VYUŽÍVÁNÍ KOMUNITNÍ SÍTĚ FACEBOOK

Transkript

1 VYUŽÍVÁNÍ KOMUNITNÍ SÍTĚ FACEBOOK V roce 2004 byla vyvinuta jednoduchá aplikace, sloužící studentům amerického Harvardu ke sdílení informací a komunikaci. Díky obrovské popularitě se již po pár týdnech začala rozšiřovat do jiných prestižních vysokých škol a postupně začala opouštět školní prostředí (od počátku roku 2006 se začaly do systému napojovat také první nadnárodní obchodní společnosti, od poloviny roku 2006 si může podle licence používání zřizovat profil kdokoliv starší 13 let) i území Spojených států. Facebook se stal během pár let celosvětovým fenoménem v oblasti internetové komunikace a mezilidských vztahů. Z původního jednoduchého konceptu, lokálně sloužícího omezenému počtu studentů, se postupně vyvinul v již pro leckoho nepřehledný systém s nespočtem funkcí a aplikací, stále se vyvíjející a expandující, sloužící momentálně přibližně půlmiliardě obyvatel naší planety. Pokud stále ještě netušíte, o čem je řeč, můžete si nastudovat podrobné informace například na stránkách HUWikipedieUH. Jakožto dominantní celosvětová komunitní síť a významná informační technologie zasluhuje Facebook v rámci statistik Informační společnosti svůj prostor. Od počátku roku 2010 je podrobován každý měsíc statistickému sledování a vyhodnocování nashromážděných dat nejen za Českou republiku, ale též za země Evropské unie a země OECD. Českému statistickému úřadu slouží jako zdroj těchto dat internetové stránky HUwww.socialbakers.comUH, provozované českou společností HUCandytechUH. Následující analýza předkládá nejdůležitější poznatky o stavu uživatelů (aktivních profilů) v České republice a zahrnuje také mezinárodní srovnání ČR se státy Evropské unie a OECD. Údaje jsou k dispozici také v třídění podle pohlaví a věku uživatelů. Podrobnější data jsou k dispozici níže ke stažení.

2 0BMETODIKA ŠETŘENÍ 1. Odkud získáváme data? Data o počtech uživatelů sítě Facebook jsou čerpány z internetových stránek HUwww.socialbakers.comUH, stránky provozuje společnost HUCandytechUH. Společnost Candytech získává data ve formě odhadů každý den přímo z platformy Facebook. Data jsou poté veřejně dostupná přímo na výše zmíněných internetových stránkách jakémukoliv zájemci, ČSÚ uvádí u veškerých výstupů vztahujících se k těmto datům jako zdroj společnost Candytech. Z těchto dvou důvodů tedy Český statistický úřad nepřebírá za tato data žádnou odpovědnost. 2. Jakým způsobem získáváme data? K aktualizaci dat na stránkách Facebakers.com dochází každý den. Jelikož stránky fungují poměrně krátce a ČSÚ začal tohoto zdroje využívat až v lednu roku 2010, není bohužel k dispozici srovnání dat v delší časové řadě (data nelze bohužel získat zpětně, vždy jen ke konkrétnímu dni). Protože je oblast Facebooku velmi dynamická a uživatelů stále masově přibývá, ČSÚ čerpá data od ledna 2010 v měsíční periodě (vždy na přelomu stávajícího měsíce s následujícím, tj. zpravidla v období max. 3 dnů před skončením měsíce až max. 3 dnů v měsíci novém). Data není možné si k danému datu nějakým způsobem kompletně stáhnout, je tedy nutné rozkliknout každou zemi (ČR, státy EU a OECD) a dílčí data opisovat. 3. Jaká získáváme data? Primárním zájmem je čerpat data ohledně počtu uživatelů Facebooku (počtu založených profilů). Jako data za počty uživatelů jsou brána data odpovídají počtu založených profilů; jeden založený profil je tedy pro zjednodušení brán jako jeden uživatel Facebooku (v praxi odpovídá podle společnosti Candytech jednomu uživateli v drtivé většině pouze jeden profil). Jako doplňující data jsou čerpány následující: a) podíly uživatelů mužů a uživatelek žen na všech uživatelích b) podíly uživatelů v daných věkových kategoriích na celkovém počtu uživatelů 4. Jak získaná data interpretujeme? Interpretace Facebook dat je dvojího charakteru. První skupinu tvoří data, která nejsou nijak přetvářená (aktuálně to jsou data viz kap. 3). Ostatní data spadají do druhé skupiny jedná se o data získávaná vlastními přepočty či dopočty ČSÚ (na zdrojových stránkách dochází občas ke změnám v prezentovaných datech, proto jsou některá data (např. počty uživatelů mužů a uživatelek žen) za některé období rovnou čerpána jako nepřetvářená, jindy jsou dopočítávána z procentuálních podílů uživatelů a uživatelek na celkovém počtu uživatelů Facebooku).

