2 SWI JAKO DISCIPLINA TVORBY PROGRAMŮ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2 SWI JAKO DISCIPLINA TVORBY PROGRAMŮ"

Transkript

1 2 SWI JAKO DISCIPLINA TVORBY PROGRAMŮ Na základě analýzy softwarové krize, byly nalezeny její příčiny a důsledky a proto bylo SWI postupně obohacováno vším co krizi vylučuje. Obecným závěrem analýzy bylo i heslo pro další vývoj software: Co nejrychleji (agilní vývoj), pod striktním řízením na základě reálných plánů, uplatněním metod a technik vedoucích k přehlednému, snadno modifikovatelnému a spolehlivému software. Heslo bylo uplatňováno více pro SPS než pro jednoduché programy. Zde dochází k jistému rozdílu mezi informatiky v šířce chápání discipliny SWI. Někteří nerozlišují dvě discipliny, SWI a II Informační inženýrství a vše dávají dohromady pod SWI. To je tzv. široké chápání SWI (patří mezi ně i V. Kadlec). Jiní informatici (patřil mezi ně J.Martin a E. Yourdon) striktně chápou orientaci SWI jen na tvorbu programů. Podle nich různé typy analýz (např. ve strukturovaném přístupu: datová analýza, procesní analýza, funkční a transakční analýza, interakční analýza) patří do II a předchází tvorbě software. Tento přístup potom zavádí metodiky vlastního vývoje IS a metodologii, která se metodikami zabývá. Např. strukturované metodiky jsou založeny obvykle na tzv. fázích (ÚVODNÍ STUDIE, ANALÝZA, HRUBÝ A DETAILNÍ NÁVRH, IMPLEMENTACE, ZAVEDENÍ DO PRAXE, VALIDACE A CERTIFIKACE PRAXÍ). Role SWI je potom orientována jen na fázi IMPLEMENTACE. Toto pojetí jaksi zadává pomyslnou hranici mezi SWI a II. Oba dva přístupy informatiků k SWI jsou vzájemně se překrývající a mohou být zdánlivě konfliktní v chápání některých pojmů. Např. Životní cyklus: Jde o pojem souvisící jen s vývojem programu, nebo o pojem souvisící s metodikou vývoje IS? My se budeme držet užšího pojetí SWI, a neustále budeme poukazovat na širší souvislosti. Jinými slovy, budeme-li orientováni na školní tvorbu jednoduchých programů, tak to bude sice využitelné i pro tvorbu SPS, ale navíc bude mnoho souvislostí s komputerizací velkých fyzických systémů. Na druhé straně, tvorba SPS je natolik komplexní, že vyžaduje týmovou práci řízenou podle zavedeného softwarového projektu. je užitečné, když takový způsob tvorby software již je obohacen o pojetí životního cyklu. Pochopitelně, ačkoliv představy o životním cyklu tvorby SPS (to je software) a IS (to je složitý abstraktní systém na zpracování informace s mnoha komponentami) mohou být diametrálně odlišné, přesto mohou být obecné metody nebo filosofie podobné. Informatici ovšem pojetí životního cyklu orientují jen na jednu komponentu IS a to na jeho aplikační software, což je vlastně SPS. Nemůžeme programovat dříve, než najdeme to co máme programovat (procesy/transakce všech možných typů). A to jsou nejen algoritmy procesů a jejich transakcí, ale i složitá data a informační vztahy mezi nimi. Podrobně o rozdílu mezi jednoduchým programem a SPS pohovoříme později. Je pochopitelné, že metody, techniky, nástroje a jejich počítačová podpora jsou pro jednoduché programy a složité programové systémy (sem patří také aplikační software IS) velmi často značně odlišné. - 1

2 Orientace produkce software je dnes jednoznačně zaměřena na aplikace (aplikace se často chápou jako jednoduchá varianta SPS) a složité programové systémy a my to budeme také respektovat. 2.1 Klasifikace jednoduchých programů a složitých programových systémů Věnujme se teď pojetí jednoduchého programu, aplikace a složitého programového systému a ukažme historii jejich vývoje. Chceme-li vyjádřit podstatu jednoduchých programů, budeme muset spojit dohromady zkušenosti z jejich tvorby s transparentním formálním aparátem. Tento aparát potom posílí chápání podstaty tvorby jednoduchých programů. Historický vývoj chápání programů spěl rychle k vydělování tzv. jednoduchých programů a složitých programových systémů. Je však velmi obtížné běžným slovem charakterizovat jejich odlišnosti. Pokusíme se proto pomocí jednoduchých formálních aparátů postihnout nejtypičtější kvality obou skupin. Definice 1 a 2 podávají jednoduchý program jako uspořádanou šestici komponent a SPS jako systém relativně nezávislých programů/aplikací. Definice později podrobíme revizi pod zorným úhlem role objektového programování (instance tříd-objekty-nové dat. struktury, událostireakce-nový způsob řízení-nové řídící struktury). V každém případě je program chápán jako jeden z modelů realizace algoritmu A, tady realizace počítačem. X Program P=P(A ) Y Všechna přípustná vstupní data X a všechna přípustná výstupní data Y (zpracovávaná ve formě datové struktury) jsou svázány zobrazením A (X) Y. Analýza vlastností dat X a Y bude provedena v kapitole popisující datové struktury. Množina X může být např. množinou individuálních proměnných, souhrnů proměnných, vektorů, matic, tabulek, souborů,... Definice 1 Jednoduchý program P je uspořádaná šestice komponent ve tvaru P = ( T, D, R, Ω, S st, S d ), kde T je text programu složený z příkazů nad jazykem J, píšeme T=T(J), D je konečná množina datových struktur v programu, R je konečná množina řídících struktur v programu, Ω je konečná množina operací nad datovými strukturami v programu, S st je statická struktura programu předepsaná překladačem jazyka J, S d je dynamická struktura programu, která je dána přechody mezi příkazy na základě řídících struktur z množiny R. - 2

3 V tomto okamžiku je sice nepříjemné to, že ještě neznáme pohledy SWI na datové a řídící struktury. Pojetí dynamické a statické struktury programu již intuitivně chápeme v důsledku znalosti programovacího systému jazyka Pascal (jazyk a jeho překladač). Logika programu je dána kartézským součinem L=D x Ω x R. Tento vztah spojuje ty komponenty programu, které jsou pro aktivitu programu určující. Je pochopitelné, že vlastní porozumění tomuto zápisu je podmíněno potřebnými znalostmi abstraktních datových struktur a jejich formálních zápisů, významných operací nad datovými strukturami a pojetím řídících struktur v programu. Jejich pojetí bylo významně rozšířeno zavedením objektového a událostního programování (objekty disponují vlastnostmi, událostmi a metodami). Je na nás, abychom zmíněné znalosti postupně získali. Příklad 1: Následující příkaz v jazyku Pascal dostatečně dokumentuje definici logiky programu. Odlišnými barvami jsou označeny řídící struktury, operace a datové struktury. if a > b then y := a b else y := b a ; - řídící struktura (větvení) - operace - datové struktury Řídící struktury, jimiž jsou větvení, cyklus a sekvence jednoznačně určují potenciální přechody mezi příkazy. Potenciální přechody, na nichž je dynamika založena, se dají reprezentovat tzv. orientovaným grafem G řízení programu P s notací G = G(P), nad kterým lze provádět řadu užitečných úloh (uzly jsou příkazy programu, hrany mezi uzly jsou potenciální přechody mezi příkazy). Charakteristické vlastnosti tohoto grafu jsou plně dány dynamickou strukturou programu. Tento graf řízení programu přesně ilustruje jeho D s prostřednictvím individuálních potenciálních přechodů mezi příkazy. Jednoduchý program je charakterizován velmi často např. těmito typickými vlastnostmi : neveliký rozsah textu (1 až 2 str. A4), kompaktní celek, nedělitelný na další programy, omezený rozsah použitých forem datových a řídících struktur, vně programu nepřenositelné fyzické formy datových struktur a logika jejich zpracování (výjimkou jsou soubory). V současné době jsou tyto historicky typické vlastnosti rozšiřovány. Do množiny J se přidávají příkazy umožňující zpracovat i složitější datové struktury, např. prvky GUI (okna - 3

4 parametrů, menu, dialogy), objekty, entity (z náležících zdrojových bází dat). Často se také mění pohled na řídící struktury. Běžně jsou již používány řídící struktury založené na událostech. I přes tato vylepšování dochází k tvorbě jednoduchých programů převážně v rámci výuky programování, resp. při tvorbě prostého firmware. Jednoduchým programům se ovšem neodpírá jejich možná dělitelnost na samostatné procedury z nichž je vystavěna jejich celková aktivita. Následující obrázek zase dokumentuje význam komponenty S st pro pascalovské programy. Příklad 2: Jak se dají interpretovat komponenty S st a S d? Zkuste zjistit jejich interpretaci pro známé programovací jazyky Algol, Pascal, Visual Basic, resp. další jazyky (nevyjímaje značkovací jazyky, skriptovací jazyky, ). Např. S st pro pascalovský program je interpretací následujícího schématu statické struktury programu. Definice 2 Složitý programový systém P = {P 1, P 2,, P n=1, P n } je tvořen skupinou vzájemně svázaných, relativně nebo úplně samostatných programů pracující navenek jako jeden celek mající atributy obecného systému. - 4

