Obsah STAVBA PC A SPRÁVCE SÍTÍ 3 ÚVODNÍ SLOVO 3 PŘEDSTAVENÍ TUTORKY 4 HARDWARE 5

Transkript

1 Obsah STAVBA PC A SPRÁVCE SÍTÍ 3 ÚVODNÍ SLOVO 3 PŘEDSTAVENÍ TUTORKY 4 HARDWARE 5 ZÁKLADNÍ POJMY NĚCO MÁLO TEORIE 5 BITY A BYTY (BAJTY) 5 HARDWARE A SOFTWARE 5 BEDNA A VŠE UVNITŘ 6 BEDNA KEJS 6 ZDROJ 6 PROCESOR 6 PAMĚTI 7 DISK 7 ZÁKLADNÍ DESKA 8 GRAFICKÁ KARTA 9 ZVUKOVÁ KARTA 10 SÍŤOVÁ KARTA 10 V BEDNĚ JEŠTĚ MŮŽE BÝT 11 TELEVIZNÍ KARTA 11 MECHANIKY 11 ČTEČKY A DALŠÍ VYMOŽENOSTI 11 MONITORY, DIAPROJEKTORY 12 CRT 12 LCD 12 PROJEKTORY LCD, DPL 12 KLÁVESNICE, MYŠI, TABLETY, SKENERY, DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁTY 13 KLÁVESNICE A MYŠKA 13 TABLET 13 SKENER 13 DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁT 13 Strana 1

2 TISKÁRNY, MULTIFUNKCE 14 INKOUSTOVÉ TISKÁRNY 14 LASEROVÉ TISKÁRNY 14 MULTIFUNKČNÍ TISKÁRNY 14 NOTEBOOKY, NETBOOKY, PDA, KOMUNIKÁTORY 15 MALÝ, MENŠÍ, NEJMENŠÍ 15 ZÁKLADY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ 16 ZÁKLADNÍ POJMY 16 SÍŤ 16 ROZDĚLENÍ SÍTÍ 17 PODLE VELIKOSTI 17 PODLE POUŽITÝCH PŘENOSOVÝCH MÉDIÍ 17 KAŽDÝ MÁ, CO POTŘEBUJE? 19 SÍTĚ PEER TO PEER 19 SÍŤ NA BÁZI SERVERU 19 SÍŤOVÉ TOPOLOGIE 19 PLÁNOVÁNÍ SÍTĚ 20 AKTIVNÍ PRVKY 20 NEAKTIVNÍ PRVKY 20 SÍŤOVÉ PROTOKOLY 22 TCP/IP 22 ADRESOVÁNÍ IP 22 TŘÍDY IPV4 ADRES (IPV6) 23 DHCP A DNS 23 SÍŤOVÉ OPERAČNÍ SYSTÉMY 23 PRACOVNÍ SKUPINY VE WINDOWS A PŘÍSTUP K NIM 23 SDÍLENÍ SLOŽEK A TISKÁREN VE WINDOWS 24 Strana 2

3 Stavba PC a správce sítí Úvdní slv Buducnst pčítačvých technlgií je určitě brvská a tak plemizvat rli pčítačů by asi neměl smysl. Každý z nás ttiž ví, že pčítačvá technlgie je něčím, bez čeh se v žádném případě nebejdeme. Pčítače samy sbě nám na jednu stranu dávají mžnst svbdy a na druhu nás i mezují. Je ttiž třeba, aby naše pčítačvé dvednsti byly na takvé výši, abychm v dnešním přetechnizvaném světě bstáli. Je t ale velmi nárčná cesta. V tmt kurzu se pdíváme na pčítač z druhé stránky. Prjdeme přehledem kmpnent, z kterých se pc skládá a druhá kapitla nás prvede sestavením malé pčítačvé sítě. Strana 3

4 Představení tutrky Dbrý den, mé jmén je Michaela Mudrchvá a jsem Vaše tutrka. V rce 1992 jsem začala pracvat ve státní správě, byla jsem spluzakladatelku Infrmačníh a datvéh centra, které uváděl výpčetní techniku mezi pracvníky úřadů. Náplní byl nejen zašklvání, ale i řešení technických prblémů, správa uživatelských prgramů, grafické návrhy a jejich realizace. Práce s pčítačem se mi už tehdy stala kníčkem. Ale změnila jsem zaměstnavatele a začala pracvat jak prgramátrka v mezinárdní splečnsti. P jedntvárné práci jsem se rzhdla pr další změnu. Slžila jsem testerské zkušky knceptu ECDL na PF UK a začala pskytvat lektrské služby v blasti výpčetní techniky. V rce 2005 jsem dknčila studium piltních mdulů Prfesníh vzdělávání tutrů n line kurzů na ZČU v Plzni a začala se napln věnvat e Learningu. Chýlí se ke knci také mé magisterské studium na ČZU v Praze na Fakultě živtníh prstředí. Bydlím se svu stále rzrůstající se rdinu skr na samtě (bhužel bez lesa) v malé vesničce kusek d Mstu, kde si užívám klid, který mi ve městě tlik scházel. Ráda Vás prvedu tímt kurzem a pmůžu při jakýchkli studijních btížích. Přeji Vám mnh trpělivsti a píle při studiu! Strana 4

