Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 1/2011. číslo 100

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 1/2011. číslo 100"

Transkript

1 Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 1/2011 číslo 100 Teoretický časopis věnovaný otázkám postavení člověka ve světě, ve společnosti, v současném dění Obsah: 1. ÚVODNÍ POZNÁMKA TÉMA ČÍSLA SEBEREFLEXE SPOLEČENSKÉ REALITY...3 SEBEREFLEXE V POLITICE (JAKUB ŠTĚDROŇ, BOHUMÍR ŠTĚDROŇ)...3 KRIZE NEKONČÍ (PAVEL SIRŮČEK)...9 K SEBEREFLEXI SPOLEČENSKÉ REALITY (JIŘÍ MIHOLA)...19 NĚKOLIK POZNÁMEK SEBEREFLEXI SPOLEČENSKÉ REALITY (RADIM VALENČÍK) HLAVNÍ MATERIÁLY...21 TERORISMUS A JEHO DOPADY V KONTEXTU S INFORMAČNÍMI MÉDII (JAROSLAV ŠETEK)...21 VÝVOJ PRŮMĚRNÉ MZDY ČESKÉ REPUBLIKY (JIŘÍ ZMATLÍK, MAREK ŠTELČÍ) RECENZE...30 K PROBLEMATICE POHRANIČNÍCH VZTAHŮ V EU (ONDŘEJ ROUBAL)...30 DALŠÍ MONOGRAFIE K TEORII REDISTRIBUČNÍCH SYSTÉMŮ (BOHUMÍR ŠTĚDROŇ) K TEORII REDISTRIBUČNÍCH SYSTÉMŮ...33 TEORIE HER, BANKOVNICTVÍ, RIZIKO A NEJISTOTA (IVO STÁŇA)...33 MARATHON Internet: Vydává: Radim Valenčík jménem Otevřené společnosti příznivců časopisu MARATHON Vychází od listopadu 1996 Registrační značka: MK ČR 7785 ISSN Redigují: Vladimír Prorok Pavel Sirůček Radim Valenčík ( ) Redakce a administrace: Radim Valenčík, Ostrovní Praha 1 tel.:

2 2 MARATHON is a bi-monthly Internet magazine founded in Prague at the end of Its aim is to help to clarify, from central and east European perspective, the reasons of present entanglement of the world developments, and participate in the search for prospective solutions. About 120 authors contribute to the magazine on a regular basis and more write for it occasionally. So far MARATHON has been published in Czech with occasional documentation annexes in English or German. English summaries of articles are envisaged based on specific interests of readers. Themes most often treated in the magazine include human capital, investments in education and other forms of human capital, nature and consequences of globalization, new approaches in economic theory (an attempt for synthesis of seemingly disparate concepts of K. Marx, J. Schumpeter, M. Friedman, G. Becker and R. Reich with regard to role played by innovations and the search for new space for economic growth), etc. Several specific projects of human capital investments have been developed on the basis of concepts analyzed in MARATHON. The magazine can be accessed at: contact: Do rukou se vám dostává časopis Marathon 1/2011. Jako obvykle, nejdřív některá základní sdělení: - Zatím je časopis šířen finančně nenáročnými formami - několik xerokopií, prostřednictvím disket, zasílán prostřednictvím fax modemu, prostřednictvím sítě INTERNET (http://valencik.cz/marathon). - Časopis vychází jednou za dva měsíce, vždy 15. dne prvního z dvojice měsíců, které jsou po sobě. Nejbližší řádné číslo (2/2011) bude vydáno a objeví se na Internetu 15. března Rozsah časopisu je 40 stran tohoto formátu, což odpovídá přibližně 120 stranám standardního formátu. - Kontaktní spojení, na kterém lze získat podrobnější informace o časopisu, vyjádřit připomínky, zaslat příspěvek apod., je (prozatím) prostřednictvím domácího telefonu: (R.Valenčík). - Příspěvky, případně připomínky a náměty, vzkazy redakci apod. lze rovněž zasílat na ovou adresu: - V srpnu 1997 byl Marathon registrován ministerstvem kultury ČR, na vyžádání je distribuován užšímu okruhu čtenářů v běžné časopisecké podobě, je rovněž k dispozici v Národní knihovně v Praze Klementinu. - V časopisu jsou uveřejňovány materiály vzniklé při řešení projektu GA ČR Teorie redistribučních systémů (vedený pod číslem 402/09/0086). - Od počátku roku 2006 je Marathon vybaven redakčním systémem, prostřednictvím kterého lze zveřejňovat příspěvky a reagovat na již uveřejněné příspěvky. - Příspěvky uveřejňujeme vždy recenzované, zpravidla včetně recenze (příp. ohlasu). 1. Úvodní poznámka 100. číslo časopisu Marathon si připomeneme na podzim tohoto roku. Jako téma kulatého čísla jsme zvolili Sebereflexe naší společenské reality v několika aspektech z hlediska civilizace (kam jsme došli a co dál), z hlediska smyslu, z hlediska toho, o co jde apod.. Nedocenili jsme skutečnost, že na konci roku jsou všichni nejvíce přetíženi a tak se nám sešli příspěvky jen od těch nejobětavějších. Obsahově jsou však velmi zajímavé. Pokusíme udržet téma a zveřejnit další příspěvky v dalších číslech. K obsahu tohoto čísla Jako hlavní materiály se nám sešly příspěvky odlišného typu Terorismus a jeho dopady v kontextu s informačními médii od Jaroslava Šetka. Navazuje na některé dříve publikované práce tohoto autora. Původní aspekty analýzy vývoje průměrné mzdy České republiky autorů Jiřího Zmatlíka a Marka Štelčí. Obsah čísla je doplněn dvěma recenzemi, z nichž jedna je věnována právě vycházející monografii, v níž je uceleně shrnuto, co bylo doposud vykonáno v teorii redistribučních systémů. Dále je zařazeno další pokračování práce I. Stáni Teorie her, bankovnictví, riziko a nejistota. Nové učebnice mikroekonomie Na závěr úvodu k tomuto číslu bychom ještě rádi upozornili na dvě nové učebnice mikroekonomie autorů Herberta Heisslera, Radima Valenčíka a Petra Wawrosze. Jsou určeny pro základní (bakalářský) a střední (magisterský, resp. inženýrský) kurz. Vycházejí z pojetí mikroekonomie jako obecné teorie lidského rozhodování a tudíž i lidského jednání. Učebnice pro střední kurz kromě jiného velkou pozornost věnuje

3 3 mikroekonomickému pohledu na utváření lidské psychiky, teoretickým východiskům komplexního pojetí reforem systémů sociálního investování a sociálního pojištění (tj. financování vzdělání, zdravotní péče a penzí), rovněž tak obsahuje ucelený přehled mikroekonomických aplikací teorie her. Při jejich studiu čtenář zjistí, že mikroekonomická teorie není jen o ekonomii, ale poskytuje oporu při pochopení nejintimnějších aspektů lidské psychiky i společenského dění. Učebnice lze koupit ve všech větších prodejnách knih, poněkud levněji v prodejnách VŠFS či objednat mailem (viz 2. Téma čísla sebereflexe společenské reality Sebereflexe v politice Jakub Štědroň, Bohumír Štědroň Abstract: The article deals with the system aspects of the self reflection in the politics. The self reflection is analysed as a feed back in cybernetics in term of neccesity of the political reform. Key words: self reflection, feedback, political reform Abstrakt: Článek se zabývá systémovými aspekty sebereflexe v politice. Sebereflexe je považována za zpětnou vazbu nutnou pro reformu politického systému. Klíčová slova: sebereflexe, zpětná vazba, politická reforma Sebereflexi můžeme v systémových disciplínách včetně kybernetiky považovat za ekvivalent zpětné vazby, kde je definována řada základních pojmů: Systém je část prostředí, kterou lze od jeho okolí oddělit prostřednictvím fyzické nebo myšlenkové hranice. Systém je tvořen vzájemně propojenými částmi - podsystémy. Z hlediska popisu systému dále nedělitelné podsystémy nazýváme elementárními prvky. Systém můžeme popsat pomocí: 1) množiny vnějších veličin (zdrojový systém); systém je potom daná množina veličin uvažovaných na určité rozlišovací úrovni 2) dané aktivity (datový systém); systém je potom souborem variací veličin v čase 3) chování (generativní systém); systém je potom časově invariantním vztahem mezi okamžitými, minulými, či budoucími hodnotami zvolených veličin 4) prvků a vazeb; systém je potom danou množinou prvků spolu s jejich chováním a množinou vazeb mezi těmito prvky a okolím 5) stavově přechodové struktury; systém je potom danou množinou stavů spolu s množinou přechodů mezi nimi. Zpětná vazba: Princip zpětné vazby byl znám již dříve v regulační technice a používal se při návrhu zpětnovazebních zesilovačů pro účely sdělovací techniky. Zakladatelé kybernetiky ale rozpoznali, že jde o velmi obecný princip. Je především zásluhou kybernetiky, že se stal obecně známým a umožnil vysvětlit řadu dějů odehrávajících se v nejrůznějších dynamických systémech. Uzavřené systémy nemají žádnou interakci s okolím, opakem jsou systémy otevřené. Deterministické systémy jsou ty, u nichž jsou hodnoty výstupních veličin jednoznačně určeny průběhem veličin vstupních. Stochastické systémy jsou ty, jejichž výstupní veličiny jsou určeny pouze s jistou pravděpodobností. Statické systémy (kombinační systémy, systémy bez paměti) jsou ty, u nichž jsou všechny veličiny jednoznačně určeny okamžitými hodnotami veličin vstupních. Opakem jsou systémy dynamické (sekvenční systémy, systémy s pamětí). Kauzální (příčinný) vztah je množina uspořádaných párů příčina - následek. Kauzální vztah mezi veličinami je nutno chápat podmíněně vzhledem ke znalostem, které o systému v daném okamžiku máme.

4 4 Regulace je udržování hodnot zvolené veličiny podle daných podmínek a měřených hodnot této zvolené veličiny. Politický systém představuje otevřený stochastický systém s kyvadlovým pohybem od superstability (rakousko-uherská popř. brežněvova monarchie) k anarchii (francouzská nebo ruská revoluce) se základní tendencí ke snižování počtu obyvatelstva na spravovaném teritoriu. Je zajímavou otázkou, nakolik jsou superstabilní politické systémy schopny využívat sebereflexi formou zpětné vazby ke své modifikaci. Historie zná řadu příkladů: V roce 285 římský císař Dioklecián dělí svou moc se spoluvladaři; rozsáhlá říše již není řiditelná jedním manažerem z jednoho místa. V USA byl Franklin Delano Roosevelt zvolen prezidentem čtyřikrát (1932, 1936, 1940 a 1944) a došlo k výrazné degeneraci celého politického systému. Sebereflexe přinesla XXII. dodatek americké ústavy v roce 1951:jedno funkční období trvá 4 roky a nikdo nesmí být zvolen na víc, než dvě volební období (na rozdíl např. od ČR toto ustanovení není omezeno tím, že by bylo zakázáno být zvolen pouze dvakrát za sebou, zákaz je absolutní). Je pravděpodobné, že schopnost politické sebereflexe mají jen otevřené systémy s neblokovanými karierními kanály (císař Dioklecián byl synem propuštěného otroka). Ve své nadčasové divadelní hře M.Uhdeho Král Vávra, která představuje rovněž model současného politicko-ekonomického uspořádání, nám sděluje vlivný šéfredaktor časopisu Krok vpřed: Nezáleží, jaká fakta vidíme, ale odkud je vidíme. Pak je zřejmé, že některá prostě neuvidíme. Schovají se nám za to, co vidíme. Proto je tak důležitá pozice, ve které stojíme, protože ta rozhoduje o tom, co vidíme. Nezbývá než připomenout, že ve feudální monarchii se státním náboženstvím (tvrdícím, že je možné řídit zemskou poloosu), které uvedená satirická hra rovněž modeluje, je další figurka, ideologický tajemník Kukulín oholen. Přestože tím porušuje zákony karikovaného politického systému, nehrozí mu trest. Podívejme se na globální vývoj (2011) ze zcela nové pozice. Globální politicko-ekonomické uspořádání má naprogramováno celou řadu kukulínovských výjimek, které dávají tušit, že král Vávra vlastně zemskou poloosu neřídí. K těmto významným komponentám, pyramidálně destabilizujícím současné politické a ekonomické uspořádání, patří: I. daňové ráje, které představují země, ve kterých jsou minimálně zdaněny nebo nejsou zdaněny vůbec zahraniční firmy a subjekty. Zisky těchto společností podléhají jen minimálnímu zdanění, a co se týče dividend, ty nejsou zdaněny prakticky vůbec. Dále jsou také osvobozeny od cla při dovozu hmotného či nehmotného investičního majetku, většinou nezbytného pro podnikatelský provoz. Ve většině případů přesahuje počet registrovaných firem počet obyvatel země. Odhaduje se, že ve světě existuje okolo 74 daňových rájů a jejich počet pyramidálně roste. Se šarmem tajemníka Kukulína v malém mechanismu krále Vávry postupují Spojené státy americké, které jsou jedním z největších kritiků daňových rájů (OFC). USA mají na svém území hned několik offshore oblastí. Mezi ně patří Delawer, New York a dokonce i celá Kalifornie. V tabulce níže se nachází výčet dalších offshore center, která se nachází v USA. Tabulka: Přehled vybraných rájů v USA Jurisdikce (stát) Kód státu Doba nutná k založení LLC Poplatky za založení a 1. rok správy California CA 2-4 týdny $ $ Delaware DE 3-5 týdnů $ $ 990 Florida FL 4-5 týdnů $ $ 990 Indiana IN 2-4 týdny $ $ 990 Iowa IA 2-4 týdny $ $ 990 Nevada NE 3-4 týdny $ $ 990 New York NY 2-4 týdny $ $ 990 Oregon OR 2-4 týdny $ $ 990 Texas TX 2-3 týdny $ $ 990 Washington WA 2-4 týdny $ $ 990 Zdroj: Obnovovací poplatky v dalších letech Podobným případem je Velká Británie, která sice mediálně brojí proti daňovým rájům, ale sama má na svém území a ve svých dominiích OFC. Mezi jedno z nich patří Britské Panenské ostrovy. Standardně zakládáme