3 5. Jaká je validita dat? Nepřetvářená data lze pokládat za velmi přesné odhady, nejedná se ale v žádném případě o naprosto přesná čísla. Přetvářená data jsou naprosto spolehlivá, jelikož jsou získávána na základě jednoduchých matematických operací. Dopočtená data lze považovat pouze za orientační, jelikož např. podíly uživatelek-žen ČR vztahující se ke dni xy nelze vztáhnout na aktuální počet žen v ČR ke dni xy, který není samozřejmě zjistitelný, ale pouze na počet žen v ČR k aktuálně poslednímu známému datu (nicméně podíl takto získaný a teoretický podíl vycházející z celkového počtu žen v daném dni by se lišily jen velmi málo, řádově v desetinách procentního bodu). Stejně tak podíly uživatelů Facebooku na populaci celkem a na internetové populaci lze brát pouze jako odhady (za každý měsíc je počet uživatelů vztažen ke stejné hodnotě velikosti populace a internetové populace braných jako konstanty po celý rok).

4 1. UŽIVATELÉ FACEBOOKU V ČESKÉ REPUBLICE 1BGraf 1.1 Uživatelé Facebooku v České republice; Bcelkem a podle pohlaví (v tis.) celkem muži ženy leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Uživatelů Facebooku v České republice bylo k prosinci 2010 bezmála 3 miliony, nárůstem téměř milionu oproti stavu z ledna Mírně převažují ženy nad muži; svůj profil na Facebooku vlastnilo v prosinci cca 1,51 mil. žen (51 % z celkového počtu uživatelů) oproti cca 1,45 mil. mužů (49 %). 2BGraf 1.2 Uživatelé Facebooku v České republice; 2010 % z celkového počtu jednotlivců v dané skupině z celkové populace ČR z internetové populace ČR 3 19% 38% 21% 40% 2 41% % 4 25% 45% 26% 46% 4 27% 26% 27% leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Svůj profil na Facebooku mělo k prosinci 2010 založeno přibližně 28 % obyvatel České republiky, v lednu šlo o 19 % obyvatel ČR. Pokud vztáhneme počet uživatelů Facebooku na internetovou populaci ČR (tj. na tu, která využívá internet), vychází nám podíl za prosinec téměř na 50 %, tj. přibližně každý druhý uživatel internetu měl současně také založený profil na Facebooku.

5 3BGraf 1.3 Uživatelé Facebooku v České republice; 2010 celkem v dané věkové kategorii (v tis.) 0 17 let let let 55 a více let leden červenec prosinec Nejvíce profilů si na Facebooku založili lidé, jejichž věk se pohybuje mezi lety; takových profilů bylo na konci prosince téměř 1,9 mil. z přibližně 3 mil. všech založených. Lidé ve věku 0 17 let vykázali v tomto období kolem 700 tis. profilů (většina těchto lidí se pohybuje ve věkovém rozmezí let), cca o polovinu méně profilů, necelých 360 tis., uvádí věk svého vlastníka let. Absolutně nejméně profilů se objevuje nepřekvapivě v nejstarší věkové skupině 55 a více let cca 60 tis. Zajímavé je, že ve věkových skupinách mladších počty profilů během roku 2010 narůstaly, naopak u starších věkových kategorií během roku počty profilů sice nejprve také rostly, ale cca od září začaly pozvolna klesat. V relativním srovnání (jaký podíl tvořili v prosinci uživatelé Facebooku daného věku ze všech obyvatel ČR daného věku) je situace stejná. Nejvyšší podíl tedy panuje u věkové skupiny let, kdy 70 % všech obyvatel v tomto věku mělo založený Facebook profil. Lidí ve věku do 17 let bylo na Facebooku téměř 40 %. Ve starších věkových kategoriích jsou hodnoty opět nižší; 12 % činí podíl ve věkové skupině let (v červenci 16 %) a u nejstarší věkové skupiny 55 a více let činí podíl pouhá 2 % (v červenci 3 %). 4BGraf 1.4 Uživatelé Facebooku v České republice; 2010 věková struktura červenec 17% 59% 21% 0 17 let let let 55 a více let 6 prosinec let let let 55 a více let Na celkovém počtu uživatelů Facebooku v ČR v prosinci 2010 (cca 3 mil.) tvořili nejvyšší podíl jedinci ve věku let, a to lehce přes 60 %. Následují uživatelé ve věku do 17 let podílem 23 % a uživatelé ve věku let podílem 12 %. Podíl pouhá 2 % zaujali uživatelé ve věku nad 55 let. Zatímco podíl za mladší věkové skupiny od července narostl, podíl za starší věkové skupiny naopak poklesl.

