Komparace produktů IŽP, KŽP a RŽP jako nástrojů pro zajištění příjmů rodiny

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ a LESNICKÁ UNIVERZITA v BRNĚ PROVNOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Studijní program: Studijní obor: Ekonomika a management Manažersko-ekonomický Komparace produktů IŽP, KŽP a RŽP jako nástrojů pro zajištění příjmů rodiny Bakalářská práce Kateřina Pajlová Vedoucí práce: Ing. Petr Borkovec Brno 2006

2 - 2 -

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Komparace produktů IŽP, KŽP a RŽP jako nástrojů pro zajištění příjmů rodiny zpracovala samostatně a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. v Brně dne vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Petrovi Borkovcovi za odbornou pomoc, cenné připomínky a rady při tvorbě této bakalářské práce. 4

5 Abstrakt: PAJLOVÁ, K. Komparace produktů IŽP, KŽP a RŽP jako nástrojů pro zajištění příjmů rodiny. Bakalářská práce. Brno, 2006 Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu finančního trhu se zaměřením na zajištění živitele rodiny. Jaké jsou možnosti v České republice na zabezpečení živitele rodiny, když se musí postarat o svou rodinu i v případě nějaký neplánovaný situaci. Teoretická část je zaměřena hlavně na definování 3 vybraných způsobů, jak lze řešit zabezpečení sebe i své rodiny. Praktická část už prakticky zkoumá odlišnosti těchto 3 způsobů jak a pro koho se určitý způsob hodí více či méně a na závěr této praktické části je uvedeno shrnutí těchto příkladů. Klíčová slova: životní pojištění, zajištění rodiny, pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití Abstract: PAJLOVÁ, K. Comparison of investment life insurance, capital life insurance,and hazard life insurance as instruments for provision of family income. Bachelor thesis. Brno, 2006 This bachelor thesis is aimed at the analysis of financial market with focus on the provision of breadwinner. It also deals with possibilities of the provision of breadwinner in the Czech Republic, when he has to look after his family in case of an unexpected situation too. Theoretical part focuses primarily on the definition of three methods of how to solve the provision of breadwinner and their family. Practical part examines differences of these three methods and how and for whom each method is better. At the end of this practical part there is a conclusion of these examples.. Key words: life insurance, provision of family, insurance in case of death, insurance in case of survival 5

6 Obsah 1. Úvod Cíl a metodika práce Cíl práce Metodika práce Teoretická část Charakteristika životního pojištění Životní pojištění a historie Kapitálové životní pojištění Investiční životní pojištění Rizikové životní pojištění Kapitálové vklady a investice Praktická část Instituce a konkrétní produkty Řešené příklady Diskuze a doporučení Závěr Seznam použitých zkratek Seznam použitých tabulek a grafů Seznam použité literatury Seznam příloh

7 1. Úvod Nepředvídatelnost a nejistota spojená s individuální délkou života a újmami na zdraví každého jednotlivce a s tím spojené ekonomické dopady na rodinu a nejbližší osoby byly a stále jsou i v dnešním moderním světě závažným objektivním důvodem pro hledání způsobů, jak tato životní rizika zejména v ekonomickém smyslu řešit. Teoreticky a i prakticky ověřeným nejvhodnějším způsobem řešení finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti na člověka je i v těchto případech kategorie pojištění. s ohledem na ekonomickou váhu životních rizik došlo k uplatnění varianty jejich řešení prostřednictvím životního pojištění, a to prakticky současně se zrodem pojištění vůbec, původně vzniklého jako atribut lidské solidarity a později se stále více prosazujícího jako komerční kategorie. Já jsem se osobně do dnešní doby moc nezajímala o tento problém, jak zabezpečit svou rodinu, protože jsem ještě svobodná a tudíž nemůžu být ani jako živitel rodiny. Ale když se nad tím zamyslím, tak je v dnešní době nutnost zabezpečit sama sebe pro přítomnost a budoucnost, i když ještě rodinu nemám. Většina občanů přistupuje k životu zodpovědně, myslí na sebe, své blízké. v takovém případě lze sjednat životní pojištění. Podle mne by měl opravdu každý živitel rodiny myslet na svou rodinu a náležitě ji zabezpečit. Životní pojištění bylo prvoplánově zamýšleno především jako zabezpečení určitých finančních zdrojů pro rodinu v případě úmrtí nebo ztráty výdělečné schopnosti živitele. Na prvním místě zůstává základem obsahu životních produktů původní motiv: Sjednáním vhodného moderního životního pojištění může jednotlivec získat na jedné straně jistotu, že v případě, že se mu stane něco osudově nepříznivého, budou jeho nejbližší finančně zabezpečeni, na druhé straně v případě, že se on sám ve zdraví dožije dohodnutého konce pojištění, bude mu vyplacena dohodnutá pojistná částka nebo hodnota investice. K pozitivním efektům je nutno přiřadit ještě stejně důležitou, ne-li makroekonomicky důležitější sekundární roli životního pojištění, především na jejímž základě je pojistný trh zařazován jako podsystém finančního trhu: peníze od klientů mohou pojišťovny díky značnému časovému rozdílu mezi postupnou tvorbou a konečnou výplatou pojistné částky investovat zpět do ekonomiky a tak pozitivně působit na hospodářský růst. v tomto kontextu je životní pojištění ze své povahy 7

8 specifickým nástrojem finančního investování, tato jeho vlastnost vystupuje nyní výrazně do popředí a je v současnosti těžištěm rozvoje a inovace produktové nabídky. Pojišťovny v produktech klasického životního pojištění vesměs garantují svým klientům v pojistně-technické kalkulaci určitý minimální výnos, obvykle kolem 4% p. a., skutečný výnos je však mnohdy podstatně vyšší. To záleží na tom, jak pojišťovny dokáží klienty svěřené dočasně volné prostředky na prvním místě bezpečně a na druhém místě výnosně investovat na finančním trhu. Pojišťovny jsou v této souvislosti považovány za významné institucionální investory v ekonomice, jimi nashromážděné prostředky z inkasovaného pojistného na životní pojištění (pojistně-technické rezervy) realokují zpět do ekonomiky. S ohledem na dlouhodobost životního pojištění musí klient věřit, že pojišťovna bude i po uplynutí delšího časového úseku schopna dostát svému závazku vyplatit sjednanou pojistnou částku, tedy, že v okamžiku nároku klienta na výplatu této pojistné částky bude mít pojistně-technické rezervy k dispozici v likvidní formě a pokud možno zhodnocené. Z toho plyne, že životní pojištění je obzvláště atraktivní pro klienty ve společenském prostředí vykazujícím politickou i ekonomickou stabilitu. Dlužno v této souvislosti poznamenat, že s faktem, že moderní ekonomiky jsou mírně inflační, se životní pojišťovny v konstrukci produktů dokáží úspěšně rutinně vyrovnat. Aby klienti pojišťovně důvěřovali a aby životní pojištění dobře fungovalo, pojišťovny ve svém vlastním zájmu samoregulují provádění investiční politiky tak, aby jejich operace na finančním trhu byly konzervativní, oblast ukládací politiky pojišťoven a jejich hospodaření s životními rezervami je navíc obsahem dosti přísné regulace a dohledu ze strany státního dozoru nad pojišťovnictvím. Proto také pojišťovny mohou mít v moderní době spíše jen dílčí investiční neúspěch, ke krachům životních pojišťoven v tržních ekonomikách již prakticky nedochází. Dobře fungující životní pojištění, jinými slovy dobře fungující investiční pojistný trh, má pozitivní vliv na celkovou ekonomickou rovnováhu. Jestliže se občané pojistnou smlouvou zaváží platit pojišťovně životní pojistné, odnímají dlouhodobě tyto prostředky eventuální spotřebě, tento jev působí ve prospěch měnové rovnováhy. Nashromážděné prostředky jsou znovu návratně investovány do ekonomiky a jejího růstu. Makroekonomické efekty jsou natolik průkazné, že pro rozvoj životního pojištění by tudíž měl v rámci konstruktivní hospodářské politiky rozumných vlád poskytován co největší motivační prostor. 8

