Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Karviná Mizerov, Majakovského 2219 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. třída Rozšířená Dějepis ČSSR v 70. letech normalizace Mgr. Aleš Homan, Ph.D.

2 ČSSR v 70.letech éra normalizace V této kapitole se dozvíte: O tlaku Sovětského svazu na ČSSR po srpnové okupaci 1968 O přijetí tzv. moskevského protokolu O nástupu tzv.normalizátorů a utužení komunistického režimu O kultuře a všedním životě lidí v 70.letech Budete schopni: Vysvětlit záměry Sovětského svazu po okupaci Československa Vysvětlit pojmy normalizace a konsolidace Informovat o dalším vývoji v Československu Klíčová slova této kapitoly: Srpen 1968, okupace, vysočanský sjezd, moskevský protokol, konzervativní komunisté, konsolidace, normalizace, A.Dubček, G.Husák, Jan Palach, MS v hokeji 1969, srpen 1969, čistky, Poučení z krizového vývoje, oficiální kultura, samizdatová a exilová literatura Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 hodiny Československo v 70.letech éra normalizace 1. Tzv.moskevský protokol léta v Československu éra normalizace 3. Rozdělení kultury na oficiální, samizdatovou a exilovou 4. Všední život v Československu v 70.letech Ad 1) Tzv.moskevský protokol 21.srpen 1968 Československo bylo okupováno vojsky Sovětského svazu (a vojsky čtyř jeho spojenců z Varšavské smlouvy Polska, NDR, Maďarska, Bulharska) Vedoucí představitelé KSČ (Dubček, Černík, Smrkovský a další) byli zatčeni a odvezeni do Sovětského svazu 22.srpna proběhl v závodě ČKD v Praze Vysočanech mimořádný sjezd KSČ; přítomno bylo téměř tisíc řádně zvolených delegátů, tedy nadpoloviční většina; sjezd prohlásil, že uznává pouze zákonně zvolené ústavní činitele a A.Dubčeka jako 1.tajemníka ÚV KSČ Celonárodní odpor proti okupaci znemožnil konzervativním komunistům (Biľak, Kolder, Indra), kteří spolupracovali s Moskvou na vojenském zásahu proti ČSSR, vytvořit novou dělnickou vládu ; Sověti tedy museli jednat s oficiálními představiteli čs.vlády 2

3 23.srpna 1968 došlo v Moskvě k československo sovětským jednáním; v Moskvě byli odvlečení představitelé čs.vlády doplněni prezidentem Ludvíkem Svobodou; čs.představitelé byli vystaveni hrubému nátlaku výsledkem jednání byl tzv.moskevský protokol čs.vedení muselo souhlasit s pobytem sovětských vojsk v ČSSR a odmítnout závěry tzv. vysočanského sjezdu KSČ Představitelé reformního proudu v KSČ postupně zatlačováni do pozadí, naopak do popředí se dostávají konzervativní komunisté (odpůrci demokratizačních reforem, zastánci tvrdého komunistického režimu, spolupracují se SSSR) Ad 2) 70.léta v Československu éra normalizace Konsolidace návrat k totalitnímu komunistickému režimu (žádné demokratizující reformy) Normalizace uvedení poměrů v ČSSR do normálního stavu, tedy do období před lednem 1968 (kdy začal reformní proces), čistky v celé společnosti, odstranění reformních komunistů, stíhání, věznění a umlčování odpůrců režimu, cenzura, utužování tvrdého komunistického režimu Konzervativní komunisté označovali reformní proces 1968 jako kontrarevoluci a sovětskou okupaci jako bratrskou pomoc Typický rys normalizace Sovětský svaz výrazně zasahoval do vnitřních záležitostí Československa Sovětská vojska zůstala na území Československa a čs.vláda musela podepsat smlouvu mezi ČSSR a SSSR o časově neomezeném (dočasném) pobytu sovětských vojsk v Československu Události roku 1968 vyvolaly novou emigrační vlnu desetitisíce lidí uprchly do zahraničí V říjnu 1968 byl přijat zákon o federativním uspořádání Československa republika je nyní federací dvou států České socialistické republiky a Slovenské federativní republiky Většina lidí v Československu nesouhlasila se sovětskou okupací, ale strach a obavy z represí režimu (vyhazovy z práce, policejní stíhání, věznění) postupně čs.společnost rezignuje, upadá do pasivity a lhostejnosti 16.ledna 1969 se na Václavském náměstí v Praze upálil student pražské Filozofické fakulty Jan Palach chtěl tímto činem vyburcovat čs.veřejnost, která upadala do pasivity, chtěl protestovat proti neustálému ustupování okupantům Pohřeb Jana Palacha (25.ledna 1969) se stal národní demonstrací proti sovětské okupaci; následovaly další sebevraždy upálili se ještě dva lidé Jan Zajíc a Evžen Plocek) tyto činy společností otřásly, nezvrátily však postupující proces normalizace SSSR stále vyvíjel tlak na československé vedení - Sověti chtěli dostat do vedení KSČ lidi oddané Sovětskému svazu a zastánce tvrdé linie, k závěrečnému útoku normalizátorů na A. Dubčeka byly využity události kolem MS v hokeji 3

