Historie čištění odpadních vod ve městě Blansku a v blízkém okolí

Transkript

1 Historie čištění odpadních vod ve městě Blansku a v blízkém okolí Tento článek se věnuje téměř 50-ti leté historii čištění odpadních vod ve městě Blansku. Historie výstavby a rekonstrukcí ČOV Blansko První čistírna odpadních vod (ČOV) v Blansku ( ) První čistírna odpadních vod v Blansku byla vybudována v roce V této době byl vybudován i hlavní kanalizační sběrač ulicí Svitavská podchycující jednotlivé větve kanalizace. Dne převzal do provozování objekt ČS Kamenolom tehdejší provozovatel - Okresní vodohospodářská správa Blansko. Následovalo zprovozňování dalších částí, zejm. na ČOV. Řešení ČOV bylo hned z počátku netradiční ČOV byla a doposud stále je vybudována na kopci nad městem a veškeré vody je nutno do ní přečerpávat z čerpací stanice Kamenolom výtlakem dlouhým 600 m do výšky 35m. Na tomto místě je nutno podotknout, že převážná část města Blanska má jednotnou kanalizaci, což klade na provoz systému nemalé technické i finanční nároky. ČOV byla vybudována v souladu s tehdejšími požadavky na čistotu vod, tedy s důrazem odbouráváni uhlíkového a dusíkového znečištění. Svému účelu sloužila bez větších zásahů do technologie až do devadesátých let minulého století. V průběhu let byly na ČOV připojovány jednak nové obytné zóny rozvíjejícího se Blanska sídliště Blansko-Sever v roce 1967, Zborovce v postupně do roku 1976, Podlesí v roce 1981, Písečná v roce 1984, jednak nové čtvrti Blanska Klepačov 1989, Těchov Obůrka r a zbývající část V samotném Blansku zůstávala nedořešená situace Starého Blanska, kde byl r vybudován páteřní sběrač splaškové vody a stoka pro dešťovou kanalizaci, ale bez napojení na ČOV. Kapacita ČOV byla postupně naplňována. Během doby se ale podstatně zvýšily nároky na kvalitu vypouštěné vody a tyto nové požadavky již nebyla ČOV schopna svojí technologií zabezpečit. Současně pak bylo nutno řešit celou řadu technických problémů spojených s provozem, z nichž za nejzávažnější byla považována chybějící kalová koncovka a tím každodenní problémy s kalem a zejména jeho likvidací. I přes tuto skutečnost bylo faktem, že kvalita vody v řece Svitavě (recipientu z ČOV Blansko) byla pod zaústěním odtoku z ČOV u Klamovky lepší než nad tímto vyústěním. V průběhu devadesátých let bylo v rámci oprav provedeno několik technologických vylepšení. Byl vyměněn hořák kotle na spalování plynu, vyhřívání vyhnívací nádrže na potřebnou teplotu bylo posíleno o elektrokotle, byly provedeny úpravy výtlačného a vratného potrubí z vyhnívací nádrže, vyměněna čerpadel kalu, provedeny úpravy bezpečnostních prvků zábradlí apod. I přes tyto úpravy bylo zřejmé, že ČOV potřebuje zásadní změnu intenzifikaci s cílem zvýšení kapacity a zabezpečení takového technologického vybavení, které by bylo schopno zajistit požadovanou kvalitu čištění. Byla zpracována dokumentace, po realizaci jejich závěrů ČOV uvedené požadavky na kvalitu čištění měla zabezpečit. Na začátku projekčních prací investor s pomocí projektanta opět řešil (a zdaleka ne naposledy) otázku, zda by bylo možné přemístit ČOV tak, aby nebylo nutno čerpat veškeré odpadní vody. Takové místo však pod Blanskem nebylo doposud nalezeno. Intenzifikace I.etapa ( ) Investor byl v této fázi postaven před nelehké rozhodnutí. Podle tehdejších cen byla intenzifikace ČOV oceněna