5 Tato definice umožňuje sice postavit jistou hranici mezi jednoduchými programy a složitými programovými systémy, ale např. pro modulární programy není jasné do které skupiny patří. Definice je ale východiskem pro rozvedení vlastností obecného systému : nejvyššími strukturálními prvky jsou programy P 1, P 2,, P n mezi nimiž jsou vazby V = {v i,j P i x P j }. Tyto vazby mohou mít různorodý charakter : 1. řídících vazeb pro potencionální přechody mezi programy, 2. datových vazeb pro předávání a zpřístupnění dat, 3. kauzálních vazeb ( příčina, následek ), 4. synchronizačních vazeb pro přechody mezi programy v paralelním programovém systému, 5. koordinačních síťových vazeb (řízení distribuce), když je složitý programový systém rozložen na počítačové síti, 6. vazba předávání zpráv mezi objekty, 7. vazba přechod na událost a další. složitý programový systém má okolí O s prvky A 1, A 2,,A m píšeme O = ( A 1, A 2,, A m ) s možnými vazbami programů na prvky okolí což zapíšeme ve tvaru V = { v i,j P i x A j }. Tyto vazby mohou mít opět různorodý charakter : 1. datových vazeb pro přístup k vnějším zdrojům dat, 2. řídících vazeb pro tzv. vnější řízení, 3. zásahů pro restrukturalizaci vazeb. Programový systém je uzavřený, je-li V prázdnou množinou. zápis složitého programového systému může být také ve tvaru S = ( P, V, V ), stavem Σ = ( x 1, x 2,,x t ) rozumíme souhrn přesně definovaných situací, podmínek, vlastností-stavových veličin x 1, x 2,,x t v nichž se může systém nacházet. Systém je obvykle v počátečním stavu σ 0 a přechází ze stavu do stavu na základě své činnosti, množinu programů P 1, P 2,, P n lze sémanticky sdružovat do disjunktních podmnožin S 1, S 2, které nazýváme podsystémy. Tím dojde také k přeskupení vazeb, protože některé z vazeb mezi programy se stanou vazbami mezi podsystémy a jiné vazbami podsystémů na okolí. Další možností je seskupení programů do speciálních celků - modulů s interpretací všech možných vazeb mezi moduly a systémem řízení (potenciální přechody mezi moduly). Seskupování může být provedeno na základě specifických kritérií (např. modul pro správu dokumentů klienta, modul komunikace s klientem, ). Modulem může být např. podsystém - 5

6 SPS je charakterizován velmi často např. těmito typickými vlastnostmi : velký rozsah textu, jehož části mohou být v odlišných programovacích jazycích, členění systému na podsystémy v souladu s analýzou informačního problému, členění systému na moduly, vazby na okolí jsou realizovány v tzv. GUI (Graphical User Interface), je použito všech dostupných řídících a datových struktur, jednotná logická datová struktura daná bází dat (relační/objektovou), tvorba je řízena pomocí projektu se zvoleným životním cyklem, tvorba je převážně týmovou prací, členění na tři nebo více vrstev (prezentační, aplikační a datová), pro SPS na bázi Internetu: členění na části klient/server, možnost zavedení distribuovaných programů, Nižší formou SPS jsou tzv. aplikace. Vyznačují se tím, že programů není příliš mnoho (neurčité), ale je velké množství pomocných souborů různých formátů a významu. Příklady složitých programových systémů : operační systémy, aplikace různých druhů ( textové a tabulkové procesory, ), software všech klasických variant IS ( transakční, expertní, taktické, strategické ), software všech variant IS na bázi Internetu. - 6

7 2.2 Ukázky různých typů aplikací Prof. RNDr. Milan Mišovič, CSc Klasické souborové: 1. Jednovrstvé aplikace zpracovávající klasické soubory. Data a kód jsou v jedné vrstvě. Soubory mají vlastní strukturu a nepředpokládá se jejich zpracování v jiné aplikaci. Používá se tedy jen jeden počítač, síť se nepředpokládá. počítač kód aplikace soubory aplikace Z A S T A R A L É Obrázek 1: Jednovrstvá aplikace zpracovávající klasické soubory. 2. Dvouvrstvé aplikace zpracovávající klasické soubory. První vrstva je kód, druhou vrstvou jsou data ve formě souborů. Používá se tedy více počítačů. Uživatelé, tj. aplikace Klienti souborů sdílí soubory a jejich strukturu. Jsou to aplikace technologie tlustý klient server. Jde o souborový server. aplikace 1 aplikace n počítač 1 počítač n síťová komunikace Souborový server Obrázek 2: Dvouvrstvá aplikace zpracovávající klasické soubory. - 7

8 Klasické, neobjektové zpracovávající BD: 3. jednovrstvé a dvouvrstvé aplikace zpracovávající BD pro jeden počítač. Kód aplikace a BD mohou být v různých vrstvách. Síť se nepředpokládá. Klasická aplikace počítač M O D E R N Ě J Š Í komunikace Obrázek 3: Dvouvrstvá a jednovrstvá aplikace, obě zpracovávající BD. Např. pro dvouvrstvou aplikaci konstruovanou ve Visual Basic to znamená, že kód a formuláře jsou v první vrstvě, zatímco BD je ve vrstvě druhé. VB dokáže zřídit komunikaci s různými BD ( ACCESS, FOX PRO, ORACLE, ) pomocí speciálních poskytovatelů 1. Z hlediska možností VB je to aplikace, které se často hanlivě říká klikačka, protože u ní je podstatné právě klikání myší na volbách v menu, na ovládacích prvcích, na formulářích, na dialogových oknech, BD Prvky GUI 1. vrstva kód DAO, RDO, ADO Prvky pro správu dat asociace Aktivitní procedury události kód události kód Reakční procedury Poskytovatel BD 2. vrstva data Obrázek 4: Dvouvrstvá struktura klasické klikačky (přechod na třívrstvou aplikaci již není problémem, když GUI nějak vydělíme). 1 Poskytovatel je naprogramovaný databázový stroj poskytující aplikaci přístup k bázi dat podobně jako v DBS - 8

9 Klikačka na jednom počítači je nejčastějším případem školních aplikací ve VB. Ovládací prvky z VB působí jak v roli Prvky pro správu dat tak i v roli Prvky GUI. Vizualizace dat hraje v klasické klikačce rozhodující roli. 4. dvouvrstvé aplikace zpracovávající BD pro více počítačů. Jedna vrstva je kód aplikace a formuláře, druhá vrstva je BD. Aplikace, tj. Klienti báze dat, sdílí společnou BD s kterou mají relativně samostatnou komunikaci. Klienti mají ovšem veškeré zpracování importovaných dat z BD na své straně a jsou tedy typu tlustý klient. Zabezpečení importu dat z BD má na starosti databázový server. aplikace 1 aplikace n počítač 1 počítač n síťová komunikace Databázový server BD Obrázek 5: Klasické multi-klientské zpracování téže BD. Od uvedených architektur aplikací se značně liší architektury založené na OOP, které zpracovávají objektovou BD. Myslíme tím tyto aplikace: 5. dvouvrstvé objektové aplikace, 6. třívrstvé (vícevrstvové) objektové aplikace, 7. jednovrstvé databázové aplikace, 8. internetové (webové) a intranetové aplikace. Prozatím vynecháme povídání o objektových aplikacích, včetně zkoumání počtu jejich vrstev. Problematika je poněkud složitá a nemáme zatím vysvětlenou logiku objektového programu, objektové aplikace a objektového SPS. Jednovrstvé databázové aplikace. Jsou to jednovrstvé aplikace plně konstruovány pomocí vývojového prostředí zvoleného databázového stroje (Systém řízení báze dat). Databázový stroj má speciální vývojové prostředí, ve kterém je možno konstruovat všechny významné části aplikace zpracovávající BD. Aplikace může být na tomto stroji silně závislá, totiž může probíhat jen v jeho péči (není přenositelnost Portability). Je ovšem i druhá možnost, že databázový stroj je schopen generovat aplikaci ve tvaru (run-time mode), kdy je aplikace přenositelná na jiný počítač, který nemá nainstalovaný vývojový databázový stroj, v kterém byla aplikace původně vyvinuta. - 9

