Podnikatelský záměr - založení kavárny "Café Donate"

Transkript

1 Podnikatelský záměr - založení kavárny "Café Donate"

2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. prosince Podpis 2

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především svému vedoucímu práce Ing. Petru Scholzovi, DiS. za čas, který věnoval mé práci a cenné rady, které přispěly ke zpracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala za odbornou pomoc Ing. Jakubovi Novotnému, Ph.D., který původně vedl moji bakalářskou práci. V neposlední řadě patří poděkování mé rodině a přátelům, kteří mi byli velkou oporou nejen při psaní mé bakalářské práce, ale po celou dobu studia.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra cestovního ruchu Podnikatelský záměr - založení kavárny "Café Donate" Bakalářská práce Autor: Karolína Douchová Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS. Jihlava 2016

6 Copyright 2016 Karolína Douchová

7 Abstrakt DOUCHOVÁ, Karolína. Podnikatelský záměr - založení kavárny "Café Donate". Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Cílem bakalářské práce je v teoretické rovině zmapovat metodiky tvorby podnikatelského záměru a následně prakticky aplikovat tuto metodiku práce zpracováním konkrétního podnikatelského záměru založení kavárny. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které jsou potřeba znát při zakládání podniku. Část je věnována také samotnému pohostinskému zařízení, mezi které se řadí právě i kavárny. V praktické části bakalářské práce je vytvořen samotný podnikatelský záměr, který je aplikován na teoretickou část. Klíčová slova: založení podniku, kavárna, analýza konkurence, marketingový plán, finanční plán Abstract DOUCHOVÁ, Karolína. Business Plan - establishment of cafes Café Donate. Bachelor thesis. Polytechnic University Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Petr Scholz, DiS.. Level of the qualification: Bachelor s degree. Jihlava pages. The aim of my Bachelor thesis is a theoretical mapping methodology of the business plan and then practically apply this methodology by processing of specific business plan for establishment of cafes. The theoretical part defines basic terms which are needed to know when starting a business. One of the section is also devoted to the hospitality industry, among which is also cafes. In the practical part is created the specific business plan, which is applied to the theoretical part. Key words: establishing a business, cafe, competition analysis, marketing plan, financial plan 7

8 Obsah Úvod TEORETICKÁ VÝCHODISKA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Teoretická východiska v podnikání Živnost ohlašovací a koncesovaná Společnost osobní a kapitálová Podnikatelský záměr a jeho struktura Základní náležitosti podnikatelského záměru Analýza konkurence Marketingový plán Finanční plán Kavárna a její specifika ZPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Cíl a metodika zkoumání Popis podnikatelské činnosti Analýza konkurence Marketingová strategie Finanční plán Finanční prostředky potřebné k založení a provozu kavárny Finanční prostředky potřebné na pravidelné měsíční náklady Očekávané výnosy za první rok Očekávaný zisk nebo ztráta za první rok Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků a tabulek Seznam zkratek Seznam příloh

9 Úvod Mým celoživotním snem je držet se rodinné tradice, otevřít si vlastní podnik a být tak svým pánem. Téma mé bakalářské práce bylo tedy od začátku jednoznačné, tzn. tvorba podnikatelského plánu na založení podniku. V této moderní a uspěchané době jsem si našla velikou přízeň v kávě. Tento fakt ve mně evokoval myšlenku založit si svoji vlastní kavárnu. Bohužel nejsem prvním ani posledním podnikatelem, jehož snem je otevření nové kavárny. Konkurence na trhu je tedy vysoká, a tak je zapotřebí přijít na trh s něčím neobyčejným. Již delší dobu s partnerem pravidelně přispíváme celosvětově známé nadaci UNICEF, která podporuje děti postižené např. válkou v Sýrii nebo chudobou v Africe. Ráda bych přiměla další lidi, aby alespoň malou částkou přispěli a pomohli tak ohroženým dětem žijící v bídě a stálé nejistotě. Kavárna bude tedy s nadací UNICEF spolupracovat, a to na bázi pravidelných příspěvků vypočtených z 5 % měsíčních tržeb. V případě, že kavárna zajistí minimální garanci příspěvků ve výši Kč ročně, nadace poté poskytne kavárně své logo (např. na vývěsním štítu, v nápojovém lístku, atd.). Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Před tím, než bude tvořen samotný podnikatelský záměr, je třeba znát základní pojmy pojící se s podnikáním a orientovat se při výběru vhodné právní formy podnikání. Dále je zapotřebí mít na paměti konkurenci, která je v této oblasti obrovská. Je proto vhodné konkurenci v okolí zanalyzovat pomocí známých analýz konkurence. Žádný podnikatelský plán se neobejde ani bez kvalitně zpracovaného marketingového a finančního plánu, který s sebou nese určitá specifika a pojmy. V neposlední řadě je nezbytné znát veškeré náležitosti podnikatelského záměru, obzvlášť v případě, kdy je následně podnikatelský záměr předkládán bance nebo investorovi za účelem finanční dotace. Poslední a přesto důležitá kapitola první části bude věnována kavárenství. Veškerá tato problematika bude vylíčena v teoretické části. Cílem této bakalářské práce je samotná tvorba konkrétního podnikatelského záměru na založení kavárny, který bude aplikován právě na teoretickou část této práce. Prvním krokem začínajícího podnikatele je výběr vhodné právní formy podnikání. Pomocí analýz bude poté zmapována konkurence v okolí plánované kavárny. Nejvíce pozornosti bude věnována marketingové a finanční strategii. 9

10 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU V této kapitole budou vymezeny základní pojmy, které jsou potřeba znát při zakládání podniku, jako např. podnikání, podnikatel, podnik. Budou také zmíněny základní formy podnikání, mezi které patří podnikání fyzických osob a právnických osob. V neposlední řadě budou vymezeny základní pojmy pojící se k podnikatelskému záměru, jako např. účel, zásady pro zpracování, jeho struktura, odpovědi na otázky proč a jak podnikatelský záměr sestavit. Důležitá část této kapitoly je věnována samotnému pohostinskému zařízení, mezi které se řadí i kavárny. Popsána bude např. organizační struktura v těchto podnicích a vyčíslena kapacita pohostinských zařízení. 10

