P O S O U Z E N Í. Alternativní koncepce komunika ní sít. v širším okolí brn nské aglomerace. Objednatel: ZO SOP VERONICA Panská 9, Brno

Transkript

1 P O S O U Z E N Í Alternativní koncepce komunika ní sít v širším okolí brn nské aglomerace Objednatel: ZO SOP VERONICA Panská 9, Brno Zhotovitel: Ing.Milan Strnad autorizovaný inženýr Keltská 109, Dolní B ežany-lhota Leden 2007

2

3 3. Dopravní politika Dopravní politika dle zadání ÚPmB (duben 2006) uvádí, že výrazným vlivem na brn nské a regionální dopravní systémy je snaha, aby se m sto Brno stalo k ižovatkou multimodálních koridor, a k tomu uvádí zásady a cíle: - dlouhodob stabilizovat a chránit dopravní koridory v území (Brna) v zájmu budoucího napojení rozvojových území a v zájmu spojení Brna s regionem a ostatními regiony v Evrop - jednotlivé dopravní systémy a jejich prvky budou ešeny jako sou ásti multimodálních evropských koridor, jejichž k ížení je na území m sta - regulace individuální automobilové dopravy bude rozvinuta na základ vícestup ové ochrany m sta p ed nadbyte nou dopravou v souladu s koncepcí p ijatou v ÚPmB. Toto zadání ÚPmB je v rozporu s rozhodnutím Rady evropského parlamentu.1692/96/es z , dle které transevropská silni ní sí na svých trasách míjí hlavní sídelní útvary, navíc tyto zásady jsou kontraproduktivní, nebo Zadání ÚPmB zavádí do m stských sídelních útvar dálnice, respektive rychlostní silnice, aby zárove v rámci vícestup ové ochrany m sta p ed nadbyte nou dopravou, kterou tam sama zavedla, zbyte n zvyšovala náklady na ochranu p ed negativními vlivy dopravy. S takto formulovanou dopravní politikou nelze souhlasit, a proto ob anská sdružení navrhují zm nu koncepce dopravní politiky v oblasti silni ní dopravy pro Brno, v etn jeho aglomerace s p ihlédnutím na širší vztahy k ostatnímu území R a na mezinárodní vztahy (p edevším k Rakousku), která pro silni ní dopravu doporu uje opustit tezi Brno k ižovatka multimodálních koridor, a tak zcela vylou it z m sta a v maximální mí e z aglomerace Brna tranzitní (zbytkovou) dopravu. Prakticky to znamená: - vztah Víde B eclav - Katovice (multimodální koridor.vi) vést na území R v trase B eclav Hulín Lipník n/be vou Ostrava _ státní hranice - vztah Bratislava Praha je na stávající D2 a D1, které trasov z stávají, pouze D1 se v úseku Kývalka Holubice (28 km) zkapacit uje rozší ením o jeden jízdní pruh v každém sm ru - vztahvíde - Praha vést na území R v trase Hat Znojmo Jihlava a po D1 do Prahy - R43 jako spojka mezi R35 a D1 je vedena Boskovickou brázdou od Starého M sta u Moravské T ebové p es Svitávku u Boskovic, dále pokra uje západn kolem Ku imi a východn od Veverské Bytýšky do MÚK Kývalky na D1

4 ÚROVE KVALITY DOPRAVY - VARIANTA OFICIÁLNÍ POL. SIL. ÚSEK KAT. SKLON VÝHLEDOVÁ INTESITA KAPACITA VYUŽITELNOST ÚKD POZNÁMKA DENNÍ HODINOVÁ 1. D 1 KÝVALKA TROUBSKO D % B 2. D 1 TROUBSKO - BRNO JIH D % B 3. D 1 BRNO JIH BRNO VÝCHOD D % B 4. D 1 BRNO VÝCHOD - HOLUBICE D % B 5. T TROUBSKO - MOD ICE R % B 6. T MOD ICE - CHRLICE S % B 7. T CHRLICE - HOLUBICE S % B 8. D 2 BRNO JIH - CHRLICE D % B 9. D 2 CHRLICE - B ECLAV D % A 10. D 2 B ECLAV - ST. HRANICE R/SR D % A 11. R 55 HODONÍN - B ECLAV R % A 12. R 52 BRNO CENTRUM - MOD ICE R % D ROZŠÍ IT NA R R 52 MOD ICE - POHO ELICE R % B 14. R 52 POHO ELICE - MIKULOV ST. HR. R % A 15. R 43 STARÉ M STO R 35 - SVITÁVKA R % A 16. R 43 SVITÁVKA - KU IM R % B 17. R 43 KU IM - TROUBSKO D 1 R % B POZN: Výhledové intensity vyjad ují saturovaný jízdní proud.