10 Význam těchto aplikací jaksi pohasl s nástupem internetu a vzniku tzv. webových aplikací (Web-based applications). Důvod byl v zavedení vícevrstvosti webových aplikací a databázovému stroji byla svěřena role správy BD v samostatné vrstvě. Databázová aplikace BD Databázový stroj (SŘBD) Počítač s instalovaným Databázovým strojem Obrázek 6: Jednovrstvá databázová aplikace. Internetové webové aplikace Jsou to v současné době nejčastěji tvořené aplikace. Mohou být postaveny na klasickém strukturovaném programování, nebo moderněji na objektovém programování. Jejich základem je tvorba webového sídla s mnoha klientskými DHTML stránkami a serverovými stránkami. Nejčastějším případem jsou třívrstvé webové aplikace, viz obrázek 7. Předpokládá se technologie tenký klient. První vrstva Gui je na straně tenkého klienta, druhá vrstva aplikační procedury (business vrstva) jsou na serveru. Třetí vrstvu tvoří databázový stroj s BD. Prvky GUI datové asociace datové asociace kód 2. vrstva Logika zprac.dat kód - skripty Prvky pro správu dat APLIKAČNÍ procedury události asociace na základě událostí kód - skripty Reakční procedury Poskytovatel BD 3. vrstva 1. vrstva Obrázek 7: Klasická třívrstvá webová aplikace. - 10

11 2.3 Význačné směry ve vývoji SWI V této části budou stručně charakterizovány vybrané (ne tedy všechny existující) směry poznatků v SWI. Mnohé z nich budou ještě detailně rozebrány v samostatných kapitolách /podkapitolách. Ke klasickým směrům budou přidány i v současné době vévodící směry poznatků. Mnohé ze směrů se budou zdát historické a překonané. Je to sice pravda, ale zdravá a ověřená klasika v SWI má platnost dodnes. Jelikož se nenašel zatím žádný lepší způsob komputerizace algoritmů než pomocí programů, je proto SWI postaveno právě na tvorbě programů a na zkoumání jejich tvorby ze všech možných stran. Technologie tvorby jednoduchého programu. Základem technologie je produkce podle tzv. Životního cyklu programu ( Program Life Cycle ). Životní cyklus jednoduchého programu zahrnuje fáze ZADÁNÍ PROBLÉMU, ANALÝZU, NÁVRH PROGRAMU a KÓDOVÁNÍ - zápis v příkazech programovacího jazyka, LADĚNÍ PROGRAMU. Často se celý životní cyklus jednoduchého programu chápe jako širší pojetí slova ALGORITMIZACE. Analýza se orientuje na nalezení algoritmu řešení problému a jeho zápis ve vývojovém diagramu (technika). V analýze bylo možné použít řadu metod přístupu jako postup SHORA-DOLŮ nebo ZDOLA-NAHORU, strukturální rozklady, abstrakce. Dále šlo o nalezení a definování přípustných dat (pomocí množinového určení), stanovení typů zpracovávaných datových struktur (proměnné, matice, vektory, tabulky, soubory, ) a ilustraci postupu v jejich zpracování. V návrhu programu šlo o vyjádření architektury programu a zvolení nejjednodušší metody postupu jeho tvorby. Jde o takové metody programování jako : Strukturované programování, Normované programování, Procedurové programování, Logické programování, Paralelní programování, Abstrakce dat Každé z těchto typů "programování" má svoji základní jednotku. Např. základní jednotkou Procedurového programování je Procedura - stavební kámen. Pak je podstata tohoto programování vyjádřena takto : Rozděl aktivity programu do procedur. Posloupností vyvolání procedur realizuj globální aktivitu programu. Později se začalo pro rozsáhlejší programy používat Modulární programování (stavební jednotkou je Modul) a pro výstižný a ekonomický popis a zpracování datových struktur tzv. Objektové programování (jednotkou je Objekt a jeho informační podstata a operace). Často se mezi metody zahrnuje i tzv. Událostní programování a skriptové programování. Ve vlastním kódování pak šlo o použití vhodného programovacího jazyka, později o použití vývojového prostředí (jehož součástí je také jazyk a jeho překladač) v souladu se zvolenou metodou programování. Řada informatiků se orientovala na konkrétní naplnění životního cyklu ( tj. obsahu jednotlivých fází a tak vznikly ucelené přístupy k tvorbě programu, jako : Jacksonova metoda návrhu programu Mayersův návrh modulárních programů, V Ladění programu šlo o odstranění jednak syntaxních a potom logických chyb v programu tak, aby na přípustná vstupní data X program dával přípustná výstupní data Y. - 11

12 V tomto směru dochází k uplatnění výsledků jiných směrů (datové typy a jejich zpracování, programovací jazyky, vývojová prostředí, verifikace programů, automatizace projektování, metrologie software, psychologie programování ). Datové abstraktní struktury, datové typy a jejich zpracování *. Tento směr se zabývá typy datových struktur a jejich zpracováním na logické a fyzické úrovni. Pečlivě se rozebírají významné operace (třídění, vyhledávání, ) pro jednotlivé typy datových struktur. Mnoho pozornosti je věnováno abstrakci dat, dynamickým typům dat a rekurzi v datech. Z hlediska datových struktur je pak posuzována kvalita programovacích jazyků. Vrcholem datových struktur jsou databázové struktury a báze dat v relační nebo objektové podobě. Jejich zavedení a zpracování v databázových systémech je podepřeno speciální Coddovou relační algebrou a formální objektovou algebrou. Problematika datových typů úzce souvisí s formálními aparáty pro popis podstaty datových struktur (Data Structures) a s disciplinou Abstraktní datové modely. Programovací jazyky *. Programovací jazyk (Programming Language) je souhrn elementárních prostředků pro vyjádření aktivit nad datovými strukturami a postupu jejich provádění. Je základním prostředkem pro realizaci kódování a tím i tvorbu programu. Program je komputerizací 2 jistého algoritmu. Směr rozebírá pod zorným úhlem mnoha kritérií každý programovací jazyk, čímž se získává posouzení celkové kvality jazyka. Posuzuje se kvalita řídících struktur, orientace programovacího jazyka na vybrané datové struktury, algoritmy a metody programování. Navrhují se doplňkové knihovny silnějších prostředků - prostředků 3GL, než jsou elementární příkazy. Tyto prostředky umožní programátorovi realizovat interaktivním přístupem velmi silné prvky programu jako řídící menu, dialogová okna, zpracování databázových struktur, dotazy do bází dat, tvorbu grafů, tabulek, spolupráci s INTERNETEM,... Za vrchol se považují speciální programovací jazyky založené na objektovém programování a doplněné událostním a skriptovým programováním, jimiž se zvládne i kódování složitých programových systémů ( např. objektový Pascal v systému DELPHI, Visual Basic, Visual C ++ v systému VISUAL STUDIO, objektové PHP, Java, Perl, ). Výzkum tvorby překladačů programovacích jazyků přinesl velmi produktivní technologie jejichž vrcholem jsou generátory překladačů specifických jazyků. Problematika překladačů navazuje na problematiku práce s datovými typy na obou úrovních, logické a fyzické. Problematika programovacích jazyků úzce souvisí s matematickou teorií formálních jazyků a lingvistikou. Vývojová prostředí *. Vývojové prostředí je souhrn prostředků, které zabezpečují počítačovou podporu pro jednotlivé fáze životního cyklu jednoduchých programů (Program Integrated Development Environment) a složitých programových systémů (System Integrated Development Environment). Složení vývojového prostředí je výrazně poplatné jeho orientaci na počítačovou podporu fáze resp. fází životního cyklu tvorby software. Pokud se týká orientace na jednoduché programy bývá počítačová podpora věnována výrazně jen fázi KÓDOVÁNÍ a navazujícím aktivitám (uložení programu, tisk textu programu, ). Takové prostředí pak obsahuje : 2 komputerizace je realizace algoritmů prostřednictvím počítačových programů - 12

13 Programovací jazyk a jeho překladač Knihovny prostředků 3GL, generátory procedur Péče o prostředí a práce se soubory Řízení prostředí (menu a panely) Textový editor pro zápis programů Ladící a trasovací prostředky Obrázek 8 : Vývojové prostředí s klasickým programovacím jazykem v období 80-tých let. Pochopitelně, daleko členitější jsou vývojová prostředí pro SPS (aplikace, software expertních a informačních systémů,...), povídání o nich bude později. Verifikace programů *. Tento směr se zabývá prověřováním korektnosti programů. Korektnost je laicky definována následující větou : "Program je korektní jestliže za všech okolností dělá jen to co bylo programátorem zamýšleno" Podstatou problematiky jsou teoretické a praktické algoritmy pro prověrku korektnostispolehlivosti programu. Jde nejen o dokazování absolutní resp. parciální korektnosti ale i o použití metod, které korektnost nemohou dokázat. Sem patří i testování jednoduchých programů a složitých programových systémů. SWI nabízí širokou paletu testovacích postupů pro jednoduché programy (testování na symbolických a reálných datech, trasování cest, přechodů mezi procedurami, hodnot proměnných,...). Významné je hledání algoritmů pro produkci tzv. úplné množiny testovacích dat pro cesty v programu, nad kterou provede programátor testování programu. Do tohoto směru patří i zkoumání a navrhování verifikačních a diagnostických překladačů zabezpečujících přijatelnou verifikaci, diagnostiku a automatickou korekci programu. Je zde řada problémů, které teoretická a praktická informatika ještě nedokázaly vyřešit. Problematika absolutního dokazování korektnosti programů patří do teoretické informatiky (Matematická informatika, Teorie programování). Literatura. IEEE, (1990a), IEEE Std Standard for Software Productivity Metrics, New York, N.Y. IEEE, (1990b), IEEE Std Standard for Software Quality Metrics Methodology, New York, N.Y. Norma ISO 9126 Jones, I, Capers, G.: Applied Software Measurement. McGraw-Hill, New York, N.Y, 1991 Kan, S.H.: Metrics and Models in Software Quality Engineering, Adisson Wesley, Reading Mass. Král, J., Demner J.: Softwarové inženýrství, Academia Praha,CZ, 1991 Sommerville, I.: Software Engineering ( 4 th ed. ), Addison Wesley, Reading, Mass

