LÉKAŘSKÁ SEKCE ČTVRTEK 16. ČERVNA ZAHÁJENÍ KONGERESU 8:00 I. BLOK PŘEDNÁŠEK 8:30 10:10

Transkript

1 LÉKAŘSKÁ SEKCE ČTVRTEK 16. ČERVNA ZAHÁJENÍ KONGERESU 8:00 I. BLOK PŘEDNÁŠEK 8:30 10:10 1. Ballay R., Landor I., Růžička F. 7 ALOPLASTICKÉ MATERIÁLY A JEJICH CITLIVOST KE KOLONIZACI I. ortopedická klinika 1. LF UK, FN Motol, Praha V podmínkách mikrobiologické laboratoře in vitro byly testovány nejčastěji užívané aloplastické materiály v obvyklých povrchových úpravách cílenou kontaminací mikrobiálními agens nejčastěji se vyskytujícími při hluboké infekci totální náhrady. Hlavní otázkou bylo zjistit, jak jsou aloplastické materiály primárně odolné vůči bakteriální kolonizaci při různých povrchových úpravách. Určitou limitací naší práce je hodnocení porézních povrchů in vitro. které vykazují zvýšenou citlivost ke kolonizaci. Porézní titan a zejména pak jeho hydroxyapatitová vrstva totiž značně akcelerují osídlení povrchu osteoblasty a tak i osteointegraci implantátu do kostního lůžka. Mikrobiální agens nemá prostor tento povrch kolonizovat. Problémem mohou být části porézních povrchů, které zůstávají mimo kontakt s kostí a jejich afinita ke kolonizaci tudíž zůstává trvale vysoká. Materiálem volby cementovaných implantátů je Vitalium, které má z kovových povrchů nejnižší citlivost ke kolonizaci. Materiálem volby pro konstrukci necementovaných implantátu jsou slitiny titanu. Problémem je osteoaktivní povrch, který není v kontaktu s kostním lůžkem. Jeho hrubost a porozita jsou zásadní pro dobrou osteointegraci, ale zároveň má vysokou afinitu ke kolonizaci bakteriemi. V součastné době pracujeme na biokompositní nanostrukturované vrstvě schopné výrazně zlepšit proces integrace implantátu. Tato vrstva kontrolovaně uvolňuje absorbované antibiotikum a tím umožní snížit riziko kolonizace povrchu implantátu. Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace (FN MOTOL) 2. Paračka M. 7 INFEKCE PO TOTÁLNÍCH ENDOPROTÉZÁCH A MOŽNOSTI JEJICH PREVENCE Městská nemocnice Ostrava Infekce po totálních endoprotézách patří mezi nejzávažnější komplikace, které ohrožují pacienta. Náročný a zdlouhavý způsob léčby často s nejistým výsledkem, nás vede k používaní stále lepších preventivních opatření. Nezbytná předoperační příprava a použití lokálních antiseptik vede k redukci kontaminace operační rány endogenní bakterialní flórou kůže. Respektování standardních postupů asepse minimalizuje výskyt infekčních komplikací s nutnosti revizních operací, snižuje ekonomické výdaje a zátěž pacienta. Autor prezentuje možnosti profylaxe infekčních komplikací po totálních endoprotézách a zhodnocení souboru pacientů na našem pracovišti 3. Váchal J., Mašek J. 7 TRABECULAR METAL - KRÁTKODOBÉ VÝSLEDKY PŘI REIMPLANTACI ACETABULÁRNÍ KOMPONENTY TEP KYČLE Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Trabecular Metal je vysoce porézní materiál z Tantalu, používaný jako fixační materiál povrchu ortopedických a dentálních implantátů. Tento biokompatibilní materiál vyniká 80% porozitou, konzistentní velikostí pórů, biomechanickými vlastnostmi podobnými spongiózní kosti a dobrou osteointegrací. Mezi jeho hlavní výhody patří možnost použití při implantaci acetabulární komponenty TEP kyčle při kostním defektu acetabula. Sledovali jsme 23 pacientů, kterým byla při revizní operaci acetabulární komponenty TEP kyčle implantována jamka Trabecular Metal. Pacienti byli operováni v letech , průměrný věk 70,3 let, průměrná doba sledování po operaci byla 17 měsíců (nejméně 6 měsíců). K hodnocení jsme použili Harris Hip Score (HHS) předoperačně a při poslední kontrole a výsledky jsme posuzovali v závislosti na velikosti defektu acetabula (Paprosky). Celkově jsme dosáhli průměrného zlepšení HHS o 33,8 bodu (z 39,9 na 73,7), přičemž větší rozdíl jsme zaznamenali u pacientů se závažnějším defektem acetabula dle

2 Paproského 2c-3b. Po dobu sledování pacientů jsme zaznamenali dvě komplikace - jednou hematom v ráně s nutností revize a evakuace, jednou malpozici acetabulární augmentace. Nezaznamenali jsme žádné aseptické uvolnění či infekční komplikaci. Naše první zkušenosti s acetabulárním implantátem Trabecular Metal jsou dobré, zejména pak u pacientů s výrazným kostním defektem acetabula. Tyto první nadějné výsledky se budou muset v budoucnosti potvrdit dlouhodobým sledováním většího množství pacietů. 4. Prokeš J., Jarošík J. 7 KOMPLIKACE TKA U OBOUSTRANNÉHO GENU VALGUM ARTHROTICUM Úrazová nemocnice Brno 5. Hořák J., Vališ P., Rouchal M., Burda J. 7 IMPLANTACE CERVIKOKAPITÁLNÍ NÁHRADY U ZLOMENIN PROXIMÁLNÍHO HUMERU Ortopedická klinika FN Brno a LF MU Cervikokapitální endoprotézu pažní kosti je možno využít u kominutivních, jinak nerekonstruovatelných, zlomenin proximálního humeru. Důležitou podmínkou je dobrý stav svalů rotátorové manžety ramene. V traumatické indikaci je implantace náročnější pro změněné anatomické poměry a nutnosti důsledné rekonstrukce rotátorové manžety. Výskyt komplikací je tedy častější než u implantací pro degenerativní onemocnění. V literatuře se udává frekvence pooperační nestability 1-25% a nutnost revizních operací 10-44%. Četnost periprotetických zlomenin je 1-2%. Na naší klinice jsme v letech implantovali 52 cervikokapitálních endoprotéz pažní kosti pro tříštivé zlomeniny proximálního humeru u 52 pacientů. Jednalo se o 38 žen a 14 mužů ve věku od 52 do 81 let. Nejčastěji jsme implantovali modulární náhradu firmy Lima. Follow up pacientů je 1-5 let s pokračujícím sledováním. Nejčastější komplikací v našem souboru pacientů je omezení rozsahu pohybu ramenního kloubu. Dalšími komplikacemi byly luxace v glenohumerálním kloubu s nutností konverze na reverzní náhradu a léze svalů rotátorové manžety. 