9 2. Cíl a metodika práce 2.1. Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je zaměřit se na analýzu vybraných produktů na finančním trhu k zabezpečení příjmů rodiny a doporučit nejvhodnější variantu pro dané věkové skupiny občanů. v současné době existuje celá řada způsobů, jak tento problém vyřešit. Jednou z možností je spoléhat se na stát, když bude rodina v nepříjemné situaci, bez peněz a příjmu. Další možností je odkládat si peníze pod polštář pro případ nouze. Třetí možností je využít nabídky finančního trhu, zejména pak pojišťoven, na které se ve své práci zaměřím. Vybrala jsem 3 základní finanční produkty sloužící k zajištění příjmů. První způsob je kapitálové životní pojištění, dále pomocí investičního životního pojištění a poslední způsob je pravidelné investování do kapitálových fondů v kombinaci s rizikovým životním pojištěním. V teoretické části jsem popsala charakteristiku a historii životního pojištění. Potom jsem podrobněji rozepsala druhy životního pojištění a investování do podílových fondů, které budu potřebovat ve své praktické části. Praktická část je věnovaná konkrétním příkladům z praxe v různých životních situacích. Každý příklad je řešen všemi 3 vybranými způsoby u každého příkladu je také vyhodnocení variant a zvolení té nejoptimálnější v dané životní situaci Metodika práce Stanovení pojistné částky na smrt Pojistná částka je součástí pojistné smlouvy a určení její výše plně závisí na rozhodnutí pojištěného. Tuto pojistnou částku si může později za určitých podmínek zvyšovat či u některých pojišťoven i snižovat. Může také uzavírat další životní pojištění u stejné či jiné pojišťovny a v případě pojistné události dostanou obmyšlené osoby vyplacenou pojistnou částku ze všech pojistek. Pokud pojištěný nastaví pojistnou částku příliš vysoko, dojde k tzv. přepojištění (platil by zbytečně vyšší pojistné) a pokud si stanoví pojistnou částku velmi vysokou, mohl by být dokonce podezřelý z pojistného podvodu. Pojišťovna si totiž může například ve svých interních pravidlech jako ochranný prvek stanovit, že 9

10 je-li sjednaná pojistná částka vyšší než určitý násobek ročního příjmu pojištěné osoby, je třeba tuto smlouvu více prověřit. V opačném případě, pokud je pojistná částka stanovena příliš nízko, dochází k podpojištění. Jinými slovy v případě úmrtí pojištěného by peníze od pojišťovny nepostačovaly na uhrazení všech přímých a nepřímých závazků rodiny. Od výše pojistné částky základního pojištění se rovněž odvozují limity maximálního plnění různých připojištění (např. připojištění závažných onemocnění). Je-li základní pojistná částka nízká, budou automaticky nižší i pojistné částky jednotlivých zahrnutých připojištění. Jaká jsou doporučení pro určení výše pojistné částky? Jak tedy vidíme, určení vhodné výše pojistné částky pro konkrétního člověka není právě snadný úkol. Podívejme se na doporučení několika institucí: Zajišťovna Swiss Re: Co se týče horní hranice pojistné částky, celosvětová zajišťovna Swiss Re doporučuje maximální pojistné částky u pojištění pro případ úmrtí v závislosti na věku klienta, a to následovně: Tab. č.1 Stanovení pojistné částky na smrt podle zajišťovny Swiss Re Věk do 30 PČ jako násobek ročního příjmu 15x x x x nad 60 4x Zdroj: www. finance.cz Tato doporučení jsou pouze obecná a konkrétní výše vhodné pojistné částky se pro jednotlivé klienty bude samozřejmě výrazně odlišovat. Konkrétní určení výše pojistné částky záleží na věku klienta, jeho příjmech, na skutečnosti, zda žije sám nebo v rodině (jak početné a s jakými příjmy), apod. Jinou pojistnou částku pro případ úmrtí bude potřebovat samostatně žijící člověk (bude-li vůbec nějaké životní pojištění potřebovat) a jinou muž živící tříčlennou rodinu s miliónovou hypotékou. Co všechno bychom měli vzít v úvahu před stanovením pojistné částky? Při stanovení pojistné částky je nutné v první řadě zohlednit přímé závazky (tj. výši dluhů v podobě nesplacených spotřebních úvěrů, hypotéky, leasingu atd.). 10

11 v úvahu je třeba dále ještě vzít nepřímé závazky, tj. zajištění úhrady stálých rodinných výdajů spojených s provozem domácnosti, jejichž výše je dána početností rodiny. Protože tyto rodinné výdaje nelze okamžitě snížit, musí být v pojistné částce rovněž zahrnuty. v jaké výši budou zohledněny záleží také na přáních pojištěného, zda chce, aby si rodina zachovala dosavadní životní standard a po jak dlouhou dobu, než bude schopna adaptovat se na novou situaci. Určení těchto nepřímých závazků je při stanovení pojistné částky nejsložitějším úkolem. s dědickou daní není nutné pro manžela a příbuzné v řadě přímé (děti, vnuci, pravnuci) uvažovat, neboť jsou od ní osvobozeni. Od naznačených přímých a nepřímých závazků je vhodné odečíst likvidní prostředky, které mohou být použity na splacení výše uvedených závazků. Jde o hotovost, peníze na běžném účtu, ve stavebním spoření a penzijním připojištění, příp. další majetek, který lze přeměnit na hotovost do 3 měsíců. To však pouze za předpokladu, že si pojištěná osoba přeje, aby byl tento majetek na tyto účely použit. Rovněž nelze zapomenout na sociální dávky ze státního rozpočtu jako je vdovský či vdovecký důchod, který rovněž potřebu pojistné ochrany snižuje. Stanovení pojistné částky na trvalé následky úrazu Zanechá-li úraz pojištěnému trvalé následky, pojišťovna vyplatí podle jejich závažnosti tolik procent z pojistné částky, kolika procentům odpovídá trvalý následek v oceňovací tabulce. Pokud jsou v tabulce uvedeno jiné plnění pro pravou a levou končetinu, mělo by být v pojistných podmínkách uvedeno, že pro leváky platí hodnoty opačně. Plnění za všechny TNÚ. Plnění za všechny TNÚ od určitého procenta. Plnění za vyjmenované TNÚ. U stanovení pojistné částky záleží na věku klienta a na jeho ročním čistým příjmu. Vypočítá se to podle jednoduchého vzorce. Stanovení pojistné částky TNÚ: čistý roční příjem * počet let do důchodu = 1 Roční částka invalidního důchodu * počet let do důchodu = = pojistná částka TNÚ 11