14 Norma NATO AQPA 150 Prof. RNDr. Milan Mišovič, CSc Psychologie programování. V tomto směru se zkoumá mnoho faktorů majících vliv na "psychologii" programátorské práce. Prvním z faktorů je znalost a uplatnění empirických zákonitostí vývoje software (tzv. softwarová fyzika). Tyto zákonitosti byly potvrzeny podrobným sledováním specifik programátorské práce a bylo zjištěno, že produktivita práce programátora silně závisí od jeho psychiky. Zákonitosti byly vyjádřeny v tzv. softwarových rovnicích vyjadřujících vztahy mezi mnoha charakteristickými veličinami v programátorské práci (velikost, doba realizace, kvalita, počet programátorů, lexikální atomy díla, produktivita práce, ). Dalším faktorem je docenění empirické hypotézy o existenci chyby v každém programu. Důležitým faktorem je uplatnění zákonitostí týmové práce (psychologické problémy, složení týmu, vedení týmu, role stěžejních členů týmu, sociální role členů týmu, sociální normy, vztahy, ponorkové klíma,...). Značnou roli ve výskytu chyb hraje faktor subjektivních chyb v myšlení bez ohledu na to čím byly vyvolány. Do práce programátora, resp. čistého analytika se jistě promítají psychologické problémy komunikace člověk-počítač. Důležitým faktorem úspěchu ve vývoji software je výběr vhodné technologie vývoje. Jde o to, zda tato technologie umožňuje provádět vývojové práce (zápis programu, překlad, ladění, opravy chyb, automatizace některých aktivit v programu a v jeho životním cyklu, ) "přijatelně". Průběžně se tento směr doplňoval zkušenostmi jenž se získaly z použití CASE prostředků při vývoji IS. Literatura. Král, J., Demner J.: Softwarové inženýrství, Academia Praha,CZ, 1991 Metrologie software *. Jednoduché programy a složité programové systémy (spolu software) jsou zbožím jehož atributy je nutné měřit. Vyprodukovaný software má obvykle alespoň tři základní charakteristiky : rozměrnost, pracnost technologie výroby, časové nároky, kvalita ( korektnost ), Atributy software se přesně měřit nedají, ale praxe to nutí provádět. Nejrozvinutější jsou metriky pro rozměrnost a pracnost. Na druhé straně je i kvalita software měřitelná, ale jde spíše o měření její vnější stránky (např. metrikou "střední doba mezi výskytem chyb"). Vlastnosti kvalitního software popisuje i norma ISO Využití metrik je obvykle záležitostí výrobce software. Metriky jsou převážně konstruovány tak, že nezávisí na vývojovém prostředí v němž se software vyvíjí, odlišnosti jsou ale v orientaci metrik na klasický a objektově orientovaný software. Metriky můžeme považovat za paměť pro tvorbu software (není dobré zapomínat jak probíhala předchozí tvorba software). Uveďme některé příklady metrik: Délka programu, jde o velikostní metriku vyjádřenou počtem řádků, procedur, Pracnost, jako spotřeba normojednotek času na vývoj software, Produktivita, jako počet jednotek délky na jednotku času, Selhání, počet selhání software v čase t, Oprava, jako počet míst v software, které bylo nutno předělat po odstranění zjištěných selhání,. - 14

15 Literatura. IEEE, (1990a), IEEE Std Standard for Software Productivity Metrics, New York, N.Y. IEEE, (1990b), IEEE Std Standard for Software Quality Metrics Methodology, New York, N.Y. Norma ISO 9126 Jones, I, Capers, G.: Applied Software Measurement. McGraw-Hill, New York, N.Y, 1991 Kan, S.H.: Metrics and Models in Software Quality Engineering, Adisson Wesley, Reading Mass. Král, J., Demner J.: Softwarové inženýrství, Academia Praha,CZ, 1991 Sommerville, I.: Software Engineering ( 4 th ed. ), Addison Wesley, Reading, Mass Norma NATO AQPA 150 Učeň, P. a kol.: Metriky v informatice. jak objektivně zjistit přínosy informačního systému. GRADA Praha, Automatizace tvorby programů. Je to směr v němž se zkoumají ty nejefektivnější způsoby omezení absolutní role programátora v procesu kódování resp. se nacházejí možnosti počítačové podpory pro tvorbu jednoduchých programů a složitých programových systémů. Vrcholem automatizace je generování kódu pro velmi často používané aktivity (vstupy, výstupy, dialogová okna, menu, spojení s BD, přenos informace mezi programem a BD, ) spolu s vizualizací zadávaných parametrů automatizovaných aktivit. S počítačovou podporou se setkáme nejen ve vývojových prostředích pro jednoduché programy ale zejména ve složitých vývojových prostředí jako jsou DBS systémy a CASE prostředky. Myslíme tím počítačovou podporu pro všechny, resp. vybrané fáze životního cyklu tvorby software. Velmi častým případem je obrovská výpomoc interpretačních překladačů při psaní vlastního textu programu. Např. při objektovém programování dostane programátor automatickou vizuální informaci o kvalitách aktivního objektu (vlastnosti, události, metody, závislosti, takže může velmi rychle sestavit poměrně složitě kvantifikovaný příkaz pro přístup k jisté vlastnosti/události/metodě daného objektu. Příklad: Formulář frmseznam (ve vývojovém prostředí pro Visual Basic) obsahuje objekt Tlačítko jména cmdadd (vestavěný objekt) chceme nastavit vlastnost Caption na hodnotu Add. To můžeme provést manuálně v okně Properties-cmdAdd nebo příkazem frmseznam. cmdadd. Caption = "Add" - 15

16 Metodiky tvorby programů. Jde o ucelené návody postupu tvorby složitých programových systémů. Metodiky samy o sobě popisují - stanovují aktivity výrobního vývojového procesu software, protože říkají přesně CO dělat, JAK to dělat, KDY to dělat a KDE to dělat (jsou metodickou technologií). Mimo jiné odkazují tvůrce na potřebnou teoretickou podporu v době vývoje software. Vývojový proces software je členěn na fáze. Metodika do každé fáze promítá parciální obsah pojmů CO, JAK, KDY a KDE. Jestliže výrobní proces software proběhl všemi fázemi úspěšně, prošlo software svým nutným vývojovým cyklem. Něco jiného je tzv. životní cyklus software, který říká jakou filosofií se projdou nebo prochází všechny fáze vývojového cyklu. Jsou tedy pojmy výrobní proces, vývojový proces a životní cyklus velmi příbuzné, jsou téměř synonymické. Metodiku budeme ale od těchto tří pojmů mírně odlišovat. V životním cyklu může dojít k různým způsobům implementace metodiky. CO, JAK, KDY A KDE se může během vývoje implementovat na celý cílový software nebo na jeho část nebo postupně přírůstkově, Je tedy životní cyklus realizován na základě jistého modelu stylu životního cyklu. Závěrem musíme říci, že studium je potřebné věnovat jednak metodice a potom stylu životního cyklu. Metodiky a styly životních cyklů je jeden z nejdůležitějších směrů softwarového inženýrství. Prošly velmi rychlým vývojem, mnohé již jsou zastaralé, jiné jsou momentélně v kurzu. V každém případě metodiky odrážejí náhledy na vývoj software dané doby. Např. rozlišujeme metodiky po softwarové krizi a soudobé agilní metodiky. - 16

