Průvodce "Průvodce Rakousko"

Transkript

1 Lednice Zámek 48 48'0.56"N 16 48'19.39"E Zámek Lednice je národní kulturní památkou a byl také zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek stojí na pravém břehu řeky Dyje, uprostřed romantické krajiny. Zámek se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Zámek Lednice patří k našim nejkrásnějších a nejnavštěvovanějším památkám. Návštěvníci mohou zhlédnout zrekonstruovanou zámeckou knihovnu i knížecí apartmány. V uplynulých letech byl otevřen rekonstruovaný zámecký skleník. V rozlehlém Zámeckém parku se nachází malebné romantické stavby, z nichž návštěvnicky nejvyhledávanější je Minaret. V průběhu sezóny se v areálu zámku konají promenádní koncerty, vystoupení šermířských skupin, ukázky výcviku dravců a další akce. Vstupné: I.okruh (přízemí reprezentační sály)dospělí 120,- Kč; děti, studenti, důchodci 70,- Kč. Prohlídka v cizím jazyce (němčina, angličtina): příplatek 50,- Kč na osobu. Zámek II.okruh (1.patro knížecí apartmány)dospělí 120,- Kč; děti, studenti, důchodci 70,- Kč. Prohlídka v cizím jazyce (němčina, angličtina): příplatek 50,- Kč na osobu. Otevírací doba: I.okruh (přízemí - reprezentační sály) duben a říjen: 9:00-16:00 (pouze soboty a neděle), ve všední dny pouze na objednávkuzářídenně mimo pondělí 9:00-16:00květen - Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 srpendenně mimo pondělí 9:00-17:00(polední přestávka: 12:00-13:00) Zámek II.okruh (1.patro - knížecí apartmány) duben a říjen: 9:00-16:00 (pouze soboty a neděle)zářídenně mimo pondělí 9:00-16:00květen - srpendenně mimo pondělí 9:00-17:00(polední přestávka: 12:00-13:00) duben a říjen:9:00-16:00 (pouze soboty a neděle)zářídenně mimo pondělí 9:00-16:00květen - srpendenně mimo pondělí 9:00-17:00(polední přestávka: 12:00-13:00) Další informace najdete zde: Dívčí hrady Zřícenina 48 52'20.59"N 16 39'40.63"E Zřícenina hradu Děvičky, nazývaného také Maidburk, Maidenburg, Dívčí hrady či Děvín, stojí na strmém návrší na severovýchodním okraji Pavlovských vrchů nad obcemi Dolní Věstonice a Pavlov. Zřícenina hradu Děvičky se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Hradní jádro mělo tvar protáhlého obdélníku se zaobleným západním čelem, při delší jižní straně stál palác. Dochovaly se mohutné zříceniny plášťové zdi, část zdiva paláce, předhradí a renesanční dělová bašta se střílnami. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad vznikl počátkem 13. století a byl královským majetkem. Zřejmě na konci 13. století byl původní z větší části dřevěný hrad přestavěn na zděný gotický hrad, který byl typem hradu s plášťovou zdí. V roce 1334 udělil král Jan Lucemburský hrad v léno Lichtenštejnům. V 1. polovině 16. století byl hrad v souvislosti s tureckým vpádem do Podunají opraven a nově opevněn. Po roce 1572 získal Děvičky Zikmund z Ditrichštejna, který je koncem 16. století nechal renesančně upravit. V roce 1645 obsadili hrad Švédové a před svým odchodem jej vydrancovali a vypálili. Poté zde sídlili již jen hlídač a hlásný. Kolem roku 1750 byl však zpustlý hradní areál definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: CHKO Pálava 48 50'32.43"N 16 40'14.38"E CHKO Pálava byla vyhlášena v roce 1976 na území o ploše 83 km2. CHKO zahrnuje území Pavlovských vrchů, komplex Milovického lesa a sníženu táhnoucí se k rakouským hranicím. Nejcennějšími biotopy Pálavy jsou drnové, luční a skalní stepi, lesostepi a suťové doubravy. Biotopy jsou úzce vázány na vápencové bradlo, které tvoří druhohorní ernstbrunské vápence. V roce 1986 byla na území CHKO vyhlášena organizací UNESCO také biosférická rezervace, chránící světově unikátní ekosystémy. Sídlo Správy CHKO a BR Pálava je v Mikulově, Náměstí 32, internetová adresa: www. palava. cz. CHKO Pálava je oblíbeným cílem turistů z celého území republiky i ze zahraničí, kteří sem přicházejí obdivovat neobvykle krásnou krajinu, přírodu, historické i architekonické památky i využívat pohostinnost místního obyvatelstva. Nejnavštěvovanějším místem je NPR Děvín, která se vyznačuje neobyčejně rozmanitou přírodou. Návštěvníkům ji přibližuje Naučná stezka. Z několika míst se nabízí pohled na velkou část jižní Moravy, přilehlé oblasti Dolních Rakous a slovenské Malé Karpaty. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: Janův hrad Zřícenina 48 48'9.07"N 16 49'54.34"E Janův hrad je pseudogotickou napodobeninou hradní zříceniny, která byla postavena pro Jana Lichtenštejna, a to v letech V místě můžete navštívit a obdivovat ornitologickou expozici a loveckou výstavu. Exponáty jsou velmi vzácné a opravdu překrásné, což jistě uznáte sami, navštívíteli tohle Krásné místečko, nacházející se v malebném koutku naší země. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Další informace najdete zde: Sirotčí hrádek Zřícenina 48 50'37.09"N 16 38'28.54"E Sirotčí hrádek je jednou z nejpěknějších a nejromantičtějších hradních zřícenin. Zřícenina hradu Sirotčí hrádek stojí na severovýchodním výběžku Stolové hory v Pavlovských vrších neboli Pálavě, nad vsí Klentnice na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Sirotčí hrádek je také nazýván Waisenstein, Rasenstein, Rossenstein či Růžový hrádek. Hrad byl vybudován na dvou strmých vápencových skaliscích, oddělených hlubokou roklí. Na přístupnější jižní části stával nepravidelný, přibližně trojúhelníkový blokový palác, do kterého se vstupovalo přístavkem na jižní straně. Na východní straně byla do skály vyhloubena cisterna. Palácové zdivo se dochovalo do výšky asi 8 metrů. Palác byl se severní částí hradu na protilehlém útesu spojen zřejmě mostem nad nejužší částí rokle. Na tomto druhém zhruba obdélníkovém skalisku se dochovaly pouze základy obvodových zdí a spodní část hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl zřejmě založen ve 2. polovině 13. století jednou z větví švábského rodu Wehingenů nazývanou Sirotci (Waisové). Od roku 1310 patřil hrad Lichtenštejnům, kteří jej pak drželi více než dvě století. Kolem poloviny 16. století byl Sirotčí hrádek zřejmě opuštěn a změnil se v ruiny. V roce 1590 se hrad poprvé připomíná jako pustý. Autor článku: Stanislav Říha Další informace najdete zde: Sirotčí hrad Zřícenina SIROTČÍ HRAD Lokalita 1 km V od Klentnice 48 50'43.72"N 16 38'26.06"E Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B3 První zmínka o objektu 1250 Jiný název objektu Waisenstein, Rasenstein, Rosenstein, Rosenburg, Růžový hrad Zřícenina hradu se nachází na kopci nad obcí Klentnice asi 0,5 km po červené turistické značce. Hrad se nalézá v sedle mezi Tabulovou horou a Děvínem. Hrad z bílého kamene byl založen na dvou skalách ve 13. století jednou větví rodu Wehingenů která se nazývala Sirotci (latinsky Orphanus, německy Waisen). Po nich také hrad dostává své jméno (Waisenstein) zkomolením a pro svou polohu na skále se též později nazývá Rasenstein (ostrý kámen). Dalším komolením se též nazývá Rosenstein (Růžový hrad), ale to je opravdu chybný název, neboť se vyskytuje pouze ve dvou spisech.. Vraťme se teď opět do historie. Sigfried Wais umírá roku 1305 a hrad se stává majetkem krále, kterému připadá jako odúmrť. Roku 1310 získávají hrad a panství Lichtenštejnové a připojují jej k mikulovskému panství. Zde také po třicetileté válce, tedy ještě v majetku Lichtenštejnů, pustne. Patrně je to následek roku 1645, kdy hrad zpustošili Švédové. Dále je zde pouze kaple sv. Mikuláše, která ovšem byla později nahrazena kostelem v blízké Klentnici. Dalšími majiteli se stávají Kereczenyiové a po roce 1675 Dietrichštejnové. Ti se již o pustý hrad nezajímají a tak ruina slouží jako zdroj stavebního materiálu pro klentnické občany. Dodnes se však zachovalo torzo věže a paláce. Patrná je i do skály sekaná cisterna, která byla zasypána v roce 1860 a opět vyhloubena je při obnově památky v období první republiky. Tehdy je řádně změřena i její hloubka, která činí téměř 7 metrů. Ve třicátých letech 20. století bylo provedeno zpevnění zbytků zdiva. Na fotbalovém hřišti, či lépe řečeno v jeho pravé části, pod hradem je dokázán výskyt vzácného a ohroženého Sysla obecného. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Děvičky Zřícenina DĚVIČKY zřícenina hradu 1 km S od Pavlova 48 52'32.80"N 16 39'42.71"E První zmínka o objektu 1223 Jiný název objektu Maidenburg, Děvín, Dívčí hrady První stopy založení hradu nacházíme až roku 1223, kdo jej však založil není známo. Možná, že Pernštejnové, či jejich přímí předchůdci páni z Medlova. O jeho založení jsou dodnes spory, zda se jedná opravdu o Děvičky či o jinou formu hradu. Jistě však víme, že roku 1310 je majitelem český král. Jan Lucemburský roku 1334 zastavuje v léno hrad Lichtenštejnům. Jako hrad je pouze udržován, neboť v této době nemá valného strategického významu. Tato situace se mění v okamžiku, kdy je pravděpodobnost napadení země Turky, kteří se blížili k Vídni. Tehdy je hrad zpevněn a přistavěna je i pětiboká dělová bašta na západní straně hradu. Roku 1575 získávají hrad od Lichtenštejnů, Dietrichštejnové, kteří od nich odkupují celé mikulovské panství. Tehdy byl hrad upraven a přistavěn i obytný palác. Tato přestavba je ovšem zcela zpustošena švédskými vojsky roku Hrad již nebyl později obnoven a opraven byl pouze pro formu hlásné služby při požárech a před tureckým nebezpečím. Kolem roku 1750 se stává hrad opuštěným a jeho zdivo je zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele okolních vsí. Hrad se nachází na vysokém ostrohu kopce Děvína a historicky je dokázána naprostá absence hradní věže, tolik ve středověku užívané. Hrad byl tedy patrně nejvíce bráněn silnou (místy až 2,5 m) a vysokou plášťovou zdí, která obepínala celý 65x20 metrů široký komplex hradních budov. Tato zeď byla přerušena pouze na západě dvěmi branami. Výšku zdiva si můžeme sami ještě dnes prohlédnout, neboť se nám zachoval komín, který patrně přečníval zeď o pouhé tři metry. Z hradu dnes Krásná vyhlídka do údolí Dyje na Novomlýnské nádrže a na okolní obce. Hrad se nalézá na skalním ostrohu nad obcí Pavlov, přístupný po zelené turistické. značce, nebo z Dolních Věstonic po červené TZN. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: Jeskyně Na Turoldu Jeskyně 48 48'59.00"N 16 38'24.34"E Jeskyně Na Turoldu leží v přírodní rezervaci vrch Turold na okraji města Mikulova a spolu s jeskyní Liščí díra tvoří 2,5 km dlouhý labyrint chodeb. Na rozdíl od ostatních zpřístupněných jeskyní vznikla na zlomech a puklinách ve vápencích druhohorního stáří, postižených mladým alpínským vrásněním. Z historie objevování jeskyně Na Turoldu : Průzkum jeskyně byl zahájen v září roku Během dvou let byly objeveny : Stará síň, Balvanitý dóm, Krápníková síň (dnes již Stará krápníková síň), Netopýří dóm, Jezerní dóm, Bílá síň a Krystalická síň. Po malých úpravách byla jeskyně v letech přístupná veřejnosti. V této době činila celková délka známých chodeb 470 metrů. V roce 1976 zahájila Mikulovská speleologická skupina další průzkumné práce. V letech se podařilo objevit rozsáhlá pokračování některých prostor jeskyně Na Turoldu. Současná prozkoumaná délka jeskynního systému Turold činí metrů. Ve speleologickém průzkumu vápencového vrchu Turold se ovšem dále pokračuje. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Autor článku: Jack Pospecom Hurry Další informace najdete zde: Hora Svatý Kopeček u Mikulova 48 48'24.33"N 16 38'48.76"E Svatý kopeček u Mikulova je tvořen stupňovitým hřbetem, který probíhá od severovýchodu na jihozápad. Jihozápadní výběžek se jmenuje Olivetská hora, k severovýchodu vybíhající Janičův vrch byl zničen lomovou činností. Svatý kopeček představuje zlomovou tektonikou silně porušené bradlo jurských vápenců, které bylo vypreparováno z málo odolných flyšových a neogénních sedimentů. Na vrcholu je uchován zbytek zarovnaného povrchu, na svazích se vyskytují drobné izolované skály a krasové tvary. Na jižním svahu jsou odkryty brekcie ernstbrunnských vápenců nejsvrchnější jury a spodní křídy, mezerní hmotu tvoří vápnité jílovce. V lomu na severovýchodním svahu jsou odkryty ernstbrunnské vápence a brekcie, místy překryté spraší. Na svazích jsou deluviální hlinité sedimenty s vysokým obsahem vápencového skeletu. Na vrchol kopce vede barokní Křížová cesta s 15 zastaveními, vybudovaná v letech 1626?1723. S výstavbou barokního poutního kostela svatého Šebestiána se začalo v roce 1623, dnešní podoby na půdorysu řeckého kříže nabyl po požáru v roce Sousední zvonice byla postavena v roce Asi 300 m severovýchodně se v mělkém sedle nachází kaple Božího hrobu. Každoročně od roku 1784 se první zářijovou neděli konají na Svatém kopečku poutě k Černé Madoně mikulovské. Vegetační kryt je silně ovlivněný lidskou činností. Ve štěrbinách skal Olivetské hory a na jiných místech lze nalézt společenstva chazmofytů s tařicí skalní. Prudký západní svah obrácený k městu hostí skalní stepi s pěchavou vápnomilnou, jejichž menší porosty lze ovšem nalézt i na jiných místech. Hřbet a jižní až jihovýchodní svahy kryje pestrá mozaika skalní stepi s ožankou horskou a drnové stepi s kostřavou walliskou a pryskyřníkem ilyrským, která je dobře vyvinuta i na vrcholové plošině. Stepní plochy místy zarůstají teplomilnými křovinami? hlohem jednosemenným a mahalebkou obecnou. Skalní step hostí početnou populaci kosatce nízkého a kosatce skalního písečného. Svatý kopeček představuje pro Českou republiku zřejmě nejbohatší lokalitu záraz, kterých zde bylo dosud nalezeno 7 druhů, mj. mordovka písečná a záraza šupinatá. V letech 1992?1996 bylo v rezervaci zaznamenáno celkem 330 druhů cévnatých rostlin, ze zvláště chráněných (celkem 23) ještě devaterka rozprostřená, divizna brunátná, dřín obecný, kavyl sličný, kozinec rakouský, kozinec vičencovitý, lomikámen trojprstý, modravec tenkokvětý, okrotice bílá, oman oko Kristovo, plamének přímý, sněženka předjarní, třemdava bílá, violka obojaká, zlatovlásek obecný, zvonek boloňský, zvonek sibiřský a žluťucha smrdutá. Společenstva stepních bezobratlých zahrnují např. hojnou kudlanku nábožnou, ploskoroha žlutého, jasoně dymnivkového, na květech keřů jsou hojní zlatohlávci včetně skvostného zlatohlávka zlatého. V květnu a červnu lze často pozorovat létající roháče obecné i chrousty obecné. Ve věžích kaple hnízdí několik párů kavek obecných. Opuštěný lom je pravidelně obýván jedním párem výrů velkých. Vyskytuje se zde ještěrka zelená i užovka hladká. Lesní porosty byly koncem 19. století obnoveny uměle, často za použití nevhodných dřevin. Na jihovýchodním svahu jsou rozvolněné a místy přechází v porosty křovin. Jsou zařazeny v kategorii lesů zvláštního určení jako lesy v přírodních rezervacích. Převládá jasan ztepilý, dub zimní, dub letní, přimísena je borovice černá, pajasan žláznatý a akát. Plánuje se pouze zdravotní výběr s důrazem na odstraňování nevhodných dřevin. V minulosti bylo území intenzivně využíváno, pravděpodobně jako pastvisko. Po ukončení pastvy dochází k zarůstání křovinami, které bude třeba na některých místech odstraňovat, stejně jako akát, kustovnici cizí a pajasan žláznatý. V roce 1816 byl na severovýchodním úpatí kopce otevřen lom. Těžba v něm byla zastavena až počátkem 70. let. Územím prochází značená turistická cesta. Vzhledem k tomu a díky své poloze trpí rezervace nadměrnou návštěvností, která je spojena s chůzí mimo cesty, což zvyšuje nebezpečí eroze. Do rezervace se šíří některé rostliny z přilehlých zahrádek a vinohradů, např. šťovík zahradní. Na vrchol kopce vede barokní Křížová cesta s 15 zastaveními, vybudovaná v letech 1626?1723. S výstavbou barokního poutního kostela svatého Šebestiána se začalo v roce 1623, dnešní podoby na půdorysu řeckého kříže nabyl po požáru v roce Sousední zvonice byla postavena v roce Asi 300 m severovýchodně se v mělkém sedle nachází kaple Božího hrobu. Každoročně od roku 1784 se první zářijovou neděli konají na Svatém kopečku poutě k Černé Madoně mikulovské. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: Pohansko Zámek 48 43'39.64"N 16 53'40.86"E Zámek Pohansko stojí v nádherných lužních lesích při rakouské hranici nedaleko Břeclavi v Jihomoravském kraji. Zámek je elegantní dlouhá budova, tvořená středním patrovým křídlem, ke kterému jsou symetricky připojena užší přízemní patra. Po celé délce přízemí jsou pilířové arkády. Zámecké fasády zdobí reliéfy s mytologickými motivy. Pohansko je archeologická památková rezervace, která je vlastně jednou z nejvýznamnějších raně středověkých památek. Výzkumy a archeologické nálezy potvrzují a dokladují život v době Velkomoravské říše a historii našich předků. Bylo odkryto Velkomoravské hradiště o Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 rozloze cca 28 ha s velmožským dvorem. Dále byly objeveny kostrové hroby s nádhernými uměleckými nálezy, keramikou, řemeslnickými nástroji, zlatými i stříbrnými šperky. V místním Loveckém zámečku se nachází expozice, která všechny výše jmenované nálezy vystavuje. V blízkém okolí se nalézá kolonie čápů bílých, kteří každý rok hnízdí na staletých dubech. Historie Lichtenštejnové nechali na okraji kdysi významného velkomoravského hradiska Veligradu vybudovat v letech 1810? 1812 empírový Lovecký zámeček. Projekt vypracovali architekti J. Hardtmuth a J. Kornhäusl. Nyní je na zámku umístěna expozice, která představuje nálezy z archeologického výzkumu hradiště a jeho okolí, mj. velkomoravské šperky. Další informace najdete zde: Valtice Zámek 48 44'16.07"N 16 45'41.09"E Zámek Valtice je národní kulturní památkou a byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. K prohlídce je na zámku upraveno 1. patro se 17 místnostmi ve stylu baroka a rokoka. Z uměleckého hlediska je nejcennější zámecká kaple s bohatou malířskou a štukovou výzdobou a mramorový taneční sál. Kromě prohlídky zámku mohou návštěvníci zavítat i do rozlehlého anglického parku a také navštívit romantické stavby v okolí. Zpřístupněn je totiž Lovecký zámeček Rendez-vous ve tvaru vítězného římského oblouku s nově restaurovanými interiéry a rozhledna Reistna ve tvaru kolonády. Na zámku Valtice se konají tradiční hudební akce jako např. Hudba bez hranic. Historie Původní hrad byl vybudován pravděpodobně pasovskými biskupy ve 12. století. V roce 1192 hrad získal Vichard ze Seefeldu, jehož úkolem bylo vybudovat strategicky významné sídlo, Valtice totiž až do roku 1920 patřily k Dolním Rakousům. V roce 1393 získali Valtice Lichtenštejnové. V 15. století byly provedeny pozdně gotické úpravy hradu a ve 2. polovině 16. století jeho přestavba na renesanční zámek. Karel z Lichtenštejna měl ve Valticích své rezidenční sídlo. V letech 1645? 1646 byl zámek poškozen Švédy, poté následovala dlouhodobá barokní přestavba zámku, na níž se podíleli významní architekti. V průběhu 18. století proběhly úpravy Zámecké zahrady a parku. V 1. polovině 19. století pak byla uskutečněna rozsáhlá krajinářská úprava celého valtického okolí. Zámek patřil Lichtenštejnům až do roku 1945, kdy přešel do majetku státu. Další informace najdete zde: Lednice-Maurský dům Výletní místo 48 48'10.82"N 16 48'28.37"E Před tím než předčasně zemřel prací vyčerpaný stavitel a architekt Jiří Wingelmüller v r. 1848, vyprojektoval a postavil po r drobné parkové romantické stavby, kapli sv. Huberta a u mostu přes Zámeckou Dyji (Lednický náhon), 200 m severně od zámku v arabském stylu postavenou Maurskou vodárnu. Maurský dům sloužil částečně jako parní lázně a současně jako technické zázemí pro zavlažovací systém parku. Později zde umístěná turbina vyráběla elektřinu pro zámek a část obce. Elektrárna byla jako jedna z nejstarších na našem území předána Technickému muzeu v Brně. Zavlažovací čerpadla stále plní svoji funkci. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Hora Děvín 48 52'11.09"N 16 39'1.11"E Děvín je se svými 550 m. n. m nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů a zároveň národní přírodní rezervací a jádrovým územím CHKO Pálava a BR Dolní Morava. Geologické, geomorfologické a půdní poměry. Na vrcholu Děvína jsou dvě oddělené šupiny ernstbrunnských vápenců, mezi nimi leží vápnité jílovce a glaukonitické pískovce klementského a pálavského souvrství svrchní křídy. Ernstbrunnské vápence tvoří řadu skalních útesů a menších skalek. Soutěska představuje hluboké sedlo mezi vrcholy Kotelné (Pálavy) a Děvína. Samotné údolí je budováno tmavými jílovci klentnických vrstev, hranu Soutěsky tvoří svislé stěny ernstbrunnských vápenců s krasovými dutinami. Část západního úbočí Kotelné tvoří mohutné Skály Martinky s Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 velkou rozsedlinou a vklíněným balvanem tvořícím nepravý Skalní most? tzv. Velký špunt. Na úpatí velké skalní stěny na úbočí Děvína je zachováno holocénní a pozdně glaciální souvrství s hojnou měkkýší faunou (42 druhů, včetně druhu Discus ruderatus). Na jižním svahu Kotle (Kotelné, Obory) je opuštěný vápencový lom. Z půdních typů se na území rezervace vyskytují rendziny, černozemě, pelosoly, hnědozemě o různém stupni illimerizace a illimerizované půdy. Rostlinstvo a květena Velká členitost terénu a různá orientace svahů umožňuje zastoupení nejrůznějších vegetačních typů. Severozápadní a jihovýchodní úpatí Děvína a Kotelné porůstají panonské prvosenkové dubohabřiny, které se vyznačují bohatým jarním aspektem geofytů, jakými jsou dymnivka nízká, křivatec nejmenší, sněženka předjarní aj. Na sušších místech s mělčí půdou je nahrazují druhově bohaté dřínové a mahalebkové doubravy. Prudké severozápadní svahy Děvína a Kotelné s chladnějším a vlhčím mezoklimatem kryjí suťové lesy, které jsou nápadné letním aspektem s omějem vlčím. Nad nimi se na samém úpatí skal nacházejí malé plošky reliktních pěchavových lipin, jejichž bylinný podrost je velmi bohatý. Především na jihovýchodním svahu Děvína se vytvořil krajinný typ, který označujeme jako krasovou lesostep; střídají se zde nevelké ostrůvky mahalebkových doubrav s křovinatým pláštěm (převládá dřín obecný) a teplomilnými lesními lemy s plochami skalních a drnových stepí. Severně orientované skály a skalnaté svahy představují primární bezlesí, a zároveň Stanoviště reliktního typu. Ve skalách nad Soutěskou a na severovýchodním svahu Děvína se nachází jediná lokalita Písečnice velkokvěté v českých zemích? výskyt se označuje jako dealpinní. Na podobném stanovišti existuje populace svízele rakouského, a vyskytují se zde i další reliktní druhy? hvozdík Lumnitzerův pálavský (endemický poddruh západopanonského druhu) a staček celolistý. Velmi nápadný je jarní aspekt skalních stepí, které na jihovýchodním svahu Děvína hostí nejpočetnější populaci kosatce nízkého v českých zemích. Součástí vegetační mozaiky skalních stepí s lipnicí bádenskou a ožankou horskou jsou malé skalní terásky s pionýrskými společenstvy s rozchodníky, netřeskem srstnatým a jarními efemérami, např. lomikamenem trojprstým a rozrazilem časným. Místa s hlubší půdou kryjí drnové stepi s kostřavou walliskou a pryskyřníkem ilyrským, v Soutěsce jsou na těžších půdách maloplošně vyvinuty luční stepi se sveřepem vzpřímeným a válečkou prapořitou. V případě skalních a drnových stepí jde zčásti o přirozené bezlesí, převážně ale o náhradní společenstva po teplomilných doubravách. Flóra je velmi bohatá: v letech 1992?1996 zde bylo nalezeno přes 500 druhů cévnatých rostlin, z toho 48 zvláště chráněných. Pod zříceninou hradu Děvičky má svou jedinou lokalitu v ČR maceška nejmenší. Temeno jižního vrcholu Kotle hostí početně nejsilnější moravskou populaci kosatce skalního písečného. V blízkosti lovecké chaty roste na okraji rezervace hnědenec zvrhlý, na přilehlých ladech len chlupatý. Kromě výše uvedených zvláště chráněných druhů se v rezervaci vyskytuje árón karpatský východní, devaterka rozprostřená, dub pýřitý, dvojštítek hladkoplodý měnlivý, hlaváček jarní, hvězdnice chlumní, chrpa chlumní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, koniklec velkokvětý, kosatec pestrý, kosatec trávovitý, koulenka vyšší, kozinec rakouský, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lilie zlatohlávek, lomikámen latnatý, medovník velkokvětý, modravec tenkokvětý, okrotice