11 1.1 Teoretická východiska v podnikání Teorie podnikání chápána jako ucelený systém poznatků o podnikání se vyvíjela velice pomalu a až v 80. letech 20. století se koncipovala jako samostatná disciplína. Do té doby byla součástí jiných disciplín. Výzkum podnikání byl Deakinsem a Freelem rozdělen podle tří přístupů, a to ekonomickým, psychologickým a sociálněekonomickým přístupem. 1 ekonomický přístup. Soustředí se na zkoumání role podnikatele v ekonomickém rozvoji, kterou popsal Josef Alois Schumpeter jako neobyčejnou osobu-inovátora vytvářející přidanou hodnotu pomocí změny v technologickém procesu nebo produktu. Tuto roli vylíčil také Israel Kirzner - ten nazývá podnikatele spekulantem, který dokáže identifikovat nabídku a poptávku a následně tuto informaci využije jako příležitost k dosažení zisku. psychologický přístup. Tento přístup se zabývá především vlastnostmi, které jsou pro podnikatele typické, a jejich případná identifikace mohla objevit úspěšné podnikatele. Existence těchto typických vlastností podnikatele ale nebyly nikdy potvrzeny, a proto byl tento přístup podroben kritice. Přispěl však k poznání vlastností podnikatele. sociálně-ekonomický přístup. Je soustředěn na hledání dopadu sociálněekonomického prostředí na kladný výsledek v podnikání. Důležitou roli v koncipování samostatné teorie podnikání má ve světě J.A.Timmons, profesor na Harvard Business School a Babson College, který se tomuto tématu věnoval od 80. let 20. století a v roce 1977 vytvořil první obsáhlou učebnici podnikání pod názvem New Venture Creation Entrepreneurship for the 21st Century. Pojmy spojené s podnikáním prošly od 18. století výrazným vývojem, a tak v dnešní době neexistuje jedna univerzální definice je jich mnoho. Na základě výzkumu byly vymezeny prostřednictvím konvence tři základní pojetí podnikání, ke kterým se přiklání i spousta autorů v tomto oboru. 2 podnikání jako proces. Toto pojetí představuje vytvoření tzv. přidané hodnoty něčeho navíc, která může mít jak nefinanční, tak i finanční podobu. To je zapříčiněno 1 VEBER, Jaromír, Jitka SRPOVÁ a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN SRPOVÁ, Jitka, Václav ŘEHOŘ a kol. Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

12 použitím podnikavého přístupu v roli podnikatele, jejíž status je do určité míry legislativně vymezen např. obchodním či občanským zákoníkem. podnikání jako přístup. Podnikavý přístup představuje např. snahu a zájem vytvořit již zmíněnou přidanou hodnotu a současně nalézat příležitosti k uskutečnění tohoto cíle. Představuje rovněž vkládání a využívání svého času a vlastních zdrojů, samostatné nacházení příležitostí a dobrovolné přebírání vlastní odpovědnosti. Podnikavost obecně hýbe sociálním a ekonomickým rozvojem. podnikání jako hodnotová orientace. Tento přístup je označován podnikatelským duchem, který se vyznačuje typickou strukturou postojů a hodnot. Může nabývat společenského rozměru jakožto úcta společnosti k podnikatelům a podnikavým lidem nebo individuálního rozměru představující individualistický způsob přivlastňování jsou kladeny na podnikatele nároky, jako je odpovědnost, nesení případných rizik, ale i výhody, jako osobní autonomie, možnost většího zisku atp. Podnikatel je dle nového občanského zákoníku (89/2012, 420) definován jako osoba, která samostatně vykonává výdělečnou činnost na vlastní odpovědnost, a to odborným nebo živnostenským způsobem se záměrem dosažení zisku. 3 Dalším důležitým pojmem, který je potřeba znát před vytvořením podnikatelského záměru, je podnik. I zde existuje mnoho definic, které podnik vystihují. Může být definován jako jednotka, ve které jsou poskytované služby nebo realizována výroba. Je právní a ekonomicky samostatnou jednotkou, která existuje za účelem podnikání a spočívá v nabízení služeb nebo zboží na trhu. Po právní stránce je podnikem soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání, ke kterému náleží práva, věci a jiné majetkové hodnoty patřící podnikateli a slouží k provozu podniku nebo mají tomuto účelu sloužit. 4 Typ podnikatelského subjektu, který se věnuje podnikání, určuje právní forma podnikání. Rozhodnutí o právní formě podnikání je celkem dlouhý proces. Podnikatel volí mezi právnickou nebo fyzickou osobou. Obě formy podnikání s sebou nesou určitá specifika, a to např. způsob řízení, formu zdanění, administrativní náročnost a 3 BEZOUŠKA, Petr, Lucie PIECHOWICZOVÁ. Nový občanský zákoník. Praha: ANAG, spol. s r.o., ISBN SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

13 odpovědnost vlastníků. Volba právní formy podnikání záleží na úvaze samotného podnikatele, nicméně pro jisté činnosti jsou právní formy stanovené přímo zákonem (např. banky) Živnost ohlašovací a koncesovaná Termín, který se používá v souvislosti podnikání fyzických osob, se nazývá osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Takováto osoba musí získat ke své podnikatelské činnosti živnostenské nebo jiné oprávnění. Prvním krokem je zjistit, do jaké skupiny živností činnost, kterou chce podnikatel vykonávat, patří. Živnosti se dělí následovně: 6 a) Ohlašovací živnosti. Jsou provozovány a vznikají ohlášením a jsou osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. řemeslné živnosti. Pro jejich provozování a získání je potřeba splnit všeobecné podmínky (dosažení veku 18 let, bezúhonnost, právní způsobilost) a zvláštní podmínky odborné způsobilosti (buďto výuční list, maturita v oboru, diplom v oboru, popř. šestiletá praxi v oboru). Řemeslnou živnost vlastní např. zedníci, řezníci, klempíři, opraváři, atd. vázané živnosti. Zde je nutné prokázat včetně všeobecných podmínek také odbornou kvalifikaci stanovené živnostenským zákonem. Příkladem těchto živností jsou např. masérské služby, účetnické služby, provozování autoškoly, atd. volné živnosti. V tomto případě podnikatel není povinen prokazovat žádnou odbornou způsobilost, pouze všeobecné podmínky. Přesný název je Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Principem je vybrat si ze seznamu 80 činností ty, které bude podnikatel provozovat. Jedná se např. o zprostředkování služeb a obchodu, ubytovací služby, fotografické služby, atd. b) Koncesované živnosti. Tyto živnosti fungují na principu správního rozhodnutí a jsou rovněž osvědčené výpisem ze živnostenského rejstříku. Je potřeba splnit odborné způsobilosti, získat kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy a vyhovět podmínkám pro získání živnostenského oprávnění, kterými jsou bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a minimální věk 18 let. Příkladem je provoz cestovní kanceláře, taxislužba nebo pohřební služby. 5 NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi. Praha: ANAG, spol. s r.o., ISBN