6. Hanák R., Heblt V. 7 NAŠE ZKUŠENOSTI S ALL-INSIDE REKONSTRUKCÍ PZV Nemocnice Pardubického Kraje, Litomyšlská nemocnice Naše zkušenosti s All Inside technikou rekonstrukce předního zkříženého vazu Roman Hanák, Vít Heblt Oddělení ortopedie a traumatologie pohybového systému, Litomyšlská nemocnice Úvod: All Inside technika je nová metoda rekonstrukce předního zkříženého vazu v kolenu, využívající typ instrumentaria, zvaného FlipCutter, které umožňuje retrográdní vrtání femorálního i tibiálního kanálu v kosti pro uložení štěpu šitého s musculus semitendinosus, který fixujeme pomocí dvou TightRope. Základní myšlenkou této nové metody je anatomické cílení obou kostních kanálů do místa fyziologického úponu PZV při minimálně invazivním opracováním kosti a porušení měkkých tkání kolena, což dosavadní techniky úplně přesně neumožňovaly. Cíle: Cílem této přednášky je seznámit obecenstvo s výhodami a techniky All Inside, na základě našich téměř dvouletých zkušeností s operací předního zkříženého vazu touto metodou v indikaci akutní i plánované rekonstrukce PZV Metodika: Techniku All Inside při rekonstrukci předního zkříženého vazu využíváme na našem pracovišti ortopedie v litomyšlské nemocnici od listopadu 2014 zároveň s rekonstrukcí PZV za použití ST-G štěpu a interferenčních šroubů a nebo BTB štěpu. Zatím jsme tuto metodu rekonstrukce PZV aplikovali na 67 pacientech, z toho 9x byla rekonstrukce PZV provedena akutně. Cílem bylo zhodnotit rychlost rekonvalescence a průběh rehabilitace u pacientů operovaných tímto způsobem. Výsledky: U celkového počtu 67 operovaných pacientů technikou All Inside byly po 2 měsících dosaženy srovnatelné až lepší výsledky v pooperační rehabilitaci jako u operovaných za použití ST-G štěpu při zachování miniinvazivity. Po 2 měsících byl plný rozsah pohybu v kolenním kloubu zaznamenán prakticky u všech pacientů. Přes intenzivnější pooperační bolesti a pomalejší rozběh rehabilitace u akutních rekonstrukcí PZV, byl objektivní nález po 3 měsících shodný ve skupině akutně i odloženě operovaných. Z celkového počtu 67 operovaných pacientů nedošlo k selhání štěpu ani u jednoho pacienta.u akutně operovaných nedošlo ani v jednom případě k fibroartróze. Závěr: All Inside technika rekonstrukce předního zkříženého vazu nám umožňuje zatím nejanatomičtější cílení a uložení štěpu. Odběrem pouze šlachy m. semitendinosus dochází k menšímu oslabení hamstringů. Použití retrográdního vrtáku Flipcutter maximálně zachovává kost. Klade se důraz na přesné měření délky šlachy m. semitendinosus, která musí být nejméně 26cm dlouhá, abychom dostali quadruštěp délky 6-7cm. Při možném selhání štěpu není problém konverze na BTB, a naopak u pacientů po selhání BTB lze s výhodou tato technika použít, jelikož anatomické cílení nám umožní

3 vyhnout se při vrtání původním šroubům. Technika rekonstrukce PZV All-Inside se na našem pracovišti stala v současné době metodou 1. volby. 7. Kulhánek M., Heblt V. 7 AKUTNÍ REKONSTRUKCE KOLENNÍCH VAZŮ S UŽITÍM AUGMENTACE - PRVNÍ ZKUŠENOSTI Nemocnice Pardubického Kraje, Litomyšlská nemocnice Přednáška se zabývá ošetřením čerstvé vazivové léze kolenního kloubu s užitím augmentace v podobě FiberTapu. Jedná se o suturu předního křížového či mediálního kolaterálního vazu v akutní fázi. FiberTape je speciální pletený pásek z polyesteru a polyetylenu s vysokou molekulovou hmotností. Napnutí v průběhu suturovaného vazu zajistí stabilitu kloubu do plného zhojení původní léze. Tato metoda umožňuje časný návrat do běžného i sportovního života. Mezi zásadní indikační kritéria patří: akutní úraz, odtržení femorálního úponu předního zkříženého vazu, dostatečná pevnost a celistvost odtrženého vazu, compliance pacienta. Ke zvážení patří také současné poranění menisků s nutností sutury, kde je odlišná i následná rehabilitace. Kromě klasického artroskopického vybavení jsou využívány speciální nástroje (např. scorpion a další) a zejména materiál (FiberTape, FiberWire, SwiveLock, TightRope). Operační postup je zahájen vyšetřením pacienta v celkové anestezii, následuje artroskopické vyšetření, během kterého jsou verifikovány léze kolenních vazů. K rekonstrukci postranních vazů jsou užity dvě kotvičky Swivelock, kterými je ze dvou minimálních incizí fixován FiberTape v průběhu kolaterálního vazu. Rekonstrukce LCA spočívá v prošití odtrženého femorálního úponu vláknem FiberWire, který je následně protažen předvrtaným femorálním kanálem a fixován k plnému napnutí. FiberTape je femorálně zavěšen pomocí TightRopu a tibiálně opět pomocí kotvy SwiveLock. Pooperačně pacienti chodí o francouzských holích s ortézou cca 1-2 týdny, následuje intenzivní rehabilitace. Plná zátěž je možná po 4-6 týdnech, kontaktní sporty bývají povoleny obvykle za týdnů po operaci. Náš soubor obsahuje 18 pacientů. U 9 nebylo možné provést akutní rekonstrukci LCA, proto byla provedena akutně plastika all inside. Z dalších 9 zákroků byla 5x provedena rekonstrukce LCA, 2x rekonstrukce LCA a LCM, 2x rekonstrukce pouze LCM. Výsledky u všech pacientů odpovídají rehabilitačnímu plánu s časným zapojením do běžného života i sportovních aktivit. 