RAL(L)Y není jen závod automobilů / 24

Transkript

1 Časopis pro partnery a zaměstnance společnosti Lesaffre Česko, a. s. Časopis pre partnerov a zamestnancov spoločnosti Lesaffre Slovensko, a. s. Lesaffre kupuje firmu Kontinua / 22 RAL(L)Y není jen závod automobilů / 24 C12H22O11 O cukru / 26

2

3 úvodem Starý rok nový rok Tak máme za sebou další rok. Byl takový rozporuplný. Na jedné straně se nám rozjela ekonomika, firmám se většinou daří, tím pádem se i jejich zaměstnanci opět většinou mají lépe. Na druhé straně nás všechny zneklidnily některé politické události, zejména příliv spousty lidí do Evropy. Protože s tím nemáme moc zkušeností, bojíme se a někteří z nás reagují nečekaně. Politici si nechtějí kazit preference, a tak říkají to, co si myslí, že lidé chtějí slyšet. (Chápu.) Z pohledu pekaře by nějací obyvatelé navíc mohli znamenat jednak více prodaného pečiva, jednak více zaměstnanců ochotných přijít do práce na noční a máknout. Takže pro náš obor bych to neviděl zase tak špatně. Jistě je třeba oddělit ty, kteří opravdu utekli před válkou, od těch, kteří se jen chtějí mít lépe. A až tohle zvládneme, pak dokážeme pomoci těm potřebným. Jsme snad dost šikovní a bohatí, abychom například v Olomouci nebo v Liberci dokázali pomoci pěti rodinám v nouzi. (Tolik jich podle kvót připadá na stotisícové město.) Přeji nám všem, ať v roce 2016 hrdě zvládneme všechny výzvy, které na nás čekají. obsah 04 O NÁS Tři ženské posily v týmu Lesaffre / Sportovní dny Lesaffre Česko / Otvorenie letnej sezóny v Lesaffre Slovensko / Zahraniční studenti v našem pekařském centru / Lesaffre Česko a Dobré místo pro život Tomáš Podivinský generální ředitel Lesaffre Česko, a. s. Lesaffre Slovensko, a. s. 14 ROZHOVOR Pekařství-Cukrářství Knappe Rozhovor s Martinem Knappem 20 PEKAŘINA / PEKÁRINA Zebra koláč / Velikonoční zajíc a ptáček / Očami Slovenského zväzu pekárov, cukrárov a cestovinárov / Lesaffre kupuje firmu Kontinua / RAL(L)Y není jen závod automobilů / C12H22O11 O cukru / Ing. Vojtech Szemes, CSc. Nová odborná publikácia 31 ŽIVOTNÍ STYL / ŽIVOTNÝ ŠTÝL Rybí zahrádka / Spartan Race / Olomoucký půlmaraton / / Seriál o státních svátcích Den vítězství 38 ZÁBAVA Sudoku Vydává: Lesaffre Česko, a. s., Lesaffre Slovensko, a. s. Informace obsažené v tomto časopise nesmí být kopírovány nebo jinak šířeny bez souhlasu vydavatele. Publikované příspěvky se nemusí nutně shodovat s názory vydavatele. Členové redakce Lesaffre Česko: Josef Felgr, Marcela Janková, Miroslava Matysová, Jan Pavlů, Tomáš Podivinský Lesaffre Slovensko: Ivana Drozdová, Lukáš Janáč Fotografie na titulní straně: archiv Lesaffre / Grafické zpracování, DTP a tisk: wecreate media s. r. o., Název tisku: Vlaštovička / Periodicita vydávání: nepravidelně Místo vydávání: Lesaffre Česko, a. s., Hodolanská 1296/34, Olomouc Číslo a den vydání: 22. číslo, vydáno / Evidenční číslo: MK ČR E Uzávěrka tohoto čísla byla vlaštovička

4 o nás TŘI ŽENSKÉ POSILY V TÝMU LESAFFRE text: Miroslava Matysová, foto: Pavla Kratochvílová, Dana Novotná, Jana Vachová Tentokrát je mým úkolem představit vám tři dámy, které přibyly v týmu společnosti Lesaffre Česko a Lesaffre Slovensko v posledních dvou letech. Některé by většina z nás mezi pekaři opravdu nehledala. Ale společnost Lesaffre není spojena jen s droždím a s přípravky pro pečení. Seznamte se proto, prosím, s mladou energickou dámou, která je součástí projektu s názvem Phileo, s paní Pavlou Kratochvílovou. dodělala doktorát se specializací na výživu zvířat a v tomto oboru pracuje již 8 let. Stihla porodit syna Václava a v červnu 2014 nastoupila k nám do Lesaffre Česko. Můžeš nám přiblížit, co děláš se svou specializací ve společnosti Lesaffre? Mým úkolem je prezentovat výrobky určené pro hospodářská zvířata odborníkům a lidem zodpovědným za nákup surovin pro výrobu krmných směsí. Případně také přímo farmářům, kteří si směsi míchají sami. Jak vypadá tvůj pracovní den? Obchodní návštěvy a schůzky s potenciálními klienty. Zajištění a naplánování pokusů, testování a také vlastní měření. Jeden takový pokus je rozložen na tři měsíce. Na konci se shromáždí všechna data a přibližně další týden trvá jejich zpracování a vyhodnocení. Vždycky jsi chtěla pracovat se zvířaty? Ano a nic jiného bych ani dělat nechtěla. S láskou ke zvířatům jsem se nejspíš už narodila a taky jsem ji získala po dědovi. Pavla Kratochvílová s rodinou PAVLA KRATOCHVÍLOVÁ Pochází z Pardubic, ale momentálně žije s rodinou na statku na vesnici, kde chová spoustu zvířat, jako jsou koně, poníci, prasata, králíci, několik druhů drůbeže, kočky a psy. Vystudovala Střední veterinární školu v Hradci Králové, dále Vysokou školu zemědělskou v Brně. Po promoci si Další částí mojí pracovní náplně je testování našich výrobků v provozních podmínkách českých farem. Ty detailně vyhodnocuji. Zjišťuji přínos našich produktů jak po stránce finanční, tak s ohledem na užitkovost a hlavně na zdraví zvířat. Na základě těchto pokusů, které vycházejí momentálně velice dobře, pak dokládám, že naše výrobky výborně fungují. Co vlastně pro zvířata dodáváme? Naše společnost dodává tu nejmenší část výživy, to jsou probiotika a biologicky aktivní látky. Je to sice ta nejmenší část, ale významná. Přináší zvířatům zlepšení stravitelnosti krmiva, zdravotního stavu ve smyslu povzbuzení imunitního systému a aktivního boje proti nežádoucím mikroorganismům v trávicím traktu. Zvířata pak nemají problémy s trávicím ústrojím. Měřitelným výsledkem tohoto působení je pak například zvýšení produkce mléka. Náš nosný produkt jsou živé kvasinky Actisaf Sc 47, které jsou v EU registrovány k použití pro všechny druhy hospodářských zvířat. Využívány jsou ale zejména pro přežvýkavce a prasata. Tato moje práce mě těší a připadá mi smysluplná. Navíc, když výsledky vycházejí dobře a projekt se povede, mám opravdu radost a i zvířata vypadají líp, zlepší se jejich komfort. Není to monotónní práce v kanceláři, pohybuji se občas venku, občas u počítače. Žádný den není stejný. Ve svém oboru pracuješ už docela dlouho, je ještě něco, co tě překvapí? Odborné dotazy zákazníků. Jsou někdy tak specifické, že jsem se s danou problematikou za dobu své praxe nesetkala a odpověď musím dohledávat. No, ale ty mě budou překvapovat i nadále, protože Češi jsou koumáci. Co považuješ na své práci za nejtěžší? Přesvědčit nedůvěřivé Čechy a zkušené chlapy o tom, že vím něco o trochu víc než oni. Přesvědčit je, aby se pustili do něčeho nového a vyzkoušeli to. Hold, chvíli to trvá vybudovat si důvěru s klientem. Všeobecně farmáři, například v Rakousku, poradcům daleko více důvěřují. Co tě inspiruje a pomáhá ti překonávat překážky? 4 vlaštovička