14 1.1.2 Společnost osobní a kapitálová Zahájení podnikatelské činnosti jako právnická osoba je administrativně náročnější než u fyzické osoby. Podmínkou je zápis právnické osoby do obchodního rejstříku. Jsou definovány tyto právnické osoby: a) Osobní společnosti. Předpokladem je osobní účast podnikatele na řízení společnosti a neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Jsou vlastněny dvěma a více společníky. Výše vkladu není předepsána a jeho výše neovlivňuje podíl na zisku. Výhodou oproti živnostem je větší šance profesní specializace a lepší přístup ke kapitálu. Nevýhodou je ručení společníků, které je neomezené. Dělí se dále na veřejné obchodní společnosti (v.o.s.) a komanditní společnosti (k.s.). veřejné obchodní společnosti. Je osobní obchodní společnost. Jedná se o nejjednodušší typ obchodní společnosti. Nevýhodou je, že za závazky společnosti ručí všichni společníci celým svým majetkem, a to společně a nerozdílně. Veřejná obchodní společnost musí být založena minimálně dvěma společníky, kteří mohou být jak fyzické, tak i právní osoby. Společníci nejsou povinní při založení složit základní kapitál. Každý společník je kompetentní k jednání za společnost. Zisk je mezi společníky rozdělen rovným dílem. komanditní společnosti. Je rovněž osobní obchodní společností s určitými prvky společnosti s ručením omezeným. Společnost mohou založit minimálně dvě fyzické nebo právnické osoby. Zisk je rozdělen mezi společníky rovným dílem, pokud se nedohodnou jinak. Společnost vznikne zápisem do obchodního rejstříku. Komanditní společnost tvoří vždy dva typy společníků, jejichž práva a povinnosti jsou odlišná. Prvním typem společníků jsou komanditisté, kteří musí splatit vklad v minimální výši 5 tis. Kč. Za závazky společnosti ručí do výše svého nesplaceného vkladu. Nemají právo zasahovat do vedení společnosti, pouze kontrolovat hospodaření. V případě úmrtí komanditisty se společnost neruší. Druhým typem společníků jsou komplementáři, jejichž postavení ve společnosti se podobá postavení společníků ve veřejné obchodní společnosti. Komplementáři mají právo na vedení společnosti, ale za závazky společnosti odpovídají celým svým majetkem. Úmrtím komplementáře společnost zaniká. Komanditní společnost musí založit minimálně dva společníci, ze kterých musí být jeden komanditista a druhý komplementář. 7 7 VOCHOZKA, Marek, Petr MULAČ a kol. Podniková ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

15 b) Kapitálové společnosti. Ručení za závazky společnosti je buď žádné, nebo omezené. Výhodou kapitálové společnosti je možnost realizace rozsáhlejší činnosti, a to díky lepšímu přístupu ke kapitálu. Provoz společnosti je ale administrativně náročnější a platí zde dvojí zdanění zisku. Dělí se dále na společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciovou společnost (a.s.). společnosti s ručením omezeným. Pro zahájení podniku jsou s.r.o. nejrozšířenější a nejčastější formou užívanou podnikateli. Zakladatelé mohou společnost od založit se základním kapitálem 1 Kč. Fungování s.r.o. je nyní i jednodušší a flexibilnější, a to díky uvolnění právní úpravy podílu, kdy může např. jedna osoba vlastnit více než jeden podíl. Společnost může založit jeden až padesát zakladatelů. S.r.o. odpovídá za porušení svých závazků celým svým, majetkem. Společnost s ručením omezeným má tyto orgány: valnou hromadu (nejvyšší orgán), jednatele (výkonný orgán) a dozorčí radu (kontrolní orgán). Valná hromada je tvořena všemi společníky a jejím úkolem je kontrola ostatních orgánů a přijímání rozhodnutí, přičemž přítomnost všech společníků se při hlasování nevyžaduje. Na valné hromadě se schvaluje účetní závěrka, úhrady ztrát, rozdělení zisku, rozhodování o základním kapitálu, schvalování stanov, změna společenské smlouvy, jmenování a odvolání jednatelů. Jednatelem je výkonný orgán, který plní funkci statutárního orgánu a má na starost obchodní vedení a celkový provoz společnosti. Může jím být jeden či více společníků. Jednatel může jednat jménem společnosti samostatně. Fakultativním orgánem, kterým je dozorčí rada, musí mít už minimálně 3 členy a je volena valnou hromadou. Je nezávislým orgánem, který podléhá pouze kontrole valné hromady. Na starost má kontrolu činnosti jednatelů a účetní závěrky či rozdělení zisku popř. úhradu ztráty, nahlížení do účetních knih a alespoň jednou ročně podává zprávy valné hromadě. akciová společnost. Základní kapitál je rozdělen na určitý počet akcií o dané hodnotě a jedná se o právnickou osobu. Akciovou společnost mohou založit dvě nebo více fyzických osob, popř. jedna nebo více právnických osob. Je zde důležitá kapitálová účast, avšak akcionáři, jejichž počet je dán počtem akcií, se na činnosti společnosti osobními výkony nijak nepodílí. Výhodou akcionářů je ta, že za závazky společnosti neručí ručí za ně pouze společnost, a to celým svým majetkem. Základní kapitál musí tvořit minimálně 2 miliony Kč. V případě, že se jedná o společnost, která je registrovaná na kapitálovém trhu, základní kapitál musí být 20 milionů Kč. Každý akcionář má právo účastnit se jednání na valné hromadě, na podíl na zisku (dividenda) či na likvidační zůstatek. Akciová společnost má tyto orgány: valnou hromadu (nejvyšší 15

16 orgán), představenstvo (výkonný orgán) a dozorčí radu (kontrolní orgán). Stejně jako u s.r.o. je zde valná hromada také nejvyšší orgán, kde může akcionář prosadit svá práva. Je svolávána minimálně jednou za rok a rozhoduje opět o roční závěrce, o naložení se ziskem popř. jak bude vyřešena ztráta. Na starost má i hodnocení činnosti orgánů a projednávání výroční zprávy. Posledním orgánem je představenstvo, které zaujímá řídící funkci ve společnosti, rozhoduje o všech záležitostech a stará se o hospodářskou a organizační provoz podniku. Každý člen jedná za společnost samostatně a má minimálně tři členy, kteří jsou povinni zvolit předsedu představenstva. 8 8 MULAČOVÁ, Věra, Petr MULAČ a kol. Obchodní podnikání ve 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