8. Mrňková M. 7 ASK MEDIÁLNÍ RELEASE Ortopedická klinika FN Olomouc Parciální mediální release, pomocí jehličkové metody (angl. pie crusting), je dnes standartní součástí při artroskopickém ošetření těsného kolenního kloubu. Je to uvolnění zadní porce postranního vazu (ligamentum collaterale mediale genu). Používá se u stištěných kolen, kdy je velmi úzká mediální kloubní štěrbina, a kde hrozí iatrogenní poškození chrupavek. Soubor pacientů: Do studie bylo zahrnuto 21 pacientů medián 62 ve věku let. Výběr pacientů probíhal od září do prosince roku Později, vždy 4 měsíce po operaci byla zkoumána bolest po release LCM. Výsledky: Mírná palpační bolestivost úponového místa LCM byla zjištěna u 43,9 % pacientů. Celková bolest kolene po operaci 6 pacientu zcela bez bolesti 28,6 %, Mírné neobtěžující bolesti uvedlo 8 pacientů (38,1%). Přibližně (23,8%) mělo větší obtěžující bolestivost (VAS 4-6), u 2 pacientů 9,5%, hodnoceno škálou VAS 7-8. Knee society skore: Předoperační medián 70,8 bodů (obecná část), funkční- 65,5% se pooperačně zvýšil na 82,7% v obecné a 80,48% ve funkční části. Závěr: Řízené uvolnění LCM je metodou volby při artroskopickém ošetření kolenního kloubu. Nejen, že zamezíme iatrogenímu poškození mediálního kompartmentu a dosáhneme správného ošetření mediálního menisku, ale zároveň provedeme dekompresi mediálního kompartmentu při syndromu hyperprese mediálního kompartmentu. 9. Liskay J. 7 REPLASTIKA LCA 10. Martinek L. 7 MULTIDIREKCIONÁLNÍ NESTABILITA RAMENNÍHO KLOUBU

4 10:10 10:20 PŘESTÁVKA NA KÁVU II. BLOK PŘEDNÁŠEK 10:20 12: Šimánek J., Ježek J. 7 DORZÁLNÍ PŘÍSTUP U OPERAČNÍHO ŘEŠENÍ ZLOMENIN DISTÁLNÍ ČÁSTI RADIA V NAŠEM SOUBORU Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Zlomeniny distálního radia patří k nejčastějším zlomeninám ošetřovaným na úrazových ambulancích. V současnosti je 80% těchto zlomenin řešeno s dobrými výsledky konzervativním způsobem a zbylých 20% je řešeno operačně. Při operačním řešení zlomenin distální části radia je osteosyntéza zamykatelnými LCP dlahami metodou volby. Většina zlomenin distální části radia se operuje z volárního přístupu. V našem souboru se zaměřujeme na dorzální a kombinovaný přístup při operacích distální části radia, který má své uplatnění zejména při osteosyntéze tříštivých zlomenin, nebo u tříštivých zlomenin distální části radia spojených se scaphoidolunátní disociací, či jiným poraněními karpálních kostí. Na ortopedicko-traumatologické ambulanci FNKV jsme mezi lety ošetřili celkově 1717 zlomenin distálního radia, z nichž bylo 19,4% řešeno operačně. Z operovaných pacientů bylo 95% operováno z volárního přístupu a 5% z dorzálního přístupu. 12. Peterková T., Urbášek K. 7 OBOUSTRANNÁ AVULZE TUBEROSITAS TIBIE KAZUISTIKA KDCHOT, FN Brno Avulze tuberozity tibie patří mezi vzácnější zlomeniny dětského věku. Tento typ zlomeniny se vyskytuje převážně u chlapců v období puberty. Oboustranná avulze tuberozity je velmi vzácným poraněním a je mu věnována tato kazuistika. 13. Hasara R. 7 ETAPOVÉ ŘEŠENÍ FRAKTURY DISTÁLNÍHO FEMURU U POLYMORBIDNÍ PACIENTKY I. chirurgická klinika LF Masarykovi univerzity a FN u svaté Anny Zlomeniny dlouhých kostí jsou součástí polytraumat, rovněž se ale vyskytují i izolovaně jako monotraumata. Při izolovaných zlomeninách dlouhých kostí je v případě indikace k operačnímu řešení většinou možná primární osteosyntéza, jenž je současně definitivní stabilizací zlomeniny. U polytraumat se výrazně častěji s ohledem na stav pacienta uplatňují principy damage control surgery, resp. damage control orthopaedics /DCO/. Obzvláště u geriatrických polymorbidních pacientu však interní stav ne vždy umožňuje primární osteosyntézu. Nicméně v prevenci sekundární a terciální traumatizace měkkých tkání pacienta, stejně jako při snaze o zlepšení ošetřovatelské péče a alespoň částečné mobilizace pacienta je nutné pokusit se o dočasnou stabilizaci. V těchto případech lze principy DCO uplatnit i u monotraumat dlouhých kostí do stabilizace stavu a kompenzace chronických nemocí tak, aby bylo umožněno definitivní ošetření. V naší přednášce prezentujeme kazuistiku polymorbidní pacientky s dekompenzací celkového stavu s tříštivou zlomeninou distálního femuru a námi zvolený managment tohoto poranění. 14. Žemla P., Osička, P., Kotrč J. 7 OPERAČNÍ ŘEŠENÍ POÚRAZOVÉ LATERÁLNÍ NESTABILITY HLEZNA Ortopedicko-traumatologické oddělení nemocnice Přerov Úvod: Poúrazová laterální nestabilita hlezna je následkem primárně nerozpoznané kompletní ligamentózní léze s nestabilitou či nedodržením léčebného postupu. Terapie poúrazové laterální nestability hlezna je většinou konzervativní. Operačním řešením je při neefektivním výsledku konzervativního postupu stabilizace existující v mnohých variacích. Metodika: Soubor pacientů operovaných v období 01/ /2013 stabilizací dle Chrisman- Snooka na Ortopedicko-traumatologickém oddělení Nemocnice Přerov. Hodnotili jsme retrospektivně výsledky operační léčby dle subjektivní skórovací škály. Do souboru bylo zařazeno celkem 50 pacientů léčených operačních stabilizací dle Chrisman-Snooka, průměrný věk pacientů byl 24,6 let, hodnocení dle modifikovaného FADI skóre bylo prováděno po 6 měsících od operace. Výsledky: 90,56 % pacientů hodnotilo operační výsledek jako výborný či dobrý. Zaznamenali jsme dvě komplikace, reoperace nebyla nutná žádná, celkový výskyt komplikací byl 3,78 %.