12 Stanovení pojistné částky u poranění následkem úrazu Pojištění může mít několik variant. Plnění za dobu průměrného léčení (DPL). Dle oceňovací tabulky se zjistí DPL daného úrazu. Pokud je vyšší než určitý limit (např. 7 nebo 14 dnů), vyplatí sjednanou denní dávku za každý den průměrné doby léčení. Pokud úraz není uveden v oceňovací tabulce, plní se dle doby srovnatelného úrazu uvedeného v tabulce. Plnění náleží pojištěnému bez ohledu na to, zda je v pracovní neschopnosti nebo ne. Plnění za dobu pracovní neschopnosti (DPN). Pokud doba pracovní neschopnosti z důvodu úrazu přesáhne určitý limit (např. 14 nebo 28 dnů), plní pojišťovna sjednanou dávku za každý další den pracovní neschopnosti. Plnění za vyjmenované úrazy (tzv. bolestné). Pojišťovna plní pouze za úrazy vyjmenované v tabulce. Každý úraz je oceněn určitou částkou dle závažnosti (např. zlomená ruka Kč, roztržení plic Kč,..). U poranění následkem úrazu, by měl mít každý klient rezervu ve výši jeho 3 měsíčního hrubého platu. Stanovení pojistné částky pro případ pracovní neschopnosti nebo pobytu v nemocnici Pojistitel plní za pracovní neschopnost ode dne, který lékař stanovil jako její počátek; jde-li o pracovní neschopnost z jiných důvodů než úrazu a pobytu v nemocnici v důsledku nemoci, těhotenství, potratu, porodu nebo úrazu plní nejdříve po uplynutí sjednané karenční doby. Pojistné plnění pojistitel vyplácí až do dne, kterým je pracovní neschopnost/pobyt v nemocnici podle rozhodnutí lékaře ukončen, nejdéle však do dne, který odpovídá maximální době pracovní neschopnosti/pobytu v nemocnici stanovené ve své,,oceňovací tabulce pro pojistné plnění za pracovní neschopnost následkem úrazu nebo nemoci. Nepřesáhne-li pracovní neschopnost/pobyt v nemocnici z důvodu úrazu karenční dobu stanovenou v pojistné smlouvě, pojistitel pojistné plnění neposkytne; je-li tato pracovní neschopnost/pobyt v nemocnici delší než karenční doba, poskytne pojistitel pojistné plnění již od počátku pracovní neschopnosti/pobytu v nemocnici. 12

13 Pojistné plnění za pracovní neschopnost/pobyt v nemocnici stanoví pojistitel jako součin sjednané pojistné částky a počtu dnů pracovní neschopnosti/pobytu v nemocnici (po jeho snížení o případnou karenční dobu), a to i v případě, že pracovní neschopnost/pobyt v nemocnici byla uznána pro více nemocí nebo následků úrazů. Z jedné pojistné události plní pojistitel nejdéle za dobu 365 dnů. Trvá-li však pracovní neschopnost/pobyt v nemocnici déle než tři měsíce, vyplatí pojistitel pojištěnému na základě jeho písemné žádosti přiměřenou zálohu na pojistné plnění. Pojistná částka je u pojišťoven obvykle sjednávána: a) na 100 Kč u zaměstnance a osoby samostatně výdělečné činné, která se účastní nemocenského pojištění. b) na 200 Kč u OSVČ, která se nemocenského pojištění neúčastní. Stanovení pojistné částky u závažných nemocí Toto připojištění umožní při závažném onemocnění okamžitou výplatu pojistné částky, která se jinak vyplácí až v případě smrti pojištěného a umožní tak uhradit náklady na léčbu a rekonvalescenci a udržet si přitom stávající životní úroveň. Připojištění pro případ závažných onemocnění pamatuje na většinu případů závažných onemocnění či provedení specifických lékařských zákroků: akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda (mrtvice), zhoubné novotvary (nádory), konečná (terminální) fáze selhání ledvin, transplantace životně důležitého orgánu, bypass srdečních (věnčitých) tepen, slepota, hluchota, nezhoubný nádor mozku, terminální (smrtelné choroby). Pojistná částka se u toho připojištění stanovuje individuálně, podle přání klienta. u tohoto připojištění se nedoporučuje dávat si moc vysokou pojistnou částku, 13

14 protože toto připojištění je hodně drahé a tudíž ne zrovna výhodné. Optimální pojistná částka je v rozmezí Kč Kč. u zajištění příjmů rodiny se musí počítat i s možnou nezaměstnaností, proto by každý živitel rodiny měl počítat i s touto variantou a mít utvořenou rezervu ve výši tříměsíčního hrubého platu. 14

15 3. Teoretická část 3.1. Charakteristika životního pojištění Životní pojištění zahrnuje krytí rizik ohrožujících životy lidí. v rámci těchto pojištění se uplatňují výplaty pojistných plnění v případě pojistných událostí, které se dotýkají života pojištěných osob nebo jiných osob. Výše pojistných plnění není dána v případě životních pojištění velikostí škody, neboť škodu lze v těchto pojištěních jen velice obtížně ohodnotit. Výše pojistných plnění je dána velikostí pojistné částky, kterou pojistník sjednal, a tato výše pojistné částky má podle jeho představ a možností příslušné riziko pokrýt. V životním pojištění jsou kryta dvě základní rizika, a to riziko smrti a riziko dožití. v současné době životní pojištění různými způsoby kombinuje tato dvě rizika, přičemž bývají do krytí v rámci některých produktů zahrnuta ještě další rizika neživotního charakteru (invalidita, úraz, vážné nemoci apod.). Životní pojištění tím, že zahrnuje krytí rizika úmrtí a dožití prostřednictvím sjednání určité velikosti pojistné částky zvolené pojistníkem vlastně plní vedle vlastního krytí rizik úspornou funkci. Životní pojištění tedy může být chápáno jako spořící a investiční instrument, neboť v rámci životního pojištění jsou vytvářeny specifickým způsobem úspory toto může být podtrženo uplatňováním daňových zvýhodnění pro pojistníka v případě sjednání životního pojištění. Pojistné u životního pojištění lze podle způsobu použití přijatého pojistného k zabezpečení pojistného plnění pojistitele rozdělit na dvě složky. Rizikové pojistné, které tvoří tu část ryzího pojistného, kde hodnota pravděpodobnosti pojistné události se po dobu trvání pojištění v čase výrazně nemění, kolísání kolem průměru není v čase příliš významné a tato část pojistného se spotřebovává v průběhu pojistného období a není z něho tvořena dlouhodobá rezerva, pojistné rezervotovorné, které tvoří tu část ryzího pojistného, kde hodnota pravděpodobnosti pojistné události v čase roste a kdy se podstatná část pojistného ukládá do rezervy na závazky budoucích let. Pojistné v rámci životního pojištění, které pojistníci platí za poskytovanou pojistnou ochranu, může být sjednáno v pojistné smlouvě jako 15