17 1.2 Podnikatelský záměr a jeho struktura Podnikatelský záměr (také podnikatelský plán) je písemným dokumentem, kterým lze popsat veškeré významné vnitřní či vnější okolnosti, které s podnikatelským záměrem souvisí. Lze ho popsat také jako formální shrnutí dílčích kroků vedoucích k dosažení určitého cíle, shrnutí důvodů jejich reálnosti a dosažitelnosti. Hlavním důvodem tvorby podnikatelského záměru je ověření, zda je idea podnikatele reálná a životaschopná. Důvodů pro jeho vytvoření je více. Zjistí se jím například celková potřeba finančních prostředků. Může sloužit rovněž k oslovení potenciálního investora, který je zaujat především základními otázkami, které představují náplň podnikatelského záměru - tzn., co podnikatel nabízí, co potřebuje a čím se zabývá. Podnikatelský záměr vzniká také na základě potřeby finančních prostředků či pouze pro potřeby samotného podnikatele, který má potřebu ujasnit si kroky, které jsou nezbytné v jednotlivých sférách (např. oslovení zákazníka, cílový trh, konkurence, výběr zaměstnanců). Podnikatel si na základě záměru postupně uvědomuje, kde se nachází, kam se chce dostat a jak toho docílit. 9 Při zpracování podnikatelského záměru by měla být dodržena základní pravidla, a to zejména při následném předložení záměru externímu subjektu (např. banka nebo investor). Jedním ze základních pravidel je srozumitelnost neboli jednoduchost vyjadřování při prezentování myšlenek podnikatele. Podnikatelský záměr by měl být také především logicky zpracovaný, a to tak, aby na sebe myšlenky a uvedené skutečnosti navazovaly a byly podloženy fakty. K tomuto může být nápomocné sestavení harmonogramu či grafické znázornění časového průběhu. V neposlední řadě by se mělo dodržet pravidlo uvážené stručnosti, tzn. myšlenky uvádět stručně, ovšem ne na úkor zásadních informací. Autor podnikatelského záměru by měl samozřejmě uvádět data pravdivá a reálná s respektováním možných rizik, jelikož se jedná o tzv. plán o budoucnosti SRPOVÁ, Jitka, Ivana SVOBODOVÁ, Pavel SKOPAL a Tomáš ORLÍK. Podnikatelský plán a strategie. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN VEBER, Jaromír, Jitka SRPOVÁ a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

18 1.2.1 Základní náležitosti podnikatelského záměru Žádný zdroj neuvádí přesnou strukturu, které by se musel autor podnikatelského záměru řídit. Někteří investoři mohou požadovat zpracování záměru pouze formou prezentace v programu MS PowerPoint, avšak formálnější vzhled požadují například banky. V tomto případě by měl záměr obsahovat alespoň tyto základní body: titulní list, obsah, úvod, popis podnikatelské činnosti, analýza konkurence, obchodní a marketingová strategie, finanční plán, rizika projektu a případné přílohy. Na titulním listu jsou uvedeny základní informace jako např. název podnikatelského záměru, obchodní název, logo firmy (v případě, že již existuje), datum založení společnosti, jméno autora a zakladatelů, atp. Na tento list se doporučuje uvést prohlášení o důvěrnosti informací a autorských právech. Obsah, na který se velice často v projektech zapomíná, by měl být krátký a stručný, tzn. na jednu až jednu a půl strany formátu A4. Účelem obsahu je rychlá orientace v dokumentaci. Jsou zde uvedeny nadpisy první, druhé a třetí úrovně. V úvodu, který je umístěn na začátek podnikatelského plánu, může být uvedena přímo informace, k jakým účelům byl plán vytvořen a jaký je cíl. Je zde shrnut i popis toho, co vše je obsahem tohoto plánu, tzn., co je detailněji zpracováno na následujících stránkách. Právě tato část by měla přimět čtenáře k tomu, že právě předkládaný záměr má ty nejlepší předpoklady pro úspěšnou realizaci. Je zde objasněno, v čem je spatřena podnikatelská příležitost (nový výrobek, nová služba či inovace, mezera na trhu atp.), kdo bude např. novou službu využívat, jaký přinese užitek a jak bude myšlenka převedena do podoby zisku SRPOVÁ, Jitka, Ivana SVOBODOVÁ, Pavel SKOPAL a Tomáš ORLÍK. Podnikatelský plán a strategie. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

19 1.2.2 Analýza konkurence Při zpracování podnikatelského plánu je důležité provést důkladnou analýzu konkurence. Podnikatelé totiž většinou nepředpokládají existenci konkurenci v daném sektoru. Prakticky vždy se ale mýlí a především ti, kteří přichází na trh s novými převratnými produkty. Prvním krokem k tomu, aby mohl podnik naplánovat analýzu konkurence, je potřeba o konkurenci zjistit veškeré detaily, tzn. srovnat ceny, způsoby komunikace, zhodnotit silné a slabé stránky, distribuční kanály atp. Jedině tak může firma najít případné oblasti konkurenčních výhod a nevýhod. Dalším krokem je samotná tvorba konkurenčních strategií, díky které může firma zaujmout vůdčí pozici vůči konkurenci. 12 a) SWOT analýza. V této analýze jsou popsány silné stránky ( Strenghts ) a slabé stránky firmy ( Weaknesses ), příležitosti ( Opprortunities ) a hrozby ( Threats ). Doporučuje se začít s analýzou příležitostí a hrozeb ( OT ), které přichází z vnějšího prostředí firmy. Vnější prostředí firmy představuje jak mikroprostředí, které zahrnuje dodavatele, odběratele, zákazníky, konkurenci a veřejnost, tak i makroprostředí s ekonomickými, politicko-právními, technologickými a sociálně-kulturními faktory. Následuje analýza silných a slabých stránek ( SW ), které se týká vnitřního prostředí firmy a obsahuje např. materiální prostředí, firemní kulturu, cíle, systémy, organizační strukturu, management, atd. 13 b) Porterův model pěti sil. Zmiňovaný model napomáhá analyzovat konkurenční síly v mikrookolí a odhalovat ohrožení či příležitosti podniku, jejichž negativní vliv je potřeba omezit. Konkurence na trhu v daném odvětví je funkcí pěti konkurenčních sil, vyplývající z pozice dodavatelů, z pozice kupujících, z rizika vstupu potenciální konkurence, z konkurence mezi stávajícími podniky a hrozby substitučních výrobků. Konkurenční síly ovlivňují vývoj mikrookolí i podniku a v průběhu času se mohou měnit. Slabá konkurence umožňující firmě dosáhnout vyššího zisku, se může jevit jako příležitost a silná konkurence naopak jako hrozba, protože zisk snižuje. Cílem je tedy rozpoznat ohrožení a příležitosti a formulovat odpovídající strategii. (viz. Obr. č. 1) KOTLER, Philip, Veronica WONG, John SAUNDERS a Gary ARMSTRONG. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: Strategie a trendy. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN DEDOUCHOVÁ, Marcela. Strategie podniku. Praha: C. H. BECK, ISBN

