Luboš TICHÝ Pojem spotřebitele jako smluvní strany v evropském a českém právu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Luboš TICHÝ Pojem spotřebitele jako smluvní strany v evropském a českém právu"

Transkript

1 Cahiers du CEFRES N 27, Spotřebitelská legislativa EU a její implementace do práva členského a kandidátského státu (na příkladu Francie a České republiky) Georges Mink, Solange Grondin, Václav Libánský (Ed.) Luboš TICHÝ Pojem spotřebitele jako smluvní strany v evropském a českém právu Référence électronique / electronic reference : Luboš Tichý, «Pojem spotřebitele jako smluvní strany v evropském a českém právu», Cahiers du CEFRES. N 27, Spotřebitelská legislativa EU a její implementace do práva členského a kandidátského státu (na příkladu Francie a České republiky) (ed. Georges Mink, Solange Grondin, Václav Libánský). Mis en ligne en / published on : avril 2010 / april 2010 URL : Editeur / publisher : CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE Ce document a été généré par l éditeur. CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE 1

2 Pojem spotřebitele jako smluvní strany v evropském a českém právu Luboš Tichý (Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Praha) I. Vymezení problematiky Spotřebitel je nepochybně jeden z centrálních pojmů práva ochrany spotřebitele čili spotřebitelského práva. Je základním definičním znakem tohoto oboru. Jeho postavení a vlastnosti jsou důvodem vzniku úpravy, která má vést ke zlepšení jeho pozice především jako smluvní strany zejména ke druhé smluvní straně, k výrobci apod. Ochrana spotřebitele je oblast práva, která používá jak veřejnoprávní, tak soukromoprávní metody, tedy dvou způsobů, které vymezují tento obor. V tomto příspěvku se omezujeme na oblast soukromoprávní ochrany spotřebitele, ve které je spotřebitel centrálním pojmem i proto, neboť vymezuje osobní působnost právní úpravy jako zvláštního odvětví občanského práva. Tradiční pojetí spotřebitele jako slabší smluvní strany je důvodem k zásadním zásahům do smluvní autonomie (svobody). Tato okolnost současně s jinými skutečnostmi, k nimž patří určitá nevyjasněnost tohoto konceptu a další, o nichž ještě bude dále řeč, vyvolává prudké spory o podstatě pojmu spotřebitele a nutnosti jeho ochrany. Kritici spotřebitele jako kategorie vyžadující ochranu, označují spotřebitele jako fantom, tedy smyšlenou kategorii založenou na podcenění občana resp. dokonce spočívající na jeho manipulaci. 1) Jiní považují spotřebitele za výsledek politické mystifikace a jeho ochranu za právní provokaci. 2) Ke zkoumání pojmu spotřebitel, tedy osoby, ke které je upřena pozornost právních úprav, neboť této osobě (qui bono) je věnována specifická ochrana, lze přistupovat různými způsoby a metodami. Neomezujeme se na psané právo, obsažené v primárním anebo sekundárním komunitárním právu či v právních předpisech národních úprav. Pokoušíme se stručně vyjasnit zázemí pozitivně právních úprav tím, že objasňujeme určité právně politické a teoretické úvahy, které jsou základem dalšího právního rozvoje v této oblasti. Jedním z cílů tohoto příspěvku je proto snaha podnítit diskusi o tomto pojmu, který stojí neoprávněně stranou zájmu u nás. Je veden snahou o poznání situace spotřebitele v evropském a českém právu, situace, která je s ohledem na již zmíněnou nevyjasněnost - důvodem určité nejistoty, která se převzetím několika evropských soukromoprávních směrnic projevuje s plnou razancí i v českém právu. Rozdílné definice tohoto pojmu v několika předpisech jsou důkazem rozdílných přístupů českého zákonodárce, aniž by k tomu byl zřejmý důvod. Je příznačné, jak úsporně si při vymezování tohoto pojmu jednotlivé prameny pozitivního práva počínají. I když jde o stěžejní kategorii, nenacházíme mnohdy ani náznak jejího vymezení. Takové dokumenty, jako je např. Charta spotřebitele Rady Evropy 3), rozhodnutí o dále zmíněném prvním programu Evropského hospodářského společenství politiky k ochraně a výchově spotřebitele a další dokumenty vůbec neobsahují definici spotřebitele. 4) Účelem tohoto příspěvku je jak již bylo řečeno - snaha o vyjasnění základu a některých dimenzí pojmu spotřebitele se zvláštním zřetelem k jeho postavení jako smluvní strany. Jde tedy o soukromoprávní ochranu tzv. ekonomických či hospodářských zájmů spotřebitele. Podáváme v prvé řadě přehled několika východisek resp. několika pojetí a historie tohoto pojmu v evropském kontextu (II) a popis pojmu spotřebitele v současném komunitárním právu (III). Na základě těchto poznatků dospíváme k vymezení hlavních znaků pojmu spotřebitele obecně (IV) a konečně ke stručné analýze české právní úpravy (V). V závěru (VI) nastiňujeme některé důsledky spotřebitelské ochrany pro systém soukromého práva. 2

3 S ohledem na omezený rozsah příspěvku se nezabývá jinými aspekty a problémy smluvně právní ochrany spotřebitele včetně ekonomických a právních důvodů a významu resp. důsledky kategorie spotřebitele pro smluvní svobodu. II. Základy 1. Východiska Základní charakteristiky spotřebitele jakožto úhelného kamene spotřebitelského práva byly mnohokrát analyzovány 5). Spotřebitel je mj. charakteristický specifickým zájmem či druhem zájmů. Tento zájem či zájmy můžeme charakterizovat jako difúzní (rozptýlené) 6). Tím se pojem spotřebitele odlišuje od jiných pojmů, resp. osob. Zatímco mnohé státní i komunitární politiky jsou stanoveny ve prospěch specifických osob či skupin osob, spotřebitelská politika má být zaměřena ve prospěch každého občana. Tato politika se původně týkala podpory kvality života a tedy především ekonomických zájmů občana, neboť mu měla zabezpečit zboží a služby a zaručit zdravé podmínky. Difúzní jsou zájmy 7) spotřebitele především proto, že potenciálně každý občan má určitou potřebu je využívat či se na nich účastnit. Tato potřeba je však atomizována a projevuje se fragmentárně a selektivně. Tyto zvláštnosti vedly pak v sociologii či v politické sociologii a teorii organizace k vytváření celé řady modelů, 8) na základě kterých se stanovily určité priority pro možnost jejích prosazení. Národní či sociální stát jako zástupce veřejného blaha však rozpoznal 9), že způsobilost artikulace zájmů je omezená, a proto ji zajišťuje prostřednictvím specifických politik, které odpovídají více či méně rozvinutému právu ochrany. Pluralismus státu se projevuje proto na náklady celku a náklady zájmů spotřebitelů. Strukturální slabost difúzních zájmů zejména při jejich artikulaci v procesu organizace a implementace různých politik popsal americký ekonom a sociolog M. Olson 10) jako logiku kolektivního jednání. Používá přitom modelu organizovaných skupin jako zájmů spolků, resp. odborů. Tyto specifické, jednoznačně vymezitelné zájmy, které navíc jsou podmíněné určitým monetárním kalkulem, zahrnují značný stimul pro jednotné kolektivní jednání. Pro skupinu osob, jakou jsou např. skupiny svobodných povolání, podnikatelů, zemědělců, je racionální investovat do společných akcí. Naproti tomu se z důvodů shora uvedených zájmy na kvalitě života resp. zajištění informací, tedy na hodnotách společných právě uvedeným difúzním zájmům, vyznačují úplně jinou kvalitou. Zde platí tzv. Olsonův paradox 11),který znamená, že čím větší je počet individuí ve skupině, která získává určitý přínos z kolektivního blaha, tím menší je podíl zisku z akce, který taková skupina získá pro jedince, jenž se takové akce zúčastní. Určitá cílená resp. cílevědomá politika a právní režim k podpoře ochrany spotřebitelských zájmů vyžadují proto dvojí: zřeknutí se definičního monopolu státu včetně reprezentativní parlamentní demokracie pro veřejný zájem a opuštění pojetí organizační struktury založené na členské základně 12). Spotřebitelské zájmy se proto mohou prosadit pouze na základě modelu důvěry a reprezentace. K tomu však musí existovat podpůrné mechanismy 13).Efektivní politika k podpoře ochrany spotřebitelských zájmů je protikladem centralistických tendencí státu. V rámci integračního procesu Evropských společenství má za následek vznik dodatečných problémů integračního charakteru. 2. Vývoj evropského práva a změna v pojetí postavení spotřebitele Evropská společenství byla ve svých počátcích naprosto jednoznačně orientována ekonomicky. Jejich institucionální a právní charakter byl orientován primárně na ekonomické hodnoty, na výrobce, kterým měl zajistit efektivnější a větší distribuční prostory, kvalitnější produkci a další. Evropský občan byl v prvé řadě homo economicus. Integrační chápání smlouvy bylo jednoznačně orientováno na společný trh. Společný trh znamenal tržního 3