16 pojistné jednorázové, které je zaplaceno najednou při uzavření pojistné smlouvy, běžné pojistné placené opakovaně vždy na začátku dohodnutých období (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně). Nemůže-li pojistník platit běžné pojistné, nemusí to vždy znamenat zánik pojištění, po dohodě může pojištění pokračovat, pokud dojde k redukci pojistné částky (nebo důchodu) nebo k redukci pojistné doby. v řadě případů má pojistník právo žádat o zrušení pojištění, což je spojeno s výplatou tzv. odbytného. Odbytné (odkup životní pojistky) se uplatňuje při předčasném ukončení platnosti pojistné smlouvy ze strany pojistníka. Odbytné znamená částku rezerv pojistného s odpočtem neamortizovaných nákladů správní režie a tzv. manipulačního poplatku. Tato konstrukce odbytného má motivovat pojištěného, aby sjednané životní pojištění předčasně neukončoval. V rámci životního pojištění může být umožněno uplatnění tzv. zproštění od placení pojistného, zejména pokud mu byl během trvání pojištění přiznán plný invalidní důchod ze sociálního pojištění, nebo může být uplatněno tzv. pojištění s výhradou, kdy při předčasném ukončení pojištění ze stejného důvodu se automaticky vrací podstatná část doposud zaplaceného pojistného. Velikost pojistného plnění je v životních pojištěních dána sjednanou pojistnou částkou (na rozdíl od majetkových pojištění) a může být zvýšena o předem neznámý podíl na zisku. Zisk v životním pojištění plyne z toho, že pojišťovna dosahuje výnosů z investování prostředků pojistně technických rezerv životního pojištění na kapitálovém trhu, vzhledem k rozdílu mezi kalkulovanou technickou úrokovou mírou v pojistných smlouvách a skutečnými výnosy dosahovaným při investování pojistně technických rezerv životního pojištění na finančním trhu. Vedle toho dosahuje pojišťovna v životním pojištění zisku z použití, z pohledu pojišťovny, výhodnějších technických podkladů, tj. zejména úmrtnostních tabulek (které obsahují z pohledu pojišťovny výhodnější údaje o pravděpodobnosti úmrtí a dožití, například starší úmrtnostní tabulky nebo úmrtnostní tabulky vzniklé úpravou) a z úspory správních nákladů. Zisk dosahovaný v životních pojištěních je z větší části rozdělován mezi pojištěné, účastníky životního pojištění, a to různými formami ( například pomocí prémií k vypláceným pojistným plněním, zkrácením doby placení 16

17 pojistného, prostřednictvím dalšího pojištění placeného právě z podílu na zisku, prostřednictvím spoření pro pojištěného apod.). Vzhledem k tomu, že životní pojištění je sjednáván na delší časové období, při provozování životních pojištění reagují pojišťovny určitým způsobem na inflaci, například provádí každoroční valorizaci nebo nabízí možnost zvyšování pojistné částky na základě dobrovolného zvyšování pojistného odpovídajícího meziroční míře inflace. Na inflaci také reagují pojišťovny zaváděním nových modifikovaných forem životního pojištění. Tab. č. 2 - Propojištěnost (pojistné životní pojištění versus HDP, v %) Propojištěnost Německo 3,06 Rakousko 2,88 Slovinsko 1,69 ČR 1,53 Maďarsko 1,37 Slovensko 1,36 Polsko 1,31 Zdroj: Data k propojištěnosti: Swiss Reinsurance Company, Sigma No.5/2006 World insurance in 2005: moderate premium growth, attractive profitability 3.2. Životní pojištění a historie Pojistné zabezpečení pro případ realizace životních rizik existuje od počátku pojištění jako takového. Převážnou část historie stálo v popředí tohoto zabezpečení riziko smrti ve smyslu potřeby zabezpečení pohřbu a pozůstalých. o vlastním vzniku životního pojištění můžeme hovořit až od rozpadu dřívějšího převážně relativně jednotného, na odvětví či druhy nediferencovaného pojištění, navíc původně zpravidla začleněného do širšího rámce činnosti té či oné komunity. Životní pojištění je považováno za jedno ze tří tzv. klasických odvětví pojištění vedle pojištění požárního a dopravního. Za zmínku stojí úloha životního pojištění v merkantilistické 1 a kameralistické 2 pojistné teorii a politice; životní pojištění tehdy sehrálo roli nástroje populační politiky. Jednalo se o období, kdy se ještě ani neschylovalo k rozčlenění pojištění na 1 Směr státního hospodářské politiky usilující, hlavně podporováním vývozu, o hromadění kapitálu ( zvláště zlata) uvnitř státu. Aby mohla země vyvážet, bylo povinností státu podporovat výrobu, mj. i zakládáním státních manufaktur. 2 v habsburské monarchii snaha o zdokonalení daňového systému ve prospěch státní pokladny, podpora výroby byla až druhořadá. Byl uplatňován tzv. faktorský systém - rozptýlené manufaktury, vyšším typem byly centralizované manufaktury. 17