20 Obrázek č. 1: Porterův model pěti sil schéma Nově vstupující Dodavatelé kupní síla hrozby hrozby Konkurenční prostředí kupní síla Zákazníci Substituty a komplementy Zdroj: Vlastní zpracování dle Charles W.L. Hill, Gareth R. Jones (2008) 15 c) PEST analýza. Makrookolí, jehož součástí jsou faktory ekonomické, sociální a kulturní, technické a technologické a politicko-právní, je analyzováno pomocí PEST analýzy. Ekonomické faktory vycházejí z hospodářské politiky státu a ekonomické situace. Patří sem nezaměstnanost, inflace, vývoj HDP, fáze hospodářského cyklu, tempo růstu, atp. Sociální a kulturní faktory se vyznačují společností, sociální skladbou obyvatelstva, kulturními a společenskými zvyky, atp. Technické a technologické faktory zahrnují tempo technologických změn a inovační potenciál státu. Politickoprávní faktory tvoří společenský systém, ve kterém firmy svoji činnost provozují W. L. HILL, Charles a Gareth R. JONES. Strategic management theory Mason, USA: South- Western Cengage Learning, ISBN SRPOVÁ, Jitka, Václav ŘEHOŘ a kol. Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

21 1.2.3 Marketingový plán Žádný podnikatelský plán se neobejde ani bez kvalitně zpracovaného marketingové strategie, jejímž cílem je vytvoření marketingového plánu, který se snaží prostřednictvím marketingových aktivit vylepšit obchodní výsledky. Marketingový plán je realizací cenových, produktových, distribučních a komunikačních strategií sloužící k prosperování firmy, prosazení se na trhu a uspokojení požadavků zákazníků. Pomocí těchto strategií může podnik dosáhnout stanovených cílů, které byly předem nadefinované marketingovým mixem. Klasický a nejznámější marketingový mix je složený ze čtyř nástrojů zvaných 4P a představuje produkt (product), cenu (price), distribuci (place) a komunikaci (promotion). Jedná se o nástroje, které mohou ovlivnit chování spotřebitele. Musí být vzájemně propojeny, aby co nejlépe odpovídaly trhu, potom teprve plní svoji funkci a přináší efekt. 17 a) Produkt. Tento prvek je považován za dominantní v marketingovém mixu, jelikož se špatným výrobkem není možné dělat dobrý marketing. Jde o nejdůležitější nástroj v boji s konkurencí. Výrobkem z marketingového hlediska může být jakýkoliv objekt nepodnikatelské i podnikatelské aktivity, tedy to, co můžeme nabízet na trhu k získání, používání, pozornosti nebo ke spotřebě a co uspokojuje potřeby nebo přání spotřebitelů. Může se vyskytovat jak v hmotné, tak i nehmotné podobě (např. výrobek, myšlenka, služba, organizace, osoba, místo, atd.). Z pohledu marketingu můžeme produkt vystihnout jako souhrn vlastností společně s provedením, jménem, balením, značkou, designem a nabízenými výhodami (nejedná se pouze o fyzické zboží). Produkt se skládá ze tří základních vrstev, a to jádro produktu, vlastní produkt a rozšířený produkt. Jádro produktu se pohybuje nejčastěji v pocitové oblasti. Jádro je to, co si zákazník opravdu kupuje. Formuluje základní užitek, který zákazníkovi přináší. Vlastní produkt je souhrn charakteristických vlastností, které vyžaduje od produktu zákazník (např. úroveň kvality, design, obal, provedení, atd.). Rozšířený produkt zahrnuje ostatní doplňující užitečné hodnoty a služby, které získává zákazník jeho nákupem. (viz. Obr. č. 2) ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing obchodní firmy. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing. Praha: C. H. BECK, ISBN

22 Obrázek č. 2: Tři úrovně produktu schéma Zdroj: Vlastní zpracování dle John Swarbrooke (2011) 19 b) Distribuce. Podstatou distribuce je co nejblíže dostat vyrobené produkty k zákazníkovi. Náklady spojené s distribucí tvoří podstatnou součást prodejní ceny každého produktu a většinou tvoří velkou investici. Rozlišují se tři základní distribuční strategie, a to intenzivní, kdy firma usiluje o to, aby byl produkt dostupný zákazníkům kdekoliv a kdykoliv je potřeba. Při této strategii je využito co největší počet distribučních míst (např. služby České pošty). Druhou distribuční strategií je opak strategie intenzivní, tzn. exkluzivní. Ta klade důraz především na zážitek, který je poskytován společně s produktem. Cílem je úmyslně omezit počet distribučních míst. Bývá vybrán pro určitý region jen jeden distributor, kterému je poskytnuto výhradní právo prodávat jejich produkty v dané oblasti (např. služby značkových autosalonů). Třetí strategií je selektivní distribuce, která představuje střední cestu mezi intenzivní a exkluzivní strategií tím, že podnik využívá omezeného počtu vybraných distributorů (např. služby cestovních kanceláří). Produkty se dostávají od výrobce k zákazníkům pomocí distribučních cest, které jsou voleny tak, aby co nejvíce vyhovovaly jak možnostem firmy, tak zákazníkům. Distribuční cesta je spojení mezi spotřebitelem a výrobcem. Jde o soubor prostředníků a zprostředkovatelů (mezičlánků), díky kterým přechází produkty od výrobců či producentů služeb k zákazníkovi. Klíčovým strategickým rozhodnutím bývá právě výběr té nejvhodnější distribuční cesty. Distribuční cesty se dělí na přímé a nepřímé. 19 SWARBROOKE, John. The Development and Management of Visitor New York, USA: Routledge, ISBN