na cca 150 mil Kč. I přes příslib dotace za státního rozpočtu, přes úvahu o úvěru a podílu vlastních prostředků nebylo možno zajistit krytí finančních nákladů. Proto bylo rozhodnuto rozdělit intenzifikaci na dvě etapy První zhruba ve výši 35 mil Kč a zbytek zařadit do druhé etapy. Dalším problémem pak bylo rozhodnutí, co všechno zařadit do 1. etapy. Především byly voleny ty nezbytné úpravy, které zajišťovaly maximální možné napojení odpadních vod na ČOV, v druhé řadě nejožehavější otázky technologie ČOV s tím, že je nutno veškeré úpravy volit tak, aby stávající objekty bylo možno provozovat s těmi novými, kapacitně a technologicky novými. 1. Jako výsledek těchto úvah pak byla náplň první etapy, která zahrnovala: - Kanalizace: napojení Stávajícího sběrače na Starém Blansku na páteřní sběrač v ulici Svitavské. Výškové uspořádání spolu s předpokládanými ztrátami tlaku po délce v potrubí si vynutilo zřízení čerpací stanice na Starém Blansku. Z této ČS byl výtlak veden protlakem pod železniční tratí, shybkou přes řeku Svitavu do sběrače. Výtlak byl zdvojen, druhá větev končí v poslední šachtě před ul. Svitavskou. Do kanalizace byla svedena stoka v ul. Komenského, stoka v ul. Na brakách, která svádí vody i z ulice Brněnské a kanalizace od průmyslových areálů na ulici Brněnské. - Současně byla zřízena nová splašková kanalizace na ul. Hořické a napojena na páteřní stoku a tím vyloučen nátok Hořického potoka do kanalizačního systému a na ČOV. - V čerpací stanici Kamenolom byly vyměněna čerpací technika, u nových čerpadel bylo poprvé použito měničů otáček tak, aby výkon čerpadel korespondoval s nátokem. Nátok byl doplněn o stírací česle, o lis shrabků, stavebně byla ČS modernizována.

2 - ČOV: nejzásadnější změnou prošla kalová koncovka poprvé byly zřízena. V podstatě zahrnovala čerpací stanici kalu, vratného kalu, vybudování uskladňovací nádrže kalu, instalaci zařízení na odvodnění a zahuštění kalu a skladovací plochu kalu. Další viditelnou změnou pak prošla provozní budova byla zvýšena o jedno poschodí s tím, aby bylo zajištěno zázemí pro obsluhu i potřebné provozní plochy. Uvedené úpravy si vyžádaly celou další řadu dílčích úprav od přípravy území a odstranění původních objektů a kalových polí apod. přes provedení řady přeložek stávajících sítí a úprav rozvodů kanalizace, plynovodu, úprav a výměny čerpací techniky, úprav žlabů a nátoků, elektroinstalace, provedení MaR (měření a regulace) a celou řadu dalších úprav. - Veškeré úpravy byly dokončeny v roce 2001 a zkolaudovány nákladem necelých 36 mil Kč, z nichž dotace za státního rozpočtu činila 8,3 mil Kč, částka 13 mil Kč byla hrazena z úvěru, zbývající prostředky hradil investor Svazek vodovodů a kanalizací. Realizací 1. etapy byl vytvořen předpoklad pro navýšení kapacity ČOV na EO, realizován byl téměř 1 km nových stokových sítí a veškeré odpadní vody ze Starého Blanska byly poprvé svedeny na ČOV. Projektovou dokumentaci na intenzifikaci ČOV Blansko zpracoval v květnu 1998 DUIS Brno, zodpovědným projektantem byl ing. Ondřej Dušek a ing. Antonín Vach. Koncem května vypsal Svazek VaK jako investor výběrové řízení na zhotovitele stavby a tímto řízením prošla vítězně a.s. Vapis Blansko. Stavbyvedoucím byl ing. Vladimír Haška. Stavbu realizovala tato společnost i pomocí subdodavatelů, zejména pak technologickou část zabezpečovala společnost s.r.o. VHZ-DIS Brno ing. Libor Šebesta. 