtýři, c) poslední den doby, na kterou byl nájem nebo pacht sjednán, pokud byl sjednán na omezenou dobu. Význam zápisu do veř. seznamu: - zápis může mít v praxi význam pro možnost nového nabyvatele vypovědět pachtovní smlouvu - podle 2222 odst. 2 NOZ neměl-li nový vlastník rozumný důvod pochybovat, že kupuje věc, která není pronajata, má právo vypovědět nájem do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, že je věc pronajata a kdo je nájemcem

31 Zemědělský pacht Zemědělský pach je ujednán, je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek. Pacht je ujednán na dobu neurčitou: je-li pacht ujednán na dobu delší než dva roky a není-li smlouva uzavřena v písemné formě. Pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době. Pachtovné se platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu. Stane-li se pachtýř ze zdravotních důvodů nezpůsobilý na pozemku hospodařit, má právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou. Zemře-li pachtýř, má pachtýřův dědic právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou; výpověď musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy pachtýř zemřel. Výše uvedená ustanovení NOZ jsou dispozitivní povahy.

32 K retroaktivitě smluv o nájmu lesa dle NOZ u smluv o nájmu lesa uzavřených před Nájem se řídí NOZ ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem. Podle dosavadních předpisů se však posuzují: - vznik nájmu, - práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona - i smlouva uzavřená až po , jestliže je akceptována nabídka učiněná ještě podle úpravy předchozí (nevyplývá-li z vůle stran opak). Jde-li o pacht (což je u lesa obvyklé): - bude se s přihlédnutím k 2332 odst. 2 NOZ postupovat podle 3028 odst. 3 NOZ - tedy prakticky vše se řídí dosavadními předpisy, bez ohledu na to, že byly zrušeny - např. nájem honitby se dále řídí 663 obč. zák. z r a mysliveckým zákonem - nájem pozemku za účelem hospodaření na něm se řídí 663 obč. zák. z r a případnými zvláštními úpravami vzhledem k použití 3028 odst. 3 NOZ se i v těchto případech mohou strany dohodnout, že závazek podřídí novému občanskému zákoníku

33 Nájemce pachtýř a náhrada podle 58 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ( ZOPK ) a 11 odst. 3 a 36 lesního zákona Práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona má nájemce, popřípadě podnájemce lesa, pokud smlouva mezi vlastníkem a nájemcem nebo smlouva mezi nájemcem a podnájemcem výslovně nestanoví jinak. ( 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, v platném znění) 58 odst. 2 a násl. ZOPK hovoří výslovně pouze o vlastníkovi a nájemci. Účinky ustanovení o náhradách je nutno vztáhnout i na pacht a pachtovní smlouvy, jejichž předmětem je les či pozemky určené k plnění funkcí lesa. Je totiž zřejmé, že pacht je pouze novým označením pro specifický typ právního vztahu, který byl dosavadními předpisy souhrnně označován jako nájem, a že tedy v jeho případě jde pouze o změnu ve vnějším označení právního institutu, nikoliv o změnu jeho právní podstaty. Náhrady nelze kombinovat.

34 Náhrady dle 11 odst. 3 lesního zákona Předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy dle 11 odst. 3 lesního zákona a) rozhodnutí omezující hospodaření vlastníka v lese nad rámec zákona b) vznik újmy a c) příčinná souvislost mezi rozhodnutím ad 1) a újmou ad 2) - vlastník musí prokazovat, zda a oč by byl jeho majetek větší, pokud by k rozhodnutí orgánu státní správy nedošlo Kdo a u koho nárok uplatňuje? - vlastník či nájemce (pachtýř) uplatní nárok u orgánu, který rozhodl o omezení jeho lesního hospodaření, ať je jím orgán státní správy lesů, nebo např. vodoprávní úřad - na formu a obsah uplatnění nároku neklade zákon žádné podmínky; měl by ale být uplatněn písemně, být srozumitelný, určitý a doložený příslušnými doklady a podklady - o vzneseném nároku správní orgán nerozhoduje správním rozhodnutím