5 5 společnosti se základním kapitálem ve výši ,- USD, což je maximální částka pro aplikaci minimální paušální daně ve výši 350,- USD. Základní kapitál nemusí být plně splacen. Jedinou povinností společnosti je udržovat sídlo společnosti na BPO, mít zde svého registračního agenta a vládě hradit roční paušální daň ve výši 350,- USD. Jurisdikce Britských panenských ostrovů sice umožňuje společnostem vydat akcie na majitele, takové akcie však za žádných okolností nesmí opustit území ostrovů. Klientovi je tak vlastnictví akcií deklarováno pouze písemným prohlášením agenta, notáře či správce akcií, že je skutečným vlastníkem společnosti. Je zde zaregistrováno na společností. Mezi další OFC patří například Seychely, Lucembursko, Bahamy kde je zaregistrováno na společností. Tabulka Srovnání HDP vybraných států HDP - celkový HDP na obyv. Stát pořadí hodnota (mil. USD) pořadí hodnota (v USD) USA Čína Francie Itálie Japonsko Německo Rusko Velká Británie Česká republika Belize Hongkong Kajmanské ostrovy neuvedeno 15 neuvedeno Malta Ostrov Man Panama Seychely Zdroj: Zajímavé je sledovat výši HDP na obyvatele. Do popředí se nám tak dostane hned několik daňových rájů. Ostrov Man vykazuje vyšší HDP na obyvatele, než např. Německo, Japonsko nebo Francie a nejde o ojedinělý případ. II. Hedgeové fondy jsou další destabilizujícím faktorem světové ekonomiky; bez komentáře uvádím tabulku příjmů jejich top manažerů: Nejlépe placení manažeři (2008) hedgeových fondů: Manažér fondu Název fondu Příjem v USD 1. James Simons Renaissance Technologies 2,5 mld. 2. John Paulson Paulson & Co. 2 mld. 3. John Arnold Centaurus Energy 1,5 mld. 4. George Soros Soros Fund Management 1,1 mld. 5. Raymond Dalio Bridgewater Associates 780 mil. 6. Bruce Kovner Caxton Associates 640 mil. 7. David Shaw D. E. Shaw & Co. 275 mil. 8. Stanley Druckenmiller Duquesne Capital Man. 260 mil David Harding Winton Capital Man. 250 mil Alan Howard Brevan Howard Asset Man. 250 mil John Taylor jr. FX Concepts 250 mil. Zdroj:

6 6 III. Privilegované firmy (ke kterým patří např. známé sportovní kluby včetně kanadsko-americké NHL) svým napojením na politické a finanční struktury nemusí dodržovat obecná pravidla hry a vynucují si zvláštní režim popř. změny zákonů. Uveďme dva případy: American International Group, Inc. (AIG), je vedoucí mezinárodní společnost v oblasti pojištění a finančních služeb se sídlem v USA a je největším upisovatelem obchodních a průmyslových rizik ve Spojených státech a patří mezi nejvýše hodnocené pojistitele v oblasti životního pojištění. Její dceřiné společnosti nabízejí širokou škálu všeobecného a životního pojištění pro firmy, instituce a individuální klienty ve více než 130 zemích a jurisdikcích po celém světě. Takže tento pojišťovací gigant vykázal za poslední čtvrtletí 2008 ztrátu téměř dvaašedesát miliard dolarů, a to představuje největší čtvrtletní ztrátu v historii amerických firem. Americká vláda pomohla AIG několikrát; poprvé, kdy se kvůli špatným sázkám na hypoteční cenné papíry ocitla AIG blízko kolapsu, podruhé v podobě odkoupení ztrátových investic a zmírnění podmínek splátky úvěrů. Celkově tak AIG v roce 2008 od státu obdržela injekci v přepočtu zhruba za tři a čtvrt biliónu korun. Značnou pozornost americké ale i světové veřejnosti vyvolala skutečnost, že si asi čtyři sta šedesát vedoucích manažerů vyplatilo vysoké bonusy v celkové výši sto pětašedesáti milionů dolarů, z toho dvaadvacet manažerů mělo dostat více než čtyřicet procent z uvedené finanční injekce.velká část státní pomoci vzápětí skončila v rukou věřitelů AIG včetně arabských šejků. Podle nedávno zveřejněných údajů mezi největší příjemce těchto peněz náleží Goldman Sachs s téměř třinácti miliardami dolarů, Merrill Lynch s téměř sedmi miliardami dolarů, Bank of America z přes pět miliard atd. Američtí plátci daní navíc prostřednictvím AIG vydatně zasponzorovali i evropské banky, kterým připadlo zhruba šedesát miliard dolarů. Podobně jako u AIG jde jednoznačně o degeneraci manažerské elity i u firmy GENERAL MOTORS. Veškerá moc byla soustředěna v rukou generálního ředitele, dozorčí rada a představenstvo byly spolehlivým spolkem přátel generálního ředitele, odbory byly pozitivně diskriminovány finančními bonusy. Od roku 1990 je společnost ve ztrátě, ztráta představuje v roce 1992 třiadvacet miliard dolarů. Vedení firmy a akcionářům trvá jedenáct let, než je neschopný ředitel Roger Smith odvolán, a novým generálním ředitelem se stane jeho příbuzný Jack Smith a chronická krize trvá. Od roku 2005 ztráta představuje osmaosmdesát miliard dolarů a soustavně klesá tržní podíl z šedesáti procent v roce 1972 na méně než dvacet procent v současnosti. Ukazuje se, že pokud jde o velké firmy, a to nejen v USA, EU a Japonsku, mohou dlouhodobě přežívat v současném politickém a ekonomickém uspořádání i zcela neefektivně fungující, s neschopným managementem a netransparentním vedením, které je propojeno s politickými strukturami. Shrneme-li uvedené zdánlivě nesouvisející skutečnosti, je zřejmé, že globálnímu enronovskému kolapsu ekonomického a politického systému je možné zabránit reformou legislativního systému. V České republice je např. nutné: 1. eliminovat feudální výsady poslanců, ministrů a velkých firem v ČR na úroveň britského nebo švédského modelu, upevnění nezávislosti poslanců a senátorů úpravou platu na úroveň poslanců Evropského parlamentu. Tento plat může být procentuálně snížen o procentuální částku zvyšujícího se deficitu nebo propadu zahraničního obchodu. Poslanec nesmí zastávat žádnou jinou funkci a musí se plně věnovat práce ve sněmovně. Součástí kontrolních mechanismů (kontrola prostřednictvím voleb je zcela nedostatečná) je nutná i antidopingová kontrola poslanců, ministrů a managementu velkých firem; positivní test znamená okamžitou ztrátu mandátu a na základě rozhodnutí soudu časově omezený zákaz činnosti (podobně jako ve sportu). Podívejme se, jak se může vyvíjet zadluženost státu bez osobní zainteresovanosti politiků:

7 7 2. presidenti, vicepresidenti a dozorčí rady velkých firem jsou ve funkci jen na dvě funkční období (8 let) a veškeré finanční bonusy jsou vypláceny až po skončení uvedeného funkčního období novou dozorčí radou firmy, ukáže-li se, že velká firma byla dobře strategicky řízena, 3. nový zákon o lobbingu: poslanci a ministři musí evidovat veškeré kontakty s velkými firmami; za nedostatky v evidenci např. opomenutí, že poslanec je na výplatní listině velké firmy, je okamžitá ztráta mandátu, Zde je možné převzít zkušenosti z USA, kde působí více jak 25 tisíc lobbyistických firem a každý půlrok předkládají detailní zprávu o svých aktivitách. Následující ukázka formuláře před jednáním s politikem obsahuje povinnou registrace s údaji: - identifikace lobbyisty -charakter návštěvy - oblast, pro kterou jde lobbovat - autorizace lobbyisty - čestné prohlášení o správnosti 4. podstatné zvýšení pravomocí antimonopolního úřadu a kontrolních úřadů, včetně imunity jejich vedení, 5. zvýšení pravomocí presidenta republiky: může jmenovat úřednickou vládu, složenou z odborníků, na celé jedno funkční období pro řešení nepopulárních opatření; taková vláda může vydávat dekrety s platností zákona. Tak lze navázat na historicky osvědčenou římskou tradici, kdy pro řešení náročných situací byl povolán na časově omezenou dobu diktátor, 6. redukce současného neefektivního a rozpadajícího se soudního systému na třístupňový: základní, odvolací, který rozhoduje, a ústavní, 7. implementace sofistikovaných právních nástrojů do mezinárodních arbitráží; v současnosti je možné promyšlenou a vykonstruovanou mezinárodní arbitráží vytunelovat celý státní rozpočet ČR. K těmto právním nástrojům by mohla patřit např. přezkoumatelnost výsledků mezinárodní arbitráže nejvyšším správním nebo ústavním soudem (jde o peníze daňových poplatníků), platnost arbitrážního rozhodnutí pouze při podpisu všech tří arbitrů popř. vymáhání prohrané částky od rozhodců, dopustí-li se rozhodci chyb, 8. řada další sofistikovaná opatření, zvyšujících transparentnost finančních transakcí (zrušení akcií na doručitele, skutečná nezávislost státních zástupců a policie aj.); řízení vědeckotechnického rozvoje aplikací úspěšných zahraničních modelů (Švédsko, Finsko aj.).