17 2.4 Technologie tvorby aplikačního-business vybavení informačních systémů (jen seznámení) Tento problematika svým rozsahem patří do II Informačního inženýrství. II předkládá četné metodiky, metody, techniky a prostředky pro vývoj IS, spolu s jistými teoretickými základy. IS je chápán jako komplex komponent (hardware, software - základní a aplikační, lidé, fyzická zařízení, legislativní předpisy, ) a proto jeho vývoj má mnohem více úkolů než jen vyvinout aplikační software, které je typu SPS. Celý vývoj probíhá podle stanoveného projektu, na základě tzv. životního cyklu IS, s členěním na fáze, což je závislé na použitém přístupu k vývoji IS (strukturovaný/objektový přístup). Např. životní cyklus vývoje IS pro strukturovaný přístup je členěn na následující fáze: ÚVODNÍ STUDIE ANALÝZA HRUBÝ NÁVRH IS DETAILNÍ NÁVRH IS IMPLEMENTACE ZAVÁDĚNÍ DO PRAXE Způsob provádění jednotlivých fází (pořadí, úkoly) je tzv. styl životního cyklu vývoje IS (např. vodopádové/spirálové/ provádění jednotlivých fází). Celý vývoj IS je řízen obsahem projektu postaveného pro tento účel. SPS je v tomto případě právě aplikačním software informačního systému, které se získá naprogramováním procesů a jejich transakcí. A to je vlastně komputerizace procesů fyzického systému (podniku, školy, ), pro který má být IS vytvořen. Vedle některých poznatků využitelných při tvorbě složitých programových systémů (modulární programy, aplikace vytvořené v prostředích DBS, ) se setkáme s novými metodami, technikami a prostředky využitelnými jen pro tvorbu IS. IS představují komputerizaci celých organizací, firem, podniků (fyzické systémy). V užším pojetí je Softwarové inženýrství využíváno jen v jedné z fází životního cyklu IS, přesněji ve fázi IMPLEMENTACE. Pro ostatní fáze se využívá poznatků dalších disciplin jako jsou II -Informační inženýrství (Information Engineering IE) a OI - Organizační inženýrství (Organization Engineering OE). Pro tvorbu software typu SPS IS mnozí z informatiků vidí v SWI uplatnění některých velmi užitečných a charakteristických principů (typických pro tzv. strukturovaný přístup), např. princip modelování struktury informace, vztahů mezi informacemi, toků informace, aktivit a přechodů mezi nimi, vztahů informace a aktivit ( k tomu slouží takové nástroje jako vývojové diagramy programů, diagramy modulárních programů, diagramy struktury složitých programových systémů, kontextové diagramy, diagramy toků dat, datové diagramy, diagramy života datových struktur, procesní diagramy,.) princip prototypování ( nebo iterace ) vychází z toho, že se postupně v iteračních krocích vytvořeným software blížíme k jeho požadované podobě princip uplatnění strukturovaných rozkladů umožní k informačnímu problému přistupovat v různých úrovních, počínaje nejvyšší abstrakcí a konče reálnými detaily princip řízení procesu tvorby software ( jeho členění do fází, se stanovením náplně jednotlivých fází, s metodami, prostředky a - 17

18 Kontrolováno až sem nástroji které se dají v jednotlivých fázích využít ) vyjádřený tzv. životním cyklem princip vícenásobného využití již vytvořených částí software, princip počítačové podpory nejen pro metody, techniky a prostředky používané v životním cyklu ale i pro řízení všech vývojových prací ( je to pestrá paleta generátorů, editorů diagramů, ). - 18

19 INFORMAČNÍ SYSTÉMY IS je potřeba chápat poněkud strukturovaněji, tj. alespoň v následujících komponentách: Hardwarové prostředky. Všeobecné softwarové prostředky (základní software). Výkonné software IS, tj. aplikační software. Lidé, prostory, zařízení. Legislativní a fyzické předpisy. Vývoj IS a rovněž jeho aplikačního software mé svá přísná pravidla. Klasické strukturované pojetí projektování a vývoje IS čerpá ze tří význačných zdrojů: Softwarové inženýrství, Informační inženýrství, Organizační inženýrství. Rozvoj těchto zdrojů byl a je nerovnoměrný. Historicky nejdelší rozvoj má Softwarové inženýrství ( začátky 60. let ). Informační inženýrství se objevuje až koncem 70. let a je spojeno s tvorbou informačních systémů. Ačkoliv byly poznatky organizačního inženýrství známé desítky let, první poznámky k jeho koncepci a využití při tvorbě IS se objevují až koncem 60. let. Disciplina o IS je ve své podstatě velmi problematická alespoň ve třech směrech : 1. interdisciplinárního charakteru ( podíl více disciplin na jejím formování ), 2. pragmatického vývoje ( poznatky jsou obvykle evokovány až uplatněním nových možností ICT ), 3. absence všeobecně přijatelné teoretické základny. Jsou názory, že disciplina o IS je průnikem poznatků z následujících věd nebo disciplin : počítačová věda ( Computer Science ), věda o řízení ( Management Science ) a rozhodování, věda o organizacích ( Organization Science ), ekonomika, věda o chování ( Behavioral Science ) a pracovní psychologie, vybrané části z filosofie a sociologie, matematika Průnik poznatků ze zmíněných věd nebo disciplin je ilustrován následujícím obrázkem. - 19

20 věda o řízení věda o organizacích ekonomika IS matematika věda o chování vybrané části z filosofie a sociologie počítačová věda Obrázek 9: Interdisciplinární pojetí IS Jsou názory informatiků, že rozvoj poznatků v disciplině IS je založen jen na bázi praxe. Většina výzkumných projektů se zabývá převážně problematikou co nejlepší aplikace nových ICT a dlouhodobé teoretické výzkumy se téměř nevyskytují. Disciplina IS nemá ucelenou teoretickou základnu. Na potvrzení praktických poznatků jsou používány dílčí teorie. Příznačné je to zejména ve dvou zdrojích poznatků : Softwarové inženýrství a Informační inženýrství. S některými teoretickými úlohami se informatici setkali zejména v Softwarovém inženýrství ( datové struktury, teorie jazyků a překladačů, verifikace programů, úplné množina testovacích dat, ) a s dalšími z informačního inženýrství se informatici jistě setkají v nejbližší budoucnosti. Obecná problematika projektování IS, projekt Procesu výstavby IS (tj. všech komponent) se obvykle účastní : zadavatel...organizace, která objednává a financuje výstavbu IS, řešitel...disponuje řešitelským týmem, je obvykle i dodavatelem IS, uživatel...ten IS využívá, často je to současně zadavatel, dodává základní informaci pro řešitelský tým. Pro vlastní řízení procesu tvorby IS se obvykle zřizuje řídící komise v níž hlavní roli hraje zadavatel. Aby se zabezpečila úspěšná tvorba resp. renovace IS zavádí se posloupnost složitých operací s aplikací formalizovaných metod řízení a plánování, často nazývaná projekt. Vedoucí projektu pak zodpovídá za vyhotovení a kontrolu realizace přijaté informační strategie. Prostřednictvím řídící komise komunikuje vedoucí projektu s vedením uživatele, vedením řešitele a jeho řešitelskými týmy. Projekt jako takový pokrývá především ostatní fáze ŽC mimo ÚVODNÍ STUDIE. Základním posláním projektu je zabezpečit ve stanoveném čase, se stanovenými subjekty ( zadavatel, řešitel a jeho týmy ) naplnění úkolů jednotlivých fází ŽC a k tomu potřebuje velmi kvalitní např. produktově orientované řízení. - 20

WEBOVÉ SYSTÉMY PORADENSKÝCH SLUŽEB WEB-BASED ADVISORY SERVICE SYSTEMS. Milan Mišovič, Jana Andrýsková

WEBOVÉ SYSTÉMY PORADENSKÝCH SLUŽEB WEB-BASED ADVISORY SERVICE SYSTEMS. Milan Mišovič, Jana Andrýsková WEBOVÉ SYSTÉMY PORADENSKÝCH SLUŽEB WEB-BASED ADVISORY SERVICE SYSTEMS Milan Mišovič, Jana Andrýsková Anotace: Poradenská služba je zákaznicky orientovaný proces, pro který je na bázi současných webových

Více

Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W

Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Osnova přednášky Co to je softwarové inženýrství Softwarový proces Metodika a metoda Evoluce softwarových

Více

Problémové domény a jejich charakteristiky

Problémové domény a jejich charakteristiky Milan Mišovič (ČVUT FIT) Pokročilé informační systémy MI-PIS, 2011, Přednáška 02 1/16 Problémové domény a jejich charakteristiky Prof. RNDr. Milan Mišovič, CSc. Katedra softwarového inženýrství Fakulta

Více

Informační systémy. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz

Informační systémy. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Informační systémy Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Úvod - co možná umíte z předmětu SWENG Rozdělení IT Architektura IS Klíčový prvek řízení IS z něj vycházejí detailní analytické i plánovací charakteristiky

Více

PRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI

PRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI PRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI Cyril Klimeš a) Jan Melzer b) a) Ostravská univerzita, katedra informatiky a počítačů, 30. dubna 22, 701 03 Ostrava, ČR E-mail: cyril.klimes@osu.cz b) DC Concept

Více

Modely datové. Další úrovní je logická úroveň Databázové modely Relační, Síťový, Hierarchický. Na fyzické úrovni se jedná o množinu souborů.