5 Hardware Základní pjmy něc mál terie Bity a byty (bajty) Všichni si zajisté pamatujeme ze škly, že pčítač pracuje ve dvjkvé sustavě. Tu si zde vysvětlvat nebudeme, jen si připmeneme, jak jsu infrmace ukládány (kdekliv, kdykliv a kamkliv). Nejjedndušší jedntce, která nabývá hdnt An/Ne a nese tedy 0 neb 1 se říká bit (zkratka b). Abychm mhli úspěšně d nul a jedniček zabalit celu naší abecedu a mnhé další znaky, ptřebujeme k tmu 8bitů, cž je 1bajt (zkratka B). 8bitů = 1Bajt 1024B = 1KB V dalších násbcích pstačí, pkud si zapamatujeme následující převdy: 1024KB = 1MB (megabajt) 1024MB = 1GB (gigabajt) 1024GB = 1TB (terabajt) Hardware a sftware Hardware je celkvý název pr technické vybavení pčítače a napak je sftware vybavení prgramvé. Každý pčítač ptřebuje perační systém, nejčastěji je t MS Windws. Nejnvější verze se jmenuje Windws 7, předchůdce byly Visty (a XP, 2000, ME, NT, 98, 95). Systém umžňuje statním prgramům využít všechn technické vybavení, které má k dispzici. Pmcí prgramů pak vytváříme datvé subry, které se ukládají na disk. Více správě subrů a slžek je uveden v první kapitle. Strana 5

6 Bedna a vše uvnitř Bedna kejs D nějaké krabice musíme všechny sučásti nacpat tak, abychm vytvřili funkční a výknný pčítač říkáme jí bedna case (kejs) a vybíráme pdle veliksti: ATX (nrmální velikst, ještě rzlišujeme pdle pzic na mechaniky) mikratx (záměrně zmenšený kejs, využívá se např. jak mderní multimediální centrum) Více skříních na Wikipedii: sk%c5%99%c3%ad%c5%88 Zdrj D "kejsu" patří samzřejmě zdrj napětí, je na 230V (s převdem na 12 a 5V) a vybíráme z různých výknů. Označení je stejné jak u kejsu, t znamená ATX. Pr jednduchý pčítač, který nemá mnh přídavných sučástí a je určený puze pr kancelářské práce vystačíme s výknem 300W. U pčítačů, které pužijeme na nárčné aplikace, zvlíme výkn zdrje 450 až 700W. Prcesr Prcesr je mzek celéh pčítače, vyknávající všechny perace. Na jeh výknu značně závisí výkn celéh pčítače. Prcesr je dán architekturu (typem) a frekvencí, na které funguje, ta se udává v GHz gigahertzích za sekundu. Dnešní trh zná dva nejvýznamnější výrbce prcesrů a t Intel a AMD. Označení prcesru se skládá z firmy, názvu prcesru a jeh frekvence (např. Intel Pentium 4 2,6GHz, neb AMD Athln ). Různé architektury prcesrů vyžadují různé patice. Patice je míst na základní desce, kam prcesr přesně zapadne díky pinům. Sučasné prcesry vyžadují chlazení, jsu sučástí prcesru při nákupu, ale nelitujte peněz a připlaťte si za chlazení výknnější a tišší. Strana 6

7 Více prcesrech a jejich chlazení na Wikipedii: 4%8D%C5%AF Paměti Prcesr prvádí všechny své instrukce v prstru, kterému říkáme perační paměť (RAM). Paměť stejně jak prcesr je závislý na zdrji napětí, p vypnutí pčítače tedy v paměti nic nezůstává. Při běhu pčítače je d paměti zavedena část systému (jádr) a pak prgramy, se kterými právě pracujeme. Pkud máme tevřen mnh prgramů a perační paměť nemá dstatečnu kapacitu, vypmůže prstrem disk, avšak za znatelnéh zpmalení systému. Pdle rychlsti se paměti značí písmenky např. SDRAM, DDR, DDR II a číslem značící kapacitu, např. 1024MB (1GB), 2048MB (2GB). Všechny typy pamětí na Wikipedii: Disk Knečně se dstáváme k nejznámější sučásti PC a t je disk. Na disk se ukládají subry a slžky, a dkud je nesmažeme, tak tam zůstanu. Nejedná se jen naše data ulžená nejspíše ve slžce Dkumenty, ale i instalaci celéh systému a všech prgramů. Disky rzdělujeme pdle připjení k základní desce na IDE (starší a pmalejší přístup na disk) a SATA (I, II). Nejdůležitějšími parametry disku je jeh kapacita, udává se v GB (např. 750GB), rychlst táček a vyrvnávací paměť. Více pevném disku na Wikipedii: Strana 7