4 občana orientovaného na ekonomické hodnoty, který se měl v těchto podmínkách lépe prosadit. Produktivistický koncept Evropských společenství byl tak v první fázi do jisté míry překonán industriální (hospodářskou) politikou, i když i ta byla zjevně orientována proti blahu spotřebitele. Podpora kvality života je tedy určitou odvislou proměnnou hodnotou, závislou na podpoře výroby a distribuce 14). Pokud integrační chápání odpovídalo klasickému modelu liberálně-ekonomického myšlení, měly blaho spotřebitele a kvalita života vzniknout jako výsledky základních tržních svobod automaticky za předpokladu existence určitých rámcových podmínek, kterými byly svoboda trhu a svobodný systém soutěže resp. dodržování zásady zákazu diskriminace. Základní svobody, svoboda pohybu zboží, volného pohybu osob, služeb a kapitálu se tedy týkaly podmínek výroby a distribuce. Byly zaměřeny na hospodářského, tržního občana (viz homo oeconomicus): výrobce, obchodníka, importéra, poskytovatele služeb, zaměstnance. Tyto osoby měly být osvobozeny od umělých omezení. Tento původní model Evropských společenství se však dostával stále do většího rozporu s chápáním role spotřebitele a jeho ochrany v jednotlivých členských státech, a to i pod vlivem celosvětového trendu v této oblasti. Pro rozvoj spotřebitelské politiky ES byly důležité tři etapy: a) Programy Komise z roku 1975 (viz ÚL C 92 z ) a roku 1981 (viz ÚL C 133 z ) vedly k vydání celé řady směrnic k ochraně spotřebitele. Komise rozvinula určitý katalog práv spotřebitele, který byl pak postupně, i když mnohdy v modifikované podobě, převzat do jednotlivých směrnic a posléze transponován do právních řádů členských států. Komise v uvedených programech vyzvala k uskutečňování tzv. pěti základních práv spotřebitele. Tento soubor představoval právo na ochranu zdraví a bezpečnosti spotřebitele, právo na ochranu hospodářských zájmů spotřebitele, právo na náhradu utrpěné škody, právo na vzdělání a výuku a právo na řádný proces, který by měl být zárukou efektivního prosazování jeho práv. b) Judikatura Evropského soudního dvora význačným způsobem ovlivnila chápání spotřebitele; prohloubila a vyjasnila jednotlivá práva spotřebitele. Významnou judikaturu můžeme dělit podle těžiště a významu jednotlivých rozhodnutí do několika skupin. Velmi významnou skupinu představují rozsudky v oblasti volného pohybu zboží a služeb. V této oblasti je činnost Evropského soudního dvora nejčastější. K nejvýznamnějším rozsudkům patří rozhodnutí ve věcech Cassis de Dijon (z , SbSD 1979, 649), Aragonesa de Publicidad Exterior (z , SbSD 1991, I-4151), Nissan (z , SbSD 1992, I-131), Yves Rocher (z , SbSD 1993, I-1361), Keck (z , SbSD 1993, I-6097), Hünermund (z , SbSD 1993, I-6787) a další. Druhá skupina se týká oblasti smluvního práva, kde vynikají rozsudky ve věcech Di Pinto (ze , SbSD 1991, I-189), Dori (ze , SbSD 1994, I-3325), El Corte Inglés (ze , SbSD 1996, I-1281), Dillenkofer (z SbSD 1996, I-4845) a Dietzinger (z , SbSD 1998, I-1199). Ve třetí skupině v oblasti ochrany spotřebitele jako oběti, tedy v sektoru odpovědnosti za škodu vynikají rozsudky ve věci Francesconi (ze , SbSD 1989, 2087), ve věci Spolkové republiky Německa proti Radě a ve sporu Komise proti Velké Británii (ze , SbSD 1994, I-3681). Ve čtvrté skupině, tj. v oblasti administrativní ochrany týkající se označování zboží, vyniká rozsudek ve věci SARPP (z , SbSD 1990, I-4395), ve věci Piageme I (z , SbSD 1991, I-2971) a ve věci Gut Springenheide (z , SbSD 1998, I-4657). Pátou skupinu představuje ochrana spotřebitele v oblasti mezinárodního práva procesního, kde jsou významné rozsudky ve věci Bertrand (z , SbSD 1978, 1431) a ve věci Benincasa (z , SbSD 1997, I- 3767). c) Rozvoj primárního práva na konci 80. a na počátku 90. let znamenal zakotvení koncepce spotřebitelské politiky do primárního práva. V oblasti legislativní činnosti dochází k rozvoji 4

5 nejen práva sekundárního, nýbrž i k významnému rozvoji práva primárního. Spotřebitelská politika se stává součástí primárního práva v důsledku novelizace zakládací smlouvy SES Jednotným evropským aktem a Maastrichtskou smlouvou. V důsledku Maastrichtské smlouvy došlo k značnému posílení spotřebitelské ochrany a právní úpravy ochrany spotřebitele v primárním právu. Součástí čl. 3 se stal závazek Společenství spočívající v příspěvku k posílení ochrany spotřebitele (čl. 3 písm. s, nyní t). Dále byla v části třetí (politiky Společenství) upravena hlava XI. (ochrana spotřebitele). Podle této hlavy (viz tehdejší čl. 129a odst.3, nyní čl. 159 SES) bylo umožněno členskému státu zachovávat či zavádět přísnější ochranná opatření, a to za předpokladu, že takováto opatření jsou slučitelná s SES. III. Postavení spotřebitele v evropském právu 1. Pojem spotřebitele ve Smlouvě, směrnicích a mezinárodních smlouvách V primárním právu se pojem spotřebitele vyskytuje na několika místech, a to v čl. 33 odst. 1 písm.e, čl. 34 odst. 2, v čl. 81 odst. 3 a v čl. 153 SES. Ani v jednom z těchto ustanovení však není podána definice spotřebitele. Shora uvedená první dvě ustanovení, v nichž pojem spotřebitele je použit, upravují zemědělskou politiku. Článek 33 odst. 1 písm.e vymezuje cíl společné zemědělské politiky. Tímto cílem je zajištění dodávek spotřebitelům za rozumné ceny. Tento cíl je ovšem v rozporu s jiným ustanovením stejného článku, totiž čl.33 odst.1 písm.b, který stanoví mimo jiné úkol zvyšovat individuální příjmy osob pracujících v zemědělství. Tento konflikt řeší Evropský soudní dvůr ve prospěch zemědělců, tj. osob pracujících v zemědělství 15) a v neprospěch spotřebitelů. Článek 34 odst. 2 SES zakazuje při regulování trhu jakoukoliv diskriminaci mezi spotřebiteli uvnitř Společenství, aniž by kategorii spotřebitele definoval a není známa žádná definice obsažená ani v rozhodnutí Evropského soudního dvora v této souvislosti. Jednou ze základních činností Společenství k dosažení cílů Společenství je příspěvek k posílení ochrany spotřebitele (čl. 3 odst. 1 písm.t SES). Ani zde neexistuje žádné vymezení spotřebitele. Podle 81 odst. 3 SES je možné činit výjimky ze zákazu kartelových jednání mimo jiné za předpokladu, že kartel vyhrazuje spotřebiteli přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících. I když samotný text Smlouvy neobsahuje bližší vymezení, v tomto případě se judikatura ESD a Komise o to pokusila. Vymezuje pojem spotřebitele velmi široce a považuje ho nejen za konečného spotřebitele, nýbrž za jakéhokoliv účastníka při zpracování konečného produktu. Zdůrazňuje však, že ochrana spotřebitele v tomto ustanovení Smlouvy je jenom podpůrná k ochraně soutěže, k níž slouží toto ustanovení především 16). Při výkladu čl. 28 SES, dospěl ESD k tzv. kategorickým požadavkům na výrobky, přičemž jeden z nich je pojem ochrany spotřebitele 17). Článek 153 SES je zmocňovací ustanovení stanovící pravomoc resp. působnost Společenství při ochraně zájmů spotřebitelů. Je ovšem zřejmé, že v rovině primárního práva jde o kategorie podstatně širšího rozsahu a proto i pojem spotřebitele v SES zahrnuje podstatně rozsáhlejší oblast než je ta, v níž pojem spotřebitele sledujeme (smlouvy). Z hlediska interpretace těchto ustanovení má význam srovnání prvního a druhého programu Komise z r a z r (viz II/2 shora). V prvním programu je popsána základní koncepce spotřebitele a jeho odůvodnění. Spotřebitel má být regulátorem jednání na trhu a v tom smyslu hrát aktivní roli. K jeho definičním znakům patřil argument, že tehdejší masová výroba a způsob odbytu výrobků narušily rovnost mezi smluvními stranami do té 5