5 o nás Inspirují mě lidé kolem a mám své životní moto: Co tě nezabije, to tě posílí. Jak se práce odráží v tvém soukromí? Musím mít manžela, který se mi přizpůsobí. Máme doma úplně otočené role v domácnosti. Například manžel zůstal doma na rodičovské a stará se o dům a o syna. A když nepracuješ, co děláš? Věnuji se rodině a zvířatům. A jak relaxuješ? Jezdím na koni. Miluji na tom to, že jsem úplně sama, mám hodinu jen tak pro sebe. Jezdím si po lese a ten kůň Máš nějaké sny či plány do buz toho má požitek stejně jako já. To je doucna? pro mě největší relaxace. Plánů mám mnoho. Například opravit dům, pořídit si další děti, no, a ostatní věci nechat jen tak plynout. Děkuji moc za rozhovor a přeji, ať vše plyne tak, jak má. Phileo Lesaffre Animal Care dodává produkty pro výživu a zdraví zvířat, které umožňují snížit používání antibiotik a zároveň zlepšit výkon a zdraví zvířat. Jedná se o kvasinky, bakterie a drožďové produkty, jež se používají společně nebo samostatně pro zlepšení výnosů a pro podporu rezistence proti konkrétním onemocněním postihujícím jednotlivé druhy: přežvýkavce, prasata, drůbež, ryby, atd. Výhody a účinky těchto produktů byly vědecky prokázány. Svým zákazníkům poskytuje Phileo Lesaffre Animal Care inovativní a komplexní řešení od výrobků přes zootechnické studie až po doporučení týkající se použití. Druhou dámou, která k nám nastoupila na pozici manažerky kvality, je vždy usměvavá paní Dana Novotná. DANA NOVOTNÁ Pochází z jižních Čech a v současnosti žije s manželem a se synem v rodinném domku kousek od Prahy v krajině brdských lesů. Díky úžasné paní učitelce chemie se už na základní škole do chemie zamilovala a rozhodla se, že ji půjde studovat. Což si také splnila. Vystudovala Vysokou školu chemicko- -technologickou v Praze a na katedře chemie a technologie sacharidů (nyní ústav sacharidů a cereálií) ve skupině Doc. Ing. J. Příhody, CSc., zůstala 13 let jako odborný pracovník a odborný asistent se zaměřením na hodnocení kvality chlebových obilovin, mouk a pekařských výrobků. Dalších 16 roků pak pracovala v mlýnsko-pekárenské společnosti jako manažer vývoje. Během této doby se věnovala hlavně vývoji zlepšujících přípravků a směsí pro pekaře, ale i pekařských a cukrářských výrobků. Ne všichni mohou říct, že mají svou práci rádi. Dana však tvrdí, že patří k těm šťastlivcům, kterým se to podařilo. Řekni nám laikům, co obnáší práce manažerky kvality? V současné době jsou vysoké požadavky na kvalitu, a to jak na kvalitu výrobků, tak i na kvalitu dokumentace. Každá společnost, včetně společnosti Lesaffre Česko a Slovensko, i když není výrobcem, ale dodavatelem, se musí starat o to, aby zákazník dostal zboží v požadované kvalitě a včas. Moje práce je tedy hlavně papírování, což je příprava a tvorba potřebné dokumentace. Jsou to texty na etikety a na obaly, specifikace, dotazníky, dokumentace HACCP. Vyjadřuji se k dotazům a reklamacím zákazníků, pokud se týkají kvality výrobků. Samozřejmě mým úkolem je i sledování potravinářské legislativy, bez toho by zpracování dokumentace nebylo možné. A protože se často legislativa mění, konkrétně specifikace jsou neustálé téma a nepřetržitý proces. Než se revize specifikací všech výrobků dokončí, dojde k legislativní či jiné změně a ta se opět u všech specifikací musí zapracovat. Co vlastně všechno zahrnuje specifikace výrobku? Specifikace obsahuje informace o dodavateli (výrobci), o výrobku samotném, tj. složení a přítomné alergeny, užití výrobku, dávkování, doba trvan- Dana Novotná vlaštovička

6 o nás livosti, podmínky skladování, typy balení, informaci o bezpečnosti výrobku (mikrobiologie, kontaminující látky, GMO, křížová kontaminace alergeny). Samozřejmě rozsah závisí na typu výrobku a legislativních předpisech pro něj platných. Záleží také na zákaznících, někdo požaduje standardní formáty, někdo své speciální. Naši odběratelé mají své audity a požadují vyplnění vlastních dotazníků nebo doplnění specifikací. Ale toto je v celém potravinářství stejné. Nejvíce tedy spolupracuješ s naším obchodním týmem a s technology? Nejsme, co se týká počtu lidí, velká firma, takže se dá říct, že spolupracuji téměř se všemi; s logistikou, s obchodem, s marketingem a s technology. Naše výrobní závody jsou v zahraničí, ale zákazníci se obracejí na nás jako na dodavatele-partnera s dotazy. Proto také úzce spolupracuji s manažery kvality v rámci skupiny Lesaffre, abych poskytla zákazníkům správné a dostatečné informace. Co se ti na tvé práci u nás líbí? Těší mě, že spolupráce s kolegy i s kolegyněmi je výborná. Že můžu pracovat tak, jak jsem byla vždycky zvyklá, tzn. ne jako solitér, ale v týmu. Protože spolupráce mezi kolegy a ochota k ní je pro mě zásadní. Fungující vztahy mezi lidmi jsou pro mě jednou z nejdůležitějších věcí v životě osobním i pracovním. I když to možná bude znít jako fráze, bez dobrých vztahů bych nebyla v zaměstnání spokojená a v případě takového typu problémů bych to dlouho v zaměstnání nevydržela. V Lesaffre se cítím velice dobře a jsem ráda a moc si vážím toho, že mám v tomto směru do třetice štěstí. někdy jen vyplňování papírů a často mám pocit, že požadavek vznikl bez reálné znalosti praxe. Mrzí mě také, jak se píše o pekařském oboru, hlavně o kvalitě chleba a pečiva. Kdekdo mluví a píše o chlebu, aniž by tomu rozuměl. V dnešní době jsou takové možnosti a takový výběr, že si každý může najít to své pečivo, které mu chutná. A kdyby ti kritici věděli, jak těžká práce je v pekárně, museli by před pekaři smeknout. Kolik je žen ve tvém oboru? Asi se budeš divit, ale v oblasti laborantek a kvalitářek pracuje % žen. Aspoň se tak domnívám. Promítá se tvoje specializace nějak do tvého života, studuješ například všechny obaly na potravinách? Tak to jsi vystihla přesně. V tomto ohledu mám, jak se říká, profesionální deformaci. Ale to nemůžu, když jsem na nákupu s manželem nebo se synem. Samozřejmě se obecně zajímám o informace, které se potravin týkají. Jak nejraději odpočíváš a kde nabíráš síly? Ráda se scházím s přáteli a s kamarády. Jsem staromilec a před počítačovým kontaktem dávám přednost osobnímu setkání. Je škoda, že dnes Třetí dámou, kterou si vám dovolím představit a která posílila v loňském roce řady Lesaffre na Slovensku jako Key Account Managerka, je paní Jana Vachová. JANA VACHOVÁ lidé mnohdy setkání odkládají, až bude čas, na někdy, protože ten čas už nikdy mít nemusí. Proto se snažím dávat ten impuls k tomu, abychom se potkali společně s lidmi, se kterými se často nevidíme. No, a čím jsem starší, tím je pro mě stále větší radostí užívat si klidu na zahradě. Co ještě o tobě nevíme? Dřív jsem víc sportovala, teď už jezdím spíš jen na kole. Někdy vyrazím do Prahy, jen tak se beze spěchu procházet. Když jsme v Praze bydleli, chodila jsem hodně do divadla. Poslední dobou málo čtu, u čtení v dopravních prostředcích nebo večer totiž usnu. To musím napravit. Máš v životě nějaké vzory? Spoustu lidí obdivuji a vážím si jich, ale nemám žádné vzory. Měla jsem výborné rodiče, kteří mi dali důvěru a svobodu od raného dětství, mohu tedy žít po svém, bez kopírování. Jak se odměníš, když si chceš udělat radost? Dám si něco dobrého, čokoládičku, skleničku vína. Odměnou je mi také být s lidmi, se kterými je mi dobře. Děkuji za rozhovor a přeji, ať jsi stále tak spokojená. Žije s manželem a se synem Tomáškem v Nové Dubnici. Vystudovala Univerzitu Alexandra Dubčeka v Trenčíně a na trhu s potravinami, v obchodě a v marketingu se pohybuje téměř už 20 let. Jana Vachová se synem Je něco, co ti naopak vadí? Obecně mi nejvíc vadí zbytečná práce, která nikomu a ničemu neslouží. Když se dělá něco jen proto, aby se naplnil formálně požadavek, který dál v praxi nemá význam a je spíš na obtíž. Je to 6 vlaštovička