4 V březnu 1969 probíhalo hokejové MS ve Švédsku, čs.reprezentanti dvakrát porazili reprezentanty SSSR, v Československu mezi lidmi obrovské nadšení, ulice českých a slovenských měst byly zaplněny jásajícími davy; největší dav nadšených občanů se shromáždil na Václavském náměstí, provoktéři z StB využili jejich radosti a strhli dav k útoku na kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot; SSSR ostře protestoval a normalizátoři tuto událost zneužili proti Dubčekovi Duben 1969 zasedání ÚV KSČ odvolán 1.tajemník ÚV KSČ A.Dubček, bylo zvoleno nové předsednictvo v čele s Gustávem Husákem (normalizátor, spolupráce se Sověty); došlo k řadě dalších personálních změn byli odvoláni poslední představitelé reformního hnutí, předsedou Národního shromáždění se stal Alois Indra, předsedou vlády Lubomír Štrougal Srpen 1969 první výročí srpnových událostí po celé zemi demonstrace proto sovětské okupaci i proti normalizaci komunistický režim tyto demonstrace brutálně potlačil armáda, policie, lidové milice (4 mrtví, 400 raněných, zatčených) Následovaly rozsáhlé čistky v KSČ a následně celé společnosti z KSČ vyloučeno a vyškrtnuto osob, tisíce lidí byly vyhozeny z práce, postiženy byly celé rodiny (zákazy studia) Základem normalizace se stalo Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti (1970) Vasil Bil ak a Jan Fojtík byl to manifest tvrdého jádra KSČ, přehodnocoval události v Československu , nazýval je kontrarevolucí a vstup sovětských vojsk označoval za bratrskou pomoc KSČ vedená G.Husákem obnovila totalitní moc, v ekonomice opět centralizované plánování, odpůrci i kritici režimu stíháni a tvrdě trestáni, zároveň režim nabízel občanům svátky a slavnosti (spartakiády, MDŽ, 1.máj) v televizi seriály a estrády s populárními umělci Ad 3) Kultura oficiální, samizdatová, exilová Kultura se definitivně rozdělila na oficiální (podporovanou režimem), samizdatovou a exilovou. Samizdatová literatura autoři nemohli svobodně publikovat, texty se šíří opisováním mezi přáteli, tvrdé zásahy StB proti neoficiální umělecké scéně; exilová literatura autoři emigrovali a svá díla vydávají v zahraničí (nejznámější exilová nakladatelství 68 Publishers v Torontu, Index v Kolíně nad Rýnem) Filmová tvorba oproti 60.létům pokles úrovně, přesto se některé filmy vymykají režiséři František Vláčil, Jiří Menzel, Věra Chytilová, na Slovensku Juraj Jakubisko; v emigraci se prosadil Miloš Forman (filmy Vlasy, Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus) Ad) Každodenní život Lidé rezignovali přes týden v práci, o víkendech ožívali odjížděli na chaty a chalupy, pracovali na zahradě (práce na vlastním přinášela lidem více uspokojení než v řádném zaměstnání) Úpadek pracovní morálky lidové heslo kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu, rozvoj tzv.melouchů nezdaněná práce u někoho jiného Nedostatkové zboží v obchodech nebylo k dostání všechno, co lidé chtěli (včetně běžných potřeb denní potřeby); nedostatkové zboží bylo často schováváno (tzv.pod pultem) pro známé či pro lidi, kteří mohli nabídnout nějakou protislužbu (řemeslnickou dovednost, nedostatkové zboží z jiného sortimentu, přímluvu u známého na vyšším místě) 4

5 Shrnutí kapitoly. 21.srpna 1968 bylo Československo okupováno vojsky Varšavské smlouvy, vedoucí představitelé KSČ byli odvlečeni do Sovětského svazu, okamžitě se zvedl celonárodní odboj proti okupantům. V Moskvě přinutili Sověti čs.politiky přijmout tzv.moskevský protokol (podepsán pod silným tlakem Sovětů). Okupací došlo k přerušení tzv. reformního procesu v ČSSR (někdy označováno jako tzv. Pražské jaro). K moci se v Československu potupně dostávali příznivci tvrdého jádra KSČ, kteří spolupracovali s Moskvou a měli podíl na okupaci Československa (Indra, Biĺak, Husák). Sovětský svaz výrazně zasahoval do vnitřních záležitostí Československa a čs.vláda musela souhlasit s dočasným pobytem sovětských vojsk na čs.území. Éra 70.let se nazývá érou konsolidace a normalizace došlo k opětovnému utužení komunistického režimu, zavedení cenzury, proběhly čistky v celé společnosti, odpůrci a kritici režimu byli pronásledováni a vězněni. Normalizátoři začali reformní proces nazývat kontrarevolucí a sovětskou okupaci jako bratrskou pomoc. Společnost postupně rezignovala a upadala do lhostejnosti. Probrat veřejnost z této odevzdanosti se pokusil svým činem Jan Palach upálil se na Václavském náměstí v lednu 1969, jeho čin vyvolal ve společnosti velkou odezvu, nicméně vývoj událostí již nezměnil. Do čela KSČ se dostal Gustáv Husák (nahradil A.Dubčeka) a došlo k odvolání všech proreformních představitelů ve vedení KSČ. První výročí okupace v srpnu 1969 lidé ve velkých městech vyšli do ulic a protestovali proti sovětské okupaci bezpečnost a armáda proti nim brutálně zasáhla. Lidé se opět stáhli do svého soukromí a na víkendy odjížděli chatařit, chalupařit či starat se o své zahrádky. Typickým projevem socialismu bylo nedostatkové zboží v obchodech nebylo k dostání vše, co by si lidé chtěli koupit (včetně naprosto běžných potřeb). Rozkvétal tzv.podpultový prodej nedostatkové zboží bylo schováváno pro známé, kteří mohli posloužit nějakou protislužbou (dodat jiné nedostatkové zboží, sehnat nějakou zahraniční věc, poskytnout řemeslnickou práci či se přimluvit u známého na vyšším místě. Kultura se po roce 1968 definitivně rozdělila na oficiální, samizdatovou a exilovou. 5