Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro

Transkript

1 Stavba Země pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země: astenosféra litosféra (zemská kůra a svrchní tuhý plášť) plášť km km jádro km ZEMSKÁ KŮRA dva typy zemské kůry: 1. oceánská tenčí (4 15 km), má 2 vrstvy (chybí ) 2. pevninská mocnější (30 40 km, i 80 km), má 3 vrstvy v zemské kůře je nejvíce zastoupen, křemík a hliník Pevninská a oceánská zemská kůra:

2 ZEMSKÝ PLÁŠŤ dělí se na svrchní a v hloubce kolem 150 km leží ve svrchním plášti vrstva měkkých, plastických a z části roztavených hornin zvaná nejsvrchnější plášť spolu s astenosférou a zemskou kůrou tvoří, která je rozlámána na desky působením vysokých teplot a tlaků dochází v plášti k proudění hmoty litosférických desek 2 ZEMSKÉ JÁDRO teplota přesahuje C jsou zde soustředěny nejtěžší prvky a nikl dělí se na vnější (kapalné) a (pevné) proudění v kapalném jádru udržuje pole Země

3 Minerály minerály jsou prvky nebo chemické sloučeniny, které jsou součástí. přírody jsou základními stavebními jednotkami. Vznik minerálů krystalizace z magmatu (př. olivín, živec) srážení z roztoků (př. sůl kamenná, křemen),. vyplněné minerály = žíly přeměna (metamorfóza) při změně teploty a tlaku se minerály. na nové chemické zvětrávání působením vody a. činnost organismů (př. kalcitové. měkkýšů) Krystalová struktura minerálů Minerály jsou převážně. látky (rtuť kapalná), které většinou tvoří krystaly. Jednotlivé minerály se odlišují vnitřní stavbou, tzv. krystalovou.. Vnějším projevem krystalové struktury je. krystalu. Ten je v přírodě často pozměněn nerovnoměrným vývinem. Minerály, které netvoří krystaly a nacházíme je pouze v podobě ledvinovitých nebo krápníkovitých útvarů, se nazývají. (beztvaré) př. opál. Shluk krystalů jednoho minerálů se označuje. Shluk krystalů, které vyrůstají ze společného základu, se nazývá..

4 U krystalů rozlišujeme tři prvky souměrnosti: střed souměrnosti. - myšlená rovina, půlí krystal na dvě zrcadlově stejné poloviny. - myšlená přímka, prochází středem krystalu, otáčením kolem ní se objeví několikrát stejná podoba krystalu Krystaly řadíme podle prvků souměrnosti do krystalových soustav: 1). nejméně souměrná 2) jednoklonná 3) kosočtverečná 4) čtverečná 5) šesterečná 6) klencová 7). nejvíce souměrná 3

5 FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI Hustota Vlastnosti minerálů v mineralogii se udává v g/cm 3 podle hustoty dělíme minerály: lehké většina těžké hustota nad. ložiska lze vyhledávat rýžováním Barva 4 barevné minerály zbarvené minerály barva ovlivněna přítomností malého množství cizího prvku ve struktuře, př. korund (šedý). (modrý) a. (červený) bezbarvé př. křišťál Vryp barva stopy, kterou minerál zanechá po. o destičku bezbarvé minerály mají vryp. Lesk kovový př. zlato, galenit nekovový diamantový perleťový mastný skelný (. ) (. ) (., nejčastější)

6 Tvrdost určuje se relativně podle Mohsovy stupnice tvrdosti MINERÁL VLASTNOST lze do nich rýpat nehtem lze do nich rýpat kapesním nožem ryjí do skla Štěpnost a lom schopnost minerálu oddělovat se podle. ploch dokonalá (př. slída), dobrá, špatná neštěpné minerály plochy jsou nerovné mají lom, př. lasturnatý lom. CHEMICKÉ VLASTNOSTI rozpustnost ve vodě př.., modrá skalice reakce se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou př.. podle chemického složení třídíme minerály na: Prvky Sulfidy Halogenidy Oxidy a hydroxidy Uhličitany Fosforečnany Křemičitany Organické minerály