18 pojištění soukromé a sociální a proto i v tomto smyslu nemůže překvapit využití pojištění k širším sociálním a dalším záměrům. K období merkantilismu a kameralismu se vážou především vdovské a sirotčí pokladny. Tyto pokladny se zčásti vyvinuly oddělením od cechů a gild, převážně však vděčí svému vzniku vlivu merkantilismu. Vdovské a sirotčí pokladny existovaly v nejrůznějším podobách pro některé skupiny profesí (např. pro vdovy a sirotky po učitelích, kazatelích apod.), pro celé provincie i pro celé země. Menší význam v době vzniku kapitalismu měly pohřební pokladny, poskytující nízké pojistné zabezpečení pro případ smrti. Až v 18. století nabyly většího významu. Těchto pokladen bylo dosti zneužíváno jejich zakladateli k vlastnímu obohacení zcizením prostředků pokladny. Není bez zajímavosti, že zastánci merkantilismu a kameralismu neměli jednotný názor na vhodnost využívání obecného pojištění pro případ smrti. Hlavní teoretik německého kameralismu J. K. Justi se domníval, že toto pojištění nejde dohromady s účelem pojištění; jako hlavní argument uváděl, že nelze tvrdit, že život člověka má nějakou určitou hodnotu a že je vystaven nějakému riziku. Faktickým důvodem pro toto stanovisko bylo zřejmě to, že pojištění pro případ smrti jen velmi málo zapadá do systému nástrojů populační a hospodářské politiky merkantilismu. Krátkou zmínku si zaslouží též svatební pokladny, pojišťující věno. u těchto pokladen pro (budoucí) nevěsty (výjimečně i pro ženichy) byla často rozhodující hlediska populační politiky. Zabezpečením věna se mělo podporovat uzavírání manželství a tím i početní růst obyvatelstva. Tyto pokladny se v dalším období staly základem pro rozvoj pojištění na dožití. V období vzniku kapitalismu došlo k výrazným pokrokům ve statistice a matematice, které dosti ovlivnily rozvoj životního pojištění. v 16. století se začaly vést statistiky narozených a zemřelých, byly rozpracován úrokový počet, koncem tohoto století vznikly první úrokové tabulky. v 17. století vzniká počet pravděpodobnosti a koncem téhož století J. Bernoulli formuloval,,zákon velkých čísel, na němž vlastně stojí ekonomika pojištění. v roce 1693 anglický matematik a astronom E. Halley zveřejnil první úmrtnostní tabulku ze statistického materiálu pořízeného vratislavským teologem C. Neumannem. Statisticko-matematické základy životního pojištění byly vypracovány v Anglii v 18. století. Své uplatnění v praxi našly v několika případech ve druhé polovině 18. století a zejména pak v průběhu 19. století. 18

19 Životní pojištění se v epoše industrializace dosti změnilo. Instituce z dob merkantilismu a kameralismu prakticky vymizely, prosadily se tržní principy. Ve značném rozsahu docházelo i ke zneužívání životního pojištění vytvářením pojišťoven na,,nesolidním základě (,,bubble companies zejména z poloviny 19. století). Ve struktuře druhů životního pojištění mělo největší podíl pojištění pro případ smrti. v tomto období vzniká smíšené životní pojištění, označované tehdy též jako,,zkrácené životní pojištění, jež vedlo k větší oblibě celého životního pojištění. Setkáme se i s prvními případy zavádění,,lidového pojištění, určeného pro širší vrstvy obyvatelstva. Životní pojištění začala být v té době také zajišťována. V životním pojištění se stále více začala uplatňovat pojistná matematika. v celé pojistné technice se přitom uplatňovaly nejen pokroky statistiky a matematiky, ale i komercializace životního pojištění, důsledky konkurence na provoz pojištění. Jedním z těchto projevů byl přechod k využívání honorování. Před uplatněním provizního systému dostávali agenti odměnu procentem z pojistného (řádově 5-6% z prvního běžného pojistného a za inkaso dalšího pojistného zhruba1%); toto byl sice v podstatě také provizní systém, ale odměna za získání pojištění byla poměrně malá. v důsledku rostoucí konkurence považovaly zvláště nově zakládané pojišťovny (zejména akciové společnosti) za nutné vyplácet svým agentům provizi v postatě ihned po uzavření pojištění. Pojišťovny si v podmínkách dosti omezeného pojistného trhu začaly konkurovat též výrazným zvyšováním provizi. Výše provize začala být určována procentem z pojistné částky, sazba provize vzrůstala z 1-1,5% na 2-2,5% z pojistné částky. Pojišťovnám tím značně vzrostly jednorázové počáteční náklady při sjednání pojištění do té míry, že často nemohly být uhrazeny z pojistného zaplaceného v prvním roce trvání pojištění. Praxe životního pojištění, spojená s podstatným nárůstem získatelských nákladů, vedla k rozvoji pojistné matematiky. V roce 1863 uveřejnil A. Zillmer své,,příspěvky k teorii rezervy pojistného u ústavů životního pojištění, v nichž požadoval amortizaci provize po celou dobu placení pojistného a odpočet odsud neamortizované provize od rezervy pojistného. Krátce nato bylo toto,,zillmerování rezerv pojistného vztaženo na celé jednorázové počáteční náklady na získání životního pojištění. Zillmerování se ovšem v praxi hned neuplatnilo, a to v důsledku odporu,,starších pojišťoven, které si zpravidla mohly dovolit úhradu uvedených nákladů z předchozích přebytků. Výhradně z tohoto důvodu se např. v Německu až 19

20 do konce 19. století v pojistné politice prosazoval výpočet netto-rezerv pojistného jako jediný důsledně správný postup vykazování rezerv. Jedním z výsledků konkurence akciových a vzájemných životních pojišťoven bylo zavedení,,podílů na přebytcích pro pojištěné u akciových pojišťoven. Obdobný smysl měla ustanovení statutů vzájemných pojišťoven o rozdělování zisků a ztrát. Postavení životního pojištění se v posledních sto letech výrazně změnilo. Relativní význam životního pojištění podstatně vzrostl; toto pojištění se stalo již koncem 19. století v celosvětovém měřítku kvantitativně nejdůležitějším odvětvím celého soukromého pojištění, i když se ve 20. století zvýraznil podíl pojištění motorových vozidel a pojištění úrazového a odpovědnostního, zaujímá životní pojištění jako celek v soukromém pojištění stále první místo ve světě. Se zřetelem na významnost jednotlivých odvětví a druhů tohoto pojištění je možno rozlišit podle Jaroslava Vostatka (1996) šest hlavních odvětví životního pojištění. Např. v USA bylo donedávna a je svým způsobem i dnes zcela rozhodujícím odvětvím pojištění pro případ smrti, označované ve střední Evropě též jako Rizikové životní pojištění: v USA se většinou označuje prostě jako životní pojištění. v Německu a v dalších zemích se nejvíce prosadilo pojištění pro případ smrti a dožití, označované též jako smíšené životní pojištění (anglicky endowment). Ve Francii se zase zvláště široce rozvinulo důchodové pojištění (anglicky nazývané prostě annuity). Pojišťovna Čechoslavia zavedla v meziválečném období rodinné pojištění, na něž obsahově navázalo československé sdružené pojištění mládeže, které se v 80. letech stalo nejvýznamnějším pojistným odvětvím životního pojištění u nás. Do tohoto odvětví začleňujeme i pojištění věnové, stipedijní apod. Nejnovějším odvětvím je životní pojištění spojené s investičními fondy, které označujeme stručne termínem investiční životní pojištění. Toto pojištění a do něho odvozené univerzální životní pojištění dominují dnes na trhu USA a Velké Británie. 20