Modely datové. Další úrovní je logická úroveň Databázové modely Relační, Síťový, Hierarchický. Na fyzické úrovni se jedná o množinu souborů. Modely datové Existují různé úrovně pohledu na data. Nejvyšší úroveň je úroveň, která zachycuje pouze vztahy a struktury dat samotných. Konceptuální model - E-R model. Další úrovní je logická úroveň Databázové

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

Program a životní cyklus programu

Program a životní cyklus programu Program a životní cyklus programu Program algoritmus zapsaný formálně, srozumitelně pro počítač program se skládá z elementárních kroků Elementární kroky mohou být: instrukce operačního kódu počítače příkazy

Více

Hierarchický databázový model

Hierarchický databázový model 12. Základy relačních databází Když před desítkami let doktor E. F. Codd zavedl pojem relační databáze, pohlíželo se na tabulky jako na relace, se kterými se daly provádět různé operace. Z matematického

Více

Vrstvy programového vybavení Klasifikace Systémové prostředky, ostatní SW Pořizování Využití

Vrstvy programového vybavení Klasifikace Systémové prostředky, ostatní SW Pořizování Využití Programové prostředky PC - 5 Informatika 2 Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16 10 17 45 tel.: 48 535 2442 Obsah: Vrstvy programového

Více

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ Podle toho, zda informační systém funguje na operativní, taktické nebo strategické řídicí úrovni, můžeme systémy rozdělit do skupin. Tuto pyramidu

Více

INFORMATIKA. Jindřich Kaluža. Ludmila Kalužová

INFORMATIKA. Jindřich Kaluža. Ludmila Kalužová INFORMATIKA Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: doc. RNDr. František Koliba, CSc. prof. RNDr. Peter Mikulecký, PhD. Vydání knihy bylo schváleno vědeckou radou nakladatelství. Všechna práva vyhrazena.

Více

Úvodem... 9 O Metodikách... 37 O Metodách... 135

Úvodem... 9 O Metodikách... 37 O Metodách... 135 Obsah A. Úvodem... 9 A. 1. Projektování informačního systému... 10 A. 2. O co jde při vývoji IS... 16 A. 3. Historie vývoje metodik, metod a technik... 33 B. O Metodikách... 37 B. 1. Metody a metodiky...

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.16. Úvod do programování

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.16. Úvod do programování 4.8.16. Úvod do programování Vyučovací předmět Úvod do programování je na naší škole nabízen v rámci volitelných předmětů v sextě, septimě nebo v oktávě jako jednoletý dvouhodinový kurz. V případě hlubšího

Více

Analýza a Návrh. Analýza

Analýza a Návrh. Analýza Analysis & Design Návrh nebo Design? Design = návrh Není vytváření použitelného uživatelského prostředí (pouze malinká podmnožina celého návrhu) Často takto omezeně chápáno studenty nedokáží si představit,

Více

Vstupní požadavky, doporučení a metodické pokyny

Vstupní požadavky, doporučení a metodické pokyny Název modulu: Základy PHP Označení: C9 Stručná charakteristika modulu Modul je orientován na tvorbu dynamických stánek aktualizovaných podle kontextu volání. Jazyk PHP umožňuje velmi jednoduchým způsobem

Více

Maturitní témata Školní rok: 2015/2016

Maturitní témata Školní rok: 2015/2016 Maturitní témata Školní rok: 2015/2016 Ředitel školy: Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Předmět: PhDr. Karel Goš Informatika a výpočetní technika Mgr. Ivan Studnička Informatika a výpočetní

Více

9. Může dojít k situaci, že ZP je nutno aktualizovat (změna vzhledu, změna příjmení, změna -1- dále ZP).

9. Může dojít k situaci, že ZP je nutno aktualizovat (změna vzhledu, změna příjmení, změna -1- dále ZP). 1 Popis ucelené problémové domény Následující komplexní příklad se týká domény soukromých zbraní v ČR (SSZ v ČR) Ukážeme nejdříve její obecný popis, ale nebudeme se přísně držet současně platného zákona

Více

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 30 Téma: INFORMAČNÍ SYSTÉMY A ARCHITEKTURA IT V PODNIKU Lektor: Ing. Michal Beránek Třída/y:

Více

SOFTWAROVÉ INŽENÝRSTVÍ 1

SOFTWAROVÉ INŽENÝRSTVÍ 1 Metodický list č. 1 Název tématického celku: Úvod do softwarového inženýrství Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení smyslu discipliny nazývané softwarové inženýrství. Tematický celek zahrnuje

Více

MANAŽERSKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

MANAŽERSKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY metodický list č. 1 Úvodem: Protože předmětu manažerské informační systémy (MIS) je vyhrazeno ve studijním plánu kombinovaného studia pouze 10 prezenční hodin (5 dvouhodinových bloků), je nezbytné, abyste

Více

5 Požadavky a jejich specifikace

5 Požadavky a jejich specifikace 5 Požadavky a jejich specifikace 5.1 Inženýrství (requirements engineering) - proces stanovení služeb, které by měl vyvíjený systém poskytovat a omezení, za nichž musí pracovat - CO má systém dělat, ne

Více

Název předmětu: Školní rok: Forma studia: Studijní obory: Ročník: Semestr: Typ předmětu: Rozsah a zakončení předmětu:

Název předmětu: Školní rok: Forma studia: Studijní obory: Ročník: Semestr: Typ předmětu: Rozsah a zakončení předmětu: Plán předmětu Název předmětu: Algoritmizace a programování (PAAPK) Školní rok: 2007/2008 Forma studia: Kombinovaná Studijní obory: DP, DI, PSDPI, OŽPD Ročník: I Semestr: II. (letní) Typ předmětu: povinný

Více

1. Programování proti rozhraní

1. Programování proti rozhraní 1. Programování proti rozhraní Cíl látky Cílem tohoto bloku je seznámení se s jednou z nejdůležitější programátorskou technikou v objektově orientovaném programování. Tou technikou je využívaní rozhraní

Více

4IT218 Databáze. 4IT218 Databáze

4IT218 Databáze. 4IT218 Databáze 4IT218 Databáze Osmá přednáška Dušan Chlapek (katedra informačních technologií, VŠE Praha) 4IT218 Databáze Osmá přednáška Normalizace dat - dokončení Transakce v databázovém zpracování Program přednášek

Více

Informační systémy Teorie. KICT přednáška

Informační systémy Teorie. KICT přednáška Informační systémy Teorie KICT přednáška Základní pojmy Informace jsou data, kterým jejich uživatel přisuzuje určitý význam a které uspokojují konkrétní objektivní informační potřebu svého příjemce. Informace

Více

Západočeská univerzita FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD

Západočeská univerzita FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD Západočeská univerzita FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD Okruhy otázek ke státní závěrečné zkoušce z předmětu Databázové technologie (DB) Databázové systémy 1(DB1) Databázové systémy 2 (DB2) Případové studie databázových

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Geo-informační systémy

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Geo-informační systémy Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Geo-informační systémy Definice, budování a život GIS Kapitola 1: Vztahy strana 2 Data, informace, IS, GIS Kapitola 1: Vztahy strana 3 Rozhodnutí Znalosti Znalostní systémy. Informace

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Principy UML. Clear View Training 2005 v2.2 1

Principy UML. Clear View Training 2005 v2.2 1 Principy UML Clear View Training 2005 v2.2 1 1.2 Co je touml? Unified Modelling Language (UML) je univerzálníjazyk pro vizuální modelování systémů Podporuje všechny životní cykly Mohou jej implementovat

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_33_02 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

Typické problémy řešené informačními systémy

Typické problémy řešené informačními systémy Informační systémy Informační systém systém umožňující komunikaci a transformaci informací časově, prostorově i co do formy tak, aby byly lépe využity než v původním stavu (systém, který přidává hodnotu

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE

SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE Václav Šebesta Ústav informatiky Akademie věd ČR, e-mail: vasek@cs.cas.cz Abstrakt Jestliže ještě před

Více

X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování

X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování X36SIN: Softwarové inženýrství Životní cyklus a plánování 1 Kontext Minule jsme si řekli, co to je deklarace záměru, odborný článek, katalog požadavků, seznam aktérů a seznam událostí. Seznam aktérů a

Více

DATABÁZOVÉ SYSTÉMY. Metodický list č. 1

DATABÁZOVÉ SYSTÉMY. Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cíl: Cílem předmětu je získat přehled o možnostech a principech databázového zpracování, získat v tomto směru znalosti potřebné pro informačního manažera. Databázové systémy, databázové

Více

3. Je defenzivní programování technikou skrývání implementace? Vyberte jednu z nabízených možností: Pravda Nepravda

3. Je defenzivní programování technikou skrývání implementace? Vyberte jednu z nabízených možností: Pravda Nepravda 1. Lze vždy z tzv. instanční třídy vytvořit objekt? 2. Co je nejčastější příčinou vzniku chyb? A. Specifikace B. Testování C. Návrh D. Analýza E. Kódování 3. Je defenzivní programování technikou skrývání

Více

2 Postup při programování, úvod do programovacího jazyka Java

2 Postup při programování, úvod do programovacího jazyka Java 2 Postup při programování, úvod do programovacího jazyka Java Studijní cíl V tomto bloku bude věnována pozornost správnému postupu při programování, budou detailně vysvětleny jednotlivé etapy programování

Více

MANAŽERSKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

MANAŽERSKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY Metodický list č. 1 MANAŽERSKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY Úvodem: Protože předmětu manažerské informační systémy (MIS) je vyhrazeno ve studijním plánu kombinovaného studia pouze 10 prezenční hodin (5 dvouhodinových

Více

Vzdělávací oblast: Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Programování. Předmět: Programování

Vzdělávací oblast: Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Programování. Předmět: Programování Vzdělávací oblast: Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Programování Vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie pro vzdělávací obor Programování

Více

TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství

TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 21. Otázka : Softwarový process. Jeho definice, modely a vyspělostní úrovně. Standardizovaný přístup pomocí RUP (Rational Unified Process). Obsah :

Více

Popis produktu IDFU. Řešení součinnosti s oprávněnými osobami verze 2. Aegis s.r.o.