8 Základní deska Na základní desku se umísťují všechny díly pčítače. Buď se d desky zasunu d sltů (karty), d patice/scketu (prcesr), banků (paměti) aneb se připjí pmcí knektrů na kabelech (disky). Desky se různí typem patice pr prcesr, ale nejen pdle výrbce, ale i pdle typu prcesru, takže d desky určené pr prcesr Intel Celern nepůjde prcesr Intel Pentium. D sučasných desek jsu většinu integrvány grafické a zvukvé čipy, které nahrazují graficku a zvukvu kartu. Samzřejmstí je i integrvaná síťvá karta. Prtže je deska největší díl pčítače a prpjuje všechny sučásti, ptřebuje vládací prgram BIOS, který řídí chd celéh pčítače a zavádí perační systém. Slty, které může základní deska bsahvat: PCI Dříve běžně pužívaný slt pr všechny rzšiřující karty, pzději už nestačil pžadavkům grafických karet. V sučasnsti je vytlačván PCI Express sltem. AGP Navržen speciálně pr grafické karty. Je výrazně rychlejší než PCI, ale vyskytuje se už jen u starých základních desek (Scket A, Scket 478 ). PCI Express Nástupce PCI a AGP. Funguje jak univerzální slt pr připjení jakéhkliv standardníh typu přídavných karet (grafické, zvukvé, síťvé a další karty). Dsahuje mnhem vyšších přensvých rychlstí než předchůdci. Externí knektry, které jsu umístěné na zadním panelu základní desky USB univerzální způsb připjení zařízení k pc PS/2 připjení myši neb klávesnice Firewire sérivé připjení (alternativa USB) esata externi připjení datvých zařízení (disků), výhdu je vyšší přensvá rychlst, než USB (SATA je vnitřní knektr na připjení pevných disků) COM sérivý prt (nepužívá se) LPT paralelní prt (nepužívá se) VGA připjení mnitru (nahrazen DVI) DVI připjení zbrazvacíh zařízení (mnitru, datvéh prjektru) Strana 8

9 HDMI připjení nekmprimvanéh brazvéh a zvukvéh signálu v digitálním frmátu knektry zvukvé karty LAN připjení pčítače d sítě (většinu knektrem RJ45) Více základních deskách (slty, knektry, zařízení, veliksti) se dzvíte na Wikipedii: Grafická karta Grafická karta umžňuje zbrazení (systému) na mnitru. Pr práci v kanceláři stačí grafická karta integrvaná, kdežt pr práci s nárčnu grafiku ptřebujeme kartu s rychlým grafickým jádrem, pamětí a prpustnstí sběrnice. Sběrnice funguje jak mst mezi jádrem a pamětí. Výrbců kvalitních grafických karet není mnh, nejznámější jsu nvidia a ATI. Stejně jak u prcesrů i zde se značují jedntlivé typy jménem a číslem řady, např. nvidia GeFrce 8600GT, neb ATI Sapphire HD3850. Slty, které grafická karta pužívá, nesu značení PCI, AGP 2x, 4x, 8x, PCI Ex. Více grafických kartách na Wikipedii: Strana 9

10 Zvukvá karta Z názvu je zřejmé, že tat sučást pčítače ptěší milvníky hudby. Díky kvalitní zvukvé kartě a reprduktrům můžeme mít z hudby pravdvý pžitek. U integrvaných zvukvých karet platí t samé jak u grafických, pr pravdu kvalitní pslech na zvukvé kartě (a na reprduktrech) nešetříme. Standardem je dnes prstrvý zvuk 7+1. Slty pr zvukvu kartu jsu PCI, PCI Ex. Více zvukvých kartách na Wikipedii: Síťvá karta Síťvá karta umžňuje prpjení pčítače d sítě. Vytváří z přenášených dat pakety a ty pdle síťvéh prtklu cestují sítí. Síťvé karty pužívají k přensu dat kabel UTP, ale existují i bezdrátvé síťvé karty s anténu, pmcí které karta kmunikuje. Více se dzvíme v následující kapitle, která se zabývá právě sítěmi. Slty, kam umísťujeme síťvu kartu, jsu PCI, PCI Ex. Více síťvých kartách na Wikipedii: TIP! Statická elektřina je prevít! Až budete stavět svůj první pc (neb jen vyměňvat některé díly), dejte si veliký pzr na přens. Nejchulstivějšími díly jsu základní deska a prcesr. U základní desky je v krabici vždy přibalena antistatická pdlžka, kteru pužívejte při nastavvání jumperů. Základní desku pak přišrubujte d kejsu pmcí šrubků (také v krabici). Pkud by přens statické elektřiny přeci jen nastal, základní desku tak spálíte a záchrana už není mžná. Strana 10