7 o nás Přibliž nám, prosím, pozici Key Account Managerky ve společnosti Lesaffre? Moja pozícia je v B2C, čiže ide o predaj sortimentu zameraného na konečného spotrebiteľa. Základnými produktami sú malospotrebiteľské balenia droždia, ktoré predávame pod značkou FALA a VIVO a taktiež instantné droždie SAF instant. Veľa času trávim v teréne návštevou obchodov a stretnutiami s obchodnými partnermi. Sledujem situáciu na trhu, riešim aktuálne problémy a zároveň vnímam aj potenciálne možnosti, ktoré trh poskytuje. To je jedna rovina mojej práce. Obchod je však úzko spojený s marketingom a to konkrétne s prezentáciou produktu konečnému spotrebiteľovi. Takže druhou rovinou mojej práce je snaha, aby spotrebiteľ kupoval náš produkt preto, lebo má pre neho určitú pridanú hodnotu, má svoju históriu a rokmi overenú kvalitu. Nechceme predávať komoditný tovar a preto je pre nás dôležité budovanie vzťahu aj s konečným spotrebiteľom. Jak zjišťuješ, co konečný zákazník opravdu chce? Existuje viac zdrojov informácií ohľadne potrieb konečných spotrebiteľov. Jedným sú samozrejme spotrebiteľské prieskumy realizované prostredníctvom rôznych agentúr. Ďalším dôležitým informačným kanálom pre nás je naša facebooková stránka, kde komunikujeme s našimi fanúšikmi a dostávame od nich spätnú väzbu k produktom i k našim marketingovým aktivitám. A taktiež platí, že každý z nás je v podstate konečný zákazník a má predstavu o tom, aký tovar by na regáli obchodu mal byť, ako by mal vyzerať, čo by ten produkt mal spĺňať a podobne. Musela ses v rámci firmy Lesaffre a jejích produktů naučit hodně nových věcí? Keďže som už na predchádzajúcich pozíciách pracovala v segmente potravín, môžem čerpať zo svojich skúseností z prostredia rýchloobrátkového tovaru. Taktiež platí, že mnohé veci v rámci obchodných jednaní a obchodných stratégií sú aplikovateľné bez ohľadu na segment trhu. Nové sú pre mňa konkrétne produkty droždie, nakoľko musím priznať, že nie som práve typ gazdinky, ktorá doma stále niečo dobré pečie. Ako výhodu vidím fakt, že naše produkty patria do základného nákupného koša každého spotrebiteľa. Veľmi dobre sa mi pracuje s produktami, o ktorých viem, že sú kvalitné a spĺňajú očakávania zákazníka. To je potom proste radosť predávať. INZERCE

8 o nás Můžeš tedy říct, že tě tvá práce těší? Áno a najviac ma poteší, keď sa mi niečo skutočne podarí. Nemusia to byť vždy len dobré predajné výsledky, ale napríklad aj to, že sa nám podarí zrealizovať zaujímavý projekt v marketingovej oblasti. Alebo máme milú reakciu od zákazníkov, príde nám pochvalný , že predávame dobrý produkt. Jak ses ke své práci dostala? Vždy som mala rada kontakt s ľuďmi a pôsobenie v oblasti obchodu mi toto ponúkalo. A hoci môj úplný začiatok bol v predaji áut, po krátkej dobe som prešla do potravinového trhu a tam som už zostala. V predchádzajúcom zamestnaní som v rámci firmy mala možnosť prejsť si rôznymi pozíciami a okrem obchodu získať skúsenosti aj v oblasti marketingu či trade marketingu. A tam som taktiež pochopila, že segment potravín je pre mňa to pravé. Je něco, co považuješ na své práci za nejnáročnější? To je ťažká otázka, pretože takto som nad tým nikdy neuvažovala. Samozrejme, že sú veci, ku ktorým nemám až tak blízko, ale napriek tomu si myslím, že každý problém má svoje riešenie. A pokiaľ tomu človek venuje potrebnú energiu a čas, tak výsledok sa skôr či neskôr dostaví. A netreba to vzdávať ani v prípade prvotného neúspechu, lebo občas je to len spôsob, ako zistíme, že treba zvoliť inú cestu. Jak společnost hodnotíš jako nový člověk v Lesaffre? Ako spoločnosť sa mi páči a spĺňa pre mňa dva dôležité aspekty. Lesaffre je medzinárodná spoločnosť a funguje tu výborná kooperácia v rámci celej skupiny. Ako veľkú výhodu vnímam to, že v rámci materskej spoločnosti existuje vlastné vývojové centrum a tak máme všetky informácie o produktoch, o nových trendoch a smerovaniach, tak povediac priamo z domácej kuchyne. Zároveň model spoločnosti na Slovensku a v Čechách je riešený v podstate ako rodinná firma. Mnoho nadnárodných spoločností je proste tak veľkých, že proces rozhodovania, jednania či uvádzania nových nápadov je v tej hierarchii veľmi komplikovaný. V Lesaffre sa však darí výborne spájať výhody rodinnej firmy s kontextom spolupráce s ostatnými spoločnosťami v rámci skupiny Lesaffre. Zasahuje tvoje práce nějak do osobního života? Moju prácu som vždy vnímala ako súčasť svojho života. Nikdy som to nemala rozdelené, ako byť 8 hodín v práci a potom zavrieť dvere a ísť do úplne iného sveta. Možno je to spôsobené aj charakterom mojej práce. Napríklad keď robím rodinný nákup, automaticky stále premýšľam o našich produktoch, všímam si konkurenčný tovar, robím si také mini kontroly umiestnenia, dátumov spotreby a podobne. Stále sa snažím vnímať nové možnosti. A to intenzívne prepojenie pracovnej a osobnej sféry ma teší a baví. A co tvoje rodina? Moja rodina je zvyknutá na to, že pracujem aj mimo štandardného pracovného času a nijako ich to neruší. Vím, že jste docela aktivní rodina jak trávíte svůj volný čas? Naozaj nie sme nijakým spôsobom domasedi. Väčšinou sa snažíme tráviť veľa času v prírode, užívať si rôzne športové aktivity, ktoré máme radi. Jazdíme na bicykloch, korčuliach, chodíme plávať, venujeme sa športovému potápaniu. Máme radi i pešiu turistiku. V zime zase lyžujeme a chodíme na bežky. Co nejraději se synem podnikáte? Inspiruj nás Tomáško má 6 rokov a je veľmi živý, takže zvyčajne kombinujeme vodné aktivity s bicyklom a rôznymi pešími výletmi. Cieľom je nielen príjemne a zmysluplne stráviť čas, ale najmä unaviť potomka a užiť si potom chvíľu kľudu po jeho uložení do postele. Kde ty sama čerpáš síly? Mojou chvíľkou oddychu je, keď si nájdem čas na dobrú knihu. Môže to byť aj oddychová beletria, ale uprednostňujem zaujímavé cestopisy a životopisy. Tento víkend som začala čítať knihu Zelené pahorky africké od Ernesta Hemingwaya. Vybočuje z tých knižiek, na ktoré sme od neho zvyknutí, pretože to nie je román, ale zápis z jeho mesačného loveckého pobytu v Afrike. Máš nějaký svůj rituál? Určitým rituálom a v podstate aj nutnosťou je ranné cvičenie. Ideálnym na naštartovanie do dňa je pre mňa jóga a pilates. Už menej sa venujem tomu, na čo som bola zvyknutá, a to je beh. Keď som unavená, tak beh pre mňa funguje ako ideálny prostriedok na vyčistenie hlavy. V minulosti som mala aj cieľ odbehnúť maratón, ale kondičnú prípravu prerušilo tehotenstvo. Možno, že to ešte napravím a k behaniu sa naplno vrátim. Máš ještě nějaký nesplněný sen? Som spokojná, keď mám zaujímavú prácu, zdravú rodinu a svoj okruh priateľov. To je to optimum a potom sú to už len také drobné ciele, ktoré si postupnom plním. Rada spoznávam stále nové veci, nové jazyky, zaujímajú ma iné kultúry, tak snáď niekedy v rámci univerzity tretieho veku vyštudujem archeológiu alebo podobné zameranie. Co tě v životě inspiruje a těší? Snažím sa nachádzať inšpiráciu v každom dni. Verím, že vždy a všade sa dá nájsť niečo, čo poteší a zaujme. Každodenné drobné radosti, napríklad, že môj syn ešte pred nástupom do školy začal sám čítať. Chodí za mnou s knižkami a je veľmi zvedavý. Má rád dokumentárne filmy a knižky o zvieratách, študujeme spolu mapy a podobne. To sú tie radosti, ktoré ma v poslednom čase tešia a napĺňajú. Děkujeme za rozhovor a přejeme ještě spoustu malých i velkých radostí. 8 vlaštovička