5 Závěr: Operační stabilizace poúrazové laterální nestability hlezna dle Chrisman-Snooka přináší dobré operační funkční výsledky. 15. Kubíček L., Staffa R., Kříž Z., Buček J. 7 URGENTNÍ DISTÁLNÍ BYPASS JAKO SOUČÁST ŘEŠENÍ ROZSÁHLÉHO TRAUMATU BÉRCE II. chirurgická klinika, FN u sv. Anny v Brně Tříštivé zlomeniny a luxace často doprovázejí tupá poranění tepen, zejména tzv. subadventiciální ruptury tepen, kdy je nejvíce postižena vnitřní část tepenné stěny (tunica intima), zatímco adventicie bývá zachována. Tento typ tepenného poranění se klinicky projevuje akutní periferní ischemií, která je vyvolána vznikem trombózy na poraněné stěně tepny, a zároveň zpravidla chybějí příznaky arteriálního krvácení. Bez revaskularizační operace by tato poranění končila v převážné většině případů kritickou končetinovou ischemií a amputačním výkonem. V případě subadventiciální ruptury podkolenní tepny s devastací bércových tepen po traumatu proximální části bérce je jedinou možností záchrany končetiny implantace distálního tepenného bypassu, v našich prezentovaných případech bypassů pedálních. Pedální bypass (tepenná rekonstrukce s distální anastomózou na arteria dorsalis pedis nebo arteria plantaris communis) je dnes považován za standardní metodu revaskularizace kriticky ischemické končetiny. V převážné většině případů se tato metoda uplatňuje při chronických obliteracích bércového tepenného řečiště. V našem sdělení bychom chtěli předvést možnost využití této metody při záchraně končetiny po rozsáhlém traumatu bérce se subadventiciální rupturou arteria poplitea a devastací bércových tepen. Následkem revaskularizace akutně vzniklé kritické ischemie dolní končetiny dochází ve většině případů k rozvoji tzv. postrevaskularizačního syndromu, který má projevy jak celkové v podobě myonefropatickometabolického syndromu, tak projevy lokální jako tzv. compartment syndrom. Druhou částí našeho sdělení je popis terapeutického postupu při řešení postrevaskularizačního syndromu po akutním revaskularizačním zákroku na dolní končetině. 16. Strnad T., Heblt V. 7 MODIFIKOVANÁ METODA WEBER ILF Nemocnice Pardubického Kraje, Litomyšlská nemocnice Přednáška dává krátký náhled na možnosti léčby later. nestability hlezenního kl., od konzervativního postupu přes operační metody, poté se zaměří na modifikovanou metodu Weber ILF tak, jak ji provádíme u nás na pracovišti Litomyšlské ortopedie, následuje krátké srhnutí našich zkušeností s touto metodou a její vyhody. 17. Osička, P., Kotrč J., Žemla P. 7 ZIP TIGHT, NAŠE ZKUŠENOSTI Ortopedicko-traumatologické oddělení nemocnice Přerov Zaměřil jsem se na výsledky našeho pracoviště v oblasti operační léčby AC luxace řešené operační metodou ZIP TIGHT. Práce obsahuje vlastní soubor pacientů během 4 let, operační statistiky, komplikace, alternativy řešení. Výsledkem práce je zjištění poměrně vysokého počtu komplikací (celkem 43 %), výhodou jsou miniinvazivní přístup, časově nenáročná operace, není nutná extrakce kovu v druhé době a standardní RHB. 18. Pasiar J.,Krajcsovics N., Švec A. 7 SUTURA LÉZIE ŠLACHY M. SSP - NÁŠ SÚBOR I. Ortopedicko - traumatologická klinika UN Bratislava Ružinov Sutúra lézie šľachy m. supraspinatus - náš súbor Pasiar J. MUDr., Krajcsovics N. MUDr., Švec A. MUDr., PhD. I. Ortopedicko Traumatologická klinika UNB Ružinov Abstrakt Cieľ: Hlavným cieľom našho pozorovania bolo zhodnotiť efekt operačnej liečby pri lézii šľachy m. supraspinatu (SSP). Všetci pacienti boli ošetrení artroskopicky all inside suturou. Materiál a Metodika: Pacienti boli operovaní v období Celkovo 81 pacientov s ruptúrou SSP bolo zaradených do sledovania. Ostatný nález bol bez poškodenia resp. nutnosti sutúry šľachy m. subscapularis alebo m. infraspinatus. Do sledovania neboli zahrnuté irreparabilné lézie a pacienti, ktorí sa stratili zo sledovania. Ako skórovací systém sme si zvolili Constant score (CS). Pacientov sme skórovali predoperačne a 6 mesiacov po operácii. Pooperačne nosili všetci 6 týždňov abdukčnú ortézu, postupne začali pendulum cvičeniami a potom nasledovala pasívna a aktívna rehabilitácia. Výsledky: Skupina 81 pacientov/ramien (28 ľavých a 53 pravých) z toho 44 mužov a