6 míry, že vznikl pojem slabší strany. Touto slabší stranou je spotřebitel, který se dostal do poměru závislosti na dodavateli nebo podnikateli. Spotřebitel není již schopen se dobře na trhu orientovat, neboť nemá potřebné znalosti k tomu, aby se mohl správně řádným způsobem rozhodnout a především, aby předešel nerovnému vyjednávání s podnikateli nebo alespoň byl s to mu zamezit. Spotřebitel za těchto podmínek není schopen uzavřít smlouvu tak, aby prosadil svoji vůli vůči nadřazenému smluvnímu partnerovi. I tento program kladl důraz spíše než na právní definici na ekonomické určení nového subjektu spotřebitele - v moderním hospodářství. Spotřebitel nikoliv jako kupující nebo příjemce služeb za účelem uspokojení své osobní, rodinné nebo kolektivní spotřeby, nýbrž ten, jehož rozhodnutí mohou mít velmi významné účinky ve všech aspektech sociálního života, neboť může ovlivňovat poptávku a spotřebu ve společnosti. Jako takový potřebuje spotřebitel zvláštní úpravu, která by mu poskytla dostatečnou ochranu. Ochrana znamená vyrovnání uvedeného handicapu nerovnosti vůči podnikateli. Spotřebitel je význačný faktor v systému moderního hospodářství. Pojem spotřebitele je proto naplněn vlastnostmi osoby, které jsou dále upřesňovány konkrétním jednáním. Ochrana spotřebitele se odlišuje od ochrany veřejnosti či veřejného zájmu. Jedná se o individualizovanou ochranu, která je na jedné straně užší a na druhé straně širší než ochrana občana v soukromém právu. Je užší, neboť se netýká všech osob, nýbrž jenom kupujícího a uživatele zboží a služeb, které slouží k osobní, rodinné nebo kolektivní spotřebě. Na druhé straně je tato ochrana širší, protože předpokládá nutnost ochrany většího počtu osob, aniž by tato ochrana musela být přezkoumávána, za předpokladu, že jsou naplněny určité objektivní funkce vztahující se k trhu. Ochrana spotřebitele má tedy korektivní funkci spočívající ve vyrovnávání nerovnosti mezi podnikatelem a spotřebitelem. Tato nerovnost nevzniká až po uzavření smlouvy. Osobní potřebou se chápe vztah (situace), který vylučuje zcizování zboží podnikatelským způsobem. Určitou konečnou spotřebu může mít ovšem i podnikatel a osobní spotřebu v rámci její odborné nebo společenské činnosti může mít i právnická osoba. Osobní a rodinná potřeba není jednoduše odlišitelná. Druhý program Komise (viz II/2 shora) vymezil pojem spotřebitele poněkud jiným způsobem, neboť mu dal poněkud jiný obsah, ačkoliv se tato skutečnost pomíjí a tvrdí se, že oba programy mají ve vztahu k spotřebiteli stejný obsah. Podle definice druhého programu jsou spotřebitelé fyzické a právnické osoby, které mají větší či menší peněžní sílu a které si k splnění mimopodnikatelských cílů opatřují zboží a služby. Zmínka o nějaké osobní, rodinné či kolektivní potřebě nepřichází v úvahu. Výslovné vyloučení podnikatelských účelů velmi zpochybňovalo význam definice spotřebitele. Konstrukce definice spotřebitele (a podnikatele) se v jednotlivých směrnicích velmi podobají (jsou vlastně identické) 18). Výjimky jsou ve směrnicích o právu užívání (timesharing) 19) a o komplexních zájezdech 20). Lze tak rozlišovat pozitivní a negativní definice spotřebitele ve směrnicích. Většina typů definice spotřebitele je založena na negativním vymezení spotřebitele vůči podnikateli. Jenom malá menšina směrnic obsahuje pozitivní vymezení tak, že definuje spotřebitele na základě autonomních kritérií, které nemají především žádný vztah k antipodu spotřebitele - k podnikateli 21). Pojem spotřebitele má odstranit tzv. strukturální nerovnováhu ve vztahu k nabídkové straně. Nabídková strana je hospodářsky silnější, právně zkušenější a má více informací o výrobku a poskytované službě. 2. Pojem spotřebitele v evropské soudní praxi a) Rozsudek ESD ve věci Di Pinto Pařížský odvolací soud předložil ESD 22) dvě otázky týkající se výkladu ochrany spotřebitele v případě smluv v souvislosti s podomním obchodem, a to v trestní věci proti Patrice di Pinto 6

7 pro porušení francouzského zákona č z o ochraně spotřebitele při reklamě a podomním obchodě. Obžalovaný byl jednatel realitní kanceláře, která publikovala časopis, ve kterém zveřejňovala inzeráty s nabídkami prodeje různých podniků. Aby získal inzeráty, organizoval obžalovaný prostřednictvím svých zástupců návštěvy podnikatelů v jejich bytech nebo podnicích poté, co mu jeho zástupci oznámili jejich úmysl prodat svůj podnik. ESD odpověděl na předložené otázky svým rozsudkem tak, že podnikatel, který uzavře smlouvu ve formě podomního obchodu ohledně prodeje svého podniku, se nepovažuje za spotřebitele, kterého chrání směrnice o podomním obchodě 23). Se směrnicí nejsou v rozporu národní předpisy o podomním obchodu, které rozšiřují jí předvídanou ochranu na podnikatele, jestliže uzavírají podomní obchody za účelem prodeje svého podniku. Rozsudek ze má naprosto zásadní význam pro evropské právo o ochraně spotřebitele, které je zamýšleno pouze na případy smlouvy uzavírané mezi podnikatelem na straně jedné a spotřebitelem na straně druhé. Výjimkou je pouze článek 2 směrnice o komplexních zájezdech, podle které se směrnice vztahuje též na jednání podnikatele vůči cestovní kanceláři. Spotřebitel je podle převládajícího znění v zásadě shodného ve všech směrnicích fyzická osoba, která jedná za účelem, jenž se nevztahuje k její podnikatelské činnosti. Z toho plyne, že jedna a tatáž osoba může být v případě jedné smlouvy podnikatelem a v případě jiné smlouvy spotřebitelem. Vymezení spotřebitele není tedy podmíněno pouze osobní charakteristikou, nýbrž obsahem právního úkonu. Právní úkony činěné podnikatelem lze dělit do dvou skupin, na spotřebitelské úkony na straně jedné a úkony, pro které neexistuje ochrana podle komunitárního práva (viz blíže ad IV.níže). Pozoruhodné je, že Evropská komise, Francie a dokonce generální advokát se vyslovili pro velmi široký výklad pojmu spotřebitel. Přimlouvali se za to, aby právní úkony podnikatele, který sice jedná v rámci své podnikatelské činnosti, který však nemá zvláštní zkušenosti a znalosti, mají být podřízeny ochrannému režimu směrnice o podomním obchodě. To by ovšem znamenalo velmi rozsáhlou ochranu, zahrnující i podnikatele uzavírajícího smlouvy, které sice patří do sféry výkonu podnikání, avšak leží mimo obvyklý rozsah podnikání. Oproti těmto názorům přijal Soudní dvůr podstatně užší pojetí, ve kterém se přiklonil k názoru britské vlády. Příprava prodeje podniku patří k podnikatelské činnosti a proto podnikatel nejedná při tomto úkonu jako spotřebitel. Dle ESD jedná podnikatel jako spotřebitel pouze tehdy, jestliže činí právní úkony za účelem uspokojení svých rodinných nebo osobních potřeb. Argument Komise, že podnikatel může být v případě tak neobvyklého obchodu, jakým je prodej jeho podniku tak nezkušený a nepřipravený, jako tomu je v případě jednoduchého spotřebitele, se neprosadil. Jak již bylo naznačeno, Komise a některé členské státy se snažily rozšířit ochranu spotřebitelských směrnic též na určité osoby podnikatelů, především na drobné podnikatele. Generální advokát se přiklonil k tomuto názoru a jako příklad jmenoval např. zedníky, pekaře nebo hoteliéry. Evropský soudní dvůr se nenechal přesvědčit a jednoznačně se postavil proti těmto tendencím. Rozsudkem Di Pinto bylo postaveno najisto, že podnikatel požívá ochrany spotřebitele jen, jestliže jako soukromá osoba jedná především k vlastnímu uspokojení, resp. uspokojení svých rodinných a osobních potřeb. b) Rozsudek ve věci Dietzinger Podle tohoto rozsudku 24) týkajícího se článku 2 směrnice o podomním obchodu nepatří smlouva o ručení, která není uzavřena v rámci podnikatelské činnosti fyzické osoby, do působnosti směrnice, jestliže zajišťuje splácení dluhů z úvěrové smlouvy za dlužníka, který 7

8 úvěrovou smlouvu uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti. K tomuto závěru dospěl ESD na základě předběžné otázky, kterou mu předložil (německý) Spolkový soudní dvůr, který ho požádal o výklad směrnice o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo provozní prostory 25). Tato otázka se stala klíčovou ve sporu mezi bankou jako žalobcem a žalovaným ručitelem Edgarem Dietzingrem ohledně nároku ze smlouvy o ručení. Otec žalovaného byl stavebním podnikatelem, který uzavřel s žalující bankou úvěrové smlouvy. Žalovaný převzal ručení za závazky svého otce vůči žalující bance až do částky 100 tisíc DEM. K uzavření smlouvy o ručení došlo v domě rodičů žalovaného za přítomnosti zaměstnance banky. Ohledně práva na odstoupení nebyl žalovaný poučen. Téměř po osmi měsících od uzavření smlouvy vypověděla banka otci žalovaného všechny smlouvy o půjčkách ve výši 1,6 mil. DEM z důvodu porušení povinností při splácení dluhu. Při této příležitosti nárokovala banka na úhradu svého dluhu 50 tisíc DEM na základě smlouvy o ručení. Žalovaný odstoupil od svého ručitelského závazku s odůvodněním, že v rozporu s ustanoveními německého práva o odstoupení od právních úkonů uzavřených mimo provozní prostory, nebyl poučen. Soud prvního stupně žalobě vyhověl, odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvého stupně a dovoláním se zabýval (německý) Spolkový soudní dvůr, který předložil Evropskému soudnímu dvoru následující otázku: Patří smlouva o ručení podle německého práva uzavřená mezi bankou a fyzickou osobou, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti, a jež zajišťuje pohledávku banky vůči třetí osobě, ke spotřebitelským smlouvám, tj. smlouvám, které jsou uzavírány mezi podnikatelem, který dodává zboží nebo poskytuje služby na straně jedné a spotřebitelem na straně druhé? Podle Evropského soudního dvora se předběžná otázka týká problému, zda smlouva o ručení, která byla uzavřena fyzickou osobou, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti, patří do působnosti směrnice 85/577 (viz odůvodnění rozsudku ESD odst.11). Komise a žalovaný byli toho názoru, že směrnice 85/577 se vztahuje na smlouvu o ručení. Tvrdili, že účelem směrnice je chránit spotřebitele, kteří uzavírají smlouvy mimo provozní potřeby, na které nebyli připraveni. Obdobně jako kupující přebírá i ručitel povinnosti, a je proto o to potřebnější ochrany, neboť ve srovnání s kupujícím nezískává žádné protiplnění. Podle názoru Komise se čl. 1 uvedené směrnice použije na každou smlouvu uzavřenou mezi fyzickou osobou a podnikatelem, který v rámci své podnikatelské činnosti dodává zboží nebo poskytuje služby, i když konkrétní smlouva nepředvídá takové plnění (srov. odst. 12. a 13. odůvodnění rozsudku). Naproti tomu německá, belgická, francouzská a holandská vláda byly toho názoru, že smlouva o ručení nespadá do působnosti směrnice 85/577, neboť není smlouvou, která by byla uzavírána ve smyslu jejího článku 1 mezi podnikatelem, který dodává zboží nebo poskytuje služby, a spotřebitelem. ESD vyřešil otázky povahy ručení tak, že půjčka je služba. Smlouva o ručení je soukromoprávní úkon. Není důležité, že smluvní strana je též příjemcem služby. Do působnosti směrnice spadají i smlouvy, prostřednictvím kterých je poskytováno plnění třetí osobě. Proto ručení může v zásadě spadat do působnosti směrnice 85/577. Při odpovědi na otázku, zda ručitel je spotřebitel, Evropský soudní dvůr nevychází pouze z existence ručení, nýbrž přihlíží k hlavnímu závazku, tj. úvěru. Úvěr byl sice poskytnut pro stavební podnik. Přesto ručení za zaplacení podnikatelského úvěru by mělo spadat do působnosti směrnice o spotřebitelském úvěru 26). Na ručení by se měla vztahovat ochrana podle směrnice o podomním obchodu, neboť ručitelem byl spotřebitel, který uzavřel smlouvu o ručení mimo provozní prostory banky. c) Benincasa Rozsudek Evropského soudního dvora 27) byl vydán v řízení o předběžné otázce podle čl. 13 odst. 1, čl.14 odst.1 a čl. 17 odst.1 Úmluvy o soudní příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech (dále Úmluva ) 28), kterou předložil Vrchní 8