9 o nás SPORTOVNÍ DNY LESAFFRE ČESKO text: Miroslava Matysová, foto: archiv Lesaffre Protože hodnocení společného víkendu nepřísluší jen jednomu člověku, byli o vyjádření požádáni i ostatní účastníci. Některé, ty sdílnější, si dovolím citovat. Josef Felgr, obchodní ředitel: Já jsem si to opravdu užil. Podíval jsem se tam, kde jsem nikdy nebyl. Je to nádherná krajina a jak pro mě, tak pro většinu lidí téměř neznámá. Vyzkoušel jsem úplně nové věci a manželka měla ze šátku radost. Setkání zaměstnanců Lesaffre Česko, nazvané již tradičně Sportovní dny, proběhlo minulý rok o druhém květnovém víkendu v malebném prostředí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Cílem bylo si odpočinout, zrelaxovat se, vyzkoušet si něco nového a probrat vše možné z práce i ze života. Název sportovní nebyl jen smyšlený. Hned první den byl na programu turnaj v BubbleBallu, respektive Bubble- Footballu, dále tenis, skákání na trampolínách a bowling. Hrát fotbal v obří nafukovací kouli si většina z nás vyzkoušela opravdu poprvé, a možná i proto byla hra velice decentní, až rozpačitá, ale to snad na příštím zápase napravíme. Součástí pátečního večera byly také dva workshopy. Na prvním zaměstnanci probírali současný trend moderních firem, tzv. CSR neboli společenskou zodpovědnost firmy. Bylo opravdu zajímavé pozorovat, s jakým nadšením se všichni zapojili. Výsledkem pak bylo několik výborných nápadů, z nichž některé firma Lesaffre zrealizovala ještě v minulém roce. Druhý workshop, zaměřený na malování na hedvábí, byl původně připraven jen pro ženskou část společnosti, s nadšením se ale připojil i obchodní ředitel Josef Felgr. Domů si pak všichni zúčastnění odnášeli krásné hedvábné šátky. V sobotu nás pak čekal 8 km dlouhý pěší výlet na skalnatou vyhlídku přírodní rezervaci Čtyři palice v nadmořské výšce m. Počasí nám přálo a krajina byla úchvatná. V CHKO Žďárské vrchy se prolínají pole a louky s malebně vypadajícím venkovským osídlením s prvky horácké lidové architektury. Významným fenoménem chráněného území je voda. Na zdejší husté síti drobných vodních toků byla od středověku vytvářena rozsáhlá rybniční soustava. Typickým krajinným prvkem oblasti jsou rovněž rulové skalní útvary s nejvyšším vrcholem Devět skal (836 m). Po návratu z vycházky a po výborném obědě se většina z nás vydala domů ke svým rodinám. Skupinka nadšenců, kterým ještě zbývaly síly, absolvovala ještě jednu vycházku, tentokrát však v sedle místních koní. Šárka Zdařilová, referentka obchodu: Pro mě byl víkend na Vysočině super. Vyšlo nám počasí a to je pak všude hezky. Psychicky jsem si odpočinula a fyzicky se unavila. Malování na hedvábí jsem sice nestihla, ale zahrála jsem si bowling, ze kterého mě druhý den pořádně bolely nohy. No, a závěrečná vyjížďka na koních byla skvělá. vlaštovička

10 o nás Marie Calábková, účetní: Nejdřív jsem si nedokázala představit, co budeme dělat na Vysočině, není tak turisticky známá. Byla jsem překvapená, jak je tam krásně a jak je to malebné prostředí. Dnes si dokážu představit na Vysočině rodinnou dovolenou. Stanislav Klívar, pekař-technolog: Já jsem měl dost jídla, byl jsem v přírodě, co víc jsem si mohl přát. Alena Stratilová, controller a hlavní účetní: Mně se líbila příjemná a uvolněná atmosféra, zvláště první večer. Vyzkoušela jsem si nové věci a měla jsem šanci si popovídat pracovně i nepracovně s kolegy. Prostředí bylo úžasné, nabídka aktivit také a jízda na koni byla pro mě úplně něčím novým. Pavla Kratochvílová, Technical Sales Support: Mně se tam líbilo moc, moc. Měla jsem šanci se seznámit s novými kolegy a promluvit si s kolegy, které vídám tak maximálně jedenkrát za měsíc. Vyzkoušela jsem věci, které by mě ani náhodou nenapadly zkoušet. OTVORENIE LETNEJ SEZÓNY V LESAFFRE SLOVENSKO text: Ivana Drozdová, foto: archív Lesaffre Spolu s príchodom prvých minuloročných letných dní sa celý tím spoločnosti Lesaffre Slovensko vybral na každoročne sa opakujúcu akciu firemné športové hry. I keď sa nedá povedať, že by sme sa nehýbali, tento rok sa veľmi nešportovalo, výlet sa niesol skôr v duchu rekreácie a turistiky v krásnom prostredí na severe Slovenska na Orave. Ako rozcvičku na úvod sme si dali ľahkú prechádzku po vyše 600 schodoch hore a dole doplnenú o zaujímavú prehliadku Oravského hradu, ktorý patrí medzi najvýznamnejšie kultúrne pamiatky na Slovensku. Prvá písomná zmienka o hrade pochádza z 13. storočia. Dostavby, rozširovanie a stavebné práce na hrade trvali niekoľko storočí a do svojej dnešnej podoby bol prestavaný až v roku Krása hradu neostala nepovšimnutá ani pre filmársky svet, natáčala sa tu prvá čiernobiela verzia filmu Dracula z roku 1922, Kráľ drozdia brada, Princezná a žobrák a Sokoliar Tomáš. Hrad nás uchvátil a zdržali sme sa dlhšie, než bol pôvodný zámer a cieľ našej ďalšej plánovanej zastávky, drevený kostolík v Tvrdošíne, sme si žiaľ mohli prezrieť už len zvonka, keďže sme nestihli otváracie hodiny. 10 vlaštovička