6 37 žien. Vekový priemer bol 56,9 roka v deň operácie (najmladší 27 rokov, najstarší 73 rokov). Predoperačne bolo neuspokojivé CS u 78 pacientov (96,29%) a u 3 (3,7%) bolo uspokojivé. 6 mesiacov pooperačne bolo prítomné zlepšenie CS u podstatnej väčšiny pacientov - 37 (45,67%) výborné, 25 (30,86%) dobré, 12 (14,81%) uspokojivé, 7 (8,64%) neuspokojivé. Záver: Zhodotením výsledkov nášho súboru sme zistili, že čisto artroskopická sutúra lézie šľachy m. supraspinatus viedla k signifikantnému zlepšeniu subjektívneho a objektívneho stavu pacientov u viac ako 75% pacientov a zostáva na našom pracovisku preferovanou metódou pri ošetrení lézie rotátorovej manžety. 19. Maléř J., Šimánek J. 7 NEKRÓZA PROXIMÁLNÍHO FRAGMENTU U PERTROCHANTERICKÝCH ZLOMENIN PO OS HŘEBEM PFN MEDIN Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Úvod: Zlomeniny proximálního femuru postihují dominantně geriatrickou populaci, která je však zatížena řadou komorbidit. Přestože u pertrochanterických zlomenin jedině operační léčba dává šanci na dobré funkční výsledky, má operace četná rizika a komplikace. Leckdy je možno pacienta ve vážném stavu operovat pouze jednou, a proto je naším cílem minimalizovat možné komplikace. Jednou z vážných komplikací, které téměř vždy vedou k reoperaci je strukturální změna krčku nebo nekróza hlavice stehenní kosti. Cílem studie bylo vyhodnotit soubor pacientů po osteosyntéze pertrochanterické zlomeniny hřebem PFN Medin s ohledem na výskyt nekrózy proximálního fragmentu. Metodika: Retrospektivně byl zhodnocen soubor pacientů hospitalizovaných v letech s pertrochanterickou zlomeninou ošetřených hřebem PFN Medin. Sledován a statisticky byl vyhodnocen výskyt komplikací, nekróza či strukturální změny proximálního krčkového fragmentu, vliv věku, pohlaví a typu zlomeniny. Výsledky: V souboru bylo zaznamenáno 39 komplikací spojených s kostním hojením, z toho 17 strukturálních změn proximálního fragmentu. Ve 4 případech byla zjištěna nekróza hlavice femuru, ve 3 případech v prvním roku od operace a v 1 případě do tří let od operace. Ve 13 případech byly nalezeny strukturální změny na krčku femuru, které se však ve 100 % projevily v prvním roce od operace. Reoperace byla provedena u osmi pacientů. Statisticky se nepodařilo prokázat vazbu vzniku nekrózy na pohlaví, typ zlomeniny ani věk. 20. Valoušek T., Mikláš M. 7 OPEN WEDGE OSTEOTOMIE PROXIMÁLNÍ TIBIE. Ortopedické oddělení, Nemocnice Třebíč PŘESTÁVKA NA OBĚD 12:00 13:10 III. BLOK PŘEDNÁŠEK 13:10 14: Dejmek M., Kučera T., Brtková J.. 7 CIZÍ TĚLESO JAKO PŘÍČINA RECIDIVUJÍCÍ GONITIDY Ortopedická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Prezentace pacienta s recidivující gonitidou při ne zcela jasné anamnéze s obtížný postupem stanovení správné diagnózy v delším časovém horizontu. Příčinou opakovaně negativní kultivační nález materiálu získaný punkcí výpotku kolenního kloubu a ne zcela jasný závěr popisu zobrazovacích vyšetření. Nakonec histologicky zjištěna přítomnost cizího materiálu v synoviální výstelce kolenního kloubu, která vedla ke správnému stanovení diagnózy a konečnému operačnímu řešení s dobrým klinickým výsledkem.

7 22. Štefan J., Sosna A., Pokorný D., Fulín P., Jahoda D., Landor I. 7 UMĚLÉ KOSTNÍ NÁHRADY; SOUČASNÉ MOŽNOSTI A NAŠE ZKUŠENOSTI I.Ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol Úvod Jedním z dnes intenzivně studovaných problémů je terapie kostních defektů. V ortopedii jde především o ty vzniklé osteolýzou kostního lůžka okolí endoprotéz, v traumatologii pak o defekty dlouhých kostí u devastujících poranění. Tradičním řešením jsou autoštěpy, tedy štěpy získané z vlastních kostí pacienta. Je sice zdánlivě optimální, ale má i nevýhody kromě zatížení riziky při a po odběru jde zejména o omezené množství. Materiálem volby při nedostatku či nemožnosti užití autoštěpu je pak aloštěp, získaný od dárce. Aloštěpy je možné uchovávat v kostních bankách, ale ani jejich množství nemusí vždy stačit. Navíc přes speciální úpravy a kontroly nelze při jejich užití plně vyloučit přenos infekce ani imunitní reakci pacienta. Potřeba získat kostní štěp, který bude zcela bezpečný, k dispozici vždy a neomezeně, vedla ke snahám o vývoj umělých kostních náhrad. Soubor pacientů a metody Mezi a jsme aplikovali 178 umělých kostních náhrad Actifuse 164 pacientům, kteří byli sledování 1 rok až 6 let od operce. Indikace byly ortopedické (dutiny po granulomech nebo extrahovaných endoprotézách, dézy, cysty a benigní nádory) i traumatologické (deprese plata tibie, ztrátové a periprotetické fraktury, paklouby). Při hodnocení jsme použili objektivní (RTG snímek) i subjektivní (funkce, spokojenost, přítomnost bolesti) parametry. Výsledky Úspěšnost náhrad Actifuse byla velmi dobrá. K nezhojení docházelo jen výjimečně u mimořádných defektů po frakturách (10x), poruše kostního metabolismu (2x), nedodržení režimu (3x) a aplikaci do terénu mitigovaného infektu (8x). Pokud byla provedena reoperace s vyšším podílem autoštěpu v kombinaci s Actifuse, došlo nakonec ke zhojení ve všech případech. Závěr Actifuse lze doporučit jako náhradu auto- a aloštěpů. Diskuze Přes dobré výsledky mají umělé kostní náhrady i jasná negativa omezenou osteo -kondukci, -indukci a hlavně nulovou -genezi. Coby biokompatibilní, ale přesto cizorodý materiál mohou také být osídleny infektem. Omezujícím faktorem je i finanční náročnost. Ke zlepšení biologických