9 zemský soud v Mnichově Evropskému soudnímu dvoru. Tento rozsudek ESD z vycházel z toho, že žalobce vybudoval v Itálii v r řetězec frančízových obchodů, které se specializovaly na výrobky nebo lékařské produkty a v roce 1992 uzavřel ve Florencii se žalovanou společností Dentalkit Srl. frančízovou smlouvu za účelem zřízení a provozování obchodu v Mnichově. Podle této smlouvy umožnil žalovaný žalobci užívat svoji ochrannou známku Dentalkit v rámci jeho činnosti. Žalobce pak zřídil obchod, vložil částku 8 mil. lir jako zálohu a uskutečnil celou řadu nákupů, za které však nezaplatil kupní cenu. Posléze svůj obchod zrušil. Na to podal žalobu a tvrdil, že podle německého práva je smlouva uzavřená žalovanou společností neplatná. Poté, co zemský soud odmítl svojí příslušnost a žalobce podal odvolání, přerušil Vrchní zemský soud řízení a položil Evropskému soudnímu dvoru mimo jiné otázku, zda žalobce je v tomto případě spotřebitelem ve smyslu čl. 13 odst.1 a čl. 14 odst.1 Úmluvy, jestliže jeho žaloba se týká smlouvy, kterou žalobce neuzavřel na základě a z důvodu již vykonávané podnikatelské činnosti, nýbrž za účelem činnosti, kterou zamýšlel vykonávat teprve v budoucnu, neboť frančízová smlouva mu měla zajistit v budoucnu existenci. Podle Evropského soudního dvora je především zapotřebí vykládat pojmy použité v Úmluvě, které v národním právním řádu členských států mohou mít rozdílné významy, autonomně tak, aby bylo zajištěno jednotné používání Úmluvy ve všech smluvních státech. Přitom je třeba v první řadě přihlížet k systematice a k cílům Úmluvy. To se týká zejména pojmu spotřebitele ve smyslu čl.13 Úmluvy, který představuje rozhodující navazovací kritérium pro založení soudní příslušnosti (viz odst. 12 odůvodnění rozsudku). Podle čl. 13 odst. 1 Úmluvy je spotřebitel definován jako osoba, která jedná za účelem, který nemůže být přičítán profesionální nebo živnostenské činnosti. Podle konstantní judikatury soudu se tato konstrukce podle svého znění a smyslu vztahuje pouze na konečné, soukromé spotřebitele, kteří nejednají profesionálně nebo podnikatelsky (viz rozsudek ESD ve věci Shearson Lehmann Hutton, SbSD 1993, I-139). Otázku, zda osoba má vlastnosti spotřebitele, přičemž tento pojem je nutno vykládat restriktivně, je třeba zodpovědět podle postavení této osoby v rámci konkrétní smlouvy v souvislosti s jejím charakterem a cílem a nikoliv podle subjektivního postoje této osoby. V souladu s názorem generálního advokáta obsaženého v jeho závěrečném návrhu, může jedna a tatáž osoba být považována v rámci určitých (typových) postupů za spotřebitele a v rámci jiných (typových) činností za podnikatele (viz odst. 3, 16 odůvodnění rozsudku). Pouze ty smlouvy, které soukromá osoba uzavírá za účelem své vlastní spotřeby patří do působnosti předpisů sloužících na ochranu spotřebitele jako účastníka, který je posuzován jako hospodářsky slabší smluvní strana. Zvláštní ochrana, která je zamýšlena těmito předpisy, není odůvodněna povahou smlouvy, jejíž účel spočívá v určité profesionální nebo živnostenské činnosti, ale okolností, že tato činnost je zamýšlena pro budoucnost, neboť skutečnost, že se jedná o činnost, která bude vyvíjena v budoucnu, nemění nic na svém profesionálním či podnikatelském charakteru. Dotčené předpisy je třeba chápat v souladu s jejich zněním, duchem a cílem tak, aby zvláštní ochrana byla poskytována pouze v případě smluv, které jsou uzavírány bez vztahu k současné nebo budoucí profesionální nebo živnostenské činnosti a nezávisle na takovýchto okolnostech. Ze všech těchto důvodů dospěl soud nakonec k závěru, že žalobce, který uzavřel smlouvu za účelem budoucí profesionální či živnostenské činnosti, nemůže být považován za spotřebitele, i když v době uzavření smlouvy podnikatelem nebyl. IV. Vymezení spotřebitele 1. Různá vymezení spotřebitele přehled a význam 9

10 Pozitivní právo (na rozdíl od programových, právně politických dokumentů) zpravidla pojem spotřebitele definuje. Z hlediska obsahu takto vymezeného pojmu můžeme provést určité srovnání jednotlivých definic. Přitom je ovšem podstatné zdůraznit přístup k těmto definicím, a tedy způsob jejich chápání. Tyto definice či vymezení mají obvykle dvě části (roviny nebo dimenze), část základní a část doplňkovou (vztahovou). Tato druhá, vztahová dimenze, se více méně předpokládá. První část definice se vyznačuje znaky, které charakterizují samostatnou osobu spotřebitele resp. se ke spotřebiteli váží. Druhá část doplňuje první charakteristiku spotřebitele v zásadě o dva další komplementární elementy: předmět vztahu (služby a zboží) a postavení poskytovatele předmětu tohoto vztahu k spotřebiteli: osoba podnikatele. V dalších úvahách se budeme zabývat výlučně první částí (dimenzí) definice spotřebitele, tj. tzv. osobnostními elementy (znaky). Osobnostní rovina definice je však vždy součástí určitého typického, příznačného vztahu, jehož součástí jsou též další prvky, které vlastně jsou externími elementy definice spotřebitele, neboť tento pojem zvnějšku dále vymezují. Spotřebitel, ať už v úzké, či široké definici nemůže existovat bez těchto dalších součástí spotřebitelského vztahu. Spotřebitel, který jedná vůči jinému spotřebiteli, ztrácí tento status a nepožívá specifické ochrany. Stejně tak nepožívá této ochrany ani tehdy, jestliže jde o správně právní vztah týkající se zboží a služeb anebo jde-li sice o soukromoprávní vztah, ale nejde o zboží a služby. Z hlediska pozitivního práva je možné uvažovat o především úzkém, striktním vymezení pojmu spotřebitele. Vedle striktního pojetí se používá pojetí široké, které ovšem přesahuje pozitivněprávní definici a je založeno na funkcionálním chápání spotřebitele, jak o tom bude řeč dále. Úzké, striktní vymezení spotřebitele, je obsaženo např. ve směrnicích a v důsledku těchto definic i ve vnitrostátních právních předpisech členských a nyní také zhusta asociovaných států a států třetích. Úzká definice vymezuje spotřebitele jako toho, kdo není profesionálem a tedy ve své podstatě obstarává či získává věci, zboží anebo přijímá služby ke své osobní, konečné spotřebě. Činí tak i taková osoba, která jinak je v jiných oblastech podnikatel a profesionál. 29) Široká definice vychází z určitého překrývání funkcionálních pojmů spotřebitele a uvedených prvků, kterými jsou především podnikatel jako druhá smluvní strana a služby a zboží. V některých případech mají nepochybně značný význam pro soukromoprávní systém, neboť zvýšená ochrana se vztahuje právě i na osoby, které již osobnostní kritéria spotřebitele v úzkém slova smyslu nemají a nesplňují. V následujícím podáváme přehled čtyř typů definice spotřebitele, resp. znaků definice, které přesahují úzké pojetí spotřebitele. a) Francouzský pojem spotřebitele-nepodnikatele (non professionnel) Podle francouzského práva platí při rozdílném výkladu různých norem spotřebitelského zákoníku ochrana spotřebitele pro každého nepodnikatele. Nepodnikatel je osoba, která při výkonu podnikání uzavírá vedlejší obchody, tj. takové, které nepatří k vlastnímu předmětu jeho podnikání (podnikatelské činnosti), u nichž tedy neexistuje přímý vztah (rapport direct) k účelu podnikatelské činnosti, resp. jejich hlavní činnosti (kněz si nakupuje kopírovací přístroj pro svoji farnost). b) Budoucí podnikatel (časové hledisko definice) 10