21 Moderní životní pojištění je vlastně souhrnem několik pojistných odvětví a většího počtu druhů pojištění, která v různé míře a podobě dominují dvě základní životní rizika: riziko smrti a riziko dožití,případně ještě obsahují další neživotní rizika, např. riziko úrazu, invalidity či nemoci. Z tohoto hlediska lze také životní pojištění rozčlenit na pojištění pro případ smrti (rizikové životní pojištění) a pojištění pro případ dožití. Jde především o rozčlenění metodické, neboť pojištění pro případ dožití má ve své základní podobě zanedbatelný význam. Základní podobou životního pojištění máme na mysli pojištění s výplatou pojistné částky v případě výskytu pojistné události. Jinými slovy řečeno se jedná o pojištění na pojistnou částku, označované též jako kapitálové pojištění. Protipólem, druhou formou životního pojištění je z tohoto hlediska důchodové pojištění, spočívající ve výplatě důchodu; důchodem se rozumí opakovaně vyplácený obnos. Důchodové pojištění je v tomto smyslu pojištěním pro případ opakovaného dožití. Lze rozlišit ještě třetí formu životního pojištění z pohledu výplaty plnění je jí zproštění od placení pojistného. Jestliže nastane pojistná událost (např. smrt pojištěného živitele rodiny), pak v tomto případě se přestává platit pojistné. Lze si to představit také tak, že pojistné místo pojistníka dále platí pojišťovna jakoby tedy poskytovala plnění ve formě další úhrady pojistného. Já se v rámci své bakalářské práce budu podrobněji už jen věnovat kapitálovému životnímu pojištění, investičnímu životnímu pojištění a rizikovému životnímu pojištění. 21

22 Kapitálové životní pojištění Princip pojištění: Životní pojištění v sobě zahrnuje pojištění pro případ smrti a spoření. To znamená, že část z placeného pojistného je určena na pokrytí rizika smrti a část je pojišťovnou připisována ve prospěch klienta jako tzv. kapitálová hodnota. Tuto kapitálovou hodnotu pojišťovna investuje a zhodnocuje. v případě smrti klienta je pojišťovna povinna vyplatit jak kapitálovou hodnotu pojištění tak pojistnou částku pro případ smrti. v případě, že se klient dožije konce pojištění, vyplatí pojišťovna klientovi kapitálovou hodnotu pojištění. Cílem životního pojištění je finančně zajistit osoby vám blízké (manželku, děti) v případě smrti. Zejména je vhodné pro živitele rodin, kdy smrtí živitele přijde zbytek rodiny o podstatnou část příjmů. Životní pojištění tak pomůže alespoň částečně vyrovnat tuto ztrátu. Někdy je životní pojištění vyžadováno bankou při poskytnutí úvěru banka se tak chrání proti riziku smrti klienta. Jak je to s životním pojištěním a spořením: Nepleťte si životní pojištění se spořením. Pokud budete v bance spořit částku o stejné výši jako je pojistné, získáte ve většině případů vyšší výnos než u pojišťovny. Kapitálové životní pojištění slouží především k zajištění proti riziku (např. smrti). Kdo může uzavřít pojištění: Životní pojištění nemůže uzavřít každý. Pojišťovna se snaží minimalizovat počet pojistných plnění (v případě smrti klienta) a své klienty pečlivě vybírá podle zdravotních rizik, které klient uvede při uzavírání smlouvy. Pojištění lze navíc uzavřít jen do určitého věku života. Pojišťovna může uzavření smlouvy odmítnout. Zcela jistě bude například odmítnut klient, který prodělal infarkt, závažná onemocnění, apod.. Výše pojistného: Výše splátky pojistného je každému klientovi vypočtena pojišťovnou individuálně podle výše pojistné částky, věku a zdravotního rizika klienta. Pojistné může být obvykle placeno v měsíčních až ročních splátkách. Pojišťovny rovněž nabízejí pojištění s jednorázovou platbou pojistného, tj. celé pojistné zaplatíte dopředu na začátku pojištění. Daňové výhody: 22

23 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila koncem roku 2000 novelu Zákona o daních z příjmů, ve které mimo jiné zavedla možnost odpočtu placeného pojistného ze základu daně z příjmů. Nejedná se ani tak o podporu životního pojištění jako takového, ale spíše o podporu státního důchodového pojištění a mírný náznak "důchodové reformy. Pravidla pro možný odpočet jsou následující: poplatník má uzavřenou smlouvu s pojišťovnou na soukromé životní pojištění (pro případ dožití, nebo pro případ smrti nebo dožití, důchodové pojištění) výplata pojistného plnění musí být ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od jejího uzavření a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let maximální výše částky odečitatelné od základu daně je ,-Kč ročně Tab. č. 3 Přehled roční daňové úspory u životního pojištění platné od Roční daňová úspora Měsíční Odpočet od Sazba daně z příjmů investora investice ZD ročně 12% 19% 25% 32% 300 Kč 3600 Kč 432 Kč 684 Kč 900 Kč Kč 400 Kč Kč 576 Kč 912 Kč Kč Kč 500 Kč Kč 720 Kč Kč Kč Kč 600 Kč Kč 864 Kč Kč Kč Kč 700 Kč Kč Kč Kč Kč Kč 800 Kč Kč Kč Kč Kč Kč 900 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: Vlastní práce ( dle Zákona o dani z příjmů) 23

24 nová úprava, platná od ovšem dodává ještě další podmínku a tou je minimální pojistná částka pro případ dožití u kapitálových životních a důchodových pojistek. Ta je pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně stanovena na ,-Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na ,-Kč. u důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Pokud bude platit nebo přispívat na životní pojištění svým zaměstnancům zaměstnavatel, bude moci zahrnout do daňově uznatelných nákladů pojistné zaplacené na daňově zvýhodněné životní pojištění až do částky 8.000,-Kč ročně na jednoho zaměstnance. Toto pojistné nebude u zaměstnance podléhat dani z příjmů. V praxi to znamená, že pokud bude mít poplatník základ daně 9.100,- Kč, což může odpovídat průměrnému měsíčnímu příjmu brutto, a bude měsíčně platit na životní pojištění 1.000,-Kč, tak získá ročně úsporu na daních 1 800,-Kč. u základu daně ve výši ,-Kč měsíčně by to při stejné výši placeného pojistného znamenalo 2 400,-Kč. Novela Zákona o daních z příjmů vešla v účinnost 1. ledna Kapitálové životní pojištění v kombinaci s úrazovým připojištěním (úrazovkou): V praxi se většinou pojistník nezajišťuje pouze pro případ smrti, ale také pro případ úrazu. Nejčastější doplňky kapitálového životního pojištění jsou: trvalé následky úrazem, poranění následkem úrazu, pracovní neschopnost, pobyt v nemocnici, připojištění v případě závážných onemocnění. Využití kapitálového životního pojištění: Zajištění ztráty příjmů pro případ smrti živitele rodiny Při založení do 60 let nárok na odpočet zajištění ztráty příjmů + zajištění stáří 24