Popis produktu IDFU. Řešení součinnosti s oprávněnými osobami verze 2. Aegis s.r.o. Popis produktu IDFU Řešení součinnosti s oprávněnými osobami verze 2 Obsah Produkt IDFU...3 K čemu slouží...3 Historie IDFU...3 IDFU dnes...3 Generování odpovědí...4 Pozice produktu...5 Hlavní přínosy...5

Více

Norma pro úpravu písemností. Výběrové řízení - příprava a organizace. Formální stránka obchodní korespondence. Tématické celky: Tématické celky:

Norma pro úpravu písemností. Výběrové řízení - příprava a organizace. Formální stránka obchodní korespondence. Tématické celky: Tématické celky: Norma pro úpravu písemností Kurz je určen pro každého, kdo vytváří dokumenty a korespondenci. V rámci kurzu se seznámí se základními pravidly pro úpravu písemností, což mu umožní vytvářet dokumenty, které

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost EDUCA III Další profesní vzdělávání zaměstnanců společnosti T-MAPY spol. s r.o. 2013-2015 září 2013 - únor 2015 Charakteristika projektu Projekt je zaměřen

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Bakalářský studijní obor hospodářská informatika nabízí fundované vědecké a praktické vzdělání v oblasti

Více

Přínos k rozvoji klíčových kompetencí:

Přínos k rozvoji klíčových kompetencí: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Informační a komunikační Kód modulu ICT-M-4/1-5 technologie Délka modulu 60 hodin Platnost 1.09.2010 Typ

Více

Expresní analýza PLM. jako efektivní start implementace PLM. www.technodat.cz. jindrich.vitu@technodat.cz

Expresní analýza PLM. jako efektivní start implementace PLM. www.technodat.cz. jindrich.vitu@technodat.cz jako efektivní start implementace PLM www.technodat.cz jindrich.vitu@technodat.cz 1 úvod: definice, cíl a výstup analýzy 2 etapy expresní analýzy PLM 3 sběr dat a podkladů a jejich analýza 4 dokument Expresní

Více

GTL GENERATOR NÁSTROJ PRO GENEROVÁNÍ OBJEKTŮ OBJEKTY PRO INFORMATICA POWERCENTER. váš partner na cestě od dat k informacím

GTL GENERATOR NÁSTROJ PRO GENEROVÁNÍ OBJEKTŮ OBJEKTY PRO INFORMATICA POWERCENTER. váš partner na cestě od dat k informacím GTL GENERATOR NÁSTROJ PRO GENEROVÁNÍ OBJEKTŮ OBJEKTY PRO INFORMATICA POWERCENTER váš partner na cestě od dat k informacím globtech spol. s r.o. karlovo náměstí 17 c, praha 2 tel.: +420 221 986 390 info@globtech.cz

Více

Analýza a návrh webových aplikací I N G. M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W

Analýza a návrh webových aplikací I N G. M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Analýza a návrh webových aplikací I N G. M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Osnova dnešní přednášky Proč tento předmět vlastně existuje? Proč nestačí standardní metodiky SI? Co standardním

Více

Metodiky a normy. Matěj Vala. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011

Metodiky a normy. Matěj Vala. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011 Metodiky a normy Matěj Vala Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011 Projektové řízení LS 2010/11, Předn. 2 Evropský sociální

Více

Principy OOP při tvorbě aplikací v JEE. Michal Čejchan

Principy OOP při tvorbě aplikací v JEE. Michal Čejchan Principy OOP při tvorbě aplikací v JEE Michal Čejchan Témata přednášky Principy OOP - připomenutí Úvod - co nás vede k používání OOP Reálný svět - jak (ne)používáme OOP Nedostatky na úrovni programovacích

Více

A7B36SI2 Tematický okruh SI11 Revidoval: Martin Kvetko

A7B36SI2 Tematický okruh SI11 Revidoval: Martin Kvetko Obsah Kvalita SW, jak zajistit kvalitu SW a jak ji ověřit Zabezpečení kvality, techniky řízení kvality SW. Potřeba kultivovat kvalitu, Cena za jakost Procesy pro řízení kvality, harmonogram řízení kvality

Více

Microsoft Access tvorba databáze jednoduše

Microsoft Access tvorba databáze jednoduše Microsoft Access tvorba databáze jednoduše Časový rozsah: 2 dny (9:00-16:00) Cena: 3300 Kč + DPH Úvod do relačních databází. Funkce databázových objektů Microsoft Access. Návrh tabulek, definice základních

Více

Informační systém pro centrální správu lokální sítě a služeb ISP

Informační systém pro centrální správu lokální sítě a služeb ISP MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta informatiky PV098 Řízení implementace IS semestrální práce Informační systém pro centrální správu lokální sítě a služeb ISP Jiří Kratochvíla, učo 207622, semestr 6, ročník

Více

SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ

SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné SOFTWAROVÁ PODPORA TVORBY PROJEKTŮ Distanční studijní opora Karel Skokan František Huňka Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Aktuální seznam nabízených kurzů

Aktuální seznam nabízených kurzů Aktuální seznam nabízených kurzů Název akce číslo akreditace hodinová dotace cena 1 Moodle pro pokročilé 3320/10-25-22 30 2100 2 Lidová řemesla a tradice v práci učitelů a vychovatelů 3320/10-25-22 30

Více

Dominik Vymětal. Informační technologie pro praxi 2009, Ostrava 1.-2.10.2009 1

Dominik Vymětal. Informační technologie pro praxi 2009, Ostrava 1.-2.10.2009 1 Dominik Vymětal 2009, Ostrava 1.-2.10.2009 1 Procesní model Výhody Orientace na konkrétní činnosti a možnost reengineeringu Nevýhody Malá orientace na průřezové nebo opakované činnosti Modely na základě

Více

Systém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz

Systém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz Systém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz Obec Senorady Miroslav Patočka 2006 Obsah: 1. Úvodní informace 1.1 Informace pro uživatele 1.1.1 Přístupnost HTML, PDA, WAP, XML

Více

Ročníkový projekt. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz

Ročníkový projekt. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Ročníkový projekt Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Cíle předmětů Vytvoření fungující aplikace, která splňuje definované požadavky Vyzkoušet si celý životní cyklus projektu - specifikace zadání, formování

Více

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY

MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Petr HRŮZA 1 MODUL MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI V PODMÍNKÁCH UNIVERZITY OBRANY Abstract: The article introduces the module cyber security at the University of Defence. This is a new module. University

Více

Michal Oškera (50854)

Michal Oškera (50854) PV098 - Řízení SW projektů semestrální práce Michal Oškera (50854) 19. listopadu 2003 Obsah 1 Úvod 2 2 Plán projektu 3 2.1 Plán CO.............................. 3 2.2 Plán JAK.............................