11 V rozsudku Benincasa šlo o případ budoucího nabyvatele frančízy při uzavírání frančízové smlouvy. V takovém případě Evropský soudní dvůr odsoudil tuto osobu jako podnikatele a tedy nikoliv jako spotřebitele, když takovouto kvalitu měl získat teprve v budoucnu. V Německu naproti tomu zákon o spotřebitelském úvěru takovéto osoby posuzuje jako spotřebitele a při aplikaci zákona o všeobecných obchodních podmínkách je jako spotřebitel posuzován i ten, kdo se má teprve uzavřením smlouvy stát obchodníkem. To ve Francii i při velmi širokém chápání spotřebitel neexistuje. c) Problematika tzv. dvojího používání (dual use) Jde o otázku, zda vlastnost spotřebitele existuje též v případě smluv, jejichž účel zahrnuje jak podnikatelskou, tak spotřebitelskou povahu. Spotřebitelský charakter má taková smlouva, jejíž účel ve své podstatě nespočívá v podnikatelské činnosti. Přitom ovšem posuzování této otázky musí vycházet z objektivních kritérií. Subjektivní hledisko nepřichází v úvahu. d) Omezení na fyzické osoby Většina spotřebitelských směrnic obsahuje ustanovení o tom, že spotřebitel je pouze fyzická osoba. Osobu spotřebitele jako fyzické osoby je třeba vidět jako výraz sjednocování práva. 2. Kritéria pro vymezení spotřebitele či všeobecná zvýšená ochrana Z hlediska povah jednotlivých kritérií můžeme rozlišovat kritéria povahová neboli osobní, kritéria funkční a kritéria věcná neboli obsahová. Osobní kritéria (status osoby dělení na fyzické a právnické osoby) jsou statické povahy. Jejich výhodou je transparentnost a právní jistota. Nevýhoda spočívá v tom, že jsou rigidní, obtížně se přizpůsobují konkrétní situaci, ale především nevyjadřují základní rozlišení, tedy důvod ochrany spotřebitele. Ten podle úpravy ve směrnicích spočívá v odlišení typů činností, činnosti podnikatelské a amatérské. Toto rozlišení vychází ze základního zkušenostního poznatku o rozdílnosti postavení smluvních stran v závislosti na znalostech a vědomostech. Patří k nim definice podnikatele, definice fyzické osoby apod. Funkční kritéria berou v úvahu konkrétní situaci smluvního vztahu. Přihlížejí k míře nevýhody či nerovnosti daného právního poměru. Funkčními kritérii je např. obsah konkrétního právního úkonu, účel úkonu apod. Jejich nevýhodou je snadné zneužití, relativní nejistota. Věcnými kritérii pro vymezování spotřebitele jsou takové okolnosti, jako je výše příjmu, druh smlouvy apod. Tato kritéria také slouží stabilitě, váží se k pevným faktorům nikoliv však osob, ale právních úkonů. Osoba je definována pouze zprostředkovaně. Při vymezování spotřebitele je tedy zřejmá jednostrannost každé kategorie kritérií. 3. Účel a důsledky Účelem pojmu spotřebitel jakožto zvláštního subjektu občanského (soukromého) práva je poskytnout specifický režim ochrany této osobě především jako smluvní straně. Spotřebitel je tedy určitou kategorií slabší smluvní strany, která v určitých případech za 11

12 určitých okolností vyžaduje na rozdíl od jiné, tedy nikoliv druhé smluvní strany, ochranu, jdoucí nad rámec ochrany obecné zaručované v tradičním pojetí především obecnou částí občanského práva a pak některými instituty práva závazkového. S konstituováním spotřebitele se pojí základní otázka vymezení tohoto pojmu. Kritéria níže uvedená sledují určité jeho stránky, roviny či vlastnosti anebo specifika jeho jednání a jejich následky. Konstituováním tohoto pojmu v platném právním řádu dostáváme se k základní otázce o jeho osobní působnosti. Jestliže jakkoliv diferencujeme pojem druhé smluvní strany, mají občanskoprávní předpisy právo jako celek, specifické osobní vymezení, které dosud neexistovalo. Důsledkem vytvoření a zakotvení pojmu spotřebitele je vytvoření dvojího občanského (soukromého) práva. Úprava nástrojů používaných v této oblasti a tedy věcné řešení přesahuje předmět tohoto příspěvku. Jejich úprava a tedy charakteristiku zvláštní ochrany, musí být nesporně kogentního charakteru. V. Spotřebitel v českém soukromém právu 1. Pojetí spotřebitele a) Obecně Spotřebitel jako osoba (fyzická), která se stranou obligačních vztahů stává proto, aby uspokojila své životní potřeby (případně potřeby své rodiny) a která takto jedná vůči osobě, která vystupuje jako podnikatel, je pojem velmi starý. Naproti tomu fenomenem zcela recentního charakteru je spotřebitel jako zvláštní subjekt soukromého práva 30). Zvláštním je proto, že požívá speciálního postavení spočívajícího ve zvláštní ochraně. Novým jevem je tak právo ochrany spotřebitele čili spotřebitelské právo, jako určitá zvláštní oblast soukromého práva, která vytvořila onen nový pojem spotřebitele. Postavení spotřebitele je charakteristické celou řadou svých rysů. Nejtypičtějším rysem je ekonomický aspekt spočívající v úvaze, že i když v každém jednotlivém případě vztahů spotřebitel podnikatel, jedná se zpravidla o zanedbatelné hodnoty, jde o masový výskyt takových případů, a proto ve svém souhrnu jde o hodnotu velmi významnou. b) Nevyjasněnost pojmu a dualita občana a spotřebitele Pojem spotřebitele nebyl formálně v občanském zákoníku až do novely v r ) zakotven a i proto se stával předmětem až trapných nedorozumění. Za spotřebitele se např. považuje resp. považovala nejen fyzická osoba, ale též i klient banky, a to právě bez ohledu na jeho osobní status. Nauka občanského práva jakoby nerespektovala trendy existující v soukromém právu již od 70.let a nebrala dosud pojem spotřebitele na vědomí. Spotřebitel se do našeho pozitivního práva dostává nikoliv v důsledku úpravy soukromoprávní, ale na základě zákona o ochraně spotřebitele, tedy v důsledku administrativně právní koncepce 32). c) Neviditelný spotřebitel v občanském zákoníku Občanskoprávní úprava se vztahuje na osoby fyzické a právnické. Osobní působnost vychází tedy z konceptu občanského zákoníku z roku 1964, který na rozdíl od předchozích občansko-právních úprav zavádí do občanského práva rozlišení dvou základních oblastí práva hospodářského a občanského a k tomu mu slouží též definice socialistické organizace a organizace jiné než socialistické na straně jedné a pojem občana na straně druhé. Určité stopy ochrany pak najdeme jak v úpravě kupní smlouvy, především kupní smlouvy v obchodě (prodej v obchodě). Naproti tomu spotřebitel a jeho zvláštní postavení nelze vyčíst z ustanovení o půjčce, natož o splátkovém obchodě, ze smlouvy o dílo a smlouvy o opravě a úpravě věcí. Dualita úpravy v občanském zákoníku na straně jedné a v obchodním 12

13 zákoníku na straně druhé tedy nemá reálného opodstatnění a jde tak pouze o nadbytečnou úpravu. d) Pojem spotřebitele v novele občanského zákoníku Za spotřebitele občanský zákoník považuje osobu, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti. Je tedy zřejmé, že definice spotřebitele není postavena na osobních kritériích. Spotřebitelem může být jak osoba právnická, tak osoba fyzická. Zde se definice spotřebitele shoduje s vymezením spotřebitele podle zákona o ochraně spotřebitele, který též výslovně nepřihlíží k osobním kritériím 33). Spotřebitelem je dále smluvní strana. V tomto ohledu se definice spotřebitele liší od definice v zákoně o ochraně spotřebitele, který neomezuje tento pojem na smluvní strany. Tím je položeno jedno věcné omezení definice spotřebitele. Účel tedy funkční kritérium není výslovně vyžadován. Naproti tomu tento předpoklad je nahrazován dalším znakem věcného charakteru, který spočívá ve vymezení povahy činnosti spotřebitele, který naplněním tohoto znaku nesmí překročit pojem obchodní resp. podnikatelské činnosti. Protože pojem obchodní činnost v zákoně, v právním řádu definován není, vzbuzuje tento definiční znak určité pochybnosti. Nejzašší limit však (podnikatelská) tuto určitou nedůslednost zákonodárce napravuje. Podnikatelská činnost, jejíž základ je obsažen v obchodním zákoníku, je zřejmě třeba aplikovat zde. Veškeré věcné znaky musí být přítomny při splňování funkčního kritéria stanoveného jak uzavřením tak plněním smlouvy. Nestačí, byly-li by plněny tyto znaky pouze v části funkčního vymezení. Jinak řečeno, jednala-li by osoba při uzavírání smlouvy jako podnikatel, pak by nemohla požívat ochrany spotřebitele, i když, při plnění smlouvy jsou naplněny veškeré znaky spotřebitele. Definice v občanském zákoníku odpovídá v podstatě definici v převládající části sekundárního práva ES. VI. Závěr Vymezování spotřebitele je jednou z koncepčních otázek civilistiky. Souvisí totiž s klíčovou kategorií smluvní volnosti: zvyšování ochrany jedné smluvní strany je zásadní problém obecné části občanského práva. Základní rovina, problematika spočívá v tom, že obecná tradiční ochrana druhé smluvní strany postačuje. Převládající tendence tento problém řeší zesílenou ochranou, neboť v důsledku technologického i jiného vývoje je zapotřebí speciálních institutů zabezpečujících ochranu druhé slabší strany. Druhá rovina naší problematiky spočívá ve vymezení této ochrany, tedy v otázce, komu má sloužit speciální občansko-právní ochrana. Jak řečeno, otázka spočívá v tom, kdo je slabší smluvní stranou, kdo je spotřebitel a jak tento pojem definovat. Odpovědi na tyto otázky mají význam mj. i pro koncepci právní úpravy občanského práva. Má-li mít ochrana druhé smluvní strany omezenou osobní působnost (např. jako spotřebitel v úzkém slova smyslu), pak je nutno počítat s existencí alespoň (!) dvojí právní úpravy, s existencí tzv. duálního použití (dual use), tj. alespoň dvojího režimu osob, které při uskutečňování jednoho a téhož druhu právních úkonů spadají pod několik právních režimů ochrany. Vymezení slabší smluvní strany, tedy vymezení kategorie spotřebitele je základem pro to, zda mít jedno, dvoje či více občansko-právních úprav kodifikací. Na základě omezeného významu lze soudit, že řešení problému vymezení či definice spotřebitele by nemělo mít základ v osobě smluvní strany, nýbrž ve věcném, obsahovém přístupu k řešení. Zvýšená, resp. střídmě vylepšená ochrana, přesahující tradičně pojetí v obecné a závazkové části občanského práva, by měla mít obecnou osobnostní působnost. 13