vlastností lze ale v blízké budoucnosti očekávat využití některé z technik aktivovaných kmenových buněk; s častějším používáním bude navíc klesat cena materiálů, takže bude možné je použít i u největších kostních defektů včetně techniky dle Masqueleta. Naše výsledky jsou ovlivněné limity hodnocení souboru přes možnost využití dalších objektivních metod jsme se vzhledem k technické obtížnosti spokojili jen s RTG a klinickým vyšetřením. Dedikace Studie vznikla v rámci řešení grantu AZV MZ ČR A, Výzkumný program Univerzity Karlovy P25/LF1/2 a Projekt MZ ČR rozvoje výzkumné organizace Barnetová D. 7 KOMPRESIVNÍ TERAPIE V PREVENCI TROMBEMBOLICKÉ NEMOCI Ortopedická klinika FN Olomouc Trombembolická nemoc (TEN) a její prevence je stále v popředí zájmu mnoha lékařských oborů. Běžně je využívána farmakoprofylaxe, která s sebou přináší zvýšené riziko krvácivých komplikací. Neméně důležitá je pečlivě odebraná anamnéza s ohledem na rizikové faktory a již prodělanou TEN. Nikdy nesmíme zapomínat na rodinnou anamnézu, která nás může upozornit na vrozenou predispozici. Nelze spoléhat na to, že nám pacient vše sdělí sám, často se tak stává až při přímém dotazu na sraženinu nebo zánět žil, pojmům flebotrombóza či tromboflebitida se raději vyhýbáme. Časná mobilizace a edukace pacienta je také samozřejmostí. Pokud není pacient schopen vertikalizace a chůze, doporučujeme pohyb končetin alespoň na lůžku. Kompresní terapie je dalším zcela zásadním pilířem. Dostupné kompresní punčošky nemusí vždy správně sedět, proto je nutné využít bandážování dolních končetin. Znalost materiálů a způsobu nakládání obvazů je zcela klíčová. Při nesprávném naložení nejen že obvaz neplní funkci, ale zároveň může končetinu přiškrtit a zhoršit prokrvení. Ke kompresní terapii jsou vhodná krátkotažná obinadla, která jsou málo elastická, mají nízký klidový a vysoký pracovní tlak. Ovlivňují hluboký žilní systém ale nesnižují průtok tepnami. Hodí se i pro imobilní pacienty. Naopak dlouhotažná elastická obinadla vliv na hluboký žilní systém nemají a jejich použití je zcela nevhodné. Krátkotažná obinadla nakládáme u ležícího pacienta, ideálně až po půl hodině v horizontální poloze. Začínáme od konečků prstů, obinadlo odvíjíme těsně nad kůží, přes patu postupně až ke kolenu eventuelně až ke tříslu. Jednotlivé otáčky se překrývají ze dvou třetin. Obvaz se nikde nesmí pokrčit nebo tlačit, na noc jej nesundáváme. Dle šířky lýtka a délky končetiny je nutno využít dvě i více obinadel. Některé studie popisují velmi nadějné výsledky použití pneumatické intermitentní komprese. V rámci prevence TEN se pro pacienta jeví nevýhodnější kombinace všech výše zmíněných metod.

8 24. Emmer J. 7 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KOMPENSACI GONARTRÓZY 25. Mahdal M. 7 RARITNÍ VÝSKYT EWINGOVA SARKOMU PROXIMÁLNÍHO HUMERU U 68LETÉHO PACIENTA - KAZUISTIKA 26. Wagenknecht L., Vlach M. 7 CYSTY HUMERU U DĚTÍ NAŠE ZKUŠENOSTI Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN v Motole 27. Schovanec J., Chládek P., Wagenknecht L., Vlach M. 7 RESEKCE PROXIMÁLNÍHO FEMURU PRO EWINGŮV SARKOM EPIFYZEOSEPARACÍ KAZUISTIKA Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN v Motole 28. Nevrla T. 7 PROXIMÁLNÍ KARPEKTOMIE ANEB KDYŽ VŠE OSTATNÍ SELŽE Ortopedicko -traumatologické oddělení,nemocnice Prostějov Cílem přednášky je seznámit posluchače s možnostmi využití proximální karpektomie jako operativní metody s velmi širokým spektrem indikací v terapii nemocí zápěstí. Jsou probrána indikační a kontraindikační kritéria, technika výkonu prováděná na našem pracovišti a konkrétní operanti a jejich terapeutické (funkční) výsledky. Proximální karpektomie je efektivní \"záchranná operace\" při léčbě patologie zápěstí a může často sloužit jako efektivní řešení tam, kde předchozí léčba neuspěla. Vzhledem k možnosti časného návratu pacienta do aktivního života s minimem rizik, je výkon často uspokojivou volbou léčby bolestivého a jinak nefunkčního zápěstí. 29. Zatrapa T., Veigl D. 7 4-ROHÁ DÉZA KARPU, ZHODNOCENÍ NAŠEHO SOUBORU PACIENTŮ I. ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol Dlouhodobě neřešená nestabilita karpu na podkladě neléčeného či nediagnostikovaného poranění SL vazu či pakloubu člunkové kosti může vyústit v pokročilé sekundární artrotické změny označované jako SLAC/SNAC. Při těžších stádiích je řešením tohoto postižení ve většině případů již pouze limitovaná déza karpu. Na našem pracovišti je nejčastějším výkonem v těchto indikacích tzv. 4-rohá déza karpu. V letech jsme provedli celkem 64 těchto výkonů u 62 pacientů. Retrospektivně se podařilo zkontrolovat a zhodnotit soubor 35 pacientů (37 zápěstí), jehož výsledky chceme prezentovat. Po výkonu udává většina operovaných pacientů prakticky kompletní ústup bolestí a možnost návratu k práci i rekreačním činnostem bez výraznějších omezení. Nevýhodou pak je částečné omezení rozsahu hybnosti operovaného zápěstí, které nicméně pro pacienty nepředstavuje vzhledem k benefitům závažnější problém. SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ FREJKOVY CENY 20:00