35 Nároky dle 36 odst. 3 a 4 lesního zákona Vlastníci lesů zvláštního určení jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich. Vlastníkům těchto lesů náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného způsobu hospodaření v nich vzniknou. Vlastník lesa ochranného a lesa zvláštního určení je povinen zajistit opatření uložená orgánem státní správy lesů ke splnění účelu sledovaného jejich vyhlášením. Za provedená opatření přísluší vlastníku lesa náhrada zvýšených nákladů. Orgán státní správy lesů rozhodne na návrh vlastníka lesa o tom, kdo a v jaké výši uhradí vlastníku lesa zvýšené náklady spojené s omezením hospodaření. Pokud jde o lesy ve vlastnictví státu, vztahují se uvedená práva na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy viz 4 odst. 1 LZ (typicky půjde např. o LČR).

36 Jací vlastníci a nájemci (pachtýři) pozemků dostávají náhrady podle 58 odst. 2 7 ZOPK ZOPK zakotvuje náhradu nákladů spojených s omezením hospodářské činnosti vlastníkům a nájemcům: zemědělské půdy (způsobených např. nutností přizpůsobení termínů kosení režimu ochrany či přizpůsobením intenzity pastvy či hnojení) lesů (způsobených např. omezením kácení) rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže (způsobených např. omezením intenzity chovu ryb)

37 Podmínky pro finanční náhradu dle 58 ZOPK Újma vlastníkovi (tomu přednostně), příp. nájemci vznikla či trvá: - v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté ZOPK (tedy z ochrany zvláště chráněných území, soustavy Natura 2000, ochrany památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů) vč. prováděcích právních předpisů nebo rozhodnutí vydaných na jejich základě nebo - v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu orgánu ochrany přírody vydaného podle ZOPK; v tomto případě neplatí omezení na část třetí až pátou ZOPK. Takovýto správní akt je však titulem k vyplacení finanční náhrady jen vyplývá-li z něj omezení, nikoliv tedy v případě, že tímto správním aktem jsou naopak zmírňovány podmínky omezení vyplývající přímo ze ZOPK (např. dle 86 odst. 2 ZOPK). Typickým případem takového omezení nad rámec zákona rozhodnutím je postup dle 66 ZOPK, ovšem pouze tehdy, nezakazuje-li orgán ochrany přírody činnost protizákonnou, - v důsledku opatření v plánech systému ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES ) podle 4 odst. 1 ZOPK; samotná existence ÚSES nárok na náhradu újmy nevytváří; v rámci vytváření ÚSES je zpracováván plán systému ekologické stability krajiny, který by měl obsahovat návrh rámcových opatření k zachování a zlepšení ÚSES, a právě tento navržený způsob hospodaření by mohl omezovat vlastníky a nájemce dotčených pozemků.

38 Kdo a jak náhradu dle 58 ZOPK poskytuje? Finanční náhradu poskytuje z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výši prokázán doklady a podklady. O náhradě nerozhoduje (obdobně jako orgán státní správy lesů u náhrad dle 11 odst. 3 lesního zákona) ve správním řízení. Pokud náhradu neposkytne, pak vlastník/nájemce může nárok zažalovat u občanskoprávního soudu. Náhradu újmy na území celé ČR s výjimkou území národních parků a jejich ochranných pásem poskytuje AOPK ČR. Konkrétnější podmínky poskytování finanční náhrady (vč. způsobu určení výše náhrady v případech, kdy není stanovena zvláštním předpisem ) stanoví tyto prováděcí předpisy: vyhláška č. 332/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku.

39 VZTAH NOZ A LESNÍHO ZÁKONA - věcná břemena (služebnosti) a lesní pozemky - podmínky zatížení pozemkovou služebností - podmínky zatížení služebností pastvy - podmínky zatížení služebností braní lesních plodů - služebnost průhonu na lesních pozemcích

40 Podstata a druhy věcných břemen - vznikají při částečném omezování vlastnických práv ve prospěch individualizovaných subjektů za účelem dokonalejšího využití věci (srov. Fiala, J. a kol., 2002, s. 164) - vlastník je omezen v realizaci užitné hodnoty vlastní věci - sepětí tohoto práva s určitou věcí, která je tímto právem zatížena a od které se právo odpovídající věcnému břemeni existenčně odvíjí - jsou věcmi podle 489 NOZ, přičemž služebnosti a reálná břemena zatěžující nemovitosti jsou dokonce věcmi nemovitými - věcná břemena, která existují ke dni účinnosti NOZ, se budou řídit novou právní úpravou a budou buď služebnostmi, nebo reálnými břemeny, a to v závislosti na jejich obsahu