14 1) Srov. M. Dreher, Der Verbraucher als Phantom in der Opera des europäischen und deutschen Recht, JZ 1997, ) Srov. D. Medicus, Wer ist ein Verbraucher?, in: H.G. Leser, T. Isomura (eds.), Festschrift für Zentaro Kitagawa, 1992, ) Viz rozhodnutí Poradního shromáždění ze o Chartě o ochraně spotřebitele. 4) Srov. rozhodnutí Rady ze , č.c 92. Ani tak významný dokument, jako je poselství prezidenta Kennedyho o ochraně spotřebitele z (Special Message to the Congress on Protecting the Consumer Interest) ani např. japonský základní zákon o ochraně spotřebitele z neobsahují žádnou specifickou zmínku o postavení spotřebitele, tím méně jeho definici. Jedním z prvních předpisů, který naopak definici spotřebitele obsahuje je Český spolkový zákon o ochraně spotřebitele z Podle tohoto zákona (čl.3) je za spotřebitele považován každý, s kým je sjednáno nabytí, používání nebo pronájem zboží anebo poskytnutí služeb. Za dodavatele se považují fyzické nebo právnické osoby uvedené v čl. 2 (obchodníci, živnostníci, poskytovatelé služeb, podniky se státní účastí, decentralizované orgány a státní orgány, pokud vyvíjejí činnosti zahrnující výrobu, distribuci nebo obchod se zbožím nebo službami ve vztahu k spotřebitelům) a dále obchodníci, to jsou ti, kteří provádějí obchod jako svoji obvyklou činnost i když se děje příležitostně. 5) Srov. k tomu např. N. Reich, Europäisches Verbraucherschutzrecht, 1993, H. Krämer, EWG-Verbraucherrecht, 1985, L. Krämer, H.-W.Micklitz, K.Tonner (eds.) Law and diffuse Interests in the European Legal Order, ) Z latiny difundere rozlévat spojení difúzní zájmy je používáno především N. Reichem a jeho brémskou školou (Bruggemeier, Micklitz aj.). 7) Pojem difúzní zájmy nebo-li zájmy rozptýlené jako příznačnou vlastnost spotřebitele zavedl veterán spotřebitelského práva Norbert Reich (srov. jeho publikace Schutz und Förderung Diffuser Interessen durch die Europäische Gemeinschaft, 1989). 8) viz např. J. Handler, Social Movements and the Legal System, ) viz H.P.Bull, Die Staatsaufgaben nach dem Grundgesetz, 1977, N.Reich, Markt und Recht, 1977, 118 a násl. 10) M. Olson, The Logic of Collective Action, ) M. Olson, The Rise and Fall of Nations, ) J. Pelkmans, The Institutional Economics of European Integration, 1986, str ) Srov. N. Reich, op. cit. v pozn. 3., 28 14) Srov. N. Reich, op.cit. v pozn. 3, 29 15) viz rozsudek ESD ze , ve věci 5/67 Sbírka (De Boiwus, GmbH Haupt Mnichov), SbSD 1968, 127. Uvedený konflikt vyřešil ESD ve prospěch osob pracujících v zemědělství, aniž by však podal jakoukoli bližší definici pojmu spotřebitele. 16) Z velkého množství judikátů ESD uveďme např. Grundig/Consten, čj. 56,58/64, SbSD 1966, 321 a rozhodnutí Komise NCH, ÚL 1972 L 22/16 a CSV, ÚL 1978, L 242/15. 14

15 17) srov. rozsudek ve věci tzv. Cassis de Dijon z , str ) Srov. čl. 2 písm.b směrnice o nekalých ustanoveních ve spotřebitelských smlouvách č. 93/13/EHS, ÚL 95/1993, čl. 1 odst. 2 písm. a směrnice o koupi spotřebního zboží a souvisejících zárukách č. 1999/44, ÚL 1999 L 171, čl. 1 písm. a směrnice o spotřebitelském úvěru č. 87/102 EHS, ÚL 1990 L61, čl. 2 směrnice o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo provozní prostory (č. 85/577 EHS, ÚL 1985 L 372) resp. čl. 2 odst.1 směrnice o smlouvách uzavíraných na dálku, č. 97, ÚL 1997 L ) Srov. čl. 1 směrnice o time sharing, č. 94/47/ES, ÚL 1994 L ) Srov. čl.2 odst. 4 směrnice o komplexních zájezdech č. 90/314, ÚL 1990 L 158. V tomto případě působitelem je jak fyzická tak právnická osoba a tedy ten, kdo kupuje zájezd, tak ten, jehož jménem se kupující zavazuje k objednání komplexního zájezdu anebo dokonce i ten, kterému kupující zájezdu postoupí některé ze svých oprávnění. 21) Takovýmto příkladem je směrnice o komplexních zájezdech (viz předchozí pozn. 18). Zde stojí vůči spotřebiteli agent nebo provozovatel. Přitom agent ani provozovatel nejsou založeny na osobních vlastnostech, tedy na tom, zda se jedná o právnické nebo naopak fyzické osoby. 22) Srov. rozsudek ze , SbSD 1991, I ) Srov. směrnici č. 85/577 z , ÚL 1985 L 372/31, český překlad viz L. Tichý a kol., Dokumenty ke studiu evropského práva, Praha 1999, 499 a násl. 24) Srov. rozsudek ze , SbSD I ) Viz též pozn. 16. Jde opět o směrnici o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo provozní prostory, č. 85/577, ÚL 1985 L ) Směrnice č. 87/102 z , ÚL 1987 L 42/48, český překlad L. Tichý a kol., op. cit. v pozn. 20a, 494 an. 27) Viz rozsudek z , SbSD 1997, I ) Srov. český překlad v L. Tichý a kol., op. cit. v pozn. 20a, 574 an. 29) Srov. J. Calac-Auloy, Frank Steinmetz, Droit de la consommation, 4. vydání, Paříž Tito autoři však považují za součást definice spotřebitele i další elementy jako jsou věci resp. zboží a služby a podnikatelé. V takovém případě jde o funkční či dynamickou definici spotřebitele. 30) Srov. Schumacher W., Verbraucher und Recht in historischer Sicht, Vídeň 1985, 115, Hondius E., Consumer and Private Law 31) Srov. zákon č. 367/2000 Sb., kterým se mění občanský zákoník a některé další zákony. 32) Srov. zákon č. 634/1992 o ochraně spotřebitele. 33) Viz 7 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého se spotřebitelem rozumí fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami. 15

Pojem spotřebitele jako smluvní strany v evropském a

Pojem spotřebitele jako smluvní strany v evropském a Pojem spotřebitele jako smluvní strany v evropském a českém právu Luboš Tichý To cite this version: Luboš Tichý. Pojem spotřebitele jako smluvní strany v evropském a českém právu. Cahiers du CEFRES, Centre

Více

N 27, Spotřebitelská legislativa EU a její implementace do práva členského a kandidátského státu (na příkladu Francie a České republiky)

N 27, Spotřebitelská legislativa EU a její implementace do práva členského a kandidátského státu (na příkladu Francie a České republiky) Cahiers du CEFRES N 27, Spotřebitelská legislativa EU a její implementace do práva členského a kandidátského státu (na příkladu Francie a České republiky) Georges Mink, Solange Grondin, Václav Libánský

Více

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

MEZINÁRODNÍ ASPEKTY. Mgr. Pavla Šimoníková

MEZINÁRODNÍ ASPEKTY. Mgr. Pavla Šimoníková MEZINÁRODNÍ ASPEKTY Mgr. Pavla Šimoníková 1. Globální rozměr podnikání prostřednictvím internetu 2. Povaha smluvního partnera 3. Mezinárodní prvek 4. Volba práva 5. Volba sudiště 6. Ochrana osobních údajů

Více

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001 Č.j. VP/S 36/01-160 V Brně dne 14. srpna 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 30. 4. 2001 podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s 18 odst. 1 zákona

Více

PRÁVNÍ STANOVISKO K OTÁZCE POSTAVENÍ ČLENŮ DOZORČÍ KOMISE (zřizované Radou České televize dle zákona o České televizi)