8 8 9. změna kompetencí Ústavního soudu, který nebude moci měnit zákony, ale v případě pochybení poslanců jim může opakovaně nadělit ztrátu 3 měsíčních platů a zbavením imunity je vydat k trestnímu stíhání, 10. Rozsáhlý americký státní projekt Apollo přistání na Měsíci v šedesátých letech (analogický stavbě římského Kolosea císařem Vespasiánem, kde byla zaměstnána více než polovina obyvatel Říma) zabezpečil na dvě desetiletí vysokou konkurenceschopnost americkým výrobkům a službám. Proto bude nutné aktualizovat se spojenci projednání realizace velkých nadnárodních projektů ( expedice na Mars nebo turistická základna na Měsíci s pozdější možností privatizace, rozmístění fotovoltaických článků na afrických pouštích, společná strategická aliance, zaměřená proti asteroidům aj.). Současné malé státní projekty (vojenská intervence v Iráku a Afganistánu popř. připravovaná intervence v Iránu) jsou pro technologický rozvoj a stabilizaci světové ekonomiky zcela nedostatečné. 11. Antifeudální zákon bude zakazovat působení rodinných příslušníků a blízkých osob v institucionálních strukturách a kumulaci funkcí: např. dcera předsedy vlády nemůže být ministrem, rodinní příslušníci poslanců nesmějí být zaměstnání v administrativním aparátu poslanecké sněmovny, hejtman nemůže být současně poslancem aj. Zajímavou skutečností je podíl feudalizace politických struktur na chronickém krizovém ekonomickém vývoji, kdy v některých jižních zemích EU vládne neomezeně jen jedna popř. dvě rodiny celou řadu let Bez implementace sofistikovaných reforem celého politického, ekonomického a legislativního systému, společenský pohyb půjde po trajektorii již citované nadčasové hry M.Uhdeho Král Vávra, kde jsou charakterizovány universální dvě etapy vývoje rozpadajícího politického systému: v první etapě se ještě neví, že král Vávra má oslí uši. Ve druhé etapě již oslí uši nevzrušují ani toho, kdo je má Pro politickou sebereflexi a zpětnovazební mechanismy přináší tedy současný vývoj (2011) řadu námětů a značné pole působnosti Literatura: 1. Štědroň, B, Budiš, P. Štědroň, B.j.: Marketing a nová ekonomika, C.H.BECK, 2009 Praha; ISBN Štědroň, B. a kol.: SVĚT 2050, nakladatelství Sdělovací technika, Praha 2005; ISBN X 3. Štědroň, B. in Zamazalová a kol.: Marketing, C.H.BECK 2010; ISBN Štědroň, B., Štědroň J. a kol.: Vybrané kapitoly z nové ekonomiky, nakladatelství WOLTERS KLUWER Praha 2010, ISBN Valenčík, Radim. Aplikace teorie her v ekonomice i v politice a otevřené problémy teorie redistribučních systémů. Mensa, XVII, 3. ISSN info 6 Budinský, Petr - Valenčík, Radim. Applications of theory of redistribution Systems to Analysis Competitivita. Ekonomický časopis, Bratislava : SAP, 57, 3, od s ISSN info 7. Valenčík, Radim. Mohou memplexy zablokovat reformy? (Co musí vzít v úvahu veřejné politiky). In Teoretické a praktické aspekty veřejných financí. Praha : Oeconomica, ISBN info 8. Valenčík, Radim - Budinský, Petr. Redistribution Systems, Cross-Coalitions among them and Complexes of Memes Securing their Robustness. Acta VŠFS, Praha : Vysoká škola finanční a správní, 3, 1, od s , 18 s. ISSN X info 9. Valenčík, Radim. Skutečné příčiny iracionality ve sporech o reformách systémů sociálního investování a sociálního pojištění. In Bílá místa teorie a černé díry reforem ve veřejném sektoru. Šlapanice : ESF MU, od s ISBN info 10. Valenčík, Radim. Teorie redistribučních systémů o čem je a co nového přináší? In Příloha časopisu Marathon ISSN info O autorech RNDr.Bohumír Štědroň,CSc. přednáší na VŠE Praha komerční a politický marketing a novou ekonomiku na ČVUT a Univerzity of Northern Virginia. Je členem americké a německé prognostické společnosti. Mgr.Jakub Štědroň je doktorandem FF KU Praha; prošel stáží ve Vídni a v Evropském parlamentu v Bruselu.

9 9 Krize nekončí Pavel Sirůček Text vznikl u příležitosti 100. čísla časopisu Marathon. Popřejme Marathonu, vše nej do dalších stovek. A hlavně poděkujme Radimovi V. za stovky a tisíce hodin obdivuhodné práce. Zároveň se autor omlouvá p. t. čtenářům, že v přehnaně hektickém přelomu roku nenašel více času, sil a klidu k tvorbě oslavného příspěvku důstojnějšího. Smělé plány byly... A snad již v číslech příštích... Níže jde o koláž střípků a pár námětů ke kritickému zamyšlení ohledně sebereflexe dnešní krizové reality. Kanibalsky jsou využity texty autora dohledatelné, včetně pramenů, v Marathonu či denním tisku i materiály Centra teoretických a strategických studií. Soudobé krize a (staro)nové jevy kapitalistické globalizace Dnešní svět je zasažen globální krizí ekonomickou, finanční, sociální, politickou, ekologickou či kulturní, krizí ideologií i hodnot aj. Popisy a vysvětlení příčin bývají odlišné, ale nesmí být přehlíženo zakotvení v globálním, ekonomicko-sociálním a politickém rámci. A tímto je globální kapitalismus. Jeho krize je všeobecná, strukturální i systémová. Nelze však podceňovat možnosti kapitalismu adaptovat se. Soudobé krize jsou mnohorozměrné, s kořeny ve vlastnickém uspořádání a plně potvrzují objektivní nevyhnutelnost krizového vývoje za kapitalismu. Mění se přitom role hlavních globálních hráčů, určujících hybných sil i možnosti globální aj. regulace. Diskutuje se i úloha národních států, kdy však tyto globální kapitál stále potřebuje. Minimálně na znárodnění privátních ztrát a reprivatizace zisků. Soudobá globalizace mnohé modifikuje, boří řadu mýtů i stereotypů, leč při zachování platnosti obecných zákonitostí kapitalismu. Včetně koncepce všeobecné krize, cyklických krizí z nadvýroby či znaků imperialismu. Nebezpečně postupuje oligarchizace politických a ekonomických struktur Západu. I aktuální krize nutno vsadit do rámce ambivalentních, multidimenzionálních, procesů globalizace, probíhajících diferencovaně na různých úrovních, kdy dochází k propojování a růstu závislostí i asymetriím a rozpornostem. Krize slouží přitom jako nástroj zvyšování zisků. Sílí varování před hrozbou spekulačních bublin se strategickými surovinami atd. Ve světle krizových reálií mnozí konstatují, že neoliberální globalizace je již za zenitem. Dynamika akcelerující globalizace se v posledních letech zpomaluje. Dochází ke drolení oficiální globalizace. Její apologeti i mecenáši sice stupňují tlaky, ale protiproudy (deglobalizace, glokalizace) či anti- a alterglobalizační hnutí opět sílí. Hledají se alternativy. V krizi se ocitla sama neoliberální doktrína. Hovoří se o konci tzv. Washingtonského konsensu, kdy však jde pouze o zdánlivý odvrat od liberální politiky. Volný trh (a soukromé vlastnictví) obecně zůstává nezpochybnitelnou modlou a světoví vůdci již ani nezakrývají, že globalizaci chápou coby synonymum pro liberalizaci. Přitom nejen finanční krize jsou jejím důsledkem, a to především propojenosti a diktátu kapitálových trhů. Pragmatický požadavek regulovaného kapitalismu tudíž (obdobně jako před II. SV) načas zřejmě zvítězí. I v rovině teorie a praxe vystupuje do popředí nový eklektický konsensus (např. u monetárních politik). Problémy regulace ale zůstávají otevřené. Včetně otázek odklonu od extrémních deregulací, nevyvážené liberalizace obchodu, stále nedostatečné regulace a kontroly finančních toků a institucí (včetně stínového bankovnictví), prohlubování politické i ekonomické demokracie, iluzí o návratu keynesovských receptů či zatím nemožného obratu k trvalé udržitelnosti atd. Jádro globalizace spočívá v technologicko-ekonomické sféře a má dopady na ostatní subsystémy, které obvykle zaostávají. Globalizace je i mocnou ideologií ( globalismus ). Je dynamickým a nerovnovážným fenoménem, nabývajícím na intenzitě od 60., resp. 80. let. Jde o další fázi procesů na různých úrovních, s různou intenzitou probíhajících odpradávna. Cca od 90. let akceleruje a problémy dokumentují omezenost neoliberálních dogmat a tržně-kapitalistického rámce. Rozpory v těchto mantinelech dlouhodobě udržitelné již nejsou. Vize socialistické budoucnosti ale nenastane automaticky a bez adekvátního subjektu systémových změn. Od 90. let je globalizace charakterizována dominancí nadnárodních společností, postupující liberalizací a rozevíráním nůžek mezi bohatstvím a chudobou. Efekty ziskově orientované globalizace vedou k prohlubování nerovnoměrností. Rozdíly zesilují migrace, vyostřují se sociální konflikty a hledají se další cesty řešení problémů s vývojem míry zisků. Globální problémy jsou provázány a vyostřují se nebezpečí globální smrti lidstva. Naplnila se četná varování před financializací a kasinovým charakterem globálního kapitalismu, stále parazitnějšího a militantnějšího. Došlo ke zřetězení řady ekonomických bublin, kdy specifičnost krizí - ve srovnání s předchozímu periodickými - ztěžuje odhady. Sílí tendence kapitalismu k totalitě a tento již nemusí nijak skrývat svou podstatu a sobectví, neboť zmizel protitlak socialistického tábora. Došlo k porušení relativní rovnováhy mezi prací a kapitálem oproti poválečnému období, směrem k jednoznačné dominanci kapitálu. Krize

10 10 mají chronický charakter a v českých reáliích je též důležitý i souběh vnějších a vnitřních faktorů. Narůstající rozpory umocňuje anonymita vlastnictví nebo např. institucionalizované investování. Politika neoliberalismu deregulacemi uvolnila pravidla a znovu ustavuje primát financí. Tyto politiky umožňují expanzi a globalizaci kapitálu usilujícího o globální moc. Mění se postavení hlavních globálních hráčů (vícepolární či možná bezpolární svět, vzestup Číny, resp. zemí BRIC, propady Evropy i USA, včetně možné dedolarizace světové ekonomiky, krize a hrozící kolaps Západu, jeho ostrá krize hodnot, včetně vyprázdněnosti ideologií i politiky, diktátu politické korektnosti atd.). Dnešní turbulence jsou přitom vázány na tzv. formační krizi spojenou s doběhem dlouhé deprese v rámci IV. K-vlny. Počátky této formační krize, resp. její předehry možno spojovat s událostmi let 1989, 1991, 1998, 1999, 2001, 2003 či možná až Rozpad socialistické soustavy ekonomicky však prospěl Západu a nástup krize se oddálil. Roky byly ve znamení recese ve světové ekonomice, obnova růstu v letech vyvolala iluze o možném nástupu nové dlouhodobé expanze. Přichází však první globální finanční krize a později i třetí světová hospodářská krize, přirovnávaná k létům , která stále ještě není u konce. Sociální, politický a ekonomický vývoj je dnes silně nejednoznačný a plný protitrendů. Není tudíž jasné, s jakým kataklyzmatem bude zlom či vyvrcholení dnešní formační krize spojeno. A zda k dlouhodobějšímu vzestupu (tj. rostoucí fázi V. K-vlny) v globálním měřítku vůbec dojde. Objevují se scénáře refeudalizace vývoje, chaosu, rozpadu EU či USA, otevřená je otázka globálních klimatických změn atd. O budoucnosti rozhodne i to, jakými způsoby budou řešeny aktuální ekonomické aj. obtíže. Dekáda protikladů Na období lze nahlížet různě. Německý pohled Der Spieglu hovoří o ztracené dekádě (včetně globální blbé nálady přenesené z USA na celý Západ, problémů EU a EURO, vážné krize spojené s Lisabonskou smlouvou, nárůstu byrokratizace a deficitů demokracie v EU). Americkou optiku reprezentuje Time s termínem pekelné desetiletí (včetně traumatu 11. září, vysilujících válek, série ekonomických krachů a splasklých bublin, roztržky s Evropou, finanční krize, problémů dolaru, recese, obamománie, ale i desiluzí z fiktivních změn ). Jiné studie zdůrazňují růst propojenosti a informovanosti světa, rozšíření liberálněkapitalistické svobody, ale též i nerovnoměrnosti rozdělení bohatství, posuny moci a peněz ze Západu na Východ a částečně i ze Severu na Jih (země BRIC, Chimerika atd.). Opomíjen nebývá světový terorismus (a kontroverzní války s ním), parazitní financializace světa a znárodnění bankrotu kapitalismu, mnohdy i neudržitelnost stávajícího konceptu kvantitativního růstu a plýtvání, příběh globálních klimatických změn a další vážná ohrožení. K hlavním deseti trendům vývoje období lze např. řadit: nárůst financializace světa, rozvoj integračních procesů, rozmach mezinárodní migrace, multikulturitu, multireligiozitu, zpomalení liberalizace mezinárodního obchodu, růst cen surovin a potravin, rostoucí nerovnoměrnost sociálního a ekonomického vývoje, návrat zbrojení a válek, morální relativismus (S. Heczko). A prognóza deseti klíčových trendů na léta od stejného autora? Nástup globálních klimatických změn, prohlubování globálních problémů, krizový vývoj světové ekonomiky, hrozba islamizace Evropy a světa, hrozba nárůstu pravicového extremismu, pokračování militarizace a válek, boje a války o zdroje, krize sociálního státu, postmoderní krize politiky a morálky, rostoucí vliv Číny, Brazílie, Indie a Ruska. J. Sedlák pro období počátku 21. století zdůrazňuje: 1) degradaci životního prostředí (včetně kosmu, plýtvání s přírodními zdroji a jejich ničení), demografickou explozi na Jihu, šíření nemocí a závislosti na drogách; 2) rozvoj výrobních sil, techniky a lidského kapitálu, včetně nových nadějí, ale i hrozeb; 3) proměny ve výrobních vztazích a v hospodářské politice, včetně pojetí role státu; 4) procesy v politické a právní nadstavbě, ve sféře vojenské a bezpečnostní (prosazování globální administrativy, parlamentu a soudů, zároveň snahy o posilování regionálních seskupení, EU, NAFTA, vnitrostátní regionalizace, lokalizace, záchrana národní i jiné identity, rodící se globální občanská společnost s různou orientací) a 5) posuny v ideologické nadstavbě, v náplni médií, možnosti i hrozby Internetu aj. Podle vzoru západních prognostiků (a jejich spíše populárnějších prací) byl učiněn taktéž pokus o formulaci deseti megatrendů vývoje Jednalo se o: 1) opožděný a pozvolnější nástup kvalitativně nových technologií, resp. specifičnost nového dlouhodobého K-cyklu; 2) ohrožení globální stability zostřením globálních problémů; 3) prohlubování nerovnoměrností vývoje, globalizace chudoby a sílící odpor proti stávající neoliberální podobě globalizace; 4) rozšíření deregulovaného trhu do všech částí světa a nepřekročitelné mantinely při prosazování trvalé udržitelnosti; 5) vyprázdněnost velkých politických ideologií v čele s dříve dominantním liberalismem a bezradnost tradiční levice i pravice; 6) ohrožení plynoucí z praxe tzv. univerzálních lidských práv, multikulturalismu, politické korektnosti a pozitivní diskriminace; 7) krize člověka a absence adekvátního subjektu systémových změn; 8) počátek konce hegemonie jediné globální supervelmoci; 9) postupné drolení evropské integrace a další propad Evropy; 10) pozvolný a zřejmě neodvratný nástup Číny, pokračující nárůst významu asijského regionu a počátek nového obrození Ruska (P. Sirůček).

