ŽELEZNIČNÍ TRATĚ Z JIHLAVY DO ZNOJMA A BRNA. na starých pohlednicích. Karel Černý František Gregor Martin Navrátil

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "ŽELEZNIČNÍ TRATĚ Z JIHLAVY DO ZNOJMA A BRNA. na starých pohlednicích. Karel Černý František Gregor Martin Navrátil"

Radek Sedlák
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 ŽELEZNIČNÍ TRATĚ Z JIHLAVY DO ZNOJMA A BRNA (s lokálkami Moravské Budějovice - Jemnice a Studenec-Velké Meziříčí) na starých pohlednicích Karel Černý František Gregor Martin Navrátil

2 ZELEZNICNI t r a t e Z JIHLAVY DO ZNOJMA A BRNA Nakladatelství Průžová Jitka - TV Á Ř E v roce 2014

3 Vážení milovníci historie a železnice, xxxxxxxxxxxxxxx. xxxxxxxxxxxs lě xxxxxxxxxxxx ^j11 otevřením prvních stránek této knihy začínáte pomyslné putování jednou z nejkrásnějších regionálních železnic v České republice. Spojnice stanic Světlá nad Sázavou a Čerčany přes Ledeč, Kácov, Zruč, Český Šternberk a Sázavu, podobně jako její posázavské a povltavské pokračování přes Vrané nad Vltavou si zaslouží obdiv a úctu s ohledem na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, jež před více než stoletím toto dílo vybudovali. Ale to platí i pro dnešek, je třeba mít respekt před nejširší skupinou železničních profesí, které na této trati dnes zajišťují bezpečný a spolehlivý chod. Posázavský pacifik je nejen nostalgie, ale i realita. Výjimečné spojení současnosti s minulostí, s krásnou přírodou i s praktickým využitím. Je záslužným činem, že tato publikace vznikla, že podrobně přibližuje krásy této obdivuhodné dráhy. Jsem přesvědčen, že bude v knihovně příznivců železnice na čestném místě. Protože Posázavský pacifik v českých zemích není jen obyčejnou tratí, ale je pojmem, téměř obchodní značkou. PODPIS

Spojnice stanic Světlá nad Sázavou a Čerčany přes Ledeč, Kácov, Zruč, Český Šternberk a Sázavu, podobně jako její posázavské a povltavské pokračování přes Vrané nad Vltavou si zaslouží obdiv a úctu s

4 i.jlítij/ CLÍ t. L r í i uvin...wr '3f e7^ <T> Jívd ig af BoltscA-Jeiilkau k,ító<* A-*- " Trocíč j i Li; T J Ä. / > Ä ^ ^ a g úiiioitm j A *T. ÍJrr ITM rv V k / I I T 7 i í, * - * * Í O í '* * ' ^ f t t t j M. T r i> ö ijo fo U Z ^ - y ti cti c j i l> Q ^ */* * t j ň í. 3 i I & d t a / # z /? : w T J í a i i i V * ;, A f h 'S - v 1 «v i l ;j,_ J N > ß o / i r f o ^ z i p ite ïiîlle&chittl, J 5 i ä f e S :ry QJiíisuífz lin entit z Pohrlifc 5 g upífip^&r?

T r i> ö ijo fo U Z ^ - y ti cti c j i l> Q ^ */* * t j ň í. 3 i I & d t a / # z /?

5 ŽELEZNIČNÍ TRATĚ Z JIHLAVY DO ZNOJMA A BRNA NA STARÝCH POHLEDNICÍCH 6 / 7 RAKOUSKO-UHERSKO (kolem roku 1900) Litografická pohlednice zobrazující železniční sít Rakouské severozápadní dráhy (Österreichische Nordwestbahn) s majetkové spřízněnou fihoseveroněmeckou spojovací dráhou (k.k. priv. Süd-norddeutsche Verbindungsbahn) byla vyrobena společností Eckstein & Stähle nákladem Hugo Mosera ve Stuttgartu. RAKOUSKO-UHERSKO (kolem roku 1900) I litografickou pohlednici zobrazující železniční síť Rakouské společnosti státní dráhy (K.k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft - StEG) vydal Hugo Moser ve spolupráci se společností Eckstein & Stähle ve Stuttgartu. Železniční síť obou společností je patrná i na železniční mapě z roku 1904 na vedlejší straně 6.

Süd-norddeutsche Verbindungsbahn) byla vyrobena společností Eckstein & Stähle nákladem Hugo Mosera ve Stuttgartu.