23 přímá distribuční cesta. Jde o cestu, kde nakupující dostane službu či výrobek napřímo od výrobce. Mezi výhody přímé distribuční cesty patří, že výrobce je se zákazníkem v přímém kontaktu a může tak získat okamžitou zpětnou vazbu od zákazníka. Nevýhodou je, že pokud se jedná o zboží širokého použití, tak představují menší ekonomičnost pro výrobce, který nese veškerá rizika, která se pojí s obchodováním. Tato forma distribuce je také součástí marketingového komunikačního mixu (přímý marketing). nepřímá distribuční cesta. Znamená spojení zákazníka s výrobcem, kde se zboží dodává pomocí distribučních mezičlánků, kterým může být např. maloobchod, velkoobchod, cestovní agentura, atd. 20 c) Cena. Cena symbolizuje, kolik je uživatel ochoten zaplatit za danou službu nebo výrobek. Představuje důležité kritérium při rozhodování zákazníka pro koupi produktu. Cílem podniků je stanovit takovou cenu, která umožní vytvořit úměrný zisk díky vytvořené hodnotě pro zákazníka. Jedná se o shrnutí všech hodnot, které vymění zákazník za užitek z užívání či vlastnictví dané služby nebo výrobku. Na rozdíl od ostatních prvků marketingového mixu, které generují pouze náklady, cena jako jediná generuje příjmy. Pro tvorbu cen je důležité stanovit, na jakém trhu firma působí (dokonalá konkurence, monopolistická konkurence, oligopol, monopol). Cena produktu může být stanovena buď na základě nákladů, což je nejjednodušší způsob, jelikož má pro to podnik veškeré vstupní údaje. Nevýhodou tohoto způsobu stanovení ceny je, že takto určená cena není vypovídající o tom, zda je cena konkurenční oproti srovnatelným produktům nebo kolik je ochoten zákazník za daný produkt nebo službu zaplatit. Tento způsob se užívá tedy pouze jako srovnávací hodnota oproti dalším dvěma způsobům stanovení ceny. Dále může být tedy cena stanovena dle poptávky, kdy je zásadní zjistit, kolik je právě zákazník ochoten za daný produkt zaplatit, a to např. formou přímého dotazování. Výhodou tohoto způsobu stanovení ceny jsou nezkreslené informace z trhu podmínkami dodavatele, jímž se většina podnikatelů řídí při tvorbě ceny. Nevýhodou je náročnost zjišťování. Třetím způsobem, kterým se dá určit cena, je na základě konkurence, kdy se vychází z ceny srovnatelných produktů od konkurence. Výhodou je 20 VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb - efektivně a moderně. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

24 přímé porovnání s konkurenčními produkty. Problém se může vyskytnout v případě vzájemné srovnatelnosti různých produktů a jejich vnímání zákazníky. 21 d) Marketingová komunikace. Stanovuje způsoby, kterými firmy usilují o to, aby spotřebitele přesvědčili, informovali a připomínali jim značky a produkty, které prodávají, a to přímo nebo nepřímo. Marketingový komunikační mix má doplňkovou spojitost s dalšími nástroji marketingového mixu. Zásadním krokem je určit si cílovou skupinu, na kterou se bude komunikace zaměřovat. Cílovou skupinou mohou být např. potencionální/stávající kupující, uživatelé produktů, iniciátoři nákupu atp. Účelem marketingové komunikace je přesvědčení veřejnosti či zákazníka, dle přesně určeného cíle a způsobu, změnit jejich názory či chování vůči firmě a její nabídce. Autor E. K. Strong vytvořil tzv. model AIDA, což je model reakcí spotřebitelů na marketingovou komunikaci. Model obsahuje fáze, kterými musí projít potencionální kupující před nákupem. První fází je attention. Jde o první fázi komunikace, kdy je upoutaná pozornost, bez které nelze další kontakt napojit. Druhou fází interest, kdy je nezbytné vzbudit zájem. Třetí fáze představuje desce, která má za cíl vzbudit touhu potenciálního kupujícího vlastnit daný produkt či zakoupit danou službu a poslední čtvrtou fází je action. Jedná se o samotný nákup určitého produktu, který je výsledkem celého procesu. Existují také určité formy komunikace, které se dělí např. dle způsobu kontaktu na neosobní (pomocí využití technologických prostředků, vede ke ztrátě nad efekty komunikace) a osobní (bývá nejefektivnější v případě menšího počtu oslovených), dle situace na komunikaci hromadnou a individuální, dle vztahu k firmě na interní a externí, dle použití média buď s médiem (TV, venkovní reklama, tisk) nebo bez média (přímý marketing, PR, osobní prodej), či dle oslovených skupin, které mohou být komerční (potencionální spotřebitelé) nebo nekomerční (státní a veřejné instituce). Dalšími nástroji marketingové komunikace, které tvoří jednotlivé prvky tradičního marketingového komunikačního mixu, jsou: Reklama. Je zpoplatněnou formou neosobní masové komunikace a prezentace výrobků, služeb a myšlenek. Jedná se o jednosměrný prostředek komunikace mezi firmou a zákazníkem. Využívá se pro vytvoření dlouhodobé image produktu a lze ji 21 SLAVÍK, Jakub. Marketing a strategické řízení ve veřejných službách. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

25 okamžitě zaslavit. Reklama bývá finančně náročná a neosobní. Prostředky reklamy jsou např. televize a rádio, tisk, billboardy, vitríny, reklama v MHD a na internetu, atd. Podpora prodeje. Oproti reklamě, která nabízí pouze důvod nákupu, podpora prodeje reprezentuje konkrétní motiv koupě. Je orientována jak na zprostředkovatele a vlastní prodejce, tak i na zákazníky. Public relation. Jedná se o všechny činnosti, prostřednictvím kterých firma komunikuje se svým okolím a jeho subjekty. Cílem PR je ovlivnit a poznat veřejné mínění subjektů, vybudovat dobré jméno firmy a kladný obraz daného subjektu. Nástroji mohou být např. rozhovory, tiskové zprávy, tiskové konference, akce pro fotoreportéry, atd. Osobní prodej. Vyznačuje se osobní komunikací, kterou provádí prodejci určité firmy, a to za účelem budování vztahů se zákazníky a za účelem prodeje. Prodejce reprezentuje firmu, je zdrojem informací o zákazníkovi a představuje spojovací článek mezi zákazníkem a firmou. Nemusí se vždy jednat o komunikaci tváří v tvář, mohou být využity i technické dorozumívací prostředky. Příkladem osobního prodeje je např. prezentace při prodeji nebo prodejní setkání, při kterém je naváděn v kupujícím pocit závazku. Přímý marketing. Je formou marketingové komunikace, kde je firma uvedena do přímého kontaktu se zákazníky. Cílem je vyvolání zpětné vazby u zákazníka, kterou je realizace nákupu produktu. K přímému marketingu se využívají např. katalogy, prodejní televizní stanice, teletext, SMS, atd Finanční plán Jednou z nejpodstatnějších částí podnikatelského záměru by měl tvořit finanční plán. Finanční plán neboli podnikatelský plán v číslech dokazuje z ekonomického pohledu jeho reálnost. Důležitými výstupy finančního plánu je např. plán peněžních toků, plán výnosů a nákladů, plánovaná rozvaha a výkaz zisků a ztát, finanční analýza atd. V případě založení nové firmy je potřeba uvědomit si potřebu finančních prostředků na samotné založení firmy, na pořízení majetku, prostředky na zahájení podnikatelské činnosti tzn. financování provozních nákladů (např. nájemné, mzdy zaměstnancům, energie, voda, zboží) do té doby, než budou k dispozici první tržby. Hlavní částí 22 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