9 PÁTEK 17. ČERVNA IV BLOK PŘEDNÁŠEK 8:30 10:00 PŘEDSEDNICTVO: JANÍČEK P., MATĚJOVSKÝ Z. 30. Janíček P. 10 CHONDROIDNÍ NÁDORY 31. Matějovský Z., Lesenský J., Kofránek I. 10 TAKTIKA POSTUPU U CHONDROIDNÍCH NÁDORŮ FN Bulovka 32. Suškevič I., Hruška L., Drábková J. 10 ZOBRAZOVACÍ CHARAKTERISTIKY CHONDROIDNÍCH NÁDORŮ Klinika zobrazovacích metod FN u sv. Anny v Brně a LF MU 33. Veselý K., Zambo I. 10 CHONDROIDNÍ NÁDORY Z POHLEDU PATOLOGA I. Patologicko-anatomický ústav FN u sv. Anny v Brně, LF MU 34. Adámková Krákorová D. 10 CHONDROIDNÍ SARKOMY Z POHLEDU ONKOLOGA Masarykův onkologický ústav Brno 35. Leithner A, Bergovec M, Friesenbichler J, Maurer-Ertl W 10 BIOLOGICAL BONE RECONSTRUCTION AFTER SARCOMA RESECTION. Department of Orthopaedic Surgery, Medical University of Graz, Graz, Austria 36. Švec A. Hučko J., Maslenová M. 10 MOZNOSTI OSETRENIA PACIENTOV S CHONDROSARKOMOM PANVY. STALE NEVYRIESENA OTAZKA I. Ortopedicko - traumatologicka klinika, UN Bratislava, Ruzinov PŘESTÁVKA NA KÁVU 10:00 10:10 V. BLOK PŘEDNÁŠEK 10:10 11:30 PŘEDSEDNICTVO: DUPAL P., LEITHNER A. 37. Pazourek L., Mahdal M., Janíček P., Tomáš T., Černý J., Veselý K. 10 CHONDROSARKOM V PATNÁCTILETÉM SOUBORU PACIENTŮ I.ORTOPEDICKÉ KLINIKY FN U SV. ANNY V BRNĚ I.ortopedická Klinika FN u sv. Anny v Brně, LF MU I. Patologickoanatomický ústav FN u sv. Anny v Brně, LF MU 38. Mahdal M., Pazourek L.,.Janíček P., Tomáš T., Ondrůšek Š, Černý J. 10 CHONDROSARKOM OBLASTI PERIFERNÍHO SKELETU KONČETIN 39. Leithner A, Friesenbichler J, Bergovec M. 10 MB. OLLIER AND CHONDROSARCOMA: WHEN SHOULD WE BE WORRIED? Department of Orthopaedic Surgery, Medical University of Graz, Graz, Austria 40. Tomáš T., Janíček P., Pazourek L., Mahdal M. 10 EXTRASKELETÁLNÍ CHONDROSARKOM

10 41. Dupal P. ZMĚNY VE STRATEGII LÉČBY CHONDROSARKOMŮ PÁNVE 10 I. ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol 42. Ondrůšek Š. 10 OSTEOCHONDROMY 43. Pokorná A. JAK UDRŽET NADĚJI EXULCEROVANÝ TU PRSU 10 Katedra ošetřovatelství LF MU Prezentována bude kazuistika pacientky (nar. 1957) s exulcerujícím tumorem levé mammy. Tumor byl diagnostikován za hospitalizace pro frakturu levé dolní končetiny v březnu 2014, přičemž pacientka udává, že nález na levém prsu (otevřená rány) měla již minimálně po dobu předchozích čtyř let, ale obávala se jít k lékaři. Stav v té době: T4cN2M1 (skelet mnohočetně, bez viscerálních metastáz), histologicky z biopsie: invazivní karcinom NST G3 s angioinvazí, SR:ER100%, PR60%, Ki67 52%, her2 pozit. - dle scintigrafie metastázy skeletu: Th4-Th6, sternum, proximální tibie a fibula l. sin., susp. talu a dist. femuru l. sin. Již iniciálně patologická fraktura bérce l. sin., od polovina března 2014 fixace sádrovou dlahou, st. p. osteosyntéze tibie v dubnu 2014 na I Ortopedické klinice FN u Sv. Anny (dále jen jako I. ORTK FN USA) V dubnu 2014 zahájena paliativní hormonoterapie (HT) IA Letrozol, ter. bisfosfonáty - stp. 1. aplikaci Zomety. V květnu 2014 II. série paliativní radioterapie na oblast lokálně pokročilého exulcerovaného tumoru levého prsu s postižením axily, aplikovaná dávka 8x3 Gy (celkově tedy aplikovaná dávka 13x3 Gy z obou sérií) s efektem regrese lokálního nálezu. Na přelomu května a června 2014 aplikována paliativní RT na oblast páteře Th3-7 a levý bérec v celkové dávce 15 Gy. V září 2014 extrakce části kovového materiálu v levém bérci pro osteomyelitidu na I. ORTK FN USA. Od dubna 2014 do září 2015 paliativní HT letrozolem + Zometa á 3 měsíce. -V září 2015 dle kontrolního scinti skeletu progrese ve skeletu a v lymfatických uzlinách (LU). V říjnu 2015 aplikována paliativní HT 2. linie Faslodex. V dubnu 2016 dle opakované scintigrafie skeletu prokázána stabilizace onemocnění. V květnu 2016 dle CT progrese ve skeletu, LU v třísle a na hrudníku V současné době je přítomna patologická lymfadenopatie v levé axile. Pacientka má mnohočetné metastatické infiltráty v podkoží a kůži hrudníku bilaterálně - vlevo ložiska až 4cm. Několik drobných ložisek i ve stěně břišní. Vzhledem k celkovému stavu dále indikována symptomatická paliativní péče. V kazuistice bude věnována speciální pozornost lokální terapii o exulcerovaný tumor a psychosociální podpoře pacientky a rodiny. PŘESTÁVKA NA KÁVU 11:30 11:40 VI. BLOK PŘEDNÁŠEK 11:40-12:50 PŘEDSEDNICTVO: ŠPONER P., ROZKYDAL Z. 44. Šponer P., Kučera T., Pellar D., Zítko D. 10 REVIZNÍ OPERACE TEP KYČELNÍHO KLOUBU U SENIORŮ NAD 75 ROKŮ VĚKU Ortopedická klinika FN Hradec Králové 45. Trč T., Štastný E. 10 JAMKA TC PRO REIMPLANTACI JAMKY KYČELNÍHO KLOUBU Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN v Motole