2. V průběhu realizace této stavby bylo intenzivně jednáno o zabezpečení financování další etapy. Časově se pak toto projednávání dostalo do období, kdy se jednalo o realizaci projektu Ochrana vod povodí řeky Dyje a jako stavbu relativně připravená se do tohoto dotačního programu dostala do prvních fází a takto byla i realizována. Pohled na ČOV před zahájením prací Projektu Dyje v popředí kalojemy, v pozadí biologická linka Pohled na ČOV před zahájením prací Projektu Dyje biologická linka Projekt Ochrana vod povodí řeky Dyje ( ) V roce 1998 byla zahájena přístupová jednání ČR a EU, s následným vstupem ČR do EU k Pro kandidátské země na vstup do EU byl otevřen fond ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession). S využitím prostředků tohoto fondu se uskutečnila dříve připravovaná II.etapa intenzifikace ČOV Blansko, nyní ale v balíku ostatních staveb Jihomoravského kraje a kraje Vysočina v rámci velkého projektu Ochrana vod povodí řeky Dyje (dále označen jako Projekt Dyje). Projekt Dyje byl schválen

3 Komisí EU (dále EK ) na konci roku 2002 jako první regionální projekt v rámci finančního nástroje ISPA (registrační číslo : 2001/CZ/16/P/PE/009) ve všech 10 dříve kandidátských zemích. EK schválila nevratnou dotaci ve výši 68%. Současně projekt obdržel dotaci z ČR (poskytnutou ze SFŽP) ve výši 5%, tedy celkově jsou investiční náklady projektu dotovány ze 73%. Předkladatelem projektu byl Svaz VKMO s.r.o., partnery byly svazky obcí, jejichž působnosti se investice týkají, (na blanensku to byl Svazek vodovodů a kanalizací měst a obcí) a města a obce, v nichž byla infrastruktura realizována, (na blanensku to byly Blansko, Boskovice, Ráječko). Základní financování Projektu Dyje (tj. reálně fakturovaných prací čtyř zhotovitelů a správce stavby) je: 68% dotace z EU ISPA / Fond soudržnosti 5% dotace ČR SFŽP 27% vlastní zdroje účastníků projektu, tj. svazků měst a obcí (podle zvyklostí jednotlivých svazků se na financování podílejí různou úrovní i města a obce, kde se realizují investice). Celkové investiční náklady byly 1,4 miliardy korun. Projekt Dyje byl realizován v 10 aglomeracích nad 2000 EO a byl členěn takto: Podprojekt A Správce stavby (technický dozor investora) Podprojekt B region Blanensko (Blansko - ČOV a kanalizace vč. kanalizace Ráječka, horní a Dolní Lhoty, Boskovice - ČOV a kanalizace Podprojekt C region Šlapanicko (Šlapanicko kanalizace) Podprojekt D region Třebíčsko (Náměšť nad Oslavou - ČOV a kanalizace, Jemnice - ČOV a kanalizace, Jaroměřice nad Rokytnou - ČOV a kanalizace, Třebíč kanalizace, Moravské Budějovice - ČOV a kanalizace) Podprojekt E region Žďársko (Bystřice nad Pernštejnem - ČOV a kanalizace, Nové Město na Moravě ČOV) Projekt Ochrana vod povodí řeky Dyje v Blansku Generálním projektantem Projektu Dyje byla brněnská firma AQUAPROCON s.r.o., projektantem ČOV Blansko pak firma DUIS s.r.o.. Dodavatelem stavby v celém regionu Blanska a Boskovic bylo sdružení firem D.I.S.Brno,s.r.o. a Vodohospodářské stavby, spol. s r.o. Teplice. Dodavatelem technologie na všech stavbách v regionu byla brněnská firma KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s. V samotném Blansku byla dodavatelem stavební části ČOV firma Vodohospodářské stavby, spol. s r.o. Teplice, rovněž i kanalizace v Ráječku. Kanalizaci v