6 2. UŽIVATELÉ FACEBOOKU MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ 5BGraf 2.1 Uživatelé Facebooku v České republice a Evropské unii; 2010 % z celkového počtu jednotlivců v dané územní jednotce Česká republika EU15 EU12 30% 25% 20% 15% 10% 5% leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec EU12 nejnověji přistoupivší státy z let 2004 a 2007 Česká republika ve srovnání s průměry za různé celky Evropské unie vykazuje v podstatě shodný podíl s průměry zemí (všechny státy EU) a EU15 ( staré členské státy); všechny se za prosinec pohybovaly kolem 30 % (tedy cca každý třetí obyvatel ČR, ale také a EU15 měl v tomto měsíci založený svůj Facebook profil). Česká republika však výrazně převyšuje průměr za země EU12 ( nové členské státy) a to podílem vyšším o cca 10 procentních bodů. 6BGraf 2.2 Uživatelé Facebooku v České republice a Evropské unii; prosinec 2010 % z celkového počtu jednotlivců v dané skupině a územní jednotce ČR EU15 EU12 18% 31% 35% 47% 4 z celkové populace z internetové populace EU12 nejnověji přistoupivší státy z let 2004 a 2007 Jak si stojí uživatelé Facebooku v ČR a EU ku celkové populaci v daných regionech, bylo popsáno výše. Zaměříme-li se však pouze na internetovou populaci daných území, uživatelé

7 Facebooku v ČR z ní v prosinci 2010 tvořili ve srovnání s EU nejvyšší podíl 49 %, tj. téměř každý druhý občan ČR, používající internet, měl současně také založen svůj Facebook profil. Ve starých členských zemích EU15 je takových občanů 47 %, průměr za celou evropskou sedmadvacítku je ještě nižší 44 %. Nejnižší podíl pak vychází u internetové populace vztažené na nové členské země EU12 35 %; zde převyšujeme tento podíl o 14 procentních bodů. 7BGraf 2.3 Uživatelé Facebooku v České republice a Evropské unii; prosinec 2010 věková struktura v dané územní jednotce ČR 0 17 let 0 17 let let let let 55 a více let 2 59% let 55 a více let 8B Facebook oslovuje především osoby v mladším věku (mladší lidé mají nepochybně větší potřebu se sdružovat v sociálních sítích a také je mezi nimi poměrově mnohem více uživatelů internetu oproti generacím starším). V České republice (a také v nových členských zemích EU12) zaujímají lidé do 34 let podíl kolem 85 % veškerých uživatelů Facebooku a převyšují tak průměr (i průměr EU15) o cca 13 procentních bodů. Zde je tím pádem o cca 13 p.b. vyšší podíl za starší věkové kategorie oproti ČR (27 % oproti 14 %), pravděpodobně díky vlivu vyspělejších zemí EU (obzvláště v případě EU15), kde starší generace využívají internet a služby s ním spojené (tedy i Facebook) větší měrou, nežli je tomu zatím u nás (bližší informace a data o využívání internetu obecně a k různým činnostem za ČR a země EU naleznete na našich stránkách HUInformační technologie v domácnostech a mezi jednotlivciuh).