bílá, okrotice červená, oman oko Kristovo, plamének přímý, prostřelenec (hořec) křížatý, sasanka lesní, sněženka předjarní, tařice skalní, třemdava bílá, violka obojaká, vratička měsíční, vstavač nachový, vstavač vojenský, zlatovlásek obecný, zvonek boloňský a zvonek sibiřský. Zvířena Děvín představuje jednu z nejvýznamnějších zoologických lokalit České republiky. Biotopy skalních stepí, lesostepí, lesů i skalních stěn hostí stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Na výhřevných svazích lze nalézt střevlíka Carabus hungaricus, saranči modrokřídlou, můžeme zde pozorovat jasoně dymnivkového, žluťáska úzkolemého, kudlanku nábožnou i velmi vzácnou kobylku ságu. Děvín je jedinou lokalitou plže drobničky žebernaté (Truncatellina costulata) v českých zemích, která na jižní Moravě představuje sarmatský prvek. V rezervaci pravidelně hnízdí dudek chocholatý, v lesích je hojný strakapoud prostřední, datel černý, žluna zelená, žluva hajní a lejsek šedý. Ze savců je často na stepních biotopech zjištována bělozubka bělobřichá. V puklinách skalních stěn byly nalezeny netopýří kolonie včetně vzácného netopýra pestrého. Skalní stepi s jižní expozicí jsou domovem ještěrky zelené a užovky hladké, v lesích je běžný slepýš křehký. Hojným druhem je i velmi známý roháč obecný. Lesnictví V minulosti byla rezervace mnohem více odlesněna a hospodářsky využívána. Podle historických pramenů byl v 18. století stav lesů tak neutěšený, že dolnověstonický pivovar byl nucen dovážet dřevo z židlochovických lesů. Les, který byl obhospodařován jako pařezina, byl zdrojem palivového dříví a byl využíván zřejmě k pastvě. V roce 1876 se přistoupilo k umělému zalesňování, na mnoha místech byla vysázena borovice černá, akát a pajasan žláznatý. Jasanové porosty na vrcholu Děvína jsou bezpochyby výsledkem tohoto úsilí. Poslední rozsáhlá zalesňovací akce proběhla v roce Koncem minulého století byla na Děvíně založena obora, nejdříve s daňky, kteří byli v sedmdesátých letech nahrazeni muflony. V roce 1953 k nim přibyly kozy bezoárové. Oborní chov zvěře byl ukončen až v roce Chovaná zvěř poškozovala lesní porosty a devastovala nejcennější nelesní plochy, a to eutrofizací z trusu a narušením půdního povrchu, což podporovalo erozi. V rezervaci byly vysazeny četné exotické dřeviny, např. zeravy, jírovce maďaly, a ovocné stromy. V Soutěsce bylo založeno myslivecké políčko se slunečnicí topinamburem. Lesy mimo území bývalé obory jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských, lesy uvnitř obory částečně do kategorie lesů ochranných na mimořádně nepříznivých stanovištích, částečně do kategorie lesů zvláštního určení (pro účely mysliveckého hospodaření). V současné době je lesní hospodářství podřízeno zájmům ochrany přírody. Správa CHKO bude usilovat o příslušnou kategorizaci lesních porostů. Hospodářské využívání, ohrožení a návrh péče o chráněné území Hospodářské využívání bylo v minulosti mnohem intenzivnější. Les byl vypásán a poskytoval palivové dříví, postupně bylo otevřeno několik menších lomů. Vinohrady na jihovýchodním svahu zasahovaly až na území dnešní rezervace. Podle údajů z roku 1669 louka na vrcholu skýtala ročně přes 30 fůr sena, v 19. století sloužila jako pastvina, později dokonce jako pole. Pastva dobytka byla v některých částech rezervace až donedávna samozřejmostí. V letech 1976 přibyl k vojenskému zařízení na vrcholu Děvína i televizní vysílač. Cesta ze Soutěsky je od té doby poškozována provozem těžkých vozidel a následnou erozí. V současné době usilují České radiokomunikace o rozšíření vysílače a rekonstrukci cesty podle svých potřeb. Další negativní faktor představuje nadměrná navštěvovanost rezervace, hlavně v jarních měsících. Těžiště péče o chráněné území spočívá v Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 nahrazení nepůvodních dřevin autochtonními druhy, ve zmírnění následků oborního chovu zvěře a odstraňování akátu a pajasanu žláznatého z rezervace. Je třeba vypracovat systém obnovy přestárlých pařezin. Konečným cílem je i odstranění televizního vysílače a vojenského zařízení, přednostně je nutné zamezit nevratnému eroznímu poškození přístupové cesty. Rozsáhlé stepní porosty vyžadují odstraňování náletu křovin; jako nejvhodnější se jeví řízená pastva domácího zvířectva. Historie a kultura Na úpatí Děvína existovala lidská sídliště již v mladší době kamenné. V blízkosti sedla pod Děvičkami je doložena existence opevněného sídliště z mladší doby bronzové, jehož valy jsou dosud zřetelné. Pozdně románský až raně gotický hrad Děvičky je poprvé doložen počátkem 13. století. Ze 14. století pocházejí již málo patrné zbytky hradu Neuhaus na severním vrcholu Kotelné. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: Hora Stolová hora 48 50'25.89"N 16 38'14.98"E Výrazný geomorfologický útvar s plochým temenem (vykládá se jako abrazní plošina? zbytek jednotného denudačního povrchu středomiocenního stáří) je tvořen zvětralými ernstbrunnskými vápenci. Nápadné jsou různé skalní útvary. Na severním svahu vystupují klentnické vrstvy, svahy kryjí hlinotokamenité sedimenty z poslední doby ledové, místy se vyskytuje spraš. Na vrcholu existovalo opevněné sídliště v mladší době bronzové. Stolová hora je vzhledem ke své poloze velmi silně ovlivněna lidskou činností. Severní svah a úpatí západního svahu kryje les, v jehož stromovém patře převládá jasan ztepilý a Dub letní, ale bylinné patro se svým složením blíží prvosenkovým dubohabřinám. Další, vesměs uměle založené a antropicky ovlivněné lesní porosty s jasanem ztepilým, akátem, Dubem letním a roztroušenou borovicí černou se vyskytují na západoseverozápadním svahu nad Bavorami a na severovýchodním svahu nad Klentnicí. Skalní štěrbiny na západním svahu Stolové hory hostí pionýrské společenstvo s kostřavou sivou, pěchavou vápnomilnou a tařicí skalní. Skalní stepi s lipnicí bádenskou lze nalézt mezi vystupujícími vápencovými balvany zejména na jihozápadním svahu. Na jižním svahu se v druhové garnituře skalní stepi nápadně uplatňuje ostřice nízká a zlatovlásek obecný. Na severozápadním a východním svahu je nahrazují skalní stepi s pěchavou vápnomilnou? zde se vyskytuje hvozdík Lumnitzerův pálavský. Vrcholovou plošinu a východní svahy porůstají drnové stepi s kostřavou walliskou, které v posledních letech postupně zarůstají ovsíkem vyvýšeným. V dolní části západního a jižního svahu Stolové hory lze nalézt luční stepi s válečkou prapořitou a kozincem rakouským. Rozsáhlé plochy porůstají křoviny s hlohem jednosemenným a růží šípkovou, které se začaly v rezervaci velmi intenzivně šířit po zastavení pastvy a ponechání dosud kosených stepních luk ladem. Na jižní hraně vrcholové plošiny se nachází jediná lokalita šalvěje vlnaté (habešské) v českých zemích. Pampeliška pozdní byla v rezervaci pozorována po několikaleté přestávce naposledy v roce Z dalších zvláště chráněných druhů (celkem 39) zde roste árón karpatský východní, devaterka rozprostřená, divizna brunátná, dub pýřitý, dvojštítek hladkoplodý měnlivý, hlaváček jarní, hvězdnice chlumní, chrpa chlumní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec skalní písečný, koulenka vyšší, kozinec rakouský, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lilie zlatohlávek, lomikámen trojprstý, medovník velkokvětý, oměj vlčí, plamének přímý, pryskyřník ilyrský, sasanka lesní, sinokvět měkký, stařinec (starček) celolistý, třemdava bílá, tuřice (ostřice) úzkolistá, violka obojaká, vratička měsíční, zvonek boloňský, zvonek sibiřský a žluťucha smrdutá. Zastoupeny jsou podobné druhy jako na Děvíně. Navíc zde byla zjištěna např. kolonie kriticky ohroženého sysla obecného (okraje fotbalového hřiště nad Klentnicí), na úpatí Stolové hory se vyskytuje křeček polní. Ve stepních biotopech lze na květech poměrně často pozorovat jinak vzácnou žahalku žlutou, velmi hojný je cvrček polní. Pravidelně je nalézán ploskoroh žlutý. Velice zajímavý je výskyt hlubinné žížaly Allolobophora hrabei. Velká část lesních porostů byla zřejmě v minulosti