Blansku, Horní a Dolní Lhotě vybudovala firma D.I.S.Brno,s.r.o.. ČOV Blansko Stavbyvedoucím na ČOV byl ing.františek Moroz, poté ing.david Darda, oba VHS Teplice. Zástupcem dodavatele technologie firmy KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s. byl p. Luděk Smílek. Stavební dozor prováděla firma AP Investing, ing.petr Černík. Vedoucím ČOV Blansko v době výstavby byl ing.zdeněk Šaman. Ačkoliv byly podepsány smlouvy se Zhotovitelem 12. listopadu 2004, vlastní stavební práce byly zahájeny později. 15. února 2005 byla zahájena stavba slavnostním poklepáním základního kamene. Práce na ČOV započaly přípravou území a budováním příjezdové komunikace. V roce 2005 se vybudovaly na zelené louce 2 nové dosazovací nádrže, které byly provozovány přes zimní období 2005/2006 jako provizorní biologická linka v režimu aktivační nádrž-dosazovací nádrž. Z původních objektů zůstaly funkční pouze menší z dvojice uskladňovacích nádrží a provizorně přemístěná linka odstřeďování kalu. Na ostatních objektech probíhala rekonstrukce.

4 Projekt Dyje - armování výztuže před betonáží aktivačních nádrží. V pozadí dokončená dosazovací nádrž, ve funkci provizorní biologické linky Po skončení zimního období se pokračovalo v betonáži obdélníkových aktivačních nádrží, v pokládce trubních tras a výstavbě drobných objektů. Průběh výstavby vyžadoval cca 5ti týdenní výluku, během které měl být sanován výtlak na ČOV (délky 0,614 km) a rovněž mělo dojít k přepojování z provizoria na polovinu nové biologické linky na definitivních trubních trasách včetně přepojení na nově budovanou trafostanici. Výluka měla být zahájena (s pozdějším odkladem zahájení na ). Nepříznivě do průběhu prací zasáhla jarní povodeň, která dne (tedy měsíc před zahájením výluky) zatopila objekt ČS Kamenolom a výrazně poškodila původní technologii mechanického předčištění, čerpání a zanesla naplaveninami jímky na čerpací stanici spolu s cca 1,5 km dlouhým kanalizačním sběračem ve městě. Tímto bylo vyřazeno z funkce čerpání odpadních vod na provizorní biologickou linku ČOV a došlo k odtoku splašků do řeky Svitavy, které trvalo celkem 11 týdnů. Dne bylo zahájeno čerpání splaškových vod do poloviny nové biologické linky na ČOV Blansko. Z technologie ČS a ČOV byly spuštěny jen nejnutnější uzly, v podstatě nebylo možné ani odtahovat přebytečný kal, celkové kalové hospodářství nebylo rovněž k dispozici, nebyla zařazena primární usazovací nádrž kalu Zhotovitel technologie KP RIA postupně zařazoval další zprovozněné objekty bylo ukončeno komplexní vyzkoušení technologické části ČOV a ČS. Do komplexních zkoušek nebyla zařazena všechna zařízení, zejména druhá dosazovací nádrž (využívaná v provizoriu jako aktivační nádrž), plynové hospodářství, vyhnívací nádrž, linka primárního kalu, srážení fosforu, celý systém ASŘTP... Souběžně probíhaly i zkoušky vstupní ČS Kamenolom. Stavebně byla dokončena dešťová zdrž, nebyla však osazena její technologie. Samotné čerpání a linka mechanického předčištění fungovala opět v částečném provizoriu (pouze 1 čerpadlo z kaskády 4, ) K datu byly předány části díla, celá stavba však byla ve značném stadiu rozpracovanosti. Tento termín vycházel z požadavků stavebního milníku financování, nikoliv z hlediska dokončenosti. Některé technologické linky se nespustily, zejména bylo problémové zahájení procesu vyhnívání kalu