5 ÚROVE KVALITY DOPRAVY - VARIANTA ALTERNATIVNÍ POL. SIL. ÚSEK KAT. SKLON VÝHLEDOVÁ INTESITA KAPACITA VYUŽITELNOST ÚKD POZNÁMKA DENNÍ HODINOVÁ 1. D 1 KÝVALKA BRNO - ZÁPAD D % C 2. D 1 BRNO ZÁPAD BRNO JIH D % C 3. D 1 BRNO JIH BRNO VÝCHOD D % B 4. D 1 BRNO VÝCHOD - HOLUBICE D % C 5. D 2 BRNO JIH - CHRLICE D % B 6. D 2 CHRLICE - B ECLAV D % A 7. D 2 B ECLAV - ST. HRANICE R/SR D % A 8. R 55 HODONÍN - B ECLAV D1 R % A 9. R 55 B ECLAV D1 - POŠTORNÁ I/40 R % A 10. R 55 POŠTORNÁ I/40 - ST. HRANICE R/AUS R 25.5/2 0-2 % A 11. R 52 BRNO CENTRUM - MOD ICE R % D ROZŠÍ IT NA R R 52 MOD ICE - POHO ELICE R % C 13. I / 52 POHO ELICE - MIKULOV ST. HR. R/AUS S % B 14. R 43 STARÉ M STO R 35 - SVITÁVKA R % A 15. R 43 SVITÁVKA - KU IM R % B 16. R 43 KU IM - KÝVALKA D 1 R 25.5/2 2-4 % B POZN: Výhledové intensity vyjad ují saturovaný jízdní proud.

6 5.Investi ní náklady etapizace K porovnání rozdíl investi ních náklad oficiálního a alternativního návrhu se nep edkládají celkové údaje pot ebné k vybudování celé silni ní sít, ale jen položky rozdílové. Položky, které jsou spole né pro ob ešení nebo se realizují separátn se neuvažují. Jedná se o tyto položky: - R43 Ku im Staré M sto - D1 Kývalka Holubice, rozší ení na D 33,5 - R55 B eclav D2 - Napajedla - I/38 Hat Znojmo Jihlava D1 Rozdílové položky varianty oficiální: km IN (mil.) realizace 1. R43 Ku im Troubsko 23, JZT propojení D1-R52-D2 12, JVT propojení D2-D1 12, R52 Poho elice Mikulov 23, Celkem: 71 km mil. Rozdílové položky varianty alternativní: 1. R43 Ku im Kývalka D R55 D2 B eclav Poštovná Celkem: 33 km mil. Pozn.: - cenové ohodnocení a doba realizace dle GEPARDI - uvedený soupis se týká investic v R, související investice v Rakousku nejsou uvedeny.

7 6. Záv ry k jednotlivým trasám 6.1. Dálnice D1 Dálnice D1 je na území Brna a její aglomerace stabilizovaná, má jednozna n daný koridor,který prakticky neprochází obytným územím (mimo n která n která nahodilá osídlení). V dostate né vzdálenosti od D1 je území koridoru zastav no objekty služeb, výroby, skladování a distribuce. V tomto koridoru se p ipravuje rozší ení dálnice o dvakrát jeden jízdní pruh a tím se zvýší její kapacita tak, že bude vyhovující na maximální možnou intenzitu dopravy. Rozší ení je plánováno do r Tangenty JZT + JVT JZT (Troubsko-Mod ice), spojení R52-D2 (Mod ice-chrlice) a spojení D2-D1 (Chrlice-Holubice), které mají dopravn obsloužit výhledová polyfunk ní území a zárove odleh it D1 se dle provedeného rozboru jeví jako neopodstatn né. P i rozší ení D1 na dvakrát t i pruhy je kapacita D1 vyhovující a pokud se jedná o obslužnost uvedeného polyfunk ního území, je toto možno obsloužit p ímo ze stávajících MÚK obslužnými komunikacemi. Je tedy zbyte né plánovat stavbu další paralelní dopravní komunikace s D1, a tak omezovat území pro další rozvoj m sta a nep íjemn zasahovat do stávajících sídelních útvar Dálnice D2 Dálnice D2 na území JMK v úseku Brno-B eclav st.hranice není v sou asné dob a do budoucna pln využitá, tedy je vhodné sem p evést dopravní zát ž z R Rychlostní silnice R43 Tato rychlostní silnice má plnit severojižní spojení R35 a D1 v ose západn od Brna. V sou asné dob i ve výhledu není intenzita dopravy p íliš velká (7-12 tis. vozidel), ve spojení s místní aglomera ní dopravou se zvýší až k 20tis. vozidel, a to je intenzita, která je již škodlivá pro existující sídelní útvar (Bystrc). Doporu uje se realizovat R43 v trase Ku im-veverská Bytyška- Kývalka v polovi ním profilu, který p evezme veškerou t žkou dopravu ze severu tak, že tranzitní doprava mine Brno a cestou D1 rozvede cílovou dopravu do p íslušných ástí m sta Rychlostní silnice R52 ty pruhová R52 je v úseku MÚK Brno centrum-poho elice v provozu. Trasa této silnice je prakticky v soub hu s D2 (vzdálenost jen 7-10 km), takže se atraktivita obou p ekrývá a tím se snižuje využitelnost obou. Další pokra ování má být p es vodní nádrž Nové Mlýny II, podle hranice CHKO Pálava do