11 11 Naplnění výše naznačených trendů je možno též posuzovat různou optikou. Jednotlivé tendence a jevy spolu úzce souvisejí, jsou hluboce ukotveny ve fundamentech globálního kapitalistického systému a jejich platnost se neomezuje pouze na končící desetiletí. Je zřejmé kontinuita, ale v řadě aspektů též diskontinuita, s vývojem na konci 20. století. Nutno zdůraznit fenomén akcelerující soudobé globalizace, narůstající krizi její neoliberální podoby, zesilování nerovnoměrností světového vývoje a zatím marné hledání realistických alternativ. Řada zostřujících se rozporů, včetně mnohorozměrných krizí, dlouhodoběji v rámci tržně-kapitalistických soukromovlastnických mantinelů řešitelná, ani udržitelná, již není. Sociální, politický i ekonomický vývoj je dnes přitom nejednoznačný a plný protitrendů. Stále otevřený zůstává již dlouho očekávaný nástup dlouhodobé expanze V. K-cyklu. A to včetně tzv. formační krize spojené s doběhem IV. dlouhé vlny, její předehry, možných mezikrizí atd. Soudobou globalizaci možno nazírat taktéž jako další etapu ve vývoji kapitalismu, po předmonopolním, monopolním a státně monopolním stadiu. Diskutuje se o globálním kapitalismu či o ultraimperialismu jako jeho politické nadstavbě. S dalším datováním globalizace přichází J. Keller. Upozorňuje, že globalizace je někdy mylně datována příliš brzy (antika, 19. století), jindy zase příliš pozdě (60. či 80. léta 20. století). Ve skutečnosti odlišuje její dvě fáze. První začíná po II. SV a v 50. a 60. letech probíhá v režii západních států, které se orientují na vývoz zboží a dovoz surovin z rozvojových zemí. Což zajišťuje zaměstnanost ve vyspělých zemích i umožňuje financování sociálního státu. Druhá fáze začíná po roce 1970 a v 70. a 90. letech probíhá již nikoli v režii západních států, nýbrž pod diktátem nadnárodních společností. Ekonomický vývoj zde působí proti zájmům sociálního státu, korporace praktikují přesuny výroby do třetích zemích, kde jsou nízké mzdy, dožadují se daňových prázdnin a různých dotací. Postupně tak soukromý zájem pohlcuje veřejný sektor. První fázi globalizace lze ztotožnit se státně monopolním kapitalismem a druhou s globálním kapitalismem. Naznačený vývoj ve druhé etapě dovoluje formulovat hlavní tři možné cesty dalšího vývoje: 1) návrat k etatistickému modelu, 2) pokračující kolonizaci veřejného sektoru soukromým zájmem korporací s následnou refeudalizací společnosti a rostoucím vlivem mafiánských struktur a 3) spojení těch, kdož sdílejí společnou nejistotu, spojenou s neoliberální formou globalizace (snaha o alternativní, kooperativní globalizaci aj.). Dlouhé vlny, globalizace a soudobé krize Bezradné poselství zdaleka nejenom ze Světového ekonomického fóra z Davosu z roku 2009 znělo a stále mainstreamově zní: Globalizace nesmí být obětí krize. Hlasatelé liberálních mýtů bili a stále bijí na poplach před hrozbami protekcionismu a strašidlem hospodářského nacionalismu. Svobodný obchod však odpovídá potřebám pouze určitých období a nahrává nejsilnějším. Nejvarovnějším je, že lídři již vůbec nezakrývají, že termín globalizace používají coby synonym pro liberalizaci. Nepřipouštějí, že (neo)liberální globalizace je hlavním důvodem a viníkem. Globalizace pro globalizaci. Podle světovládných elit musí být jejich profity vždy vítězem. Nenazrává čas pro poučení z krizového vývoje? Jádro soudobé globalizace spočívá v technologicko-ekonomické sféře a má dopady na ostatní subsystémy, které obvykle zaostávají. Pro zarámování je možné využití dlouhých Kondratěvových K-vln, založených na převratných inovacích. Někteří hovoří o proměnách technicko-ekonomických paradigmat (éra industriální revoluce, věk páry a železnice, věk elektřiny a ocele, věk aut a masové produkce, éra IT technologií). Pro pochopení vývoje, včetně predikcí, jak bude svět a kapitalismus vypadat po aktuální krizi, je užitečný návrat ke skutečným klasikům. S jejich ideami přitom koncepce inovačních vln není neslučitelná. Industriální historii kapitalismu modeluje sledem čtyř dlouhodobých cyklů. I. K-vlna 1780/ /51 (s horním bodem obratu 1810/17) je založená na první průmyslové revoluci. II. K-vlna 1844/ /96 (s obratem 1870/76) figuruje coby věk železnic. III. K-vlna 1880/ /45 (s obratem 1914/17) je spojovaná s tzv. technickovědeckou revolucí. IV. K-vlna 1939/45-původně před rokem 2000 (s horním obratem 1965/70) souvisí s revolucí vědeckotechnickou. Období bodů obratu jsou vždy přibližná a vztahují se k nejvyspělejším zemím. Lze identifikovat nosné obory ( tahouny ) technologických změn i centra (Británie u I. a částečně II. vlny a hlavně USA ve 20. století). Body obratu hospodářských dlouhých vln mohou být spojovány s pozadím historických událostí, monetárních jevů, revolucí či válek. Každá z vln se skládá ze dvou fází: etapy vzestupu a fáze poklesu, přibližně stejných délek. S logikou dlouhých vln (v návaznosti na N. D. Kondratěva a J. A. Schumpetera, s řadou i marxistických rozpracování) není v rozporu moderní pojetí epoch. Epocha přechodu ke kapitalismu koresponduje s I. K-vlnou a vzestupem II. vlny; imperialismu se sestupem II. a vzestupem III. vlny (obě reprezentují progres kapitalismu); soutěžení tzv. protosocialismu s kapitalismem se sestupem III. vlny a celou IV. K-vlnou. Operovat lze s hypotézou dvojcyklů, kdy technologie ovlivňují i vývoj politického systému, ideologií atd. Počátek industriální éry představuje vznik strojové velkovýroby a etapa cca kapitalismus volné soutěže (I. vlna a vzestup II. vlny). Na sestupu II. vlny vznikají monopoly a etapa cca tvoří imperialismus (III. a

12 12 vzestup IV. K-vlny). Na sestupu IV. vlny vzniká globální kapitalismus a nový typ společnosti by mohl zahrnovat část V. a vzestup VI. vlny. Na pozadí instrumentaria K-vln lze na soudobou globalizaci nahlížet jako na třetí etapu vývoje kapitalismu, po předmonopolním a monopolním stadiu, s politickou nadstavbou tzv. ultraimperialismem. Nástup koreluje s racionalizační fází (zahájenou ) v rámci sestupu IV. K-vlny. S analogiemi v sestupu II. dlouhé vlny (cca ), kdy sílily procesy monopolizace, koncentrace a centralizace. Start III. K-vlny se přitom omezoval na několik nejvyspělejších zemí, u očekávané V. vlny již zřejmě musí jít o měřítko širší či globální. Podstatu dnešních krizí lze spojit s tzv. formační krizí vázanou na dobíhání sestupné fáze - dlouhé deprese - v rámci hospodářského K-cyklu. Předchozí formační krize (1848, 1896, ) měly své předehry. Předehrou krize minulé, spojené s II. SV, mohla být Velká deprese a válka představovala zlom či vyvrcholení. Délka krize, včetně předehry, činila 16 let ( ). Počátky aktuální formační krize, resp. její předehry je možné spojovat s událostmi 1989, 1991, 1998, nebo dokonce až s dneškem. Mnozí se kloní k období kolem 2000, neboť rozpad socialistické soustavy ekonomicky prospěl Západu a nástup krize oddálil. Mechanicky lze dospět cca k roku 2015 (ale taktéž až 2025), jako možnému nástupu V. vlny. Soudobá formační krize však může být delší a komplikovanější. Informační revoluce totiž vytváří předpoklady pro uzavření celé industriální historie. Není vůbec jasné, s jakým kataklyzmatem bude zlom či vyvrcholení formační krize spojeno. Situaci taktéž komplikuje možný fakt, že různé části světa se mohou nacházet v odlišných částech dlouhodobého technologického, ekonomického i sociálně-ekonomického cyklu (resp. cyklů). Pokud start vzestupu V. K-vlny vztáhneme k roku 2015, může kolem roku 2040 nastat vrchol příslušné vlny. Horní body obratu K-vln byly spojeny s tzv. otevírací krizí (minulé 1871, 1917 či 1968). Tyto nastolují nové otázky a úkoly. A to včetně nástupu nových podob nekapitalistického, resp. socialistického uspořádání. Tato budoucnost však nenastane automaticky. Bude připraven subjekt systémových změn? A kdo vůbec tímto subjektem bude či může být? Labutí píseň Evropy (a celého Západu) Je diskutabilní, zda světová finanční a ekonomická aj. krize (či jejich eufemistická pojmenování coby recese, někdy dokonce už i Velké recese ) již skončily. Definitivně samozřejmě nikoli, neboť tyto obtíže jsou za kapitalismu neodstranitelné. Ostatně o konci recese pohybuje i např. I. M. Wallerstein v glose Konec recese? Kdo komu co namlouvá? (česky dostupné z A plejáda další. A aktuální vývoj plně potvrzuje charaktristiky globálního kapitalismu, včetně jeho parazitismu, zahnívání a umírání. Mezi významné projevy narůstající všeobecné krize kapitalismu, a to především ve finančních sférách, se stávají četné globální lekce z finančního parazitismu. A ke zdrojům závážných problémů a společenských rizik se v neposlední řadě řadí i politické projekt jménem Euro. Tomu, že oblast Eura je optimální měnovou zónou snad již nevěří ani nejnaivnější euroideologové. Konvergence měnové politiky a financí je tragicky-úsměvnou pohádkou, o konvergenci politiky rozpočtové ani nemluvě... Nejenom problémy Řecka či Irska aj. přesvědčivě dokazují planost a nebezpečnost slibů na téma Euro coby ochrana před krizí. Opak je pravdou. A kolikpak Slováků by se dnes ještě dalo nachytat na sliby A s potížemi se potýká též Portugalsko či Španělsko, sílí obavy z vývoje v Itálii a mnohde jinde. Ještě nedávno bylo ale právě Irsko dáváno za vzor coby keltský tygr. A nyní je na kolenou. Že by další zfalšované statistiky? A je skutečně příčinou pouze to, že vláda v roce 2008 vyhlásila garanci na závazky bank? Irských bank, které od zavedení Eura půjčovaly jako o život. Evropská pravidla přitom neumožňují kontrolu růstů úvěrů a přímo podporují zhoubné bujení. Dluhové bubliny se nafukují, což s sebou často přináší uměle stimulovaný růst. Dluhovému růstu vedoucímu ke katastrofě je při existenci vlastní měny a suverenity politik někdy ještě možné zabránit. V podmínkách Eura - coby zdroje největších finančních rizik v evropském poválečném vývoji - ovšem nikoli. Globálně sílí obavy z měnových válek, kvantitativního uvolňování i další turbulencí. Tzv. kvantitativní uvolňování (QE2) je pojem, který si v době docela nedávné média oblíbila. Jeho první vlna již proběhla ve výši cca 1,75 mld. USD a před časem americká centrální banka (Fed) odsouhlasila, že vrhne do oběhu dalších 600 mld. USD. Fed chce novými penězi oživit ekonomiku a snížit nezaměstnanost. A to v situaci, kdy již nemá prostor pro snižování základní úrokové sazby. Politiku kvantitativního uvolňování přitom na počátku 21. století praktikovalo Japonsko, v reakci na splasknutí bubliny a na tamější ekonomickou krizi 90. let (tzv. ztracená dekáda). A japonská centrální banka po čase vyhodnocuje QE coby neúčinné... Na současných finančních trzích probíhají přesuny ekonomické moci, možná největší v poválečném období. A znovu ožívá i termín měnové války. S cílem oslabit měnu, a tím posílit zemi. Již tradičním folklórem je hon na Čínu. Ta je obviňována z podhodnoceného kurzu své měny, která je navázána na dolar. A čínské zboží je levnější a lépe prodejné. Ale Amerika chce, aby se Asie podílela na řešení důsledků světové finanční krize. Nejenom Čína se ovšem ptá, proč by jiní měli platit americké dluhy. A tak Američané přecházejí do fáze horké