11 V bedně ještě může být: Televizní karta Televizní karta přivádí televizní vysílání d pčítače a následně na mnitr. Záznam se dá následně upravvat pmcí speciálních prgramů na úpravu videa. Slty pr televizní karty jsu PCI. Mechaniky Mechaniky jsu zvláštní skupinu záznamvých médií. Nejstarší mechaniku je bezespru disketa (5¼ 770KB), kteru následvala disketa s větší kapacitu (3½ 1,44MB). Ani jedna z nich se v sučasné dbě nepužívá. K dispzici máme mechaniky cd rm (5¼ 700MB) a dvd (5¼ 4,7GB) s mžnstí nejen čtení, ale i zápisu a mazání. Mechaniky se připjují k základní desce pmcí rychléh SATA rzhraní, pdbně jak pevný disk, neb též pmcí IDE kabelů (starší způsb). Čtečky a další vymžensti Naštěstí pryč je ta dba, kdy jsme ukládali svá data na diskety. Diskety nahradili usb flash disky, všemi blíbené paměťvé zařízení, které může uchvávat velké mnžství dat a připjuje i dpjuje se za chdu pčítače. Výhdu je rychlá dba čtení i zápisu, srvnatelná s pevným diskem v pčítači a v nepslední řadě i cena. Pdbná přensná zařízení jsu datvé karty, které mají různu velikst (pdle th je značíme) a také různu kapacitu. Nepřipjují se pmcí usb, ale jsu sučástí např. mbilních telefnů, PDA a digitálních ftaparátů. Čtečky těcht karet si můžeme klidně umístit d pc, jak další mechaniku, která čte všechny dstupné frmáty datvých karet. Příkladem jsu tyt druhy karet: CmpactFlash (CF) Memry Stick (Pr, Du, Micr) MultiMediaCard (MMC) Secure Digital (SD, SDHC) Picture Card (xd) Více na Wikipedii: Strana 11

12 Mnitry, diaprjektry Mnitr je zbrazvací zařízení, fyzická sučást pčítače. Nedávn mi vlala radu má drahá teta, chtěla si kupit pčítač a zdál se jí, že ji v bchdě chtějí napálit. Nemhla pchpit prč k té malé televizi (mnitru) ptřebuje i velku hlučnu bedýnku s ventilátrem. CRT Označení CRT nesly první pužívané mnitry. Zbrazvání dat pracuje na způsbu klasické televize. Samzřejmě pkrk jde dál a tak jsu tyt mnitry vytlačvané typem LCD. LCD Nižší sptřeba a hmtnst, vyšší zbrazvací rzlišení, větší psychická phda při práci, ptřeba méně místa a také hezčí design t jsu argumenty pr LCD mnitr. V nabídce je nepřeberné mnžství, vybíráme pdle veliksti (v palcích), rzlišení (v pixelech) a dby dezvy (v milisekundách). Prjektry LCD, DPL D tét skupiny krmě dataprjektrů patří ještě prjekční plátna a interaktivní tabule. Prjektry se vyrábějí technlgií LCD neb DPL. Pr běžnéh uživatele není rzdíl viditelný, fajnšmekři se musí rzhdnut, c, kde a kam budu prmítat. Více se dzvíte z internetvých článků, např. jsu rzdily mezi dlp a lcd technlgii zphledu uzivatele clanky/lcd x dlp Strana 12