Více

Obsah. Úvod 9 Poděkování 10 Co je obsahem této knihy 10 Pro koho je tato kniha určena 11 Zpětná vazba od čtenářů 11 Errata 11

Obsah. Úvod 9 Poděkování 10 Co je obsahem této knihy 10 Pro koho je tato kniha určena 11 Zpětná vazba od čtenářů 11 Errata 11 Úvod 9 Poděkování 10 Co je obsahem této knihy 10 Pro koho je tato kniha určena 11 Zpětná vazba od čtenářů 11 Errata 11 KAPITOLA 1 Co je třeba znát aneb důležité pojmy 13 Krátce o požadavcích 13 Stakeholdeři

Více

Dreamsystem - expertní neuro systém ve financích s lidskou tváří

Dreamsystem - expertní neuro systém ve financích s lidskou tváří Dreamsystem - expertní neuro systém ve financích s lidskou tváří Vedoucí projektu: RNDr. M. Kopecký, Ph.D. Externí konzultant: M. Houska Počet řešitelů: 4-6 Řešitelé: tým ještě není kompletní Předpokládané

Více

Příprava dat v softwaru Statistica

Příprava dat v softwaru Statistica Příprava dat v softwaru Statistica Software Statistica obsahuje pokročilé nástroje pro přípravu dat a tvorbu nových proměnných. Tyto funkcionality přinášejí značnou úsporu času při přípravě datového souboru,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Bakalářský studijní obor informatika

Bakalářský studijní obor informatika Bakalářský studijní obor informatika Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Vzdělání v bakalářském oboru informatika nabízeném na Technické univerzitě v Chemnitz představuje vyvážený kompromis

Více

LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická Příjmení: Hladěna Číslo úlohy: 10 Jméno: Jan Datum

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Informační a výpočetní technika Ročník: 3. - 4. ročník (septima - oktáva) Tématická oblast DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE informatika hardware software

Více

Magento se představuje

Magento se představuje Kapitola 1 Magento se představuje 1.1 Co je to vlastně Magento? Magento je nový profesionální open-source e-shop pro e-commerce 21. století. Nabízí nevídanou flexibilitu, funkčnost a ovládání. S tímto

Více

RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS

RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS 1. Úvod... 2 2. Základní pojmy... 3 3. Vytvoření databáze... 5 4. Základní objekty databáze... 6 5. Návrhové zobrazení tabulky... 7 6. Vytváření tabulek... 7 6.1. Vytvoření tabulky

Více

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Jana Šarmanová Klíčová slova: e-learning, programovaná výuka, režimy učení Abstrakt: Autorská tvorba výukových studijních opor je

Více

Projekt implementace OS Linux do výuky informačních technologií

Projekt implementace OS Linux do výuky informačních technologií Projekt implementace OS Linux do výuky informačních technologií Projekt v rámci SIPVZ Implementace operačního systému Linux do výuky informačních technologií Evidenční číslo: 0722P2006 Poskytoval dotace:

Více

Vývojové diagramy 1/7

Vývojové diagramy 1/7 Vývojové diagramy 1/7 2 Vývojové diagramy Vývojový diagram je symbolický algoritmický jazyk, který se používá pro názorné zobrazení algoritmu zpracování informací a případnou stručnou publikaci programů.

Více

Úvod. Boj se zavlečeným impedančním nesouladem na úrovni databáze

Úvod. Boj se zavlečeným impedančním nesouladem na úrovni databáze Boj se zavlečeným impedančním nesouladem na úrovni databáze ABSTRACT: Impedanční nesoulad může být zmírněn správnou volbou databázové technologie. Článek vysvětluje, co to impedanční nesoulad je a uvádí

Více

8.2 Používání a tvorba databází

8.2 Používání a tvorba databází 8.2 Používání a tvorba databází Slide 1 8.2.1 Základní pojmy z oblasti relačních databází Slide 2 Databáze ~ Evidence lidí peněz věcí... výběry, výpisy, početní úkony Slide 3 Pojmy tabulka, pole, záznam

Více

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Management IS Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Učitelé Přednášející: Cvičící: Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. Ing.Aleš Klusák Kontakt: koch@fbm.vutbr.cz 22/ 2 Literatura Skripta: Koch,M. Dovrtěl,J.:

Více

PORTÁL STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÉ SPRÁVY VE SLUŽBÁCH

PORTÁL STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÉ SPRÁVY VE SLUŽBÁCH PORTÁL STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÉ SPRÁVY VE SLUŽBÁCH VEŘEJNOSTI I ZAMĚSTNANCŮ O zákazníkovi Státní rostlinolékařská správa (SRS) je úředním orgánem rostlinolékařské péče České republiky. Činnost Státní rostlinolékařské

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky 5 INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI Ú V O D E M Moderní manažerské myšlení a jednání je

Více

Results of innovation of the course Application software

Results of innovation of the course Application software Zkušenosti z inovace předmětu Aplikační programové vybavení Results of innovation of the course Application software Miroslav Cepl *, Ondřej Popelka Abstrakt Článek popisuje postup a průběžný výsledek

Více

Při studiu tohoto bloku se předpokládá, že student je zvládá základy programování v jazyce Java s využitím vývojového prostředí NetBeans.

Při studiu tohoto bloku se předpokládá, že student je zvládá základy programování v jazyce Java s využitím vývojového prostředí NetBeans. 1 Grafické rozhraní Studijní cíl Tento blok je věnován vytváření programů s využitím grafického rozhraní (GUI). Vysvětlen bude základní filozofie pro vytváření aplikací s GUI ve srovnání s konzolovými

Více

Tvorba počítačových clusterů pomocí Linuxu. Vedoucí práce: Mgr. Jiří Pech, Ph.D. Katedra informatiky

Tvorba počítačových clusterů pomocí Linuxu. Vedoucí práce: Mgr. Jiří Pech, Ph.D. Katedra informatiky Tvorba počítačových clusterů pomocí Linuxu Řešitel: Petr Ciml Vedoucí práce: Mgr. Jiří Pech, Ph.D. Katedra informatiky ik Zásady pro vypracování Pod pojmem počítačový cluster zde rozumíme skupinu více

Více

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena.

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. 2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. GEOVAP, spol. s r. o. Čechovo nábřeží 1790 530 03 Pardubice Česká republika +420 466 024 618 http://www.geovap.cz V dokumentu použité názvy programových

Více

7.17 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie

7.17 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie 7.17 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie je vytvořen ze vzdělávacího oboru Informatika

Více

Workflow, definice, charakteristika, trendy

Workflow, definice, charakteristika, trendy Workflow, definice, charakteristika, trendy Workflow management je efektivní správa toku informací a řízení v podnikových procesech. Workflow automatizuje procesy. Workflow podporuje tok dokumentů, informací

Více

Jsme firma, která už působí na trhu několik let. Za tu dobu jsme nasbírali

Jsme firma, která už působí na trhu několik let. Za tu dobu jsme nasbírali K.O.D.A. s.r.o Jsme firma, která už působí na trhu několik let. Za tu dobu jsme nasbírali dost zkušeností v našem oboru. Zabýváme se vývojem informačního systému pro výrobní podniky a dále konzultačními

Více

Úvod do informačních služeb Internetu

Úvod do informačních služeb Internetu Úvod do informačních služeb Internetu Rozdělení počítačových sítí Počítačové sítě se obecně rozdělují do základních typů podle toho, na jak velkém území spojují počítače a jaké spojovací prostředky k tomu

Více

Projekt: Koordinační centrum pro zavádění e-gov v územní veřejné správě. Koncepční dokument pro oblast řízení. Procesní model

Projekt: Koordinační centrum pro zavádění e-gov v územní veřejné správě. Koncepční dokument pro oblast řízení. Procesní model Koncepční dokument pro oblast řízení a koordinaci e-gov: Procesní model 18. 09. 2013 OBSAH Obsah... 2 Seznam zkratek... 3 Použité pojmy... 4 1 Úvodní informace... 6 2 Procesní model: životní cyklus e-gov...

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Institute of Computer Science

Institute of Computer Science Institute of Computer Science Academy of Sciences of the Czech Republic Aplikace Filtry Petra Šeflová Technical report No. 1056 February 2010 Pod Vodárenskou věží 2, 182 07 Prague 8, phone: +420 266 051

Více

Typy souborů ve STATISTICA. Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu

Typy souborů ve STATISTICA. Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu StatSoft Typy souborů ve STATISTICA Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu STATISTICA, ukáže Vám jejich možnosti a tím Vám dovolí využívat program efektivněji. Jistě jste již

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Použití databází na Webu

Použití databází na Webu 4IZ228 tvorba webových stránek a aplikací Jirka Kosek Poslední modifikace: $Date: 2010/11/18 11:33:52 $ Obsah Co nás čeká... 3 Architektura webových databázových aplikací... 4 K čemu se používají databázové

Více

Teorie síťových modelů a síťové plánování

Teorie síťových modelů a síťové plánování KSI PEF ČZU Teorie síťových modelů a síťové plánování Část přednášky doc. Jaroslava Švasty z předmětu systémové analýzy a modelování. Zápis obsahuje základní vymezení projektu, časového plánování a popis

Více

Základní informace. Modelování. Notace

Základní informace. Modelování. Notace Základní informace BPMS = business process management systems - systémy pro modelování a optimalizace business procesů uvnitř organizace BPMN = business process modeling notation - součást BPMS, notace

Více

7.16 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie

7.16 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie 7.16 Pojetí vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie je vytvořen ze vzdělávacího oboru Informatika

Více

IS Restaurace. Semestrální práce. Tomáš Rumíšek V Brně dne 7. 1. 2014 Peter Ševčík

IS Restaurace. Semestrální práce. Tomáš Rumíšek V Brně dne 7. 1. 2014 Peter Ševčík IS Restaurace Semestrální práce Tomáš Rumíšek V Brně dne 7. 1. 2014 Peter Ševčík 1 1. Obsah 2. Neformální specifikace... 3 Informační systém Restaurace... 3 3. Formální specifikace... 3 Funkční požadavky...

Více