13 13 měnové války přistoupením na politiku QE. A levné dolary zaplavují nejenom Asii. Odplatou mohou být omezení přílivu kapitálu, bariéry obchodu či nárůst politického napětí. Dopady měnových válek postihnou i Evropu, která jakoby stojí mimo. V přeskupování moci nebude zřejmě starý kontinent figurovat mezi vítězi. A Evropa (kromě Německa) může začít zcela mizet z ekonomické mapy světa a rychle se ocitnout na globální periferii. K čemuž silně napomáhají problémy s udržováním projektu Eura (a celého integračního molochu) ať to stojí, co to stojí. Vždyť již bylo proinvestováno tolik kapitálu, a to nejen politického... Viníkem soudobých krizí není Asie, ani Čína či státy BRIC. Tyto země dobře cítí svou šanci dohnat ve výkonnosti Západ. A iluzí přece bylo, že zadlužování USA na úkor celého světa může trvat do nekonečna. Taktéž přesuny výrob mimo Ameriku a Evropu sice byly v krátkodobé logice zhodnocovacího procesu kapitálu, ale z dlouhodobějšího hlediska se ukazují jako silně krátkozraké a kontraproduktivní. Logika globálního kapitalismu je ovšem neúprosná a jeho všeobecná krize se prohlubuje. Eskalace potíží ve finanční sféře je důkazem. A opomíjet rozhodně nelze, že např. Čína praktikuje politiku odlišnou od reakcí vyspělých zemí na krizový vývoj. Neopakuje chyby teorie a praxe (neo)liberální doktríny, na níž stále spočívá globální kapitalistický systém. Aktivně urychluje strukturální změny, promyšleně využívá plánování a neposlední řadě posiluje účinné protiváhy tržním silám. Ekonomičtí dogmatici Standardní ekonomická teorie se potýká s řadou nejenom metodologických problémů. Patrná je neschopnost reagovat na nové výzvy globalizace a sílí i varování před ekonomy, kteří se snaží přizpůsobovat svět svému učení a jeho hodnotám často adekvátním 18. století. Podle některých přístupů ekonomie reprezentuje vědu speciální, reálnou, kulturní a sociálně-ekonomickou. Jiní však soudí, že je schopna vysvětlovat chování také v oblastech domény dalších disciplín. Tzv. striktně ekonomický přístup aplikují na analýzu rodiny, kriminality, zdraví či diskriminace. Kritiky upozorňují, že ekonomové tzv. imperialitou staví mezi sebe a ostatní vědy bariéry, s tendencí čistě ekonomické principy povyšovat na obecné a univerzální. Výhrady směřují i ke staré otázce, zda ekonomie je skutečnou vědou nebo pouhou profesí? Většinu standardních principů nelze podrobit kritickému ověření a matematická prezentace slouží k maskování ideologičnosti a zájmů. Tzv. vědecky formulované problémy se vzdalují z dosahu veřejnosti i volených reprezentantů s poukazy na techničnost. Ekonomové, i se svými špatnými radami, nepodléhají kritériím ohodnocení jako jiné profese a mnohdy jsou zbavováni odpovědnosti. Revoluční přestavba ekonomie nezřídka ústí v abstraktní systémy, které již nepotřebují výstupy z reálného světa. Ostatně i tzv. Nobelova cena za ekonomii (nemající ale se závětí samotného A. B. Nobela nic společného) bývá vnímána jako náhrada absentující ceny za matematiku. Tzv. metodologičtí esencialisté usilují o proniknutí k podstatám a kladou otázky typu co je za kategorií. Tzv. nominalisté kladou otázky odlišně a za úkol vědy označují popsat, jak se věci chovají. V posledních desetiletích se ekonomie údajně odklonila od vědy esencialistické směrem k nominalistické. A to díky aplikacím vyšší matematiky, statistiky či teorie pravděpodobnosti. Stoupenci zde argumentují nechutí části vědců k novým přístupům, protože je devalvován jejich vědecký kapitál. Odpůrci však namítají, že skepse nepramení pouze z neochoty doplnit si znalosti matematiky, statistiky či ekonometrie, nýbrž z toho, že ekonomii chápou odlišně. Kritizována je aplikace matematiky nejen na vybrané problémy, ale na veškerou látku. S tímto je spojováno další vylučování obtížně matematicky uchopitelných, ale klíčových problémů z teoretické analýzy a přesun důrazu na pseudoproblémy, kde však lze demonstrovat odbornost. Z hlediska sociologie vědy mnozí spojují důležitý zdroj obliby matematické ekonomie a postupů s tzv. mechanizací procesu produkce publikací. Mnozí v neposlední řadě spatřují rozpor mezi racionalistickými postupy a pozitivistickou rétorikou sloužící k posvěcení ideologických koncepcí, které se často příčí realitě i zdravému rozumu. Dnes již globální kapitalismus je řádem plodícím ideologii hlásající jeho racionalitu. Neopírá se o mýtickou, náboženskou či tradiční legitimizaci, nýbrž sám deklaruje racionální legitimizaci. Ekonomické podněty zde vytlačují ostatní, člověk je degradován na homo oeconomicus, který je posedlý spotřebou, vše je podřízeno honbě za peněžními zisky a za hrdinu platí spekulant. Teoretická ideologizace kapitalismu staví na principech, od nichž se odvíjí postuláty standardních ekonomických teorií. Jejich dogmata bývají připodobňována k mystice či náboženství, včetně zakořeněné víry v pokrok a stálý růst, ze kterého se stal rituální předmět. Standardní ekonomie se ráda zaklíná vědeckostí ve smyslu vědy pozitivní, kdy morální, etické či hodnotící soudy odkazuje do oblasti pejorativně chápané ideologie. Ovšem také stále dominantní neoklasická ekonomie obsahuje řadu nevyřčených předpokladů. Základem je liberální vidění světa, člověka i ekonomiky a individualismus. O prospěšnosti decentralizované soukromovlastnické ekonomiky s neviditelnou rukou trhu se nepochybuje. Samotnou kategorii vlastnictví

14 14 tradiční neoklasická ekonomie vůbec nezkoumá - blahodárné působení soukromého vlastnictví, na vlastníky i nevlastníky, je samozřejmostí. Nicméně stále sílí pochybnosti o tržní koordinaci aktivit, umocňované akcelerací i problémy globalizace. Pro trhy je - např. podle moderních keynesovců - příznačný nerovný přístup k informacím a generují nerovnosti při vyjednáváních. V realitě je poučka o rovnosti poptávky a nabídky jen nepříliš významnou hypotézou. Učebnicově by měly vítězit subjekty přinášející inovace, dobře řízené a disponující kvalifikovanými pracovníky či firmy aplikující ekologicky šetrné technologie, ale v realitě často profitují ti, kdo porušují zákony, obcházejí předpisy, ničí etiku, likvidují konkurenci a devastují životní prostředí. Násobně to platí v bývalých socialistických zemích se specifickými kořeny a tradicemi, kde nezakořenily hodnoty na kterých vznikal západní kapitalismus. Synonymem podnikání se tady stala orientace na kšeftíky, podvody a podvůdky či chytračení. Řešením a východiskem však není podlézání a kapitulantství vůči cizím hodnotám, včetně tzv. evropských. Ostatně ani samotná liberální tradice není např. v českých dějinách příliš patrná. Trhy samotné nikterak negarantují, že se dobří a slušní udrží a špatní či slabí zanikají. Svobodné trhy nejsou sice mnohdy zpochybňovány jako takové, ale je poukazováno na to, že jsou efektivní pouze tehdy, když vláda dokáže korigovat jejich chyby. Tradiční neoklasika věří v optimální (a tzv. efektivní) alokace pomocí cenového systému. Kolem mechanizmu neviditelné ruky trhu vzniklo množství mýtů a lží. Původně morální filosof A. Smith však připomínal, že ekonomika nemůže fungovat bez morálky, musí být dodržována nepsaná pravidla a hodnoty i naplňován ideál spravedlnosti. Úspěšnost trhu se pozná podle toho, jak se lidem žije. Odlišné interpretace ale věří, že pobídky tržní ekonomiky jsou takové povahy, že se morálkou vůbec nemusíme zabývat. Každý sobecky maximalizuje vlastní prospěch a prospěch společenský se automaticky dostaví sám. Jiní věří, že morálku lze spočítat. Taktéž princip tzv. paretovského optima ignoruje předběžné rozdělení majetku, moci i informací a vede k sociálně nespravedlivým výsledkům. Kdy by tedy byly omezené zdroje alokovány trhy efektivně? Moderně se hovoří o třech podmínkách: všechny subjekty (poptávky i nabídky) mají stejné informace, musí existovat trhy úplně na všechno (na statky současné a budoucí, na vzdělání či zdraví aj.) a nesmí se vyskytovat vůbec žádné externality, veřejné statky ani technologická vlastnost úspory z rozsahu. Jsou však tyto podmínky splněny alespoň přibližně? Ale i kdyby ano, zůstává zde ono známé, že trhům lze provolat dvakrát slávu, nikoli ale potřetí". Známý otec soudobé standardní ekonomie P. A. Samuelson zdůrazňuje význam tržní koordinace při řešení otázek Co? a Jak? vyrábět, ale připomíná četné problémy v oblasti rozdělování ( Pro koho? ). Stále naléhavěji vystupuje taktéž problém čtvrtý Proč? - otázky smysluplnosti stálého, exponenciálního růstu pro růst. Většina úvah však setrvává v zajetí růstového a technologického imperativu v duchu konzumní logiky více = lépe zabudované v základech západní křesťansko-židovské civilizace, včetně pojetí tzv. pokroku. Mnozí se tak upínají k víře, že tam kde selhala politika, tam dříve či později musí nezbytně zvítězit věda. Standardní přístupy konzistentně považují inovace, resp. technické a technologické změny za čistě exogenní, tedy mimoekonomické. Padají zde jako mana z nebe, často zcela bezplatně a pouze posunují produkční aj. funkce. Nemožnost adekvátního postižení vědeckotechnického pokroku generovaného samotným kapitalistickým systémem je nejen z hlediska ekonomické analýzy silně problematická, ale v globálních podmínkách 21. století již stěží udržitelná. Vedle obecnějších nedostatků typu ahistoričnosti aj. bývá poukazováno i na ztrátu obecného hlediska v kontextu důrazu na dílčí a specifické problémy. Mnoho času se věnuje abstraktním diskuzím, které kritici posměšně srovnávají se středověkou scholastikou a disputacemi typu kolik andělů se vejde na špičku jehly. Dále jde o přerušení komunikace mezi ekonomy, kdy se dnes tito musí soustředit na jednu oblast zkoumání a obvykle zvládají i pouze jednu sadu nástrojů a metod. Obecné směry bádání často absentují, každý si klade jiné otázky a používá jiné techniky. V neposlední řadě je, ve světle procesů globalizace, stále více relativizováno dělení ekonomie na oblast mikro- a makroekonomie i oddělený přístup k nim. Výzkumy zasahují i do citlivého místa - do ztotožnění lidské podstaty s racionálním aktérem v podobě tzv. člověka ekonomického. Toto racionální monstrum je posedlé maximalizací individuálního užitku ze spotřeby. Proti axiomatice matematické ekonomie postulující chování lidí jako atomů, golfových míčků či morčat, hovoří poznatky biologů, antropologů, sociologů, psychologů, neurofyziologů či biochemiků poukazující na složité motivace ústící v širší pojetí racionality. Pro moderní ekonomii však stále zůstává klíčová teze o přirozené podstatě člověka založená na egoismu a individualistickém sledování vlastního zájmu. Řízen vlastním prospěchem je každý neviditelnou rukou veden k prospěchu všech. Mantinely jsou zde vymezeny vírou, že subjekt v individuálním zájmu maximalizuje užitek - toto jednání je přirozené, logické a univerzální. Model pronikl do řady oblastí a je spojen s vážnými dopady. Mnozí však varují, že reprezentuje pouze jednu dimenzi a odmítají povyšování ekonomických principů na obecné. Důraz bývá kladen i na podmíněnost sociální, historickou, kulturní či biologickou. Sílí obavy před individualismem a egoismem umocňovaným neoliberální podobou globalizace - kolektivistická industriální éra se svými institucemi je nahrazována vysoce individualizovanými globálními sítěmi, často bez regulace, odpovědnosti a kontroly. Výhrady jsou vznášeny i ze strany různých ekonomů. Se sociální determinací operují např. marxisté, s nazíráním člověka jako průsečíku vztahů, s rozhodující rolí vlastnictví. S Marxem je spojována