7 Prvky (chybný text) v přírodě je velký počet prvků v ryzím stavu jako nerosty prvky dělíme na: kovy zlato, stříbro, měď nekovy síra, grafit, diamant polokovy arsen ZLATO Au žlutá barva, poměrně měkké, kujné, hustota 19,3 vyskytuje se v živcových žilách při zvětrávání se dostává do naplavenin řek z řek se získává ceděním výskyt v ČR: Jílové u Prahy, Kašperské Hory, Zlaté Hory a Otava světová naleziště: USA, JAR, Austrálie 40 % světové produkce využití: bankovnictví, šperkařství (ryzí zlato = 12 karátů), zubní lékařství, elektronické součástky (čipy) 5 STŘÍBRO Ar měkké, snadno tvarovatelné, často tvoří příměs zlata na vzduchu není tak stálé, mění barvu z bílé až na modrou v minulosti významná těžba v Litomyšli MĚĎ Cu v přírodě buď ryzí, nebo ve sloučeninách načervenalá barva, ale na vzduchu nestálá rezavá měděnka výborný vodič tepla a elektřiny

8 SÍRA S častěji vytváří sloučeniny sulfidy a sírany modrá barva, matný lesk charakteristický zápach, snadno hoří za vzniku štiplavého oxidu uhličitého výskyt: vulkanické oblasti krystalizuje z roztoků, vytváří povlaky v místech úniků vodních plynů (př. Vesuv) nebo vzniká činností bakterií (Mexický záliv, Polsko) využití: důležitá surovina pro potravinářský průmysl, výroba kyseliny sírové, barev, pesticidů GRAFIT (TUHA) C černá barva, kovový lesk velká tvrdost vznik přeměnou organických zbytků za vysokých teplot a tlaků využití: výroba tužek, žáruvzdorný materiál, elektronika, jaderné elektrárny DIAMANT D vysoká tvrdost a optické vlastnosti výskyt: JAR, Brazílie, Rusko ČR České středohoří využití: hlavně technické využití vrtné korunky 6 klenotnictví bezbarvý diamant je nejcennější drahý kámen

9 Sulfidy hospodářsky důležité nerostné suroviny často vznikají krystalizací z horkých vodných roztoků tzv. nerosty rudných žil Vytvoř vhodné dvojice: PYRIT FeS 2 CHALKOPYRIT CuFeS 2 GALENIT PbS SFALERIT ZnS zlatožlutá barva, kovový lesk typické tzv. náběhové barvy pestré barvy na povrchu minerálu hlavní ruda mědi na vzduchu nestálý přeměňuje se na limonit a uhličitany mědi hlavní ruda zinku zlatavá barva, kovový lesk tzv. kočičí zlato nejrozšířenější ze všech sulfidů často se vyskytuje v uhlí 7 šedá barva, kovový lesk, vysoká hustota jediná ruda olova využití: polygrafický průmysl, výroba barev a akumulátorů Halogenidy hospodářsky významné nerosty Vytvoř vhodné dvojice: SŮL KAMENNÁ NaCl HALIT FLUORIT CaF 2 KAZIVEC vznikla odpařováním mořské vody v izolovaných zálivech a mělkých mořích často tvoří agregáty, slaná chuť váže vzdušnou vlhkost na povrchu navlhlá využití: potravinářský, chemický průmysl, posyp vozovek čirá, nahnědlá, zelená, fialová barva využití: sklářský průmysl