došlo k poruše na potrubí výtlaku odpadních vod na ČS Kamenolom, která tak byla kompletně vytopena. Repríza proběhla na stejné tvarovce výtlaku byla zařazena linka srážení fosforu, její funkčnost byla však až do 11/2006 problematická byly ukončeny komplexní zkoušky části plynového a kalového hospodářství, MaR (měření a regulace). K datu proběhlo předávání stavby. I v tomto termínu se nepodařilo spustit bezchybně veškeré technologické prvky, zejména vyhnívání kalu s tvorbou bioplynu (nutná technologická prodleva mezi započetím vyhnívání a tvorbou spalitelného bioplynu). Problematickými uzly ČOV bylo ucpávání hrubých česlí s vazbou na nefunkčnost dešťové zdrže, prokazatelnost účinnosti čerpání vratného kalu, nekapacitní dopravníky pro dopravu odvodněného kalu, doposud prázdný plynojem (několik souběžných důvodů), nenaběhnutá linka hygienizace kalu, nedokončený ASŘTP. Zkušební provoz ČOV byl zahájen k a ukončen , kdy byla stavba ČOV a ČS Kamenolom zkolaudována do trvalého provozu.

5 Pohled na zrekonstruovanou ČOV po dokončení prací na Projektu Dyje. V průběhu zkušebního provozu byly problematické zejm. uvedené technologické uzly: hygienizace (pasterizace) kalu, dešťová zdrž na ČS Kamenolom, linka čerpání primárního kalu, míchání objemu vyhnívací nádrže, závady na lince plynového hospodářství. Odstraňování nejen vyjmenovaných závad probíhalo i po ukončení zkušebního provozu, řešení byla komplikovaná, odstraňování závad trvalo déle, než byla představa investora a provozovatele. Ke cti dodavatele je nutno uvést, že nakonec byly všechny reklamované závady odstraněny. Kanalizace v Blansku, Dolní a Horní Lhotě a Ráječku V rámci prací na kanalizacích se pokládá celkem 11,4 km nové splaškové kanalizace (obec Ráječko, městské části Blanska Horní a Dolní Lhota) a rekonstruuje a doplňuje se 3 km jednotné kanalizace v Blansku. Rovněž se buduje 5 (+1 dodatečně) čerpacích stanic na kanalizační síti v obcích, z toho 2 centrální. Na nové kanalizace se napojuje celkem 665 přípojek. Na jednotné kanalizaci v Blansku byly l postupně osazeny zpětné klapky na odlehčovací stoky, dále byly vybudovány 2 kanalizační řady, díky kterým se zmenšil nátok balastních vod na ČOV. V 10/2006 byly postupně napojovány Ráječko, městské části Blanska Horní a Dolní Lhota na ČOV. Kanalizace byly zkolaudovány do trvalého provozu v 03 a 04/2007. Investiční náklady na rekonstrukci ČOV Blansko dosáhly 101,7 mil. Kč bz DPH, celkové náklady v regionu Blansko a Boskovice dosáhly 331,6 mil. Kč bez DPH (z toho 68% dotace z EU ISPA / Fond soudržnosti, 5% dotace ČR SFŽP, zbytek vlastní zdroje). Provozní náklady (porovnání před a po rekonstrukci z Projektu Dyje) Před rekonstrukcí už ČOV Blansko nedokázala spolehlivě plnit limity na kvalitu vypouštěných vyčištěných vod, což byl hlavní důvod k nutné rekonstrukci. Po provedené rekonstrukci vzrostly náklady na provoz ČOV tato (r.2004-před rekonstrukcí, r po rekonstrukci): el.energie nárůst o 20 % (v MWh/rok) chemie nárůst o 300% (v Kč/rok) poplatky za vyčištěnou vodu pokles na 8% ČOV a skupinová kanalizace dnes Po 50 letech postupné výstavby a kontinuálním provozu jsou dnes na ČOV čištěny odpadní vody z těchto lokalit: město Blansko městské části Staré Blansko (2001), Klepačov (1989), Těchov Obůrka ( ), Češkovice, Horní Lhota (2007), Dolní Lhota (2007) obce Spešov (2010), Ráječko (2007).