8 Graf 2.4 Uživatelé Facebooku v zemích Evropské unie; prosinec 2010 % z celkového počtu jednotlivců a % z celkového počtu uživatelů internetu v dané zemi Dánsko Spojené kr. Malta Švédsko Irsko Belgie Lucembursko Finsko Francie Itálie Slovinsko EU15 Kypr Slovensko Česko Portugalsko Ře cko Španělsko Rakousko Bulhars ko Estonsko Maďarsko Litva Nizozemsko EU12 Ně m e cko Polsko Lotyšsko Rum uns ko % z celkové populace % 38% 36% 3 31% 31% 31% 30% 30% 27% 25% % 18% 17% 1 10% 10% Malta Kypr Portugalsko Bulharsko Spojené kr. Řecko Irsko Itálie Dánsk o Belgie Švédsko Francie Česko Lucembursko Slovinsko EU15 Slovensko Finsko Španělsko Maďarsko Rakousko Litva Estonsko EU12 Rumunsko Něm ecko Nizozemsko Polsko Lotyšsko % z internetové populace 90% 7 68% 67% % 58% % 45% % 38% 37% 36% 35% 31% 26% 25% 2 16% Podíly uživatelů Facebooku na celkové populaci jsou v unijním srovnání značně rozdílné, kdy rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou činí cca 40 procentních bodů. Nejvyšší podíly k prosinci 2010 vykázaly následující státy EU: Dánsko, Spojené království (oba státy shodně 48 %) a Malta (44 %). Česká republika se podílem 28 % zařadila mezi státy EU na průměrnou 14. příčku. Celounijní podíl činil taktéž 24 %. Nejhůře mezi státy EU dopadlo Polsko (12 %) a Lotyšsko s Rumunskem (shodně 10 %). Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším podílem vztaženým k internetové populaci je dokonce přes 70 procentních bodů. Absolutní minimum připadlo opět Lotyšsku (pouhých 16 % zdejších uživatelů internetu využívá taktéž Facebook) společně s Polskem (23 %) a Nizozemskem (25 %), naopak na špici se dostala Malta (90 %), Kypr (73 %) a Portugalsko (68 %). V tomto třídění se Česká republika umístila s podílem 49 % na 13. příčce, o 5 procentních bodů nad celounijním průměrem (44 %).

9 Graf 2.5 Uživatelé Facebooku v zemích Evropské unie; prosinec 2010 % uživatelek - žen a % uživatelů ve věku 55 a více let na celkovém počtu uživatelů Facebooku v dané zemi Lotyšsko Estonsko Litva Polsko Irsko % žen 57% 56% 55% 55% 5 Dánsko Švédsko Nizozemsko Spojené kr. Belgie % uživ. ve věku 55 a více let 8% 7% 6% 6% 5% Bulharsko 5 Malta 5% Maďarsko Slovensko Finsko Spojené kr. Česko Dánsk o Finsko Francie Itálie Lucembursko Maďarsko Francie Portugalsko Rumunsko Irsko Španělsko Kypr Švédsko Ně m e cko Nizozemsko Slovinsko Belgie Malta Něm ecko 50% 50% 50% Rakousko Španělsko Bulhars ko Česko Es tons k o Litva Portugalsko Lotyšsko Rakousko Lucembursko Kypr Itálie Řecko 47% 46% 4 Polsko Rum uns ko Ře cko Slovinsko Slovensko 1% V rámci celé Evropské unie tvoří uživatelé Facebooku muži i ženy z celkového počtu uživatelů vyrovnané poloviční podíly, při detailnějším pohledu na jednotlivé státy ale vidíme, že někde jsou podíly ve prospěch žen vyšší či nižší. V pobaltských republikách tvoří uživatelky ženy na celkovém počtu uživatelů podíly nejvyšší, a to konkrétně 57 % v Lotyšsku, 56 % v Estonsku a 55 % v Litvě. Naopak muži převažují oproti ženám nejvíce na Kypru, v Itálii a v Řecku. V České republice je z uživatelů Facebooku 49 % mužů a 51 % žen. Pro druhé srovnání byla pro zajímavost vybrána skupina uživatelů Facebooku ve věku 55 a více let. Nejvyšší podíl zaujali tito uživatelé v Dánsku (8 %), Švédsku (7 %) a Nizozemsku (6 %) - jedná se o vyspělejší země EU, kde je internet celkově více využíván i staršími generacemi, naopak nejnižší podíl, a to pouhé 1 %, vykázali uživatelé dané věkové kategorie na Slovensku. V České republice činí podíl 2 % (v červenci 2010 se jednalo o 3 %), o 2 procentní body pod celounijním průměrem.