11 o nás Po večeri dostala priestor naša kreativita. Nakoľko však išlo o maľovanie šatiek a ešte k tomu hodvábnych, do tejto aktivity sa zapojila len nežnejšia časť nášho osadenstva. Verím ale, že muži si určite našli svoj kúsok umenia pri pohľade na trblietavé, orosené poháre, kým na nás trpezlivo čakali. Večer sme si stihli spolu ešte zasúťažiť a zahrať jedinečnú spoločenskú hru, zameranú na pekárinu. Otázky boli naozaj rôzne a z celého sveta, takže kreativita našla uplatnenie aj v tejto časti programu. Ako v mladosti na školských výletoch, aj teraz nám k raňajkám pribalili proviant na cestu. Mali sme pred sebou túru na Roháčsky vodopád. Výstup, i keď miestami náročný, stál za námahu. Pri pohľade na vodopád všetci zabudli na únavu a vďaka jemným kvapôčkam vody rozptýlených v okolí vodopádu i na sparno, pred ktorým sme sa prišli schovať do lesa. Po zostupe k autám mal každý chuť už len na niečo oddychové. Múzeum oravskej dediny spĺňalo naše očakávania na náročnosť terénu a ochotu vyvíjať fyzickú aktivitu. Na jednom mieste je možné vidieť až 50 stavieb ľudovej architektúry vrátane technických stavieb. Príjemne vyčerpaní sme výlet ukončili spoločným posedením na čerstvom vzduchu, grilovačkou a dobrým vínom. Ani sme sa nenazdali, ako rýchlo to ubehlo, už sa tešíme na ďalšiu spoločnú akciu. vlaštovička

12 o nás ZAHRANIČNÍ STUDENTI V NAŠEM PEKAŘSKÉM CENTRU text: Marcela Janková, foto: archiv Lesaffre K našemu potěšení se po všem pečivu jen zaprášilo. Jako nejlepší hodnotili studenti Honzovy buchty a koláče. Na loňský ročník Letní školy slovanských studií na Univerzitě Palackého dorazila necelá stovka lidí z 30 zemí světa. Mix národností, který se v našem pekařském centru sešel, byl opravdu různorodý. Objevili se zde studenti z Anglie, Rakouska, Německa, Itálie, Francie, Řecka, Japonska, Ázerbajdžánu, Ruska, Malajsie, Ukrajiny, Maďarska, Finska nebo Jižní Koreje. Někteří navštěvují letní kurz češtiny proto, že chtějí znát řeč svých předků nebo se chtějí domluvit se svými českými příbuznými. Jiní chtějí na olomoucké univerzitě studovat např. medicínu nebo potřebují znát češtinu z profesních důvodů. Studenty z celého světa pochutnávající si na českém pečivu jste mohli v létě potkat v našem pekařském centru. V rámci doprovodného programu Letní školy slovanských studií, kterou každoročně pořádá Univerzita Palackého v Olomouci pro zájemce o studium češtiny, zavítali i do našeho pekařského centra, kde měli možnost ochutnat typické české pečivo a seznámit se s výrobou chleba. Kromě výuky českého jazyka se studenti musí orientovat i v české kultuře a českých reáliích. Proto pro ně byla prezentace a ochutnávka našeho pečiva užitečnou sondou do české gastronomie. Kromě tradičního chleba a rohlíků jsme zahraničním studentům předvedli i vánočku, Honzovy buchty, makový a ořechový závin, moravské koláče s tvarohovou nebo povidlovou náplní, frgál nebo škvarkové pagáče. Ochutnávka českého pečiva dala studentům na chvíli zapomenout na studium a na záludnosti české gramatiky. Naším cílem bylo přiblížit jim výrobky pekařského řemesla takovým způsobem, aby neměli při nakupování v obchodech obavy z neznámého a aby naše exotické pečivo zařadili při pobytu v České republice do svého běžného jídelníčku. A troufám si říct, že se nám to podařilo. 12 vlaštovička

13 o nás LESAFFRE ČESKO A DOBRÉ MÍSTO PRO ŽIVOT text: Marcela Janková, foto: archiv Lesaffre Dobré místo pro život je organizace dobrovolníků, kteří svůj volný čas věnují sociálně znevýhodněným skupinám v Olomouci, od miminek v kojeneckých ústavech až po lidi s Alzheimerovou chorobou. Vše vykonávají bez nároku na odměnu a nedostávají žádné finanční prostředky ani od města Olomouce, Olomouckého kraje, státu či Evropské unie. Jejich přáním je, aby občané a firmy z Olomouce podporovali olomoucké handicapované, protože zaměstnanci firmy. Někteří pekli vánočky, jiní je balili, další jen konkrétní pomoc je opravdová a nepovrchní. prodávali na stánku nebo pomáhali s dopravou. A za to jim všem patří velký dík! Kromě řady akcí různého zaměření provozuje tato organizace už několikátým rokem na olomouckých vánočních trzích Tržbu z celodenního prodeje, jež se vyšplhala na částku bezmá- také charitativní stánek Dobré místo pro život, kde se během la Kč, jsme věnovali olomoucké neziskové organizaci celých adventních svátků střídají olomoucké firmy a prodávají Náruč dětem, která se stará o doprovázení pěstounských ro- všem příchozím punč a jiné maličkosti. Výtěžky z prodejů jdou din. Nabízí jim pomoc při jednání s úřady, zajišťuje pěstounům pak vždy na účty dohodnutých neziskových organizací. vzdělávání formou seminářů a workshopů, organizuje letní příměstské tábory pro pěstounské děti a mnohé další. A tohoto charitativního prodeje se 22. prosince minulého roku Zaměstnankyně této organizace a její dobrovolnice byly zúčastnila i naše společnost. Kromě tradičního punče jsme po celý den na stánku společně s námi. A tak i díky tomu na stánku prodávali také vánočky upečené našimi pekaři- došlo k příjemnému propojení dvou zdánlivě odlišných světů. -technology, sušené droždí, knížky s recepty aj. Velký ohlas Z reakcí všech zúčastněných vyplývá jediné, a sice že do toho měly například také chuťovky s drožďovou pomazánkou, půjdeme znovu. Takže se za námi nezapomeňte zastavit do které jsme kolemjdoucím nabízeli k punči. Na organizaci této stánku Dobré místo pro život pro punč či vánočku na Horním charitativní akce se podíleli různými způsoby téměř všichni náměstí v Olomouci 21. prosince 2016! vlaštovička

14 rozhovor Pekařství-Cukrářství Knappe Rozhovor s Martinem Knappem Pan Martin Knappe, majitel Pekařství a Cukrářství Knappe, je člověk, který stojí pevnýma nohama na zemi. Má spoustu plánů, které se nebojí realizovat, o čemž svědčí například jeho moderní pekárna vybudovaná na zelené louce nebo provozovna na výrobu bezlepkového pečiva. Při rozhovoru s ním člověku dojde, že je možné dokázat ledacos, pokud se opravdu chce. text: Marcela Janková foto: archiv Lesaffre Nemohu si samozřejmě hned na úvod odpustit otázku, jak jste se dostal k pekařskému řemeslu? Na základní škole jsme měli vynikající třídní učitelku, která na nás měla dobrý odhad. Dokázala nám rozšířit obzor a navést nás na to, co by nás asi v budoucnu mohlo bavit. To ona mi tenkrát řekla, že je v Pardubicích zajímavá škola (Střední průmyslová škola potravinářství a služeb pozn. redakce) a že to mám zkusit, když mě baví chemie a podobné předměty. Tak jsem se tehdy jako klouček z Kravař u Opavy, který nic nezná, vydal do velkého světa. (smích) Udělal jsem přijímací zkoušky, nastoupil jsem a opravdu jsem zjistil, že je ta škola pro mě zajímavá. Hlavně mě bavila tvorba něčeho od A do Z. Fascinovalo mě, jak se z několika surovin dalo najednou vytvořit něco finálního. Škola mě bavila, i když i tamější studium mělo svá drobná úskalí. Ale celkově mě to nadchlo, takže jsem pak šel do Michelských pekáren. Po převratu jsem tam získal hodně hlasů do dozorčí rady, což jsem si dle některých, kteří tam fungovali už několik desítek let, nezasloužil. (smích) Takže jsem tam byl najednou už jaksi navíc, sešlo z místa i služebního bytu a já se vrátil zpátky na Moravu, kde jsem nastoupil do Severomoravských pekáren. A v té době jsem se setkal s jedním zajímavým člověkem, panem Obrusníkem. Dodneška je to takový můj druhý táta. Ten mě učil tu klasickou starou pekařinu a mně se to strašně líbilo. Teoreticky jsem něco znal, ale prakticky jsem, v uvozovkách, nepoznal mouku od sádry. (smích) No a tak jsme vlastně spolu začali pracovat. On tenkrát privatizoval Dolní Benešov, kde jsme spolu nějaký čas zůstali. Ale jednoho dne jsem samozřejmě i já chtěl vyzkoušet něco svého a dokázat si, jestli na to mám, nebo nemám. A tenkrát, konkrétně v roce 1992, se u nás doma objevili manželé Strakovi, majitelé nově postavené pekárničky v prostorách staré mateřské školky 14 vlaštovička