uměle obnovena, zčásti za použití stanovištně nevhodných dřevin. Jsou řazeny do kategorie lesů ochranných. V dlouhodobém výhledu je při zdravotních probírkách třeba odstranit z lesních porostů rezervace akát, modřín, pajasan žláznatý a borovici černou, která se zde ovšem přirozeně nezmlazuje, a nahradit je autochtonními dřevinami. Totéž platí pro obnovu topolového větrolamu, který se nachází v severní části rezervace. Aspoň k částečnému odlesnění dnešní rezervace došlo jistě již velmi dávno, nejpozději v mladší době bronzové. Ve středověku započalo lámání vápence; dnes je na území rezervace několik menších opuštěných lomů. Až do do padesátých let bylo území vypásáno a vrcholová plošina sloužila jako jednosečná louka. V současné době je třeba zabránit zarůstání křovinami. Již několik let se znovu seče vrcholová plošina a jižní úpatí hory, na západních svazích byla na uvolněných plochách na přechodnou dobu obnovena pastva domácích koz, která v kombinaci s kosením představuje optimální způsob péče o stepní biotopy. Trvalou pozornost vyžaduje i eliminace akátu a pajasanu z křovinatého lemu rezervace. Na vrcholu stojí anténní stožár s obslužným zděným přístřeškem? zařízení by se nemělo rozšiřovat. Rezervací vede značená turistická cesty, takže v jarním období trpí vysokou návštěvností. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Nové Mlýny Přehrada 48 53'50.51"N 16 36'41.50"E Rozsáhlé vodní dílo tvořené třemi nádržemi. Umístěné mezi Novými mýny, Pasohlávkami a Mušovem. Zadržují vodu Dyje, Jihlavy a Svratky. Slouží k závlahám, chovu ryb a rekreaci. Vznik tohoto vodního díla provázely tuhé spory o jeho smyslu a vlivu na životní prostředí. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: Apollonův chrám Zámeček 48 46'57.32"N 16 49'27.01"E Leží na břehu Mlýnského rybníka jižně od města Lednice. Apollonův chrám byl vystavěn v letech Před chrámovou zdí stojí osm (+ 2) dórských sloupů. Čelní zeď zdobí mytologické výjevy boha Apollona na slunečním voze, skupina Amoretů s Apollonovou lyrou a čtyři sochy múz. Místo je opravdu pozoruhodné a jeho návštěvu byste si neměli nechat ujít. Autor článku: Jaroslav Sojka Další informace najdete zde: Most Ivančický viadukt 49 4'55.51"N 16 24'38.54"E Železniční most, zvaný také Ivančický viadukt, se nacházel asi dva kilometry jihovýchodně od Ivančic. Přetínal údolí řeky Jihlavy kousek za rozdvojením železniční trati. Dnes z něj zbývá pouze torzo s jedním pilířem na levé straně řeky. Historie mostu Projekt mostu pro vznik nové trat v těchto místech vznikl v roce Jednalo se o 373, 5 metru dlouhý most s pěti litinovými pilíři, který se tyčil 42 metrů nad hladinou řeky Jihlavy. Most byl vystavěn francouzskou společností - i proto (a také díky své podobě s Eiffelovou věží) byl nazýván Eiffelovým mostem. Ačkoli Eiffel v dané společnosti zřejmě vlastnil podíl, na projektu mostu se nepodílel. V roce 1892 došlo k výměně litinových pilířů za železné z důvody jejich opotřebování a vzniku trhlin v konstrukci pilířů. Od tohoto roku už nebylo do podoby mostu nijak zasahováno. Most sloužil až do roku 1979, kdy byl uzavřen a nahrazen mostem podobné konstrukce v těsné blízkosti starého mostu. Od té doby došlo ke střídání vlastníků, kteří ale neměli finance na rekonstrukci mostu. V roce 1991 už je stav mostu uváděn jako havarijní, stále se ale nenašly možnosti, jak tento stav řešit. Nakonec došla situace tak daleko, že byla velká část mostu vyjmuta z památkové ochrany a v roce 1998 došlo k rozebrání takřka celého mostu s výjimkou malé části s jedním pilířem na levé straně řeky. Torzo mostu je i nadále technickou památkou, jeho část ale stále chátrá - došlo totiž k natření pouze poloviny torza, proto zbývající polovina i nadále rezne. Turistické informace K mostu se dostanete z Ivančic nebo Moravských Bránic po silnici spojující tyto dvě obce. Jinou možností je po pravé straně řeky vedoucí červená turistická značka, ze které se k viaduktu dostanete přes silniční most. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Lednice-Janohrad Zámeček 48 48'16.62"N 16 49'56.43"E Romantický zámek Janův hrad (Janohrad) se nalézá v krajinářském parku asi 3 km východně od zámku v Lednici. Letohrádek napodobující středověkou zříceninu hradu, byl postaven podle projektu Josefa Hardmutha v r na počest Jana I. z Lichtenštejnska, po kterém dostal jméno. Romantické zříceniny sloužily jako myslivna a v době honů jako Lovecký zámeček. Byl tu prostor pro ustájení koní a také pro přípravu pokrmů z ulovených zvířat a také pro zábavu panstva. Čtvercový půdorys loveckého zámku vymezují čtyři nárožní věže a vysoké polozbořené hradby s ochozem, kolem malého nádvoří. Průčelí tvoří jednopatrová budova s velký rytířský sál, který je s přilehlými místnostmi opatřen nástěnnými malbami. Lichtenštejnům patřil do r Před koncem 2. světové války zámeček vyhořel a byl v letech rekonstruován. Lovecký zámeček sloužil pro sezonní ubytování hostů, byla v něm zřízena obřadní síň a v hlavním Rytířském sále je sbírka loveckých trofejí. Lovecký zámeček v sezoně od dubna do října nabízí dva prohlídkové okruhy. Prohlídku interiérů a s výhledy na ochozu. K Janohradu se lze od lednického zámku dostat pěšky po značené turistické cestě a vyhlídkovou lodí. Na kole je po zámeckém parku zakázáno jezdit. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Klášter Rajhrad - památník písemnictví Klášter 49 5'25.91"N 16 36'55.22"E Dnešní klášter byl založen roku 1048 knížetem Břetislavem. Jednalo se o benediktinský klášter, postavený na místě významného velkomoravského hradiště z 9.století. Klášter byl v průběhu století několikrát poškozen. V roce 1619 byl moravskými stavy zrušen, ale po Bílé hoře se řeholníci vrátili. Barokní obnova kláštera se uskutečnila zčásti za probošta Placida Novotného a hlavně z iniciativy probošta Antonína Pirma ( ). Roku 1813 bylo proboštství povýšeno na opatství. V 19. stol. byl klášter střediskem vzdělanosti; zejména v oboru historických věd a chrámové hudby. Působili zde například moravský topograf Gregor Wolný ( ) a moravský zemský historiograf Beda Dudík ( ). K areálu kláštera vede přes Svratku barokní kamenný most z roku Sochy od Jana Adama Nessmanna byly přemístěny do parku u kláštera. Komplex kláštera je tvořen početným souborem jednopatrových budov kolem několika nádvoří. Dominantu Klášterního Areálu tvoří Kostel Sv. Petra a Pavla. Po pravé straně klášterního kostela je bývalý konvent, na opačné straně jsou hospodářské budovy, před průčelím chrámu stojí bývalá prelatura s nárožními dvoupatrovými pavilóny. Celek kláštera navrhl J. B. Santini, ale výstavba byla zahájena až po jeho smrti roku 1727 a protáhla se za polovinu 18. století. Památník písemnictví, který jsme po prohlídce kostela navštívili, byl otevřený pro veřejnost v roce Nachází se v rekonstruovaných prostorách benediktinského kláštera v Rajhradě. Kromě krátkodobých výstav nabízí návštěvníkům expozici představující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě v 19. a 20. století a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny, která je přístupná též odborné badatelské veřejnosti. Úchvatná byla prohlídka knihovny, kde jsme marně hledali tajný vchod, který čtenářům umožnil vystoupat na horní galerii. Dle pověstí se z kláštera rozbíhají tajné chodby a jedna z nich, kterou projede i kočár se spřežením, vede prý na hrad Špilberk. My jsme bohužel na nic takového nenarazili. Památník písemnictví OTEVŘENO CELOROČNĚ květen - září hodin (mimo pondělí) Poslední prohlídka od hodin. říjen - duben hodin (mimo pondělí) Poslední prohlídka od hodin. Možnost objednání skupinových prohlídek na tel. : nebo e- mailem na adrese prohlidky. rajhrad@muzeumbrnenska.cz. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 VSTUPNÉ Památník - expozice, historická knihovna, příležitostné výstavy plné vstupné 70,00 Kč; senioři 53,00 Kč; žáci, studenti, držitelé průkazu ISIC, ITIC, IYTC - 35,00 Kč; osoby s průkazem ZTP, ZTP/P zdarma OPATSKÝ CHRÁM je otevřený celoročně od 9:00 do 17:00 hod. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Kolonáda na Raistně Památník 48 44'12.84"N 16 44'36.86"E Tato stavba byla postavena v r Nechal ji postavit kníže Jan I. z Liechtensteinu k památce zesnulých bratří Filipovi a Aloisi I. a zesnulému otci Františku Josefu I. Dalšími důvody k postavení tohoto monumentu bylo řešení tíživé sociální situace poddaných na liechtensteinských panstvích. Tito stavební dělníci získávali pracovní příležitosti na četných stavbách realizovaných na území Lednickovaltického areálu. Stavba sloužila rovněž jako cíl prvních výletních a turistických tras počínajícího rozvoje cestovního ruchu v první polovině 19. století. Je odsud vidět město Mikulov se zámkem a Svatým kopečkem, největší moravský rybník Nesyt, Pálavské vrchy se zříceninou hradu Děvičkya nejvyšším vrcholem Děvínem (505m n. m. ), minaret v zámeckém parku v Lednici. Z tehdejších uherských míst (dnes na Slovensku) vidíme Malé Karpaty a z tehdejšího Dolního Rakouska město Valtice a Zříceninu hradu Falkenstein. Autor článku: Michal Petřek Další informace najdete zde: Mlýn Slup - Vodní mlýn 48 46'59.96"N 16 11'59.16"E Unikátní technickou památku vodní mlýn najdeme v severní části obce Slup na Mlýnské strouze. Jedná se o bývalý velký panský mlýn, ve kterém bylo 4 až 5 mlýnských kol na spodní vodu a tyto kola poháněla 10 mlecích mechanismů. Mlýn byl největším svého druhu na Moravě a byl postaven v 16. století. Na počátku 17. století prodělal mlýn přestavbu v renesančním stylu. V 70. letech 20. století byla provedena rozsáhlá rekonstrukce mlýna a v roce 1983 byl objekt zpřístupněn veřejnosti. V obytné budově mlýna byla instalována expozice Technického muzea, jejíž součástí je výstava seznamující návštěvníky s mlynářskou technikou od doby kamenné do součastnosti. V technické části mlýna můžeme vidět čtyři vodní kola jež pohánějí čtyři různé mlecí mechanismy a to jeden český, dva amerikánské a jeden kašový. V mlýnici pak najdeme zajímavé mlýnské stolice. Vodní mlýn je chráněn jako národní kulturní památka. Další informace najdete zde: Lednice-Lovecký zámeček Zámeček 48 48'1.92"N 16 49'49.71"E Lovecký zámeček v Lednici se nachází v krajinářském parku, asi 2, 5 km východně od zámku. Klasicistní jednopatrovou budovu s arkádami a lodžií v patře s toskánskými sloupy na hranolových podstavcích navrhl architekt J. L. Hardtmuth a nechali postavit Lichtensteinové v letech Zámeček sloužil jako hájovna a z terasy hosté sledovali hony a štvanice. Centrální místnost v patře později sloužila pro potřeby Regionálního muzea v Mikulově, jako expozice archeologických nálezů ze staroslovanského Hradiště, na jehož okraji zámeček stojí. Po rekonstrukci je zámeček nepřístupný. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 Lednice-kašna Kašna 48 48'0.86"N 16 48'15.22"E Přestavba lednického zámku, jeho zahrad a parků v pol. 19. stol. vyžadovala více prostoru pro její uskutečnění a tak k jeho získání byla přemístěna i část města s náměstím. Na novém Zámeckém náměstí byla v r vybudována u příležitosti 40 let vlády knížete Jana II. novogotická Kašna umístěná na mramorových deskách. Po 2. světové válce byla kašna znehodnocena odstraněním mramorových desek a položením asfaltového koberce kolem ní. Kašna se dostala pod původní úroveň náměstí a i po novém zrestaurování voda v kašně neteče. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Lednicko - valtický areál Drobné památky okolí Lednice a Valtic 48 45'51.88"N 16 49'7.18"E Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B5 lovecké zámečky Lednické rybníky Parková úprava zdejšího území se začíná v prostoru asi 3 km severně od Lednice, východním směrem sahá téměř k Podivínu, jižně se stáčí k Břeclavi a sleduje na západ státní hranici s Rakouskem, aby ji asi 1 km západně od Valtic opustila a stáčela se opět severně přes Hlohovec k Lednici. První známky tohoto parku začaly již v 16. století, kdy obklopovala pouze lednický zámek. Teprve ve 30- tých letech 17. století začíná rozmach zušlechťování parku. Architekt Fanti vytváří umělé řečiště s 15 ostrovy a společně s botanikem van der Schottem přeložili řečiště Dyje. Také zde vysadili zaoceánské rostliny. Tento okamžik vrcholí v 90. letech 18. století až do poloviny 19. století, kdy zde přibývá nejvíce romantických staveb. Celá tato lokalita je od roku 1996 chráněnou památkou UNESCO. Níže uvedené stavby naleznete pod jednotlivými uvedenými hesly s vyjímkou dnes již neexistujících staveb.. Akvadukt, Apollonův chrám, Belvedér, Čínský pavilon - dnes již neexistující stavba, Dianin chrám, Gotický dům - dnes již neexistující stavba, Hlohovecký zámeček, Holandský rybářský domek - dnes již neexistující stavba, Chrám slunce - dnes již neexistující stavba, Janův hrad, Kolonáda, Lovecký zámeček, Maurská vodárna, Minaret, Nový dvůr, Obelisk, Pohansko, Rybniční zámeček, Svatý Hubert, Tři grácie. AKVADUKT 1 km S od Lednice Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B5 umělá jeskyně - Grotta První zmínka o objektu 1805 Stavba byla vystavěna roku dle návrhu J. L. Hardtmutha, který zde vyprojektoval i umělou krápníkovou jeskyni tzv. Grotta. Jeskyně je cca 15 metrů hluboká s výdřevou proti zřícení. Přes akvadukt skutečně tekla voda, která přes poslední, jakoby zřícený oblouk, padala zpět do koryta a tvořila tak imitaci vodopádu. Akvadukt je vybudován jako římská stavba, která má podpěru v osmi obloucích. Obě tyty stavby naleznete asi 1 km severně od Zámku Lednice. Přístup po cestě od Zámku Lednice k Minaretu. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. ALOCH Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 2 km SV od Valtic První zmínka o objektu 1391 Jiný název objektu Kuperk, Goldberg, Allach Stávala zde pravděpodobně i středověká osada dokázaná archeologickou sondou v roce Patrně ve 13. století zde stávala dřevěná tvrz, ta však roku 1570 je doložena jako pustá. Dnes již naprosto neznatelné zbytky po tvrzi na nevysokém pahorku Bývalé tvrziště je dnes vinicí. V nevelké vzdálenosti odtud jihovýchodním směrem prochází červená TZN z Valtic tzv. Ladenskou alejí přes další památky k Lednici. APOLLONŮV CHRÁM 4 km JV od Lednice První zmínka o objektu 1817 Stavba se nalézá na vyvýšenině nad Mlýnským rybníkem v blízkosti autocampu Apollo. Vystavěna byla roku 1817 J. Kornhäuselem. Celý objekt je výrazně ovlivněn antikou, což je dobře vidět na 8 dórských sloupech a celkovém vzhledu budovy. Dnes je bohužel objekt oplocen, neboť omítka a další části byly poškozeny vandaly. Přístup z Lednice po červené TZN k campu Apollo a dále podél Mlýnského rybníka. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. BELVEDÉR 1 km S od Valtic První zmínka o objektu 1818 Romantický Lovecký zámeček vybudovaný roku 1818 zřejmě J. Kornhäuselem. Okolní prostory sloužili k chovu a případnému lovu bažantů. Přístup z Valtic po modré TZN k Hlohovci. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. DIANIN CHRÁM 3 km V od Valtic První zmínka o objektu 1812 Jiný název objektu Randezvous, Vítězný oblouk Tato stavba byla vystavěna roku 1812 na počest vojevůdce napoleonských armád Jana Josefa I. z Lichtenštejna. Celá ohromná budova obsahuje čtyři patra. Ve třetím podlaží se nachází malý salonek. V druhém sloupu se nacházel Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 dvoupatrový byt sezónního lovčího, dnes byt správce objektu. V posledním patře se nalézá velký sál o rozměrech 7 x 16 metrů s bohatou štukovou výzdobou. Reliéfy venkovní části znázorňují výjevy ze života římské bohyně Diany (řecké Artemis). Stavitel objektu byl Josef Kornhäusel a architektem J. L. Hardtmuth. Přístup je nejsnadnější z Valtic po červené TZN směr Lednice. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. HLOHOVECKÝ RYBNÍK 3 km JZ od Lednice Sypaná hráz tohoto rybníku je 6 metrů vysoká a 490 metrů dlouhá. Vznikla v roce Rybník zachycuje vodu potoka Včelínek a rybník slouží k chovu ryb. Patrně zde bude rezervace vodního ptactva. Rybník je ze severní strany obcházen žlutou TZN od Hlohovce k campu Apollo u Lednice. HLOHOVECKÝ ZÁMEČEK 1 km S od Hlohovce První zmínka o objektu 1826 Jiný název objektu Hraniční zámeček Byl vystavěn roku 1826 architektek K. Schlepem. Stál přesně na hranici mezi Rakouskem a Moravou což dodnes dokládá nápis v průčelí Zwischen Österreich und Mähren". Po roce 1996 je ze zámečku restaurace. Z vchodu můžeme vidět přímo Hlohovecký rybník, který končí několik metrů před zámečkem. Přístup je nejsnadnější z Valtic po modré TZN. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. JANŮV HRAD 3 km V od Lednice Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B6 První zmínka o objektu 1807 Jiný název objektu Janohrad Vystavěn byl roku 1807 pro Jana I. z Lichtenštejna J. L. Hardtmuthem. Jedná se o napodobeninu gotického hradu se čtyřmi uměle zřícenými věžemi a jaksi pobořeným zdivem. To je ovšem pohled zvenčí. Uvnitř této jednopatrové budovy se čtyřmi křídly, která svírají dvůr, nalezneme několik lovecky zařízených pokojů s trofejemi. Objekt sloužil jako Lovecký zámeček a panstvo se z ochozu později dívalo na výřad ulovené zvěře, který probíhal na přilehlé louce. Přístupný nejlépe po zelené TZN z Lednice. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. KOLONÁDA 2 km J od Valtic Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 C4 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14

15 První zmínka o objektu 1823 Jiný název objektu Rajsna, Reistna Díky své kompozici se jeví téměř jako Vítězný oblouk, ale nenechme se mýlit. Čtyři věže čtvercového půdorysu jsou navzájem spojeny vrchní římsou, která je podpírána 12 korintskými sloupy. Podél horní římsy se kolem celého objektu táhne nápis v německém jazyce, v překladu značící asi toto syn otci, bratr bratrům, nezapomenutelným mužům jediný přeživší syn". Nechal ji postavit kníže Jan I. Z Lichtenštejna roku 1823 k památce svým bratřím Filipovi a Aloisovi I. stejně tak jako zesnulému otci Františku Josefu I. Stavba neměla pouze pamětní smysl, neboť na horní terase je pěkná vyhlídka jak na Valtice tak i do sousedního Rakouska. Protože se nalézá v hraničním pásmu, nebylo možné se do roku 1990 porozhlédnout". Stavitelem byl J. Kornhäusel, který ji vystavěl dle plánů J. L. Hardtmutha. Basreliéfy na stavbě jsou od J. Kliebera. Dnes je stavba v rekonstrukci, která nesouvisle trvá od roku Stavba je nejsnadněji přístupná z Valtic po červené TZN. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. LÁNY 2 km J od Pohanska Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 91 F1 První zmínka o objektu kolem 1810 Lovecký zámeček nechal vystavět Jan I. z Lichtenštejna. Dnes jen ruina využívaná zemědělci. Dříve zde byla umístěna armáda. Nejsnadnější přístup je od zámečku Pohansko kolem čerpací stanice (přehrada) a dále po asfaltové silnici stále jižně až na odbočku vlevo. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. LOVECKÝ ZÁMEČEK 3 km V od Lednice Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B5 První zmínka o objektu 1800 Nevelká zchátralá stavba s nevýraznými stavebními prvky patrně zbudovaná kolem roku Přístup od Lednice po žluté TZN. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. MAURSKÁ VODÁRNA 1 km S od Lednice Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B5 - NEZNAČENO První zmínka o objektu 1800 Stavba vybudovaná roku 1800 J. L. Hardtmuthem leží asi 1 km severně od Zámku Lednice. Původně se jednalo o tzv. Turecké lázně. Následně byla přestavěna na vodárnu, která byla vybavena velikým dřevěným kolem, které rozhánělo vodu z Dyje do všech zámeckých kašen, fontán a také k Akvaduktu. Při poslední přestavbě na elektrárničku zde byla umístěna první Kaplanova turbína na Moravě. Přístup ke stavbě je nejsnadnější od zámku kolem oranžérie směrem k Minaretu. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. MINARET 2 km S od Lednice Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 15

16 Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B5 První zmínka o objektu 1797 Objekt byl založen roku 1797 za Aloise I. Josefa z Lichtenštejna. Architekt J. L. Hardtmuth měl prý plán přes noc hotový. Celá stavba stojí na 500 olšových na konci okovaných kůlech, které jsou spojeny 96 rošty. Následná kamenná deska je podlaha sklepení. Vlastní budova se skládá z mešity obsahující 8 místností zdobených orientálními motivy. Zvenčí zdobená 12 věžičkami se zlacenými půlměsíci a čtyřmi kopulemi v rozích mešity.na vlastní věž minaretu vede 302 schodů. Celá stavba je vysoká 64,8 metru a je zakončena silně zlaceným půlměsícem. Ze tří ochozů minaretu je možné vyhlížet na lednický zámek tak i na nivy Dyje a některá její ramena. Přístup je nejsnazší Zámeckým parkem po neznačené stezce. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. Stavba leží asi 2 km severně od zámku v Lednici odkud je velmi dobře vidět. NOVÝ DVŮR 4 km V od Lednice První zmínka o objektu 1809 Rozsáhlá empírová stavba ležící asi 4 km východně od Lednice, mezi Apollónovým chrámem a Třemi gráciemi. Vystavěna byla roku 1809 dle projektu J. L. Hardtmutha, Jedná se prakticky o dvůr s konírnou ve čtyřkřídlé dispozici s uzavřeným dvorem, jejíž účel byl uschován za výtvarnou stránkou stavby. Dnes je objekt silně poškozen, ale jako stáj slouží stále. Uprostřed dvora zděná krytá studna. Přístup po červené TZN z Valtic. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. OBELISK 4 km S od Lednice Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B5 První zmínka o objektu 1798 Celá stavba byla vybudována roku 1798 z pískovcových kvádrů na paměť uzavření míru mezi Francií a Rakouskem v Campo Formio téhož roku. Obelisk je 23 metrů vysoký. Přístup je nejsnazší po silnici z Lednice do Podivína a následně odbočkou na lesní cestu. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. POHANSKO 2 km J od Břeclavi Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 C6 nálezy z doby lovců mamutů velkomoravské hradiště lovecký zámeček Tato lokalita byla osídlena Slovany v století. Největšího rozmachu se toto sídliště dočkalo v 9. století. S největší Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 16

17 pravděpodobností se jedná o známý Lovětíngrad. Toto rozlehlé hradiště bylo obehnáno více než 6 metrů mocnou hradbou, přičemž čelní zeď byla kamenná a boční stěny dřevěné. Celkový tvar odkrytého hradiště je vejčitého tvaru. Na východní straně hradiska byla objevena brána s hloubkou 640 cm a 250 cm široká. Tato prostora byla vymezena 4 kameny obloženými jamami. Pod vraty byl nalezen železný závěs. Brána vedla na most, který přemosťoval Dyji. Celé hradisko zabíralo plochu 28 ha. Rozsáhlý archeologický průzkum této lokality objevil 1100 zahloubených objektů různého stáří. Mimo jiné se zde také našlo 820 kostrových hrobů a 55 hrobů žárových, které však pocházejí pravděpodobně z doby ještě starší. Při procházce k zámečku si nemůžete nepovšimnout dvou menších lokalit s naznačenými základy staveb. severnější stavba je pozůstatek křesťanského kostela. Jedná se o největší stavbu Pohanska. Stavba stála na 60 cm širokých a 70 cm hlubokých základech. Na přilehlém hřbitově bylo nalezeno 407 hrobů v z nichž ve 4 meče, ve 32 ostruhy a v 48 zlaté a stříbrné šperky. Pohřbívalo se zde téměř sto let, do poloviny 10. století. Protější stavba je známý Velmožský dvorec z poloviny 9. století, který byl ohrazený palisádou. Zanikl před pádem Velké Moravy. Tyto dvě stavby měly hluboké základy, ostatní stavby byly jen vesměs mělce zahloubeny. Z archeologických průzkumů vyvstala myšlenka, že zde sídlili velkomoravští panovníci. Na Jižním předhradí bylo nalezeno 200 kostrových hrobů a 490 sídlištních objektů. Další chůzí po asfaltové cestičce se dostaneme až k vlastnímu zámečku Pohansko, který byl založen roku 1810 Janem I. z Lichtenštejna. Jedná se o empírový zámeček ke kterému přiléhají dvě křídla. Stavba pískové barvy je zdobena reliéfy s antickými výjevy. Který z lichtenštejnských architektů stavbu vyprojektoval, zda to byl J. L. Hardtmuth či J. Kornhäusel, přesně nevíme. Dnes je v