7 Rakouská severozápade! dráha (Österreichische Nordwestbahn - ÖNWB) úsek Jihlava - Okříšky - Znojmo Železniční tratě regionu Třebíčská, Velkomeziříčska a Znojemska, které jsou zasazeny mezi Jevišovickou pahorkatinou, Křižanovskou vrchovinou a Dyjskosvrateckým úvalem, mají vesměs různou dobu vzniku a odlišné historické souvislosti. Tou nejstarší částí je uhelná dráha Brno - Zastávka u Brna (1856). Data zahájení provozu na ní a na nejmladší jemnické lokálce z roku 1896 tak dělí čtyřicet let. Úsek Jihlava-Znojmo je příběhem páteřní sítě jedné z nej významnějších soukromých železničních společností c. k. privilegované Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB). První parostrojní dráha na území Čech, Moravy a Slezska dospěla v roce 1838 a už následujícího roku v Jihlavě založili železniční komité pro realizaci spojení tohoto města s Vídní a Prahou. Roku 1840 předložili pánové Förster a Demarteau první plány na trasování dráhy Vídeň - Praha. Jedna z varianta vedla Přes Znojmo a Jihlavu. V téže době předkládal několik variant spojení centra monarchie a hlavního města českého království také JUDr. Václav Lichtner. V roce 1842 po provedení trasovacích prací podal sedmero verzí drah včetně podélných a výškových profilů později proslulý stavitel železnic Alois Negrelli. Žádný z návrhů nebyl kanceláří c. k. ministerstva obchodu, jež se tehdy otázkami železničními zabývalo, přijat. Přesto největší zájem vzbudil návrh Společnosti státní dráhy (StEG - k. k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschafl) na trasu přes Znojmo, Třebíč, Jihlavu a Čáslav do Kolína. Žádost o koncesi na tuto dráhu byla podána v září Čtyři roky byly povoleny přípravné práce, ale ani přes deklarovanou podporu se projekt nedočkal realizace. Prahu s Vídní mezitím propojily koleje státní dráhy vedené přes Olomouc a koncem válečného roku 1866 přestala společnost StEG usilovat o koncesi ke stavbě železnice přes Znojmo, protože zahájila stavbu své dráhy přes Stadlau a Hrušovany nad Jevišovkou do Brna. V té době se do dění okolo snah o železnici přes Vysočinu vložil významný hráč. Společnost Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (SNDVB - k. k. priv. Süd-norddeutsche Verbindungsbahn), která postupně do roku 1859 nechala postavit a zprovoznila náročnou dílem horskou dráhu Pardubice - Liberec, zažádala o koncesi na výstavbu spojovací železnice přibližující dráhu Pardubicko-libereckou, speciálně ložiska uhlí u Malých Svatoňovic, s Vídní. Dne 7. ledna 1867 se v Kolíně sešlo konsorcium pro výstavbu trati Jihlava - Kolín, pár dní na to vzniklo podobné konsorcium pro úsek Kolín-M ladá Boleslav. Již za měsíc bylo na stole povolení k provádění Rakouská severozápadní dráha začínala na vídeňském severním nádraží postaveném v roce 1866 (fotografie vlevo na šírané 8).

Křižanovskou vrchovinou a Dyjskosvrateckým úvalem, mají vesměs různou dobu vzniku a odlišné historické souvislosti. Tou nejstarší částí je uhelná dráha Brno - Zastávka u Brna (1856).

8 Nahoře strážní domek č. 119 u železničního přejezdu se závorami před stanicí Okříšky. Dkfftko. RAKOUSKO-UHERSKO (kolem roku 1910) Kolorovaná pohlednice Okříško zobrazuje obě výpravní budovy na nádraží v Okříškách - ONWB z roku 1870 a StEG z roku 1886.

9 ŽELEZNIČNÍ TRATĚ Z JIHLAVY DO ZNOJMA A BRNA NA STARÝCH POHLEDNICÍCH 2 6 /2 7 RAKOUSKO-UHERSKO (rok 1899) Pohlednice Karla Bellmanna z Prahy zobrazuje nádraží v Okříškách s budovou Rakouské severozápadní dráhy (vlevo) i novější budovou Rakouské společnosti státní dráhy. RAKOUSKO-UHERSKO (rok 1901) Obě výpravní budovy z opačného směru přes kolejiště Rakouské severozápadní dráhy vydal na pohlednici Pozdrav z Okříška - Severozápadní nádraží Albert M olák z Okříšek. Poí&fůlí 7 * 4 ' / I 9nKlip:dnr llflhu;,