15 rozhovor v Oticích, kteří ji ale po třech měsících zavřeli, protože nevěděli, co s ní mají dělat. V té době vznikaly pekárny jako na běžícím pásu, ale zakládali je spíše laikové než lidé z oboru, kteří neznali úskalí pekařského odvětví a neměli na věc příliš reálný pohled. Ale protože jsem si to chtěl vyzkoušet, krachující pekárnu jsem převzal a zkusil tam dělat starou pekařinu na moderních strojích. V roce 1993 jsem byl nucen z legislativních důvodů pekárnu přestěhovat do jiných prostor v rámci Otic, kde jsme fungovali s různými přístavbami a nástavbami až do roku Ale protože jsme byli uprostřed vesnice, kde se nešlo do nekonečna rozšiřovat, museli jsme zvolit jinou taktiku. Pozemek, na kterém se nyní nacházíme, jsme tehdy koupili a začali jsme stavět na zelené louce v Opavě. Jak dlouho stavba trvala? Stavbu jsme zahájili na konci února 2011, to sem vjely první buldozery a začala skrývka. Ostrý provoz jsme spustili 1. listopadu Co se týče strojního vybavení, částečně jsme převezli to, co převézt šlo, tzn. míchání, tvarovací linky a tak dále. Ale pece, kynárny, sila a skladovací systémy jsme koupili nové. Kolik máte aktuálně zaměstnanců a jak je to s jejich odborností? Často slýcháváme, že v pekárnách pracují lidé nevyučení v oboru. Zaměstnanců máme 130. A chceme buď nevyučené v oboru, nebo ty, kteří tady v Opavě na učilišti studují obor pekař a kterým u nás už od roku 2000 nabízíme praxi. V rámci možností si pak ty nejlepší necháváme i po dokončení školy. Oproti jiným praxím, kde učni jen myjí nádobí a drhnou plechy, tady procházejí celým kolečkem. Když jsme totiž s praxemi začínali, jasně jsme si řekli, že mladí půjdou ke všemu, budou si zkoušet všechno, protože potom, když je budeme chtít, budou schopní jít okamžitě do výroby jako plnohodnotní pracovníci. Nebudeme je muset zacvičovat a trávit s nimi drahocenný čas. Proč? Jsou tady na praxi tři roky, tak ať se naučí. Co se týká lidí z jiných oborů, chceme je raději než starší pekaře, na které jsme nemohli mít předtím žádný vliv. Protože takoví vesměs přinášejí do firmy negativum a snaží se jen přijít na to, jak práci, slušně řečeno, obejít. Co se stalo se starou pekárnou v Oticích? Tam dneska funguje naše speciální bezlepková pekárna. Budova byla po našem odchodu do Opavy zakonzervována a byla určena k prodeji. Ale protože jsem tam strávil pomalu 20 let, několikrát jsme ji předělávali a dodělávali a znám tam zkrátka kdejakou cihlu, bylo mi srdečně líto ji jen tak opustit. A tak jsme hledali pořád nějaký výrobní program, pro který bychom ji mohli využít, až došlo na bezlepek. Já jsem tomu zpočátku moc nevěřil, protože jsem si říkal, že výrobců bezlepkových směsí je u nás dost a zbytek obstarají velké zahraniční firmy. Ale pak k nám začali chodit lékaři ze střediska odnaproti a říkali: Zkoušel jste si to někdy jíst? Tak to ochutnejte. Takže jsme si opravdu dali tu práci a skoupili jsme relativně všechno bezlepkové pečivo a bezlepkové směsi do domácích pekáren. Pak jsme to tady u nás napekli a zjistili jsme, že tak z % to bylo těžce Oproti jiným praxím, kde učni jen myjí nádobí a drhnou plechy, tady procházejí celým kolečkem. Když jsme totiž s praxemi začínali, jasně jsme si řekli, že mladí půjdou ke všemu, budou si zkoušet všechno. konzumovatelné. A tak jsme si řekli: sakra, proč ne? Začali jsme shánět různé suroviny, míchat a vylepšovat, až jsme si sestavili nějaké vlastní receptury. Podle nich jsme pak začali napékat a testovat výrobky tady na vlastní prodejně. Bezlepkáři se k nim samozřejmě vyjadřovali: ano, ne, je to takové, chtělo by to sladší, vlaštovička

16 rozhovor Čeští zemědělci se tím nechtějí zabývat, protože to pro ně není výnosné. Ale ruku na srdce, kdybychom se my, tady v pekařině, zabývali jen tím, co je pro nás výnosné, byl by sortiment pečiva třetinový. My děláme všechno pro to, aby měl zákazník na výběr širokou škálu pečiva, a ne jen chleba a rohlíky. Takže by určitě stálo za to podpořit zemědělce, aby se pustili i do produkce méně atraktivních a výnosných plodin. Jistě, jsou plodiny, které v našich podmínkách nevypěstujeme, ale jsou tady mraky plodin, které vypěstovat dokážeme. A je škoda, že český zemědělec na nás kašle. slanější, kyselejší atd. S odbytem to začalo vypadat dobře a kapacita malé pekárničky, kterou jsme si pro naše začátky zřídili tady v Opavě, už nám nestačila. Proto jsme se rozhodli, že začneme na bezlepkový provoz předělávat starou budovu v Oticích. Jak byla přestavba na bezlepkovou pekárnu náročná? Začali jsme někdy na konci září nebo října 2013 a mysleli jsme si, že do konce roku máme hotovo. Předpokládali jsme, že když předěláváme pekárnu na pekárnu, nebude to taková hrůza a bude to stát relativně málo peněz. Ale záhy jsme zjistili, že to tak jednoduché nebude. I když jsme vydrhli stěny tlakovou vodou, oškrábali je, vykartáčovali, pořád tam byly stopy lepku. V tu chvíli jsme začali kompletně vybourávat podlahy a zdi, zkrátka všechno. Původní částka na rekonstrukci se vyšplhala na čtyřnásobek. Ale dnes máme díky tomu veškeré stěry, které tady samozřejmě státní správa i my děláme, bez záchytu lepku. Linku jsme nakonec spustili , aby se to dobře pamatovalo. (smích) Byl jste se kvůli inspiraci podívat na nějaký bezlepkový provoz v zahraničí? Všechno je přísně střežené. Viděl jsem jen pár fotek, ale nic konkrétního. Přímo v nějakém provozu jsem nikdy nebyl. To víte, že by bylo jednodušší podívat se do nějaké zahraniční pekárny, co jim jak funguje, a udělat něco takového i u nás. Ale to si každá pekárna hlídá. Jakou mouku používáte pro bezlepkové pečivo? Nejvíc se používá rýžová a kukuřičná, pak asi pohanka, lupiny. Bezlepkových mouk je dneska asi 19 druhů. A díky té široké škále už dnes nejsou bezlepkové výrobky tak nejedlé, jak tomu bylo dřív. V současné době máme těch surovin mnohonásobně víc, ale mrzí mě, že pouze asi 10 % pochází z tuzemské surovinové základny. U zbytku jsme totálně závislí na dovozu ze zahraničí. Kolik druhů bezlepkových výrobků děláte? Vyrábíme něco přes 50 druhů. Dalších asi 15 máme v nabídce, ale v tuto chvíli jsme trochu limitovaní zpracováním. Protože zpracování bezlepkového pečiva je samozřejmě komplikovanější, neustále dotváříme nebo hledáme tvarovací stroje. O některých strojích víme, že existují, ale chybí nám na ně finance. Dodavatelé strojů pro bezlepkové pečivo nechtějí být nikde moc zveřejňováni a své know-how si pečlivě střeží. Dodělávka nebo změna strojního vybavení pro bezlepkové pečivo nás stála nemalé peníze a výroba bezlepkového Předpokládali jsme, že když předěláváme pekárnu na pekárnu, nebude to taková hrůza a bude to stát relativně málo peněz. Ale záhy jsme zjistili, že to tak jednoduché nebude. pečiva není běžná pekařina. Proto i my si chráníme, jak tyto výrobky tvarujeme a co všechno v rámci bezlepkového sortimentu děláme. Z toho důvodu k nám do bezlepkového provozu nechodí ani žádné návštěvy. To si každá pekárna u nás i v zahraničí dobře hlídá. Jak se vám s prodejem bezlepkového pečiva daří? V tomto ohledu nejsme taková ta 16 vlaštovička