13 Klávesnice, myši, tablety, skenery, digitální ftaparáty Klávesnice a myška Klávesnice a myška jsu vstupní zařízení na vládání pčítače. Napájeny jsu z pčítače (pkud nepužíváte bezdrátvé ty mají uvnitř zabudvanu baterii) a k pčítači jsu připjeny pmcí rzhranní USB (nejčastěji) neb PS2. Tablet Tablet je plhvací zařízení bdélníkvéh tvaru, který snímá phyb speciálníh pera a přenáší h d pc. V sučasné dbě tablety vytlačují Tablet PC, cž je buď PDA, neb ntebk v kmbinaci s dtykvým displejem. Ovládá se pmcí myši, neb speciálním perem. Skener Další vstupní zařízení, tentkrát na snímání předlhy d digitální pdby. Nejčastěji je sučásti multifunkčních tiskáren. Digitální ftaparát Ftaparát zaznamenávající braz rvnu v digitální pdbě. Data (ftky) se ukládají ve frmě subrů (většinu jpg) na datvé paměťvé karty. Ftaparát následně připjíme k pc pmcí USB kabelu, neb paměťvé karty vlžíme přím d čtečky karet. Kritéria pr výběr ftaparátu jsu pravdu bsáhlá, zde se dzvíte více: 616D3CAE0FC5F4C9C125746A html Na největším českém serveru, který se zabývá digitální ftgrafií, vychází bsáhlý seriál výběru th správnéh ftaparátu. Strana 13

14 Tiskárny, multifunkce Prbrali jsme splečně vstupní zařízení pc, čeká nás výstupní zařízení. An, jsu jimi tiskárny, bez nichž bychm se vůbec nebešli. Díky rychlému vývji si vybíráme už z cenvě dstupných tiskáren, lišících se způsbem tisku a velikstí papíru. Výchzí velikstí jsu nejpužívanější A4, následně A3 (s velikstí papíru rste i cena tiskárny), velkfrmátvé tiskárny A2,A1, a kmu by ani tat velikst nestačila, musí sáhnut p pltru. Inkustvé tiskárny Tisknu pmcí malých inkustvých kapiček, které tryská na papír tiskvá hlava. Inkustvé náplně cartridge se vyrábějí v barevném mdelu CMYK. A t buď barevné (CMY) a černé (K) zvlášť, aneb každá jedntlivá barva ddělená (C, M, Y, K). Nemusíme tak kupvat celu barevnu sadu, když nám jedna barva djde. Inkustvé tiskárny jsu velmi rzšířené, mají nízku přizvací cenu, ale vyšší náklady na tisk v prvnání s laserem. Barevný mdel CMYK je zde: Laservé tiskárny I laservé tiskárny tisknu v barevném mdelu CMYK a pracují na stejném principu jak kpírky. Náplně se jmenují tnery. Přizvací cena je sice vyšší, ale bhatě se vyplatí při častějším tisku. Laservé tiskárny se na rzdíl d inkustvých vyrábějí jak barevné tak černbílé. Multifunkční tiskárny Multifunkce, též někdy značvané PSC (Print Scan Cpy) v sbě spjují funkce nejpužívanějších zařízení. Existují i multifunkce s faxem, kdy krmě tiskárny, skeneru a kpírky bsahuje tiskárna ještě mdem, který se prpjí s telefnní zásuvku. Nainstalvaný vladač pak jednduše umžňuje desílat a přijímat faxy. Cenvě dstupné inkustvé multifunkce jsu ideální d dmácnsti, kdy četnst tisku není tak vyská. Strana 14

15 Ntebky, netbky, PDA, kmunikátry Malý, menší, nejmenší Ntebk, netbk, laptp, PDA a kmunikátry jsu dnes běžně dstupné. Cena se dvíjí d vybavení, výknu, veliksti a váze. Ntebky jsu na úrvni srvnatelné s cenu stlních pčítačů, některé mdely vydrží dknce pracvat i více než 8 hdin na vlastní baterie. Jsu t přensné sbní pčítače se vším všudy a svým výknem a vybavením klasické plně nahradí stlní pčítače. Každý ntebk se skládá ze stejných hardwarvých sučástí, jak pčítač. Kmpnenty mají jen přizpůsbené parametry (hlavně zmenšené rzměry a sníženu energeticku nárčnst). Pkud vybíráte ntebk, musíme si ujasnit, stejně jak před nákupem pčítače, k čemu bude služit. Důležité parametry, pdle kterých ptm dpručujeme ntebk vybírat, jsu velikst brazvky, typ prcesru, velikst perační paměti, typ grafické karty (v případě, že chcete ntebk využívat i na pčítačvé hry neb pracvat s multimédii), hmtnst a případně mnžství ddané výbavy. Důraz by měl být kladen i na přítmnst adaptérů pr přístup k WiFi bezdrátvým sítím neb mžnst spjení pmcí technlgie Bluetth. S výběrem nám pmhu vždy aktuální infrmace nvých typech ntebků, zveřejňvané na stránkách například: Strana 15