10 Rakouská společnost státní dráhy (K.k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft - StEG) úsek Okříšky - Zastávka u Brna - Brno Provoz na původem uhelné železnici tzv. Brněnsko-rosické dráhy (BRE) z Brna do Božího Požehnání (dnes Zastávka u Brna), jedné z nejstarších drah u nás, byl zahájen už 2. ledna 1856, a to jako prozatímní pro přepravu uhlí z Rosic. Po šesti měsících byl spuštěn všeobecný provoz. Dne 30. června 1870 si dráhu výhodně pronajala Společnost státní dráhy (StEG). Zestátněna byla k 1. lednu Doprava probíhala zpočátku ze samostatného rosického nádraží v Brně, pak fungovaly už jen stanice Horní Heršpice, Tečice (dnes Tetčice) a Rosice u Brna. Celá síť BRE byla dokončena až v lednu 1873, kdy byla prodloužena odbočka k dolu Anna. Iniciátor Brněnsko-rosické dráhy Jan Arnošt Herring se společníky v červnu 1871 požádal o koncesi pro stavbu dráhy z Božího Požehnání přes Třebíč do Jihlavy, jež se měla stát součástí zamýšlené transverzální dráhy Brno - Tábor - Plzeň. K 1. lednu 1879 StEG společnost Brněnsko-rosické dráhy odkoupila. Kolem roku 1880 vrcholil boj o stavbu dráhy a situace se stávala poněkud nepřehlednou. V únoru 1882 StEG získal souhlas na výstavbu moravského úseku transverzální dráhy. Řádná koncese ke stavbě dráhy Zastávka - Okříšky s odbočkou ze Studence k Velkému Meziříčí byla pod č. 1 li. říšského zákoníku z roku 1883 udělena 28. prosince Stavební povolení, vyjma jednoho úseku, bylo uděleno v květnu, respektive v červenci 1885, stavební práce započaly koncem května 1885 pod vedením stavebního ředitele Augusta De Serres a vrchního inspektora Heinricha Strieglera. Práce provádělo podnikatelství Hůger a Sager z Vídně. Provoz byl slavnostně zahájen 4. června Až do posledního dne roku 1907 trať včetně odbočky provozovala StEG. K 1. lednu 1908 byla zestátněna a od října 1909 je ve státním provozu. Otisky razítek vlakové pošty v úseku Okříšky - Zastávka u Brna-Brno.

Po šesti měsících byl spuštěn všeobecný provoz. Dne 30. června 1870 si dráhu výhodně pronajala Společnost státní dráhy (StEG). Zestátněna byla k 1. lednu 1908.

11 Fotografie lokomotivy původní řady IVe StEG s osobním vlakem na nádraží železničního uzlu v Okříškách před výpravní budovou StEG. V pozadí je vidět výpravní budova Rakouské severozápadní dráhy.

12 ŽELEZNIČNÍ TRATĚ Z JIHLAVY DO ZNOJMA A BRNA NA STARÝCH POHLEDNICÍCH 64/65 RAKOUSKO-UHERSKO (rok 1904) Pohlednici Pozdrav z Okříška s c. k. poštovním a telegrafním úřadem (vlevo) a budovami Rakouské severozápadní dráhy i novější Rakouské společnosti státní dráhy vydal Albert Molák z Okříšek. Poiirw x 0\ří4l{a! A a! ' Minu»' 4. I<ll> O«**««0«,» iyftvtc,,j / V RAKOUSKO-UHERSKO (před rokem 1910) Pohlednice Marie Urbánkové Pozdrav z Okříška zobrazuje zdejší výpravní budovu. Ta byla největší z budov postavených v roce 1886 na tratích StEG mezi Okříškami, Božím Požehnáním a Velkým Meziříčím.

$Okříšek. Poiirw x 0\ří4l{a! A a! ' Minu»' 4.$

14 ŽELEZNIČNÍ TRATĚ Z JIHLAVY DO ZNOJMA A BRNA NA STARÝCH POHLEDNICÍCH 66 / 67 Nahoře plánek srovnávající p o dobu nádraží v Okříškách před rokem 1886 a po něm, kdy zde vzniklo železniční propojení s Brnem. Na fotografii vpravo pila na nádraží v Okříškách v období kolem roku Vlevo je vidět vodárna StEG z roku Na fotografii Ondřeje Knolla z dvacátých let minulého století (na vedlejší straně vlevo) jsou zobrazeny obě výpravní budovy nádraží v Okříškách s nákladním vlakem taženým lokomotivou ČSD.

Na fotografii vpravo pila na nádraží v Okříškách v období kolem roku 1935. Vlevo je vidět vodárna StEG z roku 1886.

Podobné dokumenty

:6pt;font-style:normal;color:grey;font-family:Verdana,Geneva,Kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-variant:no = = < p s t y l e = " p a d d i n g : 0 ; b o r d e r : 0 ; t e