25 Investiční životní pojištění Princip pojištění: Investiční pojištění je založeno na stejných principech jako kapitálové životní pojištění s tím rozdílem, že zde výše pojistného plnění cela závisí na výnosech z investování rezerv pojistného a dalších prostředků (a nikoli jen z části jako v klasickém životním pojištění prostřednictvím podílů na zisku). Klient v tomto pojištění má možnost ovlivňovat, kam jsou prostředky ze spořící složky investovány. Z důvodu této možnosti nemá zaručen nejen minimální výnos (narozdíl od klasického kapitálového životního pojištění), ale nemá zaručeno ani zachování vložené částky (obdobně jako při investování do podílových listů). Charakteristickým rysem tohoto pojištění je skutečnost, že pojišťovna negarantuje žádný výnos a celé investiční riziko (včetně kursového rizika u fondů zahraničních cenných papírů) tedy v plné míře nese pojistník. Toto pojištění tedy klientovi přináší potenciální možnost na vyšší výnos, ale stejně tak i možnost získání nižšího výnosu, než jaký by mohl obdržet při investování pojišťovnou. Z tohoto důvodu je investiční pojištění rizikovější instrument než klasické životní pojištění, což ale na druhé straně umožňuje vyšší výnosový potenciál. Investiční životní pojištění a zajištění: Investiční pojištění je obvykle kombinováno s úrazovým pojištěním a nabízí tak možnost finančního zajištění pro případ smrti. To znamená, že je garantovaná minimální pojistná částka pro případ smrti. v případě smrti klienta, je tak oprávněným osobám vyplacena sjednaná pojistná částka nebo aktuální hodnota podílů (podle toho co je vyšší), popřípadě sjednaná pojistná částka plus aktuální hodnota podílů. Pojistná částka pro případ dožití se nesjednává, protože závisí na výsledcích investování. Při výpovědi je pak vyplacena aktuální hodnota podílů. Většina pojišťoven nabízí úrazové připojištění, invalidní připojištění, připojištění vážných onemocnění a možnost indexace. Výše pojistného: Výše pojistné částky totiž určuje, kolik připadne na spoření a kolik na pokrytí sjednaných rizik. Při vysoké pojistné částce se spoří méně, protože většinu z pojistného připadne na krytí rizika. Naopak nižší pojistná částka umožňuje zase více spořit. Nastavení této pojistné ochrany lze měnit i v průběhu pojištění - podle toho, 25

26 jak se mění životní situace. Vyšší pojistnou částku tak zvolí například klient, který chce finančně zajistit rodinu. a naopak starší člověk, který bude upřednostňovat úspory pro důchodový věk, pojistnou částku sníží, což mu umožní více spořit a zvyšovat kapitálovou hodnotu pojištění. Princip fungování investičního pojištění: Rezervotvorná část tohoto pojištění není investována přímo pojišťovnou, ale je vložena do fondu. Buď do externího podílového fondu ve správě konkrétní investiční společnosti spolupracující s pojišťovnou (nejčastěji ze stejné finanční skupiny) nebo do fondu vytvořeného pojišťovnou a využívaného pouze klienty pojišťovny. Je možný výběr z několika typů fondů, a to podle rizika které je pojištěný ochoten podstoupit. Může zvolit, zda využije jednoho nebo více fondů, které může i v průběhu trvání pojištění měnit a libovolně přesouvat finanční prostředky mezi fondy. Zpravidla se jedná o fond peněžního trhu, akciový fond, dluhopisový fond a různé smíšené fondy. Každý takový fond je rozdělen na podíly, které pojišťovna nakupuje a prodává za příslušný kurs fondu, který se mění podle jeho výkonnosti. Klientem zaplacené pojistné se tedy převede na podíly dle aktuální hodnoty kursu. Zisk klienta závisí na vývoji příslušného kursu, který může nejen růst, ale i klesat. Pojišťovna tak nepřipisuje podíly na zisku jako u klasického kapitálového životního pojištění. Předností investičního pojištění je jeho variabilita. v průběhu pojištění lze měnit výši pojistného a pojistné částky, sjednávat nebo rušit pojištění některých rizik, vkládat mimořádné částky a posilovat kapitálovou hodnotu pojištění. Rovněž je možné finanční prostředky vybírat průběžně. Pojištění lze také kdykoli vypovědět a získat aktuální hodnotu podílů. Daňové výhody: Zde je to totožné jako u kapitálového životního pojištění. Kdo může uzavřít pojištění: Účastníkem investičního životního pojištění může být každá osoba s trvalým pobytem na území ČR. Pojištění je možné sjednat od 15 let věku nebo od narození, v závislosti na konkrétní pojišťovně. Z výše uvedených charakteristik investičního pojištění vyplývá, že tento finanční produkt nabízí určitou alternativu k ostatním finančním produktům, kterými mohou být cenné papíry, vklady u bank, popřípadě i penzijní připojištění. Hlavním 26

27 účelem je poskytnutí pojistné ochrany, přičemž tuto hodnotu investiční produkty nenabízejí. Tento produkt by si měl pořídit ten, kdo má zájem být životně pojištěn a vedle toho chce sám rozhodovat o výnosu a riziku spořící složky (tzv. aktivní investor) Rizikové životní pojištění Princip pojištění: Rizikové (nebo také dočasné) životní pojištění je pojištěním pro případ smrti plus další připojištění. Protože tento produkt zcela postrádá spořící složku, lze jeho pomocí dosáhnout příznivějšího poměru ceny a výkonu, pokud je cílem výlučně zajištění pro případ smrti. Pojistné ovšem nelze v žádném případě odečíst od daňového základu. Základní pojištění pro případ smrti bývá někdy automaticky rozšířeno o tzv. zproštění od placení pojistného. Jedná se o druh pojištění, jehož pojistnou událostí je přiznání plného invalidního důchodu pojištěnému nebo pojistníkovi. Některé pojišťovny jej vztahují na dlouhodobou pracovní neschopnost. v případě pojistné události je pojistník osvobozen od placení pojistného. Pojistnou ochranu lze formou připojištění většinou rozšířit o krytí dalších rizik, zejména plnou invaliditu, úraz nebo vážné onemocnění. Výše pojistného: Můžete si sjednat buď rizikové pojištění s pevnou pojistnou částkou nebo s klesající pojistnou částkou. Pojištění s pevnou pojistnou částkou se používá při potřebě dosáhnout stále stejně vysoké pojistné ochrany (např. zajištění finančně závislých osob). Produkty s klesající pojistnou částkou se často označují jako úvěrová životní pojištění a jsou určena k pojištění osob splácejících úvěr (v případě pojistné události pojišťovna většinou přímo bance, někdy oprávněné osobě, uhradí nesplacenou část úvěru, výše pojistné částky by měla odpovídat nesplacené části úvěru). Výše pojistné částky určí pojistné na pokrytí sjednaných rizik. 27