16 Základy pčítačvých sítí Základní pjmy Síť Pčítačvu sítí se rzumí prpjení pčítačů mezi sebu. I dva pčítače prpjené kabelem už tvří síť. Čím více pčítačů d sítě zapjujeme, tím více síťvých zařízení budeme ptřebvat. Největší sítí, kteru známe, je síť Internet. V pdstatě je t bří síť, která spjuje mnh jedntlivých menších sítí. Samzřejmě prpjením pčítačů d sítě získáme spustu výhd. Asi nejdůležitější je sdílení subrů, slžek a tiskáren. Pčítače v síti pskytují pr uživatele prstředky pr vzájemnu kmunikaci. Strana 16

17 Rzdělení sítí Sítě můžeme dělit pdle něklika hledisek, například pdle druhů přenášených signálů (analgvé a digitální), ale nejčastější dělení je pdle rzsahu. Pdle veliksti LAN lkální síť, pčítače a periferní zařízení prpjené v jednm místě. Většinu jsu t sítě firemní, neb dmácí, které mají vyské přensvé rychlsti, ale malý dsah. Z uvedenéh vyplývá, že se jedná sítě v sukrmém (sbním) vlastnictví. WAN rzlehlá pčítačvá síť, kmunikující na veliké vzdálensti. Přensvé rychlsti se liší pdle typu sítě. Síť WAN spjuje na různých místech sítě LAN. Krásným příkladem je síť Internet. Mezi LAN a WAN bychm mhli vtěsnat síť MAN metrplitní síť, prpjující lkální sítě v zástavbě města, ale nyní jsu i tyt sítě tak rzsáhlé, že mluvíme WAN. Aby výčet byl úplný, pslední sítí je PAN sbní síť, která prpjuje většinu puze sbní zařízení (pda, mbilní telefn, ntebk). Pdle pužitých přensvých médií Přensvá média jsu technické prstředky, kterými prpjujeme jedntlivé pčítače, pčítače se serverem, síť se sítí. Je tedy jasné, že s každu větší sítí je ptřeba kmbinace přensvých médií, prtže každý z nich má jiné užitné vlastnsti. Metalické kabely Krucená dvjlinka UTP max. délka bez ztráty dat je cca 100m (pté je nutný repeatr pakvač), dělí se dle pužití d Kategrií a zapjují se různými způsby d kncvky RJ45, přensvá rychlst je cca10 200Mb/s Kaxiální kabely max. délka může být až 250m, přensvá rychlst je 10 20Mb/s Optické kabely ztráta signálu p km, velmi kvalitní a drahý spj, krmě klasickéh pužití je využíván na prpjení kntinentů pd mřem, Rádivé bezdrátvé spje Bd bd: mikrvlnné spje střední vzdálenst (např. 50km při přímé viditelnsti), přensvá rychlst je 8 40Mb/s Bd více bdů: technlgie Wi Fi Vzdušný bezdrát (laser, infra) Ultrazvukvý spj Strana 17

18 K velmi častému pužití bezdrátvéh spje služí antény. Dělíme je d něklika skupin, dle rzsahu, dsahu a směru: Sektrvé (stupně) Panelvé (čtverec) Všesměrvé (tyč) Parablické (parabla) Směrvé (parablické sít) Strana 18

19 Každý má, c ptřebuje? Sítě peer t peer Pčítačvá síť peer t peer představuje velmi jednduchu a levnu metdu na prpjení více pčítačů d sítě. Tat síť nevyžaduje server a perační systém, pčítače fungují jak server a klient zárveň. Ač je tt zapjení výhdné, má svá mezení. Především je t v pčtu pčítačů, jejichž pčet by neměl překrčit čísl 10, (aby pčítač byl schpen pracvat také pr nás a nejen sdílet data a tiskárny pr jiné). Další prblém tu představuje bezpečnst, sdílíme svá data s statními. I přes tat mezení zůstává síť typu peer t peer ideální pr dmácnsti a malé firmy. Síť na bázi serveru Větší pčítačvé sítě LAN se skládají z klientských a servervých pčítačů. Klientem je uživatelský pčítač, který je připjen d sítě a využívá služeb serveru. Server s velku diskvu kapacitu služí pr ptřeby klientů, pskytuje jim zdrje dat, uživatelské prgramy a v nepslední řadě i připjení na internet. Pr velké firmy má smysl přízení něklika serverů, z nichž každý bude pskytvat frmu aplikace specifické služby. Dle nich pak servery dělíme na: Subrvé (FileServer) Tiskvé (PrintServer) Kmunikační Aplikační Webvé (WebServer) Ostatní Síťvé tplgie Pr zprvznění sítě LAN si můžeme vybírat z různých tplgií. Tplgie je způsb zapjení pčítačů pmcí síťvých prvků (aktivních i neaktivních). Dle mdelů rzeznáváme tyt tplgie: Sběrnicvá tplgie (ethernet pasivní technlgie, všechny PC připjeny k páteři, vznikají klize, pužití kaxiálníh kabelu a T knektru, mezení délku, zastaralé) Hvězdicvá tplgie (ethernet, PC připjeny kabelem d ústředníh zařízení hubu/switche, snadn rzšiřitelné, mezené jen kapacitu prtů ve switchi, avšak ty jdu spjit, je t nejpužívanější způsb připjení) Kruhvá tplgie (tken ring, uzavřené spjení fyzický kruh, aktivní technlgie, typické pr rzsáhlé pčítačvé sítě) Strana 19