PRÁVNÍ STANOVISKO K OTÁZCE POSTAVENÍ ČLENŮ DOZORČÍ KOMISE (zřizované Radou České televize dle zákona o České televizi) Česká televize Vážený pan generální ředitel Mgr. Jiří Janeček Kavčí hory 140 70 Praha 4 PRÁVNÍ STANOVISKO K OTÁZCE POSTAVENÍ ČLENŮ DOZORČÍ KOMISE (zřizované Radou České televize dle zákona o České televizi)

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

listopad 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013

listopad 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 listopad 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 AKTUÁLNÍ TÉMA Možnost přezkumu rozhodčích doložek i v probíhajících exekucích Stanovisko občanskoprávního a obchodněprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR

Více

OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU

OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU ČÁST 2 Prezentace 2015 OCHRANA HOSPODÁŘSKÝCH ZÁJMŮ SPOTŘEBITELŮ podomní obchody (směrnice 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory) spotřebitelský

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů

Více

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Petr Križan Praha, 9. září 2010 Pojem a vymezení veřejné podpory Čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU 4 znaky veřejné podpory - podpora

Více

VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ SEKUNDÁRNÍ PRÁVO A JUDIKATURA SEMINÁŘ 2016

VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ SEKUNDÁRNÍ PRÁVO A JUDIKATURA SEMINÁŘ 2016 VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ SEKUNDÁRNÍ PRÁVO A JUDIKATURA SEMINÁŘ 2016 KVANTITATIVNÍ OMEZENÍ A ORUKO ZÁKAZ MNOŽSTEVNÍCH OMEZENÍ Kromě daňových překážek existují další opatření, která diskriminují dovoz a vývoz.

Více

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 7-8 VŠFS 2014

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 7-8 VŠFS 2014 ADR a rozhodčí řízení Přednáška 7-8 VŠFS 2014 Určení práva pro rozhodování sporů Vnitrostátní spory Podle příslušné smlouvy Obchodní zvyklosti Mezinárodní spory Smlouva Mezinárodní obchodní zvyklosti a

Více

F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz

F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz U s n e s e n í Evidenční číslo: 1589/2013 Registrační číslo (uvádějte vždy v korespondenci):

Více

Pojem a předmět obchodního práva

Pojem a předmět obchodního práva Úvod Podnikání (EK!) organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb => nezbytná regulace! Právní úpravy podnikání v různých státech odlišné (politické, geografické, sociální, historické

Více

Nařízení Brusel I. Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc. JUDr. Jana Herboczková. Věcná působnost

Nařízení Brusel I. Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc. JUDr. Jana Herboczková. Věcná působnost Nařízení Brusel I Vzniklo transformací Bruselské úmluvy o pravomoci soudů a výkonu rozhodnutí ve věcech civilních a obchodních (1968) Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc JUDr. Jana Herboczková Upravuje

Více

Započtení 11.9 Strana 1

Započtení 11.9 Strana 1 Započtení 11.9 Strana 1 11.9 Započtení Započtení je zvláštním způsobem zániku závazku upraveným v občanském zákoníku. Podstata započtení neboli kompenzace spočívá v zániku dvou vzájemných pohledávek stejného

Více

Specifika podnikání ve Francii právní aspekty

Specifika podnikání ve Francii právní aspekty Specifika podnikání ve Francii právní aspekty Mgr. Ondřej Peterka 15. prosince 2009 www.peterkapartners.com Obsah Smluvní zajištění obchodů Založení společného podniku ve Francii Volný pohyb služeb v rámci

Více

Jde o zákonné určení, zda věc projednají soudy (pravomoc) a který konkrétní soud (příslušnost). Obojí PODMÍNKY ŘÍZENÍ (během řízení zkoumány).

Jde o zákonné určení, zda věc projednají soudy (pravomoc) a který konkrétní soud (příslušnost). Obojí PODMÍNKY ŘÍZENÍ (během řízení zkoumány). PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ Jde o zákonné určení, zda věc projednají soudy (pravomoc) a který konkrétní soud (příslušnost). Obojí PODMÍNKY ŘÍZENÍ (během řízení zkoumány). Pravomoc Soudní pravomoc je v

Více

Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc. JUDr. Jana Herboczková

Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc. JUDr. Jana Herboczková Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc JUDr. Jana Herboczková Nařízení Brusel I Vzniklo transformací Bruselské úmluvy o pravomoci soudů a výkonu rozhodnutí ve věcech civilních a obchodních (1968) Upravuje

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Jednání právnických osob v občanském soudním řízení (1) V občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle 21 odst. 2 o. s. ř., 70 odst. 3 a 72 obch.

Více

OCHRANA SPOTŘEBITELE V PRÁVU EU. VŠFS Praha 2016

OCHRANA SPOTŘEBITELE V PRÁVU EU. VŠFS Praha 2016 OCHRANA SPOTŘEBITELE V PRÁVU EU VŠFS Praha 2016 JEDNOTNÝ VNITŘNÍ TRH EU Od 1. ledna 1993 umožňuje EU v rámci vnitřního trhu volný pohyb zboží, volný pohyb osob volný pohyb služeb volný pohyb kapitálu a

Více

Porušení zákona o ochraně spotřebitele

Porušení zákona o ochraně spotřebitele G PORUŠENÍ ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE Porušení zákona o ochraně spotřebitele G STRANA 1 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je vedle občanského zákoníku základním právním předpisem v oblasti

Více

Struktura přednášky. Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém. JUDr. Radka Chlebcová. 10 hlavních zásad ochrany spotřebitele

Struktura přednášky. Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém. JUDr. Radka Chlebcová. 10 hlavních zásad ochrany spotřebitele Struktura přednášky Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém Ochrany spotřebitele na úrovni ES: Představení vývoje ochrany spotřebitele na úrovni Společenství, přehled pravomocí Společenství

Více

Počátky soukromoprávní ochrany spotřebitele v ČR

Počátky soukromoprávní ochrany spotřebitele v ČR Cahiers du CEFRES N 27, Spotřebitelská legislativa EU a její implementace do práva členského a kandidátského státu (na příkladu Francie a České republiky) Georges Mink, Solange Grondin, Václav Libánský

Více

Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém. JUDr. Radka Chlebcová

Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém. JUDr. Radka Chlebcová Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém JUDr. Radka Chlebcová Struktura přednášky Ochrany spotřebitele na úrovni ES: Představení vývoje ochrany spotřebitele na úrovni Společenství,

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113 1 Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích Ustanovení (část,, odst., písm.. apod.) 7 odst. 3 písm. b) Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Obsah Celex č. Fyzická,

Více

Česká spotřebitelská legislativa směřuje do EU

Česká spotřebitelská legislativa směřuje do EU Cahiers du CEFRES N 27, Spotřebitelská legislativa EU a její implementace do práva členského a kandidátského státu (na příkladu Francie a České republiky) Georges Mink, Solange Grondin, Václav Libánský

Více

Pojem a předmět obch. práva

Pojem a předmět obch. práva Úvod Podnikání (EK!) organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb => nezbytná regulace! Právní úpravy podnikání v různých státech odlišné (politické, geografické, sociální, historické

Více

Č.j.: VP/S 12/ V Brně dne 26. března 2002

Č.j.: VP/S 12/ V Brně dne 26. března 2002 Č.j.: VP/S 12/02-160 V Brně dne 26. března 2002 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 30. 1. 2002 podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s 18 odst. 1

Více

Nový občanský zákoník a prodej zboží v obchodě

Nový občanský zákoník a prodej zboží v obchodě Nový občanský zákoník a prodej zboží v obchodě Jiří Gaňo Ministerstvo spravedlnosti jgano@msp.justice.cz Kulatý stůl k bezpečnosti výrobků a ochraně spotřebitele 17. 4. 2013 Ochrana spotřebitele v OZ 1964

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 As 47/2010-57 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Davida

Více

Aktuální právní informace

Aktuální právní informace Aktuální právní informace Únor 2012 Novela zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: posílení ochrany spotřebitele ve sporech ze spotřebitelských smluv Dne 1.4.2012 vstoupí v účinnost významná

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

Přehled obsahu. str. m. č. Předmluva... V Autoři jednotlivých kapitol... VIII Obsah... XVII Přehled použitých zkratek... XXXI

Přehled obsahu. str. m. č. Předmluva... V Autoři jednotlivých kapitol... VIII Obsah... XVII Přehled použitých zkratek... XXXI str. m. č. Předmluva... V Autoři jednotlivých kapitol... VIII Obsah... XVII Přehled použitých zkratek... XXXI Úvodní výklady... 1 Kapitola 1. Pojem a předmět tzv. obchodů (obchodních závazků)... 1 1 I.

Více

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 21 HLAVA PRVNÍ: Pojem práva... 23 1 Pojem práva ve smyslu objektivním a subjektivním... 23 2 Třídění práva ve smyslu objektivním...