6 Technologie čištění odpadní vody ČOV Blansko je po dokončení rekonstrukce z Projektu Dyje řešena jako mechanicko-biologická s primární sedimentací, s nitrifikací, denitrifikací, chemickým odstraňováním fosforu, anaerobní stabilizací kalu vyhníváním, hygienizací kalu, zahuštěním a odvodněním kalu. Hydraulické a látkové zatížení Odpadní vody EO název jednotka celkem počet ekvivalentních obyvatel EO specifické množství odpadních vod l/os/d 147,0 Průměrný denní přítok Q 24 m3/d 4 881,2 m3/h 203,4 Maximální hodinový průtok Q hm m3/h 490,4 l/s 136,2 BSK 5 (biologická spotřeba kyslíku kg/d 1 762,6 ukazatel uhlíkatého znečištění) CHSK (chemická spotřeba kyslíku kg/d 3 525,1 ukazatel uhlíkatého znečištění) NL (nerozpuštěné látky) kg/d 1 615,7 N celk (celkový dusík) kg/d 323,1 P celk (celkový fosfor) kg/d 73,4 Minimální hodinový průtok Qmin 30,6 l/s Průměrný denní průtok Q24p 56,5 l/s Maximální denní průtok Q24m 65,5 l/s Maximální hodinový průtok Qhm 136,2 l/s

7 Parametry na odtoku z ČOV dle direktivy EU 91/271/EEC. dle NV č.23/2011 Sb. kterým dle VH rozhodnutí Skutečnost se, mění NV č. 61/2003 Sb. povolení k vypouštění p prům. m p prům. m prům. r.2010 prům.r.2011 BSK 5 [mg/l] ,8 4 CHSK [mg/l] ,5 23,5 NL [mg/l] ,5 3,2 N-NH 4 [mg/l] ,3 2,7 N celk [mg/l] ,6 11 P celk [mg/l] ,5 3-1,5 6 0,873 1,211 Závěr: ČOV Blansko je po provedených rekonstrukcích v běžném denním provozu spolehlivým zařízením, které spolehlivě čistí odpadní vody ze skupinové kanalizace Blanska. Zařízení disponuje zčásti i volnou kapacitou pro možné napojení dalších odpadních vod (např. z Olomučan, Hořic,... dle možností investora). Je také důležité říci, že provoz společné ČOV Blansko je daleko efektivnější a ekonomičtější, než případný provoz samostatných ČOV ve Spešově, Ráječku, atd., atd. Podklady: Archiv provozovatele VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,a.s. divize Boskovice projektová dokumentace - AQUAPROCON s.r.o., DUIS s.r.o. fotodokumentace stavby VAS,a.s., AP Investing s.r.o. Použité zkratky: ASŘTP automatický systém řízení technologie provozu ČOV čistírna odpadních vod ČS čerpací stanice EO ekvivalentní obyvatel (jednotka, ze které vychází výpočty kapacit ČOV, velmi hrubě odpovídá průměrnému zatížení od 1 obyvatele i s podílem průmyslových vod) SFŽP Státní fond životního prostředí Poděkování: Více než padesátiletá historie čištění odpadních vod v Blansku byla zpracována za pomoci současných i bývalých pracovníků VAS,a.s. divize Boskovice, za což jim patří dík. Dále patří poděkování projektantovi a správci stavby Projektu Dyje za poskytnuté podklady.