26 finančního plánu jsou finanční výkazy, které představují již zmíněný plán peněžních toků neboli cash flow, plánovanou rozvahu a výkaz zisků a ztrát. (viz. Tab. č. 1) 14 Tabulka č. 1: Finanční výkazy Finanční výkaz Cash flow Rozvaha Výkaz zisků a ztrát Popis Zde jsou definovány očekávané příjmy a výdaje související s podnikáním. Zajišťuje informace a přehled o dostatku finančních prostředků na realizaci budoucích záměrů. Představuje vývoj majetku podniku a jeho zdroje financování. Prvním krokem je sestavit tzv. počáteční rozvahu, dále rozvahu za první pololetí podnikatelské činnosti a poté pravidelnou rozvahu v dalších obdobích vždy k poslednímu dni v roce, tzn. k příslušného roku. Pomáhá v jednotlivých letech k vyčíslení výnosů, nákladů a hospodářského výsledků. Výsledek tohoto výkazu poskytuje přehled o tom, zda bude firma schopna platit úroky, zda zisk pokryje plánované splátky úvěrů atp. Zdroj: Vlastní zpracování dle Srpové, Svobodové, Skopala, Orlíka (2011) SRPOVÁ, Jitka, Ivana SVOBODOVÁ, Pavel SKOPAL a Tomáš ORLÍK. Podnikatelský plán a strategie. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

27 1.3 Kavárna a její specifika Kavárny řádíme mezi pohostinská zařízení s funkcí společensko-zábavní. Již od 19. století bývaly umisťovány blíže středu města nebo na nejrušnější ulice měst, resp. na místa, která se stávala přirozenými křižovatkami kulturního a společenského života. Začala tak vnikat nová komunikační centra, která uspokojovala požadavky i náročnější společnosti té doby a poskytovala prostor pro setkání neformálních profesních skupin. Kromě základního poslání kavárny poskytují hostům i služby doplňkového stravování. Nabízí vybraný sortiment studených a teplých nápojů, cukrářských výrobků, studených a teplých jídel atp. Hosté se v těchto zařízení zdržují delší dobu, a proto tomu bývá přizpůsoben i prostor, nábytek a prostředí. 24 Vnitřní uspořádání zaměstnanců v zařízení vymezuje organizační struktura. Určuje zodpovědnost a pravomoc a vymezuje jejich činnosti tak zabezpečuje plnění cílů podniku. Při organizaci je využita dělba práce, koordinace činností a vztah mezi zaměstnanci, kteří práci vykonávají. V praxi existují různé organizační struktury v závislosti na velikosti podniku, podle počtu zaměstnanců a specializace. S rostoucím počtem zaměstnanců dochází k větší dělbě práce a užší specializaci zaměstnanců a vyžaduje složitější organizační strukturu. V menších pohostinských zařízeních dochází ke kumulaci pracovní náplně, proto jsou organizační struktury jednodušší. Organizační struktura pohostinských zařízení je tvořena vrcholovým managementem (majitel, který zodpovídá za všechny činnosti v podniku), středním managementem (např. ekonomický, obchodní nebo personální úsek) a nižším managementem (např. číšník, kuchař). V menších zařízeních řídí veškeré činnosti majitel, který často vykonává některé výkonné činnosti (např. vedení účetnictví, marketing), popř. využívá outsourcing (dodavatelský způsob). Ve středních a velkých podnicích se dělba práce a specializace prohlubuje při zabezpečení jednotlivých činností. Organizační struktura by měla být především dynamická, aby se mohla přizpůsobovat měnícím se cílům podniku a podmínkám podnikání. Pokud se jedná o malé podniky (kavárny), výše 70 % pohostinských zařízení nemá více jak 9 zaměstnanců. Zaměstnanci odbytových středisek (číšníci, barmani, prodavači) uskutečňují prodej jídel a nápojů, obsluhu zákazníka a příp. další činnosti související s přípravou pracoviště. Od těchto zaměstnanců, kteří přichází do přímého styku se 24 KŘÍŽEK, Felix. Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN

28 zákazníky, se očekává schopnost komunikovat s lidmi, pracovat rychle, poskytovat dostatečné množství kvalitních informací o objednávkách, vytvářet příjemné prostředí a ochotu vyhovět nárokům zákazníků. Kapacita pohostinských zařízení je maximálně možná schopnost v požadovaném objemu, struktuře a kvalitě uspokojit poptávku za podmínek vybavenosti a organizaci práce. Kapacita je obvykle odvozená od kapacity odbytových středisek a na ní navazujících funkčních složek, které by měly být ve vzájemné proporci. Základním ukazatelem v odbytovém středisku je místo u stolu. Kapacitu vyjadřuje součin počtu míst u stolu a průměrné denní obrátky připadající na jedno místo, tj.: k = s * o, kde k je kapacita odbytového střediska, s je počet míst u stolu a o je průměrná denní obrátka. 25 Kavárny se řadí mezi společenská střediska, kde převládá podávání nápojů, a na stolech se neprostírají ubrusy. Nápoje se podávají stylem jednoduché obsluhy, tzn. z kuchyně přímo na jídelní stůl (bez použití servírovacích stolků). Stoly v kavárně bývají prostírány anglickým stylem. Nápoje jsou podávání na táccích, kdy každý z hostů má svůj vlastní tácek, který na stole zůstává po celou dobu konzumace nebo do další objednávky hosta. Ke kávě by měla být servírována sklenice s vodou o obsahu 0,1 l. 26 Důležitým článkem každé kavárny je barista, který je odborníkem přes přípravu kávy. Tento zaměstnanec by měl mít přehled nejen o přípravě kávy, ale i o jejím pěstování, pražení nebo sklizni. Důležité jsou pro něj jeho chuťové pohárky, a to kvůli degustaci a ochutnávání kávy. Tito zaměstnanci by se měli pravidelně školit a vzdělávat. Mohou se účastnit také celosvětově známých soutěží. 27 Pro provoz kavárny musí být dodrženy základní požadavky na prostorové podmínky a vybavení, kterými jsou např. umožňovat odpovídající údržbu prostor, poskytovat přiměřený pracovní prostor, kavárna musí dodržovat hygienické postupy, teplotní podmínky, správnou manipulaci s potravinami a jejich skladování, musí být umístěn dostatečný počet splachovacích záchodů a umyvadel, prostředky pro větrání, osvětlení, kanalizační zařízení, příslušenství pro převlékání pracovníků, atp. Žádná kavárna se 25 PATÚŠ, Peter, Marian GÚČIK a Jaroslava MARUŠKOVÁ. Manažment prevádzky pohostinského zariadenia Bánská Bystrica, SK: DALI-BB, s.r.o., ISBN METZ, R.; GRUNER, H.; KESSLER T;. Restaurant a host. Praha: Europa-Sobotáles.cz, ISBN KÁVA online. KÁVA online [online] [cit ]. Dostupné z: 28