Více

Kapitola 2. Předmět daně

Kapitola 2. Předmět daně Informace k publikaci Kraj a obec v pozici plátce DPH ve vazbě změny v oblasti DPH provedené s účinností od 1. 1. 2014 v rámci zákonného opatření Senátu Publikace Kraj a obec v pozici plátce je zpracována

Více

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Cahiers du CEFRES N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Kamil JANÁČEK Transformace české ekonomiky a situace na trhu práce

Více

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění N á v r h ZÁKON ze dne... 2010 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. PRACOVNÍ PRÁVO Pojem pracovního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pracovní právo: Pojem pracovního práva 1) individuální pracovní právo (vztah zaměstnavatel zaměstnanec) 2) kolektivní

Více

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová Úvod do mezinárodního práva soukromého JUDr. Klára Svobodová Co je mezinárodní právo soukromé? Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží, ale

Více

Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID

Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID Obsah 1. Úvodní ustanovení... 1 2. Kategorie zákazníků... 1 2.1 Neprofesionální zákazník... 1 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3

Více

I. Úvod do problematiky měnových doložek

I. Úvod do problematiky měnových doložek Doložky vážící se ke kupní ceně (měnová doložka s automatickým přepočtem kupní ceny, měnová doložka s jednací variantou či cenovou arbitráží, klouzavá doložka s jednací variantou) I. Úvod do problematiky

Více

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004 CS STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. prosince 2004 na žádost České národní banky k návrhu zákona, kterým se mění zákon o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích

Více

Zákon o zadávání veřejných zakázek

Zákon o zadávání veřejných zakázek Zákon o zadávání veřejných zakázek Nová právní úprava hlavní změny v novém zákoně Změna terminologie Výjimky z povinnosti zadávat veřejné zakázky v režimu zákona Předběžná oznámení a zdůvodnění veřejné

Více

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti

Více

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO Zkušební okruhy pro Státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu Právní specializace obor Právo a podnikání v akademickém roce 2012/2013 zkušební období: JARO 2013 - ZÁŘÍ 2013 - LEDEN 2014

Více

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce

Více

Co přinese implementace směrnice o službách?

Co přinese implementace směrnice o službách? Co přinese implementace směrnice o službách? Co to je implementace? směrnice jeden z typů evropských aktů rámcový nástroj směrnice stanoví jen to, co má být dosaženo cestu k cíli si vytyčí každý stát sám

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o.

STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o. STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o. Dr. Milady Horákové 447/60, 460 01 Liberec, Tel.: 485 131 035, Fax: 485 131 118, E-mail: prak@prak.cz, URL: http://www.prak.cz Bankovní spojení: ČSOB Liberec

Více

Změny závazků ze smluv na veřejné zakázky. JUDr. Sylvie Sobolová, Ph.D. Praha,

Změny závazků ze smluv na veřejné zakázky. JUDr. Sylvie Sobolová, Ph.D. Praha, Změny závazků ze smluv na veřejné zakázky JUDr. Sylvie Sobolová, Ph.D. Praha, 26. 5. 2015 Obsah 1. Východiska pro posuzování změn závazků ze smluv na veřejné zakázky 2. Judikatura Soudního dvora EU 3.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 7 Afs 264/2014-35 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr.

Více

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Doručování (1) Doručení rozhodčího nálezu vyvěšením na úřední desce rozhodce nenahrazuje zákonem předpokládané vyvěšení na úřední

Více

(Zá)půjčka, nebo úvěr?

(Zá)půjčka, nebo úvěr? (Zá)půjčka, nebo úvěr? Přestože v hovorové češtině běžně zaměňujeme slova půjčka a úvěr, nejedná se o pojmy totožné. Smlouvou o půjčce, resp. zápůjčce (jak ji nazývá nový občanský zákoník-zákon č. 89/2012

Více

Základní pojmy obchodního práva. Podnikání, podnikatel, podnik, neoprávněné podnikání. (v. 2007)

Základní pojmy obchodního práva. Podnikání, podnikatel, podnik, neoprávněné podnikání. (v. 2007) Základní pojmy obchodního práva. Podnikání, podnikatel, podnik, neoprávněné podnikání. (v. 2007) 2005-2007 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Základní pojmy obchodního práva Podnikání

Více

Rada Evropské unie Brusel 10. června 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 10. června 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 10. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2012/0102 (CNS) 8741/16 FISC 70 ECOFIN 378 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES,

Více

Formulář pro odpovědi na konzultační otázky Ministerstva financí (transpozice směrnice MCD)

Formulář pro odpovědi na konzultační otázky Ministerstva financí (transpozice směrnice MCD) Formulář pro odpovědi na konzultační otázky Ministerstva financí (transpozice směrnice MCD) Na otázky odpověděl: [...] Otázka č. 1): Považujete za vhodné, aby byly informační povinnosti věřitele vůči dlužníkovi

Více

Některé aspekty nového zákona o veřejných zakázkách

Některé aspekty nového zákona o veřejných zakázkách Některé aspekty nového zákona o veřejných zakázkách Nová právní úprava hlavní změny v novém zákoně Změna terminologie Výjimky z povinnosti zadávat veřejné zakázky v režimu zákona Předběžná oznámení a zdůvodnění

Více

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 Afs 69/2010-135 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda

Více

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu Pořadové číslo: 2/2011 Vydáno dne: 6. října 2011 Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu k postupu držitele licence při oznámení zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek zákazníkovi

Více

Občanský soudní řád (Zákon č. 99/1963 Sb.) Zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a

Občanský soudní řád (Zákon č. 99/1963 Sb.) Zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a Občanské právo procesní Co k tomu? Občanský soudní řád (Zákon č. 99/1963 Sb.) Zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (Exekuční

Více

USNESENÍ. t a k t o :

USNESENÍ. t a k t o : Konf 55/2012-21 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana

Více

zařízení ( 1013 odst. 2 obč. zák.)

zařízení ( 1013 odst. 2 obč. zák.) ČÁST ČTVRTÁ Imise vzniklé provozem závodu a podobného zařízení ( 1013 odst. 2 obč. zák.) Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na

Více

listopad 2012 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2012

listopad 2012 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2012 listopad 2012 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2012 TÉMA MĚSÍCE Odpovědnost provozovatele služeb za krádež zaparkovaného vozidla Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.9.2012, sp. zn. 25 Cdo 4170/2010 Nejvyšší

Více

Vzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328

Vzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 I Vzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 Kapitola 5, nazvaná Právní prostředky proti nekalé soutěži obsažené v obchodním zákoníku,

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.8.2012 COM(2012) 430 final 2012/0207 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové

Více

vdůsledku tohoto jednání zadavatele vznikla škoda, o jejímž případném vzniku zadavatel věděl). 7 Veřejná zakázka

vdůsledku tohoto jednání zadavatele vznikla škoda, o jejímž případném vzniku zadavatel věděl). 7 Veřejná zakázka 7 Obecná ustanovení vdůsledku tohoto jednání zadavatele vznikla škoda, o jejímž případném vzniku zadavatel věděl). Související předpisy: Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu

Více

ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST

ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ IV. OBECNÁ ČÁST I. Nezbytnost a důvody předložení navrhované právní úpravy Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou

Více

OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU

OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU ČÁST 1 Prezentace 2015 POJEM SPOTŘEBITELE o koncový uživatel služby nebo výrobku o každá fyzická osoba, která nakupuje výrobky nebo která odebírá nějaké služby, a to za jiným

Více

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH 1. Účel příručky... 2 2. Definice jednoho podniku... 2 3. Je subjekt propojeným podnikem?... 3 3.1. Podniky

Více

Právní vztahy a právní skutečnosti

Právní vztahy a právní skutečnosti Právní vztahy a právní skutečnosti INTRO Realizace práva tvorba, aplikace, kontrola zákonnosti vytváření právních vztahů Právní vztah vztah mezi dvěma případně více subjekty, který je regulovaný právem,

Více

MF poř. č. 9. Název legislativního úkolu MF -- 06.12 01.14 II.

MF poř. č. 9. Název legislativního úkolu MF -- 06.12 01.14 II. návrh věcného záměru zákona MF poř. č. 9 I. Název legislativního úkolu Zákon o některých podmínkách nabízení, zprostředkování a poskytování finančních služeb a o finančním poradenství (zákon o distribuci

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva Cílem předmětného kursu je seznámení studentů s vývojem evropské integrace, objasnění pramenů práva ES a jejich hierarchie, seznámení

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 10. ROLE SPOTŘEBITELE V OBCHODĚ OCHRANA SPOTŘEBITELE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Právní jednání a obecná část závazkového práva Obsah Právní jednání

Více

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské

Více

Nová regulace veřejných zakázek: šance pro efektivní a transparentní zadávání MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

Nová regulace veřejných zakázek: šance pro efektivní a transparentní zadávání MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Nová regulace veřejných zakázek: šance pro efektivní a transparentní zadávání MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Revize zadávacích směrnic současné znění z roku 2004 potřeba modernizace (agenda 2020) nový

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3.

Více

Základy práva, 15. listopadu 2016

Základy práva, 15. listopadu 2016 lidská lidská Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy, 15. listopadu 2016 Pojem mezinárodního je soubor právních norem, které upravují vzájemné vztahy států a jiných subjektů mezinárodního

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

leden 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013

leden 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 leden 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 TÉMA MĚSÍCE Výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.2012, sp. zn. 21 Cdo 262/2012 Nejvyšší soud posuzoval platnost

Více

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu Jana Dudová Pojem životní prostředí Životní prostředí - realita světa ( jeho části), která svými vlastnostmi umožňuje

Více

Ochrana spotřebitele

Ochrana spotřebitele Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) Ochrana spotřebitele Mgr. Ivana Svozilová Ochrana spotřebitele je zakotvena v: + definici spotřebitele x podnikatele ( 419 a 420 NOZ) obecná ustanovení,

Více

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne Odporovatelnost právních úkonů. Osoby blízké. sp. zn. 21 Cdo 2192/2001

ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne Odporovatelnost právních úkonů. Osoby blízké. sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 ROZSUDEK Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 8. 2002 Odporovatelnost právních úkonů. Osoby blízké sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 20, 42a, 116, 117, 853 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 30/2000 Sb. 237, 238, 239, 240,

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

USNESENÍ. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : Z předložených soudních spisů vyplynuly následující skutečnosti:

USNESENÍ. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : Z předložených soudních spisů vyplynuly následující skutečnosti: Konf 54/2010-9 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana

Více

Kategorizace zákazníků

Kategorizace zákazníků Kategorizace zákazníků Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 2 2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID... 2 2.1 Neprofesionální zákazník... 2 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3 3.

Více

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY 20 (Některé důsledky převodu vlastnictví jednotky) (1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu,

Více