41 Reálná břemena - zavazují vlastníka věci k tomu, aby ve prospěch oprávněného něco dával nebo konal - typickým příkladem reálného břemene byly historicky některé povinnosti spojené s výměnkem, byl-li zřízen jako věcné právo, např. dodávat výměnkáři určité dávky potravin, poskytovat mu dopravní služby apod.

42 Služebnosti - postihují vlastníka věci tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet (viz 498 odst. 1 NOZ) - současně jsou vlastníci těchto věcí (tj. oprávnění ze služebností, resp. reálných břemen) povinni své vlastnické právo nezneužívat (srov NOZ) - předmětem zatížení přitom nemusí být věci jako celek, ale může jím být i jen její určitá část (př.: služebnost stezky, průhonu a cesty) - pokud to povaha služebnosti umožňuje, lze zatížit služebností i spoluvlastnický podíl - pozemkové služebnosti, resp. na ně navazující práva odpovídající věcnému břemeni, které vznikly před rokem 1950 a u nichž nebylo prokázáno, že by zanikly, existují i nadále a budou svědčit současnému vlastníku panujícího pozemku - subjekty právního vztahu ze služebnosti - povinný a oprávněný - zákon umožňuje, aby vlastník zatížil svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku; spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě služebnost nezaniká

43 Druhy služebností a) osobní - patří určité osobě b)pozemkové jsou vázány na vlastnictví pozemku U obou případů změna povinného subjektu, tedy vlastníka služebné věci, nemá vliv na existující služebnost - dojde-li tak ke změně vlastníka zatížené věci, dochází ex lege k přechodu povinností ze služebnosti na nabyvatele služebné věci.

44 Žaloby týkající se služebností Negatorní žaloba podle 1042 NOZ: - k vynucení povinnosti povinného respektovat sjednaný rozsah služebnosti - žaloba na zdržení se neoprávněných zásahů, - v případě nevýlučné možnosti užívat cizí věc (jako je tomu např. v případě služebnosti cesty) se může oprávněný domáhat, aby mu byl výkon služebnosti umožněn - vlastnickou žalobu ve smyslu 1042 NOZ má přitom k dispozici i vlastník služebné věci, a to pro případ neoprávněného rozšiřování služebnosti ze strany oprávněného - je-li např. sjednáno právo stezky, představuje průjezd přes zatíženou nemovitost neoprávněné rozšiřování služebnosti, kterému je možné se bránit negatorní žalobou

45 Služebnosti na PUPFL Pozemky určenými k plnění funkcí lesa jsou vymezeny v 3 odst. 1 lesního zákona jde např. i o pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů či zpevněné lesní cesty. Podle ustanovení 1261 NOZ lze pozemek určený k plnění funkcí lesa zatížit: - pozemkovou služebností (např. právem cesty a jízdy, popř. právo na vodu a právo vodovodu) - služebností pastvy nebo - služebností braní lesních plodů pro komerční využití (pro svou potřebu je každý může sbírat na základě lesního zákona) a to pouze na základě: - smlouvy, - pořízení pro případ smrti nebo - rozhodnutí orgánu veřejné moci. Je tedy vyloučeno vydržení jmenovaných lesní služebnosti. Lesní pozemky jsou tak chráněny před vznikem služebnosti na základě jejich (pouhého) užívání. Např. ale právo požívací k lesním pozemkům vydržet lze. Dle komentáře C. H. Beck k NOZ lze však uvažovat o analogickém zákazu vydržení dalších služebností, které mohou les poškodit, např. práva kácet dřevo či napájet dobytek v lesní studánce, k kdyby se mělo jednat o služebnost osobní. Výkladem lze dovodit možnost vzniku lesní služebnosti jednostranným právním jednáním (prohlášením) ve prospěch jiného svého pozemku.