zámečku umístěna expozice nálezů z archeologického výzkumu této lokality. Dále jižním směrem můžete přes šoupátkový jez dojít až k troskám zámečku Lány a při chůzi sledovat četné čapí kolonie. Ještě dále přírodní lokality Ranšpurk a Soutok. Pozor, cesta místy vede cca 15 metrů od státní hranice. Lovecký zámeček, který je součástí Lednicko - valtického areálu. Přístupová cesta je značena zelenou TZN. RAJSNA Přírodní lokalita 4 km V od Valtic Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 C4 Ukázka stepních rostlin a teplomilných dubů s příslušnými druhy hmyzu. Lokalita se nachází v prostoru mezi Loveckým zámečkem stejného jména (viz. Lednicko- valtický areál) a státní hranicí s Rakouskem. Přístup k zámečku vede po červené značce z Valtic. RANDEZVOUS Přírodní lokalita 4 km V od Valtic Národní přírodní památka vyhlášena roku 1990 s teplomilnou vegetací v dubinách, výskyt vzácné dřevokazné houby. Lokalita je přístupná nejlépe po červené TZN z Valtic. Nachází se u stejnojmenné stavby v Lednicko-valtickém areálu. Součástí přírodní památky je i nevelký rybníček, který se zde nachází a na jehož březích se vyskytují zajímavé rostliny. RYBNIČNÍ ZÁMEČEK 5 km V od Hlohovce První zmínka o objektu 1816 Nevelká empírová stavba se nalézá asi 5 km východně od Hlohovce, poblíže hráze Mlýnského rybníka. Je dobře viditelná od Tří grácií a byla vystavěna roku 1816 dle plánu J. L. Hardtmutha patrně J. Kornhäuselem. Přístupný po žluté TZN z Hlohovce. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. SVATÝ HUBERT 5 km V od Valtic Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 17

18 Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B3 První zmínka o objektu 1855 Stylizovaná trojboká kaple ležící na pasece asi 5 km východně od Valtic po červené TZN. Jedná se o výrazně neogotickou stavbu. Celá tato stavba je stavěna z pískovcových kvádrů, které jsou sklenuty síťovou klenbou. Na sloupu v kapli je umístěna socha sv. Huberta, patrona lovců a doplněna je sochami tří andělů. Stavbu navrhnul Jiří Wingelmüller a sochařem byl František Högel. Postaveno roku Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. TŘI GRÁCIE 4 km SV od Valtic První zmínka o objektu 1826 Romantická stavba z roku 1826 na půlkruhovém půdorysu v jehož středu se tyčí sloup se třemi gráciemi, kterými byly Aglajá, Eufrosyné a Thalia, celý tento sloup by měl být vytesán z jediného kamene. Stavba je otevřena směrem k Prostřednímu rybníku a terasa je lemována jónskými sloupy. Ve zdi terasy jsou umístěny sochy věd a múz. V zadní části stavby je umístěn sál s mozaikovou podlahou. Architektem byl Jan Karel Engel, alegorie múz a věd jsou od Josefa Kliebera a sloup s gráciemi od Martina Fischera. Přístup je nejlepší po červené TZN z Valtic. Součást LEDNICKO - VALTICKÉHO AREÁLU. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: Rybniční zámek Zámeček 48 47'0.57"N 16 47'44.42"E Empírový Zámeček na břehu Prostředního rybníka. Postaven byl v letech Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: Mlýn Větrný mlýn v Lesné '21.82"N 15 52'27.62"E Stavbu mlýna začal Franz Černý v roce 1860 a dokončil ji v následujících dvou letech. Jako mlýn ovšem fungoval pouze do roku Poté zde byla jen kolářská dílna. Nejčernější kapitola dějin této technické památky začala po druhé světové válce, kdy mlýn získalo vojsko, které zde zřídilo pozorovatelnu a hlásku protiletadlové obrany. Po odchodu vojska byl mlýn navrácen obci v dezolátním stavu. Po různých úvahách, co dělat s mlýnem, se vedení obce rozhodlo převést tuto dominantu do bezplatného užívání JZD, které z mlýna udělalo sýpku. Obec se ovšem i nadále snažila o znovuobnovení větrného mlýna. To se jí nakonec podařilo, přestože byly i návrhy na demolici tohoto objektu. V roce 1976 byl tedy areál větrného mlýna upraven do dnešní podoby podle návrhů Ing. arch. Jiřího Malého. Dnes je z větrného mlýna Restaurace. Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 18

19 Lednice-nádraží ČD Technická památka 48 47'40.14"N 16 48'4.23"E Při posledních úpravách Zámeckého parku, kdy byla přemístěna i část města, včetně náměstí a radnice se park těsně přiblížil i k vlakovému nádraží, které bylo koncem 19. stol. přestavěno podle návrhu lichtenštejnského stavitele Karla Weinbrennera. Ke stavbě bylo použito glazované keramiky vyráběné v cihelně v Poštorné. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Obelisk nad Ledovými slujemi Památník 48 53'2.51"N 15 50'37.69"E Památník postavený na Ledových slujích asi v roce 1860 Okrašlovacím spolkem ve Vranově k poctě hraběnky Heleny z Mníšku, jako projev díků za zpřístupnění Ledových slují - Pozor sluje dnes nepřístupny!!! Podle legendy je v základech obelisku zazděn hrnec mincí a pahýl borovice, která rostla na vrcholu skály. Místo pěkného zozhledu do údolí Dyje směrem k Vranovu, přístupné po odbočce z červené tur. trasy Vranov-Čížov. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Lednicko-Valtický areál Ostatní 48 46'22.87"N 16 46'55.27"E Lednicko- Valtický areál byl zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pokud byste chtěli projít celý park, který je opravdovou chloubou naší republiky a zkrášluje celé okolí, pak vězte, že jeden den by vám na to nestačil. Největší zahradu Evropy můžete najít mezi dvěma významnými rodovými sídly Lichtenštejnů Lednicí a Valticemi. V překrásné, volně upravené krajině, stojí půvabné letohrádky z 19. století, které tomuto areálu dodávají romantiku. Můžete vidět Dianin chrám ve tvaru vítězného oblouku, půlkruhový Chrám Tří Grácií, empírový Apolonův chrám, Rybniční zámeček a ještě mnoho dalších. Proslulou stavbou zámeckého parku je minaret, vybudovaný v letech podle Josefa Hardtmutha. Minaret je vysoký téměř 60 metrů a na vrchní ochoz vedou schody, kterých je 302. Park je zdoben také záhony, které jsou uspořádány do určitých geometrických tvarů, a dále mnoha krásnými sochami a fontánami. V roce 1845 byl v tomto areálu postaven proslulý skleník, který je 92 metrů dlouhý, 13 metrů široký a 10 metrů vysoký. Lednicko- Valtický areál můžete navštívit v dubnu a říjnu jen o sobotách a nedělích, od května do září pak denně kromě pondělí. Další informace najdete zde: Minaret Ostatní 48 48'49.99"N 16 48'46.66"E Minaret se nachází ve velkém areálu patřící lednickému zámku. Je to romantická orientalizující stavba, vybudovaná v maurském slohu. Pochází z let Věž minaretu je vysoká 62 metrů a slouží jako rozhledna. Výhled z ní je opravdu velmi krásný a stojí zato dostat se až nahoru. Ve věži minaretu se nachází galerie, kterou si samozřejmě můžete také prohlédnout. Historie Romantický minaret též zvaný Turecká věž dal postavit kníže Alois Liechtenstein. Plány v maurském slohu zpracoval architekt Hardtmuth. Stavba probíhala v letech 1797? Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o nejvyšší stavbu tohoto stylu v neislámské zemi. Protože se stavělo na močálovitém měkkém podloží, bylo nutno zajistit základy použitím roštů a pilotů z dubového dřeva. Celkovému vzhledu patrně dopomohli i umělci z arabských zemí. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 19

20 Lednice-radnice Náměstí 48 48'0.94"N 16 48'13.50"E Při přestavbě lednického zámku, jeho zahrad a parků v pol. 19. stol., došlo i k přemístění části města, náměstí a radnice, která byla zbouraná v r V stejném roce byly pro vybudování Nové radnice vykoupeny usedlosti v Dlouhé ulici, přeložena silnice a postupně vybudováno nové náměstí v novogotickém stylu a také dnešní radnice. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Přechod Čížov - Hardegg Hraniční přechod 48 51'10.91"N 15 51'46.10"E Most přes řeku Dyji- hraniční přehod, uprostřed Národního parku Podyjí, pro pěší a cyklisty. Na rakouskem břehu nejmenší mestečko Rakouska Hardegg s hradem. Hrad z stol. s expozicí Maxmiliána Habburskeho obsahující i ukázky umění starých Inků a Aztéků. V městečku taky, v jádru pozdně románský kostel z doby založení hradu s freskou ze 14, stol.. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 20