17 rozhovor typická pekárna, která by jezdila a nabízela po obchodech. Snažíme se dodávat pekárnám s vlastními prodejnami. Těm můžeme nabídnout výrobky, kterými si nekonkurujeme a kterými si oni ozvláštní svoji nabídku. Nechceme se někde najednou objevit jako cizí pekárna, protože by to zbytečně dělalo zlou krev. V rámci té naší pekařské rodiny se prostě snažíme podpořit pekárny, se kterými se stýkáme a se kterými si nekonkurujeme a konkurovat si ani nemůžeme. Bezlepkové pečivo vyrábíte čerstvé, nebo trvanlivé? Snažíme se dělat všechno čerstvé. Chceme jít cestou bez konzervantů, protože mi připadá trochu kontraproduktivní dělat pečivo, které má lidem pomoct, a na druhou stranu ho kvůli trvanlivosti naprat konzervanty, které jim zničí zbytek střevní mikroflóry. Dnes jezdíme dvakrát týdně do Prahy, jsme nachystaní jezdit tam i čtyřikrát týdně. Moravu bychom chtěli zásobovat relativně co nejvíc, protože to máme, jak se říká, okolo komína. (smích) Takže bezlepkáři si nyní opravdu nemusí kupovat pečivo do zásoby, jako to dělávali dřív, protože jsme schopni dodávat jim je čerstvé, balené buď do tzv. ochranného obalu, který nestojí téměř nic, nebo se dá samozřejmě balit i do ochranné atmosféry, ale tam už je cena někde jinde. Jestliže zákazník ví, že výrobek, který si dnes koupí, si může zítra nebo pozítří koupit znovu čerstvý, je jen na jeho uvážení, zda bude zbytečně vyhazovat peníze za drahé obaly, které stejně skončí v koši. Pokud se zákazník rozhodne koupit si čerstvé pečivo nebo pečivo jen v ochranném obalu, nesmíme ho samozřejmě zklamat a musíme pečivo dodat včas. Jakou mají bezlepkové výrobky trvanlivost? Tři dny, v ochranném obalu až pět dnů. Pokud použijete konzervanty, tak klidně až čtyři měsíce, ale to není naše strategie. Myslíte si, že toto pečivo kupují jen celiaci? Ne, to určitě ne. K popularitě bezlepkového pečiva přispěly bezesporu kniha a články o tenistovi Djokovićovi, ve kterých se píše o jeho bezlepkovém programu pro fyzickou a psychickou dokonalost. O bezlepkovou stravu se dnes kromě sportovců zajímají i maminky s dětmi a lidé, kteří vyznávají zdravý životní styl. Bohužel se zrovna na nás pekaře hodila špína v tom smyslu, že my naším běžným pečivem ničíme lidem zdraví. Ale nikdo za námi pekaři nepřišel, abychom se k tomu nějak vyjádřili. Nikdo se nezamyslel nad tím, že lepek byl a je v pečivu pořád. Jestli je malinko agresivnější nebo hůř stravitelný kvůli šlechtění, o tom můžeme samozřejmě polemizovat. Je ale důležité si uvědomit, že současní výrobci potravin začali kvůli výtěžnosti dávat lepek do komodit, kde by vůbec neměl být, a proto se ho organismus nedokáže zbavit. Je ve spoustě uzenin, v hořčici, dokonce v kojeneckých výživách Lepek se prostě neměl nikdy dostat do komodit, kde by ho člověk vůbec nehledal. Kolik zaměstnanců u vás pracuje na bezlepkové lince? Dneska je tam pět až sedm lidí, ale jsme limitovaní pracností výrobků. Čím se bezlepkový provoz liší od toho klasického? Bezlepkový provoz má ze zákona zpřísněný hygienický řád od návozu surovin až po rozvážku výrobků. A my ho dodržujeme i nad jeho rámec. Samozřejmě je to z důvodu bezpečnosti. Chci mít klidné spaní a nikdy bych nechtěl, aby se z nějakého našeho výrobku někomu něco stalo. Máte mezi bezlepkovými výrobky nějaký svůj oblíbený? Jeden z perfektních výrobků je teď chleba Fit. Je vynikající, skladba surovin je neskutečná. Ale je drahý. Nicméně lidé to dnes naštěstí dokážou ocenit, bezlepkáři obzvlášť. U bezlepkových výrobků jsme opravdu závislí na ceně surovin, které musíme pro výrobu dovážet, a taky na kurzu eura. Jakákoliv intervence banky, kdy se zvedá cena eura a my musíme nakupovat, nás ubíjí. Dodavatelé se nám samozřejmě snaží dohodnutou cenu garantovat, ale ne za každou cenu. Úplný nesmysl je také zákon z konce loňského roku, kdy se měnilo DPH. U bezlepku to skončilo takovým paskvilem, kdy se vlastně nižší sazba vztahuje pouze na mlýnské výrobky a mouky, ale vůbec ne na konečné produkty. Takže my nakupujeme suroviny s desítkou a prodáváme je s patnáctkou. Totálně kontraproduktivní. A můžete prozradit, jaký je denní objem výroby bezlepkové linky? Konkrétní číslo vám neřeknu, ale má vlaštovička