28 Kdo může uzavřít pojištění: Fyzická osoba od 18 let. Pojistnou událostí je smrt pojištěného z jakékoliv příčiny v době platnosti pojistné smlouvy. Maximální pojistná doba bývá omezena na např. 25 let nebo do určitého věku (např. do 80 let pojištěné osoby). Po jejím uplynutí pojištění bez náhrady zaniká. Bez náhrady, až na výjimky, zaniká pojištění i v případě jeho vypovězení. Zdravotní stav pojišťovny požadují prokázat několika různými způsoby v závislosti na výši pojistné částky a věku pojišťované osoby. Prvním je zodpovězení dotazů mapujících podrobně zdravotní stav pojišťované osoby, které jsou uvedeny většinou na návrhu smlouvy nebo na jeho příloze (tzv. zdravotní dotazník). Některé pojišťovny používají pro nejnižší pojistné částky tzv. zjednodušený zdravotní dotazník, který obsahuje několik otázek zjišťujících jen základní charakteristiky zdravotního stavu. Dalším stupněm může být kromě vyplnění zdravotního dotazníku výpis ze zdravotní dokumentace, který vyplňuje ošetřující lékař pojištěného. Třetí stupeň je všeobecná lékařská prohlídka u smluvního lékaře pojišťovny. s rostoucí pojistnou částkou a věkem pak na lékařskou prohlídku navazuje požadavek specializovaných vyšetření (EKG, krevní testy, HIV test a jiné). Kromě zkoumání zdravotního stavu některé pojišťovny od určité výše pojistné částky vyžadují vyplnit finanční dotazník, ve kterém klient musí odhalit svou finanční a majetkovou situaci a udat důvod pojištění na požadovanou pojistnou částku. u úvěrového životního pojištění mohou pojišťovny vyžadovat kopii úvěrové smlouvy nebo potvrzení banky o poskytnutí úvěru Kapitálové vklady a investice Jde o majetek, který náleží podílníkům a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou a je vytvářen investiční společností na základě povolení Komise pro cenné papíry. Investiční společnost obhospodařuje majetek v podílovém fondu svým jménem a na účet podílníků. Složení portfolia podílového fondu: Majetek v podílovém fondu nemůže investiční společnost investovat do jakýchkoliv cenných papírů, ale jen do cenných papírů stanovených zákonem a v poměru určeném zákonem. Cenné papíry, které investiční společnost nakoupila 28

29 z majetku podílového fondu, se označují jako portfolio podílového fondu a skladba těchto cenných papírů se označuje jako složení portfolia podílového fondu. Do portfolia podílového fondu lze nakupovat pouze cenné papíry obchodované na: Hlavním trhu tuzemské burzy cenných papírů, Vedlejším trhu tuzemské burzy cenných papírů, Jiném tuzemském trhu cenných papírů, jejichž kurz je na tomto trhu zveřejňován, Hlavním nebo obdobném trhu určených zahraničních burz cenných papírů. Omezení rizika: Portfolia všech fondů tvoří mnoho cenných papírů (dluhopisů, akcií i podílových listů jiných fondů, část prostředků bývá uložena i na termínovaných vkladech), takže propad ceny některého z nich má na celkový výnos jen malý vliv. K dispozici je navíc široká škála fondů s různou rizikovostí, od fondů peněžního trhu s minimálním rizikem až po agresivní akciové fondy, které nabízí potenciálně vysoký výnos, ale i nebezpečí, že investor může část vložených prostředků ztratit. Vysoká likvidita: Zatímco například u termínovaných vkladů v bance lze úspory vybrat až po uplynutí dohodnuté doby (někdy lze termínovaný vklad vybrat i předčasně, ale za vysokou smluvní pokutu, která obvykle odpovídá úrokovému výnosu vkladu), podílové listy je investiční společnost povinna odkoupit kdykoliv. Maximální lhůta pro výplatu peněz je sice třicet dní. Téměř všechny investiční společnosti však peníze svým klientům převádějí mnohem dříve. Především u dceřiných společností velkých bank můžete mít peníze na svém účtu již dva až čtyři dny po příkazu k prodeji. Druhy podílových fondů: Existují dva základní druhy podílových fondů, otevřený a uzavřený. Otevřený podílový fond: charakteristické je to, že počet vydávaných podílových listů není předem omezen a podílník má právo na odkoupení podílového listu investiční společnosti. Cena podílového listu je vždy skutečnou hodnotou, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta, kdy investiční spolčenost ještě prodává podílové listy za jejich 29

30 nominální hodnotu. Investiční společnost je povinna odkoupit podílový list nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy podílník uplatnil nárok na zpětný prodej. Uzavřený podílový fond: prodej podílových listů je omezen, a to buď počtem vydávaných listů, nebo ohraničením doby jejich prodeje. Podílník uzavřeného podílového fondu nemá právo na zpětný prodej podílového listu investiční společnosti. Podílové listy uzavřených podílových fondů můžete prodat pouze na burzovním či mimoburzovním trhu. v současné době jsou uzavřené podílové fondy otvírány. Daňové úlevy: Výnos z investic do podílových fondů je dle zákona o daně z příjmů osvobozen od daně za předpokladu, že klientova investice bude minimálně na dobu 6 měsíců a více. v případě, že klient své vložené peníze bude chtít vybrat dříve než za zmíněných 6 měsíců, tak může, ale bude mu výnos zdaněn stejně jako v bance tj. 15% srážkovou daní. Rozdělení podílových fondů: Na finančním trhu můžeme najít hned několik podílových fondů. Fond peněžního trhu Fond peněžního trhu prostředky investorů půjčuje na peněžním trhu, ukládá je na termínované vklady u bank a nakupuje státní pokladniční poukázky a dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. Většina prostředků je obvykle uložena pouze v korunách, takže změna kursu koruny výkonnost fondu neovlivňuje. Dluhopisový fond Dluhopisové fondy nakupují především státní a firemní dluhopisy, u firemních mají přednost dluhopisy důvěryhodných emitentů. Část dluhopisů může být denominována v cizích měnách, což zvyšuje rizikovost fondu a přináší větší kolísání jeho kurzu. Smíšený fond V portfoliu smíšených fondů lze najít akcie, podílové listy, obligace i nástroje peněžního trhu, jejichž vzájemný poměr určuje rizikovost fondu. Žádný druh cenných papírů by podle metodiky Unie investičních společností ČR neměl přesáhnout šedesáti procent hodnoty portfolia. Cenné papíry mohou být denominované v korunách i cizích měnách. 30