15 15 představa třídního člověka. Do popředí je stavěna role soukromého vlastnictví z hlediska sobeckosti a egoismu, resp. pro zištné zájmy i existenci falešného vědomí a odcizení. Kritický autor A. Etzioni charakterizuje vůdčí paradigma přílišným utilitarismem, racionalismem a individualismem. Ekonomické chování se však neřídí pouze racionálním kalkulem individuálního užitku, ale je vždy spoluurčováno etickými hledisky. Místo teorie budované na egoismu Já navrhuje deontologickou sociální vědu, resp. nové paradigma (deon = zavazující povinnost). Toto staví na vstřícném společenství (což je více než pouhý souhrn jednotlivců) s deontologií Já + My, včetně integrace poznatků ekonomie do nové společenské vědy. Nalézání etických principů ekonomického chování bylo spojeno s hledáním spravedlnosti a uspořádání společnosti již ve starém Řecku či středověku. Později zájem o etické problémy ustupuje do pozadí, přestože ekonomické myšlení bylo velmi dlouho odvětvím filozofie a etiky. Přes silnou tradici však bývá etický rozměr moderních teorií nedoceňován a přehlížen. A. K. Sen uvažuje o dvou poznávacích zdrojích ekonomické vědy. Tzv. etický přístup pojímá etiku ve smyslu endogenního faktoru, ovlivňujícího ekonomický život zevnitř (s počátky u Aristotela, dále u Smitha, J. S. Milla nebo Marxe). Inženýrský přístup nastupuje až v moderní industriální éře, hledá racionální prostředky k dosahování již předpokládaných cílů a etické aspekty pojímá jako exogenní dané faktory (sem řadí Walrase, Cournota či D. Ricarda). Ve standardním ekonomickém myšlení dnes převládá tzv. inženýrská linie, mnohdy potlačující etickou tradici s důležitou rolí pro chápání racionality, ekonomického chování i motivací. I. M. Wallerstein konstatuje, že po II. SV byla obecně velebena tzv. ideologie rozvoje. Projevovala se různě na Západě, Východě i Jihu a málokdo si troufal cokoli významnějšího zpochybňovat. V 70. a hlavně 80. letech se však situace mění a jako univerzální akademické zaklínadlo a módní pojem začíná fungovat ideologie globalizace. Náhle byli všichni osvíceni, předtím opěvovaný rozvoj je označen za viníka a proměňuje se optika i prostředky. Najednou je ostře odsuzován růst domácího průmyslu jako protekcionismus, úsilí o budování státu jako přebujelá byrokracie, finanční pomoc Jihu jako peníze vyhozené oknem, státem sponzorované struktury (včetně mrhání ve veřejném školství či zdravotnictví) jako překážky soukromým podnikatelským aktivitám. Přímo z definice se všechny státní podniky staly neefektivní a rychle musely být zprivatizovány, samozřejmou povinností je orientace aktivit na vývoz a začaly být odstraňovány regulace a překážky pohybu kapitálu. Vše v duchu blahodárnosti a efektivnosti tržních řešeních, které jsou dogmatem a musí být s pokorou přijímány. Každý přece musí přinášet oběti a klanět se bůžku TINA (= there is no alternative). Opravdu není? Ekonomičtí disidenti Tzv. ekonomičtí disidenti pronikají za kulisy liberálních ekonomických frází a rozkrývají ideologičnost standardních teorií a jejich dogmatický charakter. Zpochybňována je racionalita kapitalismu i mýtické schopnosti neviditelné ruky trhu. Alternativní přístupy spatřují cestu směrem od individualismu k celostním pohledům s přehodnocením tradičních stereotypů a myšlenkových schémat. A občas se nebojí ani zpochybňovat tradiční tabu. Připomínána bývá nedospělost ekonomie, která se ve snaze o maximální exaktnost dosud nevyrovnala, na rozdíl např. od fyziky, s dědictvím tzv. karteziánského pohledu. Paradigma je charakterizováno: neměnností (ekonomie zkoumá po vzoru přírodních věd neměnné ekonomické zákony), kvantifikací (v očích standardních ekonomů má vše cenu vyjádřitelnou v penězích a obtížně kvantifikovatelné sociální či ekologické proměnné jsou vylučovány) a redukcionismem (vše vysvětluje uspořádáním a pohybem částí celku v duchu mechanických pohledů). Ekonomie se zde soustředí na peněžní ekonomiku a přezírá přírodu, externí efekty neprocházející trhem, neplacené služby i aktivity mimo formální peněžní mechanizmy. Liberální humanismus je označován za světskou verzí velkého židovsko-křesťanského mýtu. S růstu se stal rituální předmět, s jehož kultem lze spojit religiózní představu, že ekonomika, stejně jako osobní bohatství, musí neustále růst jako důkaz boží přízně. Argumentovat lze koncepcí protestantské etiky jako základu raného kapitalismu u M. Webera. Nebo schizmatem evropského myšlení již ve století, v podobě střetu racionalistické scholastika Tomáše Akvinského versus ekologické zásady chudých františkánů, s heslem Co ze Země beru, to ji zase vrátím. Církevní soudy verdikty přispěly k vytyčení trajektorie exploatace Země ve prospěch člověka. Růstová orientace a expanze je zabudována v základech západní civilizace i industriálního tržního, nejenom kapitalistického, systému a pomocí ideologie všeobecného blahobytu (jako univerzálního práva naprosto všech hlavně na konzum) se po II. SV stala páteří moderních politik. Nejen bohatý Západ se chytil a stále více zaplétá do civilizační konzumní pasti, dnes neoddělitelné od plýtvání s rolí reklamy a médií při tvorbě potřeb. Tržní logika je neúprosná a moderní společnosti v řešení dilematu růst či kolaps na vybranou skutečně moc nemají. Nejen ve vztahu k růstu a přírodě hraje významnou roli antropocentrismus chápající člověka jako střed světa a vrchol evoluce. Je součástí evropského myšlení a kultury, korespondujícími s ideou tzv. pokroku, evoluce i optimistického obrazu dějinného vývoje. Mnozí ignorují, že na Zemi nežije jen člověk, a že historie již

16 16 zaznamenala četné zániky civilizací a kultur. Někteří považují zániky za zcela přirozené, za normální proces, kdy naopak civilizace jsou důsledkem souhry okolností a šťastných náhod. Při zániku dřívějších společenství bývá poukazováno na omezení osamělostí, resp. prostorem (v malých populacích není prostor na nutnou specializaci - Tasmánie), svazující náboženské doktríny a despotický stát bez středních vrstev (snad Egypt), vleklé krize zemědělství, technologické problémy (s infrastrukturou) a ekologický úpadek (asi středověká Kambodža) či vojenské porážky (rozvrácení říše Aztéků a Inků). Vedle ideového vyčerpání a problémů s praktickou aplikací vědeckého poznání (v antice věda fungovala jako koníček vládnoucí elity) je důraz kladen na změny podnebí (kolem Indu), přírodní katastrofy (sopky - minojská Kréta), ale i na neudržení rasové čistoty (v Římě). Uváděny jsou zhoubné dopady městského života a relativního blahobytu vedoucí k dekadenci a úpadku mravů - se stále více domestikovaným a zdegenerovaným člověkem. Roli hrají nemoci (cholera, nemoci pohlavní - v kosmopolitních prostředích Říma i moderního Západu) nebo dobově neřešitelné problémy s efektivní správou velkých celků a nenasytnou byrokracií. V kolapsu starého Říma mohla sehrát roli klimatická změna či kácení lesů - zřejmě však i zde šlo o složité předivo různých příčin vnitřních a vnějších (vpád Hunů). Společenské elity také mohly upřít pozornost k životu na onom světě a ztratily zájem o osud světského státu, kdy na společenskou objednávku racionalismus vyklízel místa okultním a magickým praktikám. Římané nakonec fakticky rezignovali na obranu pořádků a bránili se jen žoldáky, často ze stejných bojovníků jako útočníci. Uvádět možno další znepokojující analogie, včetně absence jednotícího duchovního pouta dnešního Západu na rozdíl od zemí islámských. Mnohé ohledně zániků civilizací zůstává v rovině spekulací - co např. bylo hlavní příčinou konce říše Mayů, včetně možnosti dobrovolného opuštění měst kvůli apokalyptickému bludu? V globalizovaném světě by ale klimatické změny aj. mohly mít zhoubné dopady na všechna společenství. Klima začíná zásadněji působit nejen jako přírodní, ale i společenská síla. Stále častější extrémy počasí již způsobují velké problémy a z hlediska dopadů není až tak důležité, zda jsou vyvolány více lidskými aktivitami či klimatickými výkyvy a cykly. Náhlé klimatické změny odpovídají řadě historických mezníků a někteří přírodovědci rádi hledají příčiny válek či revolucí v počasí a opomíjejí mocenské a ekonomické aspekty. Klimatické výkyvy spojené s neúrodou však mohou být faktorem, který přiživil revoluční atmosféru a načasování např. Francouzské revoluce, ale počasí zřejmě nebylo jedinou a hlavní příčinou. Vědecká vysvětlení však nesmí opomíjet třídní mantinely společenskoekonomické formace, včetně kapitalistické. Kritické hlasy usilují o relativizaci nezpochybnitelných standardních ekonomických postulátů. Nejen např. při aktuálních úvahách o rozporech ekonomického a ekologického se alternativci inspirují v dobách předkapitalistických a jejich vize představují jednu z bariér proti soudobým podobám globalizace i ztrátě národní identity v kontextu integrace Evropy. Velkým tématem jsou např. moderní banky, kdy např. M. Kennedyová konstatuje, že exponenciální růst je v přírodě vzácností a jedním z případů je rakovina. A právě složený úrok je připodobňován k rakovinnému bujení ekonomického a sociálního systému. Kdo půjčuje bohatne, a ten, kdo si půjčuje mnohdy chudne. Např. církev lichvu dlouho odsuzovala jako nemorální a hříšnou a pochybovala i o počestnosti obchodníků. Zcela zavrhovat a přehlížet tyto aktivity se však stalo neúnosné. Dnes lze i diskutovat, komu vlastně slouží kreditní karty atd. - spotřebitelům, prodejcům či hlavně ziskům finančních institucí a spekulantů? Někteří řešení vidí v podpoře etických či demokratických peněžních institucí, nabourávajících staletou praxi půjčování peněz na úrok. Problémy nekonvenčních bankovních institucí, které nevykořisťují v tak velké míře a mají přihlížet i k ekologickým aspektům, nastávají v 80. letech. EU vydala omezující směrnice pod prapory harmonizace, rovného hracího pole či údajné ochrany spotřebitele. Ke znovuobjevovaným náleží různé formy lokálního, demokratického a etického podnikání budované na družstevních principech s bohatou tradicí, která může být odvíjena již např. od Rochdaleských pionýrů (1844) s vizí nenásilného přechodu k demokratickému socialismu. Pokusy se staly základem pro principy mezinárodní družstevní organizace ICA. Družstva (britská spotřební, středoevropské družstevní záložny, ale též např. unikátní elektrifikační družstva v meziválečném Československu sdružující místní spotřebitele elektřiny) se odlišují od tradičních firem, mohou představovat podhoubí alternativní ekonomiky a jsou příkladem pokusů o ekonomickou demokracii. Fungování družstev, existujících odpradávna (systém občin, cechy, mnohasetleté úsilí o spravedlivou cenu či středověké pojišťovny) relativizují poučky týkající se maximalizace zisku. Skutečné občiny byly pečlivě regulovány předivem zvykového práva a úspěšně fungovaly dávno před dominancí tržní ekonomiky a obvykle zde nenastávaly žádné tragédie obecních pastvin, jak rády dodnes mystifikují standardní učebnice. Poukazováno bývá na negativní důsledky přílišné specializace a automatizace, která je často sociálně i ekologicky kontraproduktivní. Klasik kapitalismu A. Smith uvádí svůj slavný příklad pozitivních efektů dělby práce na příkladu manufaktury na špendlíky. Kritiky připomínají, že nejsou zohledněny dopady monotónnosti, pracovní intenzity, potěšení z výsledků práce a další formy odcizení. A co vůbec dnes s tolika špendlíky? Postupuje degradace a odcizení práce, kdy se fungování trhů práce s přízrakem nezaměstnanosti stalo předmětem manipulace ze strany politiků a objektem pokryteckých snah. Práce byla západní civilizací proměněna v pouhé zaměstnání a v nezaměstnaných je systematicky vyvolávána vina, protože byli zbaveni práce. Alternativní