18 rozhovor to stoupající tendenci, což mě těší. Na bezlepkové pečivo máme nakoupena speciální vozidla. A je radost, když vidím, že jsou plnější a plnější. Kolik druhů výrobků pečete na provozech v Opavě a v Oticích celkem? Zhruba 150 výrobků, z toho jak už jsem říkal je asi 50 až 60 bezlepkových. Běžným pečivem se moc nezabýváme. Klasické rohlíky neděláme vůbec, ty nakupujeme pro naše prodejny od konkurence, protože nemá smysl tady podporovat cenovou válku. Ze sortimentu rohlíků vyrábíme jen Sals rohlík. To je speciální rohlík, jehož těsto zraje v chladu asi 10 hodin. Naší dominantou je chleba a jemné pečivo. A okrajově pečeme to, co jsme schopní dělat produktivně, to znamená kaiserky, ražené housky a nějaké cereální pečivo. hasiči Ale nevidím důvod, proč musí být obchody otevřeny celou sobotu i neděli do večera. Když přece jakýkoliv zákazník bude vědět, že má na nákup jen šest dnů, tak se podle toho zařídí. A o tržby nikdo nepřijde. Ale bohužel dnešní doba je taková, že se vyvinul nový druh sportu nakupování, kdy se lidé dokážou bavit korzováním po nákupních centrech. To mi připadá trochu mimo. Vydělávat peníze, abychom utráceli za to, že se nedokážeme sami zabavit. Kupují se nekvalitní nesmysly a zbytečnosti, které se pak stejně vyhodí na skládku nebo v lepším případě aspoň zrecyklu- Severskou směs a Inventis Blends. Dnes není možné do výroby pořád něco cpát. Nestačí se pak vyrábět a expedovat, začne se to flinkat a celá kvalita jde do kytek. Samozřejmě se každý rok snažíme, potažmo přes vás dodavatele, do lidí dostat nové výrobky. Ale Češi jsou v určitých oblastech poměrně konzervativní národ, takže pak se z novinek Když se občas dívám do starých nabídkových katalogů různých surovin, říkám si, že některé věci přišly předčasně. stávají spíše jen sezonní výrobky. Ideální je nachystat na každou sezonu tři až pět novinek, které k ní patří, a pak je zase stáhnout. Když se občas dívám do starých nabídkových katalogů různých surovin, říkám si, že některé věci přišly předčasně. Přišly dřív, než je český člověk byl schopen přijmout. Pečete všechny dny v týdnu? Pekárna začne v neděli a vypne v sobotu ráno. A po půl dni volna už zase začínáme. Ale byl bych všemi deseti pro, kdybych mohl zastavit provoz na celou neděli a opravdu nedělat. Chtěl bych, aby lidé měli volno, aby měli čas na svou rodinu, koníčky, odpočinek, regeneraci Pak není člověk tak brzy vyhořelý a hned se mu jde snáz do práce. Jsou samozřejmě odvětví, kde to možné není nemocnice, záchranky, jí. A výsledkem je pak to, že čerpáme nerostné bohatství, které v životě nevrátíme. Vždyť nás jednoho dne naši potomci budou nenávidět, když jim předáme vyrabovanou zem. Uf, to jsem se rozčílil! (smích) Tak teď zase zpátky k pekařině Co ze sortimentu Lesaffre Česko odebíráte? Jako první bych zmínil droždí, na kterém jste vyrostli. Pak od vás máme směsi Medvědí česnek a Zrnopan. A další chceme ještě zkoušet Dodáváte pečivo jen do vlastních prodejen, nebo i jinam? Vlastních prodejen máme pět v Opavě, Oticích a Ostravě. Do nadnárodních řetězců dodáváme taky, ale pouze jako regionální dodavatel. Pak dodáváme také do místního družstva Tempo Opava. Snažíme se hodně spolupracovat s malými prodejci, i když je teď trend mít vlastní prodejny. Má to jistě své opodstatnění, ale v určitých lokalitách je výhodnější dodávat do samoobsluhy s širokým výběrem zboží než provozovat malou prodejnu s pouze pekařským a cukrářským sortimentem. Funguje na vašich prodejnách nějaká podpora prodeje? Nejvíc vsázíme na komunikativnost našeho prodávajícího personálu a na reference zákazníků, kteří pokud u nás byli spokojení to řeknou dál. Je to lepší než rozdávat, nebo dokonce rozesílat letáky, protože lidé jsou už všemi těmi informacemi přetížení a znechucení a letáky nakonec stejně skončí v odpadkovém 18 vlaštovička

19 rozhovor koši bez přečtení. Je pak škoda práce lidí, kteří se na tvorbě letáku podíleli, i materiálu, na nějž se tiskne. V bezprostřední blízkosti vaší prodejny jsou Kaufland a Albert. Jak vnímáte tuto konkurenci? Nám to neublížilo. Samozřejmě nikdy nepřesvědčíte ty, kteří jdou jenom po ceně, aby se zastavili tady. Hlavně mi ale přijde jako totální nesmysl postavit vedle jednoho baráku na jídlo hned další. Podle mě by to mělo být nějak regulované. Dřív jste se jmenovali Otická pekárna, proč jste si změnili jméno na Martin Knappe Pekařství- -Cukrářství? Přivedla nás k tomu jedna paní z německé leasingovky. Když se mě ptala, proč máme takový název, snažil jsem se jí vysvětlit, že u nás se často pekárny pojmenovávají podle místa, kde působí. A na to mi ona odvětila, že v Německu je spíš zvykem, že se majitelé firem, zvlášť těch rodinných nebo řemeslných, svým jménem pyšní. Žádný pan Müller se u nich neschovává za neurčitý název firmy, ale má tam prostě své jméno. Mně se ta myšlenka tenkrát zalíbila, zkusili jsme udělat logo a nový název byl na světě. Věnoval se někdo z vaší rodiny někdy pekařině? Nikdo nikdy, já jsem první. A jak to bude s mými syny, to se teprve uvidí. Ten starší tady pracuje jako IT a ten mladší je ještě ve škole v 8. třídě. Já jsem si svým způsobem momentálně splnil sen, protože jsem sobě i svým rodičům dokázal, že něco umím. I když si za mých mladých let mysleli úplný opak. (smích) Když už jsme tak trochu načali téma rodina Máte se svými syny nějaké společné koníčky? S tím starším lozíme po skalách a s mladším provozujeme takové ty normální rekreační sporty jako kolo, badminton aj., které se dají dělat tak do puberty. Pak samozřejmě uvidíme, co ho bude bavit. A vy sám máte ještě nějaké další záliby? Baví mě lození po vysokých horách a kaňoning (adrenalinový sport, při kterém se zdolávají kaňony horských potoků a říček ve směru jejich toku za použití různých outdoorových technik pozn. redakce). To ale u nás moc dobře nejde, takže je potřeba vycestovat někam dál. Nádherné kaňony jsou ve Slovinsku, Itálii, Francii nebo Švýcarsku. Je to skvělý čistič hlavy, člověk se musí hodně koncentrovat, protože stačí jeden jediný špatný pohyb, chyba a je zle. Zdolání své první osmitisícovky jsem měl naplánované na minulý rok, ale kvůli zdravotním problémům jsem to nakonec odpískal. A asi to tak mělo být, protože lidi, se kterými jsem tam měl lézt, museli kvůli dubnovému zemětřesení v Nepálu stahovat z třetího výškového tábora. Ale neodradilo mě to. Rád bych se podíval do té zóny smrti nad 8 tisíci metry a zjistil, jak to tam vypadá, jak se tam dýchá. A třeba ve výšce 7,5 tisíc metrů zjistím, že na to nemám. Ale o tom to je, přiznat si své limity a nedělat za každou cenu něco, co může mít fatální následky. A je to tak i v životě. Člověk má být zodpovědný nejenom vůči sobě, ale i vůči ostatním. Já bych svou neopatrností nikdy nechtěl přivést lidi do problémů a samozřejmě sám bych taky nechtěl být v problémech. Lidé kolikrát bez uvážení něco udělají a pak řeknou je mi to líto, já jsem nechtěl. Ale na pozdní lítost je už někdy zkrátka pozdě a je to špatně. A to platí samozřejmě i v práci. Jaké máte se svou firmou plány do budoucna? Plánů je dost. Už od svých 18 let jsem chtěl vždycky zřídit pekařské muzeum expozici ve stylu Báječní muži u pekařských strojů. A tady v opavské provozovně je na to prostor. Nějaké exempláře už tady máme a postupně přidáváme další, aby se zkrátka vidělo, jak se pekařina dělala kdysi. Na základě požadavků našich zákazníků, kteří by si u nás chtěli kromě snídaně, svačiny a něčeho studeného kupovat i teplá jídla, také zvažuji remodeling prodejny a zvýšení celého patra nástavby, včetně zřízení nějaké speciální restaurace například ve stylu Steak Station u Pardubic. Ale realizace je otázka financí, takže uvidíme. Děkuji panu Knappemu za po všech stránkách zajímavý rozhovor a přeji, ať se mu nejen podaří dobýt plánovanou osmitisícovku, ale ať se mu především daří zdolávat úskalí pekařiny stejně dobře a s nadhledem, jako mu to jde doposud. Martin Knappe Pekařství-Cukrářství Olomoucká Opava vlaštovička