46 Služebnost pastvy Co zahrnuje právo pastvy? Právo pastvy se vztahuje na každý druh hospodářských zvířat, nikoli však na prasata a drůbež. Zvířata nadměrně znečištěná, nemocná nebo cizí jsou z pastvy vyloučena. Může pastva probíhat na lesním pozemku? Pastva dobytka v lesích bez ohledu na soukromoprávní titul je zakázána 20 odst. 1 písm. n) lesního zákona, dle něhož v lesních je zakázáno ( ) n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty. Ustanovení 1279 odst. 2 NOZ pak stanoví: Je-li služebným pozemkem pozemek s lesními porosty, zakazuje se zřídit služebnost pastvy dobytka. Rozdíly mezi zákazem pastvy v lesním zákoně a NOZ - NOZ zakazuje zřídit služebnost pastvy jen na pozemcích s lesními porosty - se zřízením služebnosti pastvy na pozemku určeném k plnění funkcí lesa počítá rovněž 1261 NOZ - lesní zákon zakazuje pastvu v lesích jako takových, včetně např. mýtin, lesních pastvin a políček pro zvěř (arg. 2 odst. 1 a 3 odst. 1 lesního zákona), zřejmě proto, že mají být vyhrazena pastvě lesní zvěře - rozpor NOZ s lesním zákonem nelze řešit podle pravidla lex posterior derogat priori - podle NOZ tak sice lze zřídit právo pastvy na pozemku určeném k plnění funkcí lesa, zřízení takového práva však postrádá smysl už proto, že podle veřejného práva by byla taková pastva zakázána pojem dobytek dle komentáře k NOZ nelze zřejmě vykládat stejně jako v případě zákazu průhonu dobytka přes pozemek určený k plnění funkcí lesa, tzn. tak, že zákaz lesní pastvy by se vztahoval jen na sudokopytníky lesní zákon totiž v 20 odst. 1 písm. n) zakazuje i umožňovat výběh hospodářským zvířatům, mezi něž koně rozhodně patří - je-li tedy zakázáno koně do lesa vypouštět, je zřejmě zakázána i jejich pastva (pastva koní uvázaných by sice podle gramatického výkladu možná byla, protože ale účelem zákazu je zjevně zabránění poškozování lesů pastvou a zároveň vyhrazení lesní pastvy lesní zvěři, je namístě takový výklad odmítnout argumentací ad absurdum) Závěr: - na pozemcích určených k plnění funkcí lesa nelze služebnost pastvy zřídit vůbec, resp. byla-li by zřízena, zakazovalo by její vykonávání veřejné právo. - právní jednání, kterým by byla zřízena služebnost pastvy na lesním pozemku, by proto bylo neplatné ve smyslu 580 odst. 1 NOZ. Protože komentované ustanovení chrání veřejný zájem na ochraně lesů, mají autoři za to, že takové právní jednání by rovněž zjevně narušovalo veřejný pořádek. K neplatnosti takového právního jednání by proto mělo být přihlédnuto z úřední povinnosti ( 588).

47 Služebnost průhonu Vyloučeno je zřízení práva průhonu dobytka lesem (viz 1279 NOZ). Rozhodne-li orgán veřejné moci, že je služebný pozemek určen k plnění funkcí lesa až po zřízení takové služebnosti, služebnost zaniká protože se jednání o vyvlastnění svého druhu (oprávněný je připraven o své vlastnické právo ke služebnosti, neboť dle 4998 odst. 1 NOZ je pozemková služebnost věcí nemovitou), má oprávněný nárok na náhradu podle 1039 NOZ tu hradí vlastníky, bylo-li rozhodnuto v jeho zájmu, jinak stát. Zákaz zřídit služebnost průhonu je v souladu s úmyslem zákonodárce v NOZ širší, než v lesním zákoně ( 20 odst. 1 písm. n) lesního zákona zakazuje pouze průhon dobytka lesními porosty). Dobytkem je třeba rozumět sudokopytníky chované pro hospodářské účely (krávy, kozy, ovce, prasata, jamy, jaky apod.) NOZ tak vylučuje ze zákazu koně (patrně z důvodů agroturistiky a hipoturistiky). Dle důvodové zprávy není zakázán ani průhon mul, oslů a mezků. Právní jednání, kterým by byla zřízena služebnost průhonu přes lesní pozemek, by bylo neplatné ve smyslu 580 odst. 1 NOZ. Protože komentované ustanovení chrání veřejný zájem na ochraně lesů, patrně by takové ujednání navíc narušovalo veřejný pořádek. K neplatnosti takového jednání by mělo být přihlédnuto z úřední povinnosti.