17 17 ekonomové však konstatují, že pokud by ekonomická věda vycházela např. z budhistických hodnot, k jejím cílům by nepatřila maximální specializace a automatizace, ale smysluplná práce, kdy největším selháním by byla právě nezaměstnanost. K tradičním oblastem ostrých kritik náleží ideologie volného obchodu s teorií komparativních východ, proti které alternativci staví koncepci tzv. bioregionálních výhod. Mnozí poukazují na destruktivní dopady mezinárodního obchodu ze kterého profitují především nadnárodní společnosti. Odmítáno je účelové volání po rovných podmínkách a neměnných rigorózních pravidlech. Otázkou totiž zůstává, komu vlastně slouží a zda nenapomáhají při přerozdělování bohatství směrem od práce, nevedou k růstu nezaměstnanosti či prodražování splácení dluhů. K fungujícím alternativám náleží různé pokusy o lokální ekonomiky zpochybňující mýtus, že ekonomická prosperita a bohatství určité oblasti závisí především na schopnosti nalákat sem cizí investory či turisty. Lokalizace má řadu předností, a to nejen z hlediska přírody a trvalé udržitelnosti, ale i z hlediska větší stability, výhod diverzifikace či produkce v malém. Taktéž napomáhá růstu spoluúčasti a zainteresovanosti na rozhodování a prohlubuje demokracii, může být také receptem proti ekologickému dumpingu. Decentralizace výroby a důslednější využívání místního jsou součástí širšího trendu ekonomické lokalizace, vznikající i jako protiváha brutálního diktátu konzumního tzv. McSvěta. Stoupenci připomínají, že místní je nutno pěstovat a chránit, a to již globálně. Mnohovýznamnosti dnes nabývá termín sociální podnikání, které někdy nahrazuje starý sociální stát. Tzv. sociální ekonomie usiluje více o poskytování služeb členům komunity či místnímu společenství podniků než o maximum zisku. Propagovány jsou tzv. sociální a etické podniky, které nemají být primárně orientovány na vydělávání peněz, ale na vyvíjení aktivit, majících nějaký smysl pro organizaci nebo okolí. Již pár měsíců po vážných problémech finančních trhů v Americe i Evropě znovu ožívají scénáře zavedení tzv. Tobinovy daně. Původně jde o návrh yalského ekonoma J. Tobina ohledně daně z mezinárodních měnových transakcí. Projekt byl populární koncem 90. let v souvislosti s antiglobalizačním hnutím. Ve světle soudobých mnohorozměrných krizí, umocněných realitou posledních let, jsou návrhy zásahů proti spekulacím znovuoživovány. Projekt tzv. Tobinovy daně volá po zdanění zejména pohybu krátkodobého mezinárodního spekulačního kapitálu. Návrh náleží do širšího rámce dlouholetých diskuzí o tom, zda by bylo žádoucí a uskutečnitelné uvalit daň na světové pohyby kapitálu. V roce 1972, v době konce Bretton-Woodského měnového uspořádání, Tobin předpokládal, že nový systém měnové stability bude zahrnovat poplatky za mezinárodní měnové transakce. Původně navrhoval, aby všechny velké země zdanily mezinárodní finanční transakce s cílem bojovat proti nestabilitám. Usiloval přitom o omezení finančních spekulací, které spojoval s problémy měnových kurzů. Ve druhé polovině 90. let se znovuobnovují různorodé debaty kolem této daně (např. v roce 1997 I. Ramonet, spojený s časopisem Le Monde Diplomatique). A postupně na její platformě vznikají i široká hnutí (ATTAC aj.), bojující za zavedení. Toto přitom mnozí váží na mezinárodní instituce, např. OSN. Některé země se o dílčí úpravy již pokusily, podpora zaznívala a zaznívá z Venezuely či Brazílie. Samotný J. Tobin se však od antiglobalizačních interpretací a příliš alternativních kritiků soudobého globálního kapitalismu spíše distancoval (např. v rozhovoru pro Der Spiegel, September 2, 2001) a vyjádřil podporu volnému obchodu. Dodnes se v rovině teorie i praxe řeší, zda by tato daň mohla tlumit finanční nestability a omezit nadměrné spekulace typu spekulativních útoků na měnu, kdy spekulanti vydělávají na nestabilitách trhů. Existují různé argumenty pro i proti. Někteří uvádějí, že i malá daňová sazba uvalená na tržní finanční transakce by (při obrovském daňovém základu) vynášela velké příjmy. A tyto by mohly sloužit k financování rozvoje světových veřejných statků (ochrana přírody, zmírnění chudoby, zdravotní reformy aj.). Jiní ale pochybují o realističnosti odhadů v kontextu elektronického obchodování či racionálních snah vyhýbání se placení daní. Vedle proveditelnosti a celé řady technických problémů se však stále diskutuje o tom, zda by tzv. Tobinova daň byla vůbec žádoucí, a to zdaleka nejenom z ekonomických hledisek. O přísnější regulaci bank a obecně finančních trhů, včetně tzv. stínového bankovnictví, se hovoří - ve světle nejen kolapsu z roku již dlouho. Obvykle pouze hovoří. Nedávné pohoršující štědré bonusy, které si rozdělili bankéři na Wall Street svědčí o tom, že většina bank se z finanční krize otřepala rychle. Za peníze daňových poplatníků, v duchu módního hesla o znárodňování ztrát a privatizaci zisků. B. H. Obama se sice obává bank přerostlých v kolosy, jejichž kolaps by byl zničující pro celou zemi. A snaží se o jistá omezení rizikových aktivit bank pod částečným dohledem státu (tzv. Volckerovo pravidlo). Nicméně hovořit o zásadní změně v architektuře bankovní regulace či o kladivu na banky je silně nadnesené. I evropské zkušenosti potvrzují, že pronikání komerčních bank do sfér investičního bankovnictví jejich odolnost vůči krizím neposílilo. A v Evropě se rodí plán mezinárodní regulace (Basel III) s cílem zvýšení odolnosti bank vůči krizím. Banky by zde měly mít lepší kapitál. Objevují se další návrhy na usměrňování nebezpečných finančních derivátů atd. Problémem přitom zůstává i to, kdy nastane vhodná doba pro spuštění nových regulací. Alibistická balancování na hraně kompromisu - mezi potřebou radikálních změn a obavami z důsledků zpřísnění pravidel - však přílišné naděje na stabilitu finančního sektoru nedávají.

18 18 Mezi dalšími návrhy regulací čelné místo zaujímá stále se vracející projekt právě tzv. Tobinovy daně. Myšlenka byla oživena např. nedávnou kampaní desítek organizací ve Velké Británii. Zde bývá daň označována i coby daň Robina Hooda. Postihovala by krátkodobé finanční transakce (přesněji spekulace) a z jejího výnosu by mohly být financovány mnohé humanitární aktivity. A omezovala by přitom rozsah spekulací na finančních trzích. Zásadním problémem však zůstává to, že kapitalistickému systému jsou spekulace i krize vlastní a jsou neodstranitelné. A všeobecná krize dnes již globálního kapitalismu se dále prohlubuje... Moderní tržní ekonomika rozleptává vazby k místům, osobám i sobě samému a prohlubuje odcizení. Alternativní systémy vedou k posilování vztahů, vazeb k místu i úctě k práci a přírodě jako skutečné udržitelnosti. Zkoumána je anatomie globalizace, s poukazy na mlhavá vymezení, resp. inflační nadužívání pojmu, který je vnímám jako cosi fatálně nevyhnutelného. Poukazovat lze na spiknutí finančních elit v podobě vlády tzv. globální monetokracie nebo také na organismy založené na svépomoci a solidaritě, kdy zisk již není modlou ani posláním. A to nezřídka s vizí ekonomiky, kde by chudší nepotřebovali bohaté, neboť dnes ani bohatí téměř nepotřebují chudé - ani jako námezdní síly, ani jako konzumenty. Např. V. Forresterová populárněji varuje před scénářem, kdy je osudem většiny nezaměstnanost. Hospodářství se zde jeví jako horor, neboť honba za ziskem, automatizací a globalizací produkuje stále více statků pro stále méně lidí. Logickým pokračováním je hospodářská (a možná nejenom hospodářská) genocida zbavující nepotřebných mas... Je tudíž nezbytné nikdy nezapomínat na liberální tržně-kapitalistické mantinely, které stále více zatemňují nejenom klíčové otázky typu co je, a jak vzniká bohatství. Faktem ovšem zůstává, že bohatství pochází z práce, a že předpokladem nápravy společenských poměrů je změna ekonomiky - s klíčem v dialektickém překonání soukromého vlastnictví. P.S. (1) Bonusově přidejme drobnou anotaci jedné zajímavé publikace: Systémový pohled na globalizaci a krize Zdařilou a fundovanou charakteristiku současné pochmurné reality světové ekonomiky i politiky přináší premiérová knižní monografie Ilony Švihlíkové. Nastoluje závažné otázky perspektiv současného globálního systému a vyvrací falešný optimismus, že právě probíhající krize jsou pouhým krátkodobým a pomíjivým jevem na jediné správné cestě k prosperitě. Autorka je ekonomka a politoložka, přednáší na vysokých školách, publikuje v denním i odborném tisku a náleží ke známým tvářím kritických hnutí hledajících alternativy k dnešnímu sociálně-ekonomickému uspořádání. Publikaci s názvem Globalizace & krize: souvislosti a scénáře vydalo koncem roku 2010 nakladatelství Grimmus (Všeň, 296 s., ISBN ). Práce zkoumá vazby mezi procesy globalizace a prohlubujícími se krizemi, vrcholícími současnou ekonomickou Velkou recesí. Coby zlomová jsou nazírána 70. léta minulého století a následné tažení neoliberalismu. Kriticky analyzovány jsou hluboké proměny světové ekonomiky: nadvláda finančního sektoru, moc nadnárodních firem, nové podoby spekulací či vzestup zemí BRIC. Knižní publikace završuje předchozí studie autorky, včetně kvalifikačních prací. Staví na systémovém, a interdisciplinárním, přístupu a v neposlední řadě využívá i instrumentarium dlouhých Kondratěvových vln. Načrtnuty jsou zde též různé scénáře budoucího vývoje. Kniha sestává z Úvodu, šesti kapitol a Závěru. Dále členěné kapitoly nesou výstižné názvy: Od 70. let k současným krizím, Komoditní trhy, Řešení krize a přechod do krize dluhové, Změny prostředí, v jaké se státy pohybují, Kdo bude ekonomickým vůdcem světa? Tradiční Západ, BRIC, nebo někdo další? a Scénáře budoucího vývoje. Publikace obsahuje poznámkový aparát, včetně přehledů literatury a seznamy tabulek a zkratek. Text je psán čtivě, svižně a je přístupný i laickému zájemci o (nejen) ekonomické a politické dění. Což však není na úkor vědecké serióznosti a profesionálního přístupu. Autorka si přitom zachovává i nezbytný a dostatečně kritický odstup a především, na rozdíl od mnoha jiných textů, nikterak nezakrývá stále palčivější problémy spojené s fungováním soudobého globálního kapitalismu a prohlubující se jeho všeobecnou krizí. Která ovšem nemusí vyústit pouze do scénáře nastolení sociálně spravedlivějšího společenského uspořádání v 21. století... Knihu možno doporučit všem přemýšlivějším čtenářům. A to též jako inspirační zdroj a další příspěvek do kritických diskuzí nad dokumentem Socialismus pro 21. století. Hlavní myšlenky anotované publikace potvrzují trendy zdůrazňované řešitelskými týmy CSTS. P.S. (2) Na úplný závěr odkažme na výstupy CSTS (včetně např. neprávem opomíjené prognózy vývoje), které lze nalézt též pomocí Současné aktivity Centra strategických a teoretických studií směřují k závěrečným etapám tvorby komplexního dokumentu Socialismus pro 21. století. Na zadání - v aktuální podobě - řešitelské týmy pracují od roku První ucelený materiál k internímu projednání je na počátku roku 2011 již k dispozici a postupně budou do kritických diskuzí vtahováni i odborníci a zájemci mimo