20 V praxi při budvání LAN sítě se nevyužívá puze jednh mdelu, ale spjení různých technlgií dle pžadavků. Plánvání sítě Při plánvání sítě musíme velmi pečlivě zvážit naše ptřeby. Klik pčítačů a kde umístěných bude v síti? C všechn budu uživatelé sítě sdílet? Je ptřeba jeden server, neb více specializvaných? Jak síť prste? Nezanedbatelná tázka je i výše rzpčtu. Aktivní prvky Jak jsme si již řekli, k prpjení pčítače d sítě jakékliv tplgie jsu ptřeba síťvé prvky. Ty dělíme na aktivní a neaktivní. Na aktivní se nyní pdíváme blíže. Síťvá karta servervá víceprtvá a uživatelská jednprtvá síťvá karta je umístěná ve sltu na základní desce PC, d síťvé karty patří kabel, který fyzicky PC připjí k síti, každá síťvá karta má svu unikátní hardwarvu adresu MAC, která se pužívá k identifikaci PC v síti Rzbčvač hub centrální prpjvací bd pr síť LAN, umžňuje větvení sítě pdle pčtu prtů, ale data z pčítačů předává na všechny prty a tak dchází k zahlcení segmentů sítě, je neefektivní pr větší sítě Přepínač switch též prpjvací bd pr LAN jak hub dispnující větším či menším pčtem prtů, avšak směrvání prvádí inteligentně, analyzují prcházející infrmace (pakety) a rzhdují, kam je předat dál Opakvač repeater každý typ kabeláže má své mezení v přensu dat, p určité délce signál slábne a přestává být čitelný, pakvače umístěné v příslušných vzdálenstech signál zesílí a pšlu h dál Mst bridge ve větších sítí spjuje jedntlivé segmenty a tím tak zmenšuje rizik přetížení sítě Směrvač ruter má svůj vlastní perační systém, tudíž více nastavitelných funkcí, prpjuje/rzděluje dvě sítě mezi sebu, například mezi LAN a WAN Tip! Pkud je t jen trchu finančně mžné, chraňte aktivní prvky před výpadkem prudu zálžním zdrjem energie UPS. Neaktivní prvky K vytvření sítě neptřebujeme puze prvky aktivní, ale i neaktivní. Mezi neaktivní patří d samých pčátků pčítačvých sítí kabely. Kaxiální kabely se pužívají minimálně, jednznačně vede krucená dvjlinka UTP. Je slžena ze 4 párů, z nichž každý je jinak barevný. UTP má distanční mezení, p 100m se signál začne ztrácet a je nutné pužít jakýkli aktivní prvek, aby signál zesílil. Kabel zaknčujeme pmcí krimplvacích kleští knektrem RJ45 a t pdle následujících nrem: Strana 20

21 Nrma A barvy zleva: BZ, Z, BO, M, BM, O, BH, H Nrma B barvy zleva: BO, O, BZ, M, BM, Z, BH, H Díky nrmám máme k dispzici něklik kmbinací, kde vzniknu dva typy kabelů. Kabel přímý, který služí k prpjení síťvé karty v PC s aktivním prvkem sítě a kabel křížený, který prpjí puze dva PC mezi sebu. Přímý kabel Nrma A Nrma A Nrma B Nrma B Křížvý kabel Nrma A Nrma B V praxi se nejčastěji pužívá přímý kabel pdle Nrmy B. Strana 21