11 46. Kunovský R., Pink T., Shaker A., Stoklas J. 10 REIMPLANTACE FEMORÁLNÍ KOMPONENTY V TERÉNU PERIPROTETICKÉ ZLOMENINY Úrazová nemocnice Brno 47. Čmelík D. 10 NAŠE ZKUŠENOSTI S REVIZNÍM SYSTÉMEM ACETABULÁRNÍ KOMPONENTY LIMA DELTA- TT-ONE A DELTA-TT-REVISION Městská nemocnice Ostrava Záměrem práce je prezentace výsledků čtyřletých zkušeností s implantací revizní modulární acetabulární komponenty Lima Dela-TT-one a revision v indikaci aseptického uvolnění acetabulární komponenty na pracovišti ortopedie Městské nemocnice Ostrava.Soubor tvoří 28 pacientů, 11 mužů, 17 žen. Průměrný věk v době implantace byl 71,9 let (48-88let). Do skupiny byli zařazeni pacienti operovaní v období od května 2012 do května Revizní operace pouze acetabulární komponenty byla provedena u 16 pacientů, revize obou komponent u 12, v 6 případech byla provedena opakovaná replantace. U 24 pacientů předoperačně verifikováno aseptické uvolnění, u 3 pacientů suspektní aseptické uvolnění, dále byl zařazen pacient s defektem zadní hrany acetabula po osteosyntéze. Z primoimplantací převládaly cementované jamky (23x), při replantacích systém Octopus 1x, Burch-Schneiderova dlaha 1x. Při replantaci byla použita jamka Delta-TT-one 19x, Delta-TT-revision v 9 případech, hemisferický modul s excentricitou 12mm 12x, s excentricitou 18mm 6x, kovová úhlová augmentace 20st., 10st. úhlový inlay v 9 případech. Po průměrné době sledování 26 měsíců (4-48) se klinicky ani rentgenologicky neprojevilo žádné uvolnění komponenty (měkký lem do 2mm), jedenkrát došlo k dorsokraniální luxaci kyčle po pádu pacienta (konzervativní postup bez recidivy), v jednom případě došlo po 14 měsících k hematogenímu infektu (extrakce implantátů, pro kardiologickou kontraindikaci k replantaci ponechána Girdlestonská kyčel). V 89% případů došlo k obnovení centra rotace (tolerovaná diskrepance 5mm). HHS skóre se po 6 měsících v průměru zvýšilo z 54 na 84,7bodů. Přítomnost paraartikulárních osifikací byla prokázána u 13 pacientů (Brooker I: 8x, Brooker II: 5x, Brooker III-V nebyl zaznamenán).vzhledem k nízkému počtu pacientů v souboru a jejich relativně krátkému sledování nelze jednoznačně interpretovat výsledky. Naše zkušenosti s revizním modulárním systémem Lima Delta-TT, ve shodě s výrobcem, naznačují vhodnost implantace v indikaci aseptického uvolnění acetabulární komponenty, především u migrující acetabulární komponenty, asférického acetabula nebo při rozsáhlejších segmentálních defektech. 48. Rozkydal Z. 10 REVIZNÍ TEP KYČLE PO 22 LETECH I.ortopedická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 49. Tomáš T., Janíček P., Nachtnebl L., Rapi J. 10 KOMPLIKACE REVIZNÍCH NÁHRAD KYČELNÍHO KLOUBU ZAKONČENÍ KONGRESU 12:50 OBĚD 12:50 - SEKCE NLZP ČTVRTEK 16. ČERVNA BLOK PŘEDNÁŠEK 8:40 10:00 PŘEDSEDNICTVO: HAMŘÍKOVÁ L., BADALÍKOVÁ L., ŠNÝDROVÁ D., HRADILOVÁ V. Moderová H. SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ SESTERSKÉ SEKCE

12 1. Jenyšová R., Šibravová N. NOVÉ MOŽNOSTI V PREVENCI DEKUBITŮ S POUŽITÍM PROFYLAKTICKÉHO KRYTÍ 2. Mokrá V., André P. PŘEVAZY - DĚLÁME VŠE SPRÁVNĚ? 3. Caltová B. POUŽÍVÁNÍ KRYTÍ AQUACEL AG SURGICAL, PŘI POUŽITÍ PO TEP ConvaTec 4. Dobíšková M. LÉČBA CHRONICKÝCH RAN Ortopedicko traumatologické oddělení, nemocnice Přerov 5. Ryšavá L. CHRONICKÁ RÁNA Ortopedická klinika LF MU, FNB PŘESTÁVKA NA KÁVU 10:00 10:30

13 II. BLOK PŘEDNÁŠEK 10:30 12:00 PŘEDSEDNICTVO: HAMŘÍKOVÁ L., BADALÍKOVÁ L., ŠNÝDROVÁ D., HRADILOVÁ V. 6. Pokorná A. IMPLEMENTAČNÍ STRATEGIE NOVÝCH GUIDELINES V PRAXI LF MU Katedra ošetřovatelství v Brně 7. Hofštetrová- Knotková M. REGISTR V NOVÉM NCO NZO v Brně 8. Krcháková G. OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA PO KONZERVATIVNÍ HEMIPELVEKTOMII 9. Šebelová D. SYNDROM VYHOŘENÍ 10. Spurná Z. ZVLÁDÁNÍ NÁROČNÉ KOMUNIKACE S PACIENTY Oddělení klinické psychologie LF MU, FN u sv. Anny v Brně 11. Kolářová K. ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRÁCE. ZAJIŠŤOVÁNÍ NÁSLEDNÉ PÉČE NA ORTOPEDICKO TRAUMATOLOGICKÉ KLINICE FN Královské Vinohrady v Praze PŘESTÁVKA NA OBĚD 12:15 13:30 III. BLOK PŘEDNÁŠEK 13:30 14:30 PŘEDSEDNICTVO: HAMŘÍKOVÁ L., BADALÍKOVÁ L., ŠNÝDROVÁ D., HRADILOVÁ V. 12. Ševčík J. SNÍMKOVÁNÍ DLOUHÝCH KOSTÍ U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ Klinika zobrazovacích metod LF MU, FN u sv. Anny v Brně 13. Kubelková R. SPONDYLOLIZTÉZY S AKUTNÍ SYMPTOMATOLOGIÍ V REHABILITACI KTLR LF MU, FN u sv. Anny v Brně 14. Úlehlová P., Penčáková D. DIETNÍ REŽIM NA STANDARDNÍM ODDĚLENÍ 15. Bednářová Š., Krejčí P. PROFESIONÁLNÍ NÁKAZY VE ZDRAVOTNICTVÍ 16. Prcúch M. VYUŽITÍ PODTLAKOVÉ TERAPIE V AMBULANTNÍ PÉČI Krajská nemocnice Ústí nad Labem Moderová H. ZÁVĚR SESTERSKÉ SEKCE