10 Oxidy sloučeniny prvků s kyslíkem drahokamy, významné průmyslové suroviny, kvalitní železné rudy MAGNETIT Fe 3 O 4 Název je odvozen od jeho silného přirozeného... Má. barvu a kovový lesk. V minulosti ho mořeplavci používali jako.. Je nejvýznamnější. rudou. KREVEL (HEMATIT) Krevel je všeobecně rozšířený., který představuje jednu z nejdůležitějších železných rud. Jeho barva je barva šedá až načervenalá, ale vryp je vždy.. Těží se například ve Švédsku, na. a v Německu. KORUND Korund je jedním z. minerálů. Je známý svými drahokamenovými odrůdami. rubínem a modrým safírem. Zrnité agregáty korundu (tzv. smirek) se drtí a používá se jako.. KŘEMEN SiO 2 V přírodě patří k. minerálům. Často vyplňuje žíly, kde může doprovázet vzácnější minerály (např.. ). Křemen je velmi. vůči zvětrávání, proto jej často nacházíme na polích nebo ve formě valounků v náplavech řek. Známé jsou barevné odrůdy křemene. ametyst, kouřově hnědá záhněda, růžový

11 . a žlutý citrín. Čirý křemen se nazývá.. Všechny tyto odrůdy jsou oblíbené drahé kameny. Písky s obsahem křemene se používají jako surovina pro výrobu.. Mezi křemité hmoty patří také chalcedon, pazourek a rohovec. Střídáním vrstviček chalcedonu a křemen vzniká tzv... OPÁL Opál je amorfní minerál, a proto netvoří... Pěkně zbarvené odrůdy jsou cenné drahokamy. URANINIT (SMOLINEC) UO 2 8 Uraninit je černý minerál se smolným... Je radioaktivní a využívá se jako surovina pro. elektrárny a ve zbrojním průmyslu. V českém smolinci u Jáchymova objevila polská fyzička Marie Curie-Sklodowská prvek... LIMONIT (HNĚDEL) Limonit má. barvu. Často tvoří tmel v pískovcích (vyšší odolnost). Vzniká. jiných železitých rud. BAUXIT Bauxit je hlavní surovina pro výrobu..

12 Uhličitany KALCIT CaCO 3 9 jeden z.. minerálů dokonalá.. součástí různých druhů organismů (koráli, měkkýši) horninotvorný minerál tvoří je rozpustný i v málo kyselých vodách vznik.. jevů reaguje s.. (šumí) využití: pálení vápna, výroba.. SIDERIT.. ruda DOLOMIT podobá se.. SÁDROVEC Sírany nejhojnější síran ložiska vznikla.. mořské vody jemně zrnitý =.. (dobrý sochařský materiál) využití: výroba.. BARYT využití: výroba.., keramiky, plnivo do papíru, zábavná pyrotechnika

13 Fosforečnany (chybný text) APATIT modravá nebo nafialovělá barva ložiska vznikají ukládáním organických zbytků v mořích využití: výroba kyseliny chlorovodíkové a hnojiv TYRKYS Křemičitany křemičitany = silikáty významné horninotvorné horniny mají průmyslové využití, drahé kameny OLIVÍN červený, skelný vzhled často v čedičích GRANÁT červená barva v přeměněných horninách 10 drahý kámen známé jsou tzv. polské granáty TURMALÍN nejčastěji černý drahý kámen MASTEK nejměkčí minerál, mastný lesk využití: mletý se vsypává do výrobků ze dřeva

14 SLÍDA tabulkovité krystaly tenké a pružné lupínky špatná štěpnost vysoký lesk dva typy: světlá slída = muskovit tmavá slída = biotit 11 ŽIVEC jeden z nejhojnějších minerálů bílý, růžový, červený dva hlavní typy: o živec sodný = ortoklas 12 o živec sodno-vápenatý = plagioklas ZEOLITY obsahují kyselinu, kterou snadno vypudí na její místo mohou ukládat jiné sloučeniny využití: např. čištění ropných skvrn

15 POUŽITÉ ZDROJE Švecová, M. Matějka, D.: Přírodopis 9 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň, Nakladatelství Fraus ZDROJE OBRÁZKŮ 1 ( ) 2 ( ) 3 ( ) 4 cradle_panning_for_gold.png ( ) 5 ( ) _640.png ( ) 7 ( ) 8 ecurie.jpg ( ) 9 ( ) 10 ( ) 11 ( ) 12 ranite_ss.jpg/190px-rapakivigranite_ss.jpg ( )