10 10BGraf 2.6 Uživatelé Facebooku ve vybraných státech světa *; prosinec 2010 % z celkového počtu jednotlivců a % z celkového počtu uživatelů internetu v dané zemi Island Norsko Kanada Spojené státy Austrálie Nový Zé land Švýcarsko Turecko Mexiko 18% % z celkové populace 70% 55% 5 47% Turecko Island Kanada Mexiko Spojené státy Austrálie Nors ko Nový Zéland Švýcarsko % z internetové populace 95% 75% 71% 68% 6 59% 59% 55% 4 Jižní Korea 5, Jižní Korea 6,8% Japonsko 1,6% Japonsko 1,9% * jedná se o státy OECD, které nejsou zároveň členskými státy EU Island a Norsko se se svými podíly (70 %, resp. 55 %) uživatelů Facebooku na celkové populaci dostaly na absolutní špici mezi všemi státy EU a OECD. Na opačném konci je Jižní Korea a Japonsko a to s výrazným odstupem od ostatních zemí (podíly 5,2 %, resp. 1,6%). Důvodem jsou místní komunitní sítě (Cyworld v J. Koreji a Mixi v Japonsku) spuštěné již kolem roku 2000 a stále zaujímající dominantní postavení na trhu. V rámci internetové populace dominují uživatelé Facebooku v Turecku (95 %) a to opět mezi všemi státy EU a OECD. Na opačném konci se nacházejí opět Jižní Korea s Japonskem.

11 3. VYBRANÉ POZNATKY v České republice mělo k prosinci 2010 založeno svůj Facebook profil 2,96 mil. lidí nárůstem 920 tis. uživatelů od ledna 2010 podílem 28 % z celkové populace ČR podílem 49 % z uživatelů internetu v ČR z toho 1,510 mil. žen (51 %) a 1,450 mil. mužů (49 %), tj. 28 % všech mužů i žen v ČR z toho 1,87 mil. lidí (63 %) ve věku let, tj. 70 % všech obyvatel ČR daného věku z toho 59 tis. lidí (2 %) ve věku 55 a více let, tj. 2 % všech obyvatel ČR daného věku v Evropské unii mělo k prosinci 2010 založeno svůj Facebook profil 137 mil. lidí nárůstem 43 mil. uživatelů od ledna 2010 podílem 28 % z celkové populace EU podílem 44 % z uživatelů internetu v EU z toho 69 mil. žen (50 %) a 69 mil. mužů (50 %) z toho 81 mil. lidí (59 %) ve věku let z toho 5,5 mil. lidí (4 %) ve věku 55 a více let vybraná nej (v rámci zemí EU a OECD) za prosinec 2010: nejvíce uživatelů USA (145,750 mil.), Spojené království (28,935 mil.) nejméně uživatelů Lucembursko (182 tis.), Malta (176 tis.) nejvíce uživatelů z celkové populace Island (70 %), Norsko (55 %), Kanada (52 %) nejméně uživatelů z celkové populace Japonsko (2 %), Jižní Korea (5 %) nejvíce uživatelů z uživatelů internetu Turecko (95 %), Malta (90 %), Island (75 %) nejméně uživatelů z uživatelů internetu Japonsko (2 %), Jižní Korea (7 %) nejvíce mužů ze všech uživatelů (tj. nejméně žen) Řecko (56 %), Itálie (54 %) nejméně mužů ze všech uživatelů (tj. nejvíce žen) Lotyšsko (43 %), Estonsko (44 %) nejvíce uživatelů let ze všech uživatelů Rumunsko (77 %) a Kanada (76 %) nejméně uživatelů let ze všech uživatelů Dánsko (44 %)a Island (46 %) nejvíce uživatelů 55 a více let ze všech uživatelů USA (10 %), Island (9 %), Dánsko (8 %) nejméně uživ. 55 a více let ze všech uživ. Slovensko (1 %), Bulharsko, ČR, Estonsko, Kanada, Litva, Lotyšsko, Mexiko, Polsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Turecko (2 %)