29 dále neobejde bez kvalitního kávovaru, chladícího zařízení, koktejlový automat, kuchyňské vybavení, nábytek atd. 28 V České republice existuje mnoho druhů kaváren s různým konceptem. Jednou z nich je např. pražská kavárna Ema espresso bar, která je charakteristická svým interiérem a vybavením prostor, který tvoří školní židličky. Tato kavárna se pyšní svojí kvalitní kávou a právě originálním nábytkem. 29 Další pražskou kavárnou s originálním konceptem je např. kavárna Styl a interiér, která je proslavena venkovní rozkvetlou zahrádkou ve vnitrobloku, svými domácími dezerty a kávou podávanou v porcelánových šálcích, které si v kavárně mohou hosté zakoupit. 30 Milovníci koček mohou zavítat např. do rodinné kavárny v centru Prahy, kde jim budou dělat společnost kočičí mazlíčci Oborová příručka pro živnost Hostinská činnost. Oborová příručka pro živnost Hostinská činnost: Hospodářská komora České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 29 Ema Espresso Bar. Ema Espresso Bar [online] [cit ]. Dostupné z: 30 Styl & Interier. Styl & Interier [online] [cit ]. Dostupné z: 31 Kavárna kočičí. Kavárna kočičí [online] [cit ]. Dostupné z: 29

30 2 ZPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Druhá část této bakalářské práce bude tvořit samotná tvorba podnikatelského záměru, která bude aplikovaná na teoretickou část. Záměr se týká založení kavárny, jejímž cílem je jak dosažení zisku, tak i přispění 5 % ze zisku na nadaci UNICEF. Před tím, než bude vylíčen samotný podnikatelský plán, bude v první kapitole této praktické části popsán nejprve výběr právní formy podnikání. Výběr byl uspořádán dle výhod a nevýhod podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná či jako společnost s ručením omezeným. Poté následuje tvorba záměru, který obsahuje základní informace o kavárně, personální hierarchii, detailně zpracovanou analýzu konkurence a marketingový plán. Nakonec je podrobně vypracovaný finanční plán, který zahrnuje počáteční rozvahu, zdroje financování, veškeré náklady na založení podniku, pravidelné měsíční náklady a očekávané výnosy za první rok podnikání. Cílem tohoto záměru je zjištění, zda bude podnikání efektivní a bude vykazovat zisk či naopak ztrátu. 30

31 Před tím, než budu zpracovávat podnikatelský záměr, je třeba se rozhodnout, zda zvolit cestu podnikání jako právnická osoba (s.r.o.) nebo jako osoba samostatně výdělečně činná. Obě varianty mají totiž své klady i zápory, které je potřeba zvážit. Níže (viz. Tab. č. 2) budou popsány základní rozhodující faktory, které ovlivňují rozhodnutí o volbě právní formy pro můj podnikatelský záměr popisovaný v této práci: Tabulka č. 2: Srovnání výběru právních norem podnikání Kritérium OSVČ s.r.o. ručení ručím za své závazky celým svým majetkem jako majitelka ručím za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného základního kapitálu (nově může být i do výše 1 Kč) důvěryhodnost jako fyzická osoba působím jako těžce zastupitelná se schopností plnění závazků v případě problémů jako právnická osoba snadněji buduji svoji image, a tak působím celkově důvěryhodněji sociální a zdravotní pojištění zdanění název počet osob zahájení podnikání vedení účetnictví v případě, že mám takové příjmy, že musím platit důchodové pojištění, poté sociální pojištění činí 29,2% a zdravotní pojištění 13,5% ze svých příjmů po odečtu výdajů musím odvést daň z příjmů fyzických osob, a to ve výši 15%, výdaje mohu uplatnit paušálem bez toho, abych musela sledovat skutečné výdaje pro podnikání musím podnikat pouze pod svým jménem s případným odlišujícím dodatkem jedná se vždy o podnikání jedné osoby a řízení podnikání nemohu delegovat na jinou osobu stačí, abych pouze navštívila živnostenský úřad, vyplním jednotný registrační formulář pro zřízení živnostenského oprávnění a nahlášení registrace na finanční úřad, zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení jako fyzické osobě mi postačí vést pouze daňovou evidenci (dříve používaný výraz jednoduché účetnictví ) Zdroj: Vlastní zpracování dle portálu POHODA (2012) 32 v případě s.r.o. volím variantu odměn společníka před variantou, že bych byla podnikem zaměstnaná sociální a zdravotní pojištění tedy neodvádím z rozdílu mezi výnosy a náklady odvádím daň z příjmů ve výši 19% a srážkovou daň 15% ze zisku rozdělitelného mezi společníky mohu podnikat pod libovolným názvem, který si zvolím při založení společnosti (důležité z hlediska propagace) mohu expandovat navýšením vkladů přistoupením dalších společníků a řízení společnosti předat jednateli nebo jinému společníkovi (popř. určit jinou zodpovědnou osobu) nejprve bych musela zajistit sídlo společnosti a získat souhlas vlastníka nemovitosti, dále je potřeba notářský zápis o vzniku společnosti a živnostenské oprávnění tyto dokumenty jsou potřeba doložit na obchodním soudě musím vést účetnictví (dříve používaný výraz podvojné účetnictví ), které je náročnější než pouhé vedení daňové evidence 32 Portál.POHODA. Portál.POHODA [online] [cit ]. Dostupné z: 31