8 Mikulova a dále do Vídn. Sm rování dopravy na R52, zvlášt t žké, není z d vodu blízkosti D2 nutné a z hlediska ochrany p írody je nežádoucí. Doporu uji proto, sm rovat dopravu na Víde p es B eclav (rozdíl ve vzdálenosti 10 km), a hrani ní p echod v Mikulov ponechat pro osobní auta a malý pohrani ní styk. Znamená to ukon it p ípravu výstavby R52 ( ty pruhová) v úseku Poho elice-mikulov st. hranice, i když se uvažuje v plánu GEPARDI se zahájením v r a ukon ením Rychlostní silnice R55 Realizace R55 probíhá v sou asné dob (Hulín-Otrokovice-Napajedla), celá trasa až do B eclavi D2 má být dle GEPARDI realizována do r Je tedy nutné úsek D2 B eclav - st.hranice realizovat v období , což je reálné. Akceptování p echodu Poštovná - Reinthal rakouskou stranou a realizace úseku v nejbližší dob je podmínkou úsp šnosti návrhu p edkládané koncepce komunika ní sít Silnice I/38 Stávající silnice I/38 v úseku hrani ní p echod Hat Znojmo- Jihlava D1 je v sou asné dob v rekonstrukci, v etn výstavby obchvat m st a obcí, takže po dokon ení bude v kategorii rychlostních silnic. Dle GEPARDI má být realizována do r S touto trasou se uvažuje jako s hlavní spojnicí Praha Víde, která na rakouské stran navazuje na silnici A2.

9

10

11

12

13 7. Souhrnné stanovisko a doporu ení Úkolem Posouzení koncepce komunika ní sít v širším okolí brn nské aglomerace bylo prokázat, zda je vhodné vést silni ní koridorovou dopravu p es Brno a s tím související d sledky územní, dopravní, ekologické a ekonomické. Za tím ú elem bylo navrženo nové dopravní schéma dálnic a rychlostních silnic, tak aby byla zajišt na obslužnost území a sníženy negativní vlivy z dopravy v okolí. Toto nové dopravní schéma vytvá í jednodušší sí komunikací alternativní návrh, který je porovnáván se stávajícím územním plánem m sta Brna a Jihomoravského kraje oficiální návrh z r zných hledisek: 1. Dopravní obslužnost Ob ešení zajiš ují obsluhu území dostate n s tím, že oficiální návrh je v n kterých p ípadech p edimenzován (soub h D2 a R52, tangenty a D1 v Brn ). 2. Úrove kvality dopravy Komunika ní sí obou ešení vykazuje požadovanou úrove kvality dopravy dle normy. Znamená to, že dopravní tok bude p evážn velmi dobrý až dobrý, vyjíme n uspokojivý. 3. Realizace komunikací Z hlediska požadavku na výstavbu komunikací a spln ní výše uvedených dopravních kritérií je nutné vybudovat ve variant Oficiální 71 km silnic v cen cca 46 miliard K, a ve variant Alternativní 33 km silnic v cen cca 16 miliard K. Znamená to úsporu cca 30 miliard K ve prosp ch alternativní varianty. 4. Ekonomická únosnost Hledisko ekonomické únosnosti nebylo posuzováno, nebo v sou asné don nejsou k dispozici nutné podklady. Jelikož rozhodujícími faktory pro ur ení ekonomické únosnosti je pom r náklad a výnos je evidentní, že alternativní návrh, který vykazuje podstatn nižší náklady a v tší dopravní zát ž bude z hlediska ekonomické únosnosti spole ensky výhodn jší. 5. Ekologické hledisko Z ekologického hlediska vlivu na životní prost edí (osídlení, fauna, flora) je rozhodující st et ve variant alternativní v oblasti B eclavi, ve variant oficiální je rozhodující st et v oblasti Bystrce v etn rekrea ní oblasti brn nské p ehrady a v oblasti CHKO Pálava v etn vodní nádrže Nové mlýny. Z posouzení nevýhod obou variant se jeví p ijateln jší oblast B eclavi, a tedy lze považovat variantu alternativní za ekologicky sch dn jší

14