48 Vykupitelnost lesních služebností Služebnosti k pozemku plnící funkci lesa lze zřídit jen jako vykupitelné. Podmínky výkupu musí být již při zřízení služebnosti předem určeny. Vykupitelností se rozumí právo vlastníka služebného lesního pozemku vyvolat zánik služebnosti jednostranným právním jednáním. Splní-li vlastník služebného pozemku podmínky výkupu, služebnost zanikne, a to i proti vůli oprávněného ze služebnosti. K zániku služebnosti není třeba vkladu do veřejného seznamu ( 1300 a contrario), jedná se o zánik práva ze zákona. Vlastník služebného pozemku se může domáhat uvedení zapsaného stavu do souladu se stavem skutečným podle 985. Podmínky výkupu musí být určeny již při zřízení služebnosti, jinak by šlo o právní jednání neplatné ( 580 odst. 1). V podmínkách výkupu by měl být především stanoven způsob výpočtu náhrady za zánik služebnosti. Doporučuje se rovněž stanovit výpovědní lhůtu, po jejímž uplynutí se právní jednání vlastníka služebného pozemku směřující k zániku služebnosti stane účinným. Z povahy věci tak plyne, že podmínky by měly být uvedeny ve smlouvě, v pořízení pro případ smrti, v rozhodnutí orgánu veřejné moci. Jinak by šlo o neplatné jednání. Protože komentované ust. chrání zájem na ochraně lesů, takové právní jednání by také narušovalo veřejný pořádek, k neplatnost takového ustanovení by tedy mělo být přihlédnuto z úřední povinnosti.

49 Zánik služebnosti - trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě (zánik ze zákona) - při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby, se vlastník služebné věci může domáhat zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu (zánik rozhodnutím soudu, pokud soud žalobě vyhoví) - vymazáním z veřejného seznamu, dohodnou-li se strany na zrušení služebnosti zapsané v tomto seznamu - uplynutím doby, na kterou byla služebnost sjednána, lze ji ujednat i tak, že služebnost zanikne při dosažení určitého věku jiné osoby (dřívější smrt této osoby nemá na trvání služebnosti vliv) - osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby, při rozšíření služebnosti i na dědice se má za to, že jimi jsou zákonní dědicové první třídy (nabyla-li služebnost právnická osoba, trvá po dobu trvání této právnické osoby)

50 NOZ A MYSLIVOST - Trvání ručení členů honebních společenstev za závazky honebního společenstva dle 27 zákona o myslivosti za účinnosti NOZ - Odpovědnost členů volených orgánů podle 159 NOZ - Neplatnost rozhodnutí orgánu spolku dle 258 NOZ - Přiměřené zadostiučinění člena spolku dle 261 NOZ - Škoda způsobená zvířetem dle 2933 NOZ

51 Co je to honební společenstvo? - právnická osoba sloužící k zajištění práv a oprávněných zájmů svých členů v souvislosti s výkonem práva myslivosti - vykonává právo myslivosti užíváním honitby a) samostatně nebo b) pronajímá společenstevní honitbu za tímto účelem jiným osobám. - členy mohou být osoby, které vlastní v daném místě a čase souvislé honební pozemky - honební společenstvo hospodaří s vlastním majetkem - odpovídá za své závazky celým svým majetkem - členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva

52 Ručení členů honebních společenstev - uplatní se subsidiárně až tehdy, nedostojí-li společenstvo svým závazkům - je poměrné dle podílu člena na rozhodování i na čistém výtěžku - tj. vahou jeho hlasů (výměrou svých honebních pozemků) k poměru všech hlasů (výměře všech honebních pozemků) v honebním společenstvu - uplatní se obecná úprava ručení an. NOZ (viz dále) - dle 38 odst. 3 písm. f) zákona o obcích obec smí ručit za závazky honebních společenstev - riziko ručení - náhrada škod způsobených zvěří na zemědělských a lesních porostech v případě, že honební společenstvo honitbu nepronajme, ale bude myslivost provádět na vlastní účet

53 Odpovědnost členů volených orgánů podle 159 NOZ Požadavky na výkon funkce člena voleného orgánu právnické osoby (1) Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. (2) Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval. (3) Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.