22 Síťvé prtkly V tmt článku si ukážeme, jaké prtkly pužíváme v pčítačvé síti. Všichni víme, že prtkl je subr pravidel, které bychm měli ddržvat, abychm si mhli pmcí sítě vyměňvat infrmace. TCP/IP Je nejčastěji využívaným prtklem na síti Internet. Prtkl TCP/IP pužívá většina peračních systémů (Windws, Linux) jak svůj výchzí prtkl. Tent prtkl se stará přístup k síti a následný přens dat. Vyjmenujme si některé základní služby (aplikační prtkly), s kterými se běžně setkáváme na internetu: http přens www stránek d prhlížečů https zabezpečený přens www stránek (nadstavba prtklu http) ftp rzhraní pr přens většíh mnžství dat (subrů) pp3 server příchzí pšty smtp server, který se stará deslání pšty telnet připjení vzdálené stanice Adresvání IP Prtkl IP je základní prtkl sítě Internet. Řídí je jím pužíváni IP adres, které jsu jedinečné lgické adresy přidělvané každému PC a statním zařízením (ruter) v síti. Nejčastěji je pužívaná verze 4 (IPv4), ale z důvdu nedstačujícíh pčtu IP adres se pstupně peračními systémy přechází na IPv6. IPv4 je 32 bitvé čísl, které v LAN sítích většinu přiděluje DHCP server a vypadá např. takt: IPv6 je 128 bitvé čísl a vypadá např. takt: 2001:718:1c01:16:214:22ff:fec9:ca5 Více na Wikipedii: Strana 22

23 Třídy IPv4 adres (IPv6) IP adresy rzdělujeme na veřejné a vnitřní, kde vnitřní jsu puze pr ptřeby LAN sítě, na internetu se nikdy nebjeví. Abychm se v rzdělení vyznali, vznikly třídy (A, B, C neveřejné), (D, E veřejné IP). Třídy jsu zbytečně slžité a naštěstí jejich pužívání se již velmi mezil. DHCP a DNS DHCP server služí k autmatickému přidělvání vnitřních IP adres kncvým stanicím v lkální síti. Sučasně s IP psílá adresu DNS serveru, masku sítě a IP adresu nejbližší brány (ruteru). DHCP je tedy phdlný způsb, jak nastavit, ppřípadě přečíslvat adresy IP v lkální síti. DNS server překládá IP adresy d srzumitelných dménvých názvů a napak. DNS dmény pužíváme každý den, když pracujeme na internetu. Například výše uvedenu IP adresu by DNS server přelžil jak Síťvé perační systémy Správce sítě, neb chcete li administrátr, řídí přístupy uživatelů d sítě. Nastavuje přístupvá práva ke zdrjům dat, k síťvým prgramům a tiskárnám. Vše díky síťvému peračnímu systému, který je nainstalván na serveru. Operační systém dělá ze serveru řídící centrum pr veškeré pžadavky ze stran klientů. Mezi nejznámější síťvé perační systémy patří: Micrsft Windws server 2003 Micrsft Windws server 2008 Nwell NetWare 6.5 FreeBSD (Unix) Slaris (Unix) GNU/Linux (Unix) Pracvní skupiny ve Windws a přístup k nim V případě větší sítě umžňuje systém Windws pužívat rzdílně pjmenvané pracvní skupiny. Každá skupina je lgicku uzavřenu jedntku, kde je mžn sdílet disky, slžky, subry a tiskárny, aniž by práva uživatelů musel nastavvat správce sítě. Pjmenvání skupiny najdete v Ovládacích panelech Systém Název pčítače, Změnit. Strana 23

24 Sdílení slžek a tiskáren ve Windws V síti Windws lze sdílet jak jedntky (disky), tak samtné slžky. Server, který bstarává sdílení, se jmenuje subrvý server a pskytuje úlžiště pr subry a slžky, samzřejmě jen těm uživatelům, mající přístupvá práva. Ty přiděluje správce sítě na základě skupin, kde každá skupina má stejná práva a správce tak nemusí nastavvat právnění jedntlivě. Každé právnění má tři úrvně: Úplné řízení uživatel může vytvářet slžky, mazat je a měnit jim úrvně právnění Změny uživatel může slžky a subry přidávat, číst, ale nemůže je dstraňvat Čtení uživatel má práv puze pr čtení, nelze mazat, kpírvat, přejmenvávat Pkud máte přístup k síťvým sdíleným jedntkám, najdete je v iknce Oklní pčítače, ppřípadě jak připjené disky v Tent pčítač. Krmě subrů a slžek, můžeme sdílet i tiskárny. Server, který zajišťuje tut službu, se nazývá tiskvý server a funguje tak, že dkumenty, které chcete tisknut, se zařadí d tiskvé frnty a čekají, až na ně přijde řada. Tiskárna musí být připjena rvnu k serveru, neb k pčítači v síti (ten musí být v případě ptřeby tisku zapnutý). Tiskárnu, kteru máte práv sdílet, si můžete přidat stejným způsbem, jak kterukliv jinu tiskárnu (Ovládací panely Tiskárny Přidat tiskárnu, Umístění v síti) Strana 24