19 19 užší či širší rámec CSTS. Připravována je politická expertíza a publikování dokumentu v několika podobách a na různých platformách. Na jaře 2011 vychází i publikace shrnující aktivity alternativního metodologického týmu pracovně nazvaná Kdopak by se Marxe bál? (Socialismus pro 21. století - alternativa). Navazuje na mírně provokativní publikaci Bojíte se socialismu (Heller, J., Neužil, F. a kol., Příbram, Periskop 2007, 196 s., ISBN ). Zájemce lze odkázat též na shrnující text Látal, I. (ed.): Socialismus pro 21. století. Sborník statí (Praha, Futura 2008, 293 s., ISBN ). K sebereflexi společenské reality Jiří Mihola Dějiny pozemské civilizace ukazují, že celková úroveň poznání se sice pomalu, avšak přece jen dlouhodobě mírně zvyšuje, což posiluje potenciál k řešení hromadících se problémů nás pozemšťanů i k schopnosti odolávat vnitřním i vnějším nepříznivým vlivům. Nejvyspělejší prakticky využitelné obory lidské činnosti jsou ty, které jsou spojeny se sofistikovanými (matematizovanými) metodami jako je fyzika, chemie, astronomie, technika, kybernetika, robotizace, astronautika, genetika, informatika či navigace. Patří mezi ně také některé obory ekonomie a řízení, jako je například teorie her. Při vhodném nasměrování na pozitivní činnosti rozvoje a využití tohoto potenciálu by pozemšťané mohli již v příštích staletích dosáhnout skvělých výkonů, např. zajistit solidní životní podmínky pro většinu obyvatel planety, podstatně prodloužit kvalitní fázi lidského života, turisticky cestovat za hranice sluneční soustavy, vyřešit energetický a bezpečnostní problém, zajistit nejen udržitelnost dalšího rozvoje, nýbrž také jeho další kvalitativní rozvinutí, včetně zefektivnění vzdělávání a výchovy příštích generací apod. Ke škodě nás pozemšťanů je naopak v některých oborech lidské činnosti jen nepatrný pokrok. Např. přes skvělé výsledky v některých medicínských oborech stále nemáme spolehlivou diagnostiku ani provázanost jednotlivých specializací, pročež nejsme schopni léčit celostně. Mezi nejméně rozvinuté obory patří pedagogika a zejména psychologie a sociologie, které jsou proto nejméně účinné s chabými praktickými dopady. Znalost lidské povahy je u nás pozemšťanů podprahová, což má za následek hromadění konfliktů, které lidstvo nadměrně zatěžují, např.: - výrazně zpomalují tempo poznání zákonitostí, na základě nichž realita funguje, - u celé populace dochází k trvalému nárůstu některých nežádoucích vlastností jako jsou např. pohodlnost, agresivita, psychická labilita apod. - dlouhodobě vycházíme z nesprávných, mnohde úmyslně zavedených tezí, které se po staletí i tisíciletí tradování přeměňují v nesnadno překonatelné mýty, - získané poznání je ve větší míře spíše zneužíváno než využíváno, což množství a hloubku mezilidských konfliktů významně eskaluje. Nejnovější poznatky nás pozemšťanů o vesmíru ukazují, že nikde ve vesmíru není nic v klidu, ani v přímočarém rovnoměrném pohybu, linearita je vzácností, ba dokonce zde není nic rovného ani zcela symetrického. Realita je mnohovrstevnatá, vícedimenzionální a fraktální. Pro zachování stability a funkčnosti všech systémů je nezbytná přiměřená míra setrvačnosti, která brání šokovým změnám. Výsledkem je komplikovaná a všestranná dynamika, která je tlumena jak setrvačností systémů, tak jejich schopností samoregulace. Významné samoozdravné mechanizmy má jak člověk, tak ekonomické i jiné společenské systémy. Tyto zpětnovazební přirozené systémy je vhodné povzbuzovat, přičemž není radno je narušovat, rušit či nahrazovat. Proto je smysluplné povzbuzovat imunitní a regenerační systémy jednotlivců, stejně jako tržní ekonomické mechanizmy společnosti. Přesto však není dobré spoléhat pouze na ně. Stejně jako drobnou zdravotní rozladěnost zvládne člověk sám, při vážných onemocněních již potřebujeme lékaře, od kterého požadujeme diagnózu a terapii, která je vždy nezbytným vnějším zásahem, tak i společnost snese jen určitý rozsah turbulencí a odchylek od optimálních funkcí. Určité selhání důležitého článku může mít až fatální důsledky, a to jak pro člověka, společnost, lidstvo, tak i pro celý vesmír. Proto, aby se významným poruchám systému včas zabránilo, si příroda vytvořila inteligentního člověka, jako svou součást, aby jí díky svému intelektu pomáhal takové situace řešit efektivněji než by dokázala bez něj. Naplnění tohoto poslání je náročný úkol, je to ale jediná alternativa existence pro každou vesmírnou civilizaci, pozemšťany nevyjímaje. Chybou je takovou cestu nenastoupit, stejně jako přeceňovat dosavadní stupeň poznání. Vzhledem k dokonalé provázanosti všeho ve vesmíru je nanejvýš nepravděpodobné, že by bylo možno takový úkol zvládnou individuálně. Pravděpodobnější je potřeba specializace a odpovídající kooperace, kterou někteří mylně považují za jakési omezování svobody a propagování direktivních metod řízení společnosti, vedoucích k demotivující jednotě. Naopak je potřeba důsledně využít individuálních dispozic a rozdílností ve schopnostech každého jedince. Proto je potřeba soustředit se na zvládnutí úkolu umět diagnostikovat jaký kdo je,

20 20 k čemu má nadání a jak vytvářet efektivní vztahy mezi lidmi proto, aby se konfliktům pokud možno předcházelo a již vzniklé konflikty, aby byly efektivně a včas řešeny. Právě proto je nezbytné rozvíjet ty obory lidské činnosti, které jsou nejméně rozvinuté. Smyslem současného dění je eliminovat důsledky nadměrných disproporcí využitím stávajícího poznání. Tyto důsledky by se jinak v dohledné době mohly projevit např. novým planetárním rozložením vlivu stávajících mocností, v němž bude dominovat vyčerpanost USA a nástup rozvíjející se Číny. Evropa by mohla doplatit na uměle vyvolanou globalizaci, byrokratickou centralizaci a nedostatečnou vnitřní soudržnost. ČR podobně jako Slovensko má nejvyšší čas uvědomit si své národní zájmy a zaujmout důstojné, reálné, ale také sebevědomé postavení ve světě. Smyslem současného dění tedy je poučit se z vlastních chyb, které způsobí mnohé nelehké chvíle stále většímu počtu obyvatel naší planety. Jde o to, že se civilizované země nechaly ukolébat relativním komfortem svých občanů, zatímco méně rozvinuté země bezmocně přihlížely svému drancování. Jde tedy o to, zda se slušní lidé vzchopí a prokouknou davovou deziluzi, která má svůj účel, a podniknou kroky k využití svých znalostí, schopností a možností. Několik poznámek sebereflexi společenské reality Radim Valenčík Materiál vychází z prezentace přednesené d danému tématu na teoretickém semináři EPS-SI na VŠFS Tučně je text původní prezentace, k tomu jsou připojeny rozvíjející poznámky. (1) Otázky: 1. Kam jsme došli a co dál? Je naše doba běžnou etapou vývoje, nebo se problémy současného civilizačního vývoje zauzlují? 2. Jaký je smysl bytí a žití? a lze otázku smyslu řešit? 3. O co v současné době jde? a komu? 4. Na čem založit sebereflexi současného dění ve výše uvedených kontextech? Po jakých teoretických nástrojích sáhnout? (2) Ad 1.: Kam jsme došli a co dál? Stojíme na prahu konstituování vzdělanostní společnosti, což je změna srovnatelná s průmyslovou revolucí. Zdůvodnění tohoto tvrzení jsem na stránkách Marathonu věnoval pozornost mnohokrát a nic nového asi nedokážu v nejbližší době dodat. Snad jen to, že krizové situace se většinou dávají do souvislosti s ekonomickými cykly odvozenými od inovačních vln. V případě změny tohoto typu se jedná o něco jako hypervlnu. Problémem je hlavně nutnost zlomu setrvačných trendů, což má i zájmový kontext. Jedním z možných vysvětlení současných ekonomických problémů, resp. toho, proč došlo k tak hluboké ekonomické krizi (která je mohutnými intervencemi jen překrývána), je, že možnost setrvačného vývoje se vyčerpala. Potřebujeme nový typ růstu odpovídající povaze vzdělanostní společnosti, kdy těžištěm potřeb jsou potřeby bezprostředně spojené s rozvojem schopností. Tomu odpovídá i dominantní role sektoru produkce a šíření poznatků (věda a vzdělání) a na něj navazujícího sektoru podpory uchování lidských schopností (zdravotní péče, relaxace, rekreace). Místo toho intervencemi podporujeme setrvačných typ růstu s převažující neproduktivní spotřebou. (3) Ad 2.: Jaký je smysl bytí a žití? Smysl jako vztažení k přesahu. Přesah je to, k čemu můžeme vztáhnout náš život a co nás život časoprostorově i významově přesahuje. Co je přesahem všech přesahů, tím, co dává všemu smysl? Je vůbec něco takového? Vize kvalitativně neomezené vývoje, který chápeme vždy jen v rámci setrvačných schémat.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček v v r SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU Josef Bejček Masarykova univerzita Brno, 2010 Josef Bejček OBSAH SEZNAM ZKRATEK 11 ÚVODEM 12 1. SOUTĚŽNÍ POLITIKA A CÍLOVÉ KONFLIKTY V SOUTĚŽNÍM PRÁVU

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 1/2012. číslo 107. Obsah:

Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 1/2012. číslo 107. Obsah: Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 1/2012 číslo 107 Teoretický časopis věnovaný otázkám postavení člověka ve světě, ve společnosti, v současném dění Obsah:

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Hrozí další kolo globální ekonomické krize?

Hrozí další kolo globální ekonomické krize? 08-zlom 09.12.10 13:26 Stránka 105 Hrozí další kolo globální ekonomické krize? Miloš Pick Hlavní tendence soudobé krize Spouštědlem krize byla krize finanční, ale hlubší příčinou patrně byly globální nerovnováhy.

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Proč je potřeba organizovat Jak se postupuje při tvorbě organizační struktury Co je výsledkem organizování Ovlivňují organizaci právní předpisy? Proč je potřeba organizovat

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc.

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE Prognostické metody Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostická praxe uplatňuje velké množství různých přístupů a metod (formalizovaných, intuitivních

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6

Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6 Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6 OSKAR KREJČÍ MEZINÁRODNÍ POLITIKA Vydalo nakladatelství EKOPRESS, s. r. o., K Mostu 124,

Více

Struktura odvětví Odvětvová struktura. Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze

Struktura odvětví Odvětvová struktura. Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Odvětvová struktura Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Obsah přednášky Odvětvová struktura Struktura odvětví Strukturální politika Struktura = prvky a vztahy mezi nimi Národohospodářská

Více

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Dluhová krize, aktuáln lní problémy eurozóny doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Integrační fáze Zóna volného obchodu Celní unie Společný trh Hospodářská a měnová unie Úplná ekonomická integrace Politická unie

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu

Více

Další servery s elektronickým obsahem

Další servery s elektronickým obsahem Právní upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Manažerská ekonomika KM IT

Manažerská ekonomika KM IT KVANTITATIVNÍ METODY INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE (zkouška č. 3) Cíl předmětu Získat základní znalosti v oblasti práce s ekonomickými ukazateli a daty, osvojit si znalosti finanční a pojistné matematiky, zvládnout

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy (Patrik Hudec, Head of Fund Portfolio Management) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. květen 2016 2 Globální

Více

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy David Marek Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, Česká Republika, tel.: +420 221 424 111, fax: +420 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Aktualizovaný program cvičení a témata semestrálních prací N_STFS Současné teorie finančních služeb (zima 2012) Skupina cfph

Aktualizovaný program cvičení a témata semestrálních prací N_STFS Současné teorie finančních služeb (zima 2012) Skupina cfph Aktualizovaný program cvičení a témata semestrálních prací N_STFS Současné teorie finančních služeb (zima 2012) Skupina cfph 1. cvičení 10. 10. 2012 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník Hypotéza finanční nestability Ondřej Lopušník Co vás čeká Úvod Hypotéza finanční nestability Doporučení pro hospodářskou politiku HFN a otevřená ekonomika Závěr Úvod Hyman Minsky (1919 1996) In all disciplines

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

Reformy v globálním kontextu. Vítězové a poražení

Reformy v globálním kontextu. Vítězové a poražení Reformy v globálním kontextu. Vítězové a poražení Děkuji, že tady mohu být a říci něco ke kontextu, v jakém se pohybuje globální ekonomika a jakým způsobem se to dotýká České republiky. Dosavadní postoje

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 16. května 2016 Agenda dnešního online semináře Vývoj na globálních akciových trzích: 1. Aktuální

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Mezinárodní marketing. Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p

Mezinárodní marketing. Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p Mezinárodní marketing Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p Přednášky 1. Úvod, definice, základní pojmy, vývoj koncepcí, vývoj názorů na zahraniční obchod. 2. Důvody

Více

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky

Více