54 Jaký je právní vztah mezi členem voleného orgánu a právnickou osobou? NOZ tento právní vztah výslovně nevymezuje. Literatura (např. komentář k NOZ od nakl. C. H. Beck) dovozuje, že se subsidiárně (podpůrně) uplatní ustanovení NOZ o příkazní smlouvě (viz 2430 a násl. NOZ). Výjimky - stanoví-li jinak: - příslušná právní úprava nebo - smlouva o výkonu funkce člena voleného orgánu.

55 Co zahrnuje péče řádného hospodáře? NOZ zavedl obecnou povinnost každého člena voleného orgánu právnické osoby jednat s péčí řádného hospodáře. Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře se přitom rozumí povinnost vykonávat funkci člena voleného orgánu s: - nezbytnou loajalitou, - potřebnými znalostmi, - potřebnou pečlivostí.

56 Co je to nezbytná loajalita? = povinnost při výkonu funkce vždy upřednostňovat zájmy právnické osoby před svými vlastními, před zájmy svých blízkých apod. Podle dosavadních právních předpisů dovozována: - pro členy orgánů obchodních společností, resp. družstev prostřednictvím odkazu na mandátní smlouvu. Dle NOZ: - povinnost loajality platí obecně pro jednání každého člena voleného orgánu právnické osoby.

57 Povinnost mlčenlivosti jako součást povinnosti loajality Povinnost loajality nepochybně zahrnuje též povinnost mlčenlivosti. Člen statutárního orgán musí mlčet o: - důvěrných informacích - získaných v rámci výkonu funkce - vč. obchodního tajemství Výjimka: Důvěrné informace lze poskytnout, pokud jejich zpřístupnění vyžaduje: - zákon, vykonatelné soudní rozhodnutí nebo jiný požadavek na řádný výkon funkce, - povinnost respektovat zakladatelské právní jednání právnické osoby a právní předpisy (například v otázkách působnosti jednotlivých orgánů), případně, - rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby.

58 Povinnost jednat s potřebnými znalostmi a pečlivostí - činit právní jednání týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě - pečovat o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek - být vybaven všemi odbornými znalostmi, které souvisejí s funkcí - mít základní znalosti umožňující rozeznat hrozící škodu a zabránit jejímu způsobení na spravovaném majetku - povinnost rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu, a zajistit takovou pomoc - povinnost být informován o průběžných výsledcích hospodaření právnické osoby

59 Domněnka porušení péče řádného hospodáře NOZ nově reaguje na situaci, kdy: - určitá osoba přijme funkci člena voleného orgánu, ač - si musí být vědoma, že na výkon funkce nestačí. Pokud z toho nevyvodí důsledky, tedy takovou funkci člena voleného orgánu přijme, resp. v ní setrvává, zakládá ustanovení 159 odst. 1 vyvratitelnou právní domněnku, podle které takový člen voleného orgánu právnické osoby jedná nedbale. Domněnka nedbalosti člena voleného orgánu má význam v případě, že člen voleného orgánu právnické osoby způsobí právnické osobě škodu. Nebude-li tato domněnka dotčeným členem voleného orgánu vyvrácena a budou-li splněny ostatní podmínky odpovědnosti, bude takový člen voleného orgánu povinen nahradit vzniklou škodu. Domněnku nedbalosti nicméně nelze vykládat jako domněnku zavinění.

60 Důsledky porušení péče řádného hospodáře Porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ve smyslu 159 odst. 1 NOZ je porušením smluvní povinnosti ve smyslu Vznik funkce voleného orgánu na základě volby, jmenování či jiného povolání do funkce ( 152 odst. 2) a její přijetí ze strany člena voleného orgánu je zvláštním důvodem uzavření smlouvy mezi členem voleného orgánu a touto právnickou osobou. Z 2913 v této souvislosti plyne, že člen voleného orgánu právnické osoby, který porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a způsobil tím právnické osobě škodu, tuto škodu nahradí. Povinnosti k náhradě se člen voleného orgánu zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti dočasně nebo trvale bránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá z osobních poměrů člena voleného orgánu ho však povinnosti k náhradě nezprostí (viz 2913 odst. 2). Vedle náhrady škody případně újmy ručí člen voleného orgánu právnické osoby za dluhy této právnické osoby za podmínek vymezených v ustanovení 159 odst. 1 NOZ. Vedle soukromoprávní odpovědnosti může mít porušení péče řádného hospodáře na straně člena voleného orgánu právnické osoby též důsledek v podobě trestněprávní odpovědnosti, např.: - porušování povinností při správě cizího majetku podle 220 nebo 221 TZ, - zneužití informací a postavení v obchodním styku podle 255 TZ.

61 Ručení členů voleného orgánu právnické osoby člen voleného orgánu je povinen splnit dluh odpovídající neuhrazené škodě vzniklé v důsledku porušení jeho povinností při výkonu funkce bez zbytečného odkladu poté, co je právnickou osobou (věřitelem) o plnění tohoto dluhu požádán člen voleného orgánu ručí za dluhy právnické osoby v rozsahu, v jakém právnické osobě způsobenou škodu nenahradil existenci škodného nároku musí posoudit soud jako otázku předběžnou, a to v rámci řízení o žalobě věřitele (právnické osoby) vůči členovi voleného orgánu právnické osoby domáhající se úhrady svého dluhu za právnickou osobou z titulu ručen není nutné, aby právnická osoba skutečně zažalovala člena voleného orgánu právnické osoby na náhradu škody žalobce ale musí v konkrétním řízení prokázat předpoklady odpovědnosti člena voleného orgánu k náhradě škody podmínkou nároku z titulu ručení je skutečnost, že věřitel se plnění na právnické osobě nemůže domoci to bude muset věřitel v případném řízení proti členovi voleného orgánu právnické osoby prokázat; typickým případem bude skutečnost, že právnická osoba je v úpadku z 2021 odst. 1 NOZ lze dovodit, že věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnila-li právnická osoba v přiměřené lhůtě dluh, ač ji k tomu věřitel v písemné formě vyzval; takové výzvy nebude třeba, nemůželi ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že právnická osoba dluh nesplní (viz 2021 odst. 1 NOZ) ručitelský závazek členů voleného orgánu právnické osoby nezanikne ani tím, že poté, co příslušný ručitelský závazek vznikne, dojde k zániku funkce dotčeného člena voleného orgánu (ručitele) Z 2023 odst. 1 NOZ plyne, že člen voleného orgánu (jako ručitel) může vůči věřiteli uplatnit veškeré námitky, které má právnická osoba proti tomuto věřiteli ručitelů členů voleného orgánu - může být více. Pak se uplatní 2027 NOZ a každý z ručitelů ručí za celý dluh. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník ( 2027 NOZ).

62 Promlčení a zánik ručitelského závazku Promlčení: právo věřitele vůči členovi voleného orgánu se nepromlčí před promlčením práva vůči právnické osobě uznání dluhu právnickou osobou je podle 2025 odst. 1 účinné vůči členovi voleného orgánu, vysloví-li s tím člen voleného orgánu souhlas Zánik: - z 2026 odst. 1 NOZ plyne, že ručitelský závazek člena voleného orgánu zaniká zánikem dluhu, který zajišťuje - ručení však podle 2026 odst. 2 nezaniká, pokud dluh zanikl pro nemožnost plnění právnickou osobou a člen voleného orgánu jej splnit může, nebo pro zánik této právnické osoby

63 Neplatnost rozhodnutí orgánu spolku a právo na přiměřené zadostiučinění U soudu se lze domáhat vydání rozhodnutí o neplatnosti rozhodnutí spolku pro jeho rozpor: - se zákonem či - stanovami Kdo se neplatnosti může domáhat? - člen spolku - ten, kdo má na tom zájem hodný právní ochrany (např. ochrana proti důsledkům sankce vůči osobě, která není ani nebyla členem spolku, a přesto byla rozhodnutím spolku postižena; Nejvyšší soud: ač nejde o členy svazu, mají tyto osoby právě z důvodu majetkové újmy právo domáhat se žalobou určení, že rozhodnutí disciplinární komise je neplatné ) Podmínka soudního vymáhání: - vyčerpání interního spolkového přezkumu (tuto možnost ale nemají nečleni) Kdy soud žalobě na neplatnost rozhodnutí nevyhoví? - došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit - bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře Právo na přiměřené zadostiučinění člena spolku přichází v úvahu tehdy: - pokud soud nevysloví neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, přitom ale - je-li rozhodnutí spolku je v rozporu se zákonem nebo se stanovami - porušil-li spolek základní členské právo člena závažným způsobem

64 Škoda způsobená zvířetem úprava v NOZ Kdy nahradí vlastník škodu způsobenou zvířetem? - bylo-li zvíře pod jeho dohledem - bylo-li zvíře pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil - zatoulalo-li se zvíře nebo uprchlo Kdo zaplatí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem? - osoba, které zvíře bylo svěřeno - osoba, která zvíře chová nebo jinak používá

65 Odpovědnost vlastníka za škodu způsobenou zvířetem nezáleží, zda má nad zvířetem kontrolu bez ohledu na zavinění nevyžaduje se deliktní způsobilost vlastnické právo prokazuje poškozený společně s nezletilými dětmi jako vlastníky bude k povinnosti nahradit újmu volán též jejich zákonný zástupce, neboť splní podmínky pro to, aby byl považován za osobu, která zvíře chová Kdy vlastník přestává být vlastníkem? Stane-li se zvíře zvířetem bez pána: zajaté zvíře se stává zvířetem bez pána, jakmile získá svobodu a jeho vlastník je bez prodlení a soustavně nestíhá nebo nehledá ve snaze je znovu zajmout, ledaže je označeno způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit ( 1046 odst. 2). zkrocené zvíře - stává se zvířetem bez pána, pokud je vlastník nestíhá a pokud se ani samo k vlastníkovi v přiměřené době (šesti týdnů) nevrátí, ač mu v tom nikdo nebrání ( 1047 odst. 1).

66 Odpovědnost toho, komu bylo zvíře svěřeno nebo kdo zvíře chová nebo jinak používá = detentora Důvod odpovědnosti detentora - ulehčení procesního postavení poškozeného Detentorem je ten: - kdo pečuje o přístřeší zvířete - kdo pečuje o obživu zvířete - kdo hradí náklady za obživu zvířete - kdo hradí pojištění zvířete z důvodu možného způsobení újmy - kdo používá zvíře v domácnosti Bude-li vlastníkem zvířete nezletilé dítě, pak o jeho chov se s největší pravděpodobností starají rodiče, čímž je založena jejich povinnost k náhradě. Mezi vlastníkem a detentorem solidární povinnost k náhradě újmy

67 Škoda způsobená zvířetem úprava v zákoně o myslivosti Předpoklady vzniku odpovědnosti k náhradě škody způsobené výkonem práva zvěří: a) vznik škody na honebních pozemcích, nesklizených polních plodinách, vinné révě, ovocných kulturách a lesních porostech b) škoda byla způsobena zvěří, tedy obnovitelným přírodním bohatstvím představovaným populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech 2 písm. c) a d) zákona o myslivosti

68 Subjekty odpovědnosti za škody způsobené zvěří 1) stát v případech stanovených zákonem č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, tedy některých škod způsobených těmito volně žijícími živočichy: a) bobr evropský (Castor fiber L.), b) vydra říční (Lutra lutra L.), c) kormorán velký (Phalocrocorax carbo L.), d) los evropský (Alces alces L.), e) medvěd hnědý (Ursus arctos L.), f) rys ostrovid (Lynx lynx L.), g) vlk (Canis lupus L.). 2) uživatel honitby u zvěře, u níž je stanovena doba lovu (je-li uživatel honitby myslivecký spolek, má povinnost uhradit škodu spolek, ale jeho členové za škodu ručí výjimečný případ ručení v případě